VIVAT LUX VIVAT DEUS. Josef Holeček, R7. Seminární práce z Dějin umění

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VIVAT LUX VIVAT DEUS. Josef Holeček, R7. Seminární práce z Dějin umění"

Transkript

1 VIVAT LUX VIVAT DEUS Seminární práce z Dějin umění Josef Holeček, R7

2 Vydejme se na stezku světla! Netřeba však chopit se pochodní a vydávat se temnotou, kde by světlo bylo naším ochráncem, natožpak průvodcem. Světlo je a jeho existence je v umění bezprecedentně požadována, nelze se tedy odvolávat na stíny ani temnotu, neboť ty pro nás zatím nejsou! Po cestě se nebudeme věnovat tolik veškerému projevu světla v umění v průběhu staletí, nýbrž zabývat se jeho filosofickou úlohou, tím, jak moc je v umění projevem a důkazem boží existence a jak nás v jeho povaze utvrzují jak literáti a filosofové, tak především malíři samotní. Budiž tato mírně fragmentární práce otevřenými dveřmi k Bohu a on sám nechť se stane naším průvodcem! O ZOBRAZENÍ Sókratés: Představ si lidi v podzemním příbytku podobném jeskyni, která má k světlu otevřený dlouhý vchod podél celé jeskyně. V této jeskyni žijí lidé od dětství spoutaní na nohou a na krku, takže zůstávají stále na tomtéž místě a vidí jen rovně před sebe, protože pouta jim brání otáčet hlavou. Vysoko a daleko vzadu za nimi hoří oheň. Uprostřed mezi ohněm a spoutanými vězni vede vzhůru cesta, podél níž je postavena nízká zeď na způsob zábradlí, jaké mají před sebou loutkáři a nad nímž dělají své kousky. Podél této zídky chodí lidé a nosí všelijaké nářadí, které přečnívá nad zídkou, podoby lidí a zvířat z kamene a dřeva. Glaukón: Předvádíš podivný obraz a podivné vězně. Sókratés: Podobají se nám. Myslíš, že by takoví vězni mohli vidět sami ze sebe a ze svých druhů něco jiného než stíny vrhané ohněm na protější stranu jeskyně? 1 Platón Notoricky známá Platónova jeskyně stojí na počátku všech spekulací o úloze světla v umění a při podrobnějším vhledu zjišťujeme, že hnedle ze dvou důvodů jednak v základu definuje umění jako nezdařilou mimesis, za druhé pak právě světlo užívá jako prostředek k odhalení podstaty nahlížených objektů, které již jsou zobrazovány, tedy stíny na stěně jeskyně, a nejsou tak druhým, nýbrž třetím plánem v systému nápodoby. 1. Platón, Podobenství o jeskyni, Ústava 2

3 Světlo se stává tím, co lze vnímat pozitivně, tím, co odhaluje stíny jako to, co je temné, tedy to, co především není pravda. Takto jej ovšem stále nelze vnímat jinak než jako prostředek, což není jeho jediná úloha. Později je mu totiž přisouzena až substanciální povaha, stává se pilířem obrazu. Než se však vydáme dále po stezce světla, je potřeba právě s Platónovou pomocí zbystřit, co onen obraz je a jak funguje. Neboť jakkoliv jeskyně funguje podle známého konceptu idejí a nápodoby, v pozdější křesťanské ikonografii nám na mysli přirozeně vytane ikona jako nejdůvěrněji známý typ obrazu, který je pokládán za posvátný či svatý, tedy za zjevení pravdy. 2 Ikona východní církve by tedy spočívala na popření platónského principu, neboť tyto dvě identity by náhle splývaly. V Ústavě jsou jasně za příklady obrazů (ε κώνες), čili nepravd, deklarovány stíny, veškeré typy zrcadlení. A vzhledem k tomu, že jsou naprostým napodobením toho, co je již samo o sobě nápodobou, napodobované i napodobeniny tvoří dohromady oblast toho, co je viditelné 3, nelze v nich za takovéhoto předpokladu ontologické degradace obrazu hledat oporu pro svatý obraz. Alespoň v kontextu Platónova pojetí Boha a božství jako jej popisuje v dialogu Temaios, nacházíme, užívajíce kauzálního pojetí vztahu obraz-vzor, moment obratu. Dle Platóna totiž: Je bytí, které stále jest a nikdy nevzniká a je bytí, které neustále vzniká a přetváří se, nikdy ovšem zcela není. 4 Dodáme-li již předem postulovaný fakt příčinnosti, kdy je druhé bytí stvořeno prvním, a představíme-li si na pozici prvého Demiurga a na místě druhého Kosmos náš, vnímatelný, pak tvrzení Kdykoliv ten, kdo něco zhotovuje, hledí k tomu, co je stále stejné a uživá toho za vzor, pak nutně vše co tvoří, je krásné. 5 Co je krásné, je pak zjevením pravdy analogicky k tomu samozřejmě platí, že je-li vzorem, co je již vytvořeno, výsledek krásný není a nemůže tedy být ani pravdivý. Z toho vychází důležitá skutečnost, o niž se lze opřít i v analýze křesťanského zobrazení Boha, tedy že εικών, chápaný hierarchicky stejně jako κόσµος, je ve své podstatě υεός. 2 Filip Karfík: Poznámka k Platóvu pojetí obrazu str Tamtéž 4 Platón, Timaios 5 Tamtéž 3

4 O ZOBRAZENÍ SVĚTLA Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. Země byla pustá a prázdná a nad propastnou tůní byla tma. Ale nad vodami vznášel se duch Boží. I řekl Bůh: Buď světlo! A bylo světlo. Viděl, že světlo je dobré, a oddělil světlo od tmy. Světlo nazval Bůh dnem a tmu nazval nocí. Byl večer a bylo jitro, den první 6 V křesťanské teologii stojí světlo vždy kdesi na počátku. Byť Janovo evangelium zvrací světlo v λογος v rámci přirozeného postupu antropomorfizace Starého zákona, neboť až Nový zákon vytváří skutečně svobodného člověka, světlo zůstává podstatným stavebním pozdně římských i raně křesťanských děl, zejména pak architektonických, částečně ale i na poli rodící se ikony či mozaiky. Uchovává totiž jednoznačnost vztahu světlo spása, jak je reprezentován v Izajášově proroctví: Lid, který chodí v temnotách, uvidí veliké světlo; nad těmi, kdo sídlí v zemi širé smrti, zazáří světlo. 7 Kromě světla jako nezávislé substance, světla jako éteru, z něhož se Bůh dostavuje, tento éter se stává jeho rezonanční strukturou. Všude, kde má být on prostřednictvím spásy přítomen, zpřítomněno je i světlo. Narozdíl od nepevné antické kauzality kdy je spíše světlu slunci je přisouzen Apolón, který s ním putuje, a ono samo je ryze heliogenetické, křesťanství bere světlo jako od Boha neodlučitelnou substanci, již on sám vytvořil, aby se ve světě zhmotnil. Spíše než transcendovaný pojem světla se hodí skloňovat v případě raně křesťanského umění motiv záře jako pevně ukotveného osvícení církevní postavy. Jde o kombinaci několika světelných jevů, jednak svatozáře, dále pak samotného rozptýleného světla, pocházejícího obvykle z ústřední postavy (Kristus, světec). Toto schéma se objevuje v ikonografii nejprve právě na mozaikách, u nichž je podstatná monumentalita apsid, kleneb či kupolí, jež dekorují, a ta dodává sílu i potřebnému světlu. Kolem pátého století je evidentnost největší, promítá se kromě mozaiek i do architektury, kde z římského Pantheonu převzatý proud světla, pocházející zvenku, začíná být zpřítomněním božím uvnitř svatostánku. Nejvelkolepějším případem je dodnes Justiniánův projekt Konstantinopolské Hagiae Sofiae, který dle Prokopia, jednoho z hlavních budovatelů Justiniánova kultu: vytvořil z tohoto chrámu jedinečný vzor krásy, předstihující očekávání každého, kdo jej 6 Bible, Genesis 1,1 7 Bible, Izajáš 9,1 4

5 pozoruje a je jím okouzlen, a předstihující také představy každého, kdo o něm slyší vyprávět, aniž jej kdy předtím spatřil. 8 To potvrzuje, s pro stavbu typickým odleskem melancholie, i Mika Waltari ve svém útlém cestopise z výpravy, při níž si město mapoval pro jedno ze svých pozdějších děl: Sofiin chrám se měl stát nejnádhernější stavbou, jakou kdy kdo na světě spatřil nebo spatří. Mohl jsem si jen představovat, jaký byl v dobách největší slávy, zářící zlatými mozaikami a drahokamy. Už křižáci však uloupili největší poklady a sultán dobyvatel z něj udělal mešitu. Snad ale právě v této podobě, připravena o vnější ozdoby, strohá a obnažená, zobrazovala stavba minulost majestátněji než v dobách největší slávy Světlo vstupující do zvenku prosté stavby čtvercového půdorysu uvnitř vytváří něco, co se nepodařilo napodobit dosud ani Feidiovi a Periklovi a co nedokázali překonat ani stavitelé renesanční či zejména barokní, kteří si úlohy světla byli vědomi. Dokonalost tkví v rovnoměrném rozložení okenních tabulí, snaze nepřehánět dynamiku tvarosloví i specifickém umístění zlacení po stěnách. Při vstupu světla dovnitř tak dochází k zjemnění kužele proudu fotonů a záře je rozptýlena napříč prostorem. Původcem této hry je pochopitelně i geometrická výstavba, v níž se lze opřít o specifické vlastnosti vyzlacené kupole, rozhodující je však celek, v němž je Bůh všudypřítomný. Obr. 1 V tomto období a na tomto příkladu, společně z ikonografické znalosti mozaik, se začíná rodit v prostoru prosperující Byzance skutečná pravoslavná ikona, jež dovádí práci se světlem k naprosté dokonalosti. 8 Pijoan, Jose: Dějiny umění III, str Waltari, Mika: Cesta do Istanbulu, str

6 O ZOBRAZENÍ BOHA Existuje Rublevova trojice, čili existuje Bůh. 10 Pavel Florentský I přes mnohé leckdy hutné interpretace tohoto Florentského citátu lze tvrdit, že ač existuje transcendentní charakter ikony jakožto pomezí duševního a tělesného, oním fenoménem, formou jež zhmotňuje Boha v jeho vyobrazení, je opět právě světlo. Neboť: Pro ikonopisce neexistuje žádná skutečnost kromě skutečnosti samotného světla a toho, co vytváří. 11 Zůstaňme tedy na chvíli u umění východního, kde ortodoxní ikona zůstává mnohem věrnější platónskému přístupu nežli západní, helénský styl, který je vláčný a půvabný, s množstvím figur volně se pohybujících v trojrozměrném světě, jehož prostorové hloubky je dosaženo kontrasty světla a stínu (chiaroscuro). 12 O pravoslavném výtvarném umění se po jednoznačném převládnutí katolického západního přístupu ještě před samotným schismatem, po období vlády Justiniána Velikého, kdy význam Byzance klesá a rodí se západní Evropa karolinské renesance, příliš nemluví. Byzantské umění zůstává převážně řeckým a směrem ke středověku se přesouvá na Rus, což je dokončeno útěkem posledního pravoslavného patriarchy po pádu Konstantinopole do Moskvy. Čím je rozkol mezi dvěma církvemi významnější, tím více se z povědomí západního křesťana vytrácí ikona, zásadní emblém pravoslaví, který mizí ze západního umění definitivně v období pozdní gotiky. Jedním z mála zasvětitelů do podstaty východního náboženského malířství je Pavel Florentský, který ve své dialogické polopróze Ikonostas vymezuje právě ikonu jako vrchol veškeré lidské umělecké tvorby, neboť Ikonopis je čistě vyjádřený typ umění, kde si všechno odpovídá, jak látka, tak i povrch, předmět... 13, jemuž je do opozice stavěno právě malířství a obecně tvorba západní, za vrchol jejíž zvrhlosti a heretična lze považovat renesanci, která je ve své podstatě eklektická a protimluvná; je analytická, rozdrobená. Nejinak je tomu i s jejím uměním; drží se i ve svém odmítání teokratické celistvosti života šťávami svých středověkých kořenů, kdyby ze sebe skutečně začalo vytrhávat tradice, které ho živí, došlo by k jeho naprostému sebezničení. 14 Právě na kontrastu západního a východního přístupu ke zdroji světla, nasvětlení scény i její výstavbě samotné lze sledovat, která konfese implikuje ve svých náboženských vyobrazeních 10 Florentský, Pavel: Ikonostas, str Tamtéž, str Lassus, Jean: Raně křesťanské a byzantské umění, str Florentský, Pavel: Ikonostas, str Tamtéž 6

7 Boha zdárněji. Západní umění přistupuje, jak již bylo zmíněno, k celkové koncepci obrazu analyticky. Stejně se chápe i světla, jež je obohacením projekce, zjemněním celé malby, která je ovšem co do duchovní komplexnosti roztříštěná. Světlo v pravoslavných ikonách je oproti tomu syntetickým výsledkem již předem požadovaného, stává se oním primárním vyjadřovacím prostředkem, věrným opět biblickému principu, kde to, čemu je bytí primárně přisouzeno, je prosvíceno a do bytí vstupuje osvíceně. Světlo je tak zároveň indikátorem významnosti jednotlivých předmětů na obraze, neboť s klesající prosvíceností klesá i jejich důležitost. Na samotném vrcholu stojí premisa, že Bůh je světlo: V něm byl život a život byl světlo lidí. To světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila. 15, pak že Kristus je pravým světlem a jeho následníci tím pádem dětmi světla, kráčejícími na cestě za osvícením. Má-li tedy ikona zobrazovat Boha jako zjevenou pravdu, pak jedině prostřednictvím světla. To je primárně všudypřítomné rovnoměrně po celé ploše scény. Tím, co jeho sílu zvýrazňuje, je pak několik elementů, jež se zdají prvotně pouze jako přikrášlující. V prvé řadě je to zlato, které se zdá pouze jednoduchým, monochromním uzavřením pozadí či lemů, čímž usnadňuje jejich vykreslení. Jak ale Florentský naznačuje, nelze jej považovat za barvu, tudíž ani účel není primárně estetický, nýbrž je posunut dál do metafyzické roviny vyjádření obsahu obrazu. Odhaluje to, co je: námi neviděné, ovšem objevované 16, tedy samotnou přítomnost boží. Jakkoliv je tedy chrysografie v západním umění jistou sublimací bohatství (zejména pak v barokní době), v ikonografii slouží dokonce doslova k: upravení ne čehokoliv, ale toho, co má přímý vztah k Boží síle ke skutečnosti nikoliv jen metafyzické, dokonce ani posvátně metafyzické, nýbrž vztahující se k přímému projevu Boží milosti. 17 Obdobně je tomu i s drapérií, jež je mnohdy kritizována za přimyšlené materiální znečištění svatého, ovšem též ji lze chápat jako součást osvícení, neboť je tkaninou utkanou z jejich činů, což není metafora ale vyjádření té myšlenky, že svatí rozvinuli svým duchovním činem u svého těla nové tkaniny duchovních energií, 18 které se právě pro názornost zobrazují jako oděvy. Tato souvislost zároveň i užitím západní pozitivistické interpretace světla jako toku fotonů, jež se různým způsobem odráží i jsou pohlcovány, jen potvrzuje opět předpoklad, že ikona je celá světlem, jež je pouze občas transformováno do jiné formy energie. 15 Bible, Evangelium Janovo 1, Florenský, Pavel: Ikonostas 17 Tamtéž 18 Tamtéž 7

8 Veškeré tyto podoby světla jsou nejpatrnější na již několikrát skloňované Rublevově Svaté Trojici, jež je Pijoanem popsána stručně, ovšem entusiasticky, jako: vrcholné dílo, pojaté po východním způsobu jako starozákonní výjev návštěvy tří andělů u Abraháma. Nepopsatelné kouzlo tohoto mistrovského díla spočívá v krouživém rytmu tří těl vepsaných do kružnice a ve svěžesti barev s převládající harmonií modře a bledé žlutě. 19 V možná zbytečně květnaté chvále zaniká hned několik pravd, především sama povaha pravoslavného umění, které nerozlišuje duchovní a tělesný princip obrazu, respektive právě ikonostas je místem, kde se setkává svět viděný a neviděný a tělo i duch jsou v jednotě. Proto postavy na obraze nemohou být ničím jiným, než svým skutečným zjevením a Florentský může podat ten nejlogičtější a nejsamozřejmější důkaz boží existence, 20 který byl citován v úvodu kapitoly. Obr. 2 Striktní je podobně i ikonický kánon. Ten je především udáván svatými otci, ikonopisec sám pouze odstraňuje překážky, které překrývají světlo svatých lící 21, což opět vypovídá o charakteru světla jako toho, co je prvotní a může být pouze nepatrně zastíněno. Ikony jsou vytvářeny dle originálu, který je jeden, rozdíl mezi ním a kopií však není. Zároveň ikonopisec je součástí církevního světa a přímým svědkem dané události, jíž zaznamenává. Ať již je zobrazovaná postava biblická nebo pochází z přímé zkušenosti s čísi zažitou extází či je vyobrazením určitého tradovaného příběhu, vždy si nese prvek toho, že je přímo zjevená, což je 19 Pijoan, Jose: Dějiny umění III 20 Činátlová, Blanka: Příběh těla, str Tamtéž 8

9 vlastnost přisuzovaná i umělcům západním. Florentský vypráví konkrétně o zjevení Raffaelově: Jednou v noci, když se ve snu modlil k přesvaté Panně, což se mu stávalo často, byl náhle silným vzrušením vytržen ze spánku. V temnotě noci přitáhlo jeho pohled zjevení na protější stěně. Zahleděl se na ně a spatřil na zdi visící, ještě nedokončený obraz Madony, jak září mírným světlem a vypadal jako dokončený a živý. 22 Rozdíl je ale ten, že jim je zjevení vetkáno určitou druhotnou cestou, právě snem, polosnem či extází, zatímco podmínkou pro ikonickou předlohu je osvícení (osvětlení) přímé, jistá forma svědectví. To udává ikonopiscům i tvůrcům předloh specifické požadavky na životní styl, který se značně liší od umělce západního, kterého popisuje Le Goff: Výrazem artifices byli souhrně označováni řemeslníci a mezi nimi i umělci. Pokud se pak narazí na termín artista, pak znamená osobu studující nebo praktikující svobodná umění. 23 Byť se zabývá člověkem výrazně středověkým, jehož se renesance ještě téměř nedotýká, je zcela patrné, ba o to patrnější, že již tehdy jej šlo jasně shledávat jako příslušníka světské části společnosti, především jako řemeslníka mezi rodícími se měšťany, tvořícího s potřebou výdělku, zatímco pravoslavný umělec byl výhradně neoddělitelnou součástí církve. Ve vymezování se vůči Západu pokračuje Florentský přiřčením typických uměleckých technik ke každé ze zásadních uměleckých konfesí, čímž pak dokládá jejich jednotlivou neotřesitelnost (stanovenou především materiálem) i vnitřní povahu (kterou udává obvykle technika samotná a proces samotného vytvoření obrazu). Renesanční i pozdější katolicismus se identifikuje s olejomalbou. V ní spatřuje společně s varhany to, co činí západní umění zbytečně nabubřelým, materiálním, takřka tělesným. Naopak rytina si možná uchovává určitou čistotu svou nebarevností a snahou obraz postihnout pouze liniemi, ovšem samotný charakter této techniky, kdy lze jednu matrici otisknout takřka nesčetněkrát, je určitým falsem, které nanáší věc již danou, ovšem pouze po vizuální stránce, vnitřní identita obrazu je přebíjena snahou vytvářet vše stejně, aby to stejně vypadalo. Do těchto rozdílů se promítá i tzv. metafyzika zobrazovací plochy ikona je uložena na dřevě, případně dokonce na stěně, není možné s ní manipulovat a samotná hmota je to zcela pevná, neměnná a věčná. Plátno je elastické, umožňuje umělci excitovat a nanášet si, co se mu zlíbí, neboť povrch se přizpůsobí. Posledně papír je podobně poddajný, což u tisku sice příliš nezaznamenáme, ale o to podstatnější je jeho minimální trvanlivost, jež jej předurčuje ke zkáze. 22 Florenstský, Pavel: Ikonostas, str Le Goff, Jacques: Středověký člověk a jeho svět, str

10 Mezitím na Západě od období rané gotiky úlohu ikony začíná suplovat vitráž, poskytující svou strukturální podobou mozaiky asociaci s ikonostatem, neboť zde je hranicí mezi Bohem a člověkem, viděným a neviděným světem, právě okno, nikoliv oltář, který se do své monumentální podoby rozvíjí až o pár století později za renesance. Narozdíl od lomeného oblouku a složitého interiéru plného záhybů a tesaného kamene, kde světlo hází stín a tím tvoří opět onu rozporuplnou dualitu po prostoru celé katedrály, okno je neutrálním vstupem. Zasklená okna jsou božskými díly, která vrhají jas pravého slunce, to jest Boha, do kostela, tedy do srdcí věřících a osvěcují je. 24 Právě období gotiky tak lze považovat za v dějinách západního křesťanského umění v podstatě jedinou skutečnou éru, v níž je Bůh ztotožňován se světlem a stávají se hlavní identitou tvořící svatostánek. Narozdíl od ikony prochází světlo vitráží přímo a jeho kontakt s osvíceným je ryze empirický. To ikona vyžaduje určitou intelektuální zdatnost, aby ten, kdo přichází, mohl být osvícen a přímo vnímat Boha. V obou případech však jde o onu již zmiňovanou hranici. Hranici v ikoně tělesného a duchovního, viditelného a neviditelného, v případě vitráže hranici vnitřního a vnějšího. Vitráži se prostor otevírá společně s lomeným obloukem a možností zvěšovat otvory do zdí bazilik. Samotná technika není nepodobná tvorbě ikony. Podle již zmíněné Florenstkého metafyziky povrchu lze říci, že je dřevu nejbližší pro svou pevnost. Proces propouštění a odhalování děr světlu je však opačný, než je tomu u ikony. U té dochází k postupnému nanášení vrcholícímu chrysografií, zatímco v případě vitráže je průhledné sklo kryto nepropustnou barvou. Světlo se tak svým způsobem cesta zatarasuje, nikoliv otevírá. I tak si vitráž zachovává úzkou spjatost se zlatem. Jednak zlaté tabule působí nejpropustněji, za druhé pak samo zlato bylo přidáváno jako zásadní příměs do skla červeného, jednoho ze základních, na něž se pak malba nanášela, a tak je vitráž skutečně jistou schematičtější západní verzí ikony. Obr de Mende, Durande: Speculum iudiciale 10

11 O SVĚTLOBORECTVÍ Odpoutáme-li se od mírně pedantské analýzy přítomnosti světla v obrazech a vitrážích po stránce jeho přítomnosti nepopiratelné, viditelné, tak jak se světlo jeví a září, pak jej lze abstrahovat jako určitý model definující intenzitu dané umělecké éry právě prostřednictvím toho, jak moc výraznou roli světlo obecně ve výtvarné náladě doby sehrává. Univerzální klíč k povaze doby představil ve Zrození tragédie z ducha hudby Fridrich Nietzsche, tvrdící: Mnoho získáme pro esthetiku, dojdeme-li nejen logického poznání, nýbrž názorné jistoty, že vývoj umění jest vázán na dvojici živlů apollinského a dionýského... K oběma se připíná náš poznatek, že v řeckém světě, i co do vzniku, i co do účelu, zeje ohromná propast mezi apollinským uměním výtvarníkovým a neobrazným uměním hudby boha Dionýsa. 25 Typicky podle Nietzscheho, tato typologie je příliš rázná a mluvila by pouze v prospěch jednoho z nich. Rozvinutí přináší opět Florentský, uvažující o charakteru umělcovy tvorby právě podle míry ovlivnění jeho duše tím či oním postupem. Excitovaný umělec připravený k tvorbě je prý nejprve vytržen ze světa kredibilního, viditelného a tím, že je mu tento svět znásilněn, stoupá po vertikále do světa neviditelného. Toto vytržení je dionýské. Symbolické obrazy této jiné dimense se však před ním vynořují až ve chvíli, kdy postupně klesá zpět, v apolinském duchu, oproštěn se snáší a vystupují před ním líce, které lze považovat za ideje. Stejně tak lze ovšem považovat za duchovní odrazy věcí ty vidiny, jež duši obklopují, zneklidňují a okouzlují ve chvíli, kdy se před ní otevírá cesta do nového světa. 26, tedy nejen při sestupu. Je tedy nutné zdůraznit nejistou, která před umělcem vyvstává, jakmile putuje. Co se jeví jako pravda totiž nutně pravdivým být nemusí. Odtud právě pramení ona klasifikace umělckých slohů podle Nieztzscheho od patnáctého století dál a opět jasně v souvislosti s ikonou a náboženským umění nahrává oním momentem zjevení při sestupu Apolónovi. Jakou úlohu zde však hraje světlo? O Apolónovi víme, že je bohem slunce jako primárního zdroje světla, jak jej Řekové chápou. Jeho momentem vytržení se stává sen, tím dionýským je pak opojení uměle navozené, jistá extáze davu. V těchto momentech nepřítomnosti je však lidská duše nejnáchylnější. Světlo a střízlivost je zde pryč a pro skutečnou inspiraci náboženskému dílu je nutné najít jen jeden příhodný moment, ono klesání dolů, srovnatelné s rozedníváním nad ránem. Jinak světlo nedojde svého účelu, nestane se zhmotněným průvodcem Boha, nýbrž zůstane čímsi podezřele nezávislým, jako se začíná chovat během renesance. 25 Nietzsche, Fridrich: Zrození tragédie z ducha hudby, str Florentský, Pavel: Ikonostas, str

12 O NEZOBRAZENÍ SVĚTLA Stín vzniká místním a relativním nedostatkem viditelného světla! 27 Věrni externalistickému spatřování světa, za neopomenutelnou kapitolu bychom měli považovat právě místo, kde světlo světlem býti přestává a rodí se stín. Jako by západní umění nebylo schopno překousnout jednoznačnost daného prvku, jako by skutečně potřebovalo dynamiky k vykreslení té reality, jež je již nápodobou kosmologickou, tedy opět kdesi hluboko na Platónově mimetické struně. Společně s Giottovou perspektivou a dovedením šerosvitu do dokonalosti v období rané renesance, západní umění se dostává do definitivní opozice vůči východnímu a přijímá v umění sobě ne zcela vždy vlastní charakter duální, kde světlo přichází o svou absolutní úlohu a vždy je po boku stínu, který však nedokáže být jeho spolutvůrcem. Jak již nastínil značně opovrhujícím a nepříliš kriticky nezaujatým vhledem Florentský svou diagnózou západního umění jako nejednotného a porušujícího svá vlastní kanonická ustanovení (jež jsou sama, pravda, dosti pochybná a nejednotná), pokračuje dále přiřčením všem renesančním umělcům, Rembrandtovi a Rubensem konče nálepku uživatelů dle něj takřka patologické autofluorescence. Proti tomu prý: Ikonopis zobrazuje věci jako světlem vytvořené, a nikoliv jako osvětlené zdrojem světla, nechápe jej jako cosi vnějšího, ve vztahu k věcem, ale ani v něm nevidí svébytnou vlastnost, která je vlastní hmotnému: podle ikonopisu světlo předpokládá a vytváří věci, je jejich objektivní příčinnou. 28 Ve své povaze si tedy charakter západní malby tvoří narozdíl od východní světla nedostatek, o čemž svědčí i úvodní citace kapitoly, jež je i první větou celé knihy pojednávající o stínu. Jakkoliv je pravoslavná ikonografie postavena na střídmosti, co do užití světla je úspornější nepochybně olejomalba vzniknuvší ve čtrnáctém století v Itálii. To otevřelo nové obzory v manipulaci se světlem, neboť jednotné světlo bylo absolutní stejně jako zobrazovaná pravda. Imaginace renesančních tvůrců však přinesla možnost stínování, vrhání stínu či přidružování stínu a náhle se oba jevy staly relativními. Všudypřítomnou záři, jež opanovávala především pozadí pravoslavných ikon, tak na Západě nahradil jeden definovatelný zdroj, z něhož vychází celková iluminace scény. A ta dovršila ztrojrozměrnění obrazu, jenž by měl být tím skutečným vylíčením objektů, které pozorujeme. Locke komentuje vnímání objektu následně: Idea koule je do naši mysli sice vtištěna jako idea různě odstíněného kruhu, vstupující do našich očí s velmi rozmanitě 27 Baxandall, Michael: Stíny a světlo, str Florenstký, Pavel: Ikonostas, str

13 odstupňovaným světlem a leskem. Protože jsme však cvikem přivyklí uvědomovat si, jaký druh úkazu v nás zpravidla vydutá tělesa vyvolávají a k jakým proměnám dochází při odrazech světla díky rozdílu v smyslově vnímatelných tvarech těles, náš úsudek hned podle svého zvyku dosadí místo jevů jejich příčiny. 29 Tato nová empiristická podoba analýzy vnímaných objektů jako další stupeň renesančního vývoje neuvažuje už tolik o zobrazování pravdy, nýbrž reality. Proto dochází k redukci samotné snahy postihnout pravdu jako fenomén a převládá snaha o co nejvěrnější skutečnost právě již prý poznaného světa. Jeho skutečná povaha však již přestává být poznatelnou a i do umění tak přichází v období renesance pozitivismus, který se vytrácí až ve dvacátém století se surrealismem, stejně jako je tehdy nabourán filosofický systém Husserlovou fenomenologií. Do té doby se analytický přístup prohlubuje. Zásadní podnět mu dává Leonardo da Vinci, po němž zůstává zachováno sice pouhých patnáct maleb, ale stovky náčrtů s bohatým rozborem chování šerosvitu na možné malbě. A tak zatímco tímto již Leonardo podává ruku o století mladšímu Descartovi, západní umění se vzdaluje praxi, jež mu byla prostřednictvím světla zajišťována po velmi dlouho. Obr. 4 Bylo by ovšem příliš jednoduché považovat novověkou malbu za méněcennou jenom proto, že pracuje se světlem odlišným způsobem než tomu bylo doposud u tvorby převážně církevní. Přijměme lesky, odrazy i stíny za drobný fetiš západního umělce koketujícího s tenebrismem, rozsviťme louč, jež nám bude ve stinných místech podobu věcí zjevovat, a vydejme se od Leonarda dál, skrze ta nejklasičtější díla, o nichž se hovoří jako o velkých počinech hry světel Locke, John: Esej o lidském rozumu 13

14 Z renesančích za vrcholné považuje Gombrich Giorgionovu Bouři, o níž praví následující: Není zcela jisté, co znázorňuje; může být výjevem z díla některého klasického spisovatele, nebo napodobovatele klasiků I když dále tvrdí, že obsah není tím hlavním, co z obrazu dělá dílo tak významné, neurčitost jeho výroku je svým způsobem výmluvná. Může sice být jasně sladěn v celek pouhým světlem a vzduchem, jímž je prostoupen, 31 o čem ale svědčí blesk prozářivší oblohu? Právě to, co již bylo naznačeno. Světlo zůstává na pozadí a sehrává svou vlastní roli, nezávislou na Bohu či zbytku scenérie. Ono samo se stává hlavním objektem. Obr. 5 Reformátorem se stává Corregio, který svou Svatou nocí definitivně v obraze ukotvuje světelný zdroj. Pozoruhodné je, že jej umisťuje do středu a má jím být sám čerstvě narozený Kristus. Směrem k němu světlo houstne, jinde je tma. Zároveň však Corregio dokázal nevtěsnávat do obrazu nutně žádné nepatřičné konstrukce, vytvořil nahodilou scénu, což jí přidává na autentičnosti. Sama se stává pro příští století jedním ze zásadních inspiračních proudů barokního kontrastu. Ten sice dokáže zefektnit světlo a boží přítomnost je tak leckdy velmi důvěryhodná, ovšem za předpokladu, že je užíván i stín. Samotné světlo není dostatečně vydatné a sahá se po nabubřelých formách dynamizace obrazu, což opět Boha samotného odsouvá pryč. 30 Gombrich, E.H.: Příběh umění, str Tamtéž 14

15 Obr 6 Zvláštním mágem, který se částečně zřekl formalit perspektivy a pokusil se syntetizovat novodobé postupy s mírně primitivní tradicí středověké malby, byl Grünewald. Jeho Vzkříšení jako již oltářní výjev s sebou nese čistě náboženské sdělení, jež je opět hypertrofováno hrou světla. To dělí obraz pozoruhodně na dvě části. Horní Kristovo žehnání se zlatistou září dosahující absurdních rozměrů a dolní popadané vojáky, kteří ve své křečovité poloze kontrastují s rovnováhou, již Kristus nastoluje. Barevně se blíží ke zlaté a pozadí je zde téměř jako na ikonách nahrazeno čistým světlem, což v kombinaci s tmavýma očima vzkříšeného opět vkládá boží existenci do obrazu. Obr. 7 15

16 Abychom však nebyli unáhleni ve svém opěvování raně barokního umění, podívejme se na El Greca, který byl na svou dobu velmi avandgardní a zvláště ve stále středověkém Španělsku mu bylo porozuměno jen zřídka. Hrubost a vášnivost jeho díla popisuje biblický námět Otevírání páté pečeti a autor je za něj dodnes bezmezně respektován, neboť: žádná kresba by jistě nikdy nemohla vyjádřit s takovou zázračnou a přesvědčivou silou onu hroznou vizi soudného dne. 32 Přesně podle Florentského kritiky bychom se zde ovšem dobrali nejasného ukotvení světla, které tím pádem ve své úloze konkurenta stínu a bojovníka božího upadá do nejasné úlohy a snaží se pouze hrát majestátního umocňovatele vážnosti celé situace. Obr. 8 V roce 1600 tvoří raně barokní Carvaggio Nevěřícího Tomáše. Přesně svou snahou popřít tradiční ikonickou skladbu scény zahaluje všechny účastníky do šera a odkudsi nechává přicházet světlo, které nám apoštoly s fotografickou přesností polozjevuje takřka jako starce. Prst Tomášův se s naturalistickou věrohodností zanořuje pod Kristovu kůži, není však tím světelně nejexponovanějším místem celého obrazu. Nejvíc světla dopadá na Ježíšův rubáš a čela apoštolů. Smyslem celého nasvícení tak jako by nebylo ani tak mírou světla objasňovat pozorovateli význam jednotlivostí, ale jen zaostřit vše tak, aby výjev působil co nejpřirozeněji. Obr 9 16

17 Celé baroko se nese v ne nepodobném duchu a ačkoliv zlato perforuje klenbu každého chrámu a kužely světla dopadají skze okenní tabule na vyleštěné mramorové podlahy, veškerý tento fenomén se stává pouhým prostředkem. Ne jinak je tomu i v období klasicismu, romantismu i realismu poloviny 19. století, kdy se jen střídá podíl Apolóna a Dionýsa a tudíž i poměr světla a stínu a možné dynamiky scény... V tomto zběžném doslova nástinu studujícím povahu stínu v západním pogotickém umění jsme nemohli než nedospět k nutnosti potvrdit Gombrichovo tvrzení, že: V tradici Západu se malování skutečně provádělo jako věda. Všechna díla této tradice, která vidíme v našich velkých sbírkách, aplikují objevy, které jsou výsledkem neúnavného experimentování. 33 A tak jsme prošli laboratorní tvorbou pěti století, která se, byť možná jen podvědomě, řídila stejnými procesy co Galileové a další tvůrci evropského positivismu, až na kraj dvacátého století. Západní umělec jako experimentátor se ukázal býti možná sprostším demiurgem, nežli východní ikonopisec. Takové umění se otevřelo vlastním mytologiím umělců, což by vzhledem k všeobecné laicizaci nebylo zvláště pozoruhodné, bereme-li ovšem v potaz individualitu a kreativitu umělce i v obdobích nutnosti tvorby především náboženské, jako bylo baroko, nelze říci nic jiného, než že i světelnost, světlo a prosvícení svou úlohu ztratily. V tom podivně nejistém prostoru rodící se moderny se ale prostor okolo nás podezřele rozjasňuje a zarputilá potřeba neupustit pochodeň mizí, jak se obzor rozevírá. V jeden moment jsou zbořeny základy pozitivistické Evropy již předznamenanou Husserlovou fenomenologií, Planckovými principy neurčitosti, Einsteinovou teorií relativity a pro nás v neposlední řadě podstatným zbořením toho, co pozdní gotika začala. Paul Cézanne navršením kostrbatých zátiší boří Giottovo šest set let staré dílo iluzivní perspektivy a celá scéna obrazu tak může být libovolně prozářena světlem. Mizí onen daný dualismus světla a stínu, který se nesl přes staletí, aniž by přesně odhaloval, co jiného by mohlo být jeho smyslem, než bezprecedentní nápodoba toho, jak něco vnímáme očima před sebou. 32 Gombrich, E.H.: Příběh umění, str Gombrich, E.H.: Umění a iluze, str

18 O ZNOVUOSVĚTLENÍ S rozjasněním okolí se ukazuje, že to něco, co bylo naší tváři přisouzeno a museli jsme v pološeru nosit, je jen falešná grimasa: Avšak její úloha (tváře) začíná být negativní právě ve chvíli, kdy tvář, namísto aby nám obraz boží odkrývala, nám nejenže v tomto ohledu nic neřekne, ale navíc nás klame, aby lživě ukazovala na něco neexistujícího. V takovém okamžiku se tvář stává škraboškou. 36 Tu jsme nosili, skrze tu nemohlo světlo projít a ukazovala něco, co neexistuje, čímž byl stín, který naši cestu tak zásadně předurčoval. Škraboška, ta karnevalová faleš, zakrývala čistou projekční plochu tváře, fenoménu, který sloužil jako realizace podoby Boží, jíž je líc. Až nápadně připomíná tato škraboška pojetí Gombrowiczovské držky jako čehosi, co účelově maskuje skutečnou podobu něčeho jiného, inferiorního. Maskuje a je symbolem té nechutné přetvářky, která prostupuje poslední staletí všechny ty měšťáky, kteří po umění prahnou a objednávají si jej. Je na čase ukončit tu nečistotu šerosvitu, překrývajícího pravou podstatu, pravdu. Modernismus hlásá stržení všech škrabošek, aby umožnily lidem podívat se jeden druhému do očí. Umožní to konec konců odhalení toho vnitřního, což učiní další z borců-bořičů systému Freud. Obnažíme své nitro a necháme jej prostoupit světlem, stejně jako světlo necháme vyjít na povrch a tím se my všichni necháme prostoupit a obestoupit přítomností boží. Sen jako formát iniciace zde dosáhne svého naplnění, neboť jeho obsah bude moci vyjít ven jako líce a duchovní podoby věcí. 37 A na zdánlivě impotentní a atheistické umění dvacátého století, impresionismem počínaje a především přes surrealismus dále, tak lze najednou nazírat jako opětovné zhmotnění spirituálních sfér poskytujících očistu a osvícení, k němuž skrze světlo dopomáhá Bůh! 36 Florenstký, Pavel: Ikonostas, str Tamtéž 18

19 BIBLIOGRAFIE: Primární literatura: BIBLE, Ekumenický překlad, Česká biblická společnost 2008 PLATÓN, Ústava PLATÓN, Timaios WALTARI, Mika: Cesta do Istanbulu Sekundární literatura FLORENTSKÝ Pavel Alexandrovič, Ikonostas, Brno, 2000 KARFÍK Filip: Poznámka k Platónovu pojetí obrazu, in Posvátný obraz a zobrazení posvátného, Praha 1994 PIJOAN Jose: Dějiny umění, LASSUS Jean: Raně křesťanské a byzantské umění, Praha, 1971 ČINÁTLOVÁ Blanka: Příběh těla, Pistorius & Olšanská s.r.o., 2009 LE GOFF Jacques: Středověký člověk a jeho svět, Praha 2000 BAXANDALL Michael: Stíny a světlo, Brarrister & Principal, 2003 NIETZSCHE Fridrich: Zrození tragédie z ducha hudby, Praha, 1993 LOCKE John: Esej o lidském rozumu GOMBRICH E.H.: Příběh umění, Praha,1990 GOMBRICH E.H.: Umění a iluze, Praha, 1985 Vyobrazení: 1) Hagia Sophia Interiér 2) Rublev Svatá Trojice 3) detail vitráže v katedrále v Chartres 4) da Vinci skica 5) Giorgione Bouře 6) Corregio Svatá noc 7) Grünewald Zjevení 8) El Greco Otevírání páté pečeti 9) Caravaggio Nevěřící Tomáš Veškerá vyobrazení jsou převzata z Pijoanových Dějin umění 19

Výtvarná kultura. Studijní opora předmětu

Výtvarná kultura. Studijní opora předmětu Studijní opora předmětu Výtvarná kultura Typ předmětu: povinný Doporučený ročník: 1 Rozsah studijního předmětu: 1 semestr Rozsah hodin výuky: 8 hod. / sem. počet hodin pro samostudium: 70 Způsob zakončení:

Více

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33 Křesťanství 2 M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Podoby náboženství 1. Katolicismus - nejrozšířenější skupinou v křesťanství. V nejširším smyslu slova sem patří všechny církve, které si nárokují všeobecnost,

Více

ZS1BP_IVU1 Interpretace výtvarného umění 1. Mgr. Alice Stuchlíková katedra výtvarné výchovy, Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita, Brno

ZS1BP_IVU1 Interpretace výtvarného umění 1. Mgr. Alice Stuchlíková katedra výtvarné výchovy, Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita, Brno ZS1BP_IVU1 Interpretace výtvarného umění 1 Mgr. Alice Stuchlíková katedra výtvarné výchovy, Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita, Brno 26. 10. 2011 Slovníček V. DICKINSOVÁ, Rosie GRIFFITHOVÁ, Mari.

Více

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU Vzdělávání na I. stupni základního studia je sedmileté a je určeno žákům, kteří dosáhli věku 7 let. Tato věková hranice platí bez ohledu na skutečnost, zdali žák navštěvoval

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Výtvarná výchova - 6. ročník prvky kresebného vyjádření světlo, stín, polostín textura, měkká modelace a šrafura jejich uspořádání v ploše a prostoru základní kresebné techniky např. kresebné studie, figurální

Více

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pedrino FILOSOFIE - filein = láska, sofie = moudrost => láska k moudrosti - způsob myšlení -

Více

PŘEHLED DĚJIN HUDBY. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: březen 2013. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2.

PŘEHLED DĚJIN HUDBY. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: březen 2013. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2. PŘEHLED DĚJIN HUDBY Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková Datum (období) tvorby: březen 2013 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2.stupni ZŠ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem

Více

Já jsem dveře (J 10:7, 9)

Já jsem dveře (J 10:7, 9) Já jsem dveře (J 10:7, 9) - pomodlit se za kázání ÚČEL KÁZÁNÍ: Ukázat, že Ježíš Kristus je Jahve a jako takový má veškerou moc na nebi i na zemi. HOMILETICKÁ MYŠLENKA: Ježíš Kristus je Jahve (Hospodin),

Více

Základní orientace v dějinách a směrech evropského malířství II

Základní orientace v dějinách a směrech evropského malířství II Základní orientace v dějinách a směrech evropského malířství II Moderní malířství Malířství počínaje postimpresionismem přestává převážně popisovat viděné, ale začíná vyjadřovat názor autora, jeho pocity,

Více

jarosław sebastian pastuszak struktury světla

jarosław sebastian pastuszak struktury světla jarosław sebastian pastuszak struktury světla 28. 11. 2015 28. 1. 2016 sebastian je sebevědomý člověk. sebastian je filozof svým založením, hledač a kreativec. je pevně ukotven v každodenním životě, ve

Více

Ø VÝZNAM ANTIKY. h h h

Ø VÝZNAM ANTIKY. h h h POČÁTEK EVROPSKÉ FILOSOFIE (ŘECKO) Ø VÝZNAM ANTIKY UMĚNÍ (EGYPT X ŘECKO) MYŠLENÍ (FILOSOFIE X MÝTUS) POLITIKA (VZNIK ČLOVĚKA) UMĚNÍ PŘEDANTICKÉ UMĚNÍ ŘÍDÍ JEJ NEZMĚNITELNÝ KÁNON (NEZAJÍMÁ SE O SKUTEČNOST

Více

Úvod do filosofie. Pojem a vznik filosofie, definice filosofie. Vztah filosofie a ostatních věd

Úvod do filosofie. Pojem a vznik filosofie, definice filosofie. Vztah filosofie a ostatních věd Úvod do filosofie Pojem a vznik filosofie, definice filosofie Vztah filosofie a ostatních věd Filosofické disciplíny, filosofické otázky, základní pojmy Periodizace Cíl prezentace studenti budou schopni

Více

Výtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků

Výtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků Vzdělávací obor: Výtvarná výchova Obsahové, časové a organizační vymezení Výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 1. 5. ročník 2 hodiny týdně Vzdělávací obor Výtvarná výchova zahrnuje využití

Více

VÝTVARNÁ KULTURA. 9. Gotický sloh v českých zemích. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. www.isspolygr.cz

VÝTVARNÁ KULTURA. 9. Gotický sloh v českých zemích. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. www.isspolygr.cz VÝTVARNÁ KULTURA 9. www.isspolygr.cz Vytvořil: Lenka Tichá Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM 1. ročník (SOŠ, SOU) Interaktivní

Více

Světlo pro člověka. 1. část Boží slovo

Světlo pro člověka. 1. část Boží slovo Světlo pro člověka 1. část Boží slovo Úvodní slovo Gn 1,1-2 Na počátku stvořil Bůh nebesa a zemi. Gn 1,1-2 Na počátku stvořil Bůh nebesa a zemi. Země byla pustá a prázdná, temnota byla nad hlubinou a Duch

Více

Výtvarná výchova Ročník TÉMA

Výtvarná výchova Ročník TÉMA Výtvarná výchova Ročník TÉMA 1. 2. Výtvarná výchova Vlastní tvorba Metodika emocionalní Vlastní tvorba Metodika popíše vhodné společenské chování v dané situaci; dokáže projevit kladné vztahy k umění,

Více

Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami

Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 Dějiny vizuality: od ikony k virtuální U. Eco: středověk jako místo podivných deformací

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA A/ Charakteristika předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Výtvarná výchova rozvíjí tvořivé schopnosti, které žáci získali na prvním stupni ve vyučovacím předmětu Tvořivost a prostřednictvím

Více

Filozofie křesťanského středověku. Dr. Hana Melounová

Filozofie křesťanského středověku. Dr. Hana Melounová Filozofie křesťanského středověku Dr. Hana Melounová Středověk / 5. 15. st. n. l. / Křesťanství se utvářelo pod vlivem zjednodušené antické filozofie a židovského mesionaismu. Základní myšlenky už konec

Více

Projekt IMPLEMENTACE ŠVP. Druhy druzích a prostředcích. zaměřením na dějiny užitého umění a na. schopen pracovat s informacemi.

Projekt IMPLEMENTACE ŠVP. Druhy druzích a prostředcích. zaměřením na dějiny užitého umění a na. schopen pracovat s informacemi. Střední škola umělecká a řemeslná Evropský sociální fond "Praha a EU: Investujeme do vaší budoucnosti" Projekt IMPLEMENTACE ŠVP Evaluace a aktualizace metodiky předmětu Dějiny umění Druhy výtvarného umění

Více

Obraz v domácnosti. Pravidla umístění obrazu

Obraz v domácnosti. Pravidla umístění obrazu Obraz v domácnosti Pravidla umístění obrazu Závěsný obraz v interiéru bytu Správné umístění obrazu v interiéru má podporovat a zdůrazňovat umělecké hodnoty obrazu. Umístění obrazu má tvůrčí charakter,velký

Více

6.1. I.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň

6.1. I.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň 6.1. I.stupeň Vzdělávací oblast: 6.1.7. Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň Vzdělávání ve vyučovacím předmětu Výtvarná výchova : - směřuje k podchycení a

Více

Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění

Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění In-formace pojem informace, z lat. dávat tvar KDO pozoruje, kdo je to POZOROVATEL vědomá mysl, duše, (ztotoţnění se s já) DÁVAT TVAR = vytvořit asociaci,

Více

Mgr. Blanka Šteindlerová

Mgr. Blanka Šteindlerová Identifikátor materiálu EU: ICT 3 42 Anotace Žák se seznámí s pojmem renesance, získá základní informace. Autor Jazyk Vzdělávací oblast Vzdělávací obor ICT =Předmět /téma Očekávaný výstup Speciální vzdělávací

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Český jazyk,

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) 7. ročník základní

Více

St S ř t e ř d e o d v o ě v k ě k

St S ř t e ř d e o d v o ě v k ě k Středověk Byzantske umeni ˇ Byzanc je označení Západořímské říše od roku 476 (pád Západořímské říše) do roku 1453, kdy podlehla Tureckým nájezdníkům. Byzanc byla v této době nejrozvinutější říší Evropy,

Více

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE Cílem předmětu je seznámit studenty s pojmem demokracie. V průběhu kurzu bude sledován obsahový vývoj pojmu demokracie. Posluchačům

Více

Zejména v renesanci se pěstuje a udržuje mínění, že nejkrásnější jsou útvary, v nichž lze

Zejména v renesanci se pěstuje a udržuje mínění, že nejkrásnější jsou útvary, v nichž lze Zdálo by se, že v oblasti lidské činnosti matematika a umění stojí na protilehlých pólech, ba že se někdy až vylučují. Ale i v matematice je kus umění. Matematik Sobolev napsal: "Skutečným matematikem

Více

Výtvarná výchova charakteristika předmětu

Výtvarná výchova charakteristika předmětu charakteristika předmětu Časové, obsahové a organizační vymezení Ročník prima sekunda tercie kvarta kvinta sexta septima oktáva Hodinová dotace 2 2 1 1 2 2 - - V rámci předmětu Výtvarná výchova RVP ZV

Více

Tabulace učebního plánu

Tabulace učebního plánu Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět: výtvarná výchova Ročník: Kvinta, I.ročník Tématická oblast Obrazové znakové systémy ilustrace povídky z díla anglicky mluvících autorů interakce

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0301

CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Kultura raného

Více

VÝTVARNÁ KULTURA. 6. Řím a počátky křesťanství. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. www.isspolygr.cz

VÝTVARNÁ KULTURA. 6. Řím a počátky křesťanství. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. www.isspolygr.cz VÝTVARNÁ KULTURA 6. www.isspolygr.cz Vytvořil: Lenka Tichá Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM 1. ročník (SOŠ, SOU) Interaktivní

Více

BOŽÍ DAR Bůh je milující. Bůh je štědrý a dávající.

BOŽÍ DAR Bůh je milující. Bůh je štědrý a dávající. BOŽÍ DAR Jaký je podle vás nejznámější verš z Bible? Většina lidí by jistě odpověděla, že jím je Jan 3:16 a skutečně je to tak! Tento verš by měli znát všichni křesťané. Nikdy se mi neomrzí, protože je

Více

Časové, organizační a obsahové vymezení vyučovacího předmětu: Výtvarná výchova se vyučuje jako samostatný vyučovací předmět,

Časové, organizační a obsahové vymezení vyučovacího předmětu: Výtvarná výchova se vyučuje jako samostatný vyučovací předmět, VÝTVARNÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu -2. stupeň Časové, organizační a obsahové vymezení vyučovacího předmětu: Výtvarná výchova se vyučuje jako samostatný vyučovací předmět, v 6., 7. ročníku

Více

Digitální fotografie. Mgr. Milana Soukupová Gymnázium Česká Třebová

Digitální fotografie. Mgr. Milana Soukupová Gymnázium Česká Třebová Digitální fotografie Mgr. Milana Soukupová Gymnázium Česká Třebová Téma sady didaktických materiálů Digitální fotografie I. Číslo a název šablony Číslo didaktického materiálu Druh didaktického materiálu

Více

Metodické poznámky k souboru úloh Optika

Metodické poznámky k souboru úloh Optika Metodické poznámky k souboru úloh Optika Baterka Teoreticky se světlo šíří "nekonečně daleko", intenzita světla však klesá s druhou mocninou vzdálenosti. Děti si často myslí, že světlo se nešíří příliš

Více

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Výtvarná výchova je vyučován ve všech ročnících. Jeho obsahem je část vzdělávací oblasti Umění a kultura.

Více

Umělecké aspekty larpu

Umělecké aspekty larpu Umělecké aspekty larpu Pavel Gotthard Anotace Film i divadlo jsou obecně chápány jako potenciálně umělecké formy. Proč tak nechápeme i larp? Tato přednáška se zaměří na potenciál larpu coby plnohodnotné

Více

SKRYTÁ MYSTÉRIA VÝCHODNÍCH CHRÁMÙ

SKRYTÁ MYSTÉRIA VÝCHODNÍCH CHRÁMÙ O S H O SKRYTÁ MYSTÉRIA VÝCHODNÍCH CHRÁMÙ Byly doby, kdy chrámy, poutnická místa, nošení značek na čele, uctívání idolů, používání růženců, zaklínadel a kouzel, posvátné texty, rituály a astrologie, víra

Více

Literatura starověku a antiky - test. VY_32_INOVACE_CJL1.1.05a PhDr. Olga Šimandlová září 2013. Jazyk a jazyková komunikace

Literatura starověku a antiky - test. VY_32_INOVACE_CJL1.1.05a PhDr. Olga Šimandlová září 2013. Jazyk a jazyková komunikace Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Ženy v korintském sboru

Ženy v korintském sboru Ženy v korintském sboru 1. Ježíši krásný, panovníku jasný, Boží i lidský synu, tebe milovat a oslavovat žádám každou hodinu. 2. Krásné jsou kraje, pole, luhy, háje, zavítá-li jarní čas: nad vše vezdejší

Více

LEDEN 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22

LEDEN 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 LEDEN Diptych vídeňský Pavlína Rejtharová Dřevěné destičky plátnem potažené, křídový podklad s vyrytou a černě vytaženou kresbou, tempera. Pravděpodobně cestovní oltářík. Levá strana představuje matku

Více

MgA. Jan Jirovec (31. 5. 1976 v Praze)

MgA. Jan Jirovec (31. 5. 1976 v Praze) MgA. Jan Jirovec (31. 5. 1976 v Praze) STUDIA: 1990-94 SPŠK v Bechyni, obor- výtvarné zpracování keramiky a porcelánu 1994-96 VŠUP Praha, obor keramika a porcelán 1996-03 AVU Praha: 96-99 Malířská škola

Více

Tajný život Salvadora Dalího

Tajný život Salvadora Dalího Tajný život Salvadora Dalího Tato kniha je monumentem, který si vystavěl na vlastní počest sám Salvador Dalí. Jakkoli mu chybí falešná skromnost, jeho upřímnost je strhující. Dalí odhaluje svá tajemství

Více

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 1. 2. 3. 4. Hodinová dotace Výtvarná výchova 2 2 2 2 Realizuje obsah vzdělávacího oboru Výtvarná výchova RVP ZV. Výuka probíhá ve dvouhodinových

Více

N a b í d k a. Brožura Radnice v Karviné Karviná. Zámecký porcelán

N a b í d k a. Brožura Radnice v Karviné Karviná. Zámecký porcelán N a b í d k a Karviná. Město v kráse památek Zaniklý zámek Ráj v osudech staletí Lottyhaus. Vedlejší křídlo zámku Fryštát v Karviné Příběh manželství Larisch-Mönnichů Minulostí zámeckých parků v Karviné

Více

Utajené vynálezy Nemrtvá kočka

Utajené vynálezy Nemrtvá kočka Nemrtvá kočka Od zveřejnění teorie relativity se uskutečnily tisíce pokusů, které ji měly dokázat nebo vyvrátit. Zatím vždy se ukázala být pevná jako skála. Přesto jsou v ní slabší místa, z nichž na některá

Více

září 2013 Světová a česká literatura od starověku po 18. století 4. ročník gymnázia (vyšší stupeň)

září 2013 Světová a česká literatura od starověku po 18. století 4. ročník gymnázia (vyšší stupeň) Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Pravé poznání bytosti člověka jako základ lékařského umění. Rudolf Steiner Ita Wegmanová

Pravé poznání bytosti člověka jako základ lékařského umění. Rudolf Steiner Ita Wegmanová Pravé poznání bytosti člověka jako základ lékařského umění Rudolf Steiner Ita Wegmanová Poznání duchovního člověka V tomto spise poukazujeme na nové možnosti lékařského vědění a působení. To co tu podáváme,

Více

Martin Luther. Martin Luther. Martin Luther

Martin Luther. Martin Luther. Martin Luther Martin Luther Vize zachráněn pro Boží záměry Izajáš 43,1-4 Nyní chceme společně začít novou sérii témat: Hrdinové víry. Nikoho asi nepřekvapí, že první osoba, kterou chceme blíže prozkoumat je dr. Martin

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výukamoderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Český jazyk,

Více

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vyučovací předmět: Výtvarná výchova Období: 3. období Počet hodin ročník: 66 66 66 33 Učební texty: 1 3. období A) Cíle vzdělávací oblasti

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA 1. - 3. ROČNÍK Žák: pozná různé druhy tvarů, porovnává vlastnosti, které zakládají, jejich podobnost či odlišnost, jejich vztahy, pozná různorodé přírodní a umělé materiály, seznamuje

Více

Projekt MŠMT ČR: EU peníze školám

Projekt MŠMT ČR: EU peníze školám Projekt MŠMT ČR: EU peníze školám Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.1094 Název projektu Učíme se trochu jinak moderně a zábavněji Číslo a název šablony klíčové aktivity I/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující

Více

Křesťanství. Dan Hammer 397876

Křesťanství. Dan Hammer 397876 Křesťanství Dan Hammer 397876 Andrea Kristinová 397719 Martina Veselá 386134 Základní údaje křesťanství je nejrozšířenější náboženský směr, v současnosti 1 200 milionů vyznavačů slovo křesťanství pochází

Více

6. třída - Objevujeme křesťanskou víru

6. třída - Objevujeme křesťanskou víru 6. třída - Objevujeme křesťanskou víru Vazba učiva 6. třídy na klíčové kompetence: Kompetence k učení Žáci rozumějí evangelním zprávám jako výpovědím víry o setkání člověka a Boha. Žáci umějí rozpoznat

Více

Symboly Vánoc v rodinách

Symboly Vánoc v rodinách Symboly Vánoc v rodinách Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_13_03 Tématický celek: Rodina a finance Autor: PaedDr.

Více

JEDNODUCHÉ BYDLENÍ VÍKENDOVÁ CHATA - HORNÍ ZÁLEZLY JAN HARCINÍK, ČVUT FAKULTA ARCHITEKTURY, NAUKA O STAVBÁCH, 2. SEMESTR

JEDNODUCHÉ BYDLENÍ VÍKENDOVÁ CHATA - HORNÍ ZÁLEZLY JAN HARCINÍK, ČVUT FAKULTA ARCHITEKTURY, NAUKA O STAVBÁCH, 2. SEMESTR JEDNODUCHÉ BYDLENÍ VÍKENDOVÁ CHATA - HORNÍ ZÁLEZLY JAN HARCINÍK, ČVUT FAKULTA ARCHITEKTURY, NAUKA O STAVBÁCH, 2. SEMESTR Víkendová chata, Horní Zálezly 10, okres Ústí nad Labem Projekt: Stavitel: ing.

Více

Základní principy křesťanství

Základní principy křesťanství STUDIJNÍ PRACOVNÍ SEŠIT PRO UČITELE A STUDENTY Základní principy křesťanství ZÁKLADNÍ BIBLICKÉ NAUKY (I) autor ROBERT HARKRIDER MLUVÍ, KDE MLUVÍ BIBLE A MLČÍ, KDE MLČÍ BIBLE TÉMA BIBLE OBECNÉ INFORMACE

Více

RECEPTY OSUDU. Poznámky... 196

RECEPTY OSUDU. Poznámky... 196 OBSAH RECEPTY OSUDU Lekce 1: Jak správně vybrat cíl a prostředky pro uskutečnění změny ve svém životě.. 11 Lekce 2: Jak spravedlivý a neustále štědrý je vesmír... 12 Lekce 3: Jak dosáhnout celistvosti,

Více

Románský sloh znaky a stavební typy

Románský sloh znaky a stavební typy Románský sloh znaky a stavební typy Autor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D. Datum tvorby: prosinec 2012 Ročník: sedmý Vzdělávací oblast: dějepis Anotace: Digitální učební materiál seznamuje žáky s dějinami

Více

www.zlinskedumy.cz 1

www.zlinskedumy.cz 1 www.zlinskedumy.cz 1 PŘEHLED ČESKÉHO GOTICKÉHO MALÍŘSTVÍ MISTR THEODORIK EU peníze středním školám, Gymnázium Valašské Klobouky MISTR THEODORIK Theo = Bůh => božský mistr první český umělec, kterého známe

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu výtvarná výchova

Charakteristika vyučovacího předmětu výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu výtvarná výchova Obsahové vymezení Výtvarný obor navazuje na výtvarnou výchovu základní školy a vychází ze vzdělávacího obsahu Výtvarného oboru v RVP G. Časové vymezení

Více

LIDOVÁ ARCHITEKTURA A DESIGN

LIDOVÁ ARCHITEKTURA A DESIGN LIDOVÁ ARCHITEKTURA A DESIGN Stavitelství venkova a okrajových částí zejména venkovských měst. Obytná, hospodářská i kultovní stavení určená funkcí i kulturní tradicí. V širším pojetí stála lidová architektura

Více

Výuka kreslení a malování na waldorfské škole se zvláštním zřetelem na šestou třídu. Eva Drgoňová

Výuka kreslení a malování na waldorfské škole se zvláštním zřetelem na šestou třídu. Eva Drgoňová Výuka kreslení a malování na waldorfské škole se zvláštním zřetelem na šestou třídu Eva Drgoňová Zápisky z přednášky na waldorfském semináři v Praze na Opatově ze dne 25.září 2010 Obecné seznámení s vývojem

Více

Redukcionismus a atomismus

Redukcionismus a atomismus Redukcionismus a atomismus ČVUT FEL Filosofie 2 Filip Pivarči pivarfil@fel.cvut.cz Co nás čeká? Co je to redukcionismus Směry redukcionismu Redukcionismus v různých odvětvých vědy Co je to atomismus Směry

Více

Jméno autora: Mgr. Věra Kocmanová Datum vytvoření: 8.1.2013 Číslo DUMu: VY_12_INOVACE_09_CJ_NP1

Jméno autora: Mgr. Věra Kocmanová Datum vytvoření: 8.1.2013 Číslo DUMu: VY_12_INOVACE_09_CJ_NP1 Jméno autora: Mgr. Věra Kocmanová Datum vytvoření: 8.1.2013 Číslo DUMu: VY_12_INOVACE_09_CJ_NP1 Ročník: I. Český jazyk a literatura Vzdělávací oblast: Jazykové vzdělávání a komunikace, Estetické vzdělávání

Více

PRŮVODNÍ ZPRÁVA. Úvod

PRŮVODNÍ ZPRÁVA. Úvod PRŮVODNÍ ZPRÁVA Úvod Yverdon-les-Bains je švýcarské lázeňské město nacházející se se na břehu jezera Neuchâtel. Současná situace je výsledkem takřka třísetletého vývoje, ačkoliv Yverdon byl jako město

Více

PROČ A JAK SE MODLIT MÁME JISTOTU, KŘÍŽOVOU CESTU? ŽE NA ŽIVOT NEJSME SAMI

PROČ A JAK SE MODLIT MÁME JISTOTU, KŘÍŽOVOU CESTU? ŽE NA ŽIVOT NEJSME SAMI PROČ A JAK SE MODLIT KŘÍŽOVOU CESTU? (zpracováno podle Vojtěcha Kodeta) MÁME JISTOTU, ŽE NA ŽIVOT NEJSME SAMI Již dva tisíce let nás posiluje jistota víry, že na život nejsme sami. Těsně před svým návratem

Více

www.zlinskedumy.cz 1

www.zlinskedumy.cz 1 www.zlinskedumy.cz 1 GOTIKA ÚVOD KATEDRÁLA středověk je doba stavebního rozvoje staví se klasické hrady, kláštery, mosty a silnice hlavní dominantou stavební činnosti je budování kostelů důvodem je silný

Více

ESTETICKÁ A VÝTVARNÁ VÝCHOVA

ESTETICKÁ A VÝTVARNÁ VÝCHOVA Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. ESTETICKÁ A VÝTVARNÁ

Více

Designová otopná tělesa. Harmonie pohodlí a tvarů

Designová otopná tělesa. Harmonie pohodlí a tvarů Designová otopná tělesa Harmonie pohodlí a tvarů Teplo nebo design design nebo teplo? Teplo a design design a teplo! I teplo může mít svůj tvar Čím blíže se technická zařízení nacházejí k člověku, tím

Více

k a p i t O l a 1 Záhada existence

k a p i t O l a 1 Záhada existence Kapitola 1 Záhada existence Všichni existujeme jen krátkou chvíli a během ní prozkoumáme jen malou část celého vesmíru. Ale lidé jsou zvídavý druh. Žasneme a hledáme odpovědi. Žijíce v tomto obrovském

Více

Výtvarná výchova - 1. ročník

Výtvarná výchova - 1. ročník Výtvarná výchova - 1. ročník rozpoznává a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření /linie, tvary, objemy, barvy, objekty dokáže uspořádat, střídat nebo kombinovat jednoduché prvky interpretuje různá

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Dějepis Sada:

Více

V tomto čísle se dočtete...

V tomto čísle se dočtete... Duben V tomto čísle se dočtete... Neuvěřitelné hlavolamy a záhady stereogramy Zajímavosti Velikonoce Vtipné obrázky klasika (jako vždy) Moudro měsíce... pozoooor!!!! (1) Neuvěřitelné hlavolamy a záhady

Více

Uzdravení snu. 27. kapitola. I. Obraz ukřižování

Uzdravení snu. 27. kapitola. I. Obraz ukřižování 27. kapitola Uzdravení snu I. Obraz ukřižování 1. Přání, aby s vámi bylo zacházeno nespravedlivě, představuje pokus učinit kompromis, který by spojil útok s nevinou. Kdo však dokáže spojit to, co je naprosto

Více

Výtvarná výchova v 5. ročníku

Výtvarná výchova v 5. ročníku Výtvarná výchova v 5. ročníku září Rozvíjení smyslové citlivosti Řeší úkoly dekorativního charakteru v ploše (symetrická a asymetrická řešení). Místo mých prázdnin Využívá přítlak, odlehčení, šrafování,

Více

Ueli Seiler-Hugova. Goethův barevný kruh

Ueli Seiler-Hugova. Goethův barevný kruh Ueli Seiler-Hugova Goethův barevný kruh str. 1 Lesklé a obrazné barvy str. 3 Lesklé a obrazné barvy podle Rudolfa Steinera str. 4 Barevný kruh podle Haralda Küpperse str. 5 Barvy Caran d'ache (AkvareIové

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. VY_32_INOVACE_Pap020

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. VY_32_INOVACE_Pap020 Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu Šablona Označení materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0218 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_Pap020 Vypracoval(a),

Více

Podpořte vydání knihy Básní a Energetických obrázků Duchovní léčitelky. S fotografiemi

Podpořte vydání knihy Básní a Energetických obrázků Duchovní léčitelky. S fotografiemi Podpořte vydání knihy Básní a Energetických obrázků Duchovní léčitelky S fotografiemi Část peněz ze zisku této knihy věnuje na podporu centra www.nightlife.mypage.cz Brána k uzdravení Těla, Duše i Světa.

Více

Volitelné dějiny umění

Volitelné dějiny umění školní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI PLACE HERE ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI Název školy Adresa Palackého 211, Mladá Boleslav

Více

Ďábel a člověk Texty 1 Pt 5, 8 9: Mt 4, 1 11: 1 M 3, 1-13:

Ďábel a člověk Texty 1 Pt 5, 8 9: Mt 4, 1 11: 1 M 3, 1-13: Ďábel a člověk V našich shromážděních často hovoříme o Bohu, jeho díle v životě člověka, někdy trochu zapomínáme na to, že nežijeme v duchovně neutrálním prostředí, ve kterém nepracuje jenom Bůh, ale i

Více

OVĚŘOVÁNÍ PRAVDY KRITICKÁ OTÁZKA K VAŠEMU VYZNÁNÍ. Anthony Buzzard

OVĚŘOVÁNÍ PRAVDY KRITICKÁ OTÁZKA K VAŠEMU VYZNÁNÍ. Anthony Buzzard OVĚŘOVÁNÍ PRAVDY KRITICKÁ OTÁZKA K VAŠEMU VYZNÁNÍ Anthony Buzzard Každý Křesťan je povolán k hledání pravdy. Když ji najde stává se zvěstovatelem pravdy ochoten komunikovat pravdu ostatním v duchu lásky.

Více

Učební osnovy Výtvarná výchova

Učební osnovy Výtvarná výchova Učební osnovy Výtvarná výchova PŘEDMĚT: VÝTVARNÁ VÝCHOVA Ročník: 1. 1. rozpozná a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření /linie, tvary, objemy, barva/, porovnává je a třídit na základě odlišností

Více

Žánr fantasy jako zdroj inspirace pro současné umělecké obory Představení vlastní oblíbené fantasy literatury a její převedení do výtvarného díla

Žánr fantasy jako zdroj inspirace pro současné umělecké obory Představení vlastní oblíbené fantasy literatury a její převedení do výtvarného díla Maturitní práce z Estetické výchovy 2014 1. Témata maturitních prací 1. Fantasy a umění, aneb od knihy k obrazu Žánr fantasy jako zdroj inspirace pro současné umělecké obory Představení vlastní oblíbené

Více

Období klasické řecká filosofie II. Zuzana Svobodová

Období klasické řecká filosofie II. Zuzana Svobodová Období klasické řecká filosofie II Zuzana Svobodová Platón (428/7-348/7 př. Kr.) vl. jm. Aristoklés, Platon přezdívka daná učitelem gymnastiky (platys široký) aristokrat (na rozdíl od Sokrata) snaha o

Více

Buddhismus. určeno pro žáky sekundy víceletého gymnázia CZ.1.07/1.1.00/14.0143. Táborské soukromé gymnázium, s. r. o.

Buddhismus. určeno pro žáky sekundy víceletého gymnázia CZ.1.07/1.1.00/14.0143. Táborské soukromé gymnázium, s. r. o. Buddhismus určeno pro žáky sekundy víceletého gymnázia CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Táborské soukromé gymnázium, s. r. o. FUZHEADO. wikimedia [online]. [cit. 7.7.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:buddha_lantau.jpg

Více

Dokument o zániku kostela sv. Trojice v Aši Vytvořeno k 50. výročí požáru kostela, k události došlo 19.1.1960 Sestavil: Milan Vrbata, odborná pomoc:

Dokument o zániku kostela sv. Trojice v Aši Vytvořeno k 50. výročí požáru kostela, k události došlo 19.1.1960 Sestavil: Milan Vrbata, odborná pomoc: Dokument o zániku kostela sv. Trojice v Aši Vytvořeno k 50. výročí požáru kostela, k události došlo 19.1.1960 Sestavil: Milan Vrbata, odborná pomoc: Bohuslav Karban 1 U vyhořelého kostela Je 19. leden

Více

Asýrie. Autor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D. Datum tvorby: září 2012. Ročník: šestý. Vzdělávací oblast: dějepis

Asýrie. Autor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D. Datum tvorby: září 2012. Ročník: šestý. Vzdělávací oblast: dějepis Asýrie Autor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D. Datum tvorby: září 2012 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: dějepis Anotace: Digitální učební materiál seznamuje žáky s dějinami umění starověké Mezopotámie z období

Více

Ročník VII. Výtvarná výchova. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Průřezová témata. Kompetence Očekávané výstupy. Mezipřed.

Ročník VII. Výtvarná výchova. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Průřezová témata. Kompetence Očekávané výstupy. Mezipřed. IX Barevné cvičení Podzim Kolik barev má podzim Tempera, akvarel Detail obličeje oko, ucho, ústa Hlava z profilu Hlava en face Kresba tužkou Beseda o umění J. Mánes: Josefína Video Mistrovská díla z českých

Více

METODIKA PRO POSUZOVÁNÍ NÁSTAVEB, PŮDNÍCH VESTAVEB A OCHRANU STŘEŠNÍ KRAJINY

METODIKA PRO POSUZOVÁNÍ NÁSTAVEB, PŮDNÍCH VESTAVEB A OCHRANU STŘEŠNÍ KRAJINY Josef Holeček METODIKA PRO POSUZOVÁNÍ NÁSTAVEB, PŮDNÍCH VESTAVEB A OCHRANU STŘEŠNÍ KRAJINY Praha 2004 Text neprošel jazykovou ani redakční úpravou 1 Předmluva Ochrana a kvalitní obnova střech, střešních

Více

Výtvarná výchova. Barevný svět kolem nás, barvy které známe

Výtvarná výchova. Barevný svět kolem nás, barvy které známe 1 Výtvarná výchova Výtvarná výchova Učivo Barevný svět kolem nás, barvy které známe Barvy základní, podvojné a jejich uplatnění při VOV, možnost použití redukované né škály Barvy lazurní/husté; odstíny,

Více

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku 1. Psychologie jako věda: předmět, vývoj, směry Počátky psychologie, základní psychologické

Více

UMĚNÍ A KULTURA. VÝTVARNÁ VÝCHOVA 2.stupeň ZŠ

UMĚNÍ A KULTURA. VÝTVARNÁ VÝCHOVA 2.stupeň ZŠ 348 Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: UMĚNÍ A KULTURA VÝTVARNÁ VÝCHOVA 2.stupeň ZŠ CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU Obsahové, časové a organizační vymezení Ročník 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Dotace 1 1 1 2 2 2 1 1

Více

Pro školní rok 2012/13 vyhlašuji následující témata povinné a nepovinné profilové části maturitní zkoušky:

Pro školní rok 2012/13 vyhlašuji následující témata povinné a nepovinné profilové části maturitní zkoušky: Pro školní rok 2012/13 vyhlašuji následující témata povinné a nepovinné profilové části maturitní zkoušky: Platí pro profilovou část maturitní zkoušky jarního a podzimního zkušebního období. Termíny konání

Více

Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA

Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA Spiritualita Spiritualita je docela módním pojmem. Různí lidé jí různé rozumějí a různě ji prezentují. Spiritualita už není spojována jen s religiozitou. Na

Více