Šestá průběžná zpráva

Transkript

1 příloha 5-6/214 Šestá průběžná zpráva o účasti ČR v 7. RP Daniel Frank, Vladimír Albrecht Regionální rozdělení účasti českých týmů v RP

2 Šestá průběžná zpráva o účasti ČR v 7. RP Program Zkratka Rozpočet Požadováno % 7. rámcový program výzkumu a vývoje EU 7. RP Specifický program: Spolupráce SP Zdraví HEALTH Potraviny, zemědělství, rybářství a biotechnologie KBBE Informační a komunikační technologie ICT Nanovědy, nanotechnologie, materiály a nové výrobní technologie NMP Energie ENERGY Životní prostředí (včetně klimatických změn) ENV Doprava (včetně letectví) TPT Socioekonomické vědy a humanitní obory SSH Bezpečnostní výzkum SEC Kosmický výzkum 1 SPA GA 2 GA Specifický program: Myšlenky ERC Specifický program: Lidé (akce Marie Curie) MCA Specifický program: Kapacity SP Výzkumné infrastruktury INFRA Výzkum ve prospěch malých a středních podniků SME Regiony znalostí REGIONS Výzkumný potenciál REGPOT Věda ve společnosti SiS Koherentní rozvoj výzkumných politik COH Aktivity mezinárodní spolupráce INCO Nenukleární aktivity Společného výzkumného centra 3 JRC NA 7. rámcový program Euratom (pro období ) a EURATOM 5 32 Jaderná fúze 5 Fusion Jaderné štěpení a ochrana před zářením Fission Nukleární aktivity Společného výzkumného centra 6 JRC 75 NA 1 V požadované částce nejsou zahrnuty finanční prostředky na vybudování vesmírné infrastruktury programu GMES. Tyto prostředky poskytuje žadatelům přímo ESA (European Space Agency Evropská kosmická agentura), nejsou součástí výzev 7. RP, a tudíž nemohou být zahrnuty v databázi E-CORDA. 2 Priorita GA byla z velké části zaměřena na projekty ERA-NET, které byly financovány z rozpočtu tematických priorit, proto neuvádíme její rozpočet, nýbrž jen částku, kterou jsou ERA-NETy podpořeny. 3 Společné výzkumné středisko (Joint Research Centre JRC) bylo založeno Evropskou komisí v roce 1957 jako Joint Nuclear Research Centre. Dnes JRC spadá pod Generální ředitelství pro výzkum a inovace Evropské komise (DG Research and Innovation), které řídí 7. RP. JRC sestává ze sedmi oborově orientovaných ústavů. Týmy JRC se mohou účastnit činnosti konsorcií, která řeší projekty 7.RP a EURATOMu. JRC dále disponuje částkou mil. E pro vypisování speciálních výzev (tendrů a ostatních veřejných soutěží) zaměřených na řešení speciálních problémů relevantních pro nejaderný výzkum 7. RP. 4 Pro období byl stanoven rozpočet mil.e (Fusion mil. E, Fission 287 mil. E, nuklearní aktivity JRC 517 mil. E). Rozpočet pro období činil mil. E. (Fusion 2 2 mil. E [ITER program mil. E], Fission 118 mil. E, nukleární aktivity JRC 233 mil. E). 5 V požadované částce jsou zahrnuty pouze finanční prostředky na koordinační a podpůrné akce. Požadovaná částka nezahrnuje finanční prostředky na realizaci programu ITER. 6 Zvláštní částka (517 mil. E na období a 233 mil. E na období ) za zveřejnění zvláštních výzev JRC v obou oblastech jaderného výzkumu programu Euratom. Tabulka 1 Struktura a rozpočet 7. RP (v mil. %) a programu EURATOM. Databáze E-CORDA informuje o projektech, které požadují přibližně 8/1 rozpočtu 7. RP (program EURATOM má jiné fiskální období než samotný 7. RP EU).

3 Šestá průběžná zpráva o účasti ČR v 7. RP První zprávu o účasti ČR v 7. RP uveřejnil časopis ECHO v r. 29. Vzhledem k tomu, že 7. RP byl již ukončen, nepovažujeme za nutné v této průběžné zprávě popisovat strukturu 7. RP, neboť byla detailně uvedena ve všech předchozích zprávách a ty jsou k dispozici na webových stránkách Technologického centra AV ČR (TC AV ČR, Struktura 7. RP je proto odborné i širší veřejnosti všeobecně známa. V důsledku toho, že předkládaná zpráva a analýzy v ní uvedené navazují na předchozí průběžné zprávy o účasti ČR v 7. RP, mohou se v textu vyskytovat formulace, hodnocení a závěry již v těchto zprávách publikované. Předkládaná verze průběžné zprávy vychází z údajů databáze E-CORDA v. 17, kterou Evropská komise (EK) uveřejnila v červenci 214. Tato verze databáze obsahuje informace o projektech 7. RP, 7. RP EURATOM (nadále budeme oba programy označovat společnou zkratkou 7. RP) a také o projektech Společných technologických iniciativ (JTI). Celkové náklady těchto projektů dosahují mil. %, přičemž rozpočet 7. RP přispěje na jejich řešení částkou mil. %. Mezinárodní konsorcia, která se podílejí na řešení projektů, jež se EK rozhodla podpořit z rozpočtu 7. RP, sestávají ze týmů z celého světa. Tabulka 1 udává strukturu rozpočtu 7. RP a pro jednotlivé priority 7. RP jsou v tabulce uvedeny požadované částky připadající na řešení realizovaných projektů. Databáze E-CORDA obsahuje také informace o 718 projektech JTI, avšak s ohledem na to, že jsou tato data velmi omezená a neodpovídají plně skutečnosti (zejména pro JTI ARTEMIS a ENIAC), nebudeme je do souhrnných kalkulací a analýz dále započítávat a problematice účasti v JTI se budeme věnovat až v konečné zprávě o účasti ČR v 7. RP po verifikaci příslušných dat. Vzhledem k tomu, že si ČR nestanovuje žádné cíle, jichž by chtěla prostřednictvím účasti svých týmů v RP dosáhnout, jsou v této zprávě (stejně jako ve zprávách předchozích) analyzovány pouze statistické ukazatele účasti v projektech 7. RP, které nehodnotí význam a přínos výsledků dosažených v evropském výzkumu. Proto otázka, zda ČR dosáhla svých cílů v RP, zde nemá opodstatnění, neboť ČR se nepodílela na formulaci žádných indikátorů, které by její účast v RP hodnotily. Účast ČR v 7. RP je tedy hodnocena prostřednictvím komparace hodnot vybraných statistických ukazatelů s hodnotami dosaženými ostatními členskými státy EU. EK rovněž nevypracovala žádnou metodiku, která by vytvářela objektivní základ takové mezinárodní srovnávací analýzy. Předkládaná zpráva proto upozorňuje jen na některé aspekty mezinárodního porovnání, které se jeví v celkovém kontextu pro ČR jako důležité. V některých případech jsou data databáze E-CORDA pro ČR doplněna a rozšířena o další zdroje informací za účelem detailnějšího pohledu na danou problematiku. Tato zpráva ve formě národní analýzy účasti má být jedním z mnoha podkladů a vstupů pro celkové mezinárodní ex-post hodnocení 7. RP a z tohoto důvodu je zkompilována v poněkud větší šíři, než bylo u průběžných zpráv zpracovávaných TC dosud obvyklé. S ohledem na skutečnost, že další a poslední aktualizace databáze E-CORDA bude k dispozici až v listopadu 214 a termín předání této zprávy expertní skupině je , nemohly být provedené analýzy vytvořeny na základě konečných dat o účasti v 7. RP. TC proto zpracuje a přinese konečné informace o účasti ČR v 7. RP zpracované ve vhodné formě na základě konečné verze databáze E-CORDA až v průběhu roku 215. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY ÚČASTI ČR V 7. RP Z ČR se na řešení 1 97 projektů 7. RP podílí týmů. České týmy tak reprezentují 1,1 % všech účastníků a jsou součástí řešitelských konsorcií ve 4,5 % projektů 7. RP. Celkové náklady českých účastníků v těchto projektech dosáhly 354 mil. %, přičemž z rozpočtu 7. RP získaly české týmy finanční částku ve výši 264 mil. %, což představuje,7 % z celkové podpory, kterou z rozpočtu 7. RP dosud získaly členské státy EU-28. Průměrný rozpočet českého týmu je přibližně 265 tis. % a průměrná získaná podpora dosahuje 197 tis. %. Pro porovnání uveďme, že průměrná podpora pro státy EU-13 činí 176 tis. % a pro EU tis. %. To znamená, že tzv. staré členské státy (SČS) 6 18 po et ú astí na 1 mil. obyvatel po et ú astí CY BE DK NL LU FI SE MT SI IE EE AT EL UK ES PT DE IT FR HU LV LT CZ BG HR SK PL RO po et ú astí na 1. mil. obyv. - S S po et ú astí na 1. mil. obyv. - N S celkov po et ú astí Graf 1 Bodový graf ukazuje pro každý členský stát EU absolutní počet účastí jeho týmů v 7. RP. Státy jsou řazeny podle sloupcového grafu, který ukazuje počty účastníků připadající na 1 mil. obyvatel. Světle modré sloupce představují NČS, tmavě modré sloupce SČS. 3

4 získávají z rozpočtu 7. RP v průměru dvojnásobnou podporu na 1 tým než nové členské státy (NČS). (Vysvětlivky zkratek v této Zprávě jsou uvedeny na str. 47). Pokud dosavadní účast ČR v 7. RP budeme posuzovat základním ukazatelem, totiž počtem účastníků připadajících na 1 mil. obyvatel, pak mezinárodní porovnání ukazuje, že ČR setrvává na 23. místě mezi členskými státy EU-28, viz sloupcová část grafu 1. Z bodové části tohoto grafu, která udává absolutní počty účastníků ze států EU-28, je okamžitě patrné, že nejvíce týmů podílejících se na řešení projektů 7. RP pochází ze zemí tzv. velké pětky, tj. z DE, UK, FR, IT a ES. Současně graf ukazuje, že malé státy (CY, LU, MT, EE) mají sice podle absolutního počtu týmů velmi malou účast, podle zmíněného relativního ukazatele jsou však v mezinárodním porovnání na předních místech. Mezi počtem obyvatel a počtem účastí existuje velmi silná korelace. Jakkoli tedy velikost populace silně ovlivňuje počet účastí daného státu v projektech 7. RP, je jasné, že významný vliv na účast má velikost (kapacita) systému VaV dané země. Proto je přiměřenější celkovou účast vztahovat nikoliv k jednotkové populaci, nýbrž k jednotkové kapacitě systému VaV, tedy na 1 plných úvazků výzkumníků (dále na 1 FTE ). Státy EU-28 jsou ve sloupcové části grafu 2 seřazeny právě podle indikátoru počet účastí v období připadajících na 1 FTE. V ČR připadá 45 účastí na 1 FTE. Je tedy vidět, že nižší účast připadající na 1 FTE než ČR už mají jen PL a SK (tj. podle tohoto indikátoru je ČR až na 26. místě mezi EU-28, příp. až na 11. místě mezi NČS). Opět se ukazuje, že i podle tohoto indexu mají malé státy (CY, MT, EE, SI, LU) vesměs vyšší účast než velké technologicky pokročilé státy (DE, FR, UK), přičemž CY a MT se svými hodnotami zcela vymykají ze souboru členských států EU. Výzkumná kapacita těchto dvou států se realizuje nebývale vysokou mírou právě na řešení evropských projektů. 6 5 po et ú astí na 1 FTE CY MT EL NL IE BE EE SI IT AT LU SE ES LV HU DK UK BG FI HR RO DE PT FR LT CZ PL SK po et ú astí na 1 FTE - S S po et ú astí na 1 FTE - N S Graf 2 Počet účastí týmů ze států EU-28 připadajících na 1 FTE jejich výzkumné kapacity v období Poznamenejme, že zmíněným 23. místem ve sloupcové části grafu 1 se ČR řadí do skupiny států, které mají mnohem nižší intenzitu výzkumu a vývoje, tj. poměr GERD/GDP (hrubé výdaje na VaV/hrubý domácí produkt) než ČR. ČR je ve středu skupiny 11 států (IT, FR, HU, LV, LT, CZ, BG, HR, SK, PL, RO), jejichž intenzita VaV v r. 212 s výjimkou FR byla vesměs nižší než 1,5 % (v některých zemích nedosáhla ani 1 %), zatímco intenzita ČR v r. 212 překročila hodnotu 1,88 %, viz EUROSTAT 214 (podobně Frank, Albrecht 214). Samotná účast týmů daného státu však celkem málo vypovídá o významu podílu na řešení projektů 7. RP. Význam účasti daného týmu pro řešení projektu 7. RP do jisté míry charakterizuje velikost rozpočtu či podpory, kterou tým získá na jeho řešení. Ve sloupcovém grafu 3 jsou státy EU-28 porovnány podle velikosti získané podpory, která připadá na 1 mil. % jejich hrubých výdajů na VaV. Jak je uvedeno výše, ČR požadovala v letech podporu v celkové výši 263,6 mil. % a její celkové hrubé výdaje na VaV (GERD) v letech dosáhly ,8 mil. %. V tomto období získala ČR z rozpočtu 7. RP přibližně % na každý 1 mil. % hrubých výdajů na VaV. Podle tohoto indikátoru se tak ČR řadí až na 23. místo mezi státy EU 28, viz graf 3. Je to vůbec nejnižší hodnota mezi všemi NČS. Průměrná hodnota podpory připadající na 1 mil. % GERD se blíží 22 tis. %, u NČS dosahuje téměř 31 tis. % (a graf ukazuje, že u malých států, CY, BG, MT, a EE, přesahuje 5 tis. %). Hodnota tohoto indikátoru pro ČR je výrazně nižší, než jsou hodnoty dosažené v populačně porovnatelných státech, tj. AT, BE, HU, PT, SE (podobně Frank, Albrecht 214). Komparativní analýza jak indikátorů měřicích účast, tak finančních indikátorů dlouhodobě ukazuje na malou účast ČR v 7. RP. Účast je malá nejen v porovnání s technologicky vyspělými západoevropskými státy, nýbrž i s řadou NČS. Opakuje se tak situace, na kterou obdobné analýzy poukázaly v 6. RP. Během těchto dvou RP však ČR podstatně zvýšila intenzitu VaV (tj. poměr hrubé výdaje na VaV/hrubý domácí produkt), takže nezbývá než konstatovat, že ani rostoucí výdaje na VaV nestimulují české instituce k většímu zapojení do řešení evropských projektů. Již zde však též konstatujeme, že existují pozitivní deviace od této charakteristiky, tj. komparativní analýzy jednotlivých tematických priorit 7. RP indikují i mimořádně úspěšné české instituce v 7. RP. 4

5 finan ní podpora na 1 millon GERD ( ) CY BG MT EE LV NL HR HU SI BE IE ES LT RO PT SK UK PL IT DK AT SE CZ FI FR DE LU Graf 3 Komparace celkové finanční podpory získané ze 7. RP jednotlivými státy EU-28 v období připadají na 1 mil. % jejich úhrnných hrubých výdajů na VaV (GERD) v období Údaje za Řecko v grafu chybí, neboť EUROSTAT neuvedl řecké makroekonomické údaje. FINANČNÍ EFEKTIVITA ÚČASTI ČR V RP V tomto odstavci chceme upozornit na určitou finanční ztrátu, kterou vyvolává dlouhodobě nízká účast ČR v RP. Připomeňme, že rozpočet RP je částí celkového rozpočtu EU a ten je saturován členskými poplatky států EU. Na rozdíl od celé řady jiných fondů nemá RP žádné ekonomicko-teritoriální preference (jaké má např. Evropský fond regionálního a rozvoje ERDF), příspěvek z rozpočtu RP lze získat pouze na základě veřejné soutěže o nejlepší řešení projektů. V tomto odstavci se tak chceme zaměřit na vztah mezi finančním přínosem RP pro ČR a objemem prostředků, kterým ČR přispívá do rozpočtu EU. Jestliže české týmy získaly v daném roce z uvolněného rozpočtu RP přinejmenším týž podíl, jímž ČR přispívá do rozpočtu EU, pak účast ČR v RP považujeme za úspěšnou. V opačném případě, tj. když podíl z uvolněného rozpočtu RP nedosahuje procenta, jímž ČR přispívá do celkového rozpočtu EU, pak se ČR stává donorem RP, tj. část jejího alikvotního příspěvku do rozpočtu RP připadne na podporu ostatních (nečeských) týmů. Neměli bychom ovšem ztratit ze zřetele, že tato interpretace vůbec nepřihlíží k hodnotě výsledků dosažených v projektech a ovšem ani k celé řadě dalších okolností, např. k tomu, že nemalá část rozpočtu RP připadá na účast třetích zemí. Během 6. RP bylo provedeno mnoho analýz, které prokazovaly těsný vztah mezi podílem, jímž členský stát přispívá do rozpočtu EU, a podílem, který jeho týmy kontrahují z rozpočtu RP (např. Albrecht, Vaněček 28). V tomto odstavci ukážeme, že těsnost této vazby trvá i nadále, což lze použít ke zpřesnění odhadu, zda ČR získává z rozpočtu RP adekvátní část, či zda dotuje evropský výzkum. Zmíněný vztah ukazuje bodový graf 4. V tomto grafu je vyneseno pro každý členský stát vždy sedm bodů, jejichž souřadnice představují podíly (v %), které požadovaly jeho týmy z celkově alokovaných částek v letech 27 až 213 z 6. a 7. RP vůči procentům, jimiž se stát podílel v těchto letech na financování rozpočtu EU. Regresní přímka proložená mezi těmito body je určena rovnicí y =,898x, (1) což znamená, že když v daném roce představuje příspěvek členského státu x % rozpočtu EU, pak částka kontrahovaná v RP jeho týmy v tomto roce představuje přibližně,9 x % ze sumy kontrahované v tomto roce z rozpočtu RP. Kdyby regresní koeficient v rovnici (1) byl roven 1, pak by členský stát získal z rozděleného rozpočtu stejný podíl, jakým přispívá do celkového rozpočtu EU. Koeficient však dosahuje hodnoty,9 a doplněk do jedné, tj.,1, ukazuje, že přibližně 1 % rozpočtu rozděleného v daném roce připadne jednak na financování účasti třetích zemí, jednak i na vlastní administrativní náklady RP. Samozřejmě, že jednotlivé státy se od regresní rovnice (1) více či méně odchylují. Přesto však uvedená rovnice vyjadřuje vazbu mezi procentem příspěvku do rozpočtu EU a procentem získaným z RP dosti přesně (což dokládá hodnota determinačního koeficientu R2 uvedená v grafu: čím více se hodnota tohoto koeficientu blíží 1, tím přesněji rovnice (1) vztah mezi procentem příspěvku a kontrahovaných procentem vyjadřuje). I když je tedy výše podpory, kterou jednotlivé členské státy získávají z rozpočtu RP, výsledkem komplikované soutěže mezinárodních konsorcií, která předkládají návrhy projektu RP, graf přece jen ukazuje, že nakonec se distribuce rozpočtu RP celkem řídí vztahem (1). Potvrzuje se tak, že procento příspěvku do rozpočtu EU je dobrým prediktorem procenta získaného z rozdělené sumy v RP. Z grafu 4 je patrné, že některé státy se setrvale nacházejí pod přímkou (např. IT a FR), a jsou tedy trvalými donory evropského výzkumu, jiné jsou v jednom roce nad přímkou a v jiném pod přímkou (např. ES, DE) a konečně některé další státy (typicky UK, NL, BE) jsou setrvale nad přímkou. Podíl příspěvku do rozpočtu EU násobený koeficientem,9 tak ukazuje referenční hodnotu, vůči níž lze posoudit, zda podpora, kterou získává stát z rozpočtu RP, je dostatečná, či nikoliv. Modrá linka v grafu 5 pak zobrazuje, jak se měnilo procento příspěvku ČR do rozpočtu EU v letech Červená linka ukazuje, jaký podíl z rozpočtu RP v těchto letech ČR kontrahovala, a černá linka ilustruje, kolik ČR kontrahovat měla, aby nebyla donorem evropského výzkumu ( černé hodnoty jsou odvozeny z modrých podle vzorce (1)). Je tedy okamžitě zřejmé, že během let 27 až 213 získávala ČR nižší podíl prostředků z RP, než kolik odpovídá predikci z jejího relativního příspěvku do 5

6 rozpočtu EU. Nemá-li se ČR stát donorem evropského výzkumu, měly by české týmy každoročně kontrahovat vyšší podíl z celkové podpory účasti v RP, než je podíl, kterým ČR přispívá do rozpočtu EU. Zhruba řečeno, jestliže ČR v r. 213 přispěla 1,24 % do rozpočtu EU, měla z rozpočtu RP rozděleného v tomto roce získat 1,11 %, zatímco získala pouze,76 %. 25 po adovaná podpora ze 6. a 7. RP (%) BE NL ES UK IT y =,8983x +,3785 R =,895 FR DE CZ p ísp vek do rozpo tu EU (%) Graf 4 Závislost podílu členského státu na finanční dotaci z rozpočtu RP a finančního objemu daného členského státu, kterým přispívá do rozpočtu EU. Sedm bodů pro každý stát odpovídá rokům Je tedy vidět, že ČR je trvalým donorem účasti ostatních členských států EU v RP. Bez nároku na přesnost lze konstatovat, že ČR každoročně podpoří účast ostatních členských států EU částkami v řádu stovek milionů Kč (podobně Frank, Albrecht 214). pom r (%) 1,4 1,3 1,2 1,1 1,,9,8 R 1,4,93,84 1,8,97 1,3 1,1 1,17 1,19 1,21 1,7 1,9,88,88 1,26,92 1,13 1,24 1,11,7,75,76, p ísp vek do rozpo tu EU po adovaná podpora ze 7. RP predikce Graf 5 Trend podílu (%) příspěvku ČR do rozpočtu EU (modrá čára), podíly ČR z rozpočtu RP v letech (červená čára) a teoretická predikce podílu podpory ČR ze RP (černá přerušovaná čára) VELIKOST REAKCE ČESKÝCH INSTITUCÍ NA VÝZVY 7. RP A JEJICH ÚSPĚŠNOST Důvody malého zapojení českých institucí do projektů 7. RP jsou jistě velmi komplexní. Jedna z hlavních otázek tedy je, zda české instituce reagují dostatečně na výzvy 7. RP k podávání návrhů projektů. Tento odstavec poskytuje na tuto otázku jistou odpověď opět na základě komparace reakcí států EU-28 na výzvy 7. RP, které jsou zachyceny v aktuální databázi E-CORDA. Jde o 416 výzev. Při komparaci odhlédneme od toho, že v různých tematických prioritách měly výzvy různou strukturu, speciálně tedy nebudeme rozlišovat mezi jedno- a dvoukolovými výzvami. Celkově reagovalo na výzvy 7 96 českých týmů. Ty se podílely od ledna 27 na přípravě 5 83 návrhů projektů. Sloupcová část grafu 6 ukazuje pro jednotlivé členské státy počet jejich týmů, které se aktivně účastnily přípravy projektů 7. RP. Kvůli porovnatelnosti jde ovšem o počty týmů připadající na jednotkovou populaci (tj. na 1 mil. obyvatel). Čárkovaná linka grafu 6 současně udává počty těchto aktivních týmů přepočítané na 1 FTE a podle tohoto ukazatele jsou členské státy též řazeny. ČR se nachází na 24. místě, příp. na 11. místě mezi 6

7 NČS (méně aktivních týmů připadajících na 1 FTE, které se podílely na přípravě návrhů projektů, měly jen SK a PL). Je opět vidět, že podle obou indikátorů malé státy (CY, MT, SI, EE) zaujímají v grafu přední místa. Naproti tomu ve velkých státech (UK, DE, FR) jde o stejně malé počty týmů (na 1 FTE) jako v případě ČR. Graf 6 též naznačuje velkou aktivitu týmů z IT, což je dáno zřejmě malou intenzitou VaV v oblasti IT (tj. nízkým poměrem GERD/HDP). Českou reakci je nutné porovnávat s přibližně stejně velkými státy, jako je ČR. Argument, že reakce ČR je vyšší než reakce DE a FR, je zavádějící přinejmenším z toho důvodu, že obě tyto země mají velmi silný národní systém výzkumu a vývoje, který patrně nejen pokrývá širší tematické spektrum než RP, ale vytváří i prostředí, v němž úspěšně fungují velmi silně výzkumně orientované segmenty průmyslu (např. farmaceutický průmysl). Graf 6 každopádně upozorňuje na malou aktivitu českých týmů při přípravě projektů 7. RP: měla-li by ČR mít obdobnou reakci jako AT, BE, HU (příp. i další porovnatelně velké státy), muselo by se na přípravě projektů podílet přibližně dvakrát více českých týmů, než tomu bylo dosud. po et t m na 1 mil. obyvatel po et t m na 1 FTE CY MT EL SI IT IE EE NL BE ES AT LU RO SE BG HU LV HR DK FI UK PT LT CZ DE FR SK PL po et t m na 1 mil. obyvatel - S S po et t m na 1 FTE po et t m na 1 mil. obyvatel - N S Graf 6 Sloupcový graf udává počty týmů podílejících se aktivně na přípravě návrhů projektů 7. RP. Jde ovšem o počty týmů připadající na jednotkovou populaci (tj. na 1 mil. obyvatel). Bodový graf pak udává počty aktivních týmů připadajících na jednotkovou kapacitu systému VaV (tj. na 1 FTE). Podle tohoto ukazatele jsou státy v grafu řazeny, ČR má mezi zeměmi EU-28 pátou nejnižší hodnotu podle tohoto indikátoru, příp. třetí nejnižší hodnotu mezi NČS. Dosažená úroveň účasti v projektech 7. RP je silně ovlivněna kvalitou předkládaných návrhů projektů, která ve velmi konkurenčním prostředí tohoto programu rozhoduje o jejich úspěšnosti, tedy o tom, zda EK podpoří jejich řešení z rozpočtu 7. RP. Úspěšnost ČR budeme posuzovat opět na základě mezinárodní komparace států EU-28, a to prostřednictvím dvou indikátorů: jednak půjde o účastnickou úspěšnost, jednak o finanční úspěšnost. Účastnickou úspěšností daného státu rozumíme poměr všech jeho týmů v úspěšných (tj. financovaných EK) návrzích projektů vůči celkovému počtu jeho týmů, které se podílely na přípravě všech (formálně správných) návrhů projektů. Nebereme v úvahu tedy návrhy projektů s takovými formálními závadami, v jejichž důsledku návrhy vůbec nevstoupily do odborného (peer review) hodnocení. Finanční úspěšnost je pak poměr souhrnu podpor požadovaných úspěšnými týmy daného státu vůči souhrnu podpor požadovaných jeho týmy ve všech (formálně správných) návrzích projektů. Graf 7 zobrazuje data pro mezinárodní komparaci účastnické úspěšnosti. Ta je pro jednotlivé státy EU-28 znázorněna bodovou částí grafu (se škálou na pravé straně). Současně tmavě modrá přerušovaná linka vyznačuje průměrnou účastnickou úspěšnost SČS a světle modrá přerušovaná linka totéž pro NČS. Sloupcový graf pak udává výsledné počty týmů z jednotlivých států EU-28, které se podílely na přípravě odborně hodnocených návrhů projektů. Ty jsou řazeny podle účastnické úspěšnosti. Účastnická úspěšnost ČR dosáhla hodnoty 19,5 %, tj. je vyšší než průměrná úspěšnost NČS, ČR předstihuje i pět SČS (ES, LU, PT, IT, EL), avšak nedosahuje průměru EU-15. Graf jasně ukazuje, že vysokou účastnickou úspěšnost mají nejen velké státy (FR, DE, UK), ale i středně velké technologicky vyspělé státy (BE, NL, DK, SE, IE, AT). Finanční úspěšnost států EU-28 zobrazuje sloupcový graf 8. Je vidět, že nejvyšší finanční úspěšnost mají ty státy, které mají i nejvyšší účastnickou úspěšnost (porovnej s grafem 7). Jestliže účastnická úspěšnost všech členských států se pohybovala přibližně v rozmezí %, finanční úspěšnost je v rozmezí 8 24 %. To je dáno tím, že finanční úspěšnost NČS je většinou výrazně nižší než jejich účastnická úspěšnost. Zatímco účastnická úspěšnost ČR je 19,5 %, finanční úspěšnost nedosahuje ani 15 % (přesně 14,4 %). Finanční úspěšností se ČR sice řadí na 16. místo mezi všemi státy EU-28, avšak hodnotou finanční úspěšnosti značně zaostává za průměrnou finanční úspěšností EU-28. 7

8 8 3% 7 25% po et ú astí ,5% EU-15: 21,3% EU-13: 17,7% 2% 15% 1% ú astnická úsp nost 2 1 5% BE NL FR DK DE SE UK IE AT LV EE FI LT HU CZ MT ES PL LU PT SK IT HR BG EL SI CY RO % po et ú astí - S S po et ú astí - N S ú astnická úsp nost EU 13 -ú astnická úsp EU 15 - ú astnická úsp nost nost Graf 7 Bodový graf (se škálou na pravé straně) udává účastnickou úspěšnost států EU-28, sloupcový graf pak ukazuje počet týmů z jednotlivých států EU-28, které se podílely na přípravě odborně hodnocených návrhů projektů. Státy jsou řazeny podle účastnické úspěšnosti. ČR má účastnickou úspěšnost 19,5 %, což ji řadí na 15. místo mezi všemi státy EU-28, příp. na 5. místo mezi NČS. 25% 2% EU-28-18,4% finan ní úsp nost 15% 1% 5% 14,4% % BE FR DE NL DK AT UK SE IE EE LT FI ES IT HU CZ EL PT LU PL SK LV SI HR CY MT BG RO finan ní úsp nost - S S finan ní úsp nost - N S finanan ní úsp nost - EU28 Graf 8 Finanční úspěšnost států EU-28. Průměrná finanční úspěšnost je vyznačena přerušovanou čarou. To, že finanční úspěšnost u všech NČS je výrazně nižší než jejich účastnická úspěšnost, naznačuje, že týmy z NČS nejsou úspěšné právě s těmi návrhy projektů, v nichž požadují vyšší podporu než v ostatních projektech. K tomu typicky dochází tam, kde se týmy státu nejen účastní odborného řešení projektu, ale též se pokoušejí o jeho koordinaci. Pak totiž požadují nejen příspěvek na náklady odborného řešení, ale i koordinační náklady. Poznamenejme, že finanční úspěšnost českých koordinátorů se pohybovala pouze okolo 6 % (!). Kdybychom tedy uvažovali pro ČR finanční úspěšnost v návrzích, které předkládali jiní než čeští koordinátoři, pak by finanční úspěšnost ČR dosáhla hodnoty 19,1 %, tzn., že by dokonce převýšila průměrnou finanční úspěšnost EU-28 (podobně Frank, Albrecht 214). ČR patří ke státům, které mají slabší reakci na výzvy na předkládání návrhů projektů 7. RP, tj. česká pracoviště se podílejí na přípravě mnohem menšího počtu návrhů projektů než pracoviště v porovnatelně velkých státech. Je tedy pravděpodobné, že výsledná malá účast ČR v 7. RP je způsobena malou aktivitou českých týmů už při přípravě návrhů projektů. Naproti tomu jak účastnickou, tak i finanční úspěšností se ČR řadí do středu členských států EU-28, což indikuje dobrou konkurenceschopnost českých týmů v projektech 7. RP. ÚSPĚŠNOST ČR V JEDNOTLIVÝCH PRIORITÁCH 7. RP Tabulka 1 (viz str. 2) ukazuje, že 7. RP má široké spektrum priorit. Priority SP1 Spolupráce označujeme jako tematické, priority ostatních specifických programů vymezují takové typy projektů, které lze rozvinout v celém spektru tematických oblastí, a proto se často označují jako priority horizontální (průřezové). V tomto odstavci porovnáme účast ČR v jednotlivých prioritách s účastí ostatních NČS (označujeme 8

9 je jako EU-12) a SČS (EU-15). Sloupcový graf 9 ukazuje, že výzvy v jednotlivých prioritách vyvolaly v CZ, EU-12 a EU-15 velmi podobnou reakci. Nejvíce návrhů projektů bylo podáno ve všech třech skupinách států do priorit PEOPLE, ICT a SME. Procentuální rozdělení návrhů projektů s českými účastníky se příliš neliší od rozdělení EU-12. Výraznější rozdíly nacházíme pouze u priorit ICT, TPT a REGPOT. Současně graf naznačuje, že rozdíl mezi reakcí EU-12 a EU-15 je u poloviny priorit větší než rozdíl mezi CZ a EU-15 a u poloviny priorit menší. Největší rozdíl mezi CZ a EU-15 je v prioritě PEOPLE, do které patřilo jen 15 % všech českých návrhů, zatímco u EU-15 šlo o 36 %, a dále v prioritě ERC, kde návrhy českých výzkumníků představovaly necelých 6 % všech českých návrhů projektů, zatímco u jejich kolegů z EU-15 šlo téměř 26 %. Tato fakta poukazují na velmi nízkou aktivitu české vědecké komunity v oblasti základního výzkumu (ERC hovoří o výzkumu posunujícím hranice poznání) a výzkumné mobility. Každopádně lze uzavřít tím, že tematické spektrum 7. RP nepředstavovalo v žádné prioritě překážku pro účast ČR. % p edlo en ch návrh projekt CZ EU-12 EU-15 4% 35% 3% 25% 2% 15% 1% 5% % HEALTH KBBE ICT NMP ENERGY ENV TPT SSH SPA SEC GA ERC PEOPLE INFRA SME REGIONS REGPOT SiS COH INCO Fusion* Fission SP1 SP2 SP3 SP4 SP5 Graf 9 Porovnání procentuálního rozdělení návrhů projektů s účastníky z CZ, EU-12 a EU-15 v jednotlivých prioritách 7. RP *) U priority Fusion databáze E-CORDA obsahuje údaje jen o koordinačních a podpůrných akcích. O účasti v úspěšných konsorciích ovšem rozhodne nejen počet zaslaných návrhů projektů, nýbrž i jejich úspěšnost. V tabulce 2 (viz str. 1) je uvedena účastnická a finanční úspěšnost opět pro CZ, EU-12 a EU-15. Nejvyšší úspěšnost v dané prioritě je vždy vyznačena žlutým podbarvením. Pokud je úspěšnost českých týmů alespoň o 1/1 vyšší než úspěšnost týmů EU-12, je políčko podbarveno modře. Červeně jsou podbarvena ta políčka, v nichž česká úspěšnost nedosahuje ani 1/3 úspěšnosti týmů EU-15. Je tedy okamžitě patrné, že ve všech tematických prioritách SP1 Spolupráce má EU-15 nejvyšší finanční úspěšnost. Naproti tomu v případě výzkumných infrastruktur je účastnická úspěšnost CZ a EU-12 vyšší než úspěšnost EU-15. ČR má nejvyšší finanční úspěšnost ve dvou prioritách SP4 Kapacity (INFRA a SiS), v prioritě NMP a v obou prioritách (tj. Fission a Fusion) programu EURATOM. V tematických prioritách HEALTH, KBBE, ICT, NMP, ENERGY, ENV, TPT a SPA se finanční úspěšnost českých týmů blíží finanční úspěšnosti týmů EU-15 více, než je tomu u týmů EU-12. Priorita HEALTH ukazuje velký rozdíl jak v účastnické, tak zejména ve finanční úspěšnosti týmů CZ a EU-12 na jedné straně a týmy EU-15 na druhé straně. Výzkum v NČS patrně není schopen dostát nárokům rozsáhlých projektů mezinárodní spolupráce, o které v oblasti biomedicíny usilují SČS. Velké rozdíly ve finanční úspěšnosti mezi týmy CZ, EU-12 a EU-15 jsou patrné rovněž v prioritách TPT a SPA. Nelze ovšem přehlédnout, že jak účastnickou, tak i finanční úspěšnost v grantech ERC (SP2 Myšlenky) má ČR přibližně 4krát nižší než EU-15 a v obou případech je nižší, než má EU-12. Graf 9 naznačuje, že mezi EU-15 a CZ existuje velký rozdíl mezi procenty návrhů projektů ERC a rovněž rozdíl v úspěšnosti (jak účastnické, tak finanční) je mezi oběma skupinami států naprosto zásadní a je třeba vzít v úvahu, že česká úspěšnost v projektech ERC nedosahuje ani celkové úspěšnosti států EU-12. Čeští účastníci zjevně nezvládají koncipovat granty ERC ve stejné kvalitě jako jejich kolegové z EU-15, a dokonce je koncipují s mírně menší kvalitou než jejich kolegové z EU-12. Nízká úspěšnost českých žadatelů o granty ERC, tedy o projekty základního výzkumu, je o to závažnější, že ČR patří k zemím, které směrují velkou část svých hrubých domácích výdajů na VaV (GERD) právě do základního výzkumu. Zdá se tedy, že ambice výzkumných institucí řešit projekty základního výzkumu (tedy na hranici současného lidského poznání) lze snáze uspokojit na národní úrovni než ve velmi náročné soutěži, kterou pro výzkumníky z celého světa organizuje ERC. Jestliže je nyní účast v grantech ERC všeobecně považována za měřítko kvality národního výzkumu, pak tento rozdíl ukazuje na zásadní strukturní problém českého výzkumu. Úspěšnost českých týmů v tematických prioritách KBBE, ICT a NMP je porovnatelná s úspěšností SČS. České týmy mají výrazně nižší úspěšnost než týmy SČS v biomedicínském výzkumu (tj. v prioritě HEALTH). Nízká úspěšnost NČS v této oblasti naznačuje malou provázanost výzkumných aktivit a zaměření jejich týmů s ekonomicky nejvýznamnějšími odvětvími evropského biomedicínského sektoru. Nízkou úspěšnost a zároveň nízkou účast má ČR v prioritách ENERGY, SPA a SEC. Jednoznačně velmi neúspěšnou účast má CŘ v projektech ERC (tedy projektech základního výzkumu). Finanční úspěšnost českých výzkumníků žádajících o projekty ERC nedosahuje ani jedné čtvrtiny finanční úspěšnosti jejich kolegů ze SČS. Vzhledem k tomu, že nyní je všeobecně účast v grantech ERC považována za měřítko kvality národního výzkumu, pak je třeba podniknout kroky, které efektivně povedou ke zvýšení úspěšnosti, na jejíž nízkou hodnotu upozorňuje tato zpráva (a řada jejích předchozích verzí, např. Pátá průběžná zpráva o účasti ČR v 7. RP). 9

10 SP Tematická Účastnická úspěšnost (%) Finanční úspěšnost (%) priorita CZ EU-12 EU-15 CZ EU-12 EU-15 HEALTH 2,1 18,7 27,9 17,2 15,2 27, KBBE 21,7 16,8 22, 17,6 1,2 18,7 ICT 14,5 11,8 16,8 14,3 11,7 17,2 NMP 34,1 29,8 33,2 3, 23,8 3,9 ENERGY 19,2 17,5 27, 17,8 14,6 25, SP1 Spolupráce ENV 17,9 17,1 23, 13, 12,7 22,1 TPT 23, 22,6 3,3 2,3 17,8 3,4 SSH 8,8 8,3 11,6 5,8 5,8 1,6 SPA 24,3 25,2 3,1 2,3 16,8 33,7 SEC 13,3 17,2 19,6 1,4 17,5 19,6 GA 4, 84,2 71,3 23,8 8,8 88,2 SP2 Myšlenky ERC 3,3 3,8 11,1 3,7 3,9 11,4 SP3 Lidé PEOPLE 19,3 23,2 19,8 NA NA NA INFRA 47,9 48,1 42,8 5,3 36,4 45,3 SME 16,6 16,5 19,1 18,9 15,6 19, REGIONS 18,8 19,1 19,7 17, 16,3 21,3 SP4 Kapacity REGPOT 18,9 11,5 12,4 15,6 1,6 13, SiS 21,1 2,2 28,4 28,7 2, 3,2 COH 33,3 29,4 35,2 25,9 28,4 57, INCO 13, 32,8 38,7 9,5 32, 4,6 Euratom Fusion* 1, 64,3 89,3 1, 48,3 95,8 Fission 54,7 5,2 54, 56,5 38,3 52, Tabulka 2 Komparace účastnické a finanční úspěšnosti českých žadatelů o projekty se žadateli z EU-12 a EU-15 v jednotlivých prioritách 7. RP. Nejvyšší úspěšnost v dané prioritě je vždy vyznačena žlutým podbarvením. Pokud je úspěšnost českých týmů alespoň o 1/1 vyšší než úspěšnost týmů EU-12, je políčko podbarveno modře. Červeně jsou podbarvena ta políčka, v nichž česká úspěšnost nedosahuje ani 1/3 úspěšnosti týmů EU-15 (podobně tabulka 2 Frank, Albrecht 214). ČR a koordinace projektů 7. RP Na základě způsobu rozdělení rolí při řešení projektů 7. RP je možné hovořit o 4 formách (rolích) účastníků: koordinátor, vedoucí pracovního balíku (Work Package leader), vedoucí výzkumného úkolu (Task leader) a jiný účastník projektu. Každá z těchto rolí vyžaduje jiný typ a jiné množství práce v projektu, což s sebou nese také rozdílný rozpočet a náklady na řešení projektu. Velikost a rozsah projektů RP je obvykle mnohem větší, než jak je tomu u projektů řešených na národní úrovni. Proto je koordinace velkých konsorcií složených z mnoha různých týmů z různých národních prostředí velmi náročná a vyžaduje profesionální manažerské schopnosti řídit projektové činnosti k dosažení všech cílů projektu. Role koordinátora v projektu kromě zvýšeného příspěvku ze strany EK přináší také takzvaný pull effect. Ze statistik účasti v 7. RP vyplývá, že v průměru každý koordinátor přitáhne do projektu dalších 1,6 partnerů z vlastní země. To také poukazuje na to, že propojení mezi výzkumnými institucemi na národní úrovni jsou silnější než na úrovni mezinárodní. Pull effect má také určitě pozitivní vliv na zapojení výzkumných týmů, které ještě nemají zkušenosti s RP (Sipko, Straka, Hricová 212). Jak vyplývá z grafu 1, koordinace projektů 7. RP je všeobecný problém všech NČS. Podobně jako při jiných porovnáních jsou všechny země EU-13 a na konci žebříčku. Naopak velká pětka (UK, DE, FR, ES, IT) koordinuje 67 % projektů 7. RP. Koordinátoři z UK jsou nejaktivnější a v RP řídí každý pátý projekt. Bodová část grafu znázorňuje, jakou část účastníků dané země tvoří koordinátoři. UK (29,5 %) a IE (23,3 %) mají nejvyšší procento koordinátorů. To indikuje jazykovou výhodu koordinátorů, kteří jako mateřský jazyk používají angličtinu. České týmy koordinovaly pouze 119 projektů 7. RP, tedy téměř dvakrát méně než HU a téměř šestkrát méně než AT. Čeští koordinátoři tak představují přibližně 8,9 % všech českých účastníků, bodový graf jasně ukazuje, že se jedná o jeden z nejmenších podílů mezi členskými státy EU. ČR patří až 23. místo. Celkový podíl koordinátorů ze SČS je více než dvakrát vyšší než v ČR. To je v rozporu se schopností českých výzkumných týmů efektivně řídit výzkumné projekty. Od počátku roku 199 vyvinula ČR systém národních grantových agentur a řada výzkumných týmů získala mnoho zkušeností se systémem výzkumných grantů. 1

11 po et koordinátor UK DE FR ES IT NL BE SE AT EL DK IE FI PT PL HU CZ CY RO SI EE BG HR SK LU LV LT MT S S - po et koordinátor N S - po et koordinátor podíl koordinátor na celkové ú asti 33% 3% 28% 25% 23% 2% 18% 15% 13% 1% 8% 5% podíl koordinátor na celkové ú asti Graf 1 Sloupcový graf zobrazuje počty koordinátorů projektů 7. RP ze států EU-28. Bodový graf ukazuje procento koordinátorů z celkového počtu účastníků dané země. Tabulka 3 ukazuje rozdělení koordinátorů z CZ, EU-12 a EU-15 podle finančních schémat, tj. typů projektů. Je zřejmé, že režim financování NoE (sítě excelence) je koordinován pouze SČS. NČS koordinují pouze 1,2 % projektů zaměřených na mezinárodní spolupráci (CP). Na druhé straně, NČS koordinují téměř 14 % všech koordinačních a podpůrných akcí (CSA), které nejsou primárně určeny pro vědecký výzkum, a 1 % projektů typu BGS, které se specializují na podporu výzkumu ve prospěch MSP a organizací občanské společnosti. Finanční schéma CZ EU-12 EU-15 Celkem BSG CP CP-CSA CSA ERC MC NOE Celkem Tabulka 3 Porovnání počtu koordinátorů z ČR, EU-12 a EU-15 dle typů projektů Jak již bylo řečeno, ČR koordinuje v 7. RP 119 projektů. Ovšem je třeba si uvědomit, že 6 % z těchto projektů se týká SP3 Lidé, 23 % koordinovaných projektů tvoří nevýzkumné koordinační a podpůrné akce, takže jen v 8 případech koordinuje česká instituce ryze výzkumný projekt (viz tab. 4). Instituce Sektor TP ID Akronym projektu Astronomický ústav AV ČR, v. v. i. REC (AV ČR) SPA STRONGGRAVITY Centrum výzkumu Řež, s. r. o. REC Fission SCWR-FQT Honeywell International, s. r. o. PRC ICT REFLECT Masarykova univerzita (FI MU) HES ICT RAQUEL První brněnská strojírna Velká Bíteš, a. s. PRC TPT ESPOSA Tescan, a. s. PRC NMP UNIVSEM Univerzita Karlova v Praze (MFF UK) HES NMP CHIPCAT Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. REC KBBE HEALTHYMINORCEREALS Tabulka 4 Čeští koordinátoři CP (kolaborativních projektů) 11

12 Poněvadž projekty zaměřené na mezinárodní spolupráci (CP) získaly největší část rozpočtu 7. RP a tab. 3 ukazuje, že tyto projekty byly koordinovány téměř výhradně SČS, lze předpokládat, že NČS koordinují jen velmi malou část rozpočtu 7. RP (tedy pouze velmi malou část z celkového množství požadovaných příspěvků). Sloupcová část grafu 11 ukazuje pro každý členský stát EU celkové způsobilé náklady (tmavě modré sloupce) a celkovou podporu EK pro projekty, jež jsou řízeny koordinátory dané země EU-28. Bodová část grafu ukazuje podíl finanční podpory EK, který je koordinován koordinátorem dané členské země. Z grafu 11 plyne, že žádný NČS nepřekročil hranici 1 % koordinované finanční podpory z rozpočtu 7. RP. Všechny NČS dohromady koordinují pouze 2,3 % finančního příspěvku EK. Podíl rozpočtu 7. RP koordinovaný NČS je tedy z celkového pohledu zanedbatelný. Pro porovnání: pět velkých zemí DE, UK, FR, IT a ES koordinuje 62 % tohoto příspěvku. Všechny SČS pak 9 %. Totéž platí o způsobilých nákladech na projekty 9 % rozpočtu 7. RP je koordinováno SČS, pouze 2 % NČS a zbylých 8 % ostatními státy, především CH a NO. České týmy koordinovaly,25 % z celkové finanční podpory EK a shodně,25 % rozpočtu 7. RP. 1 1,% ,% 6 mil. 5 4 CZ -,25% 1,% 3 2,1% 1 DE UK FR IT ES NL BE SE AT EL DK FI IE PT PL HU CZ SI LU CY EE HR RO SK LT BG LV MT,1% způsobilé náklady podpora EK podíl finanan ní podpory koordinovan koordinátory (%) Graf 11 Tmavě modré sloupce uvádějí celkový rozpočet projektů koordinovaných danou zemí EU. Světle modré sloupce celkový příspěvek EK v projektech, které jsou koordinovány příslušnou zemí EU. Bodový graf ukazuje podíl finanční podpory EK, který je koordinován koordinátorem dané členské země. Návrhy projektů procházejí přísným systémem odborného (peer review) hodnocení. Tomuto hodnocení předchází kontrola, zda návrhy projektů splňují formální podmínky, které na projekty klade EK (tzv. eligibility check). Tato kontrola zjišťuje nejen, zda návrhy tematicky korespondují s obsahem výzvy, ale též zda struktura týmů vyhovuje požadavkům EK (projekty nemají suplovat národní výzkum, takže výzvy většinou stanoví minimální počet zemí, z nichž musejí pocházet týmy řešitelského konsorcia), a kontroluje se celá řada dalších parametrů projektových návrhů. V důsledku formálních závad dochází k vyřazení nemalé části návrhů projektů, aniž návrh vstoupí do procesu odborného hodnocení. Návrh projektu předkládá EK koordinátor, který hodlá nejen koordinovat řešení projektu, ale zpravidla koordinuje i přípravu jeho návrhu. Koordinátor hraje významnou roli tedy nejen při řešení projektu, ale i přípravu návrhu musí vést tak, aby byl podán formálně správný návrh projektu. Sloupcová část grafu 12 udává, jaké procento všech podaných návrhů řídí koordinátoři z daného členského státu. Je zřejmé, že hlavní koordinační iniciativu mají koordinátoři ze SČS, které jsou vyznačeny modrými sloupci. Koordinátoři z UK, IT, DE, ES a FR hodlali koordinovat téměř dvě třetiny všech návrhů projektů. Bodová část grafu 12 pak udává procento koordinátorů daného státu, kteří předložili % koordinovan ch projekt 2% 18% 16% 14% 12% 1% 8% 6% 4% 2% 18% 16% 14% 12% 1% 8% 6% 4% 2% % formáln vadn ch projekt % UK IT DE ES FR NL EL SE BE AT FI DK PT IE PL HU RO CZ SI CY BG SK HR EE LT LV LU MT % koordinov. projekt % formáln vadn ch projekt % Graf 12 Sloupcový graf udává, jakou část ze všech podaných návrhů chtěli řídit koordinátoři z jednotlivých členských států EU. Spojnicový graf udává podíl formálně vadných návrhů z celkového počtu návrhů koordinovaných koordinátory daného členského státu. 12

13 formálně vadný projekt. Je patrné, že koordinátoři z NČS mnohem častěji předkládají formálně nevyhovující návrhy než koordinátoři ze SČS. Koordinátoři z ČR hodlali koordinovat 1 17 projektů, tj. méně než 1 % všech podaných návrhů, avšak úsilí vynaložené na přípravu 35 návrhů přišlo nazmar již v důsledku formálních závad (podobně Frank, Albrecht 212). Podíl rozpočtu 7. RP, který koordinují NČS, je zanedbatelný. České týmy koordinovaly pouze,25 % z celkové finanční podpory EK a shodně,25 % rozpočtu 7. RP. Malý počet českých koordinátorů naznačuje poměrně nízké ambice českých týmů aktivně ovlivňovat průběh projektů 7. RP. České týmy raději uplatňují v projektech svou profesní dovednost, to znamená, že přispívají k řešení projektu spíše jako autoři dílčích vědeckých myšlenek a prováděcích metodik, místo toho, aby řídily velká konsorcia k dosažení cílů formulovaných v pracovních programech jednotlivých výzev k předkládání návrhů. ÚČAST ČR V JEDNOTLIVÝCH PRIORITÁCH 7. RP Získaná podpora z rozpočtu RP a počet českých týmů, které se účastní řešení projektů 7. RP v dané prioritě, jsou základními ukazateli rozsahu české účasti v této prioritě. O velikosti účasti rozhoduje celkový rozpočet alokovaný na danou prioritu, reakce českých týmů na výzvy na podávání návrhů projektů do daného tématu a úspěšnost návrhů s českými týmy. Oba indikátory jsou pro jednotlivé priority znázorněny grafem 13: sloupcová část grafu udává počty českých účastníků v projektech řešených v dané prioritě (škála na levé straně) a bodový graf pak ukazuje celkovou získanou podporu v mil. % (škála na pravé straně). Pokud jde o účast v tematických prioritách SP1 Spolupráce, je zřejmé, že největší počet účastí měla ČR v ICT, šlo o 16 účastí, které EK podpořila částkou 39 mil. %. Jde ovšem o prioritu, která disponovala největším rozpočtem. V prioritě NMP má ČR účast jen o málo menší, zde jde o 145 účastí, které získají podporu přibližně 29 mil. %, a v prioritě TPT je pak už jen 114 účastí, na které však připadá téměř stejná podpora jako v NMP, totiž 26 mil. %. Pokud porovnáváme rozsah účasti v jednotlivých prioritách, je třeba neustále přihlížet k velikosti jejich rozpočtů. Připomeňme tedy, že priorita ICT disponovala přibližně třikrát větším rozpočtem než priorita NMP a i priorita TPT měla větší rozpočet než NMP. Celková získaná podpora českých týmů v těchto třech prioritách tedy nesleduje velikost rozpočtů, jimiž disponovaly. Další rozpor je u priority HEALTH, jejíž rozpočet byl přibližně na úrovni 2/3 rozpočtu ICT nebo téměř dvojnásobku rozpočtu priority NMP, avšak EK podpoří 83 českých účastí v této prioritě částkou asi 2 mil. %. Vztáhneme-li tedy celkovou finanční podporu získanou českými týmy k rozpočtům jednotlivých priorit, nezbývá než konstatovat velmi odlišnou schopnost jednotlivých oborových sektorů českého výzkumu a vývoje účastnit se korespondujících tematických (oborových) priorit. V tomto smyslu se tedy jeví jako velmi vysoká účast českých týmů v prioritě NMP a TPT, ale už zřetelně slabší v prioritách ICT a HEALTH. Graf 13 též upozorňuje na nízkou účast v prioritě ENERGY, která pokrývala široké spektrum produkce energie z obnovitelných zdrojů včetně budování inteligentních síťových struktur pro přenos energie , po et t m (ú astí) , 35, 3, 25, 2, 15, 1, 5,, HEALTH KBBE ICT NMP ENERGY ENV TPT SSH SPA SEC podpora EK (mil. ) GA ERC PEOPLE INFRA SME REGIONS REGPOT SiS COH INCO Fusion Fission SP1 SP2 SP3 SP4 SP5 po et t m podpora EK Graf 13 Sloupcový graf ukazuje počty českých účastí v jednotlivých prioritách 7. RP a bodový graf pak udává úhrnnou podporu, kterou české týmy v dané prioritě získaly. Z grafu 13 je také dobře patrné, že vůbec největší počet účastí měla ČR v SP3 Lidé (tedy v projektech studijních pobytů Marie Curie): zde šlo o 193 účastí, které EK podpořila částkou přes 29,5 mil. %. Tyto projekty mají velký význam, neboť mohou přivést na česká pracoviště talentované zahraniční výzkumníky nebo vyslat české výzkumníky na významná zahraniční pracoviště, což může následně vést k posílení zapojení ČR do specifické mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji. Sloupcová část grafu 13 ukazuje na poměrně velkou schopnost MSP využít příležitostí, které jim 7. RP nabídl: celkem 16 týmů z MSP získalo podporu v úhrnné výši 16 mil. %. V průměru tak MSP získaly na svou účast podporu ve výši přibližně 152,5 tis. % (tj. okolo 4 mil. Kč). ČR vykazuje též dobré zapojení do infrastrukturních projektů. RP zde např. podstatným způsobem přispívá k zapojení ČR do evropské multigigabitové sítě GN3. Celková cena tohoto projektu přesahuje 18 mil. % a zapojení ČR do něj podpořila EK částkou 2,2 mil. %. 13

14 Poznamenejme konečně, že ČR má 14 účastí v projektech ERC. Jde vesměs o velmi nákladné projekty, jejichž průměrná podpora se pohybuje okolo 1 mil. %, což představuje zhruba 5krát vyšší částku, než je průměrná podpora získaná českými týmy v celém 7. RP. Je však patrné, že projekty ERC představují jen malou položku v portfoliu české účasti, přičemž SP2 Myšlenky měl druhý nejvyšší rozpočet (po SP1 Spolupráce). Nízká účast je zejména důsledkem velmi nízké úspěšnosti návrhů projektů, které předkládají čeští výzkumníci. Podrobněji o účasti ČR v projektech ERC informuje zvláštní kapitola této zprávy. Chceme-li posoudit účast českých týmů v jednotlivých prioritách, můžeme postupovat obdobně jako při hodnocení celkové účasti, tedy vyjít z toho, že ČR by měla v každé prioritě získat z celkově rozdělených prostředků přibližně tu část (v procentech), kterou přispívá do celkového rozpočtu EU. Můžeme ovšem setrvat u prostého porovnání podílu získaného v dané prioritě s podílem, který ČR získala v celém 7. RP. V grafu 14 ukazují světle modré sloupce právě procenta rozděleného rozpočtu, které získaly české týmy, a zmíněné dvě referenční meze jsou vyznačeny čárkovaně. Priority jsou tentokrát seřazeny právě podle rostoucího procenta, které z rozdělených prostředků získaly české týmy. Zde je tedy vidět, že ČR má velmi malou účast v projektech ERC, dále v projektech rozpočtově největších priorit ICT a HEALTH. Při této komparaci vychází tedy jako vůbec nejslabší účast v prioritě GA a INCO (které však představovaly jen malou část celkového rozpočtu 7. RP). Na druhé straně grafu je vidět, že účast v prioritách TPT, SME, SiS, Fission a REGPOT vedla nejen k získání výrazně vyšší části uvolněného rozpočtu, než ČR získala v celém 7. RP, ale dokonce i vyšší části, než by odpovídalo proporcionálně českému příspěvku do rozpočtu těchto priorit. Tento vysoký zisk bývá důsledkem aktivit jen několika málo institucí. Např. v prioritě Fission programu EURATOM jde zejména o aktivity Ústavu jaderného výzkumu v Řeži, který získává pro ČR velmi důležité informace pro bezpečnost technologií jaderného štěpení. V případě TPT jde opět o aktivitu Centra dopravního výzkumu. Naproti tomu u priority SME se jedná o zapojení většího počtu malých a středních podniků. Velkou aktivitu vykazují české instituce v projektech na podporu konvergenčních regionů. Jde o projekty zaměřené na zvýšení výzkumného potenciálu těchto regionů, tedy projekty, které by měly mít dopad na budoucí zapojení institucí do evropského výzkumu. 5% 4% 3% 2% 1,2% 1%,7% % GA INCO ERC ENERGY ú ast, podpora EK - CZ/EU28 (%) HEALTH SEC ICT SPA PEOPLE ENV SSH INFRA REGIONS KBBE NMP COH TPT SME SiS Fusion Fission REGPOT % ú astí % podpory EK p ísp vek R do rozpo tu EU (%) podíl finan ní podpory 7. RP pro R Graf 14 Tmavě modré sloupce ukazují, jakou část účastníků z EU-28 představují v jednotlivých prioritách čeští účastníci. Světle modré sloupce pak udávají procenta (EU-28 = 1 %) rozděleného rozpočtu, které v jednotlivých prioritách získaly české týmy. U priority Fusion databáze E-CORDA obsahuje data jen o koordinačních a podpůrných akcích. Odlišná struktura RP, odlišné názvy jednotlivých tematických priorit i jejich odborná náplň a nesourodost datových zdrojů způsobují potíže při porovnávání odborného zaměření projektů, kterých se účastnily české týmy v RP. Určitým východiskem, které umožňuje alespoň částečně tento problém vyřešit, je databáze CORDIS, která třídí jednotlivé projekty RP do oblastí dle jejich odborného zaměření, a proto lze analyzovat a porovnávat odbornou skladbu projektů s účastí ČR v různých RP bez ohledu na jejich zařazení do tematických priorit, které jsou v každém RP definovány rozdílně. Situaci komplikuje to, že projekty RP bývají mnohdy multidisplinární a zasahují tedy do více vědních oborů, jeden projekt může být tedy zařazen do několika oblastí. Tabulka 5 porovnává odbornou skladbu projektů s účastí ČR v 6. a 7. RP. Procenta u jednotlivých oblastí udávají podíl projektů daného RP, které se ve svém odborném profilu danou problematikou zabývaly. Z těchto dat je na první pohled zřejmé, že odborná skladba projektů se v obou RP značně liší. V 7. RP české týmy v porovnání s 6. RP participují v mnohem menší míře v projektech zaměřených na energii. Nízká je účast zejména v projektech, které se věnují obnovitelným zdrojům energie, energetické bezpečnosti, transportu a uchování energie. Menší procento projektů je oproti 6. RP zaznamenáno také v sociální oblasti, bezpečnosti a ochraně životního prostředí. Naopak v 7. RP je větší pozornost věnována vývoji nových průmyslových technologií a nanotechnologiím. V 7. RP vzrostl také podíl projektů, které se zabývají ochranou zdraví, biotechnologiemi a obecně přírodními vědami. Dlouhodobě malé procento projektů řeší problematiku zemědělství a výživy. Jen mírně se zvýšil podíl českých týmů v oblasti ICT, přestože je tento obor nadprůměrně dotován z rozpočtu RP. 14