SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Transkript

1 SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor: Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb ANALÝZA ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB REGIONU ZNOJMO BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Autor: Lucie ROCKOVÁ, DiS. Vedoucí bakalářské práce: Ing. Mirka WILDMANNOVÁ, Ph.D., 2010

2

3 Poděkování Děkuji paní Ing. Mirce Wildmannové, Ph.D., za pomoc při zpracování mé bakalářské práce i za poskytnutí cenných připomínek a potřebných rad. Poděkování patří také mé rodině a nejbližším za psychickou podporu, ochotu a trpělivost pomáhat mi.

4

5

6 ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá metodou komunitního plánování sociálních služeb, která byla využita při plánování sociálních služeb v regionu. Tato metoda, která vychází ze zákona o sociálních službách, je základním předpokladem pro to, aby sociální služby byly poskytovány v dané obci či regionu kvalitně a efektivně. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy jako je komunita, komunitní plán, sociální služby, sociální politika a některé další. Blíže je charakterizována metoda komunitního plánování, účastníci daného procesu a jednotlivé fáze plánování. Praktická část se zaměřuje na konkrétní projekt Příprava a vytvoření komunitního plánu v regionu, realizovaného v letech Na tuto část navazuje analýza rozvoje sociálních služeb v tomto regionu, která má za cíl zhodnotit přínos projektu komunitního plánování sociálních služeb ve vztahu ke rozvoji nabídky poskytovaných sociálních služeb a srovnání kapacit vybraných služeb s normativy vybavenosti, které lze využít na stanovené území. Klíčová slova: Komunitní plánování, komunitní plán, sociální služba, poskytovatel, zadavatel, uživatel. PRECIS The abstract thesis deals with the social service community planning method that was used in the planning of social services in the region of. This method is based on the law on social services, is fundamental to social services were provided in the municipality or region well and efficiently. The theoretical part explains fundamental concepts such as a community, a community plan, social services, social policy and some more. Closer is characterized by the Community method, the participants of the planning process and the various stages of planning. The practical part focuses on a specific project "training and creating a community plan in the region of," realized in the years This part is the analysis of the development of social services in the region, which aims to assess the contribution of the social service community planning project in relation to the development of the supply of social services, and comparison capabilities of selected services with normativy facilities that can be used to set the territory. Keywords: Community planning, social service and community plan, provider, sponsor, the user.

7 OBSAH Úvod Cíl práce a metodika Komunitní plánování Základní pojmy Sociální služby Typologie sociálních služeb Charakteristika komunitního plánování sociálních služeb Subjekty komunitního plánování Zadavatel Poskytovatel Uživatel Proces komunitního plánování Komunitní plánování sociálních služeb v regionu Projekt Příprava a vytvoření komunitního plánu sociálních služeb pro znojemský region Etapy projektu Organizační struktura a účastníci procesu Výstupy projektu Hodnocení Sociální služby v regionu Poskytovatelé sociálních služeb Znojemska Srovnání vybraných let Závěr Použité Zdroje...50 Seznam dalších zdrojů...50 Tabulky...52 Seznam příloh...52 Příloha č. 1: Priority a opatření Komunitního plánu sociálních služeb pro region na období let Příloha č. 2: Poskytované sociální služby v Jihomoravském kraji...80 Příloha č. 3: Počet zaregistrovaných zařízení sociálních služeb v Jihomoravském kraji..81

8 ÚVOD Město, jako několik dalších měst v České republice, využilo v roce 2004 možnost vyškolit základní triádu komunitního plánování sociálních služeb. Školení se zúčastnil jeden zástupce zadavatele, poskytovatele sociálních služeb a uživatele. V následujícím období byla zpracována žádost o finanční podporu ze Společného regionálního operačního programu na přípravu a vytvoření návrhu komunitního plánu sociálních služeb pro region. Předložená žádost uspěla a město obdrželo na realizaci finanční dotaci. Téma bakalářské práce vychází z náplně mé práce u Centra sociálních služeb, příspěvkové organizace města Znojma, kde pracuji jako koordinátorka procesu komunitního plánování sociálních služeb v regionu. Protože se tomuto procesu věnuji od jeho počátku, tedy od roku 2005, kdy jsem měla na starosti nastartování celého procesu plánování a vytvoření Komunitního plánu sociálních služeb pro region, rozhodla jsem, že v bakalářské práci zhodnotím přínos procesu komunitního plánování sociálních služeb v regionu ve vztahu k rozvoji sociálních služeb na tomto území. Práce bude zpětnou vazbou také pro všechny, kteří se procesu komunitního plánování na Znojemsku účastnili, věnovali se mu ve svém volném čase a bez nichž by realizace celého projektu nebyla možná. 7

9 1. CÍL PRÁCE A METODIKA Cílem bakalářské práce je analyzovat projekt komunitního plánování sociálních služeb Příprava a vytvoření komunitního plánu v regionu, který byl realizován v regionu v letech , jeho vliv na rozvoj sociálních služeb v regionu a zhodnocení současného stavu sociálních služeb v této oblasti. Obsahem teoretické části je popis metody komunitního plánování sociálních služeb v České republice, objasnění základních pojmů souvisejících s touto metodou, vymezení subjektů procesu komunitního plánování sociálních služeb, zachycení jeho základních fází a definování sociálních služeb. Ke zpracování teoretické části je využita metoda analýzy odborné literatury. Deskripce procesu komunitního plánování sociálních služeb v regionu v letech , je uvedena v praktické části. Popsány jsou jednotlivé fáze tvorby komunitního plánu sociálních služeb v regionu, organizační struktura tohoto procesu a závěrečné výstupy projektu. Analyzovány jsou sociální služby regionu. Cílem této části je definování stavu sociálních služeb Znojemska na začátku komunitního plánování sociálních služeb, a to v roce 2007 a stav sociálních služeb v roce 2009, tedy dva roky po vytvoření Komunitního plánu sociálních služeb pro region na období let Porovnáno je množství nabízených sociálních služeb v daných letech a srovnání kapacity s normativy, které jsou stanoveny pro konkrétní lokality. V závěrečné části je posouzen a zhodnocen projekt komunitního plánování sociálních služeb, který probíhal na Znojemsku. Je popsán jeho vliv na rozvoj sociálních služeb v regionu a na registraci poskytovatelů sociálních služeb. Zpracování závěrečné syntézy poznatků, které byly v práci zjištěny v souvislosti s komunitním plánováním a rozvojem sociálních služeb. 8

10 2. KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ V kapitole vymezuji základní pojmy, které se k této problematice vztahují a jež budu v práci užívat, definuji sociální služby (SS) a metodu komunitního plánování. K popisu základních pojmů jsem využívala metodiky Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) a organizací, které se metodou komunitního plánování zabývají, a také internetové zdroje Základní pojmy Již několik let se stále častěji setkáváme s pojmy komunita, komunitní práce, komunitní rozvoj, komunitní plán, plánování, sociální služby, sociální politika, cílová skupina sociální služby a s mnoha dalšími. Pojem komunita má více významů a vždy záleží na kontextu, ve kterém se používá. Pochází z latinského pojmu comunitas, znamenající společenství, společnost nebo smysl pro společnost. V souvislosti s komunitním plánováním lze říci, že Komunita je tvořena lidmi, kteří žijí v jednom místě, mají mezi sebou různé sociální vazby a jsou citově vázány nejen k sobě navzájem, ale také k místu, kde žijí. 1 Komunitní práce je ve Slovníku sociální práce definována jako Proces pomáhající lidem, aby společnou aktivitou vyřešili problém místní komunity, případně zlepšili podmínky svého života v komunitě. Tento proces obvykle vyžaduje účast profesionálních sociálních pracovníků. Akčními skupinami bývají obyčejní lidé, tj. lidé definovaní svou příslušností k místnímu společenství, nikoli význačnou společenskou pozicí; skupiny lidí nějakým způsobem hendikepovaných (tj. lidí se zvláštními potřebami) nebo lidé spojení stejným zájmem. 2 Metodu komunitní práce využívají ve Velké Británii, Nizozemsku, USA a dalších západních zemích. V České republice se tato metoda rozvíjí od počátku 90. let. Komunitním rozvojem se rozumí ovlivňování místní komunity. A to tak, aby byla zvýšena angažovanost občanů na místních problémech a zlepšeny jejich kompetence potřebné pro řešení problémů. Komunitní plán (KP) je dle metodiky Ministerstva práce a sociálních věcí Výsledkem vyjednávání mezi všemi účastníky procesu, je naplňován v rámci širokého partnerství v komunitě a odpovídá místním podmínkám a potřebám, stanoví krátkodobé 1 Materová, J. Komunitní plánování sociálních služeb metodika, s.5 2 Matoušek, O. Slovník sociální práce, s. 94 9

11 i dlouhodobé cíle a priority rozvoje sociálních služeb, mapuje všechny veřejné, soukromé, a také dobrovolné subjekty z hlediska aktivit, které směřují k naplnění vytyčených cílů. Obsahuje systém sledování a hodnocení postupu a průběžného podávání zpráv veřejnosti. 3 Komunitní plán sociálních služeb (KPSS) je jedním z dílčích rozvojových plánů města. Daný dokument se většinou zpracovává na období 3-5 let a je pravidelně upřesňován a aktualizován. Materová uvádí, že Cílem komunitního plánu sociálních služeb je při efektivním využití všech zdrojů v komunitě naplňovat skutečné potřeby občanů v oblasti sociálních služeb. 4 Komunitní plán by poté měl obcím (městům) a jednotlivým krajům pomoci v poznání a uspokojování potřeb jejich občanů. Komunitní plánování je Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály obce pro různé oblasti veřejného života na úrovni obce a kraje, a která výrazně posiluje principy zastupitelské demokracie. Charakteristickým znakem metody je důraz kladený na zapojování všech, kterých se zapojovaná oblast týká, na dialog a vyjednávání, na dosažení výsledku, který je přijat a podporován většinou účastníků. 5 Ve Slovníku sociální práce je komunitní plánování charakterizováno jako Přímé vyjednávání mezi zřizovateli, poskytovateli a uživateli služeb, jehož cílem je zlepšit místní sociální politiku či charakter sociálních, případně dalších souvisejících služeb. 6 Komunitním plánováním sociálních služeb (KPSS) poté rozumíme plánování sociálních služeb na úrovni obcí nebo krajů tak, aby odpovídaly místním specifikům i potřebám jednotlivých občanů. V rámci tohoto procesu se zjišťuje stav sociálních služeb, jejich dostupnost a potřeby, které nejsou naplněny. Slovo plánování zahrnuje proces, v jehož rámci se komunita chce dostat ze současné situace do budoucnosti, která by lépe vyhovovala občanům komunity. Plánování je cestou z místa zvaného současnost do místa pojmenovaného dohodnutá budoucnost. 7 Sociální politiku nelze vymezit jednou definicí, protože jednoznačné vymezení tohoto pojmu prozatím neexistuje. Sociální politiku lze charakterizovat jako souhrn opatření, jimiž se tvoří podmínky pro všestranný rozvoj schopností a dovedností každého člověka. Jejím cílem je poskytovat sociální jistoty občanům a umožnit jim přiměřený způsob života, a také realizaci všech ústavou zaručených lidských práv. 3 Vasková, V. Žežula O. Komunitní plánování - věc veřejná, s. 5 4 Materová, J. Komunitní plánování sociálních služeb - metodika, s. 8 5 Vasková, V. Žežula O. Komunitní plánování - věc veřejná, s. 4 6 Matoušek, O. Slovník sociální práce, s Materová, J. Komunitní plánování sociálních služeb - metodika, s. 5 10

12 Sociální službou rozumíme činnost nebo souhrn činností, které poskytují pomoc lidem, nacházejících se v nepříznivé sociální situaci a ochranu před sociálním vyloučením. Sociální služby mají za cíl umožnit těmto osobám návrat a zapojení do běžného života. Sociální služby Matoušek definuje jako Všechny služby, krátkodobé i dlouhodobé, poskytované oprávněným uživatelům jejichž cílem je zvýšení kvality klientova života, případně i ochrana zájmů společnosti. Základními sociálními službami jsou podle českého návrhu zákona o sociální pomoci: ubytování, stravování, hygiena, pomoc při zajištění chodu domácnosti, kontakt se společenským prostředím, poradenství, pomoc při prosazování práv a zájmů, služby výchovné, vzdělávací a aktivizační a socioterapeutické služby. 8 Cílová skupina sociální služby je dle Matouška 9 charakteristická nepříznivou sociální situací, které je určena sociální služba. Danou nepříznivou situaci může vyvolat věk, zdravotní postižení, nemoc, ohrožení ze strany jiných osob nebo jiné další příčiny Sociální služby Sociální služby jsou určeny lidem, kteří se ocitnou v nepříznivé životní situaci. Jde o činnost nebo soubor činností, kterými je zajišťována těmto osobám pomoc a podpora. Cílem činností je sociální začlenění těchto osob nebo prevence sociálního vyloučení. Rozsah a forma této pomoci musí zachovávat lidskou důstojnost, musí vycházet z individuálních potřeb osob, musí působit na osoby aktivně a motivovat je k činnostem, které neprodlužují nebo nezhoršují jejich nepříznivou sociální situaci, a musí zabraňovat jejich sociálnímu vyloučení, a také musejí posilovat sociální začleňování. Zaměřují se na zachování co nejvyšší kvality a důstojnosti jejich života. Při poskytování sociálních služeb se dbá na to, aby byly dodržovány lidská práva a základní svobody. K nejpočetnějším skupinám příjemců sociálních služeb patří především senioři, lidé se zdravotním postižením, rodiny s dětmi, ale také lidé, kteří z různých důvodů žijí na okraji společnosti. Jsou poskytovány jednotlivcům, rodinám i skupinám obyvatel, jenž se nacházejí v nepříznivé sociální situaci a trvale či dlouhodobě žijí v České republice. Sociální služby pomáhají lidem žít běžným životem, představují např. pomoc při péči o vlastní osobu, při osobní hygieně, ubytování, zajištění stravování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, pomoc s výchovou, poskytnutí informace, zprostředkování 8 Matoušek, O. Slovník sociální práce, s Matoušek, O. Slovník sociální práce, s

13 kontaktu se společenským prostředím, psychoterapie a sociálně terapeutické činnosti, pomoc při prosazování práv a zájmů. Sociální služby mají za cíl podporu rozvoje nebo alespoň zachování stávající soběstačnosti uživatele, jeho návrat do vlastního domácího prostředí, obnovení nebo zachování životního stylu. Rozvoj schopností uživatelů služeb za účelem samostatnosti, tedy schopnosti vést samostatný život, a také snižování sociálních a zdravotních rizik souvisejících se způsobem života uživatelů. Nepříznivou životní situací rozumíme oslabení nebo ztrátu schopnosti, která je vyvolána následky věku, nepříznivého zdravotního stavu, krizové sociální situace, životními návyky a způsobem života, který vede ke konfliktu se společností, nebo životem v sociálně znevýhodňujícím prostředí, ohrožením práv a zájmů trestnou činností jiné osoby. Vzniklá situace je řešena tak, aby se mohli takto postižení opět začlenit do běžného života a dané řešení podporovalo také ochranu před opětovným sociálním vyloučením Typologie sociálních služeb V posledních letech došlo k výrazné změně sociálních služeb. V sociálních službách je kladen důraz na zachování důstojnosti jedince, rozvoj nezávislosti a autonomie uživatelů sociálních služeb, na respektování jejich přirozených i občanských práv a jejich účast na běžném životě v přirozeném sociálním prostředí. Současná typologie sociálních služeb vychází ze zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb. Dle formy poskytování se služby dělí na pobytové, ambulantní nebo terénní. Pobytové služby jsou spojeny s ubytováním v zařízeních sociálních služeb, naproti tomu terénní sociální služby jsou potřebným osobám poskytovány v jejich přirozeném sociálním prostředí. Ambulantní služby jsou ty, za kterými osoba dochází případně je doprovázena nebo dopravována do zařízení sociálních služeb avšak součástí dané služby není ubytování. 10 Rozlišení formy sociálních služeb má význam také z hlediska stanovení způsobu úhrady za poskytované služby a stanovení dalších specifických podmínek a povinností poskytovatelů. 11 Vymezení sociálních služeb podle druhu, nebo-li podle cíle a zaměření, zahrnuje sociální poradenství, služby sociální péče a služby sociální prevence. V zákoně jsou jednotlivé druhy sociálních služeb definovány stanovením účelu sociální služby, vymezením okruhu osob, pro které je tato služba určena, a výčtem základních /108 Sb. Zákon o sociálních službách [online] Králová, J., Rážová, E. Sociální služby a příspěvek na péči2009/2010, s

14 činností, kterými je určen obsah dané sociální služby. 12 K zákonu o sociálních službách je vydána také prováděcí vyhláška č. 505/2006 Sb., která stanovuje, jaké úkony v rámci základních činností se u daného druhu sociální služby poskytují. Základní charakteristika druhů sociálních služeb: Sociální poradenství je základní činností při poskytování všech druhů služeb a poskytovatelé sociálních služeb jsou povinni ho vždy zajistit. Sociální poradenství se dělí na dva typy, kterými je základní poradenství týkající se poskytování informací přispívajících k řešení nepříznivé sociální situace osob a odborné sociální poradenství, jež je poskytováno osobám v jednotlivých typech poraden nebo osobám, jejichž způsob života může vést ke konfliktu se společností. Součástí odborného sociálního poradenství je také půjčování kompenzačních pomůcek. 13 Cílem služeb sociální péče je napomoci zajistit fyzickou a psychickou soběstačnost potřebným osobám, a umožnit jim v co nejvyšší možné míře zapojit se do běžného života společnosti. Dalším cílem je zajistit osobám důstojné prostředí a zacházení v případech, kdy to vylučuje jejich zdravotní stav nebo vysoký věk. 14 Služby sociální prevence jsou zákonem o sociálních službách vymezeny jako služby napomáhající zabránit sociálnímu vyloučení osob. Jejich cílem je napomáhat osobám překonat jejich nepříznivou sociální situaci a chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů. 15 Základní poskytované sociální služby dle zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb.: a.) Sociální poradenství základní sociální poradenství, odborné sociální poradenství, b.) Služby sociální péče osobní asistence, pečovatelská služba, tísňová péče, průvodcovské a předčitatelské služby, 12 Králová, J., Rážová, E. Sociální služby a příspěvek na péči2009/2010, s /108 Sb. Zákon o sociálních službách [online] /108 Sb. Zákon o sociálních službách [online] /108 Sb. Zákon o sociálních službách [online]

15 podpora samostatného bydlení, odlehčovací služby, centra denních služeb, denní stacionáře, týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, chráněné bydlení, sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče, c.) Služby sociální prevence raná péče, telefonická krizová pomoc, tlumočnické služby, azylové domy, domy na půl cesty, kontaktní centra, krizová pomoc, intervenční centra, nízkoprahová denní centra, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, noclehárny, služby následné péče, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, sociálně terapeutické dílny, terapeutické komunity, terénní programy, sociální rehabilitace /108 Sb. Zákon o sociálních službách [online]

16 2.3. Charakteristika komunitního plánování sociálních služeb Novým fenoménem v sociálních službách se stala specifická metoda sociální práce, která je nazývaná komunitní plánování. V oblasti sociálních služeb mluvíme o komunitním plánování sociálních služeb. Nová metoda nabízí zásadní změnu v přístupu k rozvoji sociálních služeb. Jedná se o skutečně zásadní změnu, která v praxi sociálních služeb znamená nejen dělat, co jsme dříve nedělali, ale především přemýšlet jak jsme dosud nepřemýšleli 17. Tato metoda nabízí možnost vytvářet místní koncepce sociálních služeb. Lze ji charakterizovat slovem rozmanitost. Daný pojem je možné použít ve smyslu zohlednění rozmanitých a specifických podmínek konkrétního území, hledání rozmanitých cest a způsobů řešení sociálních problémů a obtížných životních situací. O těchto rozmanitostech, předtím než zahájíme komunitní plánování, máme většinou jen tušení než jistotu. 18 Komunitní plánování sociálních služeb je v podstatě nekončící proces hledání potřeb v oblasti sociálních služeb na stanoveném území, stanovování priorit, tedy toho, co je nutné řešit nejdříve a co až později a následné porovnávání potřeb s dostupnými zdroji, ať už finančními, lidskými či materiálními. Snahou je hledat řešení vyskytujících se nepříznivých situací s využitím zmíněných dostupných zdrojů. Komunitní plán sociálních služeb je plánem rozvoje služeb, který se stanovuje obvykle na období tří až pěti let. Výsledný dokument je pravidelně (jednou ročně) aktualizován. V publikaci Komunitní plánování - věc veřejná, je komunitní plánování sociálních služeb definováno jako Metoda, kterou lze na úrovni obcí nebo krajů plánovat sociální služby tak, aby odpovídaly místním specifikům i potřebám jednotlivých občanů a jako otevřený proces zjišťování potřeb a zdrojů a hledání nejlepších řešení v oblasti sociálních služeb. 19 Průša 20 ve své publikaci uvádí, že regionální plán rozvoje obce nebo kraje, by měl být nástrojem, který by obcím nebo krajům pomohl v poznání a uspokojování sociálních potřeb jejich občanů. Takový plán má odrážet objektivní potřeby občanů daného území a poskytovat dostatek relevantních informací pro financování navrhovaných sociálních aktivit a to jak ze strany státu a kraje, tak i ze strany samotných klientů. Zpracování tohoto plánu by mělo být nedílnou součástí dlouhodobé rozvojové strategie obce (města) a kraje, 17 Bajer, P. Editorial, s Bajer, P. Editorial, s Vasková, V., Žežula O. Komunitní plánování - věc veřejná, s Průša, L. Ekonomie sociálních služeb, s

17 která by odrážela historické, geografické, demografické, ekonomické a další skutečnosti konkrétního území. V komunitním plánování sociálních služeb dochází k porovnávání existující nabídky sociálních služeb se zjištěnými potřebami jak uživatelů sociálních služeb, tak potenciálních uživatelů. Podstatné je zjišťovat dané potřeby průběžně. Cílem metody komunitního plánování sociálních služeb je zapojit komunitu a podporovat její sociální soudržnost, u jednotlivců i skupin je cílem podpora v sociálním začleňování a předcházení sociálnímu vyloučení. K přínosům komunitního plánování pro obec, region či kraj patří: zapojování všech účastníků systému sociálních služeb do přípravy a uskutečňování plánu sociálních služeb, čímž je zvyšován podíl občanů na rozhodování o způsobech jejich zajišťování, podpoře spolupráce a dialogu mezi obyvateli a v možnostech objevování nových lidských a materiálních zdrojů, zvyšování efektivity využití stávajících zdrojů v obci, zvyšování dostupnosti a kvality sociálních služeb odpovídajících zjištěným potřebám v dané lokalitě, reagujících na lokální odlišnosti, zefektivnění vynakládání finančních prostředků jen na potřebné služby. 21 Výsledkem komunitního plánování je zejména systém sociálních služeb na místní úrovni, který odpovídá zjištěným místním potřebám, reaguje na lokální odlišnosti a zajišťuje, že finanční prostředky na služby vynakládané jsou efektivně využívány Subjekty komunitního plánování K tomu, aby mohla být metoda komunitního plánování realizována je důležitá spolupráce zainteresovaných stran, k nimž patří zástupci tzv. triády, kterými jsou zadavatelé, uživatelé a poskytovatelé sociálních služeb. Princip triády je jedním z ústředních prvků procesu komunitního plánování sociálních služeb, bez níž si komunitní plánování nelze představit. 23 Dle Zatloukala 24 lze smysluplně o triádě hovořit pouze jako o principu, který zdůrazňuje nutné zapojení aktérů komunitního plánování sociálních 21 Vasková, V., Žežula O. Komunitní plánování - věc veřejná, s Vasková, V., Žežula O. Komunitní plánování - věc veřejná, s Zatloukal, L. Plánování rozvoje sociálních služeb metodou komunitního plánování, s Zatloukal, L. Plánování rozvoje sociálních služeb metodou komunitního plánování, s

18 služeb, ale přiléhavější je hovořit spíše o principu dialogu či spolupráci a koordinaci všech zainteresovaných subjektů. Obr. č.1: Triáda komunitního plánování zadavatel uživatel poskytovatel Zdroj: Práce autora Zadavatel Zadavatele sociálních služeb definují metodiky pro plánování sociálních služeb jako subjekt, který je zodpovědný za zajištění sociálních služeb na daném území. 25 Je jím tedy ten, kdo zodpovídá za zajištění sociálních služeb, odpovídajících místním potřebám, to znamená obec nebo kraj. Důležitou roli má usnesení zastupitelstva dané obce nebo kraje, které deklaruje odhodlání rozvíjet sociální služby na daném území. Tímto usnesením zastupitelé projevují svoji politickou vůli v daném místě, potvrzují legitimitu komunitního plánování a je určitou zárukou pro zapojení dalších účastníků. Územní samosprávní celky zejména vytvářejí příležitosti pro dlouhodobé zapojování a spolupráci občanů, vyvíjejí aktivitu v oblasti rozšiřování řady metod řízení a plánování sociálních služeb a jejich koordinace s ostatními veřejnými službami, podporují spoluúčast občanů na rozhodovacím procesu o sociálních službách, zveřejňují 25 Skříčková, Z. et. al. Metodiky pro plánován sociálních služeb, část klíč, s. 2 17

19 všechny podstatné informace o procesu i výsledcích procesu a stanovují jasná pravidla financování sociálních služeb. Obec či kraj má především vytvářet podmínky a příležitosti pro dlouhodobé zapojování a spolupráci občanů, a také podporovat jejich spoluúčast na rozhodování o sociálních službách. Zadavatel aktivně rozšiřuje řadu metod řízení a plánování sociálních služeb a koordinuje je s ostatními veřejnými službami. Jeho úkolem je také zveřejňovat srozumitelnou a dostupnou formou informace o průběhu a výsledcích komunitního plánování. Při svém rozhodování bere v úvahu a respektuje cíle a priority stanovené v komunitním plánu a definuje odpovídající pravidla financování sociálních služeb, která vycházejí z daného plánu Poskytovatel V metodikách pro plánování sociálních služeb je poskytovatel definován jako subjekt, který poskytuje sociální služby při splnění podmínek stanovených zákonem. 26 Poskytovatelé sociálních služeb jsou tedy ti, kteří služby nabízejí a poskytují. Mohou jimi být jak nestátní neziskové organizace a podnikatelské subjekty, tak organizace zřízené obcí nebo krajem. Všichni však musejí být zaregistrováni u příslušného krajského úřadu. Tyto subjekty jsou v procesu plánování sociálních služeb odborníky v dané problematice, znají své klienty, vědí jak dané služby fungují a znalosti mají v systémových i provozních záležitostech. V komunitním plánování sociálních služeb jsou nenahraditelnou složkou Uživatel Uživatelem se pro potřeby komunitního plánování sociálních služeb rozumí osoba, která z důvodu své nepříznivé sociální situace, využívá sociální služby. Pro bližší vymezení okruhu osob, které se mohou stát reálnými uživateli sociálních služeb, je třeba se opřít o vymezení některých pojmů, provedené v úvodních ustanoveních zákona o sociálních službách. Podle nich jde o osoby sociálně vyloučené nebo ohrožené sociálním vyloučením v důsledku nepříznivé sociální situace a osoby postižené zdravotně natolik, že je postižení činí nebo může činit závislé na pomoci jiné osoby. Zvláštní skupinou uživatelů pak se stávají zdravotně postižené osoby, u nichž je kvalifikovaně 26 Skříčková, Z. et. al. Metodiky pro plánován sociálních služeb, část klíč, s. 2 18

20 zjištěn takový stupeň závislosti na pomoc jiné fyzické osoby při péči o sebe a zajištění soběstačnosti, opravňující postiženého k nároku na státní příspěvek na péči. 27 V procesu plánování sociálních služeb jsou nepostradatelní, protože právě uživatelé jsou studnicí mnoha připomínek a nápadů, které mají při plánování nabídky sociálních služeb důležitou roli. Právě oni mohou vyjádřit svůj názor, zviditelnit své zájmy, přímo se vyslovit k tomu, co vnímají jako nejlepší a nejpotřebnější, a spolupodílet se tak na utváření podoby sociálních služeb Proces komunitního plánování Nekončící proces tak je možné charakterizovat celý průběh komunitního plánování sociálních služeb. Jde o neustálé zjišťování a hledání potřeb v oblasti sociálních služeb, stanovování priorit a jim příslušných opatření, a na ně navazující porovnávání potřeb s dostupnými zdroji (materiálními, finančními, lidskými). Protože samotný komunitní plán sociálních služeb je tzv. akčním (střednědobým plánem, plánem rozvoje) na období 3-5 let, je nutné ho pravidelně a průběžně aktualizovat a po celé období rozvíjet a prohlubovat organizační struktury a vzájemnou spolupráci všech zainteresovaných stran. Jednotlivé fáze procesu komunitního plánování jsou popsány v několika metodikách, které byly k této problematice zpracovány. V roce 2002 vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí publikaci Komunitní plánování - věc veřejná, kde je definováno šest fází komunitního plánování. Tyto jsou podrobněji popsány v následující tabulce. Tab. č. 1: Fáze komunitního plánování s čím je třeba začít vytvoření řídící struktury pro KP - zformování prvotní pracovní skupiny - určení, koho je třeba do přípravy KP zapojit - způsob oslovení a přizvání dalších účastníků - plán pro získání politické podpory ze strany obce - informační strategie - zapojení všech účastníků procesu - vytvoření organizační a řídící struktury pro zpracování KP - stanovení pravidel jednání řídící struktury 27 Krbcová Mašínová, L. et.al. Uživatelé - Komunitní plánování - web o komunitním plánování [online] 28 Kol. autorů, Průvodce procesem komunitního plánování sociálních služeb, s.7 19