REPRODUKCE BUNĚK BUNĚČNÝ CYKLUS MITÓZA

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "REPRODUKCE BUNĚK BUNĚČNÝ CYKLUS MITÓZA"

Transkript

1 REPRODUKCE BUNĚK BUNĚČNÝ CYKLUS MITÓZA

2 REPRODUKCE BUNĚK základní znak života nové bb. vznikají pouze dělením existujících bb. život každé buňky probíhá v reprodukčních cyklech: růst (zdvojení všech buněčných struktur) dělení (rozdělení genetického materiálu na dvě identické sady) reprodukce bb. zakódována v jejich gen. informaci - tendence se neomezeně množit nutná regulace množení pro udržení integrity organismu jako celku

3 CÍLE REPRODUKCE reprodukce individua - tvorba gamet při meióze ontogenetický vývoj - embryogeneze udržení buněčné homeostázy - regenerace poškozených a opotřebovaných bb. v organismu asi bb., řada se jich stále obnovuje (erytrocytů vzniká asi 2, za sekundu) porucha regulace vede k nekontrolovanému množení nádorový zvrat

4 BUNĚČNÝ CYKLUS je sled vzájemně koordinovaných událostí, které vyúsťují v růst a rozdělení buňky na 2 bb. dceřiné obvykle se dělí na: interfázi (90 % buněč. cyklu), dělí se na G 1, S a G 2 fázi mitotickou fázi (mitóza) generační doba buňky = časové trvání bun. cyklu je variabilní - hlavně variabilní délka G 1 fáze G1 (gap) % S (synthesis) % G2 (gap) % M (mitosis) 10 % Espero Publishing, s.r.o.

5 G 1 fáze % délky cyklu - od skončení mitózy do zahájení syntézy DNA syntéza strukturálních a specifických regulačních proteinů a enzymů pro replikaci DNA zmnožení buněčné hmoty a organel buňka roste (zvětšuje se objem buňky) hlavní regulační uzel - k jeho překonání nutné růstové faktory (mitogeny) Espero Publishing, s.r.o.

6 S fáze % délky cyklu - mezi G 1 a G 2 fází pokračuje syntéza RNA a proteinů, hlavně histonů replikace DNA (buňka se stává 4n) homologní chromozomy synchronně, na začátku euchromatin (baze CG), v pozdní S fázi heterochromatin (baze AT) u žen jeden z X chromozomů se replikuje až ke konci S fáze

7 G 2 fáze % délky buněč. cyklu - od konce replikace po zahájení mitózy pokračuje růst buňky intenzivní syntéza fosfolipidů, RNA a proteinů (hlavně nehistonové proteiny chromozomů) příprava buňky na mitózu - syntéza cytoskeletálních struktur a enzymů mitotického aparátu další kontrolní uzel buněčného cyklu Espero Publishing, s.r.o.

8 M fáze - MITÓZA jaderné dělení, při kterém vznikají dceřinná jádra o stejném počtu chromozómů jako mateřské jádro trvá asi 1/10 buněčného cyklu (obvykle cca 1 hod.) je zahájena kondenzací chromozomů in vitro se projeví zakulacením buňky ustává transkripce mizí jadérka značně snížena proteosyntéza rozpadá se jaderná membrána depolymerizovaný cytoplazmatický tubulin se využije pro stavbu dělicího vřeténka

9 MITÓZA se skládá ze dvou dějů: KARYOKINEZE - vlastní rozdělení genetického materiálu (dělení jádra) je to souvislý proces, obvykle se dělí do 4 (5) fází: 1) profáze 4) anafáze 2) (prometafáze) 5) telofáze 3) metafáze CYTOKINEZE - rozdělení cytoplazmy a ostatních organel do dceřiných buněk na dělení živočišné b. se podílí obě složky cytoskeletu: mikrotubuly (dělicí vřeténko) mikrofilamenta (kontraktilní prstenec)

10 Mitóza Tato animace se týká živočišné buňky Centrozómy většiny rostlinných buněk postrádají centrioly

11 PROFÁZE kondenzace a spiralizace chromozomů, stávají se viditelné a barvitelné rozchod centrosomů (včetně centriolů) k pólům buňky depolymerují cytoplazmatické mikrotubuly začíná tvorba astrálních a polárních mikrotubulů vřeténka (bývá ) postupně mizí jadérka obr. 5.4; J.Darnell a kol.: Molecular Cell Biology, Scientific Americal Books, Inc., 1990

12 PROMETAFÁZE prodlužují se polární mikrotubuly vřeténka v oblasti centromery se objevuje kinetochor tvoří se kinetochorové mikrotubuly vřeténka (u člověka až 40 do 1 kinetochoru) chromozómy ze 2 chromatid ještě těsně u sebe na konci prometafáze se rozpadá jaderná membrána centrozomy jsou na opačných pólech b.

13 Dělicí vřeténko Espero Publishing, s.r.o. centrozom kinetochor astrální kinetochorové polární mikrotubuly astrální anastrální centrozom u vyšších rostlin nemá centrioly, dělicí vřeténko pak nemá astrální MT

14 METAFÁZE jakmile se mikrotubuly připojí ke kinetochoru, začnou si celý chromosom přitahovat ke svému pólu; tento pohyb je vyrovnán mikrotubuly z opačného centrosomu, které činí totéž v následném přetahování se chromosom pohybuje sem a tam výsledkem je, že v metafázi se tak dostávají všechny centromery chromozomů do ekvatoriální roviny kolmé na osu vřeténka zřetelně oddělené chromatidy spojené jen v centromeře je zcela zaniklý jaderný obal i jadérka obr. 5.4; J.Darnell a kol.: Molecular Cell Biology, Scientific Americal Books, Inc., 1990

15 ANAFÁZE chromatidy se oddělí i v centromeře (inaktivují se proteiny držící chromatidy u sebe) rychlý rozchod chromatid k pólům - asi 1 µm / min nejrychlejší část mitózy, trvá jen několik minut depolymerizace kinetochorových MT oddalování pólů a prodlužování polárních MT na pohybu chromozomů se podílí dynein i kinesin obr. 5.4; J.Darnell a kol.: Molecular Cell Biology, Scientific Americal Books, Inc., 1990

16 ANAFÁZE - pokračování posun kinetochoru po kinetochorových MT k mínus konci (dynein) prodlužování polár. MT na plus konci a jejich klouzání (kinesin) - prodloužení osy vřeténka až 15x Espero Publishing, s.r.o.

17 TELOFÁZE dokončuje se karyokineze vytvořením jaderného obalu kolem dceřiného jádra z membrán ER zcela mizí kinetochorové mikrotubuly polární mikrotubuly zůstávají jako telofázové tělísko probíhá event. se dokončuje cytokineze chromozomy despiralizují a ztrácejí barvitelnost obnovuje se syntéza RNA a objevují se jadérka obr. 5.4; J.Darnell a kol.: Molecular Cell Biology, Scientific Americal Books, Inc., 1990

18 CYTOKINEZE živočišné buňky - kontraktilní prstenec mikrofilamenta antiparalelně uspořádaná tvoří prstenec v ekvatoriální rovině těsně pod cytoplazmatickou membránou a jsou do ní svými konci zakotvena prstenec se začíná stahovat již v anafázi, vyžaduje dodání energie, je regulován Ca 2+

19 CYTOKINEZE rostlinné buňky - fragmoplast ze zbytků přetrvávajících polárních mikrotubulů se formuje fragmoplast: podél MT se posouvají váčky z GK naplněné polysacharidy a glykoproteiny doprostřed buňky zde se slévají v diskovitý útvar obalený membránou (tzv. cell plate) fúzí dalších váčků roste k povrchu buňky až se nakonec spojí s plasmalemou a vytvoří střední lamelu buněčné stěny později se přidají celulózové mikrofibrily a dokončí se stavba buněčné stěny

20 Dělení baktérií (binary fission) prokaryonta mají jen 1 chromozom je replikačním počátkem připojen k membráně po replikaci je zdvojen i počátek a růstem membrány mezi nimi se obě repliky DNA oddálí (baktérie přibližně zdvojnásobí svůj objem) bezprostředně následuje příčné rozdělení cytoplazmy celý proces trvá asi min.

21 Poruchy dělení buněk opakovaná replikace DNA bez následného dělení buňky polyploidní buňky (po působení MT mitotických jedů, např. kolchicin) polytenní chromozomy drosofily karyokineze bez cytokineze vícejaderné buňky (např. hepatocyty, megakaryocyty, nebo po působení MF mitotických jedů, např. faloidin) široký časový odstup karyokineze od cytokineze - např. rýhování hmyzích vajíček obr a 26; S.L. Wolfe: Molecular and Cellular Biology, Wadsworth Publ. Comp.,1993

22 Proliferační aktivita buněk některé buňky, např. buňky kůže, střevní sliznice, kostní dřeně se dělí v průběhu celého života jiné bb., např. buňky jater, se dělí pouze v případě zranění některé buňky dospělého člověka ztratily schopnost se dělit (vysoce diferencované buňky, jako neurony a buňky svalů) většina buněk našeho těla je ve fázi G 0 (necyklující bb.) v těle dospělého člověka proliferují pouze: buňky epidermis (obnova během 2 měsíců) buňky střevní sliznice (obnova za 2-3 dny) buňky kostní dřeně (erytrocyty 120 dní) pohlavní buňky kmenové bb. při reparaci poškození mitotický index (%) = počet dělících se bb. x 100 celkový počet bb.

23 REGULACE BUNĚČNÉHO CYKLU buněčný cyklus je řízen hladinou určitých chemických látek v buňce, které následující krok rozběhnou až je předchozí krok ukončen těmito látkami jsou pro každou fázi cyklu určité komplexy cyklinu a cyklin-dependentní kinázy (Cdk) cykliny = proteiny, jejichž koncentrace v buňce se cyklicky mění kinásy = enzymy, které aktivují či inaktivují jiné enzymy připojením fosfátové skupiny; kinásy jsou v proliferující buňce ve stále stejné koncentraci, ale po většinu času jsou neaktivní kinásy se aktivují spojením s cyklinem, naopak inaktivují po rozpadu či odpojení cyklinu aktivita Cdk tedy roste a klesá s koncentrací cyklinu v buňce kontrolní body cyklu jsou minimálně 3: v G 1, G 2, M fázi

24 Změny koncentrace a aktivity cyklinů a Cdk rostoucí koncentrace nebo aktivita koncentrace CDK koncentrac e cyklinu aktivita CDK Aktivace a inaktivace komplexů G 1 S G 2 mitóza G 1 Espero Publishing, s.r.o.

25 NECYKLUJÍCÍ BUŇKY - G 0 fáze zástava nevratná - nervové bb., bb. koster. svalů, přechodná: poškození DNA - nepostoupí do S fáze porucha replikace DNA - nevstoupí do mitózy chybně vytvořené dělicí vřeténko, chyby v napojení chromozomů na kinetochor - nenastane anafáze mitózy inhibice transkripce, proteosyntézy - není dostatek stavební hmoty pro novou buňku nedostatek živin či nevhodné životní podmínky (ph, teplota...) nedostatek prostoru pro nové bb. - kontaktní inhibice proliferace poruchy buněčné adheze brzdí proliferaci - nutnost kontaktu s okolními buňkami i s podložkou (např. kultivační nádobou) nutná přítomnost růstových faktorů = proteiny vytvářené jednou buňkou, které stimulují proliferaci jiné buňky (např. PDGF = platelet-derived growth factor, který je tvořen krev. destičkami) zástava v G 1 fázi, někdy v G 2 fázi (b. ledvin, epidermis myší )

26 MEIÓZA SPERMATOGENEZE A OOGENEZE

27 POHLAVNÍ ROZMNOŽOVÁNÍ kombinace genomů dvou buněk za vzniku nového jedince = tzv. sexuální proces, který zajišťuje: genetickou variabilitu druhu, tím i jeho adaptibilitu velkou evoluční potenci druhu potomek vzniklý ze zygoty (spojením 2 haploidních gamet) má novou skladbu genů, neshoduje se ani s jedním rodičem izogamety - všechny gamety stejně velké (některé jednobuněčné zelené řasy, kvasinky, někteří prvoci) anizogamety - vznikají z buněk zárodečných epitelů v pohlavních orgánech - varlatech a vaječnících samičí makrogamety (vajíčko) velké, nepohyblivé a obsahují zásobní látky samčí mikrogamety (spermie) malé, pohyblivé, bez zásob (výtrusovci, vyšší rostliny a živočichové)

28 GAMETOGENEZE princip je u všech vyšších živočichů stejný: v časné embryogenezi se oddělí od somatických buněk buňky prapohlavní z nich se mitoticky namnoží buňky zárodečného epitelu = gametogonie (2n) ty se mitoticky dělí a zvětšují v gametocyty I. řádu (2n) vstupují do meiózy gametocyty II. řádu (1n) po 2. meiot. dělení jsou 4 haploidní gamety (1n) při mitóze jde o zachování diploidie, při meióze naopak dosažení haploidie

29 MEIÓZA před vstupem do meiózy v S fázi replikace DNA buňka má 4n molekul DNA (u člověka 92 molekul) následují dvě dělení za sebou, mezi nimi není interfáze, ani replikace DNA gameta má 1n molekul DNA (u člověka 23) MEIÓZA I = heterotypické (redukční) dělení buňka má 23 chromozomoů, ale každý je tvořen 2 sesterskými chromatidami, takže je 2n molekul DNA, u člověka 46) MEIÓZA II = homeotypické (ekvační) dělení buňka má 23 chromozomů, každý je tvořen jen jednou chromatidou, takže je 1n molekul DNA, u člověka 23)

30 MEIÓZA I její zvláštnosti profáze I - trvá asi 90% celé meiózy a je komplikovanější než u mitózy kondenzace chromozomů a jejich zviditelnění, synapse homologních chromozomů, tvorba bivalentů (drží je u sebe synaptonemální komplex) nastává crossing-over výměna úseků nesesterských chromatid, místa překřížení jsou patrná jako chiasmata ke konci profáze rozpad jaderné membrány, vznik dělicího vřeténka, chromozomy viditelné jako tetrády anafáze I segregace celých chromozomů (haploidní počet chromozomů, množství DNA ještě není haploidní každý chromozom ze 2 chromatid, tj. 2 molekul DNA)

31 MEIOZA I obr. 25-3; S.L. Wolfe: Molecular and Cellular Biology, Wadsworth Publ. Comp.,1993

32 MEIOZA I - bivalenty, šipka = pár XY a synaptonemální komplex obr ; S.L. Wolfe: Molecular and Cellular Biology, Wadsworth Publ. Comp.,1993 obr. 2-14; Thompson & Thompson: Genetics in Medicine, W.B. Saunders Comp., 1991

33 MEIÓZA I - crossing-over a chiasmata obr. 11-6; Mange A.P.: Genetics: human aspects, Sinauer Associates Inc., 1990

34 MEIOZA I a II obr. 25-3; S.L. Wolfe: Molecular and Cellular Biology, Wadsworth Publ. Comp.,1993

35 VÝZNAM MEIÓZY meióza II se prakticky neliší od mitózy anafáze II - rozchod chromatid haploidnímu počtu chromozomů odpovídá i haploidní množství DNA sexuální proces vytváří genetickou variabilitu: náhodná segregace - vznik nových kombinací původních rodičovských chromozomů (u člověka je 23 homolog. párů, počet kombinací je 2 n, tj = přes možných kombinací) rekombinace - nové kombinace rodičovských alel na chromozomech po crossing-overu (u člověka 2-3 crossing-overy na 1 homolog. pár chromozomů - počtu kombin.) náhodné oplození - zygota vzniká kombinací 2 gamet (je-li přes možných kombinací jedné gamety, pak je celkem 2 23 x 2 23 = přes možných zygot

36 SPERMATOGENEZE celý vývoj spermie trvá asi 74 dní začíná při dosažení pohlavní dospělosti (kolem let) probíhá po celé období sexuální aktivity mužů dělení je rovnoměrné z 1 spermatogonie jsou celkem jsou 4 spermatidy během spermiohistogeneze získávají spermatidy bičík zralá spermie obr. 2-9; Thompson & Thompson: Klinická genetika, W.B. Saunders Comp., 1991, překlad: P. Goetz, Triton, 2004

37 OOGENEZE celý vývoj vajíčka trvá let oocyt I. řádu vstupuje do meiózy již v embryonálním období (kolem 5. měsíce) na konci profáze I - meioza se zastavuje (v měsíci) - diktyoten až do puberty oocyt I. řádu hromadí zásobní látky, roste jeho objem od puberty v cyklech po 28 dnech se dokončuje v jednotlivých Graafových folikulech meióza I - dělení nerovnoměrné (oocyt II. řádu + 1. polární tělísko) obr. 2-10; Thompson & Thompson: Klinická genetika, W.B. Saunders Comp., 1991, překlad: P. Goetz, Triton, 2004

38 hned pokračuje meióza II - dělení je nerovnoměrné (ootida + 2. pólocyt) (1.pólocyt se může též rozdělit) ovulace nastává u většiny obratlovců v průběhu metafáze II II. meiotické dělení se dokončuje jen v případě oplození výsledkem 4 haploidní bb., pouze jedna z nich (vajíčko) je funkční OPLOZENÍ - musí být ve vodním či vlhkém prostředí vnější (vodní živočichové) vnitřní (suchozemští živoč.) - vodní prostředí nahrazují sekrety pohlavních vývodů obr. 2-10; Thompson & Thompson: Klinická genetika, W.B. Saunders Comp., 1991, překlad: P. Goetz, Triton, 2004

39 SMRT BUŇKY NEKRÓZA, APOPTÓZA

40 STÁRNUTÍ BUNĚK na úrovni mnohobuněčných živočichů smrt chápána jako opak života, něco nežádoucího, smrt je nevyhnutelná existence organismu v čase je omezena maximální délka života je geneticky naprogramována přirozená smrt organismu jako celku - nasává vlivem - stárnutí organismu nebo nepříznivých faktorů vnějšího a vnitřního prostředí není ale rozřešeno, zda smrt je determinována pouze procesy stárnutí buněk nebo procesy řídícími integritu organismu

41 STÁRNUTÍ BUNĚK různě staré buňky mají odlišné morfologické i funkční projevy starší buňky: obsah vody až o 15 % viskozita cytosolu zpomalení buněčných pochodů (transport, intenzita metabolismu) hromadění odpadních látek (lipofuscin, melanin) přesto v organismu jsou bb. různého stáří nervové buňky - stejně staré jako organismus epiteliální buňky, erytrocyty - velmi mladé i ve starém organismu

42 STÁRNUTÍ BUNĚK na buněčné úrovni neplatí vše jako pro celý organ. z pokusů na buněč. kulturách je patrné, že kinetika proliferace u mladých bb. je jiná než u starých bb. buňky se nemohou množit neomezeně dlouho každá buňka má geneticky naprogramovaný počet buněčných cyklů (lidské embryonální bb. in vitro vytvoří asi generací, bb. ze starého organismu podstatně méně) bb. jednobun. organ. se za příznivých podm. množí bez omezení bb. mnohobun. organismů zanikají spolu se smrtí organismu přesto i zde jsou relativně nesmrtelné bb. pohlavní buňky, které se zúčastnily fertilizace transformované (zpravidla nádorové) buňky

43 Smrt buněk je jedním ze základních projevů biologických systémů. patologická (nefyziologická) smrt buněk působení nepříznivých podmínek neslučitelných s existencí buňky fyziologická smrt buněk cílený proces, na kterém se aktivně podílí sama buňka je součástí řady fyziologických i patologických procesů v organismu je terapeutickým cílem (např. léčba nádorů) Život organismu je podmíněn smrtí některých jeho buněk.

44 Život organismu je podmíněn smrtí některých jeho buněk Proč některé buňky organismu musí zemřít? v embryonálním vývoji je produkován nadbytek buněk (zanikají ty, které se nezapojily do organizační struktury organismu) - např. eliminace neuronů Espero Publishing, s.r.o.

45 formování embryonální masy buněk do finální struktury (tvorba dutin, přepážek) - např. vývoj prstů ruky Espero Publishing, s.r.o. organismus eliminuje nebezpečné buňky (nádorové bb., bb. infikované viry, autoreaktivní lymfocyty aj.) organismus se zbavuje opotřebovaných a nefunkčních (zestárlých) buněk - např. obnova kůže, střevního epitelu

46 eliminace nepotřebných buněk (pro organismus je energeticky výhodnější likvidace buněk než jejich výživa) involuce hormonálně závislých tkání (např. mléčná žláza po laktaci) ztráta ocasu při metamorfóze žab Espero Publishing, s.r.o.

47 Základní typy buněčné smrti neprogramovaná smrt - - proces nefyziologický, je opakem života - je důsledkem náhodného poškození bb. programovaná smrt - - proces fyziologický, zcela zákonitý, geneticky řízený, relativně častý koncepce programované smrti se prosadila teprve v 90. letech 20. století

48 Neprogramovaná smrt - nekróza vyvolána rozsáhlým poškozením buněk působením nepříznivých vnějších faktorů přesahujících adaptační možnosti buňky dlouhodobý nedostatek živin a kyslíku vysoká teplota vysoké dávky radioaktivního záření ultrazvuk vysoké dávky toxických chemikálií virová infekce aj. proces pasivní, není geneticky řízený většinou postihuje větší skupinu buněk proces trvá řádově hodiny až desítky hodin

49 Nekróza - pokračování začíná poruchou plazmat. membr. a membrán uvnitř b. ztráta zdroje energie (zástava syntézy ATP) narušena distribuce iontů časný projev - bobtnání buněk, tvorba vakuol (vakuolární degenerace), dilatace ER, mitochondrií, tvorba hernií následuje rozpad organel, z nichž se uvolňují ionty a enzymy nakonec buněčný obsah se uvolní do okolí vyvolá zánětlivou reakci okolních bb. DNA dlouho neporušená, štěpí se náhodně na různě dlouhé fragmenty

50 Naprogramovaná smrt buněk proces přesně geneticky řízený běžný v embryonálním i postembryonálním vývoji a při udržování buněčné homeostázy (počtu buněk) zbytky buňky jsou odstraňovány fagocytózou bez známek zánětu existuje asi více variant programované smrti: apoptóza (1 ze způs. realizace progr. smrti u vyš. živoč.) lysosomální smrt buněk Rozdíl mezi nekrózou a apoptózou Espero Publishing, s.r.o. A - nekróza B + C - apoptóza

51 APOPTÓZA termín zaveden v r (není totožný s termínem programovaná smrt buňky) Nobelova cena za fyziol. a lékařství 2002: Sydney Brenner (GB), H. Robert Horvitz (USA), John E. Sulston (GB) součástí života všech mnohobuněčných organismů od jednoduchých až po člověka vyskytuje se u mnohobuněčných rostlin (např. tvorba xylenu, opadávání listů) ve vývoji jednobuněčných eukaryont i prokaryont (např. autolýza sporangiálních buněk při sporulaci bacilů) proces aktivní, vyžaduje dodání energie ATP týká se jednotlivých buněk, ty mizí beze stopy trvá desítky minut až několik hodin

52 mechanismy apoptózy jsou evolučně velmi staré a konzervativní morfologické změny kondenzace chromatinu na periferii jádra fragmentace jádra svraštění celé buňky tvorba cytoplazmatických výběžků (blebbing) odštěpování apoptotických tělísek fagocytóza okolními buňkami buněčná membrána intaktní nerozvíjí se v okolí zánětlivá reakce

53 Průběh apoptózy biochemické změny počátek apoptózy je charakterizován dvěma souběžně probíhajícími kroky: aktivace proteolytické kaskády (dosud popsánoí asi 11 enzymů, tzv. kaspázy) poškození mitochondrií oba procesy nakonec vedou k aktivaci endonukleáz, které štěpí DNA

54 1. proteolytické enzymy - kaspázy kaspáza = cysteinová proteáza, která štěpí substrát v místě kyseliny asparagové (cysteinová aspáza = caspáza) funkce jako efektory apoptózy v bb. inaktivní prokaspázy, které jsou aktivovány proteolytickým štěpením aktivované exekuční kaspázy štěpí důležité proteiny: např. lamin, aktin, DNA dependentní protein kinázu reakce jsou ireverzibilní Espero Publishing, s.r.o.

55 2. poškození mitochondrií: vlivem určitých externích či interních faktorů (virová infekce, poškození DNA, xenobiotika, tvorba kyslíkových radikálů, ztráta koordinace energetických pochodů) změna membrán. potenciálu vnitřní mitoch. membrány - projeví se přechodným zvýšením permeability této membrány pro cytochrom c dojde k uvolnění řady dalších proapoptotických faktorů, které aktivují kaskádu kaspáz

56 Klíčovou roli v exekuci hraje kaspáza 3 kaspáza 3 (červená fluorescence) fragmenty cytokeratinu 18 (žlutozelená fluorescence)

57 konečným důsledkem změn je aktivace endonukleáz - fragmentují jadernou DNA v místě H 1 histonů, tj. mezi nukleosomy délka fragmentů je v násobcích pb po elektroforéze v agarózovém gelu vzniká DNA žebříček (je to marker apoptózy) při nekróze se DNA štěpí náhodně na různě dlouhé fragmenty, proto žebříček se netvoří

58 Řízení apoptózy modelový objekt - Coenorhabditis elegans (hlístice) vzniká 1030 somatických bb., z nichž 131 bb. za definovaných podmínek zaniká apoptózou proces je řízen řadou genů: ced-3, ced-4 aktivace apoptotických genů ced-2, ced-9 potlačení aktivity apopt. genů homologické geny s podobnou funkcí jsou u savců i u člověka apoptóza řízena asi 10 geny z rodiny Bcl-2

59 Řízení apoptózy - suprese gen bcl-2 kóduje protein Bcl-2 jeho nadprodukce: chrání buňku před apoptotickými signály, prodlužuje přežívání buňky (integrální protein membr. mitoch., ER i jádra u dlouhožijících nebo životně důležitých bb.) např. neurony, bazální keratinocyty, žlázový epitel, střevní krypty, zralé B lymfoc., T lymfocyty dřeně thymu, prekurzory hematopoetických bb. tkáň s vyšší produkcí Bcl-2 vykazují vyšší výskyt nádorů (např. kůže, tlusté střevo, prs, prostata)

60 Řízení apoptózy - stimulace proteiny Bax, Bcl-x S jejich nadprodukce navozuje apop. Bcl-2 / Bax reostat poměr hladin Bcl-2 a Bax rozhoduje o životě a smrti buňky hladiny Bax - převaha heterodimerů Bax-Bcl-2 = chrání b. před apoptózou hladiny Bax - převaha homodimerů Bax-Bax = indukce apoptózy gen p53 - přímým aktivátorem genu bax a expresi genu bcl-2 při poškození DNA nejprve zastaví bun. cyklus možnost opravy DNA; je-li poškození DNA neopravitelné, aktivuje apoptózu buňky protein R-Ras a Myc (Myc protein v G 0 fázi se neexprimuje) regulace apoptózy možná pouze u proliferujících buněk podmínkou pro indukci apoptózy je exprese Myc proteinu

61 Využití v klinické praxi apoptózy - Alzheimerova ch., Parkinsonova ch., ICHS, AIDS, vývojové vady apoptózy - nádorové, autoimunitní, virové nemoci léčba nádorů (ozáření, cytostatika poškozují DNA) - to stimuluje apoptózu a tím zpomaluje nádorový růst v regulaci imunitních pochodů - eliminace autoreaktivních lymfocytů (imunologická tolerance) cytotoxický efekt T lymfocytů a NK buněk na infikované, nádorové bb. a bb. transplantátu útlum imunitní odpovědi po likvidaci cizího antigenu

62 Lysosomální (cytoplazmatická) smrt buněk typická pro epiteliální tkáně a metamorfozující tkáně hmyzu a obojživelníků zvětšuje se počet lysosomů tvorba autofagických vakuol později kondenzace chromatinu a rozpad jádra žebříčkovitá degradace DNA do pozdních fází probíhá proteosyntéza a syntéza ATP

Reprodukce buněk Meióza Smrt buněk

Reprodukce buněk Meióza Smrt buněk Přípravný kurz z biologie 4 Reprodukce buněk Meióza Smrt buněk 19.11.2011 Mgr. Kateřina Caltová Dělení buněk (reprodukce) Dělení (reprodukce) buněk základní znak života buňky nové bb vznikají dělením bb

Více

http://www.accessexcellence.org/ab/gg/chromosome.html

http://www.accessexcellence.org/ab/gg/chromosome.html 3. cvičení Buněčný cyklus Mitóza Modifikace mitózy 1 DNA, chromosom genetická informace organismu chromosom = strukturní podoba DNA během dělení (mitózy) řetězec DNA (chromonema) histony další enzymatické

Více

Rozmnožování buněk Vertikální přenos GI. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Rozmnožování buněk Vertikální přenos GI. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Rozmnožování buněk Vertikální přenos GI KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Buněčný cyklus Buňky vznikají z bb. a jedinou možnou cestou, jak vytvořit více bb. je jejich dělením. Vertikální přenos GI: B. (mateřská)

Více

Rozdíly mezi prokaryotní a eukaryotní buňkou. methanobacterium, halococcus,...

Rozdíly mezi prokaryotní a eukaryotní buňkou. methanobacterium, halococcus,... Dělení buňky Biologie člení živé organizmy do dvou hlavních kategorií: prokaryotní a eukaryotní organizmy. Na základě srovnání 16S rrna se zjistilo, že na naší planetě jsou 3 hlavní nadříše buněčných forem:

Více

Biologie 11, 2014/2015, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE

Biologie 11, 2014/2015, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE Biologie 11, 2014/2015, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE BUNĚČNÝ CYKLUS PROGRAMOVANÁ BUNĚČNÁ SMRT KONTINUITA ŽIVOTA: R. R. Virchow: Virchow: buňka buňka z buňky, z buňky, živočich živočich z

Více

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Buňky, tkáně, orgány, soustavy Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma

Více

Eukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly:

Eukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly: Eukaryotická buňka - hlavní rozdíly: rostlinná buňka živočišná buňka buňka hub buněčná stěna ano (celulóza) ne ano (chitin) vakuoly ano ne (prvoci ano) ano lysozomy ne ano ne zásobní látka škrob glykogen

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: V/2 - inovace směřující k rozvoji odborných kompetencí Název materiálu: Buněčný cyklus

Více

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

Číslo a název projektu Číslo a název šablony Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_1.05

Více

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Charakteristika chromozomové výbavy 2n = 46,XY Karyotyp - Karyogram - Idiogram

Více

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná

Více

10. oogeneze a spermiogeneze meióza, vznik spermií a vajíček ovulační a menstruační cyklus antikoncepční metody, oplození

10. oogeneze a spermiogeneze meióza, vznik spermií a vajíček ovulační a menstruační cyklus antikoncepční metody, oplození 10. oogeneze a spermiogeneze meióza, vznik spermií a vajíček ovulační a menstruační cyklus antikoncepční metody, oplození MEIÓZA meióza (redukční dělení/ meiotické dělení), je buněčné dělení, při kterém

Více

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ REGULACE APOPTÓZY 1 VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ Příklad: Regulace apoptózy: protein p53 je klíčová molekula regulace buněčného cyklu a regulace apoptózy Onemocnění: více než polovina (70-75%) nádorů

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

25.2.2014. Genomika. Obor genetiky, který se snaží. stanovit úplnou genetickou informaci. organismu a interpretovat ji v. termínech životních pochodů.

25.2.2014. Genomika. Obor genetiky, který se snaží. stanovit úplnou genetickou informaci. organismu a interpretovat ji v. termínech životních pochodů. Genomika Obor genetiky, který se snaží stanovit úplnou genetickou informaci organismu a interpretovat ji v termínech životních pochodů. 1 Strukturní genomika stanovení sledu nukleotidů genomu organismu,

Více

Spermatogeneze saranče stěhovavé (Locusta migratoria)

Spermatogeneze saranče stěhovavé (Locusta migratoria) Spermatogeneze saranče stěhovavé (Locusta migratoria) Vývoj pohlavních buněk u živočichů zahrnuje několik dějů, které zajistí, že dojde k redukci a promíchání genetického materiálu a vzniklé buňky jsou

Více

Rozmnožování a vývoj živočichů

Rozmnožování a vývoj živočichů Rozmnožování a vývoj živočichů Rozmnožování živočichů Rozmnožování - jeden z charakteristických znaků organizmů. Uskutečňuje se pohlavně nebo nepohlavně. Nepohlavní rozmnožování - nevytvářejí se specializované

Více

REPRODUKCE A ONTOGENEZE Od spermie s vajíčkem až po zralého jedince. Co bylo dřív? Slepice nebo vejce?

REPRODUKCE A ONTOGENEZE Od spermie s vajíčkem až po zralého jedince. Co bylo dřív? Slepice nebo vejce? REPRODUKCE A ONTOGENEZE Od spermie s vajíčkem až po zralého jedince Co bylo dřív? Slepice nebo vejce? Rozmnožování Rozmnožování (reprodukce) může být nepohlavní (vegetativní, asexuální) pohlavní (sexuální;

Více

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Brno, 17.5.2011 Izidor (Easy Door) Osnova přednášky 1. Proč nás rakovina tolik zajímá?

Více

EMBRYOLOGIE Učebnice pro studenty lékařství a oborů všeobecná sestra a porodní asistentka

EMBRYOLOGIE Učebnice pro studenty lékařství a oborů všeobecná sestra a porodní asistentka 6pt;font-style:normal;color:grey;font-family:Verdana,Geneva,Kalimati,sans-serif;text-decoration:none;text-align:center;font-variant:n = = < p s t y l e = " p a d d i n g : 0 ; b o r d e r : 0 ; t e x t

Více

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika projekt GML Brno Docens DUM č. 3 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: chromatin - stavba, organizace a struktura

Více

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Ontogeneze živočichů

Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT . Ontogeneze živočichů "Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Ontogeneze živočichů postembryonální vývoj 1/73 Ontogeneze živočichů = individuální vývoj živočichů, pokud vznikají

Více

Buňka. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Buňka. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Buňka Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Cellula = buňka (1) = základní morfologická a stavební jednotka živého organismu = schopna projevů života Metabolismus Dráždivost a pohyb Rozmnožování Růst

Více

B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY

B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY mikrotubuly střední filamenta aktinová vlákna CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY funkce cytoskeletu - udržovat

Více

Slovníček genetických pojmů

Slovníček genetických pojmů Slovníček genetických pojmů A Adenin 6-aminopurin; purinová báze, přítomná v DNA i RNA AIDS Acquired immunodeficiency syndrome syndrom získané imunodeficience, způsobený virem HIV (Human immunodeficiency

Více

ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory. doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel

ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory. doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386401, fax: +420

Více

Genetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací

Genetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací Genetika Nauka o dědid dičnosti a proměnlivosti Genetika molekulárn rní buněk organismů populací Dědičnost na úrovni nukleových kyselin Předávání vloh z buňky na buňku Předávání vlastností mezi jednotlivci

Více

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a

Více

Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl

Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk Aleš Hampl Tkáně Orgány Živé buňky, které plní různé funkce (podpora struktury, přijímání živin, lokomoce,

Více

Sada I 13 preparátů Kat. číslo 111.3118

Sada I 13 preparátů Kat. číslo 111.3118 Sada I 13 preparátů Kat. číslo 111.3118 Strana 1 ze 21 Strana 2 ze 21 POKYNY PRO PRÁCI S MIKROPREPARÁTY 1. Preparát si vždy začněte prohlížet nejprve s nejslabším zvětšením nebo s nejmenším objektivem.

Více

Stárnutí organismu Fyziologické hodnoty odchylky během stárnutí

Stárnutí organismu Fyziologické hodnoty odchylky během stárnutí Stárnutí organismu Stárnutí organismu Fyziologické hodnoty odchylky během stárnutí poklesy funkcí se liší mezi orgánovými systémy Některé projevy stárnutí ovlivňuje výživa Diagnostické metody odlišují

Více

REPLIKACE, BUNĚČNÝ CYKLUS, ZÁNIK BUNĚK

REPLIKACE, BUNĚČNÝ CYKLUS, ZÁNIK BUNĚK Molekulární základy dědičnosti - rozšiřující učivo REPLIKACE, BUNĚČNÝ CYKLUS, ZÁNIK BUNĚK REPLIKACE deoxyribonukleové kyseliny (zdvojení DNA) je děj, při kterém se tvoří z jedné dvoušoubovice DNA dvě nová

Více

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA Funkce: uložiště odpadů a uskladnění chemických látek (fenolické

Více

CYTOLOGIE 3. týden. Jádro a jeho komponenty Buněčný cyklus, mitosa, meiosa. Ústav histologie a embryologie

CYTOLOGIE 3. týden. Jádro a jeho komponenty Buněčný cyklus, mitosa, meiosa. Ústav histologie a embryologie CYTOLOGIE 3. týden Jádro a jeho komponenty Buněčný cyklus, mitosa, meiosa Ústav histologie a embryologie MUDr. Radomíra Vagnerová, CSc. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie 02241 Přednášky 2.

Více

BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY

BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY 1 VÝZNAM BUNĚČNÉ MOTILITY A MOLEKULÁRNÍCH MOTORŮ V MEDICÍNĚ Příklad: Molekulární motor: dynein Onemocnění: Kartagenerův syndrom 2 BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY

Více

Degenerace genetického kódu

Degenerace genetického kódu AJ: degeneracy x degeneration CJ: degenerace x degenerace Degenerace genetického kódu Genetický kód je degenerovaný, resp. redundantní, což znamená, že dva či více kodonů může kódovat jednu a tutéž aminokyselinu.

Více

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly RIBOSOMY Částice složené z rrna a proteinů, skládají se z velké kulovité

Více

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU Podstata prezentace antigenu (MHC restrikce) byla objevena v roce 1974 V současnosti je zřejmé, že to je jeden z klíčových

Více

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Antigeny: kompletní (imunogen) - imunogennost - specificita nekompletní (hapten) - specificita antigenní determinanty (epitopy)

Více

Organely vyskytující se pouze u rostlinné bu ky. Bun ná st na neživá sou ást všech rostlinných bun k (celulóza)

Organely vyskytující se pouze u rostlinné bu ky. Bun ná st na neživá sou ást všech rostlinných bun k (celulóza) Organely vyskytující se pouze u rostlinné bu ky Bun ná st na neživá sou ást všech rostlinných bun k (celulóza) Plastidy semiautonomní organely charakteristické pro zelené rostliny 1. Bezbarvé leukoplasty

Více

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings Biologie I Buňka II Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings BUŇKA II centrioly, ribosomy, jádro endomembránový systém semiautonomní organely peroxisomy

Více

Genetická kontrola prenatáln. lního vývoje

Genetická kontrola prenatáln. lního vývoje Genetická kontrola prenatáln lního vývoje Stádia prenatáln lního vývoje Preembryonální stádium do 6. dne po oplození zygota až blastocysta polární organizace cytoplasmatických struktur zygoty Embryonální

Více

Buňka. základní stavební jednotka organismů

Buňka. základní stavební jednotka organismů Buňka základní stavební jednotka organismů Buňka Buňka je základní stavební a funkční jednotka těl organizmů. Toto se netýká virů (z lat. virus jed, je drobný vnitrobuněčný cizopasník nacházející se na

Více

Buňka V. Jádro. Buněčný cyklus a buněčné dělení (mitosa). Ústav histologie a embryologie 1. LF UK

Buňka V. Jádro. Buněčný cyklus a buněčné dělení (mitosa). Ústav histologie a embryologie 1. LF UK Buňka V Jádro. Buněčný cyklus a buněčné dělení (mitosa). Ústav histologie a embryologie 1. LF UK Autor: doc. MUDr. Tomáš Kučera, Ph.D. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie, kód B02241 Datum:

Více

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ FUNKCE PROTEINŮ 1 VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ Příklad: protein: dystrofin onemocnění: Duchenneova svalová dystrofie 2 3 4 FUNKCE PROTEINŮ: 1. Vztah struktury a funkce proteinů 2. Rodiny proteinů

Více

Dědičnost pohlaví Genetické principy základních způsobů rozmnožování

Dědičnost pohlaví Genetické principy základních způsobů rozmnožování Dědičnost pohlaví Vznik pohlaví (pohlavnost), tj. komplexu znaků, vlastností a funkcí, které vymezují exteriérové i funkční diference mezi příslušníky téhož druhu, je výsledkem velmi komplikované série

Více

Pohyb buněk a organismů

Pohyb buněk a organismů Pohyb buněk a organismů Pohybové buněčné procesy: Vnitrobuněčný transpost organel, membránových váčků Pohyb chromozómů při dělení buněk Cytokineze Lokomoce buněk (améboidní a řasinkový pohyb) Svalový pohyb

Více

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADY HISTOLOGICKÉ TECHNIKY 9 1.1 Světelný mikroskop a příprava vzorků pro vyšetření (D. Horký) 9 1.1.1 Světelný mikroskop 9 1.1.2 Zásady správného mikroskopování 10 1.1.3 Nejčastější

Více

VÝVOJ POHLAVNÍCH BUNĚK OOGENESE A SPERMATOGENESE OPLOZENÍ, RÝHOVÁNÍ, VÝVOJ BLASTOCYSTY

VÝVOJ POHLAVNÍCH BUNĚK OOGENESE A SPERMATOGENESE OPLOZENÍ, RÝHOVÁNÍ, VÝVOJ BLASTOCYSTY VÝVOJ POHLAVNÍCH BUNĚK OOGENESE A SPERMATOGENESE OPLOZENÍ, RÝHOVÁNÍ, VÝVOJ BLASTOCYSTY ÚHIEM 1. LF UK v PRAZE Předmět: B02241 Obecná histologie a obecná embryologie Akademický rok 2013 2014 POUZE PRO OSOBNÍ

Více

Apoptóza. Veronika Žižková. Ústav klinické a molekulární patologie a Laboratoř molekulární patologie

Apoptóza. Veronika Žižková. Ústav klinické a molekulární patologie a Laboratoř molekulární patologie Apoptóza Veronika Žižková Ústav klinické a molekulární patologie a Laboratoř molekulární patologie Apoptóza Úvod Apoptóza vs nekróza Role apoptózy v organismu Mechanismus apoptózy Metody detekce Úvod -

Více

TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/2013 ------------------------------------------------------------------------------------------ 1.

TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/2013 ------------------------------------------------------------------------------------------ 1. TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/2013 1. Genotyp je 1) soubor genů, které jsou uloženy v rámci 1 buněčného jádra 2) soubor pozorovatelných vnějších znaků 3) soubor všech genů organismu 4) soubor

Více

1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky

1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky 1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky Buňka základní stavební a funkční jednotka všech živých organismů. (neexistuje život mimo buňku!) buňky se liší tvarem i velikostí - záleží při tom hlavně na jejich funkci.

Více

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách Buňka Historie 1655 - Robert Hooke (1635 1703) - použil jednoduchý mikroskop k popisu pórů v řezu korku. Nazval je, podle podoby k buňkám včelích plástů, buňky. 18. - 19. St. - vznik buněčné biologie jako

Více

Autofagie a výživa u kriticky nemocného pacienta

Autofagie a výživa u kriticky nemocného pacienta Autofagie a výživa u kriticky nemocného pacienta Igor Satinský Nemocnice Havířov Mezioborová JIP Colours of Sepsis, Ostrava, 28.1.2015 Autofagie a výživa u kriticky nemocného pacienta Igor Satinský Nemocnice

Více

Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie

Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie 1 Lochmanová A., 2 Olbrechtová L., 2 Kolčáková J., 2 Zjevíková A. 1 OIA ZÚ Ostrava 2 klinika infekčních nemocí, FN Ostrava HIV infekce onemocnění s

Více

Okruhy otázek ke zkoušce

Okruhy otázek ke zkoušce Okruhy otázek ke zkoušce 1. Úvod do biologie. Vznik života na Zemi. Evoluční vývoj organizmů. Taxonomie organizmů. Původ a vývoj člověka, průběh hominizace a sapientace u předků člověka vyšších primátů.

Více

Buněčné jádro a viry

Buněčné jádro a viry Buněčné jádro a viry Struktura virionu Obal kapsida strukturni proteiny povrchove glykoproteiny interakce s receptorem na povrchu buňky uvnitř nukleocore (ribo )nukleova kyselina, virove proteiny Lokalizace

Více

ROZMNOŽOVÁNÍ A VÝVIN MNOHOBUNĚČNÝCH, TKÁNĚ

ROZMNOŽOVÁNÍ A VÝVIN MNOHOBUNĚČNÝCH, TKÁNĚ ROZMNOŽOVÁNÍ A VÝVIN MNOHOBUNĚČNÝCH, TKÁNĚ 1. Doplň následující věty. Pohlavní buňky u fylogeneticky nižších živočichů vznikají z nediferenciovaných buněk. Přeměna těchto buněk v buňky pohlavní je určována

Více

Energetický metabolizmus buňky

Energetický metabolizmus buňky Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie

Více

SOMATOLOGIE Vnitřní systémy

SOMATOLOGIE Vnitřní systémy SOMATOLOGIE Vnitřní systémy VY-32-INOVACE-56 AUTOR: Mgr. Ludmila Kainarová POHLAVNÍ SYSTÉM ŽENY FUNKCE 1. tvorba pohlavních buněk vajíček 2. tvorba pohlavních hormonů (estrogen,progesteron) 3. umožnění

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_05_BUŇKA 2_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

základem veškerého aktivního pohybu v živočišné říši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU

základem veškerého aktivního pohybu v živočišné říši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU Lukáš Hlaváček, Katedra zoologie Přf UP Olomouc, 2010 POHYB je jeden ze základních životních projevů pro život je nezbytný POHYB na všech úrovních: subcelulární (pohyb v rámci buňky) celulární (pohyb buňky)

Více

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Buňky jsou nejmenší a nejjednodušší útvary schopné samostatného života. Buňka je základní stavební a funkční jednotkou živých organismů. Zatímco některé organismy jsou

Více

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z : Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): konca88 MO BI 01 Buňka je základní stavební jednotka živých organismů. Je to nejmenší živý útvar schopný samostatné existence a rozmnožování. Každá buňka má svůj

Více

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK EUKARYOTICKÉ ORGANELY Jádro Ribozomy Endoplazmatické retikulum Golgiho aparát Lysozomy Endozomy Mitochondrie Plastidy Vakuola Cytoskelet Vznik eukaryotického jádra Jaderný

Více

rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv

rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv Představují tzv. extracelulárn rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv ství vody v tělet (voda tvoří 65-75% váhy v těla; t z toho 2/3 vody jsou vázanv zané intracelulárn rně) Lymfa (míza) Tkáňový

Více

Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6)

Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6) Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6) by Biologie - Pátek, Únor 21, 2014 http://biologie-chemie.cz/bunka-6/ Otázka: Bu?ka P?edm?t: Biologie P?idal(a): david PROKARYOTICKÁ BU?KA = Základní stavební a

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 8. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní /

Více

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK PLASMATICKÁ MEMBRÁNA EUKARYOTICKÝCH BUNĚK Všechny buňky (prokaryotické a eukaryotické) jsou ohraničeny membránami zajišťujícími integritu a funkci buněk Ochrana

Více

Variace Pohlavní soustava ženy

Variace Pohlavní soustava ženy Variace 1 Pohlavní soustava ženy 21.7.2014 16:03:50 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA POHLAVNÍ SOUSTAVA POHLAVNÍ SOUSTAVA ŽENY Funkce pohlavního systému ženy 1. Zrání vajíček a jejich uvolňování z kůry

Více

FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA 5.3.2015. Základní funkce buněk: PROKARYOTICKÁ BUŇKA. Funkce zajišťují základní životní projevy buněk: EUKARYOTICKÁ BUŇKA

FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA 5.3.2015. Základní funkce buněk: PROKARYOTICKÁ BUŇKA. Funkce zajišťují základní životní projevy buněk: EUKARYOTICKÁ BUŇKA FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA - nejmenší samostatná morfologická a funkční jednotka živého organismu, schopná nezávislé existence buňky tkáně orgány organismus - fyziologie orgánů a systémů založena na komplexní

Více

Dědičnost a pohlaví. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Dědičnost a pohlaví. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek Dědičnost a pohlaví KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek Dědičnost pohlavně vázaná Gonozomy se v evoluci vytvořily z autozomů, proto obsahují nejen geny řídící vznik pohlavních rozdílů i další jiné geny. V těchto

Více

Přípravný kurz z biologie MUDr. Jana Kolářová, CSc. témata 1 Mgr. Kateřina Caltová témata 3-5 doc. PharmDr. Emil Rudolf, Ph.D. 2 + 6-10 materiály k

Přípravný kurz z biologie MUDr. Jana Kolářová, CSc. témata 1 Mgr. Kateřina Caltová témata 3-5 doc. PharmDr. Emil Rudolf, Ph.D. 2 + 6-10 materiály k Přípravný kurz z biologie MUDr. Jana Kolářová, CSc. témata 1 Mgr. Kateřina Caltová témata 3-5 doc. PharmDr. Emil Rudolf, Ph.D. 2 + 6-10 materiály k přípravnému kurzu: stránka Ústavu lékařské biologie a

Více

Základní učební text: Elektronické zpracování Biologie člověka; přednášky Učebnice B. Otová, R. Mihalová Základy biologie a genetiky člověka,

Základní učební text: Elektronické zpracování Biologie člověka; přednášky Učebnice B. Otová, R. Mihalová Základy biologie a genetiky člověka, Základní učební text: Elektronické zpracování Biologie člověka; přednášky Učebnice B. Otová, R. Mihalová Základy biologie a genetiky člověka, Karolinum 2012 Doporučená literatura: Kočárek E. - Genetika.

Více

Variace Pohlavní soustava muže

Variace Pohlavní soustava muže Variace 1 Pohlavní soustava muže 21.7.2014 16:01:39 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA POHLAVNÍ SOUSTAVA POHLAVNÍ SOUSTAVA MUŽE Rozmnožování Je jedním ze základních znaků živé hmoty. Schopnost reprodukce

Více

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK EUKARYOTICKÉ ORGANELY Jádro Ribozomy Endoplazmatické retikulum Golgiho aparát Lysozomy Endozomy Mitochondrie Plastidy Vakuola Cytoskelet Vznik eukaryotického jádra Jaderný

Více

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1.

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1. Buňka cytologie Buňka - Základní, stavební a funkční jednotka organismu - Je univerzální - Všechny organismy jsou tvořeny z buněk - Nejmenší životaschopná existence - Objev v 17. stol. R. Hooke Tvar: rozmanitý,

Více

Rozmnožovací soustava

Rozmnožovací soustava Rozmnožování = jeden ze základních znaků živých organismů - schopnost reprodukce je podmínkou udržení existence každého druhu. - člověk se rozmnožuje pouze pohlavně člověk pohlaví určeno geneticky (pohl.

Více

VY_32_INOVACE_002. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_002. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_002 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Buňka Vyučovací předmět: Základy ekologie

Více

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta Buňka. Stavba a funkce buněčné membrány. Transmembránový transport. Membránové organely, buněčné kompartmenty. Ústav pro histologii a embryologii Doc. MUDr.

Více

Mimotělní oplození. léčebně řeší stavy, kdy:

Mimotělní oplození. léčebně řeší stavy, kdy: VÝZNAM VYŠETŘENÍ REPRODUKČNÍ IMUNITY PRO IVF-ET Jindřich Madar pracoviště reprodukční imunologie Ústavu pro péči o matku a dítě Praha Podolí Metoda mimotělního oplození s následným přenosem embrya do dělohy

Více

SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz

SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Prezentace navazuje na základnz kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve Rozšiřuje témata: Proteiny přehled pro fyziologii

Více

Radiační patofyziologie. Zdroje záření. Typy ionizujícího záření: Jednotky pro měření radiace:

Radiační patofyziologie. Zdroje záření. Typy ionizujícího záření: Jednotky pro měření radiace: Radiační patofyziologie Radiační poškození vzniká účinkem ionizujícího záření. Co se týká jeho původu, ionizující záření vzniká: při radioaktivním rozpadu prvků, přichází z kosmického prostoru, je produkováno

Více

Šablona č.i, sada č. 2. Buňka, jednobuněční. Ročník 8.

Šablona č.i, sada č. 2. Buňka, jednobuněční. Ročník 8. Šablona č.i, sada č. 2 Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Přírodopis Přírodopis Zoologie Buňka, jednobuněční Ročník 8. Anotace Materiál slouží pro ověření znalostí učiva o buňkách a

Více

Variace Vývoj dítěte

Variace Vývoj dítěte Variace 1 Vývoj dítěte 21.7.2014 16:25:04 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA VÝVOJ DÍTĚTE OPLOZENÍ A VÝVOJ PLACENTY Oplození K oplození dochází ve vejcovodu. Pohyb spermií: 3-6 mm za minutu. Životnost

Více

ONKOGENETIKA. Spojuje: - lékařskou genetiku. - buněčnou biologii. - molekulární biologii. - cytogenetiku. - virologii

ONKOGENETIKA. Spojuje: - lékařskou genetiku. - buněčnou biologii. - molekulární biologii. - cytogenetiku. - virologii ONKOGENETIKA Spojuje: - lékařskou genetiku - buněčnou biologii - molekulární biologii - cytogenetiku - virologii Důležitost spolupráce různých specialistů při detekci hereditárních forem nádorů - (onkologů,internistů,chirurgů,kožních

Více

- spermie vznikají spermatogenezí ze spermatocytů - redukčním dělením

- spermie vznikají spermatogenezí ze spermatocytů - redukčním dělením Otázka: Rozmnožovací soustava Předmět: Biologie Přidal(a): Petra - zajišťuje vznik nového jedince - přenos genetické informace - tvořena pohlavními žlázami a pohlavními vývojovými cestami Mužská pohlavní

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZD_2.

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZD_2. Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název Název školy CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím

Více

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz FYZIOLOGIE ROSTLIN Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz Studijní literatura: Hejnák,V., Zámečníková,B., Zámečník, J., Hnilička, F.: Fyziologie rostlin.

Více

Embryonální období. Martin Špaček. Odd. histologie a embryologie

Embryonální období. Martin Špaček. Odd. histologie a embryologie Modul IB Embryonální období Martin Špaček Odd. histologie a embryologie Zdroje obrázků: Moore, Persaud: Zrození člověka Rarey, Romrell: Clinical human embryology Scheinost: Digitální zobrazování počátků

Více

- je nejmenší jednotkou živého organismu schopnou nezávislé existence (metabolismus, pohyb,růst, rozmnožování, dědičnost = schopnost buněčného dělení)

- je nejmenší jednotkou živého organismu schopnou nezávislé existence (metabolismus, pohyb,růst, rozmnožování, dědičnost = schopnost buněčného dělení) FYZIOLOGIE BUŇKY Buňka -základní stavební a funkční jednotka těla - je nejmenší jednotkou živého organismu schopnou nezávislé existence (metabolismus, pohyb,růst, rozmnožování, dědičnost = schopnost buněčného

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Funkce pohlavního systému ženy ovaria oocyty ova folikul Graafův folikul

Funkce pohlavního systému ženy ovaria oocyty ova folikul Graafův folikul Funkce pohlavního systému ženy - zrání vajíček - produkce pohlavních hormonů - realizace pohlavního spojení = koitus - vytvoření vhodného prostředí pro vývoj plodu a jeho porod Vaječníky ovaria - párové

Více

VY_32_INOVACE_11.16 1/5 3.2.11.16 Nitroděložní vývin člověka

VY_32_INOVACE_11.16 1/5 3.2.11.16 Nitroděložní vývin člověka 1/5 3.2.11.16 Cíl popsat oplození - znát funkci spermie a vajíčka - chápat vývin plodu - porovnat rozdíl vývinu plodu u ptáků, králíka a člověka - uvést etapy, délku a průběh v matčině těle - charakterizovat

Více

VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_003 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Základní znaky života Vyučovací předmět:

Více

Model mitózy Kat. číslo 103.7491

Model mitózy Kat. číslo 103.7491 Model mitózy Kat. číslo 103.7491 Mitóza Mitóza, nazývaná také nepřímé jaderné dělení nebo ekvační dělení, je nejvíce rozšířená forma rozmnožování buněk. Buňka (mateřská buňka) se přitom rozdělí na 2 dceřiné

Více

MVDr. Radka Slezáková Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Poděkování: Interní vzdělávací agentura IVA VFU Brno, č. projektu: 2015FVHE/2150/35

MVDr. Radka Slezáková Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Poděkování: Interní vzdělávací agentura IVA VFU Brno, č. projektu: 2015FVHE/2150/35 MVDr. Radka Slezáková Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Poděkování: Interní vzdělávací agentura IVA VFU Brno, č. projektu: 2015FVHE/2150/35 Fáze pohlavního cyklu PROESTRUS ESTRUS METESTRUS (DIESTRUS) ANESTRUS

Více

-dědičnost= schopnost rodičů předat vlastnosti v podobě vloh potomkům

-dědičnost= schopnost rodičů předat vlastnosti v podobě vloh potomkům Otázka: Molekulární základy dědičnosti Předmět: Biologie Přidal(a): KatkaS GENETIKA =dědičnost, proměnlivost organismu -dědičnost= schopnost rodičů předat vlastnosti v podobě vloh potomkům -umožní zachovat

Více

Buňka. Obr.1: Fylogenetický strom *Lehninger s Principles of Biochemistry+

Buňka. Obr.1: Fylogenetický strom *Lehninger s Principles of Biochemistry+ Buňka Buňka = základní morfologická jednotky živých organismů Společné znaky života: schopnost získání energie a živin pro své potřeby aktivní reakce na okolní podměty či změny prostředí růst, diferenciace,

Více

Enzymy v diagnostice Enzymy v plazm Bun né enzymy a sekre ní enzymy iny zvýšené aktivity bun ných enzym v plazm asový pr h nár

Enzymy v diagnostice Enzymy v plazm Bun né enzymy a sekre ní enzymy iny zvýšené aktivity bun ných enzym v plazm asový pr h nár Enzymy v diagnostice Enzymy v plazmě Enzymy nalézané v plazmě lze rozdělit do dvou typů. Jsou to jednak enzymy normálně přítomné v plazmě a mající zde svou úlohu (např. enzymy kaskády krevního srážení

Více