Růst a vývoj rostlin - praktikum MB130C78
|
|
- Arnošt Vávra
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Růst a vývoj rostlin - praktikum MB130C78 Blok 3 Role aktinového cytoskeletu v morfogenezi rostlinných buněk - analýza fenotypu
2 Úlohy: 1. Kvantifikace počtu zkroucených a správně tvarovaných trichomů u prvních pravých listů jednoduchých a dvojitých mutantů Arabidopsis thaliana s nefunkčními geny pro nukleátory aktinu ARPC5 (podjednotka komplexu Arp2/3) a formin FH1. 2. Stanovení permeability povrchu listů pomocí barvení rutheniovou červení u jednoduchých a dvojitých mutantů Arabidopsis thaliana s nefunkčními geny pro nukleátory aktinu ARPC5 (podjednotka komplexu Arp2/3) a formin FH1. 3. Stanovení délek hlavního kořene a hypokotylu u jednoduchých a dvojitých mutantů Arabidopsis thaliana s nefunkčními geny pro nukleátory aktinu ARPC5 (podjednotka komplexu Arp2/3) a formin FH1. 4. Analýza a porovnání fenotypů jednoduchých a dvojitých mutantů z úloh Tvorba vlastní hypotézy o rolích jednotlivých aktinových nukleátorů v rostlině.
3 Čím je ovlivňována morfogeneze u rostlin? Vnější a vnitřní faktory Mezi vnitřní faktory ovlivňující morfogenezi rostlin patří: směrované buněčné dělení směrovaný buněčný růst signalizace fytohormony reorganizace buněčných stěn turgor vakuolárního systému směrovaný endomembránový transport reorganizace cytoskeletu
4 Morfogeneze rostlinných orgánů Příklady změněné morfogeneze listu u mutací v transkripčních faktorech z rodin YABBY a KNOX (Chan Man Ha et al., 2010)
5 Morfogeneze rostlinných orgánů Příklady změněné morfogeneze kořene reagujících na rostlinné hormony v médiu a změnu světelných podmínek růstu Kořeny rostoucí na světle Kořeny rostoucí ve tmě Příklady změněné morfogeneze kořenového systému u mutací v proteinech spojených s nukleací aktinového cytoskeletu WT arp3 Benito lab
6 Morfogeneze rostlinných buněk Difúzní a vrcholový tip růstu buněk (Guerroero et al., 2015)
7 Morfogeneze trichomů Dobře studovatelné buňky listové pokožky na kterých je popisována buněčná morfogeneze Mutanti (A) etr2-3 (B) gl3 (C) etr2-3 gl3 (D) spy-5 (E) etr2-3 spy-5 (F) gl2 (G) etr2-3 gl2 (H) fas1 (I) etr2-3 fas1 (J) try (K) try etr2-3 (L) try fas1-1 (Plett et al., 2009)
8 Cytoskelet v rostlinné buňce Rostlinný cytoskelet je tvořen vysoce dynamickou trojrozměrnou sítí proteinů, která je základní složkou všech eukaryotických buněk a u rostlin sestává se vzájemně propojených sítí mikrotubulů a aktinových filament. light-sheet mikroskopie pokožkové buňky děložního listu A.t mikrotubulární cytoskelet -TUA5-mCherry aktinový cytoskelet - FABD2-GFP spojení obrázků - porovnání (Ovečka et al., 2015)
9 Role cytoskeletu v morfogenezi buněk (Mathur a Hulskamp 2002)
10 Role cytoskeletu v morfogenezi pokožkových buněk listu mikrotubuly aktin (Panteris et al., 2005)
11 Role cytoskeletu v morfogenezi trichomů aktinová síť v trichomu (Hulskamp 2004) (Mathur a Hulskamp 2002)
12 Role cytoskeletu v prodlužování kořene a hypokotylu Buňky hypokotylu rostoucího ve tmě s označeným cytoskeletem (Sampathkumar et al., 2011) Aktinový cytoskelet v elongujících buňkách kořene A.t. (Reusche, M., Teichmann/Friml lab) aktin mikrotubuly merged Aktinový cytoskelet (zeleně) v elongujících buňkách hypokotylu A.t. (Daher, FB, Sainsbury lab), buněčné stěny označeny PI (červeně).
13 Nukleace aktinového cytoskeletu Rostliny mají 2 nukleátory aktinu: Arp2/3 komplex a forminy
14 Nukleace aktinu ARP2/3 komplexem ARP2/3 komplex tvoří sedm podjednotek (ARP2, ARP3 A ARPC1-ARPC5) Komplex ARP2/3 rozvětvuje síť stávajících aktinových filament Actin Filament Initiation: Arp2/3 complex. Manual of Cellular and Molecular Function, The National University of Singapore, Republic of Singapore, Illustrators: Pham Thi Phuong Thao a Theng Tze Yin Meryl
15 Nukleace aktinu forminy Forminy nukleující aktin tvoří dimery a katalyzují vznik přímých (nevětvících se) aktinových vláken (Gould et al., 2011) Actin filaments: Formin-mediated nucleation. Manual of Cellular and Molecular Function, The National University of Singapore, Republic of Singapore, 2009 Illustrator: Theng Tze Yin Meryl.
16 Nuklelátory aktinu v živočišné buňce Mutace ve forminech či u podjednotek ARP2/3 komplexu je ve většině případech pro živočišné buňky letální. (Shrnuto v: Pollard 2007) Porovnání nukleace aktinových filament pomocí ARP2/3 komplexu a forminů V živočišných buňkách je 10x méně forminů než Arp2/3 komplexu. Profilin - váže se na globulární aktin, reguluje rovnováhu nukleátorů aktinu upřednostňováním forminů před Arp2/3 komplexem při nukleaci nových aktinových vláken. (Suarez et al., 2014)
17 Rostliny mutantní ve forminech souhrn fenotypů Forminy se u různých organismů účastní polarizovaného buněčného růstu a sekrece (Cvrčková 2012). U rostlin jsou proto často cílem výzkumu forminů kořenové vlásky, pylové láčky, epidermální buňky a trichomy. Nadprodukce forminu 1 způsobuje deformace při růstu pylové láčky tabáku. Vzhledem k velikosti rodiny proteinů s formin-like sekvencí, která je rozmanitější než u živočišných buněk, byla zatím fenotypicky charakterizována jen malá část forminů. Pokožkové buňky děložních listů u mutanta ve forminu 1 mají prohloubenou laločnatost buněk (Rosero et al., 2016)
18 Rostliny mutantní v Arp2/3 komplexu souhrn fenotypů Obecně se fenotypové projevy při mutacích v genech pro podjednotky ARP2/3 komplexu týkají především těch buněk a pletiv, které mají komplexnější tvary (trichomy, buňky epidermis) a jejichž morfogeneze a růst tedy vyžadují dobrou koordinaci vnitrobuněčných procesů a modelování a růst buněčné stěny (Shrnuto v Mathur et al., 2005) WT arpc4 Pokožkové buňky děložního listu se značeným aktinem (FABD2- GFP) mají méně výraznou laločnatost. (Mathur et al., 2005)
19 PRAKTIKUM - ÚLOHY
20 Úlohy: 1. Kvantifikace počtu zkroucených a správně tvarovaných trichomů u prvních pravých listů jednoduchých a dvojitých mutantů Arabidopsis thaliana s nefunkčními geny pro nukleátory aktinu ARPC5 (podjednotka komplexu Arp2/3) a formin FH1. 2. Stanovení permeability povrchu listů pomocí barvení rutheniovou červení u jednoduchých a dvojitých mutantů Arabidopsis thaliana s nefunkčními geny pro nukleátory aktinu ARPC5 (podjednotka komplexu Arp2/3) a formin FH1. 3. Stanovení délek hlavního kořene a hypokotylu u jednoduchých a dvojitých mutantů Arabidopsis thaliana s nefunkčními geny pro nukleátory aktinu ARPC5 (podjednotka komplexu Arp2/3) a formin FH1. 4. Analýza a porovnání fenotypů jednoduchých a dvojitých mutantů z úloh Tvorba vlastní hypotézy o rolích jednotlivých aktinových nukleátorů v rostlině.
21 ÚLOHA 1 fenotyp zkroucených trichomů
22 ÚLOHA 2 fenotyp permeability listu
23 ÚLOHA 3 fenotyp délky kořene a hypokotylu
24 ÚLOHA 4 Tvorba vlastní hypotézy o rolích jednotlivých aktinových nukleátorů v rostlině Projev mutace wt arpc5 fh1-1 fh1-1/arpc5 Průměrný počet trichomů na list (číslo) Zkroucené trichomy (ano/ne) Permeabilita listů (ano/ne) Průměrná délka hypokotylu (číslo) Průměrná délka kořene (číslo) Tab. 1: Příklad tabulky fenotypů.
Role aktinového cytoskeletu v morfogenezi rostlinných buněk - analýza fenotypu
Růst a vývoj rostlin - praktikum MB130C78 Blok 3 Úlohy: Role aktinového cytoskeletu v morfogenezi rostlinných buněk - analýza fenotypu 1. Kvantifikace počtu zkroucených a správně tvarovaných trichomů u
VíceBakalářské práce. Magisterské práce. PhD práce
Bakalářské práce Magisterské práce PhD práce Témata bakalářských prací na školní rok 2015-2016 1 Název Funkční analýza jaderných proteinů fosforylovaných pomocí mitogenaktivovaných proteinkináz. Školitel
VíceBakalářské práce. Magisterské práce. PhD práce
Bakalářské práce Magisterské práce PhD práce Témata bakalářských prací na školní rok 2017-2018 1 Název Fenotypová analýza vybraných dvojitých mutantů MAPK v podmínkách abiotického stresu. Školitel Mgr.
VíceTUBULIN-FOLDING COFACTOR A (TFC A) u Arabidopsis
TUBULIN-FOLDING COFACTOR A (TFC A) u Arabidopsis Mikrotubuly Formace heterodimerů α/βtubulinu Translace α a β -tubulin monomerů chaperonin c-cpn správný folding α-tubulin se váže na TFC B a β na TFC
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
VíceBakalářské práce. Magisterské práce. PhD práce
Bakalářské práce Magisterské práce PhD práce Témata bakalářských prací na školní rok 2018-2019 1 Název Fenotypová analýza vybraných dvojitých mutantů MAPK v podmínkách abiotického stresu Školitel Mgr.
VíceUniverzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra experimentální biologie rostlin
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra experimentální biologie rostlin Role komplexu ARP2/3 v rostlinné buňce Bc. Petra Schiebertová Praha, 2013 Školitelka: RNDr. Kateřina Schwarzerová,
Více3. Nukleocytoplasmatický kompartment rostlinných buněk
3. Nukleocytoplasmatický kompartment rostlinných buněk Co je nukleocytoplasmatický kompartment a jak vypadá u typické rostlinné buňky Jádro buněčné Nositel naprosté většiny genetické informace buňky Jak
VíceStavba dřeva. Základy cytologie. přednáška
Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná
Více7) Dormance a klíčení semen
2015 7) Dormance a klíčení semen 1 a) Dozrávání embrya a dormance b) Klíčení semen 2 a) Dozrávání embrya a dormance Geny kontrolující pozdní fázi vývoje embrya - dozrávání ABI3 (abscisic acid insensitive
VíceUniverzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta. Molekulární biologie a biochemie organismů
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Molekulární biologie a biochemie organismů Petra Schiebertová Nukleace aktinu v rostlinných buňkách Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Kateřina
VíceCYTOPLAZMA. -Prostor mezi organelami, inkluzemi, ribozomy a jádrem
Cytoskelet CYTOPLAZMA -Prostor mezi organelami, inkluzemi, ribozomy a jádrem -Viskózní až gelový charakter -Prostředí pro mnohé metabolické děje: např. glykolýza translace syntéza sacharosy pentózová cesta
VíceFYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz
FYZIOLOGIE ROSTLIN Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz Studijní literatura: Hejnák,V., Zámečníková,B., Zámečník, J., Hnilička, F.: Fyziologie rostlin.
VícePříběh pátý: Auxinová signalisace
Příběh pátý: Auxinová signalisace Co je auxin? Derivát tryptofanu Příbuzný serotoninu a melatoninu Všechny deriváty přítomny jak u živočichů, tak u rostlin IAA Serotonin Serotonin: antagonista auxinu Přítomen
VíceFluorescenční mikroskopie. -fluorescenční mikroskopie -konfokální mikroskopie
Fluorescenční mikroskopie -fluorescenční mikroskopie -konfokální mikroskopie Fluorescence a fluorofory Schéma konvenčního fluorescenčního mikroskopu -Na fluorescenčně značený vzorek dopadá pouze světlo
VíceBUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA
BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA MITOSA - fáze: Profáze - kondensace chromosomů - 30 nm chromatine fibres vázané na matrix Rozpad Metafáze - párové ( sesterské ) chromatidy - vázané centromerou, seřazené
VícePletiva krycí, vodivá, zpevňovací a základní. 2/27
Pletiva krycí, vodivá, zpevňovací a 1. Pletiva krycí (pokožková) rostlinné tělo vyšších rostlin kryje pokožka (epidermis) je tvořená dlaždicovitými buňkami těsně k sobě přiléhajícími, bez chlorofylu vnější
VíceBUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY
BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY 1 VÝZNAM BUNĚČNÉ MOTILITY A MOLEKULÁRNÍCH MOTORŮ V MEDICÍNĚ Příklad: Molekulární motor: dynein Onemocnění: Kartagenerův syndrom 2 BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY
VíceUniverzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra experimentální biologie rostlin
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra experimentální biologie rostlin Lokalizace proteinu ARPC2 v rostlinné buňce Bc. Kateřina Šlajcherová Praha, 2013 školitelka: RNDr. Kateřina Schwarzerová,
VíceNEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly
NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly RIBOSOMY Částice složené z rrna a proteinů, skládají se z velké kulovité
VíceLaboratoř růstových regulátorů Miroslav Strnad. ové kultury. Olomouc. Univerzita Palackého & Ústav experimentální botaniky AV CR
Laboratoř růstových regulátorů Miroslav Strnad Tkáňov ové kultury Olomouc Univerzita Palackého & Ústav experimentální botaniky AV CR DEFINICE - růst a vývoj rostlinných buněk, pletiv a orgánů lze účinně
VíceBuněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky
Buněčný cyklus Replikace DNA a dělení buňky 2 Regulace buněčného dělení buněčný cyklus: buněčné dělení buněčný růst kontrola kvality potomstva (dceřinných buněk) bránípřenosu nekompletně zreplikovaných
VíceAuxin - nejdéle a nejlépe známý fytohormon
Auxin - nejdéle a nejlépe známý fytohormon Auxin je nejdéle známým fytohormonem s mnoha popsanými fyziologickými účinky Darwin 1880, Went 1928 pokusy s koleoptilemi trav a obilovin prokázali existenci
VíceProhlášení: V Praze, 29. 4. 2011. Podpis
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Studijní program: Biologie Martina Benáková MAPs proteiny asociované s mikrotubuly u rostlin MAPs plant microtubule associated proteins Bakalářská práce
VíceVakuola. Dutina uvnitř protoplastu, která u dospělých buněk zaujímá 30 až 90 % jejich
Vakuola Dutina uvnitř protoplastu, která u dospělých buněk zaujímá 30 až 90 % jejich objemu. Je ohraničená na svém povrchu membránou zvanou tonoplast. Tonoplast je součástí endomembránového systému buňky
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
VíceTeoretický úvod: FOTOTROPISMUS. Praktikum fyziologie rostlin
Teoretický úvod: FOTOTROPISMUS Praktikum fyziologie rostlin 1 Teoretický úvod: FOTOTROPISMUS Fototropismus náleží mezi vitální ohybové pohyby rostlin. Řadí se mezi pohyby paratonické povahy, tj. je vyvolán
VíceBUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce
VíceÚvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO. Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části
Úvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části příjem vody a živin + ukotvení fotosyntéza rozmnožovací potřeba struktur
VíceBioimaging rostlinných buněk, CV.2
Bioimaging rostlinných buněk, CV.2 Konstrukce mikroskopu (optika, fyzikální principy...) Rozlišení - kontrast Live cell microscopy Modulace kontrastu (Phase contrast, DIC) Videomikroskopia Nízký kontrast
VíceMorfogeneze rostlinné buňky. Rostlinná cytologie morfogeneze rostlinné buňky, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK
Morfogeneze rostlinné buňky Morfogeneze = vývoj tvaru, změna tvarových vlastností http://www.biologyreference.com/co-dn/differentiation-in-plants.html Embryogenní (meristematická) buňka Dospělá buňka,
VíceStomatální vodivost a transpirace
Vodní režim rostlin Stomatální vodivost a transpirace Vliv faktorů prostředí - obecně Změny během dne Interakce různých faktorů Aklimace Adaxiální a abaxiální epidermis Ontogeneze Matematické modelování
Více- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace
Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 10 obecná biologie Organely eukaryotní buňky Ročník 1. Datum tvorby
VíceAnotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. základní projevy života
VíceÚvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA
Slide 1a ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1b Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1c Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna Slide 1d Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna plasmodesmy Slide
Víceod eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :
Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): konca88 MO BI 01 Buňka je základní stavební jednotka živých organismů. Je to nejmenší živý útvar schopný samostatné existence a rozmnožování. Každá buňka má svůj
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/OBBC LRR/OBB Obecná biologie Rostlinná pletiva I. Mgr. Lukáš Spíchal, Ph.D. Cíl přednášky Popis struktury a funkce rostlinných
VícePřírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze Katedra experimentální biologie rostlin
Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze Katedra experimentální biologie rostlin Mechanismy polarizace epidermálních buněk rostlin Mechanisms of epidermal cells polarization in plants bakalářská
VíceMikroreliéfová metoda. metoda studia povrchu neprůhledných objektů
Mikroreliéfová metoda metoda studia povrchu neprůhledných objektů Možnosti studia povrchu neprůhledných objektů mikroskopie v dopadajícím osvětlení optická (např. mikroskop Lug Zeiss) elektronová SEM,
Více3) Role světla a fytochromů ve vývoji a růstu rostlin
2014 3) Role světla a fytochromů ve vývoji a růstu rostlin a) Vlastnosti a lokalizace fytochromů b) Reakce rostlin zprostředkované fytochromy 1 Briggs WR, Spudich JL (eds) (2005) Handbook of Photosensory
VíceGenetická kontrola prenatáln. lního vývoje
Genetická kontrola prenatáln lního vývoje Stádia prenatáln lního vývoje Preembryonální stádium do 6. dne po oplození zygota až blastocysta polární organizace cytoplasmatických struktur zygoty Embryonální
VíceBuňky, tkáně, orgány, soustavy
Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma
VíceKosterní svalstvo tlustých a tenkých filament
Kosterní svalstvo Základní pojmy: Sarkoplazmatické retikulum zásobárna iontů vápníku - depolarizace membrány uvolnění vápníku v blízkosti kontraktilního aparátu vazba na proteiny zajišťující kontrakci
VíceÚvod do biologie rostlin Úvod PŘEHLED UČIVA
Slide 1a Slide 1b Systém Slide 1c Systém Anatomie Slide 1d Systém Anatomie rostlinná buňka stavba a funkce Slide 1e Systém Anatomie rostlinná buňka stavba a funkce buněčná stěna, buněčné membrány, membránové
VíceApoptóza Onkogeny. Srbová Martina
Apoptóza Onkogeny Srbová Martina Buněčný cyklus Regulace buněčného cyklu 1. Cyklin-dependentní kináza (Cdk) cyclin Regulace buněčného cyklu 2. Retinoblastomový protein (prb) E2F Regulace buněčného cyklu
VíceSouhrn 4. přednášky. Genetické metody
Souhrn 4. přednášky Genetické metody Plasmidy (kvasinkové elementy) Integrace (plasmidy, PCR, kazety) Teplotně-sensitivní mutanty (esenciálních genů) Tetrádová analýza Syntetická letalita, epistase, suprese
VíceIZOLACE, SEPARACE A DETEKCE PROTEINŮ I. Vlasta Němcová, Michael Jelínek, Jan Šrámek
IZOLACE, SEPARACE A DETEKCE PROTEINŮ I Vlasta Němcová, Michael Jelínek, Jan Šrámek Studium aktinu, mikrofilamentární složky cytoskeletu pomocí dvou metod: detekce přímo v buňkách - fluorescenční barvení
VíceArabidopsis thaliana huseníček rolní
Arabidopsis thaliana huseníček rolní Arabidopsis thaliana huseníček rolní - čeleď: Brassicaceae (Brukvovité) - rozšíření: kosmopolitní, od nížin až do hor, zejména na výslunných stráních - poprvé popsána
VíceSoučasná formulace: Buňka je minimální jednotka, která vykazuje všechny znaky živých soustav
Buněčná teorie: Počátky formování: 1840 a dále, Jan E. Purkyně myšlenka o analogie rostlinného a živočišného těla (buňky zrníčka) Schwann T. Virchow R. nové buňky vznikají pouze dělením buněk již existujících
VíceRostlinná pletiva. Rostlinná pletiva se mohou dělit buď podle tloušťky buněčné stěny, nebo podle funkce.
Rostlinná pletiva 1. Všeobecná charakteristika Živočichové i rostliny jsou si v mnohém podobní. Živočichové i rostliny jsou složeny z buněk. Jednotlivé buňky se podle funkce a tvaru sdružují do tkání (u
VíceNázev: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková
Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: ekologie Ročník: 2.a 3.
VíceBUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:
BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,
VíceÚloha 5 k zápočtu z přednášky B130P16 (praktické základy vědecké práce)
Úloha 5 k zápočtu z přednášky B130P16 (praktické základy vědecké práce) Úkol: Sepište krátký rukopis vědeckého původního článku na téma "Směrovaný transport auxinu přes plazmatickou membránu hraje úlohu
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/OBBC LRR/OBB Obecná biologie Úvod do studia obecné biologie Mgr. Lukáš Spíchal, Ph.D. Cíl přednášky uvedení do studia obecné
VíceProgram kursu Rostlinná buňka
Program kursu Rostlinná buňka 1) Poznávání rostlinných buněk Buňka a vývoj jejího poznání Srovnání rostlinné a živočišné buňky Jak jsou buňky rozčleněny: membrány 2) Buněčné membrány a vakuoly rostlinných
VíceBUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce
BUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce Buněčná stěna O buněčné stěně: Buněčná stěna je nedílnou součástí každé rostlinné buňky a je jednou z charakteristických struktur odlišujících buňku rostlinnou
VíceNejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost
BUŇKA Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence Buňka je schopna uskutečňovat základní funkce organismu: obrázky použity z Nečas: BIOLOGIE LIDSKÉ TĚLO Alberts: ZÁKLADY BUNĚČNÉ BIOLOGIE
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
VíceRostlinné hormony brasinosteroidy a jejich úloha ve vývoji a růstu rostlin
SFZR 1 2016 Rostlinné hormony brasinosteroidy a jejich úloha ve vývoji a růstu rostlin Hayat S, Ahmad A (2011) Brassinosteroids: a class of plant hormone. Springer, Berlin 2 Vývoj organismu regulují signály
VíceMITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE
Cvičení 6: BUNĚČNÝ CYKLUS, MITÓZA Jméno: Skupina: MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE Trvalý preparát: kořínek cibule obarvený v acetorceinu V buňkách kořínku cibule jsou viditelné různé mitotické figury.
Více8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany Ivo Frébort Polysacharidy Funkce: uchovávání energie, struktura, rozpoznání a signalizace Homopolysacharidy a
VíceVápník. Deficience vápníku: - 0,4-1,5% DW. - cytoplasmatická koncentrace vápníku velmi nízká (0,1-0,2µM)
Vápník - 0,4-1,5% DW - cytoplasmatická koncentrace vápníku velmi nízká (0,1-0,2µM) - stavební, signální funkce, stabilizace membrán - vápnomilné x vápnostřežné druhy Deficience vápníku: - poškození meristemů,
Více5) Fyziologie rostlinných hormonů auxinů: receptory a signální dráhy
SFZR 1 2014 5) Fyziologie rostlinných hormonů auxinů: receptory a signální dráhy a) Auxinový receptor TIR1 b) Auxinový receptor ABP1 c) Kooperace receptorů TIR1 a ABP1 Estelle M et al. (2011) Auxin Signaling:
VíceStanovisko hodnotící komise
Stanovisko hodnotící komise k návrhu na jmenování uchazeče: Ing. Tomáš Takáč, Ph.D. Docentem pro obor: BIOCHEMIE Složení komise: předseda: členové: Prof. Mgr. Marek ŠEBELA, Dr. Centrum regionu Haná pro
VíceBuňka. Kristýna Obhlídalová 7.A
Buňka Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Buňky jsou nejmenší a nejjednodušší útvary schopné samostatného života. Buňka je základní stavební a funkční jednotkou živých organismů. Zatímco některé organismy jsou
VíceRostlinná pletiva podle tvaru buněk a síly buněčné stěny Úvod - Doplňte chybějící místa v textu:
Praktické cvičení č. 5 Téma: Pletiva (protokol byl sestaven z pracovních listů, které vytvořila Mgr. Pavla Trčková a jsou součástí DUM) Materiál a pomůcky: Bezová duše, sítina, hruška, stonek hluchavky,
VíceSchéma rostlinné buňky
Rostlinná buňka 1 2 3 5 vakuola 4 5 6 Rostlinná buňka je eukaryotní buňkou se základními charakteristikami tohoto typu buňky. Krom toho má některé charakteristiky typické pro rostlinné buňky, jako je předevšímř
VíceVAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost
VAKUOLA membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA Funkce: uložiště odpadů a uskladnění chemických látek (fenolické
VíceTrichomy Trichomy (chlupy) vytvářejí odění rostliny (indumentum). Chrání rostliny před nadměrnou radiací a přehřátím, snižují transpiraci, omezují
Trichomy Trichomy (chlupy) vytvářejí odění rostliny (indumentum). Chrání rostliny před nadměrnou radiací a přehřátím, snižují transpiraci, omezují konzumaci rostlin herbivory, u některých vodních rostlin,
VíceZáklady buněčné biologie
Maturitní otázka č. 8 Základy buněčné biologie vypracovalo přírodozpytné sympózium LP, AM & DK na konferenci v Praze, 1. Máje 2014 Buňka (cellula) je nejmenší známý útvar, který je schopný všech životních
VíceBiologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings
Biologie I Buňka II Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings BUŇKA II centrioly, ribosomy, jádro endomembránový systém semiautonomní organely peroxisomy
Víceontogeneze listu zpočátku všechny buňky mají meristematický charakter, růst všemi směry (bazální, marginální a apikální meristémy listu)
Anatomie listu ontogeneze listu epidermis mezofyl vaskularizace vliv ekologických podmínek na stavbu listů listy jehličnanů listy suchomilných rostlin listy vlhkomilných rostlin listy vodních rostlin opadávání
VíceRůst a vývoj rostlin - praktikum MB130C78
Růst a vývoj rostlin - praktikum MB130C78 Blok 3 Embryogeneze, dědičnost znaků Úlohy: 1. Embryogeneze - určení vývojových fází embrya Arabidopsis thaliana 2. Embryonální mutace - nalezení embryí nesoucích
VíceÚloha cytoskeletu v morfogenezi rostlinných buněk
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra experimentální biologie rostlin Shrnutí dizertační práce Úloha cytoskeletu v morfogenezi rostlinných buněk Lenka Havelková Vedoucí dizertační práce:
VíceÚloha vybraných podjednotek komplexu exocyst ve vývoji epidermis Arabidopsis
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra experimentální biologie rostlin Úloha vybraných podjednotek komplexu exocyst ve vývoji epidermis Arabidopsis Zdeňka Vojtíková Školitel: RNDr. Viktor
VíceStřední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné
VíceISOLATION OF PHOSPHOPROTEOM AND ITS APPLICATION IN STUDY OF THE EFFECT OF CYTOKININ ON PLANTS
ISOLATION OF PHOSPHOPROTEOM AND ITS APPLICATION IN STUDY OF THE EFFECT OF CYTOKININ ON PLANTS IZOLACE FOSFOPROTEOMU A JEHO VYUŽITÍ PŘI STUDIU ÚČINKU CYTOKININŮ NA ROSTLINU Černý M., Brzobohatý B. Department
VíceRegulace růstu a vývoje
Regulace růstu a vývoje REGULACE RŮSTU A VÝVOJE ROSTLINNÉHO ORGANISMU a) Regulace na vnitrobuněčné úrovni závislost na rychlosti a kvalitě metabolických drah, resp. enzymů a genů = regulace aktivity enzymů
VíceStruktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 3. Enzymy a proteinové motory Ivo Frébort Enzymová katalýza Mechanismy enzymové katalýzy o Ztráta entropie při tvorbě komplexu ES odestabilizace komplexu ES
VíceDUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
projekt GML Brno Docens DUM č. 3 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: chromatin - stavba, organizace a struktura
Vícezákladem veškerého aktivního pohybu v živočišné říši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU
Lukáš Hlaváček, Katedra zoologie Přf UP Olomouc, 2010 POHYB je jeden ze základních životních projevů pro život je nezbytný POHYB na všech úrovních: subcelulární (pohyb v rámci buňky) celulární (pohyb buňky)
VíceBiologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat
Biologie buňky 1665 - Robert Hook (korek, cellulae = buňka) Cytologie - věda zabývající se studiem buňek Buňka ozákladní funkční a stavební jednotka živých organismů onejmenší známý uspořádaný dynamický
VíceBuňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
Buňka Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: 27. 10. 2012 Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Číslo projektu Číslo materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0702 VY_32_INOVACE_BIO.prima.02_buňka Škola Gymnázium, Třeboň, Na Sadech
VíceSTANOVENÍ OSMOTICKÉHO POTENCIÁLU METODOU HRANIČNÍ PLAZMOLÝZY
Úloha č. 2 Stanovení osmotického potenciálu metodou hraniční plazmolýzy - 1 - STANOVENÍ OSMOTICKÉHO POTENCIÁLU METODOU HRANIČNÍ PLAZMOLÝZY OSMOTICKÉ JEVY V ROSTLINNÉ BUŇCE Předpokladem uskutečňování normálních
Více10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách
10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách Extrémní půdy: Kyselé Alkalické Zasolené Kontaminované těžkými kovy Kyselé půdy Procesy vedoucí k acidifikaci (abnormálnímu okyselení): Zvětrávání hornin
VícePropojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 KBB/ZGEN Základy genetiky Dana Šafářová KBB/ZGEN Základy genetiky Rozsah: 2+1
Více- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )
Otázka: Buňka a dělení buněk Předmět: Biologie Přidal(a): Štěpán Buňka - cytologie = nauka o buňce - rostlinná a živočišná buňka jsou eukaryotické buňky Stavba rostlinné (eukaryotické) buňky: buněčná stěna
VíceVÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ
FUNKCE PROTEINŮ 1 VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ Příklad: protein: dystrofin onemocnění: Duchenneova svalová dystrofie 2 3 4 FUNKCE PROTEINŮ: 1. Vztah struktury a funkce proteinů 2. Rodiny proteinů
VícePRAKTIKUM Z OBECNÉ GENETIKY
RNDr. Pavel Lízal, Ph.D. Přírodovědecká fakulta MU Ústav experimentální biologie Oddělení genetiky a molekulární biologie lizal@sci.muni.cz 1) Praktikum z obecné genetiky 2) Praktikum z genetiky rostlin
VíceCytoskelet a molekulární motory: Biologie a patologie. Prof. MUDr. Augustin Svoboda, CSc.
Cytoskelet a molekulární motory: Biologie a patologie Prof. MUDr. Augustin Svoboda, CSc. Cytosol: tekutá hmota, vyplňující prostor uvnitř buňky mezi organelami. Ve světelném mikroskopu se jeví jako amorfní
VíceEpitely a jejich variace
Epitely a jejich variace 141 Definice Avaskulární tkáň Buňky jsou k sobě těsně připojeny pomocí mezibuněčných spojení Jsou funkčně a morfologicky polarizovány Jsou připojeny k bazální lamině Rozdělení
VíceUniverzita Palackého v Olomouci. Bakalářská práce
Univerzita Palackého v Olomouci Bakalářská práce Olomouc 2015 Veronika Kapustová Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Katedra buněčné biologie a genetiky Fenotypová charakterizace nadexpresní
VíceB9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY
B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY mikrotubuly střední filamenta aktinová vlákna CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY funkce cytoskeletu - udržovat
VíceMBR ) Architektura buňky. e) Plastidy f) Mitochondrie a peroxizómy g) Cytoskelet
MBR 2015 1) Architektura buňky 1 e) Plastidy f) Mitochondrie a peroxizómy g) Cytoskelet e) Plastidy 2 Vyskytují se v autotrofních eukaryotech. U rostlin se vyskytují téměř ve všech buňkách. Plastidy produkují:
VíceMolekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl
Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk Aleš Hampl Tkáně Orgány Živé buňky, které plní různé funkce (podpora struktury, přijímání živin, lokomoce,
VíceDUM č. 1 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
projekt GML Brno Docens DUM č. 1 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: Charakteristika buněčného cyklu eukaryot
Vícehttp://www.accessexcellence.org/ab/gg/chromosome.html
3. cvičení Buněčný cyklus Mitóza Modifikace mitózy 1 DNA, chromosom genetická informace organismu chromosom = strukturní podoba DNA během dělení (mitózy) řetězec DNA (chromonema) histony další enzymatické
VícePohyb buněk a organismů
Pohyb buněk a organismů Pohybové buněčné procesy: Vnitrobuněčný transpost organel, membránových váčků Pohyb chromozómů při dělení buněk Cytokineze Lokomoce buněk (améboidní a řasinkový pohyb) Svalový pohyb
VíceToxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.
Toxikodynamika toxikodynamika (řec. δίνευω = pohánět, točit) interakce xenobiotika s cílovým místem (buňkou, receptorem) biologická odpověď jak xenobiotikum působí na organismus toxický účinek nespecifický
Více