ANALÝZA PROBLÉMOVÝCH TÉMAT V RÁMCI PRIORITY 1

Transkript

1 ANALÝZA PROBLÉMOVÝCH TÉMAT V RÁMCI PRIORITY 1 PODPORA PŘEDÁVÁNÍ ZNALOSTÍ A INOVACÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ A VE VENKOVSKÝCH OBLASTECH 1. Co je skutečným problémem, na který má politika v rámci jednotlivých priorit reagovat? Priorita přenosu znalosti a inovací (Transfer of Knowledge and Innovations) zahrnuje jak autonomní potřeby rozvoje zemědělství a venkovské společnosti/ekonomiky, tak potřeby politiky (ostatních opatření SZP) k realizaci svých cílů. Je možné také rozlišovat tematické 1 potřeby a procesní potřeby tj. faktory, které by měly být zdokonaleny, aby byl transfer znalostí účinný 2. Inovace lze chápat ve smyslu konceptu zemědělského inovačního systému (AIS, nebo AKIS, ref. EK, Světová banka, OECD) jako zlepšení ekonomického a společenského významu, která jsou technické, manažerské, organizační, institucionální nebo politické povahy. Inovační proces může být odstartován mnoha činiteli, např. změnou cen faktorů, dostupnými technologiemi, změnami podmínek a regulací, zájmy o zdraví a pohodu zvířat atd. Jako proces inovace zahrnují výzkum, transfer znalostí a technologií, investice do produkce a infrastruktury, instituce (pravidla) a řízení (governance). Posledně jmenované, řízení inovací, je velmi relevantní ve vztahu k Programu rozvoje venkova a koordinuje: vznik a dostupnost nových technologií, společenské postoje, poradenský systém a vzdělávání. Přenos znalostí a inovační proces probíhá několika kanály: prostřednictvím soukromých (nezávislých) poradců, poradenskými a vzdělávacími službami firem nabízejících zemědělské technologie, poradenskými a vzdělávacími službami středních škol, universit a výzkumných organizací, pomocí profesních a zájmových organizací zemědělců, sítí rozvoje venkova, prostřednictvím poradenského systému MZe, nezávislými médii a internetovými službami MZe. Tyto služby existují paralelně, jejich provázanost je spíše slabá a jen některé jsou vzájemně koordinovány. Zemědělcům a venkovskému obyvatelstvu je poskytováno množství informací, ty jsou však mnohdy neúplné z hlediska jejich přímého využití v praxi. V současné době je ekonomický růst v České republice založen zejména na absorpci a šíření technologií, které jsou nové ve firmách, nebo nové v zemi, ale nejsou nové ve světě. Vývoj nových domácích znalostí prostřednictvím VaV nebo nevýzkumných technických aktivit, stejně jako akumulace znalostí ve veřejném systému VaV, není dosud hlavním hybatelem 1 potřeby znalosti a dovednosti v určitých oblastech (např. jak zacházet s pesticidy) 2 Je třeba si uvědomit, že transfer znalostí je přirozený proces, který je však podmíněn mnoha formálními i neformálními instituty (pravidly) a kapacitou a postojem aktérů. Některé z těchto institutů a postojů mohou představovat slabá místa, která transfer znalostí zpomalují nebo nesprávně směřují. 1

2 růstu. 3 Tento obecný stav se plně promítá do oblasti zemědělství, a to přesto, že zde existuje dlouhodobě specifický rezortní výzkum. Poradenství Systém zemědělského poradenství se řídí Koncepcí poradenského systému Ministerstva zemědělství na léta , která vychází z NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 73/2009 a dle které má každý členský stát povinnost zavést poradenský systém pro zemědělce v oblasti obhospodařování půdy a řízení zemědělských podniků. Poradenské služby jsou poskytovány různými formami, které tvoří čtyři stupně: i) Vstupní konzultace, které jsou poskytovány Agenturami pro zemědělství a venkov MZe, agrárními nevládními neziskovými organizacemi (NNO) včetně Krajských informačních středisek pro rozvoj zemědělství a venkova (KIS) a prostřednictvím Celostátní sítě pro venkov. V oblasti lesnictví tuto úlohu plní odborní lesní hospodáři. ii) Odborné konzultace, které představují přímý přenos poznatků z vědeckých pracovišť do praxe. Poskytovatelem této úrovně konzultací jsou resortně orientované výzkumné ústavy, organizační složky státu, veřejné vysoké školy a vyjmenovaná odborná sdružení. iii) Individuální poradenství, které se zaměřuje na specifické problémy žadatelů, které vyžadují intenzivnější spolupráci poradce. Poskytovatelem jsou soukromí poradci akreditovaní MZe. iv) Poskytování informací prostřednictvím specializovaných webových portálů. Problémem prvních dvou stupňů (vstupních a odborných konzultací) je jejich finanční nestabilita, protože jsou podporovány výhradně z národních zdrojů. Prostředky přidělené z národních dotací v roce 2009 na oba typy konzultací ve výši 9,4 mil. Kč byly na rok 2011 a 2012 kráceny na pouhých 1,8 mil. Kč. Třetí stupeň poradenského systému MZe využívá akreditovaných privátních poradců, pro které stát zajišťuje vzdělávání a příjemcům poradenských služeb kompenzaci části nákladů na tyto služby. V registru je v současné době vedeno 278 poradců akreditovaných pro oblast zemědělství a lesnictví, někteří poradci jsou akreditováni ve více oblastech nebo podoblastech. 3 Technopolis Group - Mezinárodní audit výzkumu, vývoje a inovací v České republice, MŠMT

3 Tabulka 1 Počty poradců podle odborného zaměření do oblastí a podoblastí Rostlinná výroba Živočišná výroba Oblast Zemědělství Optimalizace Ekologické hospodaření zemědělství zemědělského podniku Zemědělství a ochrana přírody a krajiny Energetické využití agrárních produktů Oblast Lesnictví Poradenský systém MZe je zaměřen na poradenství v oblasti kontrol podmíněnosti a částečně na technologické poradenství, které je poskytované v souvislosti s poradenstvím ke kontrole podmíněnosti. V současnosti však vznikají další potřeby zajistit a garantovat kvalitní poradenství a to zejména v rostlinolékařské oblasti, ochraně půdy, implementaci agroenvironmentálních opatření (AEO), zlepšení produktivity a efektivnosti zemědělství zaváděním nových technologii a postupů, v oblasti ochrany ovzduší a změny klimatu a v oblasti rozvoje venkova. Pro zajištění uvedených potřeb bude nezbytné dále rozvíjet poradenský systém, rozšířit jeho obsah a zvýšit jeho kvalitu a účinnost. Vzdělávání a trh práce Zatímco se zrychluje úbytek málo kvalifikovaných pracovních míst a roste počet míst s vyššími kvalifikačními požadavky, ocitne se v následujících několika letech oblast zemědělského středního školství v historicky nejvýraznějším demografickém propadu (o téměř třetinu ve srovnání ke školnímu roku 2006/7). 3

4 Graf 1 Přechod absolventů ze vzdělávání na pracovní trh Problém je navíc umocňován skutečností, že jen malá část absolventů technických oborů má zájem vykonávat po ukončení školy tu kvalifikaci, pro kterou se vzdělávala. Podobně, i z vysokých škol je příliv absolventů do zemědělství minimální. Rovněž zhoršující se věková struktura zemědělských pracovníků má významný vliv na stagnaci nebo pokles kapacity zemědělství přijímat nejnovější poznatky a inovovat. Naplňování cílů SZP především v oblasti agroenvironmentální, účinného využívání přírodních zdrojů, přizpůsobování se změně klimatu a zmírňování této změny, zajištění potravinové bezpečnosti a zvyšování produktivity, vyžaduje průběžné vzdělávání pracovníků v zemědělství a lesnictví na všech pracovních úrovních. V současné době jsou tyto potřeby naplňovány částečně opatřením PRV I.3.1 Další odborné vzdělávání a informační činnost. Opatření je sice orientované na získávání a prohlubování znalostí a dovedností a šíření informací k jednotlivým opatřením osy I a II PRV a k cílům SZP, ale chybí mu dlouhodobá koncepce, kterou by vzdělávací instituce sledovaly. Podobně, spíše podle okamžité potřeby, poskytuje vzdělávání v tomto směru i Národní síť rozvoje venkova. Dále je toto vzdělávání poskytováno běžnou vzdělávací soustavou (střední a vysoké školství), avšak jen marginálně a bez hlubší koordinace s aktivitami MZe. Rezort zemědělství nemá přímý vliv na obsahové zaměření programů a jejich zaměření může ovlivňovat pouze nepřímo například pomocí schvalování rámcových vzdělávacích programů středních odborných škol. Strukturální fondy pro rozvoj lidských zdrojů nejsou pro vzdělávání v zemědělství a lesnictví využívány a vzdělávání k venkovské problematice je z tohoto zdroje využíváno jen velmi okrajově. Odborné kurzy (např. kurzy k nakládání s přípravky na ochranu rostlin, kurzy obecných zemědělských činností) jsou v současné době hrazeny z prostředků žadatelů. Je nezbytné 4

5 zlepšit využívání vzdělávacích opatření ze strany beneficientů a začlenit tento typ kurzů do opatření PRV. 2. Jaký je mechanizmus a příčiny vzniku tohoto problému? Aktuální poradenský systém má tyto slabiny: nestabilita financování z národních zdrojů neumožňuje strategické plánování a obsahovou funkčnost jednotlivých stupňů tak, aby zemědělský podnikatel mohl využít pro něho ten nejvhodnější, nejsou definovány vazby mezi jeho zemědělskou a venkovskou částí systému, ani mezi participujícími institucemi, čímž dochází k částečným překryvům a není dostatečně využito synergických efektů, obsah poradenských služeb zaměřen na plnění požadavků cross compliance, oblast inovací je řešena v souvislosti se zaváděním nových požadavků cross compliance. Nabídka dalšího vzdělávání je dle průzkumů objemově dostatečná, a převyšuje poptávku. Ta je limitována jak zájmem a kapacitou potenciálních frekventantů školení a vzdělávacích programů, tak nedostatečným viděním perspektivy uplatnění znalostí v zemědělství nebo ve venkovských aktivitách. Část problému spočívá v tom, že tematické a strukturální zacílení vzdělávacích programů plně nekoresponduje s potřebami zemědělské praxe. Je rovněž podporováno mnoho navzájem duplicitních vzdělávacích aktivit, které nejsou koordinovány, ani ovlivňovány nastavením prioritních oblastí. Nastavení současného hodnocení výzkumu v ČR, na němž je financování z veřejných prostředků závislé, je zčásti zaměřeno do oblasti impaktovaných publikačních výstupů s významem pro úzkou akademickou obec, ale s nízkým využitím přímo v praxi. Metodika hodnocení výsledků VaV, uplatňovaná Radou vlády pro VaV, napomáhá umísťovat finanční prostředky, zejména těm výzkumným institucím, které se zaměřují na publikační výstupy. Absence efektivní platformy transferu výsledků výzkumu do zemědělské praxe, která by byla schopna výsledky výzkumu komercializovat, problém umocňuje. Velkým problémem existujících systémů transferu znalostí je jeho roztříštěnost a nepružnost zpětné vazby o jejich účinnosti. Ochota platit za poradenské a vzdělávací služby (pokud náklady nejsou následně kompenzovány z veřejných zdrojů) je malá. To evokuje otázku, zda je obecně dostatečná důvěra v tyto služby, zejména v jejich přínos při řešení problémů podniků, obcí nebo zájmových sdružení. 5

6 3. Jaký je rozsah a vývojový trend daného problému? Kvantifikace problému. Kvantifikace problémů transferu znalostí a inovací je velmi obtížná, neboť se v mnoha případech jedná o kvalitativní charakteristiky. Nepřímým indikátorem problému transferu znalostí je zaostávání v produktivitě výrobních faktorů ve srovnání s konkurenty (jak v EU, tak ve světě). I přes značný nárůst produktivity za posledních 10 let české zemědělství zaostává v produktivitě půdy o 40 % oproti zbytku EU a v produktivitě práce o 12% měřeno hrubou přidanou hodnotou (HPH) viz Graf 2. Graf 2 Srovnání produktivity faktorů (půda a práce) mezi ČR a vybranými zeměmi (2010) poměr české produktivity vůči vybrané zemi. HPH hrubá přidaná hodnota Zdroj: Zelená zpráva 2010, DG AGRI FADN EU Jinými nepřímými indikátory jsou vysoká nákladovost a vysoký podíl mezi spotřeby na tržbách (Tabulka ). Tyto nepříznivé indikátory vyplývají jak z malé produktivity faktorů, tak z dosahování nízké ceny a malého přidávání hodnoty zemědělské produkci (viz úvodní část k Prioritě 2 Konkurenceschopnost, Tabulka P3). 6

7 Tabulka 2 Ukazatele ekonomické efektivnosti zemědělství ČR v relativním srovnání se zeměmi EU. Ukazatel / ČR % EU 15 % EU 27 ČR % EU 15 % EU 27 ČR % EU 15 % EU 27 Index ČR Podíl mezispotřeby na produkci 70,2 139,0 136,1 69,7 129,7 128,1 75,8 129,8 128,4 108,1 odvětví (%) Důchod z faktorů /AWU (tis. Kč.) *) 150,4 25,7 50,0 223,1 39,3 71,8 274,6 51,2 89,2 182,6 *)AWU = Annual Work Unit = 1 přepočítaný pracovník s roční pracovní kapacitou hodin. Pramen: Výpočty ÚZEI podle ČSÚ (Časové řady zemědělství) a EUROSTATu. Z případových studií (Medonos a kol.) vyplývá, že je zaostávání částečně způsobeno nedostatkem kvalifikované pracovní síly, která by zajistila efektivní využití moderních technologií. Mnoho problémů spojených s nevhodnou technologií a organizací práce je způsobeno nedostatky manažerské práce, spočívající v absenci dlouhodobé strategie rozvoje podniku a omezené spolupráci s odborným a komplexním poradenstvím. Podniky rovněž mnohdy nevolí nejvhodnější marketingové strategie. Propojování zemědělské prvovýroby se zpracováním je spíše výjimkou a sdružování producentů často končí jen u nátlaku na odběratele (viz Analýza ke sdružování producentů). Výzkumy, které byly prováděny v oblasti implementace povinných (např. GAEC) i dobrovolných agroenvironmentálních opatření potvrzují, že podnikatelům často chybí informace o smysluplnosti těchto opatření, o jejich skutečných a potenciálních efektech a širších souvislostech ochrany přírodních zdrojů a mitigace (odvracení) klimatické změny. A právě specifické charakteristiky ochrany životního prostředí (charakter veřejného zboží, obtížná měřitelnost efektů, místní specifičnost apod.) vyžadují vstupování do užších vazeb mezi zadavatelem (veřejnou správou) a opatřovatelem (podnikatelem). Tyto vazby vyžadují sdílení společných hodnot, přesvědčení o smysluplnosti aktivit a důvěru mezi partnery. 4. Jak závažný je tento problém? Od poloviny devadesátých let probíhá masivní modernizace zemědělství, avšak jak naznačují výsledky ekonomických analýz uvedené v minulé kapitole 4, produktivita výrobních faktorů je 4 Podrobnější informace v analytických podkladech pro Prioritu 2 konkurenceschopnost 7

8 pod úrovní evropského průměru a dramaticky hluboko pod úrovní EU15. To nutně indikuje, že efekty pouhé obměny technologií jsou nedostatečné a že další složky jako znalosti, zkušenosti a spolupráce s výzkumem nejsou na takové úrovni, aby bylo dosahováno vysoké ekonomické účinnosti a tak konkurenceschopnosti na jednotném evropském trhu. Nedostatečná konkurenceschopnost se následně promítá do rostoucího deficitu agrárního zahraničního obchodu. Graf 3 Vývoj bilance agrárního zahraničního obchodu Zdroj: ČSÚ Požadavky společnosti na ochranu životního prostředí neustále rostou; současně s nastupující klimatickou změnou vzrůstá potřeba správného managementu přírodních zdrojů a to jak z hlediska samotného udržení zemědělské produkce, tak z hlediska zachování těchto zdrojů pro jejich jiná společenská užití. Tyto požadavky a potřeby se promítají jak do nárůstu a zpřísňování regulačních opatření (např. Rámcová směrnice o vodách a její národní transpozice), tak do vyšší náročnosti dobrovolných opatření (připravované faremní plány). Mají li zemědělci na tyto trendy účinně reagovat, musí si nutně osvojovat nové poznatky v ochraně zdrojů a společně s výzkumem hledat vhodná technologická řešení. Postupně (zřejmě pomaleji než se očekávalo) se rozvíjejí technologické platformy. Rozmanitost přírodních a kulturních zdrojů a hodnot dělá život na venkově zajímavým pro jeho obyvatele. Pro tuto rozmanitost je venkov vyhledáván urbánním obyvatelstvem, kulturními a environmentálními nevládními organizacemi atd. Avšak rozdílné vyznávání venkovských hodnot různými aktéry, je jednou z příčin pomalého a nevyrovnaného rozvoje venkova. Přitom dosahování mnohých hodnot je obvykle individuálně nákladné z důvodu nízké koncentrace obyvatelstva. Trvale udržitelný rozvoj venkova je zřejmě možný jen za předpokladu širší spolupráce mezi příslušnými aktéry. Vzdělávání a komunikace je jednou z 8

9 cest k pochopení zájmů a potřeb partnerů. Současně mohou být vzdělávací akce zárodkem vytváření sítí spolupracujících aktérů venkova. V poslední době je možné sledovat alarmující vývoj věkové struktury pracovníků v zemědělství 5, kde více než 40 % pracovníků je starších 50 let a pouze 11,5 % pracovníků ve věku let. Vzhledem ke snižujícímu se zájmu o zemědělskou profesi a k přirozenému úbytku pracovníků v zemědělství dochází k velké disproporci mezi potřebami kvalifikovaných pracovníků a počtem nastupujících do zemědělských provozů. Tabulka 3 Věková struktura zaměstnanců v zemědělství Podíl v % let 11, let 47,8 Nad 50 let 40,7 Celkem 100,0 Rovněž klesající zájem o získání zemědělského vzdělání na sekundární i terciární úrovni je velmi nepříznivý jev provázející současné odborné zemědělské vzdělávání. Z výsledků analýzy vyplývá nesoulad mezi potřebami kvalifikovaných zemědělských pracovníků na trhu práce a počtem absolventů škol nastupujících do pracovního procesu. Dalším problémem je, že jen malá část absolventů technických oborů vykonává po ukončení školy tu kvalifikaci, pro kterou se vzdělávala, a z původně vystudovaných oborů odchází do jiných odvětví. Venkov (venkovské obyvatelstvo) je integrální součástí znalostní společnosti. Informace a znalosti přicházejí mnoha kanály (tisk, televize, internet), avšak co je méně rozvinuto, je mobilizace těchto informací a znalostí pro rozvoj. Výměna zkušeností a poradenství jsou podstatnou součástí takové mobilizace. Celostátní síť pro venkov a Národní síť MAS postupně vytvářejí příslušnou platformu transferu zkušeností a znalostí na venkově. 5. Je tento problém efektivně řešitelný v rámci nástrojů PRV? PRV má především kapacitu posilovat instituce a řídící strukturu v oblasti transferu znalostí a inovací, méně však je vytvářet. Jednotlivá opatření PRV jsou zaměřena na podporu cílených vzdělávacích programů, vytváření platforem pro sdílení zkušeností (např. Celostátní síť pro venkov), kompenzaci nákladů na poradenské služby soukromému sektoru, podporu spolupráce mezi články potravinového řetězce i mezi aktéry ve venkovském prostoru a podporu spolupráce a transferu znalostí mezi výzkumem a praxí. Obsah poradenských 5 Hradečná, Eva Hradečný, Aleš. Analytické posouzení materiálů z jednotlivých krajů ČR k optimalizaci středních škol z pohledu resortního odborného zaměření. Zpracováno pro Ústav zemědělské ekonomiky a informací

10 a vzdělávacích služeb je podporován z jiných programů, např. výzkumných projektů NAZV a GA ČR, 7. rámcového programu pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace, či výzkumných záměrů jednotlivých veřejných výzkumných institucí. 6. Do jaké míry je tento problém řešen ve stávajícím PRV? Podpora vzdělávacích a poradenských služeb je v současném programovém období realizována opatřením I.3.1 Další odborné vzdělávání a informační činnost, opatřením I.3.4 Využívání poradenských služeb (osa I) a opatřením III.3.1 Vzdělávání a informace (osa III). V ose I jsou témata zaměřena na dodržování zásad společné zemědělské politiky, zejména kontroly podmíněnosti a správné zemědělské praxe, a to nejméně v rozsahu povinných norem Společenství v oblasti životního prostředí, rostlinolékařské poradenství, normy bezpečnosti práce, na poradenství určené vlastníkům a nájemcům lesa na podporu šetrného způsobu hospodaření v lesích. V rámci osy III je obsah vzdělávacích aktivit cílen na fyzické a právnické osoby, které chtějí diverzifikovat svoji činnost či provozují nejrůznější ekonomické aktivity na venkově. Kromě vzdělávacích a poradenských aktivit je z osy I podporována spolupráce při vývoji nových produktů, postupů a technologií v zemědělství (op. I.1.1.2) a potravinářství (op. I.1.3.2).. Poradenství V rámci PRV dosud proběhlo 5 kol příjmu žádostí na opatření I.3.4 Využívání poradenských služeb. V opatření bylo schváleno žádostí Do opatření se v každém kole zapojuje 81 až 139 akreditovaných poradců a využívání poradenských služeb má stoupající tendenci. Vzhledem k tomu, že poradenství PRV je zacíleno především na Cross Compliance, které se lesnictví týká jen okrajově, využil poradenství jen malý počet lesnických podnikatelů (5%). Tito podnikatelé požadovali poradenství dlouhodobějšího charakteru zaměřené na diverzifikaci podnikání a zpracování produktů. Vzdělávání Opatření Další odborné vzdělávání a informační činnost má průřezový charakter a kromě osy I je využíváno také v rámci témat osy II. Podpora je cílena na vzdělávací projekty zaměřené na získávání, prohlubování a inovaci znalostí a dovedností a šíření informací k jednotlivým opatřením EAFRD a k cílům Společné zemědělské politiky. V 6 vyhlášených kolech bylo doposud schváleno 349 vzdělávacích projektů. Opatření přispívá ke zvyšování vzdělanosti a informovanosti, a tím ke zlepšení konkurenceschopnosti, udržitelného hospodaření s půdou a šetrného využívání přírodních zdrojů zejména v oblasti zemědělství, lesnictví, ale i potravinářství. Opatření má rovněž pozitivní dopad na zvyšování produktivity 10

11 práce v podnicích (uvedlo 57 % dotazovaných) 6, jejichž zaměstnanci a vlastníci se zúčastnili podpořených vzdělávacích a informačních akcí. Opatření III.3.1 Vzdělávání a informace je zaměřeno na vzdělávání a informování fyzických a právnických osob, které mají vážný zájem zahájit nebo rozšířit podnikání, případně jiné působení, na venkově v rámci aktivit podporovaných v ose III. Ve 4 kolech bylo registrováno 181 žádostí a schváleno 109 projektů s celkovou dotací ve výši 2,683 mil.. Opatření naplňuje stanovené cíle, dochází k posílení lidského kapitálu jako základní podmínky pro místní ekonomiku a zajištění místních služeb. Stanovené indikátory jako cílový počet účastníků byl v roce 2010 překročen o 56 %. Inovace Podpora inovací v zemědělství je realizována podopatřením I Spolupráce při vývoji nových produktů, postupů a technologií (resp. inovací) v zemědělství. O toto opatření byl zpočátku ze strany zemědělských podnikatelů malý zájem způsobený zejména velmi úzkým zaměřením opatření v prvních letech provádění programu. Po rozšíření rozsahu opatření má zájem žadatelů vzrůstající tendenci. Inovace v potravinářství jsou podporovány prostřednictvím podopatření I Spolupráce při vývoji nových produktů, postupů a technologií (resp. inovací) v potravinářství. Zájem o tento dotační titul od počátku programového období značně vzrostl. V roce 2007 byly zaregistrovány v rámci tohoto podopatření pouze 3 projekty a v roce 2011 již téměř 30. Celkem bylo k schváleno 47 žádostí o dotaci v požadované výši 775,4 mil. Kč. Počáteční menší zájem žadatelů o tato opatření lze vysvětlit časovou náročností přípravy specifických inovačních projektů. Vzdělávání spojené s přenosem příkladů dobré praxe je částečně zabezpečováno také prostřednictvím Celostátní sítě pro venkov (dále jen Síť), která byla v ČR zřízena v roce 2008 jako součást Evropské sítě pro rozvoj venkova. Aktivity Sítě jsou zaměřeny na celou problematiku rozvoje venkova s důrazem na sdílení zkušeností v oblastech podporovaných PRV. V letech se v rámci Sítě uskutečnilo 510 akcí zaměřených přímo na vzdělávání, kterých se zúčastnilo celkem účastníků. 7. Je tento problém řešený také jinými politikami v ČR? Stručný výčet s vysvětlením možných synergií a komplementarit. Rezortní podpora poradenství, vzdělávání a inovací se zaměřuje na oblast konkurenceschopnosti, vyjádřenou zvýšením přidané hodnoty a oblast veřejných služeb 6 Průběžné hodnocení PRV, zpráva o střednědobém hodnocení, říjen

12 vyjádřených zlepšením životního prostředí, welfare a bezpečností potravin. Některé oblasti ochrany ŽP jsou podrobněji řešené v programu MŽP, jako například snižování dopadů znečištění životního prostředí na zdraví, lepší využívání přírodních zdrojů a odpadové hospodářství, což jsou hlavní cíle politiky ochrany životního prostředí EU. Na podporu zavádění inovativních technologií a postupů je zaměřen Operační program Podnikání a Inovace, Program Spolupráce Technologické platformy, který umožňuje podpořit vznik a rozvoj kooperačních odvětvových seskupení na národní úrovni jako nástroje rozvoje konkurenceschopnosti ekonomiky a ekonomického růstu. Sedm technologických platforem podpořených z tohoto OP má přímou vazbu na rezort zemědělství a rozvíjí spolupráci s praxí při uplatňování výsledků výzkumu. Každá platforma má vypracovanou strategickou výzkumnou agendu a akční implementační plán. Synergie a komplementarity Zemědělské subjekty a obyvatelé venkova využívají ke vzdělávání svých pracovníků, nebo spoluobčanů rovněž sektorové operační programy, které administrují MŽP, MMR a MPSV, a regionální operační programy. Programy sociální politiky zaměřují vzdělávací aktivity zejména na skupiny, které jsou ohroženy chudobou a sociálním vyloučením, programy kohezní politiky podporují posílení hospodářské soudržnosti pomocí celoživotního vzdělávání včetně vzdělávání v oblasti zemědělství a rozvoje venkova. 8. Hnací síly: Jedná se o faktory, které nejsou obvykle plně pod kontrolou zemědělce a MZe, oba se musí obvykle trendům přizpůsobovat. Nespornou hnací silou transferu znalostí a inovací je konkurenční boj, který se odehrává na národní a evropské úrovni. Masivní uplatňování inovací je zabezpečeno nabídkou povětšinou nadnárodních společností dodávajících vstupy do zemědělství (zemědělské stroje, technologie ŽV, osiva a ochranné prostředky). Problémem tohoto kanálu je, že nabízí sice nejmodernější technologii, ale mnohdy vyvinutou a nejúčinnější v jiných přírodně klimatických, ekonomických a sociálních podmínkách než je střední Evropa. Důchodové, produkční nebo environmentálně orientované podpory ovlivňují využívání inovací a tržních a produkčních informací. Tyto podpory mohou vyvolat trvalou závislost na dotacích (jsou li dotace trvale nepřiměřeně vysoké) nebo naopak odrazovat od participace (a inovací postupů) pokud jsou proměnlivé, nebo se podmínky jejich získání často mění. SWOT Transfer znalostí a spolupráce mezi výzkumem a praxí jsou nejen nutné procesy k zvyšování ekonomické výkonnosti a konkurenceschopnosti zemědělského odvětví (chytrého růstu), ale 12

13 také podpůrné prostředky pro dosahování cílů v dalších oblastech trvale udržitelného růstu v zemědělství a na venkově. Rekapitulace obecných strategických cílů: 1. Držet krok v technologické úrovni, produktivitě a ekonomické efektivnosti v zemědělství s nejvyspělejšími zeměmi a s ostatními odvětvími národního hospodářství. 2. Zlepšovat kvalitu života na venkově, zvyšovat pružnost a životaschopnost venkovské ekonomiky. 3. Zlepšit ochranu ekosystémů a přírodních zdrojů na venkově a případně vytvářet nové ekologické kvality (včetně mitigace a přizpůsobování se klimatické změně). 4. Usnadnit (zefektivnit) implementaci zemědělské a venkovské politiky. 13

14 SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky (na straně nabídky) - Existující vzdělávací a poradenský systém; existující koncepce poradenství; funkční metody těchto systémů (např. e learning). Systém je založen na kooperaci veřejného a soukromého sektoru. - Obecně funkční komerční systém transferu znalostí systém spojený s nabídkou technologií. - Rozšiřování podporovaných poradenských služeb: nabídka technologického poradenství společně s poradenstvím ke kontrole podmíněnosti. (na straně poptávky) - Relativně vysoké dosažené vzdělání manažerů zemědělských podniků prostřednictvím školské soustavy středních a vysokých škol (až na určitou skupinu, spíše malých farmářů, kteří začali hospodařit v souvislosti s restitucemi). - Participace všech aktérů (státní a veřejná správa, NNO, výzkumné instituce, vysoké školy, podnikatelé) prostřednictvím Národní rady poradenství a vzdělávání pro rozvoj venkova. - Příklady dobré praxe (např. kontrola podmíněnosti, poradenství k přípravě projektu, vyřizování žádostí a realizaci projektů). (na straně nabídky) - Nepropojené a nekooperující informační systémy. - Finančně nezabezpečený první stupeň poradenství (vstupní konzultace). Finanční prostředky značně redukované pro druhý stupeň (odborné konzultace) - Úzce zaměřená podpora poradenských služeb (ve třetím stupni, převáženě jen pro cross compliance). - Poradenství pro implementaci AEO není rozvinuto. - Odborně i teritoriálně nerovnoměrné rozmístění poradců; malý zájem poradců o některé odbornosti. - Jednorázovost podporovaných poradenských služeb není zabezpečena dlouhodobá spolupráce s klientem. - Nedostatečné propojení poradenských služeb s různými zdroji znalost a vzdělávacími systémy. - Nedostatečná kapacita výzkumných a vzdělávacích organizací pro transfer znalostí a výsledků výzkumu (důsledek nevhodně zaměřeného hodnocení výzkumných organizací, nedostatečné zkušenosti ze zemědělské, podnikatelské apod. praxe u pracovníků ve výzkumu). - Administrativně náročný systém podpory poradenských služeb vůči maximální výši podpory, nízká operativnost (dlouhá odezva od podání žádosti, nepravidelné vyhlašování kol). (na straně poptávky) - Neochota zemědělců podílet se na finanční spoluúčasti poradenství a vzdělávání z důvodu nedůvěry v poradenské a vzdělávací systémy a užitečnost poskytovaných informací. - Nedostatečná kapacita podnikatelů (schopnost) přebírat znalosti, zkušenosti a nejnovější poznatky z výzkumu (může souviset s nízkou ale i vysokou úrovní vzdělání, nevhodnou věkovou strukturou, špatnými signály politiky, přetížeností managementu) - Nesoulad mezi nabídkou poradenství a vzdělávání (témata, nevhodné načasování) a poptávkou zemědělských podniků. - Poradenství a vzdělávání zaměřené na problematiku cross compliance je úzkým hrdlem v transferu znalostí a inovací (vzhledem k potřebám). - Není dostatečně nastaven mechanismus kontroly kvality vzdělávání a poradenství. 14

15 Příležitosti Ohrožení (na straně nabídky) - Ostatní strukturální fondy zejména pro venkov koordinace a komplementarita. - Zájem odborné veřejnosti (poradců) vstoupit do systému transferu znalostí. (na straně poptávky) - Změna systému podpory a hodnocení resortního výzkumu důraz na spolupráci s praxí. - Vybudování center transferu znalostí (transfer výzkumných výstupů, inovací, školení poradců atd.). (na straně nabídky) - Pokračující, nebo zvyšující se nevhodné zaměření výstupů zemědělského aplikovaného výzkumu (impaktované publikace namísto transferu výsledků do praxe). - Redukce národních zdrojů v oblasti dalšího vzdělávání pracovníků v rezortu, v oblasti poradenství a obecně i transferu znalostí. (na straně poptávky) - Nedostatečný příliv mladých kvalifikovaných pracovníků, schopných přijímat a vyhledávat inovace. - Selhání jiných politik (opatření), které povede k demotivaci zemědělců a venkovského obyvatelstva podílet se na inovacích. 15

16 10. Doporučení, která opatření z PRV využít: Článek 15 Předávání znalostí a informační akce Toto opatření je administrováno již v současném PRV, kde je hodnoceno jako úspěšné, proto navrhujeme využít tento článek pro podporu vzdělávání i nadále. Navrhujeme nevyužít podporu krátkodobé výměny řídících pracovníků zemědělských podniků, a to vzhledem k velikostní struktuře zemědělských podniků. Otázka managementu podniků je dostatečně řešena personální politikou podniků, případně využitím poradenských služeb. Problematickým se může stát požadavek na pravidelné školení pracovníků vzdělávacích subjektů. Bude třeba vyjasnit, zda a případně jak členský stát bude muset definovat vzdělávací akce, kterých se budou muset potencionální příjemci (školící organizace) povinně účastnit => požadavek na pravidelnost. Doporučujeme nepodporovat vzdělávání nezemědělského typu v rámci budoucího PRV, ale směřovat tento typ vzdělávání do fondů spravovaných jinými resorty. Návrh nařízení budoucího PRV totiž klade příliš velké administrativní překážky na žadatele i platební agenturu, konkrétně na kontrolu velikostí podniků účastníků vzdělávacích akcí, která by měla zahrnovat i kontrolu propojenosti podniků, čímž by se efektivita tohoto opatření radikálně snížila. Doporučujeme proto zajistit tento typ vzdělávání z jiných fondů (ESF), kde existují příznivější podmínky a zároveň větší zkušenosti s tímto typem vzdělávání. Článek 16 Poradenské, řídící a pomocné služby pro zemědělství Tento článek, který je administrován v současném PRV, doporučujeme využít i v dalším programovacím období. V novém období je navržena změna žadatele (místo zemědělce/osoby hospodařící v lesích bude příjemcem poradce). Zároveň dochází k rozšíření konečného uživatele poradenské služby, a to o nezemědělské malé a střední podniky ve venkovských oblastech. Pro použití tohoto článku bude provedena transformace stávajícího zemědělského poradenského systému provozovaného na základě nařízení Rady (ES) č. 73/2009. Vzhledem k již vybudovanému a funkčnímu poradenskému systému nedoporučujeme podporovat zřizování řídících, pomocných a poradenských služeb pro zemědělství a poradenských služeb pro lesnictví. Vzhledem ke zvyšování důrazu na odbornou připravenost poradců pro výkon poradenské služby a k rozšiřování působnosti poradenství a rovněž k nestabilnímu zajišťování národních prostředků pro účely odborné přípravy poradců doporučujeme využít možnost podpory odborné přípravy poradců z prostředků programu. Ze stejných důvodů jako v čl. 15 nedoporučujeme využít možnost poskytování poradenství nezemědělským podnikům. 16

17 Článek 18 Investice do hmotného majetku V rámci tohoto opatření je možné zvýšit míru podpory pro investice realizované formou spolupráce a operace podporované v rámci EIP. Zde je možné uvažovat o zvýšené míře podpory, doplněné například o preferenční kritérium Investice realizována formou spolupráce či v rámci aktivit EIP. Článek 36 Spolupráce Opatření je zaměřeno na podporu forem spolupráce za účasti minimálně dvou subjektů (s výjimkou písm. 2 b), které je možno poskytnout rovněž jednotlivému subjektu). Doporučujeme využít většinu podpor podle odst. 2, zejména písm. b) vývoj nových produktů, postupů a technologií, která navazuje na stávající inovační opatření, dále především písm. c), d), e), f), g) a h). Doporučujeme zvážit využití opatření na podporu vzniku technologických platforem (včetně vypracování strategie a akčního programu) tak, aby se pokryla celá oblast zemědělství a rozvoje venkova. Neměly by však vznikat duplicitní struktury, měly by být maximálně využity stávající struktury. Článek 53 Síť EIP Navrhujeme nevytvářet nové články pro přenos inovací a využít některou z již vybudovaných struktur propojujících výzkum, poradenství a praxi, zejména struktury Celostátní sítě pro venkov. Článek 55 Celostátní síť pro venkov Navrhujeme využít Celostátní síť pro venkov jako koordinační orgán pro transfer znalostí a přenos výsledků, výzkumu do praxe v celé oblasti rozvoje venkova. Celostátní síť pro venkov zajistí vzájemné propojení s důrazem na zpětnou vazbu (tj. zmapování požadavků na aplikovaný výzkum na základě poznání společenské potřeby) a podporu účinnějších forem transferu. Článek 56 Cena za inovativní, místní spolupráci ve venkovských oblastech Navrhujeme toto opatření nevyužít. Jedná se o nadměrnou administrativní zátěž bez průkazného pozitivního dopadu na rozvoj inovací a bez záruky na spravedlivé rozdělení rozpočtu na cenu mezi jednotlivé členské státy stejnou prezentaci a ocenění inovativních projektů lze realizovat na úrovni každého členského státu a v rámci Evropské sítě pro rozvoj venkova lze zajistit transfer informací napříč všemi státy. Článek 62 Operační skupiny Navrhujeme toto opatření nevyužít. V současné době již funguje Celostátní síť pro venkov, jejíž struktury mohou být využity pro administraci aktivit prováděných subjekty zapojenými do EIP. Jako Operační skupiny mohou působit například technologické platformy, jejichž vznik byl podpořen v rámci Operačního programu 17

18 podnikání a inovace nebo Národních dotací. Každá TP má vypracovánu strategii a akční program. Pro vznik nových platforem navrhujeme použít článek 36 Spolupráce, kde by mohla být podpořena tvorba strategií a akčních programů. 18

19 Seznam zkratek AIS Automatic Identification System (AIS) AKIS Agricultural Knowledge and Information Systems DK dílčí kvalifikace EK Evropská komise ES Evropské společenství KIS krajské informační středisko MMR Ministerstvo pro místní rozvoj MZe Ministerstvo zemědělství MŽP Ministerstvo životního prostředí NIS národní inovační strategie NNO nevládní nezisková organizace NRIS National Research and Innovation System NSK národní soustava kvalifikací NSP národní soustava povolání OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Organisation for Economic Cooperation and Development) OP operační program PP přímé platby PRV program rozvoje venkova ROP Regionální operační program RTO Research and Technology Organisations SŠ střední škola SZP společná zemědělská politika TVZ Trvalá vzdělávací základna Mze ÚZEI Ústav zemědělské ekonomiky a informací VaV Výzkum a vývoj VOŠ vyšší odborná škola 19

20 Použité informační zdroje Další vzdělávání dospělých Český statistický úřad [online] [cit ] Dostupný z WWW 09 Hienl, Petr. Teorie a praxe v rozvoji venkova 1. část. Zemědělská a podohospodarska škola. 2010, č. 4, s Hienl, Petr. Teorie a praxe v rozvoji venkova 2. část. Zemědělská a podohospodarska škola. 2010, č. 6, s Hradečná, Eva Hradečný, Aleš. Analytické posouzení materiálů z jednotlivých krajů ČR k optimalizaci středních škol z pohledu resortního odborného zaměření. Zpracováno pro Ústav zemědělské ekonomiky a informací s. 7, 10. Kříž, Emil. Možnosti dalšího vzdělávání obyvatel venkovských. Perspektivy celoživotního učení v odborném vzdělávání. Praha: Institut vzdělávání a poradenství ČZU, s [CD ROM] Němejc, Karel Dytrtová, Radmila. Motivace celoživotního vzdělávání zpráva k dílčím výsledkům výzkumu. In Perspektivy celoživotního učení v odborném vzdělávání. Praha: Institut vzdělávání a poradenství ČZU, s [CD ROM] Slavík,Milan. Jak mohou (musí) střední školy reagovat na potřeby praxe? In Perspektivy celoživotního učení v odborném vzdělávání. Praha: Institut vzdělávání a poradenství ČZU, s [CD ROM] Technopolis Group Mezinárodní audit výzkumu, vývoje a inovací v České republice, MŠMT 2011 Binek, Jan Svobodová, Hana Rozvoj venkova a regionů: SZP a regionální politika na jednom hřišti, Kolektiv autorů, Společnost pro regionální a ekonomické poradenství Synergie ve venkovském prostoru GARep, Brno 2011, Kolektiv autorů, Společnost pro regionální a ekonomické poradenství Synergie ve venkovském prostoru Přístupy k řešení problému rozvoje venkovských obcí GARep, Brno 2010, Analýza současných potřeb absolventů ze škol resortního odborného vzdělávání a prognóza budoucího vývoje, Vyhodnocení dotazníkového šetření, ÚZEI, Praha Paweł Samecki, Evropský komisař pověřený řízením regionální politiky, Orientační dokument pro budování kohezní politiky, prosinec 2009 INFORMAČNÍ PORTÁL Ministerstva průmyslu a obchodu O PODPOŘE ENERGETICKÝCH ÚSPOR A VYUŽITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE efekt.cz/cz/programypodpory/