SBORNÍK PŘÍSPĚVKŮ. ze Studentské vědecké konference Jsem mladý vědec! , Národní technická knihovna v Praze

Transkript

1 SBORNÍK PŘÍSPĚVKŮ ze Studentské vědecké konference Jsem mladý vědec! , Národní technická knihovna v Praze Konference se konala v rámci projektu Otevřená věda III (reg. č. CZ.1.07/2.3.00/ )

2 Studentská vědecká konference Jsem mladý vědec! Národní technická knihovna Technická Praha 6 Dejvice Projekt Otevřená věda III, ve kterém středoškolští a vysokoškolští studenti docházeli po dobu téměř dvou let na prestižní vědecké stáže do ústavů Akademie věd ČR a na pracoviště univerzit, nabídl mladým talentovaným vědcům příležitost prezentovat výsledky své vědecké činnosti Vědy o živé přírodě a chemické vědy Příspěvky studentů středních a vysokých škol v oborech biologie a chemie Vědy o neživé přírodě Příspěvky studentů středních a vysokých škol v oborech fyzika, matematika, IT a technika Středoškolští studenti na konferenci vystoupili se svými odbornými příspěvky ve formě prezentace, nebo posteru. Měli celkem 15 minut na to, aby zaujali a přesvědčili odbornou porotu složenou z vědeckých pracovníků Akademie věd ČR a univerzit o své samostatné tvůrčí vědecké práci a ukázali, jakých výsledků v rámci své stáže dosáhli. Vysokoškolští studenti na konferenci představili pokročilejší výsledky vlastního vědeckého výzkumu formou odborných posterů. K účasti na konferenci se přihlásilo 95 studentů, z toho 81 středoškoláků (57 prezentací a 24 posterů) a 14 vysokoškoláků. Konference byla koncipována jako soutěžní přehlídka studentské vědecké činnosti. V závěru každého dne byly vyhodnoceny nejlepší příspěvky daného oboru. Konference byla určena pro odbornou veřejnost: vědecko-výzkumné pracovníky, pracovníky a pedagogy středních a vysokých škol, pracovníky firem, HR a PR pracovníky působící v oblasti základního i aplikovaného výzkumu, ale také pro laickou veřejnost: studenty, školní skupiny a širokou veřejnost. Tedy kromě středoškoláků a vysokoškoláků se konference zúčastnilo 100 návštěvníků. Studentská vědecká konference Jsem mladý vědec! byla realizována v rámci projektu Otevřená věda III popularizace přírodovědných a technických oborů a komunikace výzkumu a vývoje ve společnosti (reg. č. CZ.1.07/2.3.00/ ), za finanční podpory ESF, Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu České republiky. 2

3 Obsah PROGRAM KONFERENCE Jsem mladý vědec!...7 BIOLOGIE Seznam prezentací SŠ sekce biologie Beranová Eliška: Rozšíření a dynamika hladin rostlinných hormonů typu cytokininů během vývoje rostlin Bočan Václav: Optimalizace metody měření vnitrobuněčného ph kvasinek Bodláková Karolina: Vliv adipokinetických hormonů na aktivitu amyláz ve střevě švába Periplaneta americana19 04 Brichtová Eva: Animální model schizofrenii podobného chování potkanů: Vliv indukce psychotické epizody pomocí psychotomimetika dizocilpinu (MK-801) na pozdější chování Černý Vojtěch: Studium ochranného vlivu omega-3 polynenasycených mastných kyselin (n-3 PUFA) a oleje z červené palmy (RPO) u potkanů se změněnou hladinou tyreoidních hormonů nebo po chronické aplikaci statinů Do Danka: Molekulární markery pro DNA Barcoding a fylogenezi Juncaceae Hartmanová Aneta: Optimalizace a voltametrické stanovení léčiva Nitrofurantoinu Kabátová Anežka: Voltametrické stanovení 2-nitrofenolu na uhlíkové filmové elektrodě Malinovská Jana: Extrémně redukované genomy symbiotických bakterií hmyzu Peřina Miroslav: Parametry křivek chlorofylové fluorescenční indukce v závislosti na fylogenetické příbuznosti rostlinných vzorků Poulová Marie: Měření s Dopplerovým ultrazvukem Pužejová Kateřina: Vliv velikosti těla samce slunéčka východního (Harmonia axyridis) na jeho reprodukční úspěch Rolečková Aneta: Stanovení genetické variability Toll-like receptoru 4 u evropských populací sýkory koňadry (Parus major) Slípková Gabriela: Vliv oplodnění samic klíštěte Ixodes ricinus na průběh sání a trávení hostitelské krve Šimčíková Lenka: Využití konfokální mikroskopie ve tkáňovém inženýrství srdeční chlopně Urbanský Denis: Dlouhodobé klimatické změny, doba příletů a časování hnízdění konipasa bílého (Motacilla alba) na území České republiky, Vanišová Klára: Jak dochází k přeměně zralého pylu v pylovou láčku Vojík Miroslav: Voltametrické stanovení léčiva Nimesulidu Vondráčková Michaela: Aktinový cytoskelet a jeho uspořádání v somatických embryích smrku Walterová Barbora: Osvojení si chirurgických a metodologických postupů v oblasti preklinického výzkumu závažných lidských onemocnění s využitím miniaturního prasete jako modelového organizmu Zelíková Natálie: Vliv světla a denní doby na přenašeče auxinu z rodiny PIN Seznam posterů SŠ sekce biologie Ambrozová Veronika: Zjišťování genetické predispozice k infekci syfilis Bieláková Anna: Izolace inhibitorů P-glykoproteinu ze semen Schisandra chinensis Čandová Ludmila: Porovnání různých způsobů imobilizace ve vztahu k efektivitě magneticky modifikovaného celobuněčného biokatalyzátoru Dohnálek Jan: Morfologická a cytogenetická charakterizace kříženců trav Kanděrová Marie: Optimalizace detekce borelií v cílových tkáních hostitele Kroulíková Zuzana: Hledání rybích transpozonů... 31

4 07 Náhlík Vít: Charakterizace mutantních kmenů zelené řasy Desmodesmus akumulujících vysoké koncentrace prvků vzácných zemin (REEs) Nguyen Giang Quynh: Variabilita síhů na úrovni genomu Novotná Anna: Molekulární analýza genomu ryb Pešová Michaela: Screening přírodních látek na schopnost překonat mnohočetnou lékovou resistenci Smolková Karolína: Obsahové látky v rostlinách rodu Iris Soukup Miroslav: Jak chutná hydrargyrum? Aneb stanovení rtuti a speciační analýza jejích forem ve znečištěné oblasti Stuchlíková Šárka: Optimalizace kritérií pro hodnocení embryogenních kultur smrku Wohlrábová Lucie: Ovlivňují makrofágy infiltrující nádory progresi nebo regresi maligního melanomu u miniaturních prasat linie MeLiM? Seznam posterů VŠ sekce biologie Brožová Viktorie: Korespondují molekulární markery a morfologická data? Fylogenetické a evoluční vztahy v řádu šáchorotvaré (Cyperales) Brunclíková Lucie: Syntéza minoritních benzofenanthridinových alkaloidů Dostálová Regina: Vliv resveratrolu na střevní mikrobiom člověka Gabrielová Nella: Mikrobi v nás a pro nás? Aneb jak konzervační látky v potravinách ovlivňují střevní mikroflóru a vznik onemocnění Machová Kamila: Extrémně redukované genomy symbiotických bakterií hmyzu Trčková Eva: Vliv střevní mikroflóry na vývoj roztroušené sklerózy Vymazal Ondřej: Studium účinku vybraných isochinolinových alkaloidů na nádorové buňky CHEMIE Seznam prezentací SŠ sekce chemie Bufka Jiří: Syntéza derivátů chromoforu fluorescenčního proteinu Kolářová Lenka: Příprava bis{[1 -(difenyl-fosfino)ferrocenyl]methyl}etheru Kulhánek Jiří: Sluníčko v mikrovlnné troubě Kupková Květa: Příprava odsiřovacích katalyzátorů Nezbedová Michaela: Studium vlastností borem dopované diamantové elektrody v přítomnosti vybraných surfaktantů Ottenschlägerová Anita: Voltametrické stanovení genotoxického environmentálního polutantu 5-nitroindazolu Palkovský Martin: Syntéza funkcionalizovaných fosfonových kyselin prekurzorů vrstevnatých fosfonátů kovů Smítalová Kateřina: Příprava a charakterizace Mo/C katalyzátorů Tomandlová Markéta: Klastrové stavební bloky se strukturou Archimédova antiprismatu pro přípravu nových koordinačních polymerů a jejich sorpční vlastnosti Všianský Vít: Nanosoudky se schopností vázat anionty Zelina Ondřej: Fyzikálně-chemické vlastnosti iontových kapalin Seznam posterů SŠ sekce chemie Hrnčířová Jana: Sledování obsahu kyseliny benzoové v potravinách pomocí kapilární elektroforézy Chadimová Veronika: Příprava a charakterizace vrstevnatých fenylfosfonátů ceričitých

5 03 Muchová Pavlína: Analýza těkavých organických látek emitovaných bakteriemi zubního plaku Říhová Lenka: Iontové kapaliny pro biosensoring Tyle Ondřej: Teoretické modelování vlastností molekul Seznam posterů VŠ sekce chemie Beránková Petra: Sonda pro analýzu těkavých organických látek zubního plaku Hudečková Edita: Deriváty bambus[6]urilu Kobza Michael: Analýza mikroorganismů pomocí hmotnostní spektrometrie typu time of flight FYZIKA Seznam prezentací SŠ sekce fyzika Brázdová Klára: Změny ve slunečních skvrnách v průběhu silných erupcí Brichtová Lucie: Vývoj diodových laserů v blízké IČ oblasti a jejich spektroskopické aplikace Fárník Tomáš: Optické experimenty: kvantová podstata světla a základní principy laserů Gardošová Juliana: Astročástice Rychle a Zběsile aka Mise Pierre Auger aneb Vliv druhu kosmické částice na pozici maxima atmosférické spršky a počet vzniklých mionů Herman Tomáš: Měření pravděpodobnosti reakcí neutronů s materiály důležitými pro aktivační detektory neutronů Honsa Lukáš: Zkoumání dynamiky objemových změn v homogenních tuhých vzorcích interferometrickou metodou Kurfiřt Martin: Spektroskopická charakterizace supersonické expanze Novotný Adam: Měření spekter neutronů pomocí metody doby letu Pavelka Lukáš: Vliv vlnové délky dopadajícího záření na efektivitu fotovoltaické proměny v tenkovrstvých solárních článcích Theiner Ondřej: Použití robotických dalekohledů v moderní astrofyzice a následné zpracování napozorovaných dat Živná Natálie: Přeměna energie ve fotovoltaických článcích Seznam posterů SŠ sekce fyzika Klusáček Jan: Efektivní přeměna energie ve vícevrstvých fotovoltaických článcích Suchopárová Gabriela: Řešení struktury Ni 3 Si 2 metodou elektronové difrakční tomografie Seznam posterů VŠ sekce fyzika Benc Marek: Detekce kosmického záření extrémně vysokých energií MATEMATIKA A IT Seznam prezentací SŠ sekce matematika a IT Pogran Jakub: Užití dvou matematických modelů pro výpočet silových účinků působících na supersonicky obtékaný profil Šebek Ondřej: Fuzzy modely vícekriteriálního hodnocení Vaněk Petr: Diferenciální počet nejen pro matematiky Vondrák Martin: Statistická analýza ve čtyřpolních tabulkách Zeman František: Bezpečnostní rizika vznikající využíváním http cookies Seznam posterů SŠ sekce matematika a IT Zachová Michaela: Maximální nebo minimální optimalizace v praxi

6 TECHNIKA Seznam prezentací SŠ sekce technika Hemalová Lýdie: Detekce a analýza šachových diagramů Kufová Anna: Rezonanční ultrazvuková spektroskopie Pfohl Tomáš: Kryogenní jeskynní karbonáty Šolcová Michaela: Sádrovec, surovina budoucnosti Tajšlová Ivona: Paleomagnetismus a magnetostratigrafie Seznam prezentací SŠ sekce technika Frankl Lukáš: Vliv anizotropie sádrovce na rychlost průchodu ultrazvukových vln Kuchyňka Jaromír: Využití grafických karet pro náročné výpočty Půček Jan: Porézní polovodiče III a V Seznam prezentací VŠ sekce technika Jiří Rajnoch: Studium statických a dynamických deformačních modulů vybraných typů hornin Listina výherců Shrnutí Kontakty

7 PROGRAM KONFERENCE Jsem mladý vědec! 7

8 8

9 9

10 10

11 11

12 12

13 13

14 14

15 Seznam příspěvků BIOLOGIE Hodnotitelé sekce biologie: Mgr. Ondřej Lenz, Ph.D., Biologické centrum AV ČR, v. v. i. Mgr. Josef Lhotský, Univerzita Karlova v Praze RNDr. Jan Mourek, Ph.D., Univerzita Karlova v Praze 15

16 Seznam prezentací SŠ sekce biologie 01 Beranová Eliška Rozšíření a dynamika hladin rostlinných hormonů typu cytokininů během vývoje rostlin 02 Bočan Václav Optimalizace metody měření vnitrobuněčného ph kvasinek 03 Bodláková Karolina Vliv adipokinetických hormonů na aktivitu amyláz ve střevě švába Periplaneta americana 04 Brichtová Eva Animální model schizofrenii podobného chování potkanů: Vliv indukce psychotické epizody pomocí psychotomimetika dizocilpinu (MK-801) na pozdější chování 05 Černý Vojtěch Studium ochranného vlivu omega-3 polynenasycených mastných kyselin (n-3 PUFA) a oleje z červené palmy (RPO) u potkanů se změněnou hladinou tyreoidních hormonů nebo po chronické aplikaci statinů 06 Do Hoang Diep Molekulární markery pro DNA Barcoding a fylogenezi Juncaceae 07 Hartmanová Aneta Optimalizace a voltametrické stanovení léčiva Nitrofurantoinu 08 Kabátová Anežka Voltametrické stanovení 2-nitrofenolu na uhlíkové filmové elektrodě 09 Malinovská Jana Extrémně redukované genomy symbiotických bakterií hmyzu 10 Peřina Miroslav Parametry křivek chlorofylové fluorescenční indukce v závislosti na fylogenetické příbuznosti rostlinných vzorků 11 Poulová Marie Měření s Dopplerovým ultrazvukem 12 Pužejová Kateřina Vliv velikosti těla samce slunéčka východního (Harmonia axyridis) na jeho reprodukční úspěch 13 Rolečková Aneta Stanovení genetické variability Toll-like receptoru 4 u evropských populací sýkory koňadry (Parus major) 14 Slípková Gabriela Vliv oplodnění samic klíštěte Ixodes ricinus na průběh sání a trávení hostitelské krve 15 Šimčíková Lenka Využití konfokální mikroskopie ve tkáňovém inženýrství srdeční chlopně 16 Urbanský Denis Dlouhodobé klimatické změny, doba příletů a časování hnízdění konipasa bílého (Motacilla alba) na území České republiky, Vanišová Klára Jak dochází k přeměně zralého pylu v pylovou láčku 18 Vojík Miroslav Voltametrické stanovení léčiva Nimesulidu 19 Vondráčková Michaela Aktinový cytoskelet a jeho uspořádání v somatických embryích smrku 20 Walterová Barbora Osvojení si chirurgických a metodologických postupů v oblasti preklinického výzkumu závažných lidských onemocnění s využitím miniaturního prasete jako modelového organizmu 21 Zelíková Natálie Vliv světla a denní doby na přenašeče auxinu z rodiny PIN Seznam posterů SŠ sekce biologie 01 Ambrozová Veronika Zjišťování genetické predispozice k infekci syfilis 02 Bieláková Anna Izolace inhibitorů P-glykoproteinu ze semen Schisandra chinensis 03 Čandová Ludmila Porovnání různých způsobů imobilizace ve vztahu k efektivitě magneticky modifikovaného celobuněčného biokatalyzátoru 04 Dohnálek Jan Morfologická a cytogenetická charakterizace kříženců trav 05 Kanděrová Marie Optimalizace detekce borelií v cílových tkáních hostitele 06 Kroulíková Zuzana Hledání rybích transpozonů 07 Náhlík Vít Charakterizace mutantních kmenů zelené řasy Desmodesmus akumulujících vysoké koncentrace prvků vzácných zemin (REEs) 08 Nguyen Quynh Giang Variabilita síhů na úrovni genomu 09 Novotná Anna Molekulární analýza genomu ryb 16

17 10 Pešová Michaela Screening přírodních látek na schopnost překonat mnohočetnou lékovou resistenci 11 Smolková Karolína Obsahové látky v rostlinách rodu Iris 12 Soukup Miroslav Jak chutná hydrargyrum? Aneb stanovení rtuti a speciační analýza jejích forem ve znečištěné oblasti 13 Stuchlíková Šárka Optimalizace kritérií pro hodnocení embryogenních kultur smrku 14 Wohlrábová Lucie Ovlivňují makrofágy infiltrující nádory progresi nebo regresi maligního melanomu u miniaturních prasat linie MeLiM? Seznam posterů VŠ sekce biologie 01 Brožová Viktorie Korespondují molekulární markery a morfologická data? Fylogenetické a evoluční vztahy v řádu šáchorotvaré (Cyperales) 02 Brunclíková Lucie Syntéza minoritních benzofenanthridinových alkaloidů 03 Dostálová Regina Vliv resveratrolu na střevní mikrobiom člověka 04 Gabrielová Nella Mikrobi v nás a pro nás? Aneb jak konzervační látky v potravinách ovlivňují střevní mikroflóru a vznik onemocnění 05 Machová Kamila Extrémně redukované genomy symbiotických bakterií hmyzu 06 Trčková Eva Vliv střevní mikroflóry na vývoj roztroušené sklerózy 07 Vymazal Ondřej Studium účinku vybraných isochinolinových alkaloidů na nádorové buňky 17

18 Seznam prezentací SŠ sekce biologie 01 Beranová Eliška: Rozšíření a dynamika hladin rostlinných hormonů typu cytokininů během vývoje rostlin Eliška Beranová*; Podkrušnohorské gymnázium, Most Ing. Václav Motyka, CSc.; Ústav experimentální botaniky AV ČR, v. v. i., Praha Vývoj i základní životní procesy rostlin jako komplexních mnohobuněčných organismů zajišťuje analogicky s působením živočišných hormonů systém hormonálních látek. Důležitými hormony rostlin (tzv. fytohormony) jsou cytokininy. Tyto látky už ve velmi nízkých koncentracích stimulují buněčné dělení, podporují rašení pupenů a naopak inhibují růst a vývoj kořenů, zpomalují stárnutí orgánů nebo ovlivňují příjem a využití živin či reakci rostlin na stresy. Rodina cytokininů zahrnuje několik desítek různých derivátů lišících se nejen svou chemickou strukturou, ale i biologickou funkcí. Cílem práce bylo stanovení výskytu jednotlivých metabolických forem cytokininů a sledování dynamiky jejich hladin u šesti vybraných jednoděložných i dvouděložných druhů rostlin (oves setý, len rakouský, kohoutek chalcedonský, mák východní, zvonek širokolistý a huseníček rolní) v průběhu jejich ontogeneze. Vzorky pletiv byly odebírány v několika vývojových fázích rostlin a analyzovány metodou HPLC/MS umožňující stanovení více než 25 derivátů cytokininů v jediném nástřiku na kolonu. Bylo zjištěno, že jednotlivé testované a systematicky poměrně vzdálené druhy rostlin (zástupci řádů Poales, Malpighiales, Caryophyllales, Ranunculales, Asterales a Brassicales) se výrazně liší v zastoupení jednotlivých cytokininových derivátů, jejichž koncentrace procházejí během vývoje poměrně výraznými a dynamickými změnami. Na konferenci bude prezentován souhrn získaných poznatků o výskytu a dynamice hladin jednotlivých forem cytokininů v průběhu ontogeneze a diskutováno možné zobecnění zjištěných trendů při regulaci růstových a vývojových procesů rostlin. [Výzkum byl realizován v rámci projektu Otevřená věda III s finanční podporou GAČR (P506/11/0774)]. Spolupracovali: RNDr. Lenka Záveská Drábková, Ph.D.; Botanický ústav AV ČR, v. v. i., Průhonice; Marie Korecká; Ing. Petre I. Dobrev, Ph.D.; Ústav experimentální botaniky AV ČR, v. v. i., Praha 02 Bočan Václav: Optimalizace metody měření vnitrobuněčného ph kvasinek Václav Bočan*; Podkrušnohorské gymnázium, Most Ing. Olga Zimmermannová, Ph.D.; Fyziologický ústav AV ČR, v. v. i., Praha Jednou ze základních úloh živých organismů je zachování stálé koncentrace kationtů draslíku a protonů (ph) uvnitř buněk. Stanovení vnitrobuněčného ph je důležitým parametrem určujícím vitalitu a zdraví buňky. Modelovým organismem pro studium procesů probíhajících v eukaryotních buňkách je kvasinka Sacchromyces cerevisiae. Cílem stáže bylo optimalizovat metodu měření ph v buňkách S. cerevisiae pomocí phluorinu. phluorin je varianta zeleného fluorescenčního proteinu, jejíž fluorescenční vlastnosti se mění v závislosti na ph prostředí. Byly připraveny kmeny S. cerevisiae stabilně produkující phluorin v cytoplasmě (tzn. gen kódující phluorin byl integrován do genomu). U zkonstruovaných kmenů bylo ověřeno: (i) správná integrace genu pro phluorin (pomocí PCR); (ii) exprese funkčního phluorinu v cytoplasmě (pozorováním buněk ve fluorescenčním mikroskopu); (iii) fenotyp v porovnání s výchozím kmenem neobsahujícím phluorin (sledováním růstu buněk na pevných médiích). V porovnání s buňkami exprimujícími phluorin z mnohokopiového plasmidu exprese phluorinu z genomu sice snížila celkovou intenzitu fluorescence buněk, ale výrazně zlepšila její homogenitu v rámci populace buněk jednoho kmene. Pro kmeny s integrovaným phluorinem byl optimalizován postup měření vnitrobuněčného ph ve fluorescenčním readeru (příprava kalibrační křivky a měření vzorků) v těchto parametrech: množství buněk, koncentrace a doba působení digitoninu pro permeabilizaci buněk, růstové médium a typ destiček Elisa. Upravená metoda byla použita pro vytvoření univerzální kalibrační křivky, pomocí níž bylo určeno 18

19 vnitrobuněčné ph u pěti kmenů S. cerevisiae postrádajících geny kódující některé z transportních proteinů pro K +, Na + a H + plasmatické membrány nebo jejich regulátory. Naměřené hodnoty prokázaly úlohu studovaných proteinů v zajištění stabilní hodnoty ph cytoplasmy. Kmeny s integrovaným phluorinem budou dále využívány ve studiu buněčných procesů souvisejících s transportem protonů a draslíku v eukaryotních buňkách a také k měření vnitrobuněčného ph na úrovni jednotlivých buněk v mikroskopu. 03 Bodláková Karolina: Vliv adipokinetických hormonů na aktivitu amyláz ve střevě švába Periplaneta americana Karolina Bodláková*; Gymnázium Česká a Olympijských nadějí, České Budějovice prof. RNDr. Dalibor Kodrík, CSc.; Entomologický ústav, Biologické centrum AV ČR, v. v. i., České Budějovice Hmyz podobně jako ostatní živočichové řídí své životní funkce pomocí hormonů. U hmyzu je známo několik skupin hormonů, nejpočetnější jsou však neurohormony pocházející z buněk nervové tkáně. Mezi tyto hormony patří mimo jiné tzv. adipokinetické hormony, které mají v těle hmyzu řadu důležitých funkcí. Řídí především energetický metabolismus, připravují organismus na zátěžové situace a umožňují mu se s nimi vyrovnávat. Nedávno se zjistilo, že stimulují také činnost trávicí soustavy (Kodrík a kol., 2012, J. Insect Physiol.). Předkládaná práce se zabývá charakterizací trávících amyláz ze středního střeva (mesenteron) švába amerického Periplaneta americana a řízením jejich aktivity adipokinetickým hormonem označeným Peram-CAH-II, což je jednoduchý peptid skládající se z osmi aminokyselin. Na dospělých samcích tohoto švába pocházejících z laboratorního chovu Entomologického ústavu BC AVČR v Českých Budějovicích bylo nejprve testováno ph optimum izolovaných amyláz v rozmezí ph 1,7 až 10,7. Nejvyšší aktivita byla zaznamenána u ph 5,7. Dále se zjistilo, že teplotní optimum těchto amyláz testovaných v rozmezí 0 C-80 C činí 30 C. V těchto standardních podmínkách ph 5,7 a 30o C byly prováděny všechny další pokusy. Testovaný hormon byl vpraven do těla švába injekčně a po 24 hodinách působení došlo k vypitvání středního střeva, izolaci obsažených amyláz a k testu jejich aktivity za výše zmíněných ph a teplotních podmínek. Výsledky ukázaly, že aktivita amyláz izolovaných z hormonálně ošetřených jedinců byla mírně asi 1,3 násobně nicméně statisticky významně vyšší než u kontrol. Výsledky tedy naznačují, že adipokinetické hormony Peram-CAH hrají v trávení švába Periplaneta americana výraznou roli. Tyto výsledky budou dále rozvíjeny a někdy v budoucnu mohou přispět ke kontrole populací těchto významných hmyzích škůdců. 04 Brichtová Eva: Animální model schizofrenii podobného chování potkanů: Vliv indukce psychotické epizody pomocí psychotomimetika dizocilpinu (MK-801) na pozdější chování Eva Brichtová*; Gymnázium Sokolov a KVC, Sokolov Doc. RNDr. Aleš Stuchlík, Ph.D.; Fyziologický ústav AV ČR, v. v. i., Praha Schizofrenie je závažné duševní onemocnění provázené zkresleným vnímáním a reality, změnami myšlení a chování. Vyskytuje se průměrně u 1 % lidské populace. Animální modely slouží při zkoumání lidských nemocí, pomohou nám u zvířete vytvořit analogii symptomů nemoci a sledovat jejich vývoj při farmakologických či fyziologických manipulacích, umožňují také hledání nových léčebných přístupů. V naší práci jsme testovali farmakologický model schizofrenie založený na indukci psychotické epizody podáním MK-801 (non-kompetitivního antagonisty NMDA receptorů). Cílem bylo zjistit, zda při jednorázovém či krátkodobém podání vyšších dávek MK-801 potkanům kmene Long-Evans při testování pozdějším časovém intervalu dojde ke změnám kognitivních funkcí potkanů a jaký bude vliv na schopnost se úlohám učit. Testování modelu bylo provedeno v rotující aréně a Morrisově vodním bludišti. Práce ukázala, že při jednorázové aplikaci vyšší dávky (5mg/ml) MK-801 nebo po třech následných aplikacích nižší dávky (3mg/ml) MK-801 potkanům kmene Long-Evans 19

20 z chovů Fyziologického ústavu AV ČR byla pozorována signifikantní mortalita zvířat. Behaviorální deficit na rotující aréně byl s latencí 10 dnů pozorován rovněž; u třech opakovaných aplikacích nižší dávky se behaviorální změny dají interpretovat jako nejvýraznější. Při jednorázové aplikaci nižší dávky byly výsledky potkanů velmi dobré a změna kognitivních funkcí oproti kontrolním potkanům nebyla patrná. V Morrisově vodním bludišti, při testování provedeném 30 dnů po ukončení aplikace, nebyly změny pozorovány. Výsledky pouze částečně potvrzují údaje z literatury; mortalita v předešlých studiích prokázána nebyla. Je možné, že kmen Long-Evans ze zmíněného chovu není pro toto chronické uspořádání experimentu a aplikaci vysokých dávek nejvhodnějším. Práce byla podpořena grantem IGA MZ ČR NT Černý Vojtěch: Studium ochranného vlivu omega-3 polynenasycených mastných kyselin (n-3 PUFA) a oleje z červené palmy (RPO) u potkanů se změněnou hladinou tyreoidních hormonů nebo po chronické aplikaci statinů Vojtěch Černý*; Gymnázium Roudnice nad Labem, Roudnice nad Labem RNDr. Tomáš Soukup, CSc.; Fyziologický ústav AV ČR v. v. i., Praha Statiny snižující hladinu cholesterolu v krvi jsou jedny z nejprodávanějších léků na světě. U statinů jsou ale známy jejich negativní vedlejší účinky, včetně nepříznivého působení na kosterní svaly a senzitivní čití. V předkládané práci jsem zkoumal, zda se u pokusných potkanů kmenů Lewis, Wistar a spontánně hypertenzních potkanů (SHR) po aplikaci statinů neobjeví určité negativní změny v citlivosti na tepelný podnět a ve struktuře nebo složení kosterních svalů a zdali případné změny lze kompenzovat doplněním stravy o olej z červené palmy (RPO) nebo omega-3 polynenasycené mastné kyseliny (n-3 PUFA). Analyzoval jsem proto latenci odpovědi potkanů na tepelný podnět aplikovaný na plantu zadních končetin a procentuální zastoupení jednotlivých typů svalových vláken ve svalech m. soleus a m. extensor digitorum longus na základě histochemického a imunocytochemického barvení příčných řezů svalů. V další části práce jsem analyzoval potenciální vliv n-3 PUFA na složení svalů potkanů, u kterých změněná hladina tyreoidních hormonů již určité patofyziologické změny ve složení svalových vláken vyvolala. Opět jsem analyzoval procentuální zastoupení typů svalových vláken ve svalech m. soleus a m. extensor digitorum longus u potkanů kmenů Wistar a SHR. A předpokládal jsem, že změny způsobené změněnou hladinou tyreoidních hormonů se po aplikaci omega-3 mastných kyselin upraví. Z výsledků byl sice na první pohled patrný rozdíl v citlivosti na tepelný podnět mezi potkany kmene Wistar a SHR, potkani kmene SHR měli podle předpokladu vyšší citlivost. Dále jsem potvrdil výraznou rezistenci potkanů vůči statinům, neboť potkani i po dlouhodobé aplikaci statinů nevykazovali žádné signifikantní změny ve struktuře a složení svalů ani v citlivosti na tepelný podnět. Dále jsem potvrdil, že tyreoidní hormony mění zastoupení typů svalových vláken ve zkoumaných svalech a naopak statisticky významné účinky omega-3 mastných kyselin nebo RPO se mi nepodařilo plně prokázat. 06 Do Danka: Molekulární markery pro DNA Barcoding a fylogenezi Juncaceae Danka Do*; Gymnázium pod Svatou Horou, Příbram RNDr. Lenka Záveská Drábková, Ph.D.; Botanický ústav AV ČR v. v. i., Průhonice Druhová identifikace na základě morfologických znaků nemusí být v dnešní době dostačující, a proto se tedy pátrá po jiných sofistikovanějších metodách. DNA Barcoding je klíč k levné, snadné a poměrně rychlé identifikaci organismů. Celý princip spočívá ve čtení krátkých standardizovaných úseků, schopných od sebe odlišit organismy na úroveň daných taxonomických jednotek, proto tedy není nutné číst celý genom. Cílem projektu bylo ověření univerzality navržených markerů pro DNA Barcoding (v této práci regiony rpoc1, rpob geny a psba-trnh, psbk-psbi a atph-atpf intergenové spacery), a to aplikací napříč taxony čeledi Juncaceae, a také i jejich případné využití pro fylogenetické studie. Pomocí metod molekulární biologie byly postupně získány sekvence DNA 20

21 vybraných taxonů. Následně byla data zpracovávána do podoby, kterou požadují programy pro konstrukci fylogramů. Ze získaných sekvencí byly sestaveny stromy, a to metodami maximum parsimony a neighbour-joining. Nejprve pouze za využití dat z jednotlivých úseků, pak i kombinace rpoc1 genu a psba-trnh intergenového spaceru, a následně i spojením dat ze všech 5 úseků. Univerzalita markerů je také viditelná na úspěšnosti PCR, která dosahovala u rpoc1 86 %, u psba-trnh 84 %, u atpf-atph 78 %, u ostatních dvou v rozmezí 63-67%, což jsou poměrně vysoké hodnoty. Vzniklý strom rpoc1 genu vykazuje určitou polytomii uvnitř větve Luzula, stejně tak i psba-trnh intergenový sapacer, spojením dat z obou úseků se tato polytomie ale vyřešila. Rozlišovací schopnost těchto dvou spojených úseků je dostatečná v mnoha případech až na druhovou úroveň, na úroveň sekcí je téměř úspěšná ve všech případech. AtpF-atpH intergenový spacer se jeví býti vhodným pro DNA Barcoding i fylogenetické studie, je dostatečně informativní a alignment není příliš složitý. Nevhodný je ale úsek rpob, neboť se velmi nesnadno amplifikuje. Přehlédneme-li složitost alignmentu psba-trnh, jsou úseky rpoc1, psba-trnh, atpf-atph (zvláště jejich vzájemné kombinace) pro DNA Barcoding a fylogenetické studie vhodné. 07 Hartmanová Aneta: Optimalizace a voltametrické stanovení léčiva Nitrofurantoinu Aneta Hartmanová*; Střední škola informatiky a služeb, Dvůr Králové nad Labem Mgr. Zuzana Krejčová; Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Univerzitní výzkumné centrum UNCE Supramolekulární chemie, Katedra analytické chemie, UNESCO laboratoř elektrochemie životního prostředí Přestože je ochraně životního prostředí v poslední době věnována stále větší pozornost, antropogenní produkce látek znečišťujících životní prostředí má rostoucí trend. Mezi takovéto látky patří i farmaceutické přípravky, které se s močí dostávají do odpadních vod, a rovněž se stávají polutanty. Tyto skutečnosti ústí v rostoucí poptávku po metodách jejich stanovení, ke kterému se používají převážně chromatografické metody (Stokvis et al., 2005). Bylo však prokázáno, že voltametrické metody jim mohou úspěšně konkurovat (Yosypchuk et al., 2009). Předkládaná práce se zabývá voltametrickým stanovením Nitrofurantoinu (NF), který je využíván k léčbě infekcí močových cest. Nitrofurantoin byl vybrán pro svoje možné škodlivé účinky zejména na vodní ekosystémy. Elektrochemické chování látky bylo studováno pomocí technik stacionární voltametrie (DCV) a diferenční pulsní voltametrie (DPV) na stříbrné tuhé amalgámové elektrodě modifikované rtuťovým meniskem (m-agsae). Voltametrické chování NF o koncentraci 1x10-4 M bylo sledováno v katodické oblasti potenciálů v závislosti na ph prostředí (1-13), jako optimální ph bylo vybráno ph 7,0 pro obě metody. Ke snížení vlivu pasivace pracovní elektrody byly nalezeny vhodné regenerační potenciály. Ke zjištění optimálního složení základního elektrolytu byl využit spektrofotometr v UV/VIS oblasti, jako nejlepší prostředí se jeví směs methanolu a Brittonova-Robinsonova (BR) pufru v poměru 1:9. Tyto optimalizované podmínky byly použity k následnému proměření kalibračních závislostí. Stokvis, E.; Rosing, H.; Beijnen, J. H. Mass Spectrom. Rev., 2005, 24 (6). Yosypchuk, B.; Barek, J. Crit. Rev. Anal. Chem., 2009, 39 (3). 08 Kabátová Anežka: Voltametrické stanovení 2-nitrofenolu na uhlíkové filmové elektrodě Anežka Kabátová*; Gymnázium Říčany, Říčany Mgr. Tereza Rumlová; Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra analytické chemie, UNESCO laboratoř elektrochemie životního prostředí Zkoumaná látka 2-nitrofenol (2-NF) patří mezi pesticidy. Může být škodlivá jak pro vodní živočichy a ptáky, tak pro člověka - důsledkem její otravy mohou být např. onemocnění jater nebo cyanosa (Canov, 2013). Ke stanovení byla použita uhlíková filmová elektroda. Výhodami této elektrody jsou 21