VIVAT LUX VIVAT DEUS. Josef Holeček, R7. Seminární práce z Dějin umění

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VIVAT LUX VIVAT DEUS. Josef Holeček, R7. Seminární práce z Dějin umění"

Transkript

1 VIVAT LUX VIVAT DEUS Seminární práce z Dějin umění Josef Holeček, R7

2 Vydejme se na stezku světla! Netřeba však chopit se pochodní a vydávat se temnotou, kde by světlo bylo naším ochráncem, natožpak průvodcem. Světlo je a jeho existence je v umění bezprecedentně požadována, nelze se tedy odvolávat na stíny ani temnotu, neboť ty pro nás zatím nejsou! Po cestě se nebudeme věnovat tolik veškerému projevu světla v umění v průběhu staletí, nýbrž zabývat se jeho filosofickou úlohou, tím, jak moc je v umění projevem a důkazem boží existence a jak nás v jeho povaze utvrzují jak literáti a filosofové, tak především malíři samotní. Budiž tato mírně fragmentární práce otevřenými dveřmi k Bohu a on sám nechť se stane naším průvodcem! O ZOBRAZENÍ Sókratés: Představ si lidi v podzemním příbytku podobném jeskyni, která má k světlu otevřený dlouhý vchod podél celé jeskyně. V této jeskyni žijí lidé od dětství spoutaní na nohou a na krku, takže zůstávají stále na tomtéž místě a vidí jen rovně před sebe, protože pouta jim brání otáčet hlavou. Vysoko a daleko vzadu za nimi hoří oheň. Uprostřed mezi ohněm a spoutanými vězni vede vzhůru cesta, podél níž je postavena nízká zeď na způsob zábradlí, jaké mají před sebou loutkáři a nad nímž dělají své kousky. Podél této zídky chodí lidé a nosí všelijaké nářadí, které přečnívá nad zídkou, podoby lidí a zvířat z kamene a dřeva. Glaukón: Předvádíš podivný obraz a podivné vězně. Sókratés: Podobají se nám. Myslíš, že by takoví vězni mohli vidět sami ze sebe a ze svých druhů něco jiného než stíny vrhané ohněm na protější stranu jeskyně? 1 Platón Notoricky známá Platónova jeskyně stojí na počátku všech spekulací o úloze světla v umění a při podrobnějším vhledu zjišťujeme, že hnedle ze dvou důvodů jednak v základu definuje umění jako nezdařilou mimesis, za druhé pak právě světlo užívá jako prostředek k odhalení podstaty nahlížených objektů, které již jsou zobrazovány, tedy stíny na stěně jeskyně, a nejsou tak druhým, nýbrž třetím plánem v systému nápodoby. 1. Platón, Podobenství o jeskyni, Ústava 2

3 Světlo se stává tím, co lze vnímat pozitivně, tím, co odhaluje stíny jako to, co je temné, tedy to, co především není pravda. Takto jej ovšem stále nelze vnímat jinak než jako prostředek, což není jeho jediná úloha. Později je mu totiž přisouzena až substanciální povaha, stává se pilířem obrazu. Než se však vydáme dále po stezce světla, je potřeba právě s Platónovou pomocí zbystřit, co onen obraz je a jak funguje. Neboť jakkoliv jeskyně funguje podle známého konceptu idejí a nápodoby, v pozdější křesťanské ikonografii nám na mysli přirozeně vytane ikona jako nejdůvěrněji známý typ obrazu, který je pokládán za posvátný či svatý, tedy za zjevení pravdy. 2 Ikona východní církve by tedy spočívala na popření platónského principu, neboť tyto dvě identity by náhle splývaly. V Ústavě jsou jasně za příklady obrazů (ε κώνες), čili nepravd, deklarovány stíny, veškeré typy zrcadlení. A vzhledem k tomu, že jsou naprostým napodobením toho, co je již samo o sobě nápodobou, napodobované i napodobeniny tvoří dohromady oblast toho, co je viditelné 3, nelze v nich za takovéhoto předpokladu ontologické degradace obrazu hledat oporu pro svatý obraz. Alespoň v kontextu Platónova pojetí Boha a božství jako jej popisuje v dialogu Temaios, nacházíme, užívajíce kauzálního pojetí vztahu obraz-vzor, moment obratu. Dle Platóna totiž: Je bytí, které stále jest a nikdy nevzniká a je bytí, které neustále vzniká a přetváří se, nikdy ovšem zcela není. 4 Dodáme-li již předem postulovaný fakt příčinnosti, kdy je druhé bytí stvořeno prvním, a představíme-li si na pozici prvého Demiurga a na místě druhého Kosmos náš, vnímatelný, pak tvrzení Kdykoliv ten, kdo něco zhotovuje, hledí k tomu, co je stále stejné a uživá toho za vzor, pak nutně vše co tvoří, je krásné. 5 Co je krásné, je pak zjevením pravdy analogicky k tomu samozřejmě platí, že je-li vzorem, co je již vytvořeno, výsledek krásný není a nemůže tedy být ani pravdivý. Z toho vychází důležitá skutečnost, o niž se lze opřít i v analýze křesťanského zobrazení Boha, tedy že εικών, chápaný hierarchicky stejně jako κόσµος, je ve své podstatě υεός. 2 Filip Karfík: Poznámka k Platóvu pojetí obrazu str Tamtéž 4 Platón, Timaios 5 Tamtéž 3

4 O ZOBRAZENÍ SVĚTLA Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. Země byla pustá a prázdná a nad propastnou tůní byla tma. Ale nad vodami vznášel se duch Boží. I řekl Bůh: Buď světlo! A bylo světlo. Viděl, že světlo je dobré, a oddělil světlo od tmy. Světlo nazval Bůh dnem a tmu nazval nocí. Byl večer a bylo jitro, den první 6 V křesťanské teologii stojí světlo vždy kdesi na počátku. Byť Janovo evangelium zvrací světlo v λογος v rámci přirozeného postupu antropomorfizace Starého zákona, neboť až Nový zákon vytváří skutečně svobodného člověka, světlo zůstává podstatným stavebním pozdně římských i raně křesťanských děl, zejména pak architektonických, částečně ale i na poli rodící se ikony či mozaiky. Uchovává totiž jednoznačnost vztahu světlo spása, jak je reprezentován v Izajášově proroctví: Lid, který chodí v temnotách, uvidí veliké světlo; nad těmi, kdo sídlí v zemi širé smrti, zazáří světlo. 7 Kromě světla jako nezávislé substance, světla jako éteru, z něhož se Bůh dostavuje, tento éter se stává jeho rezonanční strukturou. Všude, kde má být on prostřednictvím spásy přítomen, zpřítomněno je i světlo. Narozdíl od nepevné antické kauzality kdy je spíše světlu slunci je přisouzen Apolón, který s ním putuje, a ono samo je ryze heliogenetické, křesťanství bere světlo jako od Boha neodlučitelnou substanci, již on sám vytvořil, aby se ve světě zhmotnil. Spíše než transcendovaný pojem světla se hodí skloňovat v případě raně křesťanského umění motiv záře jako pevně ukotveného osvícení církevní postavy. Jde o kombinaci několika světelných jevů, jednak svatozáře, dále pak samotného rozptýleného světla, pocházejícího obvykle z ústřední postavy (Kristus, světec). Toto schéma se objevuje v ikonografii nejprve právě na mozaikách, u nichž je podstatná monumentalita apsid, kleneb či kupolí, jež dekorují, a ta dodává sílu i potřebnému světlu. Kolem pátého století je evidentnost největší, promítá se kromě mozaiek i do architektury, kde z římského Pantheonu převzatý proud světla, pocházející zvenku, začíná být zpřítomněním božím uvnitř svatostánku. Nejvelkolepějším případem je dodnes Justiniánův projekt Konstantinopolské Hagiae Sofiae, který dle Prokopia, jednoho z hlavních budovatelů Justiniánova kultu: vytvořil z tohoto chrámu jedinečný vzor krásy, předstihující očekávání každého, kdo jej 6 Bible, Genesis 1,1 7 Bible, Izajáš 9,1 4

5 pozoruje a je jím okouzlen, a předstihující také představy každého, kdo o něm slyší vyprávět, aniž jej kdy předtím spatřil. 8 To potvrzuje, s pro stavbu typickým odleskem melancholie, i Mika Waltari ve svém útlém cestopise z výpravy, při níž si město mapoval pro jedno ze svých pozdějších děl: Sofiin chrám se měl stát nejnádhernější stavbou, jakou kdy kdo na světě spatřil nebo spatří. Mohl jsem si jen představovat, jaký byl v dobách největší slávy, zářící zlatými mozaikami a drahokamy. Už křižáci však uloupili největší poklady a sultán dobyvatel z něj udělal mešitu. Snad ale právě v této podobě, připravena o vnější ozdoby, strohá a obnažená, zobrazovala stavba minulost majestátněji než v dobách největší slávy Světlo vstupující do zvenku prosté stavby čtvercového půdorysu uvnitř vytváří něco, co se nepodařilo napodobit dosud ani Feidiovi a Periklovi a co nedokázali překonat ani stavitelé renesanční či zejména barokní, kteří si úlohy světla byli vědomi. Dokonalost tkví v rovnoměrném rozložení okenních tabulí, snaze nepřehánět dynamiku tvarosloví i specifickém umístění zlacení po stěnách. Při vstupu světla dovnitř tak dochází k zjemnění kužele proudu fotonů a záře je rozptýlena napříč prostorem. Původcem této hry je pochopitelně i geometrická výstavba, v níž se lze opřít o specifické vlastnosti vyzlacené kupole, rozhodující je však celek, v němž je Bůh všudypřítomný. Obr. 1 V tomto období a na tomto příkladu, společně z ikonografické znalosti mozaik, se začíná rodit v prostoru prosperující Byzance skutečná pravoslavná ikona, jež dovádí práci se světlem k naprosté dokonalosti. 8 Pijoan, Jose: Dějiny umění III, str Waltari, Mika: Cesta do Istanbulu, str

6 O ZOBRAZENÍ BOHA Existuje Rublevova trojice, čili existuje Bůh. 10 Pavel Florentský I přes mnohé leckdy hutné interpretace tohoto Florentského citátu lze tvrdit, že ač existuje transcendentní charakter ikony jakožto pomezí duševního a tělesného, oním fenoménem, formou jež zhmotňuje Boha v jeho vyobrazení, je opět právě světlo. Neboť: Pro ikonopisce neexistuje žádná skutečnost kromě skutečnosti samotného světla a toho, co vytváří. 11 Zůstaňme tedy na chvíli u umění východního, kde ortodoxní ikona zůstává mnohem věrnější platónskému přístupu nežli západní, helénský styl, který je vláčný a půvabný, s množstvím figur volně se pohybujících v trojrozměrném světě, jehož prostorové hloubky je dosaženo kontrasty světla a stínu (chiaroscuro). 12 O pravoslavném výtvarném umění se po jednoznačném převládnutí katolického západního přístupu ještě před samotným schismatem, po období vlády Justiniána Velikého, kdy význam Byzance klesá a rodí se západní Evropa karolinské renesance, příliš nemluví. Byzantské umění zůstává převážně řeckým a směrem ke středověku se přesouvá na Rus, což je dokončeno útěkem posledního pravoslavného patriarchy po pádu Konstantinopole do Moskvy. Čím je rozkol mezi dvěma církvemi významnější, tím více se z povědomí západního křesťana vytrácí ikona, zásadní emblém pravoslaví, který mizí ze západního umění definitivně v období pozdní gotiky. Jedním z mála zasvětitelů do podstaty východního náboženského malířství je Pavel Florentský, který ve své dialogické polopróze Ikonostas vymezuje právě ikonu jako vrchol veškeré lidské umělecké tvorby, neboť Ikonopis je čistě vyjádřený typ umění, kde si všechno odpovídá, jak látka, tak i povrch, předmět... 13, jemuž je do opozice stavěno právě malířství a obecně tvorba západní, za vrchol jejíž zvrhlosti a heretična lze považovat renesanci, která je ve své podstatě eklektická a protimluvná; je analytická, rozdrobená. Nejinak je tomu i s jejím uměním; drží se i ve svém odmítání teokratické celistvosti života šťávami svých středověkých kořenů, kdyby ze sebe skutečně začalo vytrhávat tradice, které ho živí, došlo by k jeho naprostému sebezničení. 14 Právě na kontrastu západního a východního přístupu ke zdroji světla, nasvětlení scény i její výstavbě samotné lze sledovat, která konfese implikuje ve svých náboženských vyobrazeních 10 Florentský, Pavel: Ikonostas, str Tamtéž, str Lassus, Jean: Raně křesťanské a byzantské umění, str Florentský, Pavel: Ikonostas, str Tamtéž 6

7 Boha zdárněji. Západní umění přistupuje, jak již bylo zmíněno, k celkové koncepci obrazu analyticky. Stejně se chápe i světla, jež je obohacením projekce, zjemněním celé malby, která je ovšem co do duchovní komplexnosti roztříštěná. Světlo v pravoslavných ikonách je oproti tomu syntetickým výsledkem již předem požadovaného, stává se oním primárním vyjadřovacím prostředkem, věrným opět biblickému principu, kde to, čemu je bytí primárně přisouzeno, je prosvíceno a do bytí vstupuje osvíceně. Světlo je tak zároveň indikátorem významnosti jednotlivých předmětů na obraze, neboť s klesající prosvíceností klesá i jejich důležitost. Na samotném vrcholu stojí premisa, že Bůh je světlo: V něm byl život a život byl světlo lidí. To světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila. 15, pak že Kristus je pravým světlem a jeho následníci tím pádem dětmi světla, kráčejícími na cestě za osvícením. Má-li tedy ikona zobrazovat Boha jako zjevenou pravdu, pak jedině prostřednictvím světla. To je primárně všudypřítomné rovnoměrně po celé ploše scény. Tím, co jeho sílu zvýrazňuje, je pak několik elementů, jež se zdají prvotně pouze jako přikrášlující. V prvé řadě je to zlato, které se zdá pouze jednoduchým, monochromním uzavřením pozadí či lemů, čímž usnadňuje jejich vykreslení. Jak ale Florentský naznačuje, nelze jej považovat za barvu, tudíž ani účel není primárně estetický, nýbrž je posunut dál do metafyzické roviny vyjádření obsahu obrazu. Odhaluje to, co je: námi neviděné, ovšem objevované 16, tedy samotnou přítomnost boží. Jakkoliv je tedy chrysografie v západním umění jistou sublimací bohatství (zejména pak v barokní době), v ikonografii slouží dokonce doslova k: upravení ne čehokoliv, ale toho, co má přímý vztah k Boží síle ke skutečnosti nikoliv jen metafyzické, dokonce ani posvátně metafyzické, nýbrž vztahující se k přímému projevu Boží milosti. 17 Obdobně je tomu i s drapérií, jež je mnohdy kritizována za přimyšlené materiální znečištění svatého, ovšem též ji lze chápat jako součást osvícení, neboť je tkaninou utkanou z jejich činů, což není metafora ale vyjádření té myšlenky, že svatí rozvinuli svým duchovním činem u svého těla nové tkaniny duchovních energií, 18 které se právě pro názornost zobrazují jako oděvy. Tato souvislost zároveň i užitím západní pozitivistické interpretace světla jako toku fotonů, jež se různým způsobem odráží i jsou pohlcovány, jen potvrzuje opět předpoklad, že ikona je celá světlem, jež je pouze občas transformováno do jiné formy energie. 15 Bible, Evangelium Janovo 1, Florenský, Pavel: Ikonostas 17 Tamtéž 18 Tamtéž 7

8 Veškeré tyto podoby světla jsou nejpatrnější na již několikrát skloňované Rublevově Svaté Trojici, jež je Pijoanem popsána stručně, ovšem entusiasticky, jako: vrcholné dílo, pojaté po východním způsobu jako starozákonní výjev návštěvy tří andělů u Abraháma. Nepopsatelné kouzlo tohoto mistrovského díla spočívá v krouživém rytmu tří těl vepsaných do kružnice a ve svěžesti barev s převládající harmonií modře a bledé žlutě. 19 V možná zbytečně květnaté chvále zaniká hned několik pravd, především sama povaha pravoslavného umění, které nerozlišuje duchovní a tělesný princip obrazu, respektive právě ikonostas je místem, kde se setkává svět viděný a neviděný a tělo i duch jsou v jednotě. Proto postavy na obraze nemohou být ničím jiným, než svým skutečným zjevením a Florentský může podat ten nejlogičtější a nejsamozřejmější důkaz boží existence, 20 který byl citován v úvodu kapitoly. Obr. 2 Striktní je podobně i ikonický kánon. Ten je především udáván svatými otci, ikonopisec sám pouze odstraňuje překážky, které překrývají světlo svatých lící 21, což opět vypovídá o charakteru světla jako toho, co je prvotní a může být pouze nepatrně zastíněno. Ikony jsou vytvářeny dle originálu, který je jeden, rozdíl mezi ním a kopií však není. Zároveň ikonopisec je součástí církevního světa a přímým svědkem dané události, jíž zaznamenává. Ať již je zobrazovaná postava biblická nebo pochází z přímé zkušenosti s čísi zažitou extází či je vyobrazením určitého tradovaného příběhu, vždy si nese prvek toho, že je přímo zjevená, což je 19 Pijoan, Jose: Dějiny umění III 20 Činátlová, Blanka: Příběh těla, str Tamtéž 8

9 vlastnost přisuzovaná i umělcům západním. Florentský vypráví konkrétně o zjevení Raffaelově: Jednou v noci, když se ve snu modlil k přesvaté Panně, což se mu stávalo často, byl náhle silným vzrušením vytržen ze spánku. V temnotě noci přitáhlo jeho pohled zjevení na protější stěně. Zahleděl se na ně a spatřil na zdi visící, ještě nedokončený obraz Madony, jak září mírným světlem a vypadal jako dokončený a živý. 22 Rozdíl je ale ten, že jim je zjevení vetkáno určitou druhotnou cestou, právě snem, polosnem či extází, zatímco podmínkou pro ikonickou předlohu je osvícení (osvětlení) přímé, jistá forma svědectví. To udává ikonopiscům i tvůrcům předloh specifické požadavky na životní styl, který se značně liší od umělce západního, kterého popisuje Le Goff: Výrazem artifices byli souhrně označováni řemeslníci a mezi nimi i umělci. Pokud se pak narazí na termín artista, pak znamená osobu studující nebo praktikující svobodná umění. 23 Byť se zabývá člověkem výrazně středověkým, jehož se renesance ještě téměř nedotýká, je zcela patrné, ba o to patrnější, že již tehdy jej šlo jasně shledávat jako příslušníka světské části společnosti, především jako řemeslníka mezi rodícími se měšťany, tvořícího s potřebou výdělku, zatímco pravoslavný umělec byl výhradně neoddělitelnou součástí církve. Ve vymezování se vůči Západu pokračuje Florentský přiřčením typických uměleckých technik ke každé ze zásadních uměleckých konfesí, čímž pak dokládá jejich jednotlivou neotřesitelnost (stanovenou především materiálem) i vnitřní povahu (kterou udává obvykle technika samotná a proces samotného vytvoření obrazu). Renesanční i pozdější katolicismus se identifikuje s olejomalbou. V ní spatřuje společně s varhany to, co činí západní umění zbytečně nabubřelým, materiálním, takřka tělesným. Naopak rytina si možná uchovává určitou čistotu svou nebarevností a snahou obraz postihnout pouze liniemi, ovšem samotný charakter této techniky, kdy lze jednu matrici otisknout takřka nesčetněkrát, je určitým falsem, které nanáší věc již danou, ovšem pouze po vizuální stránce, vnitřní identita obrazu je přebíjena snahou vytvářet vše stejně, aby to stejně vypadalo. Do těchto rozdílů se promítá i tzv. metafyzika zobrazovací plochy ikona je uložena na dřevě, případně dokonce na stěně, není možné s ní manipulovat a samotná hmota je to zcela pevná, neměnná a věčná. Plátno je elastické, umožňuje umělci excitovat a nanášet si, co se mu zlíbí, neboť povrch se přizpůsobí. Posledně papír je podobně poddajný, což u tisku sice příliš nezaznamenáme, ale o to podstatnější je jeho minimální trvanlivost, jež jej předurčuje ke zkáze. 22 Florenstský, Pavel: Ikonostas, str Le Goff, Jacques: Středověký člověk a jeho svět, str

10 Mezitím na Západě od období rané gotiky úlohu ikony začíná suplovat vitráž, poskytující svou strukturální podobou mozaiky asociaci s ikonostatem, neboť zde je hranicí mezi Bohem a člověkem, viděným a neviděným světem, právě okno, nikoliv oltář, který se do své monumentální podoby rozvíjí až o pár století později za renesance. Narozdíl od lomeného oblouku a složitého interiéru plného záhybů a tesaného kamene, kde světlo hází stín a tím tvoří opět onu rozporuplnou dualitu po prostoru celé katedrály, okno je neutrálním vstupem. Zasklená okna jsou božskými díly, která vrhají jas pravého slunce, to jest Boha, do kostela, tedy do srdcí věřících a osvěcují je. 24 Právě období gotiky tak lze považovat za v dějinách západního křesťanského umění v podstatě jedinou skutečnou éru, v níž je Bůh ztotožňován se světlem a stávají se hlavní identitou tvořící svatostánek. Narozdíl od ikony prochází světlo vitráží přímo a jeho kontakt s osvíceným je ryze empirický. To ikona vyžaduje určitou intelektuální zdatnost, aby ten, kdo přichází, mohl být osvícen a přímo vnímat Boha. V obou případech však jde o onu již zmiňovanou hranici. Hranici v ikoně tělesného a duchovního, viditelného a neviditelného, v případě vitráže hranici vnitřního a vnějšího. Vitráži se prostor otevírá společně s lomeným obloukem a možností zvěšovat otvory do zdí bazilik. Samotná technika není nepodobná tvorbě ikony. Podle již zmíněné Florenstkého metafyziky povrchu lze říci, že je dřevu nejbližší pro svou pevnost. Proces propouštění a odhalování děr světlu je však opačný, než je tomu u ikony. U té dochází k postupnému nanášení vrcholícímu chrysografií, zatímco v případě vitráže je průhledné sklo kryto nepropustnou barvou. Světlo se tak svým způsobem cesta zatarasuje, nikoliv otevírá. I tak si vitráž zachovává úzkou spjatost se zlatem. Jednak zlaté tabule působí nejpropustněji, za druhé pak samo zlato bylo přidáváno jako zásadní příměs do skla červeného, jednoho ze základních, na něž se pak malba nanášela, a tak je vitráž skutečně jistou schematičtější západní verzí ikony. Obr de Mende, Durande: Speculum iudiciale 10

11 O SVĚTLOBORECTVÍ Odpoutáme-li se od mírně pedantské analýzy přítomnosti světla v obrazech a vitrážích po stránce jeho přítomnosti nepopiratelné, viditelné, tak jak se světlo jeví a září, pak jej lze abstrahovat jako určitý model definující intenzitu dané umělecké éry právě prostřednictvím toho, jak moc výraznou roli světlo obecně ve výtvarné náladě doby sehrává. Univerzální klíč k povaze doby představil ve Zrození tragédie z ducha hudby Fridrich Nietzsche, tvrdící: Mnoho získáme pro esthetiku, dojdeme-li nejen logického poznání, nýbrž názorné jistoty, že vývoj umění jest vázán na dvojici živlů apollinského a dionýského... K oběma se připíná náš poznatek, že v řeckém světě, i co do vzniku, i co do účelu, zeje ohromná propast mezi apollinským uměním výtvarníkovým a neobrazným uměním hudby boha Dionýsa. 25 Typicky podle Nietzscheho, tato typologie je příliš rázná a mluvila by pouze v prospěch jednoho z nich. Rozvinutí přináší opět Florentský, uvažující o charakteru umělcovy tvorby právě podle míry ovlivnění jeho duše tím či oním postupem. Excitovaný umělec připravený k tvorbě je prý nejprve vytržen ze světa kredibilního, viditelného a tím, že je mu tento svět znásilněn, stoupá po vertikále do světa neviditelného. Toto vytržení je dionýské. Symbolické obrazy této jiné dimense se však před ním vynořují až ve chvíli, kdy postupně klesá zpět, v apolinském duchu, oproštěn se snáší a vystupují před ním líce, které lze považovat za ideje. Stejně tak lze ovšem považovat za duchovní odrazy věcí ty vidiny, jež duši obklopují, zneklidňují a okouzlují ve chvíli, kdy se před ní otevírá cesta do nového světa. 26, tedy nejen při sestupu. Je tedy nutné zdůraznit nejistou, která před umělcem vyvstává, jakmile putuje. Co se jeví jako pravda totiž nutně pravdivým být nemusí. Odtud právě pramení ona klasifikace umělckých slohů podle Nieztzscheho od patnáctého století dál a opět jasně v souvislosti s ikonou a náboženským umění nahrává oním momentem zjevení při sestupu Apolónovi. Jakou úlohu zde však hraje světlo? O Apolónovi víme, že je bohem slunce jako primárního zdroje světla, jak jej Řekové chápou. Jeho momentem vytržení se stává sen, tím dionýským je pak opojení uměle navozené, jistá extáze davu. V těchto momentech nepřítomnosti je však lidská duše nejnáchylnější. Světlo a střízlivost je zde pryč a pro skutečnou inspiraci náboženskému dílu je nutné najít jen jeden příhodný moment, ono klesání dolů, srovnatelné s rozedníváním nad ránem. Jinak světlo nedojde svého účelu, nestane se zhmotněným průvodcem Boha, nýbrž zůstane čímsi podezřele nezávislým, jako se začíná chovat během renesance. 25 Nietzsche, Fridrich: Zrození tragédie z ducha hudby, str Florentský, Pavel: Ikonostas, str

12 O NEZOBRAZENÍ SVĚTLA Stín vzniká místním a relativním nedostatkem viditelného světla! 27 Věrni externalistickému spatřování světa, za neopomenutelnou kapitolu bychom měli považovat právě místo, kde světlo světlem býti přestává a rodí se stín. Jako by západní umění nebylo schopno překousnout jednoznačnost daného prvku, jako by skutečně potřebovalo dynamiky k vykreslení té reality, jež je již nápodobou kosmologickou, tedy opět kdesi hluboko na Platónově mimetické struně. Společně s Giottovou perspektivou a dovedením šerosvitu do dokonalosti v období rané renesance, západní umění se dostává do definitivní opozice vůči východnímu a přijímá v umění sobě ne zcela vždy vlastní charakter duální, kde světlo přichází o svou absolutní úlohu a vždy je po boku stínu, který však nedokáže být jeho spolutvůrcem. Jak již nastínil značně opovrhujícím a nepříliš kriticky nezaujatým vhledem Florentský svou diagnózou západního umění jako nejednotného a porušujícího svá vlastní kanonická ustanovení (jež jsou sama, pravda, dosti pochybná a nejednotná), pokračuje dále přiřčením všem renesančním umělcům, Rembrandtovi a Rubensem konče nálepku uživatelů dle něj takřka patologické autofluorescence. Proti tomu prý: Ikonopis zobrazuje věci jako světlem vytvořené, a nikoliv jako osvětlené zdrojem světla, nechápe jej jako cosi vnějšího, ve vztahu k věcem, ale ani v něm nevidí svébytnou vlastnost, která je vlastní hmotnému: podle ikonopisu světlo předpokládá a vytváří věci, je jejich objektivní příčinnou. 28 Ve své povaze si tedy charakter západní malby tvoří narozdíl od východní světla nedostatek, o čemž svědčí i úvodní citace kapitoly, jež je i první větou celé knihy pojednávající o stínu. Jakkoliv je pravoslavná ikonografie postavena na střídmosti, co do užití světla je úspornější nepochybně olejomalba vzniknuvší ve čtrnáctém století v Itálii. To otevřelo nové obzory v manipulaci se světlem, neboť jednotné světlo bylo absolutní stejně jako zobrazovaná pravda. Imaginace renesančních tvůrců však přinesla možnost stínování, vrhání stínu či přidružování stínu a náhle se oba jevy staly relativními. Všudypřítomnou záři, jež opanovávala především pozadí pravoslavných ikon, tak na Západě nahradil jeden definovatelný zdroj, z něhož vychází celková iluminace scény. A ta dovršila ztrojrozměrnění obrazu, jenž by měl být tím skutečným vylíčením objektů, které pozorujeme. Locke komentuje vnímání objektu následně: Idea koule je do naši mysli sice vtištěna jako idea různě odstíněného kruhu, vstupující do našich očí s velmi rozmanitě 27 Baxandall, Michael: Stíny a světlo, str Florenstký, Pavel: Ikonostas, str

13 odstupňovaným světlem a leskem. Protože jsme však cvikem přivyklí uvědomovat si, jaký druh úkazu v nás zpravidla vydutá tělesa vyvolávají a k jakým proměnám dochází při odrazech světla díky rozdílu v smyslově vnímatelných tvarech těles, náš úsudek hned podle svého zvyku dosadí místo jevů jejich příčiny. 29 Tato nová empiristická podoba analýzy vnímaných objektů jako další stupeň renesančního vývoje neuvažuje už tolik o zobrazování pravdy, nýbrž reality. Proto dochází k redukci samotné snahy postihnout pravdu jako fenomén a převládá snaha o co nejvěrnější skutečnost právě již prý poznaného světa. Jeho skutečná povaha však již přestává být poznatelnou a i do umění tak přichází v období renesance pozitivismus, který se vytrácí až ve dvacátém století se surrealismem, stejně jako je tehdy nabourán filosofický systém Husserlovou fenomenologií. Do té doby se analytický přístup prohlubuje. Zásadní podnět mu dává Leonardo da Vinci, po němž zůstává zachováno sice pouhých patnáct maleb, ale stovky náčrtů s bohatým rozborem chování šerosvitu na možné malbě. A tak zatímco tímto již Leonardo podává ruku o století mladšímu Descartovi, západní umění se vzdaluje praxi, jež mu byla prostřednictvím světla zajišťována po velmi dlouho. Obr. 4 Bylo by ovšem příliš jednoduché považovat novověkou malbu za méněcennou jenom proto, že pracuje se světlem odlišným způsobem než tomu bylo doposud u tvorby převážně církevní. Přijměme lesky, odrazy i stíny za drobný fetiš západního umělce koketujícího s tenebrismem, rozsviťme louč, jež nám bude ve stinných místech podobu věcí zjevovat, a vydejme se od Leonarda dál, skrze ta nejklasičtější díla, o nichž se hovoří jako o velkých počinech hry světel Locke, John: Esej o lidském rozumu 13

14 Z renesančích za vrcholné považuje Gombrich Giorgionovu Bouři, o níž praví následující: Není zcela jisté, co znázorňuje; může být výjevem z díla některého klasického spisovatele, nebo napodobovatele klasiků I když dále tvrdí, že obsah není tím hlavním, co z obrazu dělá dílo tak významné, neurčitost jeho výroku je svým způsobem výmluvná. Může sice být jasně sladěn v celek pouhým světlem a vzduchem, jímž je prostoupen, 31 o čem ale svědčí blesk prozářivší oblohu? Právě to, co již bylo naznačeno. Světlo zůstává na pozadí a sehrává svou vlastní roli, nezávislou na Bohu či zbytku scenérie. Ono samo se stává hlavním objektem. Obr. 5 Reformátorem se stává Corregio, který svou Svatou nocí definitivně v obraze ukotvuje světelný zdroj. Pozoruhodné je, že jej umisťuje do středu a má jím být sám čerstvě narozený Kristus. Směrem k němu světlo houstne, jinde je tma. Zároveň však Corregio dokázal nevtěsnávat do obrazu nutně žádné nepatřičné konstrukce, vytvořil nahodilou scénu, což jí přidává na autentičnosti. Sama se stává pro příští století jedním ze zásadních inspiračních proudů barokního kontrastu. Ten sice dokáže zefektnit světlo a boží přítomnost je tak leckdy velmi důvěryhodná, ovšem za předpokladu, že je užíván i stín. Samotné světlo není dostatečně vydatné a sahá se po nabubřelých formách dynamizace obrazu, což opět Boha samotného odsouvá pryč. 30 Gombrich, E.H.: Příběh umění, str Tamtéž 14

15 Obr 6 Zvláštním mágem, který se částečně zřekl formalit perspektivy a pokusil se syntetizovat novodobé postupy s mírně primitivní tradicí středověké malby, byl Grünewald. Jeho Vzkříšení jako již oltářní výjev s sebou nese čistě náboženské sdělení, jež je opět hypertrofováno hrou světla. To dělí obraz pozoruhodně na dvě části. Horní Kristovo žehnání se zlatistou září dosahující absurdních rozměrů a dolní popadané vojáky, kteří ve své křečovité poloze kontrastují s rovnováhou, již Kristus nastoluje. Barevně se blíží ke zlaté a pozadí je zde téměř jako na ikonách nahrazeno čistým světlem, což v kombinaci s tmavýma očima vzkříšeného opět vkládá boží existenci do obrazu. Obr. 7 15

16 Abychom však nebyli unáhleni ve svém opěvování raně barokního umění, podívejme se na El Greca, který byl na svou dobu velmi avandgardní a zvláště ve stále středověkém Španělsku mu bylo porozuměno jen zřídka. Hrubost a vášnivost jeho díla popisuje biblický námět Otevírání páté pečeti a autor je za něj dodnes bezmezně respektován, neboť: žádná kresba by jistě nikdy nemohla vyjádřit s takovou zázračnou a přesvědčivou silou onu hroznou vizi soudného dne. 32 Přesně podle Florentského kritiky bychom se zde ovšem dobrali nejasného ukotvení světla, které tím pádem ve své úloze konkurenta stínu a bojovníka božího upadá do nejasné úlohy a snaží se pouze hrát majestátního umocňovatele vážnosti celé situace. Obr. 8 V roce 1600 tvoří raně barokní Carvaggio Nevěřícího Tomáše. Přesně svou snahou popřít tradiční ikonickou skladbu scény zahaluje všechny účastníky do šera a odkudsi nechává přicházet světlo, které nám apoštoly s fotografickou přesností polozjevuje takřka jako starce. Prst Tomášův se s naturalistickou věrohodností zanořuje pod Kristovu kůži, není však tím světelně nejexponovanějším místem celého obrazu. Nejvíc světla dopadá na Ježíšův rubáš a čela apoštolů. Smyslem celého nasvícení tak jako by nebylo ani tak mírou světla objasňovat pozorovateli význam jednotlivostí, ale jen zaostřit vše tak, aby výjev působil co nejpřirozeněji. Obr 9 16

17 Celé baroko se nese v ne nepodobném duchu a ačkoliv zlato perforuje klenbu každého chrámu a kužely světla dopadají skze okenní tabule na vyleštěné mramorové podlahy, veškerý tento fenomén se stává pouhým prostředkem. Ne jinak je tomu i v období klasicismu, romantismu i realismu poloviny 19. století, kdy se jen střídá podíl Apolóna a Dionýsa a tudíž i poměr světla a stínu a možné dynamiky scény... V tomto zběžném doslova nástinu studujícím povahu stínu v západním pogotickém umění jsme nemohli než nedospět k nutnosti potvrdit Gombrichovo tvrzení, že: V tradici Západu se malování skutečně provádělo jako věda. Všechna díla této tradice, která vidíme v našich velkých sbírkách, aplikují objevy, které jsou výsledkem neúnavného experimentování. 33 A tak jsme prošli laboratorní tvorbou pěti století, která se, byť možná jen podvědomě, řídila stejnými procesy co Galileové a další tvůrci evropského positivismu, až na kraj dvacátého století. Západní umělec jako experimentátor se ukázal býti možná sprostším demiurgem, nežli východní ikonopisec. Takové umění se otevřelo vlastním mytologiím umělců, což by vzhledem k všeobecné laicizaci nebylo zvláště pozoruhodné, bereme-li ovšem v potaz individualitu a kreativitu umělce i v obdobích nutnosti tvorby především náboženské, jako bylo baroko, nelze říci nic jiného, než že i světelnost, světlo a prosvícení svou úlohu ztratily. V tom podivně nejistém prostoru rodící se moderny se ale prostor okolo nás podezřele rozjasňuje a zarputilá potřeba neupustit pochodeň mizí, jak se obzor rozevírá. V jeden moment jsou zbořeny základy pozitivistické Evropy již předznamenanou Husserlovou fenomenologií, Planckovými principy neurčitosti, Einsteinovou teorií relativity a pro nás v neposlední řadě podstatným zbořením toho, co pozdní gotika začala. Paul Cézanne navršením kostrbatých zátiší boří Giottovo šest set let staré dílo iluzivní perspektivy a celá scéna obrazu tak může být libovolně prozářena světlem. Mizí onen daný dualismus světla a stínu, který se nesl přes staletí, aniž by přesně odhaloval, co jiného by mohlo být jeho smyslem, než bezprecedentní nápodoba toho, jak něco vnímáme očima před sebou. 32 Gombrich, E.H.: Příběh umění, str Gombrich, E.H.: Umění a iluze, str

18 O ZNOVUOSVĚTLENÍ S rozjasněním okolí se ukazuje, že to něco, co bylo naší tváři přisouzeno a museli jsme v pološeru nosit, je jen falešná grimasa: Avšak její úloha (tváře) začíná být negativní právě ve chvíli, kdy tvář, namísto aby nám obraz boží odkrývala, nám nejenže v tomto ohledu nic neřekne, ale navíc nás klame, aby lživě ukazovala na něco neexistujícího. V takovém okamžiku se tvář stává škraboškou. 36 Tu jsme nosili, skrze tu nemohlo světlo projít a ukazovala něco, co neexistuje, čímž byl stín, který naši cestu tak zásadně předurčoval. Škraboška, ta karnevalová faleš, zakrývala čistou projekční plochu tváře, fenoménu, který sloužil jako realizace podoby Boží, jíž je líc. Až nápadně připomíná tato škraboška pojetí Gombrowiczovské držky jako čehosi, co účelově maskuje skutečnou podobu něčeho jiného, inferiorního. Maskuje a je symbolem té nechutné přetvářky, která prostupuje poslední staletí všechny ty měšťáky, kteří po umění prahnou a objednávají si jej. Je na čase ukončit tu nečistotu šerosvitu, překrývajícího pravou podstatu, pravdu. Modernismus hlásá stržení všech škrabošek, aby umožnily lidem podívat se jeden druhému do očí. Umožní to konec konců odhalení toho vnitřního, což učiní další z borců-bořičů systému Freud. Obnažíme své nitro a necháme jej prostoupit světlem, stejně jako světlo necháme vyjít na povrch a tím se my všichni necháme prostoupit a obestoupit přítomností boží. Sen jako formát iniciace zde dosáhne svého naplnění, neboť jeho obsah bude moci vyjít ven jako líce a duchovní podoby věcí. 37 A na zdánlivě impotentní a atheistické umění dvacátého století, impresionismem počínaje a především přes surrealismus dále, tak lze najednou nazírat jako opětovné zhmotnění spirituálních sfér poskytujících očistu a osvícení, k němuž skrze světlo dopomáhá Bůh! 36 Florenstký, Pavel: Ikonostas, str Tamtéž 18

19 BIBLIOGRAFIE: Primární literatura: BIBLE, Ekumenický překlad, Česká biblická společnost 2008 PLATÓN, Ústava PLATÓN, Timaios WALTARI, Mika: Cesta do Istanbulu Sekundární literatura FLORENTSKÝ Pavel Alexandrovič, Ikonostas, Brno, 2000 KARFÍK Filip: Poznámka k Platónovu pojetí obrazu, in Posvátný obraz a zobrazení posvátného, Praha 1994 PIJOAN Jose: Dějiny umění, LASSUS Jean: Raně křesťanské a byzantské umění, Praha, 1971 ČINÁTLOVÁ Blanka: Příběh těla, Pistorius & Olšanská s.r.o., 2009 LE GOFF Jacques: Středověký člověk a jeho svět, Praha 2000 BAXANDALL Michael: Stíny a světlo, Brarrister & Principal, 2003 NIETZSCHE Fridrich: Zrození tragédie z ducha hudby, Praha, 1993 LOCKE John: Esej o lidském rozumu GOMBRICH E.H.: Příběh umění, Praha,1990 GOMBRICH E.H.: Umění a iluze, Praha, 1985 Vyobrazení: 1) Hagia Sophia Interiér 2) Rublev Svatá Trojice 3) detail vitráže v katedrále v Chartres 4) da Vinci skica 5) Giorgione Bouře 6) Corregio Svatá noc 7) Grünewald Zjevení 8) El Greco Otevírání páté pečeti 9) Caravaggio Nevěřící Tomáš Veškerá vyobrazení jsou převzata z Pijoanových Dějin umění 19

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33 Křesťanství 2 M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Podoby náboženství 1. Katolicismus - nejrozšířenější skupinou v křesťanství. V nejširším smyslu slova sem patří všechny církve, které si nárokují všeobecnost,

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Výtvarná výchova - 6. ročník prvky kresebného vyjádření světlo, stín, polostín textura, měkká modelace a šrafura jejich uspořádání v ploše a prostoru základní kresebné techniky např. kresebné studie, figurální

Více

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU Vzdělávání na I. stupni základního studia je sedmileté a je určeno žákům, kteří dosáhli věku 7 let. Tato věková hranice platí bez ohledu na skutečnost, zdali žák navštěvoval

Více

Výtvarná výchova charakteristika předmětu

Výtvarná výchova charakteristika předmětu charakteristika předmětu Časové, obsahové a organizační vymezení Ročník prima sekunda tercie kvarta kvinta sexta septima oktáva Hodinová dotace 2 2 1 1 2 2 - - V rámci předmětu Výtvarná výchova RVP ZV

Více

Jméno autora: Mgr. Věra Kocmanová Datum vytvoření: 8.1.2013 Číslo DUMu: VY_12_INOVACE_09_CJ_NP1

Jméno autora: Mgr. Věra Kocmanová Datum vytvoření: 8.1.2013 Číslo DUMu: VY_12_INOVACE_09_CJ_NP1 Jméno autora: Mgr. Věra Kocmanová Datum vytvoření: 8.1.2013 Číslo DUMu: VY_12_INOVACE_09_CJ_NP1 Ročník: I. Český jazyk a literatura Vzdělávací oblast: Jazykové vzdělávání a komunikace, Estetické vzdělávání

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0301

CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Kultura raného

Více

Výtvarná výchova Ročník TÉMA

Výtvarná výchova Ročník TÉMA Výtvarná výchova Ročník TÉMA 1. 2. Výtvarná výchova Vlastní tvorba Metodika emocionalní Vlastní tvorba Metodika popíše vhodné společenské chování v dané situaci; dokáže projevit kladné vztahy k umění,

Více

Projekt IMPLEMENTACE ŠVP. Druhy druzích a prostředcích. zaměřením na dějiny užitého umění a na. schopen pracovat s informacemi.

Projekt IMPLEMENTACE ŠVP. Druhy druzích a prostředcích. zaměřením na dějiny užitého umění a na. schopen pracovat s informacemi. Střední škola umělecká a řemeslná Evropský sociální fond "Praha a EU: Investujeme do vaší budoucnosti" Projekt IMPLEMENTACE ŠVP Evaluace a aktualizace metodiky předmětu Dějiny umění Druhy výtvarného umění

Více

září 2013 Světová a česká literatura od starověku po 18. století 4. ročník gymnázia (vyšší stupeň)

září 2013 Světová a česká literatura od starověku po 18. století 4. ročník gymnázia (vyšší stupeň) Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

PŘEHLED DĚJIN HUDBY. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: březen 2013. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2.

PŘEHLED DĚJIN HUDBY. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: březen 2013. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2. PŘEHLED DĚJIN HUDBY Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková Datum (období) tvorby: březen 2013 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2.stupni ZŠ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem

Více

Základní principy křesťanství

Základní principy křesťanství STUDIJNÍ PRACOVNÍ SEŠIT PRO UČITELE A STUDENTY Základní principy křesťanství ZÁKLADNÍ BIBLICKÉ NAUKY (I) autor ROBERT HARKRIDER MLUVÍ, KDE MLUVÍ BIBLE A MLČÍ, KDE MLČÍ BIBLE TÉMA BIBLE OBECNÉ INFORMACE

Více

Školní vzdělávací program

Školní vzdělávací program Školní vzdělávací program Obor: 7941 K / 81, Gymnázium 8-leté Učební osnovy pro nižší stupeň vzdělávání Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Umění a kultura Výtvarná výchova 2. verze UČEBNÍ OSNOVY V Ý T

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA A/ Charakteristika předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Výtvarná výchova rozvíjí tvořivé schopnosti, které žáci získali na prvním stupni ve vyučovacím předmětu Tvořivost a prostřednictvím

Více

Projekt MŠMT ČR: EU peníze školám

Projekt MŠMT ČR: EU peníze školám Projekt MŠMT ČR: EU peníze školám Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.1094 Název projektu Učíme se trochu jinak moderně a zábavněji Číslo a název šablony klíčové aktivity I/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující

Více

k a p i t O l a 1 Záhada existence

k a p i t O l a 1 Záhada existence Kapitola 1 Záhada existence Všichni existujeme jen krátkou chvíli a během ní prozkoumáme jen malou část celého vesmíru. Ale lidé jsou zvídavý druh. Žasneme a hledáme odpovědi. Žijíce v tomto obrovském

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět výtvarná výchova

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Český jazyk,

Více

Křesťanství. Dan Hammer 397876

Křesťanství. Dan Hammer 397876 Křesťanství Dan Hammer 397876 Andrea Kristinová 397719 Martina Veselá 386134 Základní údaje křesťanství je nejrozšířenější náboženský směr, v současnosti 1 200 milionů vyznavačů slovo křesťanství pochází

Více

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Výtvarná výchova je vyučován ve všech ročnících. Jeho obsahem je část vzdělávací oblasti Umění a kultura.

Více

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Prima A 2 hodiny týdně Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Jmenovka linie, bod, plocha, písmo Portrét kresba, šrafování, kánon lidské hlavy Keramika modelování základních tvarů, lepení, glazování; plastika

Více

6.16 Výtvarná výchova

6.16 Výtvarná výchova 6.16 Výtvarná výchova 6.16.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení předmětu: Vyučovací předmět výtvarná výchova realizuje vzdělávací obsah Výtvarného oboru ze vzdělávací oblasti Umění

Více

Ženy v korintském sboru

Ženy v korintském sboru Ženy v korintském sboru 1. Ježíši krásný, panovníku jasný, Boží i lidský synu, tebe milovat a oslavovat žádám každou hodinu. 2. Krásné jsou kraje, pole, luhy, háje, zavítá-li jarní čas: nad vše vezdejší

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět výtvarná výchova se vyučuje jako samostatný předmět v 6., 7., 8. a 9. roč. Časová

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

6.1. I.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň

6.1. I.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň 6.1. I.stupeň Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň Vzdělávání ve vyučovacím předmětu Výtvarná výchova : - směřuje k podchycení a

Více

Filozofie křesťanského středověku. Dr. Hana Melounová

Filozofie křesťanského středověku. Dr. Hana Melounová Filozofie křesťanského středověku Dr. Hana Melounová Středověk / 5. 15. st. n. l. / Křesťanství se utvářelo pod vlivem zjednodušené antické filozofie a židovského mesionaismu. Základní myšlenky už konec

Více

větší pozornost návštěvníků však přitahují například metopy s motivy kentauromachie

větší pozornost návštěvníků však přitahují například metopy s motivy kentauromachie ŘECKÉ UMĚNÍ umění řecké antiky ve sbírkách Britského muzea vrcholí v sále se sochařskou kolekcí, pocházející z athénského Parthenonu vraťme se však k počátkům vlevo detail jednoho z kykladských idolů rané

Více

Žánr fantasy jako zdroj inspirace pro současné umělecké obory Představení vlastní oblíbené fantasy literatury a její převedení do výtvarného díla

Žánr fantasy jako zdroj inspirace pro současné umělecké obory Představení vlastní oblíbené fantasy literatury a její převedení do výtvarného díla Maturitní práce z Estetické výchovy 2014 1. Témata maturitních prací 1. Fantasy a umění, aneb od knihy k obrazu Žánr fantasy jako zdroj inspirace pro současné umělecké obory Představení vlastní oblíbené

Více

RENESANCE ZROZENÍ V ITÁLII

RENESANCE ZROZENÍ V ITÁLII RENESANCE ZROZENÍ V ITÁLII 1 NÁZEV RENESANCE - znovuzrození antického umění v západní Evropě 15. a 16. století. Změny ve společnosti. Rozvoj obchodu, měst a řemesel. Zájem vzdělané elity o antickou kulturu,

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.2490 VY_32_INOVACE_117_VV8 RENESANCE. Základní škola a Mateřská škola Nikolčice, příspěvková organizace

CZ.1.07/1.4.00/21.2490 VY_32_INOVACE_117_VV8 RENESANCE. Základní škola a Mateřská škola Nikolčice, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.2490 VY_32_INOVACE_117_VV8 RENESANCE Základní škola a Mateřská škola Nikolčice, příspěvková organizace Mgr. Andrea Slavíková RENESANCE Renesance znamená znovuzrození římské antiky, ne

Více

Volitelné dějiny umění

Volitelné dějiny umění školní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI PLACE HERE ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI Název školy Adresa Palackého 211, Mladá Boleslav

Více

Úvod do filosofie. Pojem a vznik filosofie, definice filosofie. Vztah filosofie a ostatních věd

Úvod do filosofie. Pojem a vznik filosofie, definice filosofie. Vztah filosofie a ostatních věd Úvod do filosofie Pojem a vznik filosofie, definice filosofie Vztah filosofie a ostatních věd Filosofické disciplíny, filosofické otázky, základní pojmy Periodizace Cíl prezentace studenti budou schopni

Více

Příloha č. 24 VÝTVARNÁ VÝCHOVA

Příloha č. 24 VÝTVARNÁ VÝCHOVA Příloha č. VÝTVARNÁ VÝCHOVA Zná a dodržuje zásady bezpečného chování, hygieny v ách VV. Vybírá, vytváří, pojmenovává škálu vizuálně obrazných vyjádření a jejich vztahů, uplatňuje je pro vyjádření vlastních

Více

ročník 1. 2. 3. 4. 5. celkem počet hodin 1 2 2 1 1 7

ročník 1. 2. 3. 4. 5. celkem počet hodin 1 2 2 1 1 7 VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět Výtvarná výchova realizuje obsah vzdělávací oblasti Umění a kultura. Těžiště a hlavní cíl Výtvarné výchovy je přímo v jejích hodinách, v přímém

Více

Já jsem dveře (J 10:7, 9)

Já jsem dveře (J 10:7, 9) Já jsem dveře (J 10:7, 9) - pomodlit se za kázání ÚČEL KÁZÁNÍ: Ukázat, že Ježíš Kristus je Jahve a jako takový má veškerou moc na nebi i na zemi. HOMILETICKÁ MYŠLENKA: Ježíš Kristus je Jahve (Hospodin),

Více

9 Prostorová grafika a modelování těles

9 Prostorová grafika a modelování těles 9 Prostorová grafika a modelování těles Studijní cíl Tento blok je věnován základům 3D grafiky. Jedná se především o vysvětlení principů vytváření modelů 3D objektů, jejich reprezentace v paměti počítače.

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA 1. - 3. ROČNÍK Žák: pozná různé druhy tvarů, porovnává vlastnosti, které zakládají, jejich podobnost či odlišnost, jejich vztahy, pozná různorodé přírodní a umělé materiály, seznamuje

Více

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku 1. Psychologie jako věda: předmět, vývoj, směry Počátky psychologie, základní psychologické

Více

Alícia Hamm. 2012: Čas rovnováhy 22.8.2012-9.9.2012

Alícia Hamm. 2012: Čas rovnováhy 22.8.2012-9.9.2012 Alícia Hamm 2012: Čas rovnováhy 22.8.2012-9.9.2012 ČAS ROVNOVÁHY (1) Možná bychom měli najít nové slovo pro "čas". Je tolik významů tohoto slova, že je vždy třeba vysvětlovat, co jsme měli na mysli, když

Více

přírodní (kmenové) náboženství šamana

přírodní (kmenové) náboženství šamana Světová náboženství Úvod již pravěcí lidé uctívali přírodní živly, zvířata i totemy jako božstva dodnes žijí ve světě kmeny, které vyznávají přírodní (kmenové) náboženství (důležitá postava šamana) náboženství

Více

IKONA OKNO DO NEBE. Michail Procenko, sv. velká mučednice Barbora, chrám sv. Barbory v obci Debř nad Jizerou.

IKONA OKNO DO NEBE. Michail Procenko, sv. velká mučednice Barbora, chrám sv. Barbory v obci Debř nad Jizerou. Ikona ve Slaném Výstava ikon Antona Jaržombeka a Michaila Procenka, které doplňují ikony z muzejních a soukromých sbírek Vlastivědné muzeum Slaný, říjen prosinec 2011 IKONA OKNO DO NEBE Cílem této historicky

Více

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 1. 2. 3. 4. Hodinová dotace Výtvarná výchova 2 2 2 2 Realizuje obsah vzdělávacího oboru Výtvarná výchova RVP ZV. Výuka probíhá ve dvouhodinových

Více

Světlo pro člověka. 1. část Boží slovo

Světlo pro člověka. 1. část Boží slovo Světlo pro člověka 1. část Boží slovo Úvodní slovo Gn 1,1-2 Na počátku stvořil Bůh nebesa a zemi. Gn 1,1-2 Na počátku stvořil Bůh nebesa a zemi. Země byla pustá a prázdná, temnota byla nad hlubinou a Duch

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632. 32 - Využití ICT při hodinách občanské nauky

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632. 32 - Využití ICT při hodinách občanské nauky VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

Vnímání citu SLOVO DAR ŽIVOTA. Přemysl Dvořáček

Vnímání citu SLOVO DAR ŽIVOTA. Přemysl Dvořáček Vnímání citu SLOVO DAR ŽIVOTA Přemysl Dvořáček Vnímání citu Uzavřený kruh poznání sebelásky byl název souboru citací zveřejněných v knižním titulu Labyrint zdraví. Nyní nakladatelství Na-Ra nabízí soubor

Více

Zrak II. - Slepá skvrna, zrakové iluze a klamy

Zrak II. - Slepá skvrna, zrakové iluze a klamy I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 18 Zrak II. - Slepá skvrna, zrakové

Více

Profilová část maturitní zkoušky ve školním roce 2014/2015

Profilová část maturitní zkoušky ve školním roce 2014/2015 Profilová část maturitní zkoušky ve školním roce 2014/2015 (část školy Husova 10) Ředitel Střední školy umění a designu, stylu a módy a Vyšší odborné školy Brno, Husova 10 v souladu se zákonem 561/2004

Více

Vzdělávací oblasti: Člověk a společnost, Umění a kultura Vyučovací předmět: Dějiny umění 1/ Charakteristika vyučovacího předmětu: a) obsahové

Vzdělávací oblasti: Člověk a společnost, Umění a kultura Vyučovací předmět: Dějiny umění 1/ Charakteristika vyučovacího předmětu: a) obsahové Vzdělávací oblasti: Člověk a společnost, Umění a kultura Vyučovací předmět: Dějiny umění 1/ Charakteristika vyučovacího předmětu: a) obsahové vymezení Předmět Dějiny umění integruje žákovské výstupy vzdělávací

Více

Davidova (Betlémská) hvězda

Davidova (Betlémská) hvězda Davidova (Betlémská) hvězda P.A.Semi, 2014-02-12 Seskupení planet do Davidovy hvězdy se čas od času stává... Uvádíme zde nejvýraznější výskyty v antickém období, s centrem na Zemi nebo na Slunci, řazené

Více

Církev a internetové společenské sítě

Církev a internetové společenské sítě Církev a internetové společenské sítě Téměř před 20 lety jsem zahlédl reklamu na mobilní telefony s nápisem: Důležité jsou vztahy, vše ostatní je technika. Myslím, že by to mohla být vůdčí myšlenka vašeho

Více

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet. EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.cz MATURITNÍ TÉMATA 2014/2015 ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD 1. PSYCHOLOGIE

Více

Dějiny výtvarné kultury Renesance

Dějiny výtvarné kultury Renesance Dějiny výtvarné kultury Renesance 1. Název: VY_32_INOVACE_DVK2201 Od Giotta po renesanci 2. Název: VY_32_INOVACE_DVK2202 Mezinárodní pozdní gotika 3. Název: VY_32_INOVACE_DVK2203 Jan van Eyck 4. Název:

Více

KAPLE SVATÝCH CYRILA A METODĚJE VALAŠSKÉ KLOBOUKY

KAPLE SVATÝCH CYRILA A METODĚJE VALAŠSKÉ KLOBOUKY KAPLE SVATÝCH CYRILA A METODĚJE VALAŠSKÉ KLOBOUKY Jedna z nejvýznamnějších sakrálních památek jižního Valašska je zasvěcená naším národním patronům apoštolům svatému Cyrilu a Metoději. Průvodcovská služba:

Více

Redukcionismus a atomismus

Redukcionismus a atomismus Redukcionismus a atomismus ČVUT FEL Filosofie 2 Filip Pivarči pivarfil@fel.cvut.cz Co nás čeká? Co je to redukcionismus Směry redukcionismu Redukcionismus v různých odvětvých vědy Co je to atomismus Směry

Více

Pro školní rok 2013/14 vyhlašuji následující témata povinné a nepovinné profilové části maturitní zkoušky jarního a podzimního zkušebního období:

Pro školní rok 2013/14 vyhlašuji následující témata povinné a nepovinné profilové části maturitní zkoušky jarního a podzimního zkušebního období: Pro školní rok 2013/14 vyhlašuji následující témata povinné a nepovinné profilové části maturitní zkoušky jarního a podzimního zkušebního období: Termíny konání profilových zkoušek jarního období 1. 4.

Více

Základní škola T. G. Masaryka, Studénka, ul. 2. května 500, okres Nový Jičín. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost

Základní škola T. G. Masaryka, Studénka, ul. 2. května 500, okres Nový Jičín. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Základní škola T. G. Masaryka, Studénka, ul. 2. května 500, okres Nový Jičín Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1489 Autor: Milan Stiller Označení vzdělávacího materiálu: VY_32_INOVACE_CASPO.9.12 Vzdělávací

Více

Otázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu

Otázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu Otázky z optiky Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu ) o je světlo z fyzikálního hlediska? Jaké vlnové délky přísluší viditelnému záření? - elektromagnetické záření (viditelné záření) o vlnové délce

Více

Očekávaný výstup: Žáci si uvědomí, že člověk během staletí vybudoval množství krásných architektonických objektů. Zopakují si a doplní hlavní znaky

Očekávaný výstup: Žáci si uvědomí, že člověk během staletí vybudoval množství krásných architektonických objektů. Zopakují si a doplní hlavní znaky České památky v UNESCU Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. Dumu: VY_32_INOVACE_15_18 Tematický celek: Umění a kultura Autor: PaedDr.

Více

ŽIVOT PO ŽIVOTĚ A BIBLE. Strašnice Středa 3.dubna 2013

ŽIVOT PO ŽIVOTĚ A BIBLE. Strašnice Středa 3.dubna 2013 ŽIVOT PO ŽIVOTĚ A BIBLE Strašnice Středa 3.dubna 2013 Univerzální vlastnosti lidstva VE VŠECH KULTURÁCH V KAŽDÉM ČLOVĚKU Touha po životě Obava z budoucna Strach ze smrti Tajemno co je po smrti? Je nějaká

Více

PRŮVODNÍ ZPRÁVA. Úvod

PRŮVODNÍ ZPRÁVA. Úvod PRŮVODNÍ ZPRÁVA Úvod Yverdon-les-Bains je švýcarské lázeňské město nacházející se se na břehu jezera Neuchâtel. Současná situace je výsledkem takřka třísetletého vývoje, ačkoliv Yverdon byl jako město

Více

Pojem Podle Ottova slovníku Podle Ottova slovníku Encyclopedia Britannica Podle prof. C. Tiedemanna Šířeji může být uměním všechno

Pojem Podle Ottova slovníku Podle Ottova slovníku Encyclopedia Britannica Podle prof. C. Tiedemanna Šířeji může být uměním všechno Text Umění Než se budeme zabývat jednotlivými druhy umění, zkusme se zamyslet nad tím, jak ho definovat. Je spojeno s člověkem od pradávna? Co všechno má člověku dávat? Je nezbytné? Potřebujeme ho ke každodennímu

Více

Psychologická setkávání. Petr Hudlička Prožívání Zkušenost Životní svět aneb O cestách do světa na zkušenou

Psychologická setkávání. Petr Hudlička Prožívání Zkušenost Životní svět aneb O cestách do světa na zkušenou TRITON Psychologická setkávání Petr Hudlička Prožívání Zkušenost Životní svět aneb O cestách do světa na zkušenou Petr Hudlička Prožívání Zkušenost Životní svět aneb O cestách do světa na zkušenou Petr

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Dějepis Sada:

Více

Název: KŘESŤANSTVÍ. Autor: Horáková Ladislava. Předmět: Dějepis. Třída: 6.ročník. Časová dotace:1 2 vyučovací hodiny

Název: KŘESŤANSTVÍ. Autor: Horáková Ladislava. Předmět: Dějepis. Třída: 6.ročník. Časová dotace:1 2 vyučovací hodiny Název: KŘESŤANSTVÍ Autor: Horáková Ladislava Předmět: Dějepis Třída: 6.ročník Časová dotace:1 2 vyučovací hodiny Ověření: 10.5. a 16.5.2012 v 6.A a 6.B Metodické poznámky: prezentace je určena pro 6. ročník

Více

nástavbové studium 1. ročník čtyřletý obor 1. ročník

nástavbové studium 1. ročník čtyřletý obor 1. ročník BAROKO Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jaroslava Kholová. Dostupné z Metodického portálu www.sstrnb.cz/sablony, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno

Více

Projekt Odyssea, www.odyssea.cz

Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Příprava na vyučování s cíli osobnostní a sociální výchovy Název lekce (téma) Časový rozsah lekce Věková skupina (ročník) Baroko 2 3 vyučovací hodiny 6. 9. třída Vzdělávací

Více

Dobrý Bože, ty nechceš, aby někdo z lidí navěky zahynul, s důvěrou svěřujeme do tvých rukou prosby za celý svět. Tobě buď chvála na věky věků. Amen.

Dobrý Bože, ty nechceš, aby někdo z lidí navěky zahynul, s důvěrou svěřujeme do tvých rukou prosby za celý svět. Tobě buď chvála na věky věků. Amen. Slavnost Narození Páně 25. prosince (vigilie, v den slavnosti) V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jednorozeného Syna, abychom měli život skrze něho. S touto vírou se modleme

Více

Islám VY_32_INOVACE_BEN35

Islám VY_32_INOVACE_BEN35 Islám M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Islám Monoteistické náboženství založené na učení proroka Muhammada, náboženského a politického vůdce působícího v 7. století. Islám znamená podrobení se či

Více

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice. 1., 2. i 3. období

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice. 1., 2. i 3. období UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Období: Počet hodin ročník: 33 Učební texty: Náboženství 1., 2. i 3. období 1 1., 2. i 3. období A) Cíle a charakteristika náboženství

Více

Bůh je pro nás tajemstvím.

Bůh je pro nás tajemstvím. Vážení a milí poutníci, poutní místo Křemešník patří už dlouhá staletí mezi vyhledávaná poutní místa naší vlasti. Stejně jako v minulosti tak i dnes zde lidé nacházejí ten zvláštní pocit něčeho tajemného,

Více

Specializace z výtvarné výchovy ročník TÉMA

Specializace z výtvarné výchovy ročník TÉMA Specializace z výtvarné výchovy 2-4 Seznamování s uměním v praxi 2 Teorie výtvarného a samostatně vyhledává informace o dané tematice, autorovi; aktivně se podílí na programu exkurzí; vyjádří vlastní prožitky

Více

BAREVNÉ, MATERIÁLOVÉ A TVAROVÉ LADĚNÍ INTERIÉRU

BAREVNÉ, MATERIÁLOVÉ A TVAROVÉ LADĚNÍ INTERIÉRU BAREVNÉ, MATERIÁLOVÉ A TVAROVÉ LADĚNÍ INTERIÉRU Při přípravě a tvorbě interiéru si každý z nás dopředu klade otázku jak má daný prostor působit a k čemu sloužit. My se dnes v rámci našeho seriálu zaměříme

Více

UČEBNÍ PLÁN JEDNOLETÉHO STUDIA PAMÁTKOVÉ PÉČE PRO VŠ. 1. Historický vývoj vztahu člověka k památkám. Památkářská idea, její geneze a vývoj. 2.

UČEBNÍ PLÁN JEDNOLETÉHO STUDIA PAMÁTKOVÉ PÉČE PRO VŠ. 1. Historický vývoj vztahu člověka k památkám. Památkářská idea, její geneze a vývoj. 2. l UČEBNÍ PLÁN JEDNOLETÉHO STUDIA PAMÁTKOVÉ PÉČE PRO VŠ SPOLEČNÝ ZÁKLAD Historický vývoj památkové péče 1. Historický vývoj vztahu člověka k památkám. Památkářská idea, její geneze a vývoj.. Puristická

Více

I. Sekaniny1804 Výtvarná výchova

I. Sekaniny1804 Výtvarná výchova Výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení vyučovacího předmětu: Vyučovací předmět Výtvarná výchova je součástí vzdělávací oblasti Umění a kultura. Vzdělávání ve vyučovacím

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - popíše osídlení Evropy po rozpadu západořímské říše - charakterizuje první státní útvary na

Více

DODATEK KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU

DODATEK KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU Gymnázium, Praha 4, Postupická 3150, 141 00 Praha 4 DODATEK KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU Tímto dodatkem se upravují či doplňují některé body Školního vzdělávacího programu, který nabyl platnosti dne

Více

Tabulace učebního plánu

Tabulace učebního plánu Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Náboženství Ročník: Prima Očekávané školní výstupy (kompetence) Učivo (osnovy) Přesahy a vazby (mezipředmětové vztahy, průřezová témata)

Více

Výtvarná výchova v 5. ročníku

Výtvarná výchova v 5. ročníku Výtvarná výchova v 5. ročníku září Rozvíjení smyslové citlivosti Řeší úkoly dekorativního charakteru v ploše (symetrická a asymetrická řešení). Místo mých prázdnin Využívá přítlak, odlehčení, šrafování,

Více

5.7.3 Výtvarná výchova 1. stupeň

5.7.3 Výtvarná výchova 1. stupeň 5.7.3 Výtvarná výchova 1. stupeň Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu: Vyučovací předmět patří do vzdělávací oblasti Umění a kultura. Charakteristickým znakem vyučování

Více

Výtvarná výchova - 1. ročník

Výtvarná výchova - 1. ročník Výtvarná výchova - 1. ročník rozpoznává a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření /linie, tvary, objemy, barvy, objekty dokáže uspořádat, střídat nebo kombinovat jednoduché prvky interpretuje různá

Více

...předmět se nepovažuje za předmět o sobě, ale spíš za znak nějaké ideje, jehož prostřednictvím může být vyjádřena.

...předmět se nepovažuje za předmět o sobě, ale spíš za znak nějaké ideje, jehož prostřednictvím může být vyjádřena. SYMBOLISMUS Symbolismus společný názor generace umělců na konci 19. stol. reakce na naturalismus v literatuře a impresionismus v malířství symbolismus X realismus Předstvitelé: Gustav Moreau Odilon Redon

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: CZ.1.07/1.5.00/34.0880

Více

Výtvarná výchova vyšší gymnázium

Výtvarná výchova vyšší gymnázium Výtvarná výchova vyšší gymnázium Obsahové vymezení Výtvarná výchova patří spolu s Hudební výchovou do vzdělávací oblasti Umění a kultura.vychází ze vzdělávacího obsahu Výtvarného oboru. Svými cíli navazuje

Více

Grafická a multimediální laboratoř KOMPOZICE 2B.

Grafická a multimediální laboratoř KOMPOZICE 2B. KOMPOZICE 2B. DALŠÍ ZÁSADY ŘEŠENÍ KOMPOZICE Grafická a multimediální laboratoř šikmé linie a diagonála efektní je esovitá křivka přes diagonálu dává pocit prostoru, hloubky a rytmu neměla by úplně opustit

Více

NOVÉNA K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ

NOVÉNA K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ NOVÉNA K BOŽÍMU MILOSRDENSTVÍ (pro soukromou pobožnost) 1.den Modleme se za celé lidstvo Nejmilosrdnější Ježíši, jehož vlastností je slitování a odpuštění, nehleď na naše hříchy, ale na důvěru, kterou

Více

ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY V PRAZE PREZENTOVANÉ NA MÍSTĚ (IN SITU) I. ČÁST

ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY V PRAZE PREZENTOVANÉ NA MÍSTĚ (IN SITU) I. ČÁST ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY V PRAZE PREZENTOVANÉ NA MÍSTĚ (IN SITU) I. ČÁST Úvod Pražský hrad Obrazová příloha k článku na str. 25 : ZA STAROU PRAHU : 4. Trojlodní krypta sv. Kosmy a Damiána s dochovanými částmi

Více

Bibliografie (výběr) Benedikta XVI.

Bibliografie (výběr) Benedikta XVI. Bibliografie (výběr) Benedikta XVI. Apoštol Ježíše Krista: promluvy o svatém Pavlovi. V Kostelním Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2009. 139 s. Jazyk originálu: Benedetto XVI, In cammino sotto la guida

Více

Smlouva byla schválena 1972, v platnost vstoupila 1975 1975 ČSSR, 1990 ČSFR, 1993 přešla úmluva na ČR Hlavním posláním Úmluvy je povinnost smluvního

Smlouva byla schválena 1972, v platnost vstoupila 1975 1975 ČSSR, 1990 ČSFR, 1993 přešla úmluva na ČR Hlavním posláním Úmluvy je povinnost smluvního Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví The Convention concerning the Protection of World Cultural and Natural Heritage. Smlouva byla schválena 1972, v platnost vstoupila 1975 1975

Více

pregnancí, je výrazem nových forem inten nimiž se tehdy teologicko-geografickou a politickou entitu, nazývanou christianitas nebo Europa.

pregnancí, je výrazem nových forem inten nimiž se tehdy teologicko-geografickou a politickou entitu, nazývanou christianitas nebo Europa. v Ackermann aus Böhmen meckého jazyka z pregnancí, je výrazem nových forem inten nimiž se tehdy setkáváme v Totentanz nám známou-neznámou teologicko-geografickou a politickou entitu, nazývanou christianitas

Více

Profilová část maturitní zkoušky ve školním roce 2015/2016

Profilová část maturitní zkoušky ve školním roce 2015/2016 Profilová část maturitní zkoušky ve školním roce 2015/2016 (část školy Husova 10) Ředitel Střední školy umění a designu a Vyšší odborné školy Brno, příspěvková organizace v souladu se zákonem 561/2004

Více

Úrovně identity. Poznámky k psychologii duchovního života

Úrovně identity. Poznámky k psychologii duchovního života Úrovně identity Poznámky k psychologii duchovního života Základní předpoklad: každá lidská bytost má potřebu mít pozitivní sebepojetí (identitu) není-li pocit inferiority vztahové komplikace I. úroveň

Více

Paprsky světla létají úžasnou rychlostí. Když dorazí do našich očí, donesou

Paprsky světla létají úžasnou rychlostí. Když dorazí do našich očí, donesou SVĚTLO Paprsky světla létají úžasnou rychlostí. Když dorazí do našich očí, donesou nám mnoho informací o věcech kolem nás. Vlastnosti světla mohou být ukázány na celé řadě zajímavých pokusů. Uvidíš svíčku?

Více

Výtvarná výchova - 3. období

Výtvarná výchova - 3. období Výtvarná výchova - 3. období Učivo Výstupy Kompetence Průřezová témata Metody a formy Rozvíjení smyslové citlivosti Prvky vizuálně obrazného - linie, tvary, objemy, světlostní a barevné kvality, textury;

Více

při Církvi bratrské Kladno

při Církvi bratrské Kladno při Církvi bratrské Kladno Rozšířit nabídku a dostupnost sociálně právních sluţeb pro sociálně znevýhodněné občany města Kladna a přilehlého okolí. Péče o celého člověka, o jeho duševní, duchovní a materiální

Více

RENESANCE. Karel Švuger DVK/ 3. ročník. Červen 2012 Obrazová dokumentace, pojmy, chronologie, rysy, vývoj VY_32_INOVACE_DVK22/04

RENESANCE. Karel Švuger DVK/ 3. ročník. Červen 2012 Obrazová dokumentace, pojmy, chronologie, rysy, vývoj VY_32_INOVACE_DVK22/04 RENESANCE Karel Švuger DVK/ 3. ročník VY_32_INOVACE_DVK22/04 Červen 2012 Obrazová dokumentace, pojmy, chronologie, rysy, vývoj Vybraná historická data 1431 upálena Panna Orleánská (Jana z Arku) 1450 Jan

Více

ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí. METAETIKA etika o etice

ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí. METAETIKA etika o etice ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí METAETIKA etika o etice 1 Zdroje mravního vědění Hledáme, jakou povahu má naše mluvení a uvažování o etice. Co je etika ve své podstatě. Jaký

Více

5.16 Výtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. 1. Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu

5.16 Výtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. 1. Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu 5.16 Výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 1. Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Výtvarná výchova v osmiletém i čtyřletém studiu vychází ze vzdělávacího

Více

Ročník IX. Výtvarná výchova. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Průřezová témata. Kompetence Očekávané výstupy. Mezipřed.

Ročník IX. Výtvarná výchova. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Průřezová témata. Kompetence Očekávané výstupy. Mezipřed. IX. Portrét a jeho proměny Nejslavnější portréty beseda (pracovní sešit, reprodukce obrazů) Hlava spolužáka kresba tužkou, rudkou Seznámí se s podobiznou královny Nofretete, s bystou P. Parléře, připomenou

Více

Příloha č. 9 VÝTVARNÁ VÝCHOVA

Příloha č. 9 VÝTVARNÁ VÝCHOVA Žák při vlastních tvůrčích činnostech pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření (světlostní poměry, barevné kontrasty, proporční ) Žák využívá a kombinuje prvky vizuálně obrazného vyjádření ve vztahu

Více

VÝTVARNÁ KULTURA. 11. Baroko. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 11 Baroko Strana: 1

VÝTVARNÁ KULTURA. 11. Baroko. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 11 Baroko Strana: 1 VÝTVARNÁ KULTURA 11. www.isspolygr.cz Vytvořil: Lenka Tichá Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM 1. ročník (SOŠ, SOU) Interaktivní

Více