REPRODUKCE BUNĚK BUNĚČNÝ CYKLUS MITÓZA

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "REPRODUKCE BUNĚK BUNĚČNÝ CYKLUS MITÓZA"

Transkript

1 REPRODUKCE BUNĚK BUNĚČNÝ CYKLUS MITÓZA

2 REPRODUKCE BUNĚK základní znak života nové bb. vznikají pouze dělením existujících bb. život každé buňky probíhá v reprodukčních cyklech: růst (zdvojení všech buněčných struktur) dělení (rozdělení genetického materiálu na dvě identické sady) reprodukce bb. zakódována v jejich gen. informaci - tendence se neomezeně množit nutná regulace množení pro udržení integrity organismu jako celku

3 CÍLE REPRODUKCE reprodukce individua - tvorba gamet při meióze ontogenetický vývoj - embryogeneze udržení buněčné homeostázy - regenerace poškozených a opotřebovaných bb. v organismu asi bb., řada se jich stále obnovuje (erytrocytů vzniká asi 2, za sekundu) porucha regulace vede k nekontrolovanému množení nádorový zvrat

4 BUNĚČNÝ CYKLUS je sled vzájemně koordinovaných událostí, které vyúsťují v růst a rozdělení buňky na 2 bb. dceřiné obvykle se dělí na: interfázi (90 % buněč. cyklu), dělí se na G 1, S a G 2 fázi mitotickou fázi (mitóza) generační doba buňky = časové trvání bun. cyklu je variabilní - hlavně variabilní délka G 1 fáze G1 (gap) % S (synthesis) % G2 (gap) % M (mitosis) 10 % Espero Publishing, s.r.o.

5 G 1 fáze % délky cyklu - od skončení mitózy do zahájení syntézy DNA syntéza strukturálních a specifických regulačních proteinů a enzymů pro replikaci DNA zmnožení buněčné hmoty a organel buňka roste (zvětšuje se objem buňky) hlavní regulační uzel - k jeho překonání nutné růstové faktory (mitogeny) Espero Publishing, s.r.o.

6 S fáze % délky cyklu - mezi G 1 a G 2 fází pokračuje syntéza RNA a proteinů, hlavně histonů replikace DNA (buňka se stává 4n) homologní chromozomy synchronně, na začátku euchromatin (baze CG), v pozdní S fázi heterochromatin (baze AT) u žen jeden z X chromozomů se replikuje až ke konci S fáze

7 G 2 fáze % délky buněč. cyklu - od konce replikace po zahájení mitózy pokračuje růst buňky intenzivní syntéza fosfolipidů, RNA a proteinů (hlavně nehistonové proteiny chromozomů) příprava buňky na mitózu - syntéza cytoskeletálních struktur a enzymů mitotického aparátu další kontrolní uzel buněčného cyklu Espero Publishing, s.r.o.

8 M fáze - MITÓZA jaderné dělení, při kterém vznikají dceřinná jádra o stejném počtu chromozómů jako mateřské jádro trvá asi 1/10 buněčného cyklu (obvykle cca 1 hod.) je zahájena kondenzací chromozomů in vitro se projeví zakulacením buňky ustává transkripce mizí jadérka značně snížena proteosyntéza rozpadá se jaderná membrána depolymerizovaný cytoplazmatický tubulin se využije pro stavbu dělicího vřeténka

9 MITÓZA se skládá ze dvou dějů: KARYOKINEZE - vlastní rozdělení genetického materiálu (dělení jádra) je to souvislý proces, obvykle se dělí do 4 (5) fází: 1) profáze 4) anafáze 2) (prometafáze) 5) telofáze 3) metafáze CYTOKINEZE - rozdělení cytoplazmy a ostatních organel do dceřiných buněk na dělení živočišné b. se podílí obě složky cytoskeletu: mikrotubuly (dělicí vřeténko) mikrofilamenta (kontraktilní prstenec)

10 Mitóza Tato animace se týká živočišné buňky Centrozómy většiny rostlinných buněk postrádají centrioly

11 PROFÁZE kondenzace a spiralizace chromozomů, stávají se viditelné a barvitelné rozchod centrosomů (včetně centriolů) k pólům buňky depolymerují cytoplazmatické mikrotubuly začíná tvorba astrálních a polárních mikrotubulů vřeténka (bývá ) postupně mizí jadérka obr. 5.4; J.Darnell a kol.: Molecular Cell Biology, Scientific Americal Books, Inc., 1990

12 PROMETAFÁZE prodlužují se polární mikrotubuly vřeténka v oblasti centromery se objevuje kinetochor tvoří se kinetochorové mikrotubuly vřeténka (u člověka až 40 do 1 kinetochoru) chromozómy ze 2 chromatid ještě těsně u sebe na konci prometafáze se rozpadá jaderná membrána centrozomy jsou na opačných pólech b.

13 Dělicí vřeténko Espero Publishing, s.r.o. centrozom kinetochor astrální kinetochorové polární mikrotubuly astrální anastrální centrozom u vyšších rostlin nemá centrioly, dělicí vřeténko pak nemá astrální MT

14 METAFÁZE jakmile se mikrotubuly připojí ke kinetochoru, začnou si celý chromosom přitahovat ke svému pólu; tento pohyb je vyrovnán mikrotubuly z opačného centrosomu, které činí totéž v následném přetahování se chromosom pohybuje sem a tam výsledkem je, že v metafázi se tak dostávají všechny centromery chromozomů do ekvatoriální roviny kolmé na osu vřeténka zřetelně oddělené chromatidy spojené jen v centromeře je zcela zaniklý jaderný obal i jadérka obr. 5.4; J.Darnell a kol.: Molecular Cell Biology, Scientific Americal Books, Inc., 1990

15 ANAFÁZE chromatidy se oddělí i v centromeře (inaktivují se proteiny držící chromatidy u sebe) rychlý rozchod chromatid k pólům - asi 1 µm / min nejrychlejší část mitózy, trvá jen několik minut depolymerizace kinetochorových MT oddalování pólů a prodlužování polárních MT na pohybu chromozomů se podílí dynein i kinesin obr. 5.4; J.Darnell a kol.: Molecular Cell Biology, Scientific Americal Books, Inc., 1990

16 ANAFÁZE - pokračování posun kinetochoru po kinetochorových MT k mínus konci (dynein) prodlužování polár. MT na plus konci a jejich klouzání (kinesin) - prodloužení osy vřeténka až 15x Espero Publishing, s.r.o.

17 TELOFÁZE dokončuje se karyokineze vytvořením jaderného obalu kolem dceřiného jádra z membrán ER zcela mizí kinetochorové mikrotubuly polární mikrotubuly zůstávají jako telofázové tělísko probíhá event. se dokončuje cytokineze chromozomy despiralizují a ztrácejí barvitelnost obnovuje se syntéza RNA a objevují se jadérka obr. 5.4; J.Darnell a kol.: Molecular Cell Biology, Scientific Americal Books, Inc., 1990

18 CYTOKINEZE živočišné buňky - kontraktilní prstenec mikrofilamenta antiparalelně uspořádaná tvoří prstenec v ekvatoriální rovině těsně pod cytoplazmatickou membránou a jsou do ní svými konci zakotvena prstenec se začíná stahovat již v anafázi, vyžaduje dodání energie, je regulován Ca 2+

19 CYTOKINEZE rostlinné buňky - fragmoplast ze zbytků přetrvávajících polárních mikrotubulů se formuje fragmoplast: podél MT se posouvají váčky z GK naplněné polysacharidy a glykoproteiny doprostřed buňky zde se slévají v diskovitý útvar obalený membránou (tzv. cell plate) fúzí dalších váčků roste k povrchu buňky až se nakonec spojí s plasmalemou a vytvoří střední lamelu buněčné stěny později se přidají celulózové mikrofibrily a dokončí se stavba buněčné stěny

20 Dělení baktérií (binary fission) prokaryonta mají jen 1 chromozom je replikačním počátkem připojen k membráně po replikaci je zdvojen i počátek a růstem membrány mezi nimi se obě repliky DNA oddálí (baktérie přibližně zdvojnásobí svůj objem) bezprostředně následuje příčné rozdělení cytoplazmy celý proces trvá asi min.

21 Poruchy dělení buněk opakovaná replikace DNA bez následného dělení buňky polyploidní buňky (po působení MT mitotických jedů, např. kolchicin) polytenní chromozomy drosofily karyokineze bez cytokineze vícejaderné buňky (např. hepatocyty, megakaryocyty, nebo po působení MF mitotických jedů, např. faloidin) široký časový odstup karyokineze od cytokineze - např. rýhování hmyzích vajíček obr a 26; S.L. Wolfe: Molecular and Cellular Biology, Wadsworth Publ. Comp.,1993

22 Proliferační aktivita buněk některé buňky, např. buňky kůže, střevní sliznice, kostní dřeně se dělí v průběhu celého života jiné bb., např. buňky jater, se dělí pouze v případě zranění některé buňky dospělého člověka ztratily schopnost se dělit (vysoce diferencované buňky, jako neurony a buňky svalů) většina buněk našeho těla je ve fázi G 0 (necyklující bb.) v těle dospělého člověka proliferují pouze: buňky epidermis (obnova během 2 měsíců) buňky střevní sliznice (obnova za 2-3 dny) buňky kostní dřeně (erytrocyty 120 dní) pohlavní buňky kmenové bb. při reparaci poškození mitotický index (%) = počet dělících se bb. x 100 celkový počet bb.

23 REGULACE BUNĚČNÉHO CYKLU buněčný cyklus je řízen hladinou určitých chemických látek v buňce, které následující krok rozběhnou až je předchozí krok ukončen těmito látkami jsou pro každou fázi cyklu určité komplexy cyklinu a cyklin-dependentní kinázy (Cdk) cykliny = proteiny, jejichž koncentrace v buňce se cyklicky mění kinásy = enzymy, které aktivují či inaktivují jiné enzymy připojením fosfátové skupiny; kinásy jsou v proliferující buňce ve stále stejné koncentraci, ale po většinu času jsou neaktivní kinásy se aktivují spojením s cyklinem, naopak inaktivují po rozpadu či odpojení cyklinu aktivita Cdk tedy roste a klesá s koncentrací cyklinu v buňce kontrolní body cyklu jsou minimálně 3: v G 1, G 2, M fázi

24 Změny koncentrace a aktivity cyklinů a Cdk rostoucí koncentrace nebo aktivita koncentrace CDK koncentrac e cyklinu aktivita CDK Aktivace a inaktivace komplexů G 1 S G 2 mitóza G 1 Espero Publishing, s.r.o.

25 NECYKLUJÍCÍ BUŇKY - G 0 fáze zástava nevratná - nervové bb., bb. koster. svalů, přechodná: poškození DNA - nepostoupí do S fáze porucha replikace DNA - nevstoupí do mitózy chybně vytvořené dělicí vřeténko, chyby v napojení chromozomů na kinetochor - nenastane anafáze mitózy inhibice transkripce, proteosyntézy - není dostatek stavební hmoty pro novou buňku nedostatek živin či nevhodné životní podmínky (ph, teplota...) nedostatek prostoru pro nové bb. - kontaktní inhibice proliferace poruchy buněčné adheze brzdí proliferaci - nutnost kontaktu s okolními buňkami i s podložkou (např. kultivační nádobou) nutná přítomnost růstových faktorů = proteiny vytvářené jednou buňkou, které stimulují proliferaci jiné buňky (např. PDGF = platelet-derived growth factor, který je tvořen krev. destičkami) zástava v G 1 fázi, někdy v G 2 fázi (b. ledvin, epidermis myší )

26 MEIÓZA SPERMATOGENEZE A OOGENEZE

27 POHLAVNÍ ROZMNOŽOVÁNÍ kombinace genomů dvou buněk za vzniku nového jedince = tzv. sexuální proces, který zajišťuje: genetickou variabilitu druhu, tím i jeho adaptibilitu velkou evoluční potenci druhu potomek vzniklý ze zygoty (spojením 2 haploidních gamet) má novou skladbu genů, neshoduje se ani s jedním rodičem izogamety - všechny gamety stejně velké (některé jednobuněčné zelené řasy, kvasinky, někteří prvoci) anizogamety - vznikají z buněk zárodečných epitelů v pohlavních orgánech - varlatech a vaječnících samičí makrogamety (vajíčko) velké, nepohyblivé a obsahují zásobní látky samčí mikrogamety (spermie) malé, pohyblivé, bez zásob (výtrusovci, vyšší rostliny a živočichové)

28 GAMETOGENEZE princip je u všech vyšších živočichů stejný: v časné embryogenezi se oddělí od somatických buněk buňky prapohlavní z nich se mitoticky namnoží buňky zárodečného epitelu = gametogonie (2n) ty se mitoticky dělí a zvětšují v gametocyty I. řádu (2n) vstupují do meiózy gametocyty II. řádu (1n) po 2. meiot. dělení jsou 4 haploidní gamety (1n) při mitóze jde o zachování diploidie, při meióze naopak dosažení haploidie

29 MEIÓZA před vstupem do meiózy v S fázi replikace DNA buňka má 4n molekul DNA (u člověka 92 molekul) následují dvě dělení za sebou, mezi nimi není interfáze, ani replikace DNA gameta má 1n molekul DNA (u člověka 23) MEIÓZA I = heterotypické (redukční) dělení buňka má 23 chromozomoů, ale každý je tvořen 2 sesterskými chromatidami, takže je 2n molekul DNA, u člověka 46) MEIÓZA II = homeotypické (ekvační) dělení buňka má 23 chromozomů, každý je tvořen jen jednou chromatidou, takže je 1n molekul DNA, u člověka 23)

30 MEIÓZA I její zvláštnosti profáze I - trvá asi 90% celé meiózy a je komplikovanější než u mitózy kondenzace chromozomů a jejich zviditelnění, synapse homologních chromozomů, tvorba bivalentů (drží je u sebe synaptonemální komplex) nastává crossing-over výměna úseků nesesterských chromatid, místa překřížení jsou patrná jako chiasmata ke konci profáze rozpad jaderné membrány, vznik dělicího vřeténka, chromozomy viditelné jako tetrády anafáze I segregace celých chromozomů (haploidní počet chromozomů, množství DNA ještě není haploidní každý chromozom ze 2 chromatid, tj. 2 molekul DNA)

31 MEIOZA I obr. 25-3; S.L. Wolfe: Molecular and Cellular Biology, Wadsworth Publ. Comp.,1993

32 MEIOZA I - bivalenty, šipka = pár XY a synaptonemální komplex obr ; S.L. Wolfe: Molecular and Cellular Biology, Wadsworth Publ. Comp.,1993 obr. 2-14; Thompson & Thompson: Genetics in Medicine, W.B. Saunders Comp., 1991

33 MEIÓZA I - crossing-over a chiasmata obr. 11-6; Mange A.P.: Genetics: human aspects, Sinauer Associates Inc., 1990

34 MEIOZA I a II obr. 25-3; S.L. Wolfe: Molecular and Cellular Biology, Wadsworth Publ. Comp.,1993

35 VÝZNAM MEIÓZY meióza II se prakticky neliší od mitózy anafáze II - rozchod chromatid haploidnímu počtu chromozomů odpovídá i haploidní množství DNA sexuální proces vytváří genetickou variabilitu: náhodná segregace - vznik nových kombinací původních rodičovských chromozomů (u člověka je 23 homolog. párů, počet kombinací je 2 n, tj = přes možných kombinací) rekombinace - nové kombinace rodičovských alel na chromozomech po crossing-overu (u člověka 2-3 crossing-overy na 1 homolog. pár chromozomů - počtu kombin.) náhodné oplození - zygota vzniká kombinací 2 gamet (je-li přes možných kombinací jedné gamety, pak je celkem 2 23 x 2 23 = přes možných zygot

36 SPERMATOGENEZE celý vývoj spermie trvá asi 74 dní začíná při dosažení pohlavní dospělosti (kolem let) probíhá po celé období sexuální aktivity mužů dělení je rovnoměrné z 1 spermatogonie jsou celkem jsou 4 spermatidy během spermiohistogeneze získávají spermatidy bičík zralá spermie obr. 2-9; Thompson & Thompson: Klinická genetika, W.B. Saunders Comp., 1991, překlad: P. Goetz, Triton, 2004

37 OOGENEZE celý vývoj vajíčka trvá let oocyt I. řádu vstupuje do meiózy již v embryonálním období (kolem 5. měsíce) na konci profáze I - meioza se zastavuje (v měsíci) - diktyoten až do puberty oocyt I. řádu hromadí zásobní látky, roste jeho objem od puberty v cyklech po 28 dnech se dokončuje v jednotlivých Graafových folikulech meióza I - dělení nerovnoměrné (oocyt II. řádu + 1. polární tělísko) obr. 2-10; Thompson & Thompson: Klinická genetika, W.B. Saunders Comp., 1991, překlad: P. Goetz, Triton, 2004

38 hned pokračuje meióza II - dělení je nerovnoměrné (ootida + 2. pólocyt) (1.pólocyt se může též rozdělit) ovulace nastává u většiny obratlovců v průběhu metafáze II II. meiotické dělení se dokončuje jen v případě oplození výsledkem 4 haploidní bb., pouze jedna z nich (vajíčko) je funkční OPLOZENÍ - musí být ve vodním či vlhkém prostředí vnější (vodní živočichové) vnitřní (suchozemští živoč.) - vodní prostředí nahrazují sekrety pohlavních vývodů obr. 2-10; Thompson & Thompson: Klinická genetika, W.B. Saunders Comp., 1991, překlad: P. Goetz, Triton, 2004

39 SMRT BUŇKY NEKRÓZA, APOPTÓZA

40 STÁRNUTÍ BUNĚK na úrovni mnohobuněčných živočichů smrt chápána jako opak života, něco nežádoucího, smrt je nevyhnutelná existence organismu v čase je omezena maximální délka života je geneticky naprogramována přirozená smrt organismu jako celku - nasává vlivem - stárnutí organismu nebo nepříznivých faktorů vnějšího a vnitřního prostředí není ale rozřešeno, zda smrt je determinována pouze procesy stárnutí buněk nebo procesy řídícími integritu organismu

41 STÁRNUTÍ BUNĚK různě staré buňky mají odlišné morfologické i funkční projevy starší buňky: obsah vody až o 15 % viskozita cytosolu zpomalení buněčných pochodů (transport, intenzita metabolismu) hromadění odpadních látek (lipofuscin, melanin) přesto v organismu jsou bb. různého stáří nervové buňky - stejně staré jako organismus epiteliální buňky, erytrocyty - velmi mladé i ve starém organismu

42 STÁRNUTÍ BUNĚK na buněčné úrovni neplatí vše jako pro celý organ. z pokusů na buněč. kulturách je patrné, že kinetika proliferace u mladých bb. je jiná než u starých bb. buňky se nemohou množit neomezeně dlouho každá buňka má geneticky naprogramovaný počet buněčných cyklů (lidské embryonální bb. in vitro vytvoří asi generací, bb. ze starého organismu podstatně méně) bb. jednobun. organ. se za příznivých podm. množí bez omezení bb. mnohobun. organismů zanikají spolu se smrtí organismu přesto i zde jsou relativně nesmrtelné bb. pohlavní buňky, které se zúčastnily fertilizace transformované (zpravidla nádorové) buňky

43 Smrt buněk je jedním ze základních projevů biologických systémů. patologická (nefyziologická) smrt buněk působení nepříznivých podmínek neslučitelných s existencí buňky fyziologická smrt buněk cílený proces, na kterém se aktivně podílí sama buňka je součástí řady fyziologických i patologických procesů v organismu je terapeutickým cílem (např. léčba nádorů) Život organismu je podmíněn smrtí některých jeho buněk.

44 Život organismu je podmíněn smrtí některých jeho buněk Proč některé buňky organismu musí zemřít? v embryonálním vývoji je produkován nadbytek buněk (zanikají ty, které se nezapojily do organizační struktury organismu) - např. eliminace neuronů Espero Publishing, s.r.o.

45 formování embryonální masy buněk do finální struktury (tvorba dutin, přepážek) - např. vývoj prstů ruky Espero Publishing, s.r.o. organismus eliminuje nebezpečné buňky (nádorové bb., bb. infikované viry, autoreaktivní lymfocyty aj.) organismus se zbavuje opotřebovaných a nefunkčních (zestárlých) buněk - např. obnova kůže, střevního epitelu

46 eliminace nepotřebných buněk (pro organismus je energeticky výhodnější likvidace buněk než jejich výživa) involuce hormonálně závislých tkání (např. mléčná žláza po laktaci) ztráta ocasu při metamorfóze žab Espero Publishing, s.r.o.

47 Základní typy buněčné smrti neprogramovaná smrt - - proces nefyziologický, je opakem života - je důsledkem náhodného poškození bb. programovaná smrt - - proces fyziologický, zcela zákonitý, geneticky řízený, relativně častý koncepce programované smrti se prosadila teprve v 90. letech 20. století

48 Neprogramovaná smrt - nekróza vyvolána rozsáhlým poškozením buněk působením nepříznivých vnějších faktorů přesahujících adaptační možnosti buňky dlouhodobý nedostatek živin a kyslíku vysoká teplota vysoké dávky radioaktivního záření ultrazvuk vysoké dávky toxických chemikálií virová infekce aj. proces pasivní, není geneticky řízený většinou postihuje větší skupinu buněk proces trvá řádově hodiny až desítky hodin

49 Nekróza - pokračování začíná poruchou plazmat. membr. a membrán uvnitř b. ztráta zdroje energie (zástava syntézy ATP) narušena distribuce iontů časný projev - bobtnání buněk, tvorba vakuol (vakuolární degenerace), dilatace ER, mitochondrií, tvorba hernií následuje rozpad organel, z nichž se uvolňují ionty a enzymy nakonec buněčný obsah se uvolní do okolí vyvolá zánětlivou reakci okolních bb. DNA dlouho neporušená, štěpí se náhodně na různě dlouhé fragmenty

50 Naprogramovaná smrt buněk proces přesně geneticky řízený běžný v embryonálním i postembryonálním vývoji a při udržování buněčné homeostázy (počtu buněk) zbytky buňky jsou odstraňovány fagocytózou bez známek zánětu existuje asi více variant programované smrti: apoptóza (1 ze způs. realizace progr. smrti u vyš. živoč.) lysosomální smrt buněk Rozdíl mezi nekrózou a apoptózou Espero Publishing, s.r.o. A - nekróza B + C - apoptóza

51 APOPTÓZA termín zaveden v r (není totožný s termínem programovaná smrt buňky) Nobelova cena za fyziol. a lékařství 2002: Sydney Brenner (GB), H. Robert Horvitz (USA), John E. Sulston (GB) součástí života všech mnohobuněčných organismů od jednoduchých až po člověka vyskytuje se u mnohobuněčných rostlin (např. tvorba xylenu, opadávání listů) ve vývoji jednobuněčných eukaryont i prokaryont (např. autolýza sporangiálních buněk při sporulaci bacilů) proces aktivní, vyžaduje dodání energie ATP týká se jednotlivých buněk, ty mizí beze stopy trvá desítky minut až několik hodin

52 mechanismy apoptózy jsou evolučně velmi staré a konzervativní morfologické změny kondenzace chromatinu na periferii jádra fragmentace jádra svraštění celé buňky tvorba cytoplazmatických výběžků (blebbing) odštěpování apoptotických tělísek fagocytóza okolními buňkami buněčná membrána intaktní nerozvíjí se v okolí zánětlivá reakce

53 Průběh apoptózy biochemické změny počátek apoptózy je charakterizován dvěma souběžně probíhajícími kroky: aktivace proteolytické kaskády (dosud popsánoí asi 11 enzymů, tzv. kaspázy) poškození mitochondrií oba procesy nakonec vedou k aktivaci endonukleáz, které štěpí DNA

54 1. proteolytické enzymy - kaspázy kaspáza = cysteinová proteáza, která štěpí substrát v místě kyseliny asparagové (cysteinová aspáza = caspáza) funkce jako efektory apoptózy v bb. inaktivní prokaspázy, které jsou aktivovány proteolytickým štěpením aktivované exekuční kaspázy štěpí důležité proteiny: např. lamin, aktin, DNA dependentní protein kinázu reakce jsou ireverzibilní Espero Publishing, s.r.o.

55 2. poškození mitochondrií: vlivem určitých externích či interních faktorů (virová infekce, poškození DNA, xenobiotika, tvorba kyslíkových radikálů, ztráta koordinace energetických pochodů) změna membrán. potenciálu vnitřní mitoch. membrány - projeví se přechodným zvýšením permeability této membrány pro cytochrom c dojde k uvolnění řady dalších proapoptotických faktorů, které aktivují kaskádu kaspáz

56 Klíčovou roli v exekuci hraje kaspáza 3 kaspáza 3 (červená fluorescence) fragmenty cytokeratinu 18 (žlutozelená fluorescence)

57 konečným důsledkem změn je aktivace endonukleáz - fragmentují jadernou DNA v místě H 1 histonů, tj. mezi nukleosomy délka fragmentů je v násobcích pb po elektroforéze v agarózovém gelu vzniká DNA žebříček (je to marker apoptózy) při nekróze se DNA štěpí náhodně na různě dlouhé fragmenty, proto žebříček se netvoří

58 Řízení apoptózy modelový objekt - Coenorhabditis elegans (hlístice) vzniká 1030 somatických bb., z nichž 131 bb. za definovaných podmínek zaniká apoptózou proces je řízen řadou genů: ced-3, ced-4 aktivace apoptotických genů ced-2, ced-9 potlačení aktivity apopt. genů homologické geny s podobnou funkcí jsou u savců i u člověka apoptóza řízena asi 10 geny z rodiny Bcl-2

59 Řízení apoptózy - suprese gen bcl-2 kóduje protein Bcl-2 jeho nadprodukce: chrání buňku před apoptotickými signály, prodlužuje přežívání buňky (integrální protein membr. mitoch., ER i jádra u dlouhožijících nebo životně důležitých bb.) např. neurony, bazální keratinocyty, žlázový epitel, střevní krypty, zralé B lymfoc., T lymfocyty dřeně thymu, prekurzory hematopoetických bb. tkáň s vyšší produkcí Bcl-2 vykazují vyšší výskyt nádorů (např. kůže, tlusté střevo, prs, prostata)

60 Řízení apoptózy - stimulace proteiny Bax, Bcl-x S jejich nadprodukce navozuje apop. Bcl-2 / Bax reostat poměr hladin Bcl-2 a Bax rozhoduje o životě a smrti buňky hladiny Bax - převaha heterodimerů Bax-Bcl-2 = chrání b. před apoptózou hladiny Bax - převaha homodimerů Bax-Bax = indukce apoptózy gen p53 - přímým aktivátorem genu bax a expresi genu bcl-2 při poškození DNA nejprve zastaví bun. cyklus možnost opravy DNA; je-li poškození DNA neopravitelné, aktivuje apoptózu buňky protein R-Ras a Myc (Myc protein v G 0 fázi se neexprimuje) regulace apoptózy možná pouze u proliferujících buněk podmínkou pro indukci apoptózy je exprese Myc proteinu

61 Využití v klinické praxi apoptózy - Alzheimerova ch., Parkinsonova ch., ICHS, AIDS, vývojové vady apoptózy - nádorové, autoimunitní, virové nemoci léčba nádorů (ozáření, cytostatika poškozují DNA) - to stimuluje apoptózu a tím zpomaluje nádorový růst v regulaci imunitních pochodů - eliminace autoreaktivních lymfocytů (imunologická tolerance) cytotoxický efekt T lymfocytů a NK buněk na infikované, nádorové bb. a bb. transplantátu útlum imunitní odpovědi po likvidaci cizího antigenu

62 Lysosomální (cytoplazmatická) smrt buněk typická pro epiteliální tkáně a metamorfozující tkáně hmyzu a obojživelníků zvětšuje se počet lysosomů tvorba autofagických vakuol později kondenzace chromatinu a rozpad jádra žebříčkovitá degradace DNA do pozdních fází probíhá proteosyntéza a syntéza ATP

Biologie 11, 2014/2015, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE

Biologie 11, 2014/2015, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE Biologie 11, 2014/2015, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE BUNĚČNÝ CYKLUS PROGRAMOVANÁ BUNĚČNÁ SMRT KONTINUITA ŽIVOTA: R. R. Virchow: Virchow: buňka buňka z buňky, z buňky, živočich živočich z

Více

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ REGULACE APOPTÓZY 1 VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ Příklad: Regulace apoptózy: protein p53 je klíčová molekula regulace buněčného cyklu a regulace apoptózy Onemocnění: více než polovina (70-75%) nádorů

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

Rozmnožování a vývoj živočichů

Rozmnožování a vývoj živočichů Rozmnožování a vývoj živočichů Rozmnožování živočichů Rozmnožování - jeden z charakteristických znaků organizmů. Uskutečňuje se pohlavně nebo nepohlavně. Nepohlavní rozmnožování - nevytvářejí se specializované

Více

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Brno, 17.5.2011 Izidor (Easy Door) Osnova přednášky 1. Proč nás rakovina tolik zajímá?

Více

Genetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací

Genetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací Genetika Nauka o dědid dičnosti a proměnlivosti Genetika molekulárn rní buněk organismů populací Dědičnost na úrovni nukleových kyselin Předávání vloh z buňky na buňku Předávání vlastností mezi jednotlivci

Více

Stárnutí organismu Fyziologické hodnoty odchylky během stárnutí

Stárnutí organismu Fyziologické hodnoty odchylky během stárnutí Stárnutí organismu Stárnutí organismu Fyziologické hodnoty odchylky během stárnutí poklesy funkcí se liší mezi orgánovými systémy Některé projevy stárnutí ovlivňuje výživa Diagnostické metody odlišují

Více

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika projekt GML Brno Docens DUM č. 3 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: chromatin - stavba, organizace a struktura

Více

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Ontogeneze živočichů

Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT . Ontogeneze živočichů "Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Ontogeneze živočichů postembryonální vývoj 1/73 Ontogeneze živočichů = individuální vývoj živočichů, pokud vznikají

Více

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU Podstata prezentace antigenu (MHC restrikce) byla objevena v roce 1974 V současnosti je zřejmé, že to je jeden z klíčových

Více

Organely vyskytující se pouze u rostlinné bu ky. Bun ná st na neživá sou ást všech rostlinných bun k (celulóza)

Organely vyskytující se pouze u rostlinné bu ky. Bun ná st na neživá sou ást všech rostlinných bun k (celulóza) Organely vyskytující se pouze u rostlinné bu ky Bun ná st na neživá sou ást všech rostlinných bun k (celulóza) Plastidy semiautonomní organely charakteristické pro zelené rostliny 1. Bezbarvé leukoplasty

Více

Degenerace genetického kódu

Degenerace genetického kódu AJ: degeneracy x degeneration CJ: degenerace x degenerace Degenerace genetického kódu Genetický kód je degenerovaný, resp. redundantní, což znamená, že dva či více kodonů může kódovat jednu a tutéž aminokyselinu.

Více

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADY HISTOLOGICKÉ TECHNIKY 9 1.1 Světelný mikroskop a příprava vzorků pro vyšetření (D. Horký) 9 1.1.1 Světelný mikroskop 9 1.1.2 Zásady správného mikroskopování 10 1.1.3 Nejčastější

Více

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK PLASMATICKÁ MEMBRÁNA EUKARYOTICKÝCH BUNĚK Všechny buňky (prokaryotické a eukaryotické) jsou ohraničeny membránami zajišťujícími integritu a funkci buněk Ochrana

Více

Rozmnožovací soustava

Rozmnožovací soustava Rozmnožování = jeden ze základních znaků živých organismů - schopnost reprodukce je podmínkou udržení existence každého druhu. - člověk se rozmnožuje pouze pohlavně člověk pohlaví určeno geneticky (pohl.

Více

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK EUKARYOTICKÉ ORGANELY Jádro Ribozomy Endoplazmatické retikulum Golgiho aparát Lysozomy Endozomy Mitochondrie Plastidy Vakuola Cytoskelet Vznik eukaryotického jádra Jaderný

Více

Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie

Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie 1 Lochmanová A., 2 Olbrechtová L., 2 Kolčáková J., 2 Zjevíková A. 1 OIA ZÚ Ostrava 2 klinika infekčních nemocí, FN Ostrava HIV infekce onemocnění s

Více

Embryonální období. Martin Špaček. Odd. histologie a embryologie

Embryonální období. Martin Špaček. Odd. histologie a embryologie Modul IB Embryonální období Martin Špaček Odd. histologie a embryologie Zdroje obrázků: Moore, Persaud: Zrození člověka Rarey, Romrell: Clinical human embryology Scheinost: Digitální zobrazování počátků

Více

Kdy vzniká lidský život? Biologie zná odpověď

Kdy vzniká lidský život? Biologie zná odpověď Kdy vzniká lidský život? Biologie zná odpověď SVOBODA A. Tak jako život jiných živých organizmů, s výjimkou nepohlavního rozmnožování, začíná i lidský život splynutím lidských pohlavních buněk. Od tohoto

Více

I. vývoj pohlavních buněkspermatogenese

I. vývoj pohlavních buněkspermatogenese I. vývoj pohlavních buněkspermatogenese a oogenese určeno výhradně pro přípravu p pravu studentů 1.léka kařské fakulty Rešerše: Hamilton-Boyd-Mossman, Langman, Larsen, Lüllmann-Rauch, Moore-Persaud, edu,

Více

Funkce pohlavního systému ženy ovaria oocyty ova folikul Graafův folikul

Funkce pohlavního systému ženy ovaria oocyty ova folikul Graafův folikul Funkce pohlavního systému ženy - zrání vajíček - produkce pohlavních hormonů - realizace pohlavního spojení = koitus - vytvoření vhodného prostředí pro vývoj plodu a jeho porod Vaječníky ovaria - párové

Více

Aktivní B12 (Holotranskobalamin) pokrok v diagnostice deficitu vitaminu B12

Aktivní B12 (Holotranskobalamin) pokrok v diagnostice deficitu vitaminu B12 Aktivní B12 (Holotranskobalamin) pokrok v diagnostice deficitu vitaminu B12 Firma Abbott Laboratories nabízí na imunoanalytických systémech ARCHITECT test ke stanovení biologicky aktivní části vitaminu

Více

Funkce pohlavního systému muže - tvorba spermií = spermatogeneze - realizace pohlavního spojení = koitus - produkce pohlavních hormonů

Funkce pohlavního systému muže - tvorba spermií = spermatogeneze - realizace pohlavního spojení = koitus - produkce pohlavních hormonů Funkce pohlavního systému muže - tvorba spermií = spermatogeneze - realizace pohlavního spojení = koitus - produkce pohlavních hormonů Stavba Varlata testes = mužské pohlavní žlázy - párové vejčité orgány,

Více

Genetika - slovníček pojmů

Genetika - slovníček pojmů Genetika - slovníček pojmů Autor: Antonín Šípek A Adenin 6-aminopurin; purinová báze, přítomná v DNA i RNA AIDS Acquired immunodeficiency syndrome - syndrom získané imunodeficience, způsobený virem HIV

Více

Variace Pohlavní soustava ženy

Variace Pohlavní soustava ženy Variace 1 Pohlavní soustava ženy 21.7.2014 16:03:50 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA POHLAVNÍ SOUSTAVA POHLAVNÍ SOUSTAVA ŽENY Funkce pohlavního systému ženy 1. Zrání vajíček a jejich uvolňování z kůry

Více

Cílová skupina žáci středních odborných škol (nezdravotnického zaměření)

Cílová skupina žáci středních odborných škol (nezdravotnického zaměření) Autor Mgr. Monika Kamenářová Tematický celek Pohlavní soustava Cílová skupina žáci středních odborných škol (nezdravotnického zaměření) Anotace Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, s jeho pomocí

Více

Mimotělní oplození. léčebně řeší stavy, kdy:

Mimotělní oplození. léčebně řeší stavy, kdy: VÝZNAM VYŠETŘENÍ REPRODUKČNÍ IMUNITY PRO IVF-ET Jindřich Madar pracoviště reprodukční imunologie Ústavu pro péči o matku a dítě Praha Podolí Metoda mimotělního oplození s následným přenosem embrya do dělohy

Více

VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE

VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE TRANSPLANTAČNÍ IMUNITA Transplantace je přenos buněk, tkáně nebo orgánu z jedné části těla na jinou nebo z jednoho jedince na jiného. Transplantační reakce je dána genetickými rozdíly mezi dárcem a příjemcem.

Více

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie a Člověk a zdraví.

Více

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Studium biologie na PřF UK v Praze Bakalářské studijní programy / obory Biologie Biologie ( duhový bakalář ) Ekologická a evoluční biologie ( zelený

Více

NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY

NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 11.3.2011 Mgr.Petra Siřínková Rozdělení živé přírody 1.nadříše.PROKARYOTA 1.říše:Nebuněční

Více

VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_003 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Základní znaky života Vyučovací předmět:

Více

Zhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky

Zhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky NÁDOROVÁ IMUNOLOGIE Zhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky NÁDOROVÁ IMUNOLOGIE Vztahy mezi imunitním

Více

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

II. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů

II. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů BIOLOGIE Gymnázium PORG Libeň Biologie je na PORGu Libeň vyučována jako samostatný předmět od sekundy do oktávy a navazuje na předmět Integrovaná přírodověda vyučovaný v primě. V sekundě, tercii a kvartě

Více

Kmenové buňky, jejich vlastnosti a základní členění

Kmenové buňky, jejich vlastnosti a základní členění Kmenové buňky, jejich vlastnosti a základní členění O kmenových buňkách se v současné době mluví velmi často v nejrůznějších souvislostech. Je do nich vkládána naděje, že s jejich pomocí půjde vyléčit

Více

Mitochondrie Buněčné transporty Cytoskelet

Mitochondrie Buněčné transporty Cytoskelet Přípravný kurz z biologie Mitochondrie Buněčné transporty Cytoskelet 5. 11. 2011 Mgr. Kateřina Caltová Mitochondrie Mitochondrie semiautonomní organely vlastní mtdna, vlastní proteosyntetický aparát a

Více

8. Rozmnožování a vývoj živočichů: vývoj, růst, stárnutí a smrt

8. Rozmnožování a vývoj živočichů: vývoj, růst, stárnutí a smrt 8. Rozmnožování a vývoj živočichů: vývoj, růst, stárnutí a smrt Morfologie, histologie a ontogeneze rostlin a živočichů: Část 2: histologie a vývoj živočichů Typy vývoje = vývojové strategie ONTOGENEZE

Více

Jméno: - patří sem např. bakterie - jsou vývojově nejstaršími buňkami - jsou menší a jednodušší

Jméno: - patří sem např. bakterie - jsou vývojově nejstaršími buňkami - jsou menší a jednodušší č. 8 název Dělení buněk anotace V pracovních listech žáci získávají základní vědomosti o dělení buněk. Testovou i zábavnou formou si procvičují získané znalosti na dané téma. Součástí pracovního listu

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Výuka genetiky na PřF OU K. MALACHOVÁ

Výuka genetiky na PřF OU K. MALACHOVÁ Výuka genetiky na PřF OU K. MALACHOVÁ KATEDRA BIOLOGIE A EKOLOGIE BAKALÁŘSKÉ STUDIJNÍ PROGRAMY Experimentální Systematická Aplikovaná (prezenční, kombinovaná) Jednooborová Dvouoborová KATEDRA BIOLOGIE

Více

Počet chromosomů v buňkách. Genom

Počet chromosomů v buňkách. Genom Počet chromosomů v buňkách V každé buňce těla je stejný počet chromosomů. Výjimkou jsou buňky pohlavní, v nich je počet chromosomů poloviční. Spojením pohlavních buněk vzniká zárodečná buňka s celistvým

Více

Fyziologická regulační medicína

Fyziologická regulační medicína Fyziologická regulační medicína Otevírá nové obzory v medicíně! Pacienti hledající dlouhodobou léčbu bez nežádoucích účinků mohou být nyní uspokojeni! 1 FRM italská skupina Zakladatelé GUNY 2 GUNA-METODA

Více

Složky potravy a vitamíny

Složky potravy a vitamíny Složky potravy a vitamíny Potrava musí být pestrá a vyvážená. Měla by obsahovat: základní živiny cukry (60%), tuky (25%) a bílkoviny (15%) vodu, minerální látky, vitaminy. Metabolismus: souhrn chemických

Více

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ Dokáže pravidelný běh zpomalit stárnutí? SPORTEM KU ZDRAVÍ, NEBO TRVALÉ INVALIDITĚ? MÁ SE ČLOVĚK ZAČÍT HÝBAT, KDYŽ PŮL ŽIVOTA PROSEDĚL ČI DOKONCE PROLEŽEL NA GAUČI? DOKÁŽE PRAVIDELNÝ POHYB ZPOMALIT PROCES

Více

Buněčné kultury. Kontinuální kultury

Buněčné kultury. Kontinuální kultury Buněčné kultury Primární kultury - odvozené přímo z excise tkáně buněčné linie z různých organizmů, tkání explantované kultury jednobuněčné suspense lze je udržovat jen po omezenou dobu během kultivace

Více

Vzorový přijímací test z biologie pro Mgr. studia SŠ

Vzorový přijímací test z biologie pro Mgr. studia SŠ Celkem bodů Vzorový přijímací test z biologie pro Mgr. studia SŠ Příjmení Jméno Datum Číslo Na listu A zakroužkujte jedinou, dle Vašeho uvážení správnou odpověď u příslušného čísla otázky. V textové části

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

KREV. Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012

KREV. Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012 KREV Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012 KREV Vzdělávací oblast: Somatologie Tematický okruh: Krev Mezioborové přesahy a vazby: Ošetřovatelství, Klinická propedeutika, První pomoc, Biologie, Vybrané

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘEHLED EM BRYOLOGIE ČLO VĚKA V O BRAZECH. Jiří Malínský, Václav Lichnovský

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘEHLED EM BRYOLOGIE ČLO VĚKA V O BRAZECH. Jiří Malínský, Václav Lichnovský UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘEHLED EM BRYOLOGIE ČLO VĚKA V O BRAZECH Jiří Malínský, Václav Lichnovský UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI LÉKAŘSKÁ FAKULTA Jiří Malínský, Václav Lichnovský PŘEHLED EMBRYOLOGIE

Více

Molekulární diagnostika

Molekulární diagnostika Molekulární diagnostika Odry 11. 11. 2010 Michal Pohludka, Ph.D. Buňka základní jednotka živé hmoty Všechny v současnosti známé buňky se vyvinuly ze společného předka, tedy buňky, která žila asi před 3,5-3,8

Více

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování

Více

OPLOZENÍ erekci zvlhčením kontrakce varlat, nadvarlat a chámovodů 500 miliónů spermií prostagladiny

OPLOZENÍ erekci zvlhčením kontrakce varlat, nadvarlat a chámovodů 500 miliónů spermií prostagladiny OPLOZENÍ Nejprve dojde k erekci penisu, v důsledku naplnění erektilních kavernózních těles spongiózní tkáně penisu velkým množstvím krve pod velkým tlakem. Také u ženy je toto podráždění provázeno mírným

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Prameny 8. třída (pro 3. 9. třídy)

Více

ší šířen CYTOGENETIKA

ší šířen CYTOGENETIKA CYTOGENETIKA V této kapitole se budeme zabývat genetickým álem lokalizovaným v buněčném jádře v útvarech zvaných chromosomy. Morfologie chromosomů se dynamicky mění během buněčného děl; v interfázi jsou

Více

Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím

Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím Imunodeficience. Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím Základní rozdělení imunodeficiencí Primární (obvykle vrozené) Poruchy genů kódujících

Více

Obecná genetika a zákonitosti dědičnosti. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Obecná genetika a zákonitosti dědičnosti. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Obecná genetika a zákonitosti dědičnosti KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Důležité pojmy obecné genetiky Homozygotní genotyp kdy je fenotypová vlastnost genotypově podmíněna uplatněním páru funkčně zcela

Více

makroelementy, mikroelementy

makroelementy, mikroelementy ESENCIÁLNÍ ANORGANICKÉ (MINERÁLNÍ) LÁTKY makroelementy, mikroelementy MAKROELEMENTY Ca - 70kg/ 1200g Ca 98% kosti - 800 mg/denně, gravidní a kojící ženy o 20% více Obsah Ca v mg/100 g mléko 125 mg jogurt

Více

zvyšování počtu jednotlivých mikroorganismů roste počet živých buněk exponencio- nálně otevřeném systému

zvyšování počtu jednotlivých mikroorganismů roste počet živých buněk exponencio- nálně otevřeném systému Definice růstu Růstem myslíme jednak zvyšování počtu jednotlivých mikroorganismů, případně zbytnění jednotlivých organel, a tím i zvětšování jednotlivého mikrobu. Je-li mikroorganismus v uzavřeném prostoru,

Více

MYKOTOXINY. Jarmila Vytřasová. Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra biologických a biochemických věd

MYKOTOXINY. Jarmila Vytřasová. Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra biologických a biochemických věd MYKOTOXINY Jarmila Vytřasová Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra biologických a biochemických věd Centralizovaný rozvojový projekt MŠMT č. C29: Integrovaný systém vzdělávání v oblasti

Více

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty...............................

Obsah Úvod......................................... 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... Obsah Úvod......................................... 11 1 Základní vlastnosti živé hmoty............................... 12 1.1 Metabolismus.................................... 12 1.2 Dráždivost......................................

Více

Biomarkery - diagnostika a prognóza nádorových onemocnění

Biomarkery - diagnostika a prognóza nádorových onemocnění Biomarkery - diagnostika a prognóza nádorových onemocnění O. Topolčan,M.Pesta, J.Kinkorova, R. Fuchsová Fakultní nemocnice a Lékařská fakulta Plzeň CZ.1.07/2.3.00/20.0040 a IVMZČR Témata přednášky Přepdpoklady

Více

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie 1. ročník čtyřletého všeobecného a 5. ročník osmiletého studia Minimální počet známek za pololetí: 4 obecné základy biologie histologie rostlin vegetativní

Více

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie 1. ročník čtyřletého všeobecného a 5. ročník osmiletého studia všech daných okruhů a kontrola úplnosti sešitu. Do hodnocení žáka se obecné základy biologie

Více

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Rozmnožovací orgány 1/54

Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT . Rozmnožovací orgány 1/54 "Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Rozmnožovací orgány 1/54 Hlavní funkce rozmnožovacích orgánů = zajištění existence druhu 21. března 2012 Rozmnožovací

Více

Vážení uchazeči o studium na Vyšší odborné škole a Střední zemědělské škole v Táboře,

Vážení uchazeči o studium na Vyšší odborné škole a Střední zemědělské škole v Táboře, Vážení uchazeči o studium na Vyšší odborné škole a Střední zemědělské škole v Táboře, v letošním roce již budou testy delší, protože přijímací zkoušky se blíží. Věříme, že testové varianty Vám pomohou

Více

Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316

Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316 Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316 Využití houbových organismů v genovém inženýrství MIKROORGANISMY - bakterie, kvasinky a houby využíval

Více

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT

III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda

Více

Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků

Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků Prof. MVDr. Lenka VORLOVÁ, Ph.D. a kolektiv FVHE VFU Brno Zlín, 2012 Mléčné výrobky mají excelentní postavení mezi výrobky živočišného původu - vyšší biologická

Více

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy. BÍLKOVINY Bílkoviny jsou biomakromolekulární látky, které se skládají z velkého počtu aminokyselinových zbytků. Vytvářejí látkový základ života všech organismů. V tkáních vyšších organismů a člověka je

Více

POHLAVNÍ SOUSTAVA. PhDr. Jitka Jirsáková,Ph.D. jitkajirsakova@seznam.cz

POHLAVNÍ SOUSTAVA. PhDr. Jitka Jirsáková,Ph.D. jitkajirsakova@seznam.cz POHLAVNÍ SOUSTAVA PhDr. Jitka Jirsáková,Ph.D. jitkajirsakova@seznam.cz Pohlavní soustava zajišťuje vznik nového života zabezpečuje existenci biologického druhu zajišťuje přenos genetických informací dělíme

Více

ENERGIE BUNĚČNÁ RESPIRACE FOTOSYNTÉZA. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

ENERGIE BUNĚČNÁ RESPIRACE FOTOSYNTÉZA. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. ENERGIE BUNĚČNÁ RESPIRACE FOTOSYNTÉZA 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. ZÍSKÁVÁNÍ a PŘENOS ENERGIE BUŇKOU 1. termodynamická věta - různé formy energie se mohou navzájem přeměňovat 2. termodynamická věta

Více

Časná a pozdní toxicita léčby lymfomů, životní styl po léčbě lymfomu. David Belada FN a LF UK v Hradci Králové

Časná a pozdní toxicita léčby lymfomů, životní styl po léčbě lymfomu. David Belada FN a LF UK v Hradci Králové Časná a pozdní toxicita léčby lymfomů, životní styl po léčbě lymfomu David Belada FN a LF UK v Hradci Králové 1.Toxicita léčby lymfomů Co je to toxicita léčby? Jaký je rozdíl mezi časnou a pozdní toxicitou?

Více

Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Míza Lymfa Krevní kapiláry jsou prostupné pro určité množství bílkovin

Více

VY_32_INOVACE_11.15 1/6 3.2.11.15 Pohlavní soustava Pohlavní soustava

VY_32_INOVACE_11.15 1/6 3.2.11.15 Pohlavní soustava Pohlavní soustava 1/6 3.2.11.15 Cíl znát stavbu ženské a mužské pohlavní soustavy - umět vysvětlit její funkci - odvodit její význam - uvést onemocnění, příčiny, prevenci, ošetření Továrna na spermie a vajíčka - mužské

Více

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 9. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Více

VITAMIN D Z POHLEDU FUNKCE A VÝŽIVY

VITAMIN D Z POHLEDU FUNKCE A VÝŽIVY VITAMIN D Z POHLEDU FUNKCE A VÝŽIVY Mgr. Jitka Pokorná, Prof. MVDr. Jiří Ruprich, CSc. Státní zdravotní ústav, Centrum zdraví, výživy a potravin Palackého 3a, 612 42 Brno www.szu.cz, e-mail: pokorna@chpr.szu.cz

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

lní Gonozomáln Chromozomové určení pohlaví autozomy x gonozomy gonozomů ení Mgr. Aleš RUDA XY: : pohlaví heterogametické

lní Gonozomáln Chromozomové určení pohlaví autozomy x gonozomy gonozomů ení Mgr. Aleš RUDA XY: : pohlaví heterogametické Gonozomáln lní dědičnost Mgr. Aleš RUDA Chromozomové určení pohlaví autozomy gonozomy člověk má 22 párůp autozomů a 1 pár p gonozomů označen ení pohlavních chromozomů: : X a Y. jsou možné celkem 3 kombinace:

Více

bílé krvinky = leukocyty leukopenie leukocytóza - leukopoéza Rozdělení bílých krvinek granulocyty neutrofilní eozinofilní bazofilní agranulocyty

bílé krvinky = leukocyty leukopenie leukocytóza - leukopoéza Rozdělení bílých krvinek granulocyty neutrofilní eozinofilní bazofilní agranulocyty bílé krvinky = leukocyty o bezbarvé buňky o mají jádro tvar nepravidelný, proměnlivý výskyt krev, tkáňový mok, míza význam fagocytóza - většina, tvorba protilátek některé ( lymfocyty) délka života různá:

Více

Časná a pozdní toxicita léčby lymfomů. David Belada FN a LF UK v Hradci Králové

Časná a pozdní toxicita léčby lymfomů. David Belada FN a LF UK v Hradci Králové Časná a pozdní toxicita léčby lymfomů David Belada FN a LF UK v Hradci Králové Co je to toxicita léčby? Toxicita léčby lymfomů Jaký je rozdíl mezi časnou a pozdní toxicitou? Dá se toxicita předvídat? Existuje

Více

LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2010 Mgr.Jitka Fuchsová MÍZA (lymfa) Krevní kapiláry mají propustné stěny

Více

6.10 Biologie. 6.10.1 Charakteristika vyučovacího předmětu

6.10 Biologie. 6.10.1 Charakteristika vyučovacího předmětu 6.10 Biologie 6.10.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení předmětu: Předmět Biologie zahrnuje vzdělávací obsah oboru Biologie ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda z RVP G a integruje

Více

Buněčný cyklus. G0 M G1 G2 Aleš Hampl S. Replikace DNA. Buněčný cyklus skládající se z fází G1, S, G2 a M

Buněčný cyklus. G0 M G1 G2 Aleš Hampl S. Replikace DNA. Buněčný cyklus skládající se z fází G1, S, G2 a M Buněčný cyklus G0 M G1 G2 Aleš Hampl S Replikace DNA Rozdělení jádra Cytokineze Odehrávají se postupně během každého buněčného cyklu = Buněčný cyklus skládající se z fází G1, S, G2 a M Nahlédnutí do nepříliš

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_CHE_412 Jméno autora: Třída/ročník: Mgr. Alena

Více

Složky výživy - sacharidy. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové

Složky výživy - sacharidy. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové Složky výživy - sacharidy Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové Sacharidy 1 Nejdůležitější a rychlý zdroj energie 50-60% Dostatečný přísun šetří rezervy tělesných tuků a bílkovin Složeny z C, H2,

Více

36-47-M/01 Chovatelství

36-47-M/01 Chovatelství Střední škola technická, Most, příspěvková organizace Dělnická 21, 434 01 Most PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY V JARNÍM I PODZIMNÍM OBDOBÍ ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 Obor vzdělání 36-47-M/01 Chovatelství ŠVP

Více

OČKOVÁNÍ POLYSACHARIDOVÝMI A KONJUGOVANÝMI VAKCÍNAMI Aneb kdy a proč je výhodná imunologická paměť a kdy cirkulující protilátky

OČKOVÁNÍ POLYSACHARIDOVÝMI A KONJUGOVANÝMI VAKCÍNAMI Aneb kdy a proč je výhodná imunologická paměť a kdy cirkulující protilátky OČKOVÁNÍ POLYSACHARIDOVÝMI A KONJUGOVANÝMI VAKCÍNAMI Aneb kdy a proč je výhodná imunologická paměť a kdy cirkulující protilátky Prof. MUDr. Jiří Beran, CSc. Centrum očkování a cestovní medicíny Hradec

Více

O původu života na Zemi Václav Pačes

O původu života na Zemi Václav Pačes O původu života na Zemi Václav Pačes Ústav molekulární genetiky Akademie věd ČR centrální dogma replikace transkripce DNA RNA protein reverzní transkripce translace informace funkce Exon 1 Intron (413

Více

Metabolismus steroidů. Petr Tůma

Metabolismus steroidů. Petr Tůma Metabolismus steroidů Petr Tůma Steroidy lipidy hydrofóbní charakter syntetizovány z acetyl-coa izoprenoidy během syntézy izopren Co patří mezi steroidy? cholesterol a jeho estery pohlavní hormony hormony

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_CHE_419 Jméno autora: Třída/ročník: Mgr. Alena

Více

Fyziologie těhotenství

Fyziologie těhotenství Fyziologie těhotenství Oplodnění K oplození vajíčka dochází ve vejcovodu - spermie jsou vstříknuty do zadní poševní klenby o odtud musí projít až k vnitřnímu ústí vejcovodu (pohyb spermií = 3-6 mm/min.)

Více

Genetické určení pohlaví

Genetické určení pohlaví Přehled GMH Seminář z biologie Genetika 2 kvalitativní znaky Genetické určení pohlaví Téma se týká pohlavně se rozmnožujících organismů s odděleným pohlavím (gonochoristů), tedy dvoudomých rostlin, většiny

Více

VY_32_INOVACE_02.06 1/6 3.2.02.6 Viry a bakterie Viry život bez buňky

VY_32_INOVACE_02.06 1/6 3.2.02.6 Viry a bakterie Viry život bez buňky 1/6 3.2.02.6 Viry život bez buňky cíl - popsat stavbu těla viru a jeho rozmnožování - vyjmenovat příklady virových onemocnění - chápat význam hygieny a prevence - malé, pozorovatelné pouze elektronickým

Více

LNÍ REGULACE HORMONÁLN. Hormony. Mgr. Aleš RUDA

LNÍ REGULACE HORMONÁLN. Hormony. Mgr. Aleš RUDA HORMONÁLN LNÍ REGULACE Mgr. Aleš RUDA Regulace lidského organismu regulace lidského organismu : nervová - působí rychle, po dobu trvání podnětu imunitní látková = hormonální (starší než nervová) hormonální

Více

Díl VI.: Zotavení a regenerace po výkonu II

Díl VI.: Zotavení a regenerace po výkonu II Díl VI.: Zotavení a regenerace po výkonu II Co obsahuje tento díl: V tomto díle rozvíjíme problematiku zotavení a regenerace po výkonu z předchozího dílu o syntézu bílkovin po tréninku a o pohled na suplementaci

Více

ROSTLINNÁ FYZIOLOGIE OSMOTICKÉ JEVY

ROSTLINNÁ FYZIOLOGIE OSMOTICKÉ JEVY Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Andulí Hylmarová Madla Klačková PVČ 18.4.2011

Andulí Hylmarová Madla Klačková PVČ 18.4.2011 Andulí Hylmarová Madla Klačková PVČ 18.4.2011 Obsah: Co je to hormon? Vznik hormonů Funkce hormonů Rostlinné hormony Živočišné hormony Hormony u člověka Dělení hormonů Význam hormonů Choroby Co je to HORMON?

Více

BÍLKOVINY A SACHARIDY

BÍLKOVINY A SACHARIDY BÍLKOVINY A SACHARIDY Pro přednášku v Trenérské škole Svazu kulturistiky a fitness České republiky a Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy více na www.skfcr.cz/treneri Mgr. Petr Jebas Bílkoviny

Více