Z Buchanan et al. 2000

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Z Buchanan et al. 2000"

Transkript

1 Průběh buněčného cyklu Z Buchanan et al. 2000

2 Změny v uspořádání mikrotubulů v průběhu buněčného cyklu A interfáze, kortikální mikrotubuly uspořádané v cytoplasmě pod plasmalemou B konec G2 fáze, mikrotubuly tvoří preprofázový prstenec C metafáze, mikrotubuly tvoří mitotické vřeténko D počátek telofáze, mikrotubuly tvoří soudečkovitý fragmoplast mezi dceřinými jádry, uvnitř fragmoplastu začíná vznikat přepážka E pokročilá telofáze, mikrotubuly tvoří prstencovitý fragmoplast, mezi jádry vzniká přepážka, F dvě dceřiné buňky v interfázi s kortikálními mikrotubuly skripta., obr. 42

3 A B C D Mitosa v buňkách kořenové špičky cibule A profáze, B metafáze, C raná E anafáze, D pozdní anafáze, E telofáze, F tvorba buněčné desky, F dvě dceřiné buňky

4 Profáze P t fá 1 mikrotubuly dělícího vřeténka, 2 zbytek preprofázového prstence, 3 mizející jadérko, 4 jaderný obal, 5 chromosomy na počátku spiralizace Prometafáze 6 zbytky jaderného obalu, 7 vrchol dělícího vřeténka, 8 spiralizované chromosomy s rozdělenými rameny a připojenými mikrotubuly Z Buchanan et al. 2000

5 Metafáze 1 mikrotubuly připojené ke kinetochoru, 2 mikrotubuly nepřipojené ke kinetochoru, 3 - ekvatoriální rovina vřeténka se seřazenými chromosomy Anafáze 1 mikrotubuly připojené ke kinetochoru, 2 mikrotubuly nepřipojené ke kinetochoru, 4 dceřiný chromosom Z Buchanan et al. 2000

6 Telofáze 1 - despiralizující chromosom, 2 - vznikající jaderný obal, 3 buněčná deska, kolem mikrotubuly fragmoplastu. Dvě dceřiné buňky 4 nově vzniklé jadérko, 5 dvě dceřiné buňky, 6 nově vzniklý jaderný obal Z Buchanan et al. 2000

7 Maximálně spiralizovaný chromosom v metafázi mitosy Snímek zs skenovacího elektronového mikroskopu, C - centromera Z Buchanan et al. 2000

8 J BD J BS F F PBS SL Dělení rostlinné buňky A mezi vznikajícími dceřinými jádry (J) vznikl soudečkovitý fragmoplast (F vlevo), uvnitř fragmopastu vzniká odstředivě buněčná deska (BD), BS je stěna mateřské buňky B buněčná deska roste k okrajům mateřské buňky, mikrotubuly fragmoplastu ve středu mizí a nové se tvoří na okrajích, fragmoplast zaujímá prstencovitý tvar C totéž jako v B, pohled shora, J jádro, F - fragmoplast D dělení buňky je ukončeno, buněčná deska se přeměnila na střední lamelu (SL), na celý vnitřní povrch stěny obou dceřiných buněk se ukládá nově primární stěna (PBS) E zvětšení velikosti dceřiných buněk Z Esau 1977

9 Kinetochorové proteiny Část chromosomu na počátku profáze Část chromosomu na konci profáze Mikrotubuly vřeténka připojené ke kinetochoru Anafáze, rozchod chromatid (dceřiných chromosomů) Nahoře vlevo dva elektronmikroskopické snímky částí chromosomů v profázi, Nahoře vpravo část chromosomu v profázi z oblasti centromery s kinetochorovými proteiny Uprostřed chromosom v metafázi, v oblasti centromery se ke kinetochorům připojily mikrotubuly vřeténka Dole dceřiné chromosomy v anafázi s kinetochory a připojenými mikrotubuly Z Buchanan et al. 2000

10 Buněčná deska Začátek dělení buňky (cytokinese) Začátek dělení buňky (cytokinese) Nahoře a dole jsou vidět chromosomy v telofázi, buněčná deska (červená šipka) je na počátku vzniku, tvořena váčky oddělovanými od diktyosomů Z Esau 1977

11 Buněčná deska Detail z předchozího obrázku Jsou vidět některé z mikrotubulů fragmoplastu

12 sl pbs pbs Detail vzniku přepážky při dělení buňky A začátek tvorby přepážky, mt mikrotubuly fragmoplastu, SV sekreční váčky, fm střed fragmoplastu, váčky jsou zatím oddělené, na několika místa se začínají spojovat a tvoří trubicovité útvary B postupné spojování váčků, vzniká síťovitá struktura s velkými oky C růst buněčné desky k okrajům buňky, a posun mikrotubulů fragmoplastu D buněčná deska dorostla k okraji buňky a membrána obalující buněčnou desku (vzniklá z membrán váčků) se spojuje s plasmalemou mateřské buňky (pm), pbs primární buněčná stěna E buněčná deska se přeměnila na střední lamelu (sl), na ni se uložila vrstva primární buněčné stěny (pbs) Z Evert 2009 sl

13 Nově ě vznikající í buněčná deska je tvořena ř polysacharidem kalosou Dole (C a D) modře zbarvená kalosa v buněčné desce, N buněčná jádra Nahoře zeleně zbarvené enzymové komplexy pro tvorbu kalosy, A pohled shora, B pohled z boku, N buněčná jádra

14 Možné způsoby vzniku buněčné stěny při dělení buňky A periklinální, nová stěna je rovnoběžná s povrchem orgánu B antiklinální, nová stěna je kolmá na povrch orgánu C příčná neboli transversální Skripta, obr. 43

15 Růst rostlinné b ňk Růst rostlinné buňky Během růstu se zvětšuje vakuola a roste buněčná stěna, obsah cytoplasmy se významně nezvyšuje Skripta, obr. 44

16 Možnosti růstu rostlinné buňky Možnosti růstu rostlinné buňky Tečky ukazují značky na povrchu a jejich vzdalování během růstu Nahoře apikální růst, buňka se zvětšuje pouze na špičce (vyskytuje se pouze u omezeného počtu buněk, např. u kořenových vlásků) Dole difusní růst, buňka se zvětšuje rovnoměrným růstem (běžný typ růstu) Skripta, obr.48

17 Vliv orientace celulosových mikrofibril ve stěně na charakter difusního růstu Nahoře mikrofibrily jsou orientovány nepravidelně a buňka se zvětšuje ve všech směrech Dole mikrofibrily jsou orientovány rovnoběžně a buňka roste kolmo na směr jejich orientace Skripta, obr. 47

18 xyloglukan Oddělování xyloglukanu od mikrofibrily na počátku růstu stěny Celulosové mikrofibrily Schéma růstu buněčné stěny Nahoře uvolňování vazeb (vodíkových můstků) mezi hemicelulosami (xyloglukany) a celulosovými mikrofibrilami Uprostřed počátek oddalování mikrofibril Dole mikrofibrily yjsou vzdálené, v nové pozici Z Buchanan et al. 2000

19 Celulosová mikrofibrila Xyloglukan (hemicelulosa) Pektiny vlevo PGA spojená Ca můstky, Vpravo RG s postranními řetězci extenxin Část buněčné stěny před počátkem difusního růstu Vlevo od červené čáry zakresleny pouze celulosové mikrofibrily s xyloglukany, vpravo přidány pektiny Část buněčné stěny po skončení růstu Došlo k oddálení celulosových mikrofibril a k uložení proteinu extensinu, který ukončuje další růst Vlevo od červené é čáry zakresleny pouze celulosové l mikrofibrily s xyloglukany, vpravo přidány pektiny a extensin

20 Celulosová mikrofibrila Možné uložení extensinu a celulosové mikrofibrily Mikrofibrila je proříznuta příčně, v červeném obdélníku je znázorněna vazba mezi dvěma molekulami tyrosinu v řetězcích extensinu extensin Molekula extensinu Část buněčné stěny s celulosovými mikrofibrilami propojenými p řetězci extensinů Propojené řetězce extensinů Celulosová l mikrofibrila il plasmalema

21 A B C Syntéza celulosy Buněčná stěna Řetězce celulosy Nahoře vlevo, A enzym celulosa syntáza vytvářející jednu molekulu celulosy, B komplex šesti enzymů tvořících jednu část rozety, C rozeta Nahoře vpravo elektronmikroskopický snímek rozet, k jedné směřuje červená šipka Plasmalema Dole uložení komplexu v plasmalemě Komplex syntázy celulosy glukosa sacharosa protoplast Z Buchanan et al. 2000

22 Syntéza necelulosních složek stěny Žlutě je označen diktyosom, místo syntézy necelulosních polysacharidů (např. pektinů a hemicelulos) a místo úprav stěnových proteinů, polysacharidy i proteiny jsou dopravovány ve váčcích Hnědě je označeno endoplasmatické retikulum, místo syntézy strukturních proteinů stěny a stěnových enzymů Růžově je označena plasmalema, místo syntézy celulosy a také polysacharidu kalosy Z Buchanan et al. 2000

23 Různé typy rostlinných buněk A buňka apikálního meristému, B parenchymatická buňka z primární kůry stonku, C buňka palisádového parenchymu listu, D dvě svěrací buňky průduchu, E článek cévy, F článek sítkovice, G buňka kolenchymu, H sklereida, I hvězdicovitá parenchymatická buňka z aerenchymu Obr. 49, skripta

24 Možnosti přeměn rostlinných buněk A buňky apikálního meristému, 1, 2, 3, přeměna meristematických buněk v různé typy buněk trvalých pletiv (označené B, C, D), 4 rediferenciace, buňka trvalého pletiva se změní v jiný typ buňky, aniž by došlo k dělení, 5 remeristemisace, i buňka trvalého pletiva se začíná opět dělit Obr.50, skripta

25 List begonie s mladými rostlinami vzniklými na naříznutých částech listu (nahoře). Dole detail vzniku, A epidermis (1) s dělící se buňkou (remeristemisace), B další dělení vedoucí ke vzniku adventivního pupenu Obr. 51, skripta

26 Vývoj rostliny mrkve (Daucus carota) z jediné buňky parenchymu z oblasti floému A kořen mrkve, B řez kořenem mrkve, C jednotlivé buňky získané z floémového parenchymu a jejich kultivace, D izolovaná buňka parenchymu, E jednotlivé buňky se začínají dělit, F z dělících se buněk vzniká embryoid (embryu podobný útvar), G mladá rostlinka vzniklá z embryoidu, H dospělá kvetoucí rostlina Skripta, obr.52

27 Příklad rediferenciace rostlinných buněk Vlevo izolované buňky listového mesofylu s chloroplasty l Vpravo tracheidy vzniklé z mesofylových buněk

Schéma rostlinné buňky

Schéma rostlinné buňky Rostlinná buňka 1 2 3 5 vakuola 4 5 6 Rostlinná buňka je eukaryotní buňkou se základními charakteristikami tohoto typu buňky. Krom toho má některé charakteristiky typické pro rostlinné buňky, jako je předevšímř

Více

MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE

MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE Cvičení 6: BUNĚČNÝ CYKLUS, MITÓZA Jméno: Skupina: MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE Trvalý preparát: kořínek cibule obarvený v acetorceinu V buňkách kořínku cibule jsou viditelné různé mitotické figury.

Více

Inovace studia molekulární. a buněčné biologie

Inovace studia molekulární. a buněčné biologie Inovace studia molekulární I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

http://www.accessexcellence.org/ab/gg/chromosome.html

http://www.accessexcellence.org/ab/gg/chromosome.html 3. cvičení Buněčný cyklus Mitóza Modifikace mitózy 1 DNA, chromosom genetická informace organismu chromosom = strukturní podoba DNA během dělení (mitózy) řetězec DNA (chromonema) histony další enzymatické

Více

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina ) Otázka: Buňka a dělení buněk Předmět: Biologie Přidal(a): Štěpán Buňka - cytologie = nauka o buňce - rostlinná a živočišná buňka jsou eukaryotické buňky Stavba rostlinné (eukaryotické) buňky: buněčná stěna

Více

Vznik dřeva přednáška

Vznik dřeva přednáška Vznik dřeva přednáška strana 2 2 Rostlinné tělo a růst strana 3 3 Růst - nejcharakterističtější projev živých organizmů - nevratné zvětšování hmoty či velikosti spojené s činností živé protoplazmy - u

Více

Mitóza a buněčný cyklus

Mitóza a buněčný cyklus Mitóza a buněčný cyklus Něco o chromosomech - Chromosom = 1 molekula DNA + navázané proteiny -V diploidní buňce jsou od každého chromosomu 2 kopie (= homologní chromosomy) - Homologní chromosomy nesou

Více

Základy buněčné biologie

Základy buněčné biologie Maturitní otázka č. 8 Základy buněčné biologie vypracovalo přírodozpytné sympózium LP, AM & DK na konferenci v Praze, 1. Máje 2014 Buňka (cellula) je nejmenší známý útvar, který je schopný všech životních

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 9 Submikroskopická stavba

Více

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná

Více

Sada I 13 preparátů Kat. číslo 111.3118

Sada I 13 preparátů Kat. číslo 111.3118 Sada I 13 preparátů Kat. číslo 111.3118 Strana 1 ze 21 Strana 2 ze 21 POKYNY PRO PRÁCI S MIKROPREPARÁTY 1. Preparát si vždy začněte prohlížet nejprve s nejslabším zvětšením nebo s nejmenším objektivem.

Více

Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA

Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1a ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1b Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1c Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna Slide 1d Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna plasmodesmy Slide

Více

2 PLETIVA 2.1 PLETIVA DĚLIVÁ (MERISTÉMY)

2 PLETIVA 2.1 PLETIVA DĚLIVÁ (MERISTÉMY) 2 PLETIVA Buňky v tělech vyšších rostlin vytvářejí pravá pletiva. Jsou to soubory buněk přibližně stejného tvaru a stejné funkce, které vznikají činností jedné nebo více dělivých buněk, tzv. iniciál. Buňky

Více

Úvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO. Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části

Úvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO. Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části Úvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části příjem vody a živin + ukotvení fotosyntéza rozmnožovací potřeba struktur

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická oblast Odborná biologie, část biologie organismus

Více

ROSTLINNÁ PLETIVA I. Tělo cévnatých rostlin (kormus) je rozdělené strukturně ifunkčně na orgány: kořen, stonek a list.

ROSTLINNÁ PLETIVA I. Tělo cévnatých rostlin (kormus) je rozdělené strukturně ifunkčně na orgány: kořen, stonek a list. ROSTLINNÁ PLETIVA I Tělo cévnatých rostlin (kormus) je rozdělené strukturně ifunkčně na orgány: kořen, stonek a list. Orgány jsou složeny lž z buněk, které tvoří uvnitř orgánů ů odlišná uskupení pletiva.

Více

BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA

BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA MITOSA - fáze: Profáze - kondensace chromosomů - 30 nm chromatine fibres vázané na matrix Rozpad Metafáze - párové ( sesterské ) chromatidy - vázané centromerou, seřazené

Více

- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace

- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 10 obecná biologie Organely eukaryotní buňky Ročník 1. Datum tvorby

Více

Rostlinná pletiva. Milan Dundr

Rostlinná pletiva. Milan Dundr Rostlinná pletiva Milan Dundr Pletiva soubory buněk vykonávají stejné funkce přibližně stejný tvar a velikost Rozdělení pletiv - podle tvaru buněk a tloustnutí bun. stěny PARENCHYM tenké buněčné stěny

Více

ROSTLINNÁ PLETIVA. Praktické cvičení z biologie C05. Zhotovila: Mgr. Kateřina Žáková G a SOŠPg Čáslav

ROSTLINNÁ PLETIVA. Praktické cvičení z biologie C05. Zhotovila: Mgr. Kateřina Žáková G a SOŠPg Čáslav Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky

Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky Buněčný cyklus Replikace DNA a dělení buňky 2 Regulace buněčného dělení buněčný cyklus: buněčné dělení buněčný růst kontrola kvality potomstva (dceřinných buněk) bránípřenosu nekompletně zreplikovaných

Více

BUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce

BUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce BUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce Buněčná stěna O buněčné stěně: Buněčná stěna je nedílnou součástí každé rostlinné buňky a je jednou z charakteristických struktur odlišujících buňku rostlinnou

Více

Buněčné dělení ŘÍZENÍ BUNĚČNÉHO CYKLU

Buněčné dělení ŘÍZENÍ BUNĚČNÉHO CYKLU BUNĚČNÝ CYKLUS Buněčné dělení Cykliny a na cyklinech závislé proteinkinázy (Cyclin- Dependent Protein Kinases; Cdk-proteinkinázy) - proteiny, které jsou součástí řídícího systému buněčného cyklu 8 cyklinů

Více

Rozmnožování buněk Vertikální přenos GI. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Rozmnožování buněk Vertikální přenos GI. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Rozmnožování buněk Vertikální přenos GI KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Buněčný cyklus Buňky vznikají z bb. a jedinou možnou cestou, jak vytvořit více bb. je jejich dělením. Vertikální přenos GI: B. (mateřská)

Více

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce

Více

Rostlinná pletiva. Rostlinná pletiva se mohou dělit buď podle tloušťky buněčné stěny, nebo podle funkce.

Rostlinná pletiva. Rostlinná pletiva se mohou dělit buď podle tloušťky buněčné stěny, nebo podle funkce. Rostlinná pletiva 1. Všeobecná charakteristika Živočichové i rostliny jsou si v mnohém podobní. Živočichové i rostliny jsou složeny z buněk. Jednotlivé buňky se podle funkce a tvaru sdružují do tkání (u

Více

LABORATORNÍ PRÁCE Č.

LABORATORNÍ PRÁCE Č. Úkol A: Pozorování parenchymu suknice cibule kuchyňské Pomůcky: cibule kuchyňská, pomůcky k mikroskopování a) Rozřízněte cibuli, vyjměte jeden vnitřní zdužnatělý list. b) Z vnitřní strany listu sejměte

Více

Eukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly:

Eukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly: Eukaryotická buňka - hlavní rozdíly: rostlinná buňka živočišná buňka buňka hub buněčná stěna ano (celulóza) ne ano (chitin) vakuoly ano ne (prvoci ano) ano lysozomy ne ano ne zásobní látka škrob glykogen

Více

Rostlinná pletiva podle tvaru buněk a síly buněčné stěny Úvod - Doplňte chybějící místa v textu:

Rostlinná pletiva podle tvaru buněk a síly buněčné stěny Úvod - Doplňte chybějící místa v textu: Praktické cvičení č. 5 Téma: Pletiva (protokol byl sestaven z pracovních listů, které vytvořila Mgr. Pavla Trčková a jsou součástí DUM) Materiál a pomůcky: Bezová duše, sítina, hruška, stonek hluchavky,

Více

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1.

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1. Buňka cytologie Buňka - Základní, stavební a funkční jednotka organismu - Je univerzální - Všechny organismy jsou tvořeny z buněk - Nejmenší životaschopná existence - Objev v 17. stol. R. Hooke Tvar: rozmanitý,

Více

Praktické cvičení č. 5.

Praktické cvičení č. 5. Praktické cvičení č. 5. Cvičení 5. - Pletiva - charakteristika, rozdělení Pletiva - rozdělení podle vzniku, charakteru buněčné stěny a tvaru buněk 1. Nepravá - plektenchym hub 2. Pravá a) parenchym - izodiametrický

Více

8 cyklinů (A, B, C, D, E, F, G a H) - v jednotlivých fázích buněčného cyklu jsou přítomny určité typy cyklinů

8 cyklinů (A, B, C, D, E, F, G a H) - v jednotlivých fázích buněčného cyklu jsou přítomny určité typy cyklinů Buněč ěčné dělení BUNĚČ ĚČNÝ CYKLUS ŘÍZENÍ BUNĚČ ĚČNÉHO CYKLU cykliny a na cyklinech závislé proteinkinázy (Cyclin-Dependent Protein Kinases; Cdk-proteinkinázy) - proteiny, které jsou součástí řídícího

Více

Buňka V. Jádro. Buněčný cyklus a buněčné dělení (mitosa). Ústav histologie a embryologie 1. LF UK

Buňka V. Jádro. Buněčný cyklus a buněčné dělení (mitosa). Ústav histologie a embryologie 1. LF UK Buňka V Jádro. Buněčný cyklus a buněčné dělení (mitosa). Ústav histologie a embryologie 1. LF UK Autor: doc. MUDr. Tomáš Kučera, Ph.D. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie, kód B02241 Datum:

Více

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,

Více

Vladimír Vinter

Vladimír Vinter Meristémy (dělivá pletiva) Meristémy vytváří růstové zóny z mitoticky se dělících buněk. Meristémy zajišťují organogenezi (vznik nových orgánů) a vlastní sebereprodukci (udržování meristému). Meristematické

Více

BUNĚČNÝ CYKLUS. OMNIS CELLULA ET CELLULA - buňka vzniká jen z buňky. Sled akcí, ve kterých buňka zdvojí svůj obsah a pak se rozdělí

BUNĚČNÝ CYKLUS. OMNIS CELLULA ET CELLULA - buňka vzniká jen z buňky. Sled akcí, ve kterých buňka zdvojí svůj obsah a pak se rozdělí (1 BUNĚČNÝ CYKLUS BUNĚČNÝ CYKLUS OMNIS CELLULA ET CELLULA - buňka vzniká jen z buňky Sled akcí, ve kterých buňka zdvojí svůj obsah a pak se rozdělí systém regulace kontrolní body molekulární brzdy Jednobuněčné

Více

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz FYZIOLOGIE ROSTLIN Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz Studijní literatura: Hejnák,V., Zámečníková,B., Zámečník, J., Hnilička, F.: Fyziologie rostlin.

Více

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách Buňka Historie 1655 - Robert Hooke (1635 1703) - použil jednoduchý mikroskop k popisu pórů v řezu korku. Nazval je, podle podoby k buňkám včelích plástů, buňky. 18. - 19. St. - vznik buněčné biologie jako

Více

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

Číslo a název projektu Číslo a název šablony Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_1.05

Více

1/II. Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA

1/II. Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: Skupina: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA Trvalý preparát: mícha Vyhledejte nervové buňky (neurony) ve ventrálních rozích šedé hmoty míšní. Pozorujte při zvětšení, zakreslete

Více

Rostlinné orgány. Kořen (radix)

Rostlinné orgány. Kořen (radix) - jsou tvořeny soubory pletiv - vyznačují se určitou funkcí a stavbou Rostlinné orgány Rostlinné orgány vegetativní (vyživovací) kořen, stonek, list - funkce : zajištění výživy, růstu a výměny látek s

Více

Pletiva krycí, vodivá, zpevňovací a základní. 2/27

Pletiva krycí, vodivá, zpevňovací a základní. 2/27 Pletiva krycí, vodivá, zpevňovací a 1. Pletiva krycí (pokožková) rostlinné tělo vyšších rostlin kryje pokožka (epidermis) je tvořená dlaždicovitými buňkami těsně k sobě přiléhajícími, bez chlorofylu vnější

Více

Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková

Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: ekologie Ročník: 2.a 3.

Více

BUNĚČNÁ STĚNA doplňkový text k přednáškám z Anatomii rostlin David Reňák

BUNĚČNÁ STĚNA doplňkový text k přednáškám z Anatomii rostlin David Reňák BUNĚČNÁ STĚNA doplňkový text k přednáškám z Anatomii rostlin David Reňák Funkce: strukturní a mechanická opora buňky, udržování tvaru, usměrňování buněčného dělení a celkové architektury rostliny, zásoba

Více

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings Biologie I Buňka II Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings BUŇKA II centrioly, ribosomy, jádro endomembránový systém semiautonomní organely peroxisomy

Více

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Buňky, tkáně, orgány, soustavy Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma

Více

2004 2006 Vladimír Vinter

2004 2006 Vladimír Vinter Stavba buněčné stěny Buněčná stěna tvoří celulózní obal buňky přiléhající z vnější strany k cytoplazmatické membráně. U cévnatých rostlin chybí pouze u spermatozoidů, spermatických buněk a někdy u vaječných

Více

BUNĚČNÝ CYKLUS. Signalizace Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

BUNĚČNÝ CYKLUS. Signalizace Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. BUNĚČNÝ CYKLUS Signalizace 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. BUNĚČNÝ CYKLUS G1-fáze (gap) - růst buňky (množení organel, syntéza bílkovin ) S-fáze (syntetická) - replikace jaderné DNA - duplikace centrosomu

Více

ROSTLINNÉ ORGÁNY - LIST

ROSTLINNÉ ORGÁNY - LIST Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

Laboratorní cvičení č. 5

Laboratorní cvičení č. 5 Laboratorní cvičení č. 5 SPEKTROFOTOMETRICKÁ MĚŘENÍ ÚKOL č. 11: Stanovení proteinové koncentrace metodou BCA s pomocí spektrometru Agilent 8453 s automatickým podavačem a průtočným systémem I přes časovou

Více

Název: VNITŘNÍ STAVBA KOŘENE

Název: VNITŘNÍ STAVBA KOŘENE Název: VNITŘNÍ STAVBA KOŘENE Autor: PaedDr. Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: ekologie Ročník: 2. a 3. (1. ročník vyššího

Více

Princip tvoření nákresů složitých struktur, orgánů:

Princip tvoření nákresů složitých struktur, orgánů: Princip tvoření nákresů složitých struktur, orgánů: Příklad preparát: příčný řez stonkem Kukuřice (Zea mays L. ) Při zhotovování nákresů složitých struktur, skládajících se z více pletiv a buněčných typů,

Více

- tuhý obal udělující buňce tvar, mechanicky ji chrání před vlivy vnějšího prostředí

- tuhý obal udělující buňce tvar, mechanicky ji chrání před vlivy vnějšího prostředí Otázka: Cytologie Předmět: Biologie Přidal(a): Pípi PROKARYOTICKÁ BUŇKA: -jednodušší stavba než u eukaryotické b. Stavba: 1) Buněčná stěna - tuhý obal udělující buňce tvar, mechanicky ji chrání před vlivy

Více

3. Nukleocytoplasmatický kompartment rostlinných buněk

3. Nukleocytoplasmatický kompartment rostlinných buněk 3. Nukleocytoplasmatický kompartment rostlinných buněk Co je nukleocytoplasmatický kompartment a jak vypadá u typické rostlinné buňky Jádro buněčné Nositel naprosté většiny genetické informace buňky Jak

Více

Analýza buněčného cyklu cibule kuchyňské (Allium cepa)

Analýza buněčného cyklu cibule kuchyňské (Allium cepa) Analýza buněčného cyklu cibule kuchyňské (Allium cepa) Shrnutí Příprava roztlakových preparátů z kořínků cibule je klasická a jednoduchá metoda, která umožňuje demonstrovat fáze buněčného cyklu (interfázi,

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková. Tematická oblast. Biologie 22 Pletiva. Ročník 1. Datum tvorby 26.12.2012

Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková. Tematická oblast. Biologie 22 Pletiva. Ročník 1. Datum tvorby 26.12.2012 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 22 Pletiva Ročník 1. Datum tvorby 26.12.2012 Anotace -pro učitele -stavba

Více

Přijímací zkoušky BGI Mgr. 2016/2017. Počet otázek: 30 Hodnocení každé otázky: 1 bod Čas řešení: 60 minut. Varianta B

Přijímací zkoušky BGI Mgr. 2016/2017. Počet otázek: 30 Hodnocení každé otázky: 1 bod Čas řešení: 60 minut. Varianta B Přijímací zkoušky BGI Mgr. 2016/2017 Počet otázek: 30 Hodnocení každé otázky: 1 bod Čas řešení: 60 minut Varianta B A1. Čepička na 5' konci eukaryotické mrna je tvořena a. 7-methylguanosin trifosfátem

Více

5. Anatomická a morfologická stavba dřeva

5. Anatomická a morfologická stavba dřeva 5. Anatomická a morfologická stavba dřeva Stonek Stonek je vegetativní orgán vyšších rostlin, jehož základními funkcemi je růstem prodlužovat rostlinu ve směru pozitivního heliotropismu, nést listy a generativní

Více

ROSTLINNÁ BUŇKA A JEJÍ ČÁSTI

ROSTLINNÁ BUŇKA A JEJÍ ČÁSTI Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

Základy světelné mikroskopie

Základy světelné mikroskopie Základy světelné mikroskopie Kotrba, Babůrek, Knejzlík: Návody ke cvičením z biologie, VŠCHT Praha, 2006. zvětšuje max. 2000 max. 1 000 000 cca 0,2 mm stovky nm až desetiny nm rozlišovací mez = nejmenší

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_05_BUŇKA 2_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Úvod do biologie rostlin Úvod PŘEHLED UČIVA

Úvod do biologie rostlin Úvod PŘEHLED UČIVA Slide 1a Slide 1b Systém Slide 1c Systém Anatomie Slide 1d Systém Anatomie rostlinná buňka stavba a funkce Slide 1e Systém Anatomie rostlinná buňka stavba a funkce buněčná stěna, buněčné membrány, membránové

Více

Buněčný cyklus a buněčná smrt

Buněčný cyklus a buněčná smrt Biologie I 6. přednáška Buněčný cyklus a buněčná smrt Campbell biology 10ed (Reece JB, Urry LA, Cain ML, Wasserman SA, Minorsky PV, Jackson RB, Pearson Education, 2014, ISBN 978-0-321-77565-8) Buněčný

Více

ontogeneze listu zpočátku všechny buňky mají meristematický charakter, růst všemi směry (bazální, marginální a apikální meristémy listu)

ontogeneze listu zpočátku všechny buňky mají meristematický charakter, růst všemi směry (bazální, marginální a apikální meristémy listu) Anatomie listu ontogeneze listu epidermis mezofyl vaskularizace vliv ekologických podmínek na stavbu listů listy jehličnanů listy suchomilných rostlin listy vlhkomilných rostlin listy vodních rostlin opadávání

Více

1.Biologie buňky. 1.1.Chemické složení buňky

1.Biologie buňky. 1.1.Chemické složení buňky 1.Biologie buňky 1.1.Chemické složení buňky 1. Stavbu molekuly DNA objasnil: a) J. B. Lamarck b) W. Harwey c) J.Watson a F.Crick d) A. van Leeuwenhoeck 2. Voda obsažená v buňkách je: a) vázaná na lipidy

Více

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Charakteristika chromozomové výbavy 2n = 46,XY Karyotyp - Karyogram - Idiogram

Více

= soubor buněk, které jsou podobné nebo úplně stejné svým tvarem a svojí funkcí

= soubor buněk, které jsou podobné nebo úplně stejné svým tvarem a svojí funkcí Otázka: Rostlinná histologie Předmět: Biologie Přidal(a): TK Pletivo rostlin = histologie = soubor buněk, které jsou podobné nebo úplně stejné svým tvarem a svojí funkcí Rozdělení (podle stupně vývoje):

Více

A. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům

A. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům Karlova univerzita, Lékařská fakulta Hradec Králové Obor: všeobecné lékařství - test z biologie Vyberte tu z nabídnutých odpovědí (1-5), která je nejúplnější. Otázka Odpověď 1. Mezi organely membránového

Více

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. základní projevy života

Více

KAPRAĎOROSTY - KAPRADINY

KAPRAĎOROSTY - KAPRADINY Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

ROSTLINNÁ PLETIVA KRYCÍ

ROSTLINNÁ PLETIVA KRYCÍ Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Buňka Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: 27. 10. 2012 Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Číslo projektu Číslo materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0702 VY_32_INOVACE_BIO.prima.02_buňka Škola Gymnázium, Třeboň, Na Sadech

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: V/2 - inovace směřující k rozvoji odborných kompetencí Název materiálu: Buněčný cyklus

Více

Biologie 11, 2014/2015, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE

Biologie 11, 2014/2015, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE Biologie 11, 2014/2015, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE BUNĚČNÝ CYKLUS PROGRAMOVANÁ BUNĚČNÁ SMRT KONTINUITA ŽIVOTA: R. R. Virchow: Virchow: buňka buňka z buňky, z buňky, živočich živočich z

Více

Biologie 12, 2017/2018, Ivo Papoušek, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE

Biologie 12, 2017/2018, Ivo Papoušek, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE Biologie 12, 2017/2018, Ivo Papoušek, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE BUNĚČNÝ CYKLUS PROGRAMOVANÁ BUNĚČNÁ SMRT KONTINUITA ŽIVOTA: R. R. Virchow: Virchow: buňka buňka z buňky, z buňky, živočich

Více

Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: pletiva Ročník: 1.

Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: pletiva Ročník: 1. Histologie pletiva - soubory buněk v rostlinách Pletiva = trvalé soubory buněk, které konají stejnou funkci a mají přibliţně stejný tvar a stavbu rozdělení podle vzniku: - pravá kdyţ se 1 buňka dělí dceřiné

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 7 Mikroskopická stavba

Více

Praktické cvičení č. 11.

Praktické cvičení č. 11. Praktické cvičení č. 11. CVIČENÍ 11. - dokončení cvič. 10. - Typy pupenů; list I. LIST 1. Anatomická stavba plochého listu bifaciálního (Pyracantha coccinea Roem. - hlohyně šarlatová, př.ř., barvení) 2.

Více

Buňka. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Buňka. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Buňka Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Cellula = buňka (1) = základní morfologická a stavební jednotka živého organismu = schopna projevů života Metabolismus Dráždivost a pohyb Rozmnožování Růst

Více

ZYGNEMATOPHYCEAE spájivky

ZYGNEMATOPHYCEAE spájivky ZYGNEMATOPHYCEAE spájivky Zvláštní způsob pohlavního rozmnožování, spájení neboli konjugace, dal název této třídě oddělení Chlorophyta. Při spájení se mění celé protoplasty buněk v gamety a kopulují párovitě.

Více

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Sešit pro laboratorní práci z biologie Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Vegetativní orgány anatomie kořene autor: Mgr. Libor Kotas vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační

Více

- vlastní genetický a proteosyntetický aparát, energetický metabolismus

- vlastní genetický a proteosyntetický aparát, energetický metabolismus Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): tynakarp - cellula - věda: cytologie (neboli buněčná biologie) - základní stavební a funkční jednotka živých buněčných organismů - nejmenší živý útvar schopný

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Název: VNITŘNÍ STAVBA STONKU

Název: VNITŘNÍ STAVBA STONKU Název: VNITŘNÍ STAVBA STONKU Autor: PaedDr. Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: ekologie Ročník: 2. a 3. (1. ročník vyššího

Více

OBSAH 1 ÚVOD... 7. 1.1 Výrobek a materiál... 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu... 8 2 ZDROJE DŘEVA... 13

OBSAH 1 ÚVOD... 7. 1.1 Výrobek a materiál... 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu... 8 2 ZDROJE DŘEVA... 13 OBSAH 1 ÚVOD................................................. 7 1.1 Výrobek a materiál........................................ 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu..................... 8 2

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Odborná biologie, část biologie Společná pro

Více

Rozdíly mezi prokaryotní a eukaryotní buňkou. methanobacterium, halococcus,...

Rozdíly mezi prokaryotní a eukaryotní buňkou. methanobacterium, halococcus,... Dělení buňky Biologie člení živé organizmy do dvou hlavních kategorií: prokaryotní a eukaryotní organizmy. Na základě srovnání 16S rrna se zjistilo, že na naší planetě jsou 3 hlavní nadříše buněčných forem:

Více

6. Buňky a rostlina. Mají rostliny kmenové buňky?

6. Buňky a rostlina. Mají rostliny kmenové buňky? 6. Buňky a rostlina Mají rostliny kmenové buňky? Biotechnologické využití pluripotence rostlinných buněk: buněčné a tkáňové kultury rostlin in vitro, vegetativní množení rostlin Komunikace mezi buňkami

Více

Mikroskopická stavba dřeva listnatých dřevin cvičení

Mikroskopická stavba dřeva listnatých dřevin cvičení Dřevo a jeho ochrana Mikroskopická stavba dřeva listnatých dřevin cvičení Dřevo a jeho ochrana 2 Mikroskopická stavba dřeva Listnaté dřeviny - vývojově mladší -> anatomické elementy již specializovány

Více

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z : Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): konca88 MO BI 01 Buňka je základní stavební jednotka živých organismů. Je to nejmenší živý útvar schopný samostatné existence a rozmnožování. Každá buňka má svůj

Více

Vývoj stélé. parenchym. floém. xylém

Vývoj stélé. parenchym. floém. xylém Vývoj stélé 1 2 5 3 6 7 10 4 8 11 parenchym 9 12 Základní typy stélé 1 protostélé, 2 stelátní protostélé, 3 aktinostélé, 4 plektostélé, 5 sifonostélé ektofloické, 6 artrostélé, 7 sifonostélé amfifloické,

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 8. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní /

Více

Buněčný cyklus a buněčná smrt

Buněčný cyklus a buněčná smrt Biologie I Buněčný cyklus a buněčná smrt Funkce buněčného dělení Struktura chromosomu Buněčný cyklus Mitoza Kontrola buněčného cyklu Programovaná buněčná smrt Buněčný cyklus = buňky zdvojí obsah a rozdělí

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly RIBOSOMY Částice složené z rrna a proteinů, skládají se z velké kulovité

Více

Proč je dobré studovat genetické procesy na úrovni buňky? Například proto, že odchylky počtu nebo struktury chromozomů mohou způsobit:

Proč je dobré studovat genetické procesy na úrovni buňky? Například proto, že odchylky počtu nebo struktury chromozomů mohou způsobit: Cytogenetika Proč je dobré studovat genetické procesy na úrovni buňky? Například proto, že odchylky počtu nebo struktury chromozomů mohou způsobit: mentální nebo psychomotorickou retardaci, poruchy vývoje

Více

Krytosemenné rostliny pletiva, asimilační barviva (laboratorní práce)

Krytosemenné rostliny pletiva, asimilační barviva (laboratorní práce) Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055 Krytosemenné rostliny pletiva, asimilační barviva (laboratorní práce) Označení: EU-Inovace-Př-7-21 Předmět: přírodopis

Více

AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN

AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN Otázka: Výživa rostlin, vodní režim rostlin, růst a pohyb rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Cougee AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN 1. autotrofní způsob

Více

ročník 7. č. 29 název

ročník 7. č. 29 název č. 29 název Stavba těla rostlin - kořen anotace V pracovních listech se ţáci seznámí se stavbou těla rostlin. Testovou i zábavnou formou si prohlubují znalosti na dané téma. Součástí pracovního listu je

Více

ROSTLINNÁ FYZIOLOGIE OSMOTICKÉ JEVY

ROSTLINNÁ FYZIOLOGIE OSMOTICKÉ JEVY Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více