Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici

Transkript

1 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici Ústav posklizňové technologie zahradnických produktů CHOROBY, PORUCHY A POŠKOZENÍ VYSKYTUJÍCÍ SE PŘI SKLADOVÁNÍ JÁDROVÉHO OVOCE Vedoucí bakalářské práce: Ing. Pavla Mýlová Vypracovala: Kateřina Schwarzová Lednice 2007

2 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Choroby, poruchy a poškození vyskytující se při skladování jádrového ovoce vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. V Lednici, dne... Podpis

3 PODĚKOVÁNÍ Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí bakalářské práce Ing. Pavle Mýlové za její odborné vedení, cenné rady a připomínky při zpracování bakalářské práce. Dále děkuji všem, kteří mi pomohli cennou radou, také děkuji mé rodině, která mi s trpělivostí pomáhala během celého studia. 3

4 OBSAH 1. ÚVOD CÍL BAKALÁŘSKÉ PRÁCE LITERÁRNÍ ČÁST Charakteristika jádrovin Skladované druhy Jádroviny nevhodné pro skladování (pro průmyslové zpracování) Skladování jádrovin Operace předcházející skladování Možnosti skladování Výskyt a rozdělení chorob, poruch a poškození Fyziologické poruchy a poškození vznikající ve výsadbě Fyziologické poruchy a poškození vznikající nevhodným skladováním Skládkové choroby způsobené parazitickými houbami Minimalizace výskytu houbových chorob ZÁVĚR ABSTRAKT RESUME LITERATURA SEZNAM OBRÁZKŮ PŘÍLOHY Seznam tabulek: Tab. 1: Celková sklizeň ovoce v ČR [t] Tab. 2: Skladové kapacity v roce 2006 [t] Tab. 3: Průměrné skladovací ztráty jablek skladovaných v klimatizovaných skladech Tab. 4: Skladovací podmínky 4

5 1. ÚVOD Produkce jablek a hrušek je komplikovaný proces zahrnující pěstování v sadu, skladování a fázi prodeje. Moderní posklizňové technologie umožňují dlouhodobé uskladnění jablek a hrušek. Principem skladování je uchovat ovoce s minimálními ztrátami od sklizně až do odbytu. Musí si co nejdéle uchovat nutriční hodnotu, vnější vzhled a chuťové vlastnosti. Příznaky posklizňových nemocí se rozvíjejí během uskladnění. Hnilobu ovoce způsobují patogeni, ti mohou vniknout do plodu před sklizní, při sklizni, nebo během posklizňových procesů a uskladnění. Fyziologické poruchy a poškození mohou vznikat nevhodným skladovacím prostředím, výživou, případně nevhodným termínem sklizně. V roce 2005/06 bylo v České republice k dispozici celkem t skladovacích kapacit pro ovoce (včetně větraných skladů). Sklady s řízenou atmosférou a sklady ULO (Ultra low oxygen) tvoří 44 % všech skladovacích kapacit pro ovoce. Pro sezónu 2005/06 bylo počátkem listopadu 2005 naskladněno t jablek. Z dlouhodobého hlediska jde o podprůměrnou zásobu, která je v souladu s nižší sklizní jablek (tab. 1). Největší podíl na objemu naskladněných jablek měly odrůdy Idared a Golden Delicious. Z celkové zásoby bylo uloženo 60 % jablek ve skladech s kontrolovanou atmosférou a ULO. Tab. 1 Celková sklizeň ovoce v ČR [t] (BUCHTOVÁ, 2006) Ovocný druh Jablka Hrušky

6 2. CÍL BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Cílem práce je popsat příčiny a výskyt jednotlivých chorob, poruch a poškození vyskytujících se během, popřípadě po skladování jádrového ovoce a navrhnout možnosti a metody vedoucí k minimalizaci jejich výskytu. Dalším cílem bylo zaměřit se na náchylnost jednotlivých odrůd ovoce. 6

7 3. LITERÁRNÍ ČÁST 3.1 Charakteristika jádrovin Jádrové ovoce se řadí do čeledi Rosaceae. Do této skupiny patří jabloň, hrušeň a méně známé: kdouloň, jeřáb, mišpule, aronie a hloh. Název jádrovina je odvozen z botanického názvu semen plodů produkovaných těmito stromy. Plody jsou nepravé, zvané malvice, tvořené ze semeníku a částečně kalichu. Obvodové části plodů jsou dužnaté. Ovoce má různý tvar podmíněný odrůdovými vlastnostmi. Rozlišuje se sklizňová zralost, při které jsou plody lehce odlučitelné od plodonoše, slupka je vybarvená a dostává světlejší odstín, semena hnědnou nebo jsou hnědá. Konzumní zralost, kdy plody dosahují optimálních chuťových vlastností. Jablka mohou být skladována až po dvanáct měsíců a zimní odrůdy hrušek až devět měsíců. Posklizňové nemoci mohou být limitujícím faktorem pro dlouhodobé uskladnění ovoce. (ČERVENKA, 1972; KUTINA, 1992; BLAŽEK, 2001; XIAO, 2005) Skladované druhy Jabloň - Malus domestica Jablka (Obr.1) jsou nejpěstovanějším druhem ovoce mírného pásma. Při sklizni je nutné přesně stanovit sklizňovou zralost ovoce. Naskladňuje se ovoce, které není napadené chorobou či jinak poškozené. Plody poškozené hmyzem bývají sekundárně napadány houbovými chorobami. Hned po sklizni se plody zchlazují a uskladňují do skladů s řízenou atmosférou nebo kontrolovanou atmosférou. Odrůdy se dělí podle doby zrání na rané letní, podzimní, pozdně podzimní až raně zimní, zimní a pozdně zimní. Nelze naskladnit společně odrůdy podzimní a zimní. Třídění ovoce před naskladněním je nezbytné. Při vyskladnění se teplota pomalu zvyšuje. Optimální složení CA (Control atmosphere) a MA (Modified atmosphere) atmosféry při skladování jablek je -1 C až 4 C, % vlhkosti, 3-5 % kyslíku (O 2 ) a 0-5 % oxidu uhličitého (CO 2 ). (KUTINA, 1992; HLUCHÝ, 1997) Obr. 1 Malus domestica 7

8 Hrušeň - Pyrus communis Odrůdy se dělí podle doby zrání na rané letní, podzimní a zimní. Hrušky (Obr. 2) mají vyšší nároky na skladování než jablka a jsou náchylnější na poškození plodu. Plody se snadno otlačují. Ovoce vyžaduje postupnou sklizeň v optimální zralosti. Zralost se určuje senzoricky, zkouškou škrobového testu nebo podle změny barvy slupky. Po sklizni se plody ihned zchlazují. Pro uchování kvality při skladování je jednoznačná potřeba skladů s řízenou nebo s kontrolovanou atmosférou. Před uskladněním se musí plody důkladně přetřídit, ukládají se v nízkých vrstvách aby nedošlo k otlakům. (HRIČOVSKÝ, 1990; KUTINA, 1992; HLUCHÝ, 1997) Obr. 2 Pyrus communis Kdouloň - Cydonia oblonga Kdouloň se využívá především jako podnož pro hrušně. Plody jsou žebernaté, hruškovité nebo kulovité (Obr.3) na krátkých stopkách, hustě chlupaté, dekorativní. V době dozrávání plsť mizí a plody získávají citrónově žlutou barvu. Dužnina je tvrdá, silně aromatická, natrpklá. V čerstvém stavu se pro svou tuhost nedají kdoule konzumovat. Sklizňová zralost nastává ve druhé polovině až koncem října. Plody se celkem dobře přepravují a skladují. Dozrávají v prosinci a vydrží do dubna. Mají význam především v konzervárenském průmyslu. (KUTINA, 1992; SUS, 1992; HLUCHÝ, 1997) Obr. 3 Cydonia oblonga Jádroviny nevhodné pro skladování (pro průmyslové zpracování) Aronie černá - Aronia melanocarpa Nesprávně se označuje jako jeřáb černý. Pro vysokou kvalitu plodů je často konzumována ptáky. Plody jsou černé malvičky velikosti hrachu uspořádané v hustých chocholících. Obsahují cenné látky a vitamíny. Je to kulturní ovocná rostlina pěstovaná ojediněle. (SUS, 1992) 8

9 Jeřáb obecný - Sorbus aucuparia Vysazuje se hlavně pro mimoprodukční účely. Má vysokou okrasnou hodnotu jak habitem stromu, tak i plodů. Plody jsou drobné malvičky jasně červené barvy, uspořádané v chocholících. Jsou bohaté na vitamíny a používají se na kompoty, k výrobě likérů, vín nebo destilátů. (SUS, 1992; HLUCHÝ, 1997) Mišpule německá - Mespulis germanica Stává se téměř zapomenutým druhem. Pěstuje se jako keř nebo se štěpuje na hloh, mišpuli, jeřáb a kdouloň. Plodem jsou menší malvice kalichovitého tvaru, s hrubší zlatavě hnědou, na povrchu drsnou slupkou. Sklizňová zralost nastává ve druhé polovině až koncem října. Plody se velmi dobře přepravují a dobře se skladují. Dozrávají v listopadu až prosinci. (KUTINA, 1990; SUS, 1992; HLUCHÝ, 1997) 3.2 Skladování jádrovin Skladování Základní příčinou ztrát při skladování jádrového ovoce je jejich předčasné dozrání a napadení houbovými a fyziologickými chorobami. Optimální teplota pro skladování určité odrůdy je taková, při které se výrazně zpomalí proces dozrávání, účinně se potlačí růst a vývoj hlavních původců houbových hnilob a vyloučí se vznik chorob z nízkých teplot. Každá odrůda jablek a hrušek má optimální období pro sklizeň, během kterého má ovoce nejlepší tržní jakost a skladovatelnost. Stupeň vyzrálosti ovoce má rozhodující význam pro úspěšné uchování. Nejlépe skladovatelné je ovoce sklizené do několika dnů před přechodným (klimakterickým) obdobím. Předčasná nebo opožděná sklizeň příliš nevyhovuje požadavkům z hlediska dlouhodobého skladování. Předčasně sklizené plody jsou malé, nevybarvené s nevýraznou vůní, dužnina je zelená a kyselá. Při pozdní sklizni dochází ke ztrátám na výnosech opadáváním. Ve skladech 9

10 rychle přezrávají, stárnou a ztrácejí chuťovou a tržní jakost. Plody se mají co nejdříve po sklizni dostat do skladů. Ovoce se uchovává ve velkoobjemových bednách za použití paletizace. Příliš dlouhá skladovací doba, která neodpovídá odrůdovým vlastnostem, snižuje nutriční i chuťové vlastnosti ovoce. Proto se nesnažíme odrůdy za každou cenu ve skladu přechovávat přes jejich optimální skladovací období. (GUDKOVSKIJ, 1984; DVOŘÁK, 1987, BLAŽEK, 2001) Tab. 2 Skladové kapacity v roce 2006 [t] (BUCHTOVÁ, 2006) TYP SKLADU Větraný Chlazený Řízená atmosféra ULO Celkem Skladovací ztráty Skladovací ztráty nastávají u ovoce přechovávaného po sklizni v čerstvém stavu, kdy dochází k postupným změnám. U ovoce mírného pásma se tyto změny projevují především jako hmotnostní ztráty, snižování kvality a nutriční hodnoty. Z hlediska skladování, zvláště dlouhodobého, mají hlavní význam především hmotnostní ztráty. Dochází k nim vlivem prodýchání glycidů, výparu vody, mikrobiálního napadení a fyziologických onemocnění plodů (tab. 3). (BLAŽEK, 2001) Tab. 3 Průměrné skladovací ztráty jablek skladovaných v klimatizovaných skladech (BLAŽEK, 2001) Ztráty Délka Výparem a Odrůda skladování Celkem prodýcháním Bláhova Oranžová 5 měsíců 7,21 2,90 4,31 Boskoopské červené 5 měsíců 8,57 3,74 4,83 Coxova reneta 4 měsíce 6,25 2,19 4,06 Golden Delicious 7 měsíců 6,80 4,29 2,51 Idared 7 měsíců 7,79 5,70 2,09 James Grieve Red 1 měsíc 1,69 0,29 1,40 Jonathan 6 měsíců 6,34 3,16 3,18 Lord Lambourne 3 měsíce 7,43 3,99 3,44 Spartan 5 měsíců 6,34 3,17 3,17 Starking Delicious 7 měsíců 6,31 3,96 3,35 Starkrimson Delicious 7 měsíců 5,98 3,55 2,43 Zvonkové 7 měsíců 11,5 6,91 4,63 Mikrobiální činností 10

11 3.2.1 Operace předcházející skladování Třídění Řádné třídění sklizeného ovoce podle odrůd, jakostních tříd či barvy plodů zhodnocuje sklizeň po všech stránkách a zaručuje delší uchovatelnost a udržení vysoké jakosti a chuti. Podzimní a zimní odrůdy jádrovin se zatím u nás většinou třídí až při vyskladňování. Třídění je prováděno mechanicky třídičkami, které jsou schopny třídit ovoce podle velikosti. Další způsob třídění je podle barvy plodů. Plody roztříďujeme do dvou až tří jakostních tříd. Padaná jablka by neměla být vůbec uskladňována. Pokud jsou plody příliš poškozené vytřídíme je stejně jako plody napadené škůdci a chorobami do nestandardního ovoce. (GUDKOVSKIJ, 1984; BLAŽEK, 2001) Chlazení ovoce Cílem chladícího zařízení je odvádět ze skladovacího prostoru teplo naskladněného ovoce, teplo vzniklé při jeho dýchání, teplo, které proniklo stěnami a větráním zvenku, či to které vzniklo obsluhou nebo prací chladícího zařízení. Cílem je tedy zchladit ovoce po naskladnění na požadovanou teplotu a udržovat ji pak trvale po celou dobu skladování. Opožděné chlazení zvyšuje náchylnost plodů k fyziologickým chorobám vznikajícím při nízkých teplotách, k jonathanové skvrnitosti, hnědnutí slupky, hnědnutí jádřince hrušek a k houbovým chorobám. (GUDKOVSKIJ, 1984; BLAŽEK, 2001) Naskladnění ovoce do skladu Vytřízené ovoce musí být dopraveno ke skladu a rozmístěno do komor nejdéle za 4-8 hodin po sklizni. Ochlazení na požadovanou skladovací teplotu musí proběhnout během 24 hodin. Lze skladovat i více odrůd pohromadě za předpokladu, že byly sklizeny současně a že mají stejné nároky na skladování. Jsou-li do jedné komory uskladněny odrůdy lišící se podstatně ve zralosti, jsou pozdě sklizené odrůdy náchylnější k napadení houbovými a některými fyziologickými chorobami. (GUDKOVSKIJ, 1984; BLAŽEK, 2001) 11

12 3.2.2 Možnosti skladování Skladovací teploty pro jablka Při dlouhodobém skladování většiny odrůd je nutno použít teploty poněkud vyšší, než je bod mrznutí pletivového roztoku. Kryoskopická teplota pro jablka se v závislosti na odrůdě, podmínkách pěstování a zralosti nachází v rozmezí od -1,6 do -2,2 C. Nízké teploty mají rovněž vliv na pozdější vznik fyziologických chorob. Pro dlouhodobé skladování s minimálními ztrátami a zachováním vysoké tržní a nutriční jakosti je nejvhodnější teplota kolem -1 C (GUDKOVSKIJ, 1984). Tabulka číslo 4 udává hodnoty pro skladování některých odrůd jablek. Tab. 4 Skladovací podmínky (SNOWDON, 1990) Odrůda Teplota [ C] Relativní vlhkost [%] Délka skladování Diskovery 3, měsíc Golden Delicious 1, měsíců Granny Smith měsíců Idared 3,5-4, měsíců James Grieve měsíc Jonathan 3-3, měsíců McIntosh 3, měsíců Red Delicious měsíců Spartan 0-0, měsíců Pozn.: V tabulce 3 a 4 autoři uvádí nepatrně rozdílnou dobu skladování Skladovací teploty pro hrušky Za optimální lze považovat teplotu slabě nad bodem mrznutí plodů, jehož průměrná hodnota je -2,1 C. Aby se předešlo zmrznutí, doporučuje se pro jejich skladování teplota -1 až -1,5 C. Skladovatelnost hrušek do značné míry závisí na termínu slizně. Plody sklizené velmi brzo jsou více napadány hnilobami než plody sklizené v optimálním období. Skladováním při nízké teplotě po dobu 4-5 měsíců zůstávají plody zelené, tvrdé a nejsou ještě v konzumní zralosti. Po vyskladnění se proto nechávají dozrát dní při teplotách C. (GUDKOVSKIJ, 1984) 12

13 Rozdělení skladů větrané sklady: Větrané sklady jsou sice provozně nejlevnější, ale nezajišťují stálé tepelně-vlhkostní poměry pro skladované ovoce. Intenzita dýchání ovoce po sklizni se zvyšuje, čímž dochází ke zvýšené produkci tepla, oxidu uhličitého a vody. Ovoce rychleji dozrává a dříve se zhoršuje jeho vnitřní kvalita. Vlivem tepla a vlhkosti se na povrchu rozmnožují bakterie a plísně, některé i zdraví škodlivé. Větrání a tepelné poměry vnějšího prostředí neumožňují rychlé snížení teploty. Proto by se skladovaní ve větraných skladech nemělo vůbec uvádět na trh pro přímý konzum, ale pouze pro průmyslové zpracování. (HRNEČEK, 2005) chlazené sklady: Chlazené sklady umožňují regulovat tepelné poměry a rychle zchladit sklizené ovoce na skladovou teplotu doporučovanou pro jednotlivé ovocné druhy a odrůdy. Díky různým požadavkům odrůd na teplotu skladování musíme vhodně zvolit uskladnění jednotlivých odrůd ve skladových komorách při jejich společném skladování. Nejlepší je skladovat každou odrůdu odděleně a tím si zajistit možnost regulovat teplotu přesně podle jejich požadavků. V chlazených skladech by se mělo ovoce skladovat k tržním účelům nejdéle do konce ledna. Později skladované jádrové ovoce v chladírně taktéž ztrácí na kvalitě a nemělo by se uvádět na trh. (HRNEČEK, 2005) sklady s řízenou atmosférou: Sklady s řízenou atmosférou zajišťují po celou dobu skladování stálé prostředí podle požadavků ovoce a tím dávají nejlepší předpoklady pro zachování vysoké kvality skladovaných odrůd. Řízená atmosféra znamená regulaci (snížení) obsahu kyslíku ve skladové komoře na 0,3-0,7 %, obsahu dusíku (zvýšení) na % a zvýšení obsahu oxidu uhličitého na 1,5-3 %. Dále je nutné rychlé zchlazení skladovaných plodů. U tohoto způsobu skladování je ještě větší náročnost na organizaci naskladnění, protože zde musíme respektovat nároky odrůd jak na teplotu skladování, tak na obsah kyslíku v komoře. Dále je nutné respektovat organizaci prodeje, aby po otevření skladové komory došlo k rychlému prodeji vysoké kvality. CA (Control atmosphere) skladování má ověřené, velice efektivní prodloužení skladovací životnosti zvláště jablek. (SNOWDON, 1990; HRNEČEK, 2005) 13

14 sklady s kontrolovanou atmosférou (Control atmosphere - CA): Při obyčejném CA skladování dochází ke chlazení ovoce a vzduch ve skladu obsahuje celkem 21 % O 2 a CO 2 (např. 5-6 % CO 2 a % O 2 ). Při tomto typu skladování lze využít adsorber. Potom je složka O 2 a CO 2 menší než 21 %. Další z forem CA skladování je tzv. ULO skladování s využitím adsorberu (ULO = ultra low oxygen). V tomto případě je využívána metoda skladování s velmi nízkým obsahem O 2 = 2 % a nižším, aby se snížila intenzita dýchání a zvýšila se kvalita po vyskladnění. Rozdíl mezi CA skladováním a ULO skladováním spočívá v tom, že při ULO skladování se využívá měřící a regulační techniky. Je tedy důležité velkou část úrody skladovat v ULO podmínkách, abychom dodali na trh ovoce ve výborné kvalitě. Nevýhodou tohoto typu skladování jsou vyšší náklady na pořízení potřebné technologie (adsorber CO 2, popř. automatické měření a regulace). (BITTNER, 2006) 3.3 Výskyt a rozdělení chorob, poruch a poškození Výskyt skládkových chorob stoupá s mírou dozrávání plodů během skladování a je největší těsně před ukončením fyziologické zralosti plodů, která se u jablek projevuje moučnatěním a u hrušek hniličením. Výskyt skládkových chorob klesá s poklesem skladovacích teplot, které zpomalují proces dozrávaní plodů. Ztráty mohou také nastat následkem vzniku fyziologických poruch či přímým poškozením plodů. Zvláštní skupinu tvoří ztráty způsobené fyziologickými poruchami, které jsou způsobeny vzájemným působením těchto faktorů: odrůda, prostředí a sklizňový termín. Stupeň napadení skladovaných plodů houbovými chorobami závisí na množství infekčního materiálu na povrchu plodů, na jakosti, na podmínkách pěstování, stupni zralosti, způsobu a délce skladování. (GUDKOVSKIJ, 1984) Fyziologické poruchy a poškození vznikající ve výsadbě FYZIOLOGICKÁ SKVRNITOST JABLEK (HOŘKÁ PIHOVITOST) Výskyt: Není typickou skládkovou poruchou, protože se často projevuje již u jablek na stromě, během jejich sklizňového dozrávání. Někdy bývá v této fázi skrytá a projevuje se až při uskladnění. Náchylné jsou odrůdy Coxova reneta, Dukát, Šampion, Vanda, Lord Lambourne a Rubín, Alkmene, Angold, Bohemia. 14

15 Symptomy: Na slupce se vyskytují propadlé, šedozelené, kulaté 3-5 mm velké skvrny, pod nimi jsou ostrůvky zhnědlé dužniny, které mají hořkou chuť. Skvrny jsou tmavěji zbarvené než slupka, do červeno-hnědých odstínů někdy až zelených, pokud je slupka žluté barvy. Skvrny nejsou ostře ohraničené ani nejsou vázány na lenticely. Poškození bývá výraznější v kališní části plodu a na straně vystavené slunci. Biologie: Ovoce má horší konzumní jakost, dříve přezrávají a jsou citlivější na jiné skládkové choroby. Příčinou onemocnění je narušení metabolismu sacharidů a následně vodního režimu v důsledku nedostatku vápníku v plodech. Výskyt ovlivňují povětrnostní a půdní podmínky a nevyrovnaná výživa. Ochranná opatření: Základem preventivních opatření je pravidelná závlaha, optimální poměr mezi růstem a plodností stromů a vyrovnanou výživou. U náchylných odrůd a v místech s pravidelným výskytem poruchy se doporučuje přihnojení vápníkem na list. (GOLIÁŠ, 1996; ROD, 2006) Mezi fyziologickou skvrnitostí a hořkou skvrnitostí dužniny nebývá vždy dost zřetelná hranice. Obě nemoci se mohou vyskytovat současně v jedné výsadbě, někdy bývají i na jednom plodu. (GOLIÁŠ, 1996) HOŘKÁ SKVRNITOST (HNĚDÁ SKVRNITOST, KŘENČENÍ) Anglický název: Bitter pit Výskyt: Hořká skvrnitost (Obr. 4) se vyskytuje ve všech pěstitelských oblastech celého světa. Poškození se může projevit již před sklizní, ale hlavně se vyvíjí až během skladování. Hořká skvrnitost vzniká následkem poruch obsahu minerálních látek v plodech, především nedostatkem vápníku a to jak u jablek tak i hrušek. Symptomy: Na povrchu plodu jsou propadlé hnědé skvrny, rozesety téměř rovnoměrně Obr. 4 Hořká skvrnitost jablek postupují celou dužninou (Obr. 35). v dužnině v oblasti jádřince. Dužnina je na řezu rovněž hnědě skvrnitá. Na napadených plodech se nejprve tvoří skvrny, jejichž barva je tmavší než okolní slupka. Později se v místech skvrn tvoří propadliny, jamky o průměru 1-4 mm. Jamky zhnědnou nebo až zčernají. Napadená tkáň odumírá, hnědne má houbovitou strukturu a je hořké a fádní chuti. Skvrny se vyskytují těsně pod slupkou, při silném napadení 15

16 Biologie: Výskyt je určen podmínkami v sadu. Většinou je to na nezralých jablkách, s nepravidelným přísunem vody a zvýšenou aplikací dusíkatých hnojiv. Choroba se nešíří z jednoho plodu na druhý. Ochranná opatření: Hořká skvrnitost může být redukována v zavlažovaných oblastech udržováním pravidelné zásoby vody a vyrovnanou výživou. (GUDKOVSKIJ, 1984; GOLIÁŠ, 1996; MEHERIUK, MCPHEE, 2003; PIERSON, CEPONIS, MCCOLLOCH, 2005) LENTICELOVÁ SKVRNITOST Anglický název: Lenticel blotch pit Symptomy: Na plodech se tvoří fialově hnědé, později hnědočerné okrouhlé skvrny Obr. 5 Lenticelová skvrnitost okolo lenticel. Jsou ostře ohraničené a prohloubené o průměru 3-5 mm (Obr. 5), v jejichž středu je možno vidět lenticelu. Napadá tkáně pouze ve vrchní vrstvě dužniny, těsně pod slupkou. Plody jsou nejčastěji napadeny v okolí kalichu. Biologie: Choroba se může projevit již před sklizní, během dlouhodobého skladování i po vyskladnění během distribuce. Vznikají jako následek poruchy látkové výměny, především dýchání, v souvislosti s nedostatky ve výživě a s počasím. Onemocnění vytváří podmínky pro druhotné infekce skládkových chorob. Tato choroba vzniká při nedostatku vápníku, nevhodného poměru mezi vápníkem a draslíkem a při nadbytku dusíku. Ochranná opatření: Minimalizaci této choroby lze docílit vyrovnanou výživou a optimalizací růstu s plodností. (GUDKOVSKIJ, 1984; GOLIÁŠ, 1996) ROZPAD PLODŮ ODRŮDY SPARTAN Anglický název: Spartan breakdown Výskyt: Porucha je patrná zejména po vyskladnění. Vyskytuje se pouze u odrůdy Spartan. Symptomy: Porucha se projevuje v druhé polovině skladovacího období měknutím a hnědnutím dužniny těsně pod slupkou a postupuje stále hlouběji. Onemocnění je více časté v kališní polovině jablka, kde je menší obsah vápníku. 16

17 Biologie: Příčinou je především velmi malý obsah vápníku v plodech. Choroba je často zahájena tím, že se ovoce při sklizni či při transportu potluče. Ochranná opatření: Ochranou je dostatečná zásoba vápníku v půdě. (BLAŽEK, 2001) SKLOVITOST JABLEK Anglický název: Water core Výskyt: Je fyziologickou poruchou vodního režimu jablek i hrušek, zapříčiněnou vegetačními faktory. Porucha se vyskytuje ve skladech s vysokou relativní vlhkostí vzduchu, proniká infiltrací vody do mezibuněčných prostor v dužnině. Náchylné jsou odrůdy Ontario, Jonathan, Starkrimson, Coxova reneta, Gloster, Dukát, Průsvitné letní. Symptomy: Na příčném řezu plodem (Obr. 6) má dužnina sklovitý vzhled, někdy Obr. 6 Sklovitost - příčný řez plodem nadbytkem šťávy odkapává i z řezu. Od jádřince se vytváří průhledná, vodnatě sklovitá pletiva (Obr. 36), ty později hnědnou, a občas proniknou i pod slupku plodů, kde ji pozorujeme jako tmavozelené sklovité skvrny. Postižená místa se rozrůstají a mohou postihnout celý plod. Při značném rozšíření dužnina postupně odumírá, hnědne a následuje vnitřní rozpad dužniny. Projevuje se hlavně na velkých, vybarvených plodech. První symptomy se objevují několik dnů až týdnů před sklizní. Podle stupně napadení můžeme sklovitost rozlišit na slabou, střední, silnou a velmi silnou. Při slabém napadení je postižena pouze malá část dužniny kolem jádřince a na vnějším vzhledu plodu není poškození patrné. Při silné sklovitosti jsou napadeny všechny tkáně plodu. Napadené plody jsou značně těžší než plody zdravé. Biologie: Porucha se vyvíjí pouze v době, kdy jsou plody na stromě, po sklizni se dále nerozšiřuje. Výskyt podporuje slabší násada plodů, velké výkyvy denních a nočních teplot, mrazové poškození, nevyvážená výživa a pozdější sklizeň. Může to být také v důsledku rychlého nárůstu plodů za vydatných dešťů po období sucha. Napadaná jablka se rychle kazí, proto nejsou vhodná k delšímu skladování. Sorbitol se hromadí v mezibuněčných prostorech tkáně, protože enzym, který přemění sorbitol na ovocný cukr tam chybí nebo je přítomný ve velmi nízkém množství. Vysoké úrovně sorbitolu vedou ke shromažďování ethylalkoholu a acetaldehydu a působí hnědnutí při skladování. 17

18 Ochranná opatření: Významný faktor omezující vznik sklovitosti je stupeň zralosti. Opožděná sklizeň má za následek vyšší výskyt choroby, proto je nutno ovoce neprodleně sklidit při výskytu prvních příznaků. Další ochranou je umístění plodů po sklizni na 5-6 dnů při teplotě C a zajištění vyšší intenzity větrání. Pokud sklovitost zmizí úplně, je možno plody dále skladovat s tím, že je nutno počítat s jejich kratší uchovatelností. (GUDKOVSKIJ, 1984; GOLIÁŠ, 1996; MEHERIUK, MCPHEE, 2003) Fyziologické poruchy a poškození vznikající nevhodným skladováním HNĚDNUTÍ DUŽNINY ZPŮSOBENÉ OXIDEM UHLIČITÝM Anglický název: Carbon dioxide injury Výskyt: Poškození oxidem uhličitým se může vyskytovat na ovoci, které je skladováno v kontrolované atmosféře. Zranění oxidu uhličitého je spojováno s nízkým obsahem kyslíku, nezralostí, rychlým ustavením oxidu uhličitého před zchlazením a vlhkostí na slupce ovoce. Odrůdy a jednotlivé ovoce se liší v jejich citlivosti. Citlivé jsou odrůdy jablek Coxova reneta, Boskoopské červené a hruška Konference. Symptomy: Ovoce může být poškozeno uvnitř i povrchově (Obr. 37). Tato porucha Obr. 7 Projev poškození oxidem uhličitým dužniny pod slupkou. se projevuje zpočátku nepravidelně rozmístěnými oranžově hnědými skvrnami nebo souvislými pásy s gumovitou strukturou ve středních částech dužniny plodu a postupně se šíří k jádřinci (Obr. 7). Poškozená dužnina časem tmavne, vysychá a někdy se v ní objevují korkovité dutinky. Poškození může postihnout celý objem plodu, nepoškozená zůstává pouze 1-2 mm vrstva Biologie: Porucha signalizuje nevhodné složení atmosféry ve skladu. Je způsobená nadměrnou koncentrací oxidu uhličitého. Citlivost na vnitřní zranění oxidem uhličitým se zvyšuje s dozráváním a velikostí ovoce, opožděným zchlazením, nízkou skladovací teplotou a minimem kyslíku. Ochranná opatření: U citlivých odrůd by neměla koncentrace oxidu uhličitého překročit 2% a u ostatních odrůd 5-8%. (GUDKOVSKIJ, 1984; BLAŽEK, 2001; MEHERIUK, MCPHEE, 2003) 18

19 HNĚDNUTÍ SLUPKY NÁSLEDKEM STÁRNUTÍ PLODŮ Anglický název: Senescent scald Obr. 8 Hnědnutí slupky následkem stárnutí plodů Při dlouhodobém skladování podléhají některé odrůdy vnějšímu hnědnutí slupky (Obr. 8). Hnědnutí většinou začíná na horní části plodu, později se objevuje i na bocích. Hnědnutí slupky se objevuje jak na hruškách tak jablkách, výskyt je především u odrůdy Golden Delicious. Ochranná opatření: Hnědnutí slupky lze zabránit sklizní plodů ve správném stupni zralosti, jejich rychlému zchlazení a skladováním v regulované atmosféře. (GUDKOVSKIJ, 1984) HNILIČENÍ HRUŠEK Výskyt: Náchylné jsou odrůdy ze slabě rostoucích podnožích a pěstované na lehkých půdách. Symptomy: Na plodech se nejprve objeví hnědé nezřetelně ohraničené skvrny v dužnině, zejména v oblasti slupky. V pozdějším stádiu se rozšiřují do ostatních částí, dochází také k deformaci dužniny, plod hnědne zbarvuje se i na povrchu. Jádro bývá onemocnění ušetřeno. Biologie: Hniličení souvisí se stárnutím plodů, tedy s příliš dlouhým obdobím skladování. Barevným změnám zpravidla předchází moučnatění vnějšího parenchymu. V tomto stádiu jsou plody měkké konzistence s rozpadající se dužninou. Náchylné jsou odrůdy ze slabě rostoucích podnoží a pěstované na lehkých půdách. Ochranná opatření: Zamezit této chorobě lze výběrem vhodné podnože a dobré půdy. Dále je pak důležitá sklizeň v optimálním termínu, a doba mezi sklizní a chlazením plodů. (GOLIÁŠ, 1996) CHLADOVÉ HNĚDNUTÍ DUŽNINY (CHLADOVÝ ROZKLAD) Anglický název: Low temperature breakdown Výskyt: Tato choroba vzniká pouze při skladování ovoce za nízkých teplot. Odrůdy náchylné k chladovému hnědnutí dužniny jsou McIntosh, Jonathan. Hrušky nejsou touto poruchou poškozovány. Symptomy: Choroba se nejdříve začne projevovat ve tkáních pod slupkou, později se rozšiřuje dovnitř plodů. Při silném napadení je postižen i jádřinec. Charakteristické na této chorobě je 2-3mm úzká vrstvička zdravé tkáně pod pokožkou (Obr. 38). Nicméně 19

20 Obr. 9 Chladové hnědnutí dužniny v pokročilém stádiu se zbarví rovněž do hněda a pokožka je nasycená vodou a mění barvu. Choroba se nemusí na povrchu projevit, ale přitom může být plod uvnitř silně napaden (Obr. 9). Slupka ztrácí charakteristický lesk, tmavne a stává se vodnatou a průsvitnou. Povrch řezu je obvykle vlhký. Biologie: Nastává účinkem poklesu optimální teploty do kritického rozmezí. Za příčinu se udává nahromadění nadbytečného množství kyseliny octové v plodech. Při zvýšení teploty na 3-4 C se choroba nevyskytuje. K této chorobě jsou nejcitlivější plody v přechodném stádiu zralosti. Trvale podchlazeny mohou být také plody, situované v chladírenské komoře blízko výparníku. Ochranná opatření: Má-li být poškození vyloučeno, je nezbytné přesně dodržovat předepsané teploty a vlhkost skladování. (GUDKOVSKIJ, 1984; GOLIÁŠ, 1996) CHLADOVÁ NEKRÓZA (CHLADOVÉ HNĚDNUTÍ SLUPKY) Anglický název: Soft scald Výskyt: náchylné jsou odrůdy Jonathan, Golden Delicious, Red Delicious. Hrušky jsou zřídka napadány. Chladová nekróza je naprosto rozdílná od skládkového hnědnutí slupky (scald). Symptomy: Na povrchu plodů se choroba projevuje ve formě prohloubených Obr. 10 Poškození pokožky chladovou nekrózou nepravidelných skvrn nebo čočkovitého hnědnutí tkáně (Obr. 39), zpravidla omezena do rovníkové části jablka. Onemocnění napadá kutikulu, epidermis a tkáně pod nimi do hloubky 2-3 mm (Obr. 10). Dužnina je také napadána, někdy i do hloubky, pletivo je zpočátku světle hnědé, měkké, houbovité a vlhké, později se malé rány mohou vysušovat. Chorobná tkáň je od zdravé ostře ohraničena, později jsou napadená místa sekundárně infikovaná houbou Cladosporium macrocarpum, Cladosporium herbarum a Alternaria alternata. Choroba vzniká pouze při nízkých skladovacích teplotách. Stupeň poškození chladovou nekrózou závisí na podmínkách pěstování, fyziologickém stavu plodů, teplotě a délce skladování. Biologie: Chladová nekróza nastane, pokud jsou citlivé odrůdy uloženy o teplotě nižší než 2,2 C. Vyvíjí se rychle v období od poloviny listopadu do konce prosince, ale 20

21 zastaví vývoj pokud je ovoce odstraněno z chladírny. Opožděné zchlazení urychluje zrání, proto podporuje vývoj chladové nekrózy. Ochranná opatření: Nejúčinnějšími opatřeními proti výskytu této choroby je sklizeň před přechodnou fází zralosti, rychlé zchlazení a skladování v řízené atmosféře. (GUDKOVSKIJ, 1984; MEHERIUK, MCPHEE, 2003) JÁDŘINCOVÉ HNĚDNUTÍ DUŽNINY Anglický název: Core flush Výskyt: Vyskytuje se nejčastěji u odrůdy jablek McIntosh Red a vzácně u několika dalších odrůd. Vzniká při skladování za nízkých teplot. Symptomy: Jádřincové hnědnutí dužniny je charakterizováno hnědnutím dužniny Obr. 11 Jádřincové hnědnutí dužniny kolem semeníku (Obr. 11). Hnědnutí může zahrnovat všechny části plodu, nebo se může postupně rozšiřovat kolem jádřince. U odrůdy McIntosh může dojít k hnědnutí slupky v oblasti stopky. Tyto dva symptomy nemohou nastat společně i přesto, že jsou projevem stejné nemoci. Typickým projevem je žlutohnědé až růžovohnědé zbarvení dužniny v prostoru kolem jádřince. V pokročilém stupni se projevuje zhoršení chuti dužniny. Na řezné ploše v oblasti jádra se objevují hnědé lokality, v pokročilejší fázi postupně zasahují centrální zónu (Obr. 40). Mezi zdravou a napadenou částí není ostrá hranice. Biologie: Onemocnění způsobují nízké teploty, obvykle se vyskytuje až od konce ledna. Vyskytuje se nejvíce u plodů skladovaných při -0,5-0 C. Za deštivého počasí, když jablka zrají, je ovoce taktéž náchylné k této chorobě. Zpožděná sklizeň a přemíra hnojení dusíkem může rovněž zvýšit citlivost. Ochranná opatření: Ochrana spočívá v udržování stálé teploty skladování a optimální doby sklizně. (GUDKOVSKIJ, 1984; GOLIÁŠ, 1996; PIERSON, CEPONIS, MCCOLLOCH, 2005) JONATHANOVÁ SKVRNITOST Anglický název: Jonathan spot Výskyt: Tato choroba byla poprvé pozorována u odrůdy Jonathan. Je typickou skládkovou poruchou jablek této odrůdy a v menší míře se vyskytuje i u dalších odrůd Wealthy, Idared a Golden Delicious. 21

22 Symptomy: Projevuje se hnědými skvrnami nepravidelného tvaru kolem lenticel Obr. 12 Jonathanová skvrnitost (Obr. 12), pronikajícími mělce pod slupku. Dužnina pod skvrnami zůstává zdravá. Jonathanova skvrnitost může nastat na červenajícím líčku plodu. Vyskytuje se více u stopkové části nebo kolem středu jablka než u kališní části. Body mohou být rozptýlené nebo četné. Biologie: Jonathanová skvrnitost se zřídka projevuje před sklizní, většinou vzniká až během skladování a distribuce. Při výskytu většího počtu skvrn se tržní jakost značně snižuje. Napadení je zvláště velké po suchém létu. K většímu výskytu dochází, snižuje-li se pevnost slupky a urychluje zrání plodů. Rovněž opožděné zchlazení a vysoké skladovací teploty podporují rozvoj choroby. Ochranná opatření: Ochranou je sklizeň v rané fázi zralosti a uskladnění plodů při teplotách 0-2 C, redukuje stárnutí a zdržuje počátek nemoci. Skladování plodů v řízené atmosféře téměř zamezuje vzniku skvrnitosti. Uskladnění v prostředí 2,5-5,0 % oxidu uhličitého a 3,0 % kyslíku zamezí rovněž výskytu na jablkách. (GUDKOVSKIJ, 1984; GOLIÁŠ, 1996; PIERSON, CEPONIS, MCCOLLOCH, 2005) OTLAČENINY, MODŘINY Anglický název: Bruising Výskyt: Modřiny na ovoci (Obr. 13) se vytváří při nevhodném sklízení a hrubém zacházení, nebo mechanicky při dopadu na balící linku. Světle zbarvené nebo žluté plody jsou náchylnější k otlačení. Zvláště citlivé jsou odrůdy Golden Delicious, James Grieve, Denár, Melodie, Ontario a Vanda. Ačkoli zranění bylo podstatně redukováno zlepšenými metodami zacházení při balení a uložení, modřiny jsou stále závažnou poruchou na kvalitě ovoce k prodeji. Symptomy: Modřiny před sklizní - modřiny bývají vytvořené jablky na stromě. Předsklizňové otlačeniny (Obr. 41) mohou být způsobeny strojním zařízením, otlačením nehtů, ledovými kroupami, nebo uhozením do plodu žebříky. Jak ovoce pokračuje v růstu, zraněná oblast se stává zploštělá nebo propadlá a tkáně suché a houbovité. Sklizeň a modřiny při balení - modřiny od hrubého zacházení Obr. 13 Otlačeniny během sklizně a balení jsou snadno rozpoznatelné. Jsou obvykle 22

23 malé a mělké, ale mohou být četné (Obr. 42). Slupka je normální nebo jen mírně odbarvená. Pohmožděná dužnina může být jen mírně odbarvená nebo může být hnědá. Zpočátku je zranění dužniny měkké, ale během několika dnů se stává suché a houbovité. Doprava a modřiny při manipulaci - (Obr. 43) jablka vyskladňovaná ze skladů jsou zralejší, a proto jsou více náchylná k zranění během manipulace a dopravy nutné k distribuci na trh. Některá nejvážnější zranění nastanou během balení a dopravy jablek v koších a v dřevěných bednách. Toto bylo velmi omezeno použitím přihrádky. Přihrádky a buňky jsou zabaleny vlnitou lepenkovou krabicí, která chrání jednotlivé ovoce. Otlačeniny jsou více problematické v pozdním období, když ovoce měkne zráním. Kromě typů zranění popsaných výše, jsou obyčejné modřiny vytvořené během mnoha ručních operací naskladnění, vyskladnění a pohybováním s balíčky do prodeje. Tyto modřiny mají různé velikosti, a jsou měkké. Na zralém ovoci se mohou objevit vodnatá místa většinou bezbarvá. Zraněné tkáně mohou být mokré nebo poněkud kašovité. Ochranná opatření: S moderními používanými metodami zacházení a balení může být otlačení redukované opatrným zacházením s ovocem ve všech fázích marketingu od sklizně po prodej. (MEHERIUK, MCPHEE, 2003; PIERSON, CEPONIS, MCCOLLOCH, 2005) POŠKOZENÍ JABLEK NEDOSTATKEM KYSLÍKU Anglický název: Low oxygen injury Výskyt: Poškození se vyskytuje především u odrůdy McIntosh. Symptomy: Na plodech se tvoří propadlé hnědé nebo nachové mokré skvrny (Obr. 14). Obr. 14 Poškození způsobené nedostatkem kyslíku Někdy plody značně změknou nebo popraskají. Zasažená dužnina je světle hnědá, může být poškozená v oblasti slupky (Obr. 44) nebo u jádřince. U všech druhů ovoce se příznaky projeví nepříjemnou chutí po alkoholu. Příznaky nedostatku kyslíku se mění podle náchylnosti odrůd, koncentrace kyslíku, délkou projevu a teplotou. stávají nepoživatelnými během pěti až deseti dnů. Biologie: Porucha je způsobena nahromaděním etanolu, který zhoršuje chuť ovoce. Při totálním nedostatku kyslíku se plody 23

24 Ochranná opatření: Abychom předešli poruchám, způsobeným velkými odchylkami koncentrací oxidu uhličitého a kyslíku od doporučených hodnot, je nutno během skladování pečlivě sledovat složení atmosféry a udržovat je v doporučeném rozmezí pro každou odrůdu. (GOLIÁŠ, 1996; MEHERIUK, MCPHEE, 2003; PIERSON, CEPONIS, McCOLLOCH, 2005) POŠKOZENÍ MRAZEM Anglický název: Frost, freezing injury Výskyt: Důsledky teplot, v nichž mrznou tkáňové roztoky, jsou podobné účinkům chladu. Projevuje se u jablek i hrušek (Obr. 45). Symptomy: Namrzlé plody mají nepravidelný tvar, následkem rozrušení tkání ztrácejí Obr. 15 Poškození mrazem svůj normální vzhled, tvar a chuť. Rozřízneme-li zmrzlý plod (Obr. 15), na povrchu jsou viditelná nepravidelná průsvitná, téměř sklovitá místa. Poškozené cévní svazky jsou obvykle tmavé. Při silném a dlouhodobém zmrznutí může plod úplně ztmavnout. Plody mírně zasažené těmito teplotami po krátkou dobu mohou být moučnatější konzistence, aniž se dostaví barevné změny. Biologie: Ke zmrznutí jablek a hrušek může při skladování dojít, klesne-li na určitou dobu teplota pod bod mrznutí plodu. Tato teplota závisí na odrůdě ovoce, podmínkách pěstování a na fyziologickém stavu plodů. Pohybuje se od -1,6 C do -2,2 C. Při částečném poškození mrazem zmrzne nejprve část volné buněčné vody, ale buňky neodumírají. Při dalším zmrznutí se voda přeměňuje v led, po rozmrznutí už buňky nejsou schopny obnovit svoje životní pochody. Zralá jablka mohou být zraněna, pokud teploty klesají pod bod mrazu plodů v sadě, během transportu nebo při vyskladnění, kde nelze udržet potřebnou teplotu. Poškození může nastat, kolísáním teplot, délkou zmrazení a podmínkami při kterých byly plody rozmrazovány. Ochranná opatření: Abychom předešli nežádoucím změnám po namrznutí, necháme plody rozmrzat postupně při teplotě 2 C a normální vlhkosti vzduchu. Ochranným opatřením je udržení teploty na doporučené úrovni pro jednotlivé druhy a odrůdy. (GUDKOVSKIJ, 1984; GOLIÁŠ, 1996; PIERSON, CEPONIS, MCCOLLOCH, 2005) 24

25 POŠKOZENÍ TEPLEM Anglický název: Heat injury Výskyt: Krátké umístění ovoce na horkém vzduchu nebo v horké vodě může způsobit jejich poškození. Tepelné poškození může vzniknout z vadných termostatů nebo dočasných zastávek v balení, které vystaví ovoce na několik minut horké vodě nebo horkému vzduchu (Obr. 46). (MEHERIUK, MCPHEE, 2003) ROZKLAD DUŽNINY NÁSLEDKEM STÁRNUTÍ Anglický název: Senescent breakdown Výskyt: Porucha se vyskytuje u hrušek a jablek, které mají velmi rozdílnou náchylnost. Nejčastěji jsou poškozeny odrůdy McIntosh, Spartan a Granny Smith. Náchylnější jsou plody pozdě sklizené a velké. Symptomy: Dužnina ztrácí svou normální konzistenci, stává se suchou a moučnatí (Obr. 16). Napadené plody jsou značně lehčí než plody zdravé a snadno se promáčknou. Dužnina je suchá, bez vůně a chuti. Plody často napříč nebo po obvodu praskají. Biologie: Rozpraskání plodů se často vyskytuje při Obr. 16 Rozklad dužniny vysoké vlhkosti. Náchylnost k rozpadu dužniny je nepřímo úměrná obsahu vápníku a fosforu v plodech. Při nízkém obsahu vápníku v plodech začíná proces stárnutí a rozkladu tkání dříve a probíhá intenzivněji. Ochranná opatření: Sklizeň plodů v optimální zralosti, důsledné dodržování skladovacích podmínek a nepřekročení skladovací doby vede k minimalizaci této poruchy. (GUDKOVSKIJ, 1984; SNOWDON, 1990) SKLÁDKOVÉ HNĚDNUTÍ SLUPKY (SCALD, SPÁLA SLUPKY) Anglický název: Superficial scald Výskyt: Největší výskyt je u předčasně sklizených, pozdě uskladněných a menších nevyzrálých jablek a hrušek. Nejvíc náchylné odrůdy Ontario, Jonathan, Idared, Melrose, Golden Delicious, McIntosh. Symptomy: Na ovoci se vyskytuje nejčastěji v závěru skladování v podobě velkoplošných intenzivně hnědých skvrn na slupce (Obr.17), dužnina není poškozená. 25

26 Biologie: Onemocnění je způsobeno nahromaděním aromatických látek jako produktu vlastního metabolismu plodů. Nejčastěji se objevuje při přeplnění skladových prostor a při nedostatečném větrání skladů. Obr. 17 Skládkové hnědnutí slupky Ochranná opatření: Předejít skládkovému hnědnutí slupky lze uskladněním kvalitních, v optimální zralosti sklizených plodů a zajištěním dostatečného větrání skladů a nepřeplňováním skladových prostor. (GRABOWSKI,1999; SNOWDON, 1990) TVORBA ALKOHOLU Anglický název: Alcohol formation Výskyt: Porucha může dosáhnout znatelné hladiny jestliže je ovoce bez kyslíku. Symptomy: Zasažená dužnina má vůni po kvašení. V prvních stádiích jsou podmínky Obr. 18 Tvorba alkoholu vratné, to znamená že symptomy mohou zmizet jestliže jsou plody ponechány na vzduchu. V pozdějším období po dlouhotrvajícím vystavení anaerobním podmínkám jablka mohou rozvinout agresivní alkoholovou otravu, v kterém se velké plochy slupky a dužniny zbarví růžovohnědě (Obr. 18). Biologie: Kyslíkové koncentrace mohou poklesnout pod prahovou hodnotu ve skladech majících vadné zařízení či v nevětraných bednách. Výjimečně může být choroba způsobena, pokud byla moc velká vrstva voskování a plody přerušily dýchání. (SNOWDON, 1990) ÚČINEK A DETEKCE ČPAVKU Anglický název: Ammonia injury Výskyt: Přítomnost tohoto plynu ve skladu může vyústit v poškození ovoce v místnosti. Jablka a hrušky jsou poškozeny 0,2% koncentrací čpavku. Symptomy: Rozsah zranění závisí na délce působení a koncentraci čpavku v atmosféře. Krátkodobý výskyt čpavku způsobuje kolem lenticel barevné skvrny (Obr. 19). Delší působení nebo vysoké koncentrace čpavku mají za následek značné poškození na všech druzích ovoce. 26

27 Ochranná opatření: Ochranným opatřením je důkladné větrání nebo odstranění ovoce od působení čpavku. (MEHERIUK, MCPHEE, 2003) Obr. 19 Poškození čpavkem VNITŘNÍ ROZPAD PLODŮ Výskyt: Nejnáchylnější jsou odrůdy Coxova reneta, Boskoopské červené, Jonathan. Symptomy: Projevem poruchy je vodnatě šedá nebo hnědá barva slupky jablek, která současně v těchto místech začíná měknout. Na řezu plodem, zvláště na jeho obvodě, je patrné nepravidelné tmavnutí dužniny. Později dužnina hnědne. Biologie: Porucha se projevuje jen u citlivých odrůd, jsou-li plody hned po sklizni umístěny v chladírně s teplotou 0 C. Kromě nižší teploty napomáhá výskytu také vysoká vzdušná vlhkost. (BLAŽEK, 2001) Skládkové choroby způsobené parazitickými houbami Houbové choroby Během vegetace se na povrchu jablek a hrušek nahromadí velké množství spor různých hub, které jsou původci houbových hnilob. Spory jsou na plody přenášeny větrem, deštěm a hmyzem. Zdrojem nákazy mohou být nemocné ovocné stromy, spadané listy, větve, půda, napadené plody, obaly používané při sklizni a dopravě, třídičky ovoce. Poměrně málo druhů hub je schopno poškodit plody před sklizní, ačkoliv někdy se může infekce na plodech vyvíjet ještě na stromě. Po sklizni se citlivost plodů k napadení houbovými hnilobami značně zvyšuje v souvislosti s procesy posklizňového dozrávání a stárnutí. Houbové choroby snadno pronikají do tkání ovoce, které je v konzumní zralosti, a způsobují jeho hnití. (GUDKOVSKIJ, 1984) 27

28 Rozpoznání posklizňových nemocí Posklizňové choroby jádrového ovoce jsou způsobeny paletou hub. Některé nemoci mohou být snadno rozpoznané a oddělené od ostatních. Nicméně, může jít často velmi těžko určit posklizňové nemoci, protože různé nemoci mohou mít velmi podobné symptomy. Na druhé straně, stejná nemoc může mít také velmi odlišné symptomy v raném stádiu než v pokročilém stádiu. (XIAO, 2005) Nákaza u sklizně: Škoda na pokožce ovoce například díry od stopky a modřiny mohou být vytvořeny při sklizni nebo během posklizňových procesů. Hniloby způsobené patogenem, zvláště ty vzdušné jako jsou šedá hniloba Botrytis cinerea a modrá hniloba Penicillium expansum, mohou kontaminovat plody a později způsobit hnilobné symptomy ve skladu. (XIAO, 2005) Nákaza po sklizni: Kontaminace hnilobou je způsobena patogeny během praní a balících procesů. Plody mohou být nakaženy přes poraněnou pokožku nebo přirozenými otvory a později vyvolat hnilobné symptomy. Časté během uskladnění je rozšíření z ovoce na ovoce. Pro ovoce předurčené k dlouhodobému uskladnění je velmi důležitá kontrola hnilob, protože jeden shnilý plod může zničit značné množství zdravého ovoce. (XIAO, 2005) ALTERNARIOVÁ HNILOBA Anglický název: Alternaria rot Výskyt: Alternariová hniloba je vyvolána houbou Alternaria tenuis, Alternaria alternata či Alternaria kikuchiana (Obr. 48). Hniloba se rychle vyvíjí při vyskladnění a dopravě. K infekci plodu dochází ještě na stromě, spory pronikají do plodu poškozenými místy slupky a po dozrání i lenticelami. Symptomy: Napadená místa jsou tmavohnědá nebo černá a většinou se vyskytují kolem Obr. 20 Poškození stopky alternariovou hnilobou poškození slupky (Obr. 47). Tmavě hnědá plíseň může poškodit jádřinec a pokračovat až k dužnině. Na plodech v optimální zralosti jsou hnilobné skvrny suché, tvrdé a mělké. Při dalším rozvoji choroby skvrny nabývají houbovité struktury a v napadené dužnině se 28

29 objevují černé vrstvičky. Příležitostně trpí černou hnilobou stopka (Obr. 20), i když plod zůstává nedotčený, tržní hodnota je snížená. Biologie: Tato houba může přežívat v půdě ve stádiu mikrosklerocia nebo přežívá spora (chlamydospora). Za příznivých podmínek jsou nepohlavní spory vytvářeny na opadaných listech v sadu a jsou rozšířeny větrem a deštěm. Mnohdy přežívají v hynoucí části květu a v teplých vlhkých podmínkách mohou způsobit infekci. Plody mohou být poškozeny přes poranění či hmyzí bodnutí a mohou být doprovázeny spolu s křenčením jablek a chladovou nekrózou. Některé metabolity A. alternata mohou být toxické pro zvířata a lidi. Ochranná opatření: Ke značnému snížení nebo i úplnému vyloučení škod působených touto houbou přispívá sklizeň ve správném termínu, skladování jakostních plodů, rychlé ochlazení ovoce po sklizni a ochrana před různými fyziologickými chorobami. (GUDKOVSKIJ, 1984; SNOWDON, 1990) ČERNÁ A BÍLÁ HNILOBA Anglický název: Black rot, White rot Výskyt: Botryosphaeria obtusa (Obr. 51) je příčinou vzniku černé hniloby (Obr. 49) na jablkách, hruškách a kdoulích. Bílá hniloba (Obr. 50) je nazývaná podle Botryosphaeria ribis. Symptomy: Prvními příznaky obou nemocí jsou malé hnědé skvrny na pokožce plodu, často mírně propadlé. U bílé hniloby dužnina měkne a plod může mít bělavý vzhled, s kapkami tekutiny na shnilých plochách. Při teplotách okolo 23 C plody mohou zcela shnít do 10 dnů. Biologie: Plody jsou napadeny přes lenticely, mechanickým poškozením a nabodnutím hmyzem a některé odrůdy přes kalich. Mladé ovoce je rezistentní k infekci a hnilobě. Hniloby plodů na stromě jsou minimální, avšak plody nakažené krátce po sklizni vypadají zdravě, a tudíž jsou umístěné ve skladu. Obě houby jsou tlumeny při skladovací teplotě okolo 0 C, ale hniloba se opět rozvíjí při 10 C. Hniloba se nerozšiřuje z jednoho plodu na druhý. Ochranná opatření: Ochranou je aplikace posklizňových fungicidů. (SNOWDON, 1990) 29

30 FUSARIOVÁ HNILOBA PLODŮ Anglický název: Fusarium rot Výskyt: Fusarium sp. způsobuje jádřincovou nebo vnější hnilobu plodů. Velmi náchylná je odrůda Gloster. Symptomy: Vnější hniloba je patrná na povrchu plodů (Obr. 21) a jde zde o druhotnou Obr. 21 Fusariová hniloba plodů lenticely. nákazu, která vnikla do plodu poraněním. Jádřincovou hnilobu uvidíme teprve po rozřezání plodu. Tato choroba se šíří od jádřince směrem k povrchu. Na průřezu plodu pozorujeme v jádřinci bílé až narůžovělé mycelium. Nastanou-li vhodné podmínky pro rozvoj, rozrůstá se mycelium z jádřince do dužniny plodů a dužnina hnědne, měkne a je vodnatá. K infekci plodů dochází obvykle přes Biologie: Při jádřincové hnilobě dochází k infekci plodů již v době vegetace, a to mezi kališními lístky. Infekci si plody přenášejí z výsadby do skládky. Konidie houby se dostávají přes kališní část plodu do jádřince. Při vnější hnilobě dojde k infekci přes poranění slupky. Ochranná opatření: Ochrana spočívá v opatrné manipulaci při sklizni, třídění plodů před uložením, dodržení podmínek letní chemické ochrany stromů a také rychlé uskladnění ovoce. (ZACHA, VANEK, NOVÁKOVÁ, 1989; HLUCHÝ, 1997; PIERSON, CEPONIS, MCCOLLOCH, 2005) GLEOSPORIOVÁ HNILOBA (HOŘKÁ, KRUHOVÁ HNĚDÁ HNILOBA) Anglický název: Bitter rot Výskyt: Choroba je způsobena houbou Glomerella cingulata, konidiální stádium je Colletotrichum gloesporioides. Dále může být způsobena houbami rodu Pezicula a Gleosporium (Obr. 52). Velké ztráty mohou nastat v teplých, vlhkých pěstebních plochách. Vyskytuje se v druhé polovině skladovacího období u jablek i hrušek. Jedná se o infekční chorobu. Infekce se dostává do plodu v létě konidiemi přes lenticely a poranění a zůstává až do doby sklizně latentní. Z odrůd jablek napadá nejčastěji Jonathan, Golden Delicious, Rubín a Topaz. 30

31 Symptomy: Viditelné příznaky se objevují až po několikaměsíčním skladování, kdy Obr. 22 Gleosporiová hniloba plody v pokročilejším období ztrácejí přirozenou odolnost. Kolem infikovaných lenticel se pomalu v koncentrických kruzích šíří na plodech ostře ohraničené okrouhlé hnědé skvrny o průměru 5-30 mm, jejichž povrch se miskovitě prohýbá (Obr. 22). Na jednom plodu bývá jedna nebo několik skvrn, které postupně splývají. Uprostřed skvrn se objevují bílé fruktifikační orgány, na kterých se tvoří ložiska houbových vláken s konidiemi. Napadené plody se rychle kazí. Postižená dužnina se zbarvuje hnědě, má moučnatou a poměrně pevnou konzistenci, způsobuje hořkou chuť dužniny. V konečném stupni choroby plody mumifikují. Hniloba se nešíří z jednoho plodu na druhý. Biologie: Infekce plodů touto plísní probíhá ještě během vegetace na stromě. Při dešti se dostanou spory na plody, kde později mohou vyklíčit a prorůst slupku nebo pronikat lenticelami, poškozeními či prasklinami ve slupce. Optimální teplota pro infekci je kolem 26 C. Plody mohou shnít kompletně na stromě, kde utváří mumie, které přežívají zimu a jsou zdrojem spor pro následující rok. Ochranná opatření: Ochrana spočívá v zamezení infekce postřiky stromů fungicidy. Výskyt může zabránit odstranění mrtvého dřeva, sběr mumifikovaných plodů ze sadu. Chorobu lze do určité míry omezit dřívější sklizní a včasným uložením plodů při nízké teplotě kolem 0 C zejména pak v podmínkách řízené atmosféry. (ZACHA, VANEK, NOVÁKOVÁ, 1989; SNOWDON, 1990; GRABOWSKI, 1999; BLAŽEK, 2001) JÁDŘINCOVÁ HNILOBA Anglický název: Core rot, Moldy core Výskyt: Jádřincová hniloba je infekční choroba, způsobují ji houby Alternaria alternata (Obr. 53), dále pak Aspergillus niger, Fusarium sp., Peniicillium funiculosum, Pezicula malicorticis, Phoma sp., Phomopsis mali, Pleospora herbarum a Trichothecium roseum (Obr. 54). Houba napadá jádřinec. Vyskytuje se převážně u jablek s otevřeným kalichem jako je Golden Delicious, Gloster a Starking, nebo v místě odtrhnuté stopky. 31