PLASTOVÉ OBALY CHRÁNÍ POTRAVINY

Transkript

1 PLASTOVÉ OBALY CHRÁNÍ POTRAVINY Ing. František Vörös, Sdružení EPS ČR, Kralupy nad Vltavou ( ) Součástí výstavy Interpack 2011 v květnu v Düsseldorfu byl i kongres Save Food, kde pod záštitou OSN diskutovalo přes 300 expertů nad tématem snížení potravinových odpadů. Celosvětově se totiž jedna třetina potravin znehodnotí. Potraviny jsou znehodnocovány v celém řetězci, tj. od zemědělské prvovýroby, přes transporty, balení, prodej a domácnosti. Celosvětově se tak jedná o 1,3 miliardy tun potravin za rok. Ztráty v ovoci a zelenině se pohybují mezi 40 55%. V rozvojových zemích jsou nejvyšší ztráty na začátku řetězce roli hraje i nedostatečné balení. V konečné fázi řetězce jsou největší ztráty v Evropě a Severní Americe kg/rok a osobu, zatímco v subsaharské Africe a jižní a jihovýchodní Asii jsou tyto ztráty 6 11kg/rok a osobu. Podle Toppits Save Food studie, která byla provedena v 1.čtvrtletí 2011 v 6 státech EU a Rusku, končí více jak 20% nakoupených potravin v popelnicích. Jinak řečeno: každý pátý nákup skončí v popelnici. Z toho polovina by se dala, při lepším plánování a i při citelném posouzení prošlých lahůdek, využít. Přibližně 30% zabalených potravin se vyhazuje do odpadů aniž by se vybalily. Většinu z odpadů tvoří ovoce a zelenina, následují hotová jídla. V Německu se ročně vyhodí 6,6mil.tun potravin v hodnotě 25 miliard Euro (více jak polovina českého státního rozpočtu). Prakticky každý občan vyhodí ročně potraviny ve výši své hmotnosti. Přitom více než 50% všech plastových obalů v Evropě je určeno k ochraně potravin. Díky tomu se pouze 1-2% potravin znehodnotí na cestě k zákazníkovi. V rozvojových zemích nejsou plastové obaly dostatečně rozšířeny, a tady se 50% potravin znehodnotí. Evropská komise projednala v červnu 2005 zprávu o nutnosti snížit ekologickou zátěž výrobků a služeb v EU. Z následné studie z roku 2006 vyplynulo, že za 70-80% environmentální zátěže jsou zodpovědné tři sektory: - výroba potravin a nápojů - doprava - budovy Oteplování planety země a zvyšování exhalací CO 2 se jeví jako průkazné. Dle odborníků došlo ve 20.století ke zvýšení průměrné teploty o 0,7 o C. Exhalace CO 2 dosáhly průměrně hodnoty 390 ppm, tj. o 40% více než před průmyslovou revolucí. K řešení globálních problémů přijala EU v roce 2007 program , tj. do roku 2020 snížit exhalace CO 2 o 20%, zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na 20% a snížit spotřebu energií o 20%. Poslední závazek je, na rozdíl od předcházejících dvou, pro členské státy nepovinný. V březnu 2011 zveřejnila EU strategii Roadmap 2050, která předpokládá snížení emisí CO 2 do konce roku 2050 o 80 95% v porovnání s rokem To předpokládá roční průměrné snižování emisí do roku 2020 o 2%.Pro sektor výroby potravin a nápojů se předpokládá následující snížení emisí CO2 proti roku 1990: rok % rok až -37% rok až -49%

2 V rozvojových zemích se 30 50% vyprodukovaných potravin nedostane ke spotřebitelům v důsledku nevhodných nebo žádných obalů. V průměru se z tohoto důvodu znehodnocuje jedna pětina potravin. Následně se nevhodným skladováním doma znehodnotí jedna třetina potravin. Např. ve Velké Británii se týdně vyhodí 1,6 milionu banánů a 5 milionů brambor. Obal musí plnit řadu funkcí. V první řadě musí zajistit, že obsah je dodán spotřebiteli v dobrém stavu bez ohledu na složitý transport. Obal musí chránit obsah před nebezpečím, jako jsou vibrace, vlhkost, teplo, chlad, pachy, světlo, mikroorganismy, škůdci. Obal chrání tekutiny před únikem, musí být snadno otevíratelný i uzavíratelný. Musí umožnit zákazníkovi předání informací o produktu. Musí být atraktivní, ale bezpečný z hlediska použití a pro životní prostředí po skončení aplikační životnosti. Invovační aktivity v oblasti obalů směřují i ke snížení nákladů na jejich výrobu. Tak např. jogurtové kelímky mají dnes proti roku 1970 nižší hmotnost o 67%, lahve na detergenty jsou o 64% lehčí, pivní lahve o 55%, kartonové krabice o 20%. Anglická nezisková organizace INCPEN ( byla založena v roce 1974 a sdružuje významné společnosti, které usilují o udržitelnou výrobu, distribuci a spotřebu potravin. Pozornost věnuje i environmentální analýze a sociálním dopadům obalů a baleného zboží na životní prostředí. Z jimi publikovaných dat vyplývá, že se spotřeba obalů v kg na hlavu se ve vyspělých evropských zemích zvyšuje tabulka I. Tabulka I. - Spotřeba obalů ve vybraných evropských státech (v kg na hlavu) země Index 2007/1998 Irsko ,4 Itálie ,7 Francie ,1 Německo ,0 Belgie ,9 V publikaci Table for one the energy cost to feed one person z roku 2009 podrobně posoudili energetickou spotřebu britského občana na stravu za týden v MJ (megajoule). Pro lepší představu uvádějí, že 1 MJ představuje spotřebu 60W žárovky za 5 hodin, nebo 11W úsporné žárovky během 24 hodin. V průměru spotřebuje každý občan za týden potraviny s energetickou hodnotou 73 MJ ( kalorií). K jejich výrobě od pole k přepravě ke konzumentovi v domácnosti je potřeba energie 337 MJ. K výrobě obalů k ochraně potravin se spotřebuje 35MJ. Obaly jsou pojistkou, že energie pro jejich výrobu je efektivní, neboť se podílí pouze 10% na celém řetězci od produkce, přes transporty, prodeje, skladování a přípravu k požití. Celkově je energie na výrobu potravin 5x větší než je člověkem přijatá energie. Za rok spotřebuje průměrný obyvatel VB potraviny o hmotnosti desetinásobku jeho osobní hmotnosti. O tom, jak se na této spotřebě podílelo 18 druhů potravin vypovídá tabulka II. Tabulka II. Energetická spotřeba 18 druhů potravin v řetězci od výroby po spotřebu v MJ/osobu/ týden

3 Produkt Výroba potraviny Výroba obalu Transport obalu Transport zabalené potraviny Skladování, obchod Doprava na nákup Skladování v domácnosti (lednice) Kuchyňská úprava Chleba 11,0 0,4 0,6 0,4 0,2 0,4 9,0 2,0 24,0 Cereální produkty 11,0 2,3 1,1 1,0 0,5 0,4 0,0 5,6 21,9 Sýr 5,0 0,1 0,2 0,2 0,2 0,1 0,5 0,0 6,3 Vejce 2,5 0,2 0,1 0,1 0,1 0,1 0,6 1,5 5,2 Tuky a olej 6,0 0,8 0,3 0,2 0,4 0,1 1,0 0,0 8,8 Ryba 12,0 1,1 0,4 0,3 0,4 0,1 2,0 0,7 17,0 Čerstvé ovoce 4,0 0,6 1,1 0,7 0,4 0,4 0,0 0,0 7,2 Ovocné výrobky 3,0 1,0 0,2 0,2 0,3 0,2 1,0 0,0 5,9 Čerstvá zelenina 8,0 0,9 1,7 0,8 0,3 0,4 1,0 5,1 18,2 Ostatní zelenina 5,0 2,2 0,3 0,4 0,5 0,2 4,0 3,4 16,0 Bramborové produkty 2,5 0,5 0,4 0,7 0,7 0,5 3,0 10,0 18,3 Maso a masové 65,0 3,4 1,5 1,7 3,0 0,5 15,0 14,0 104,1 produkty Mléko a mléčné 12,0 3,2 1,2 3,5 2,0 0,7 14,4 0,0 38,0 produkty Alkoholické nápoje 4,0 1,7 0,5 0,2 0,1 0,2 1,0 0,0 7,7 Nealkoholické nápoje 3,0 4,2 1,0 0,6 0,2 0,4 2,0 0,0 11,4 Čaj, káva apod. 3,0 0,4 0,1 0,1 0,0 0,0 0,0 3,7 7,3 Sušenky, cukroví 3,0 0,4 0,5 0,2 0,0 0,1 0,0 0,0 4,3 Cukr, kompoty 3,0 0,3 0,0 0,2 0,1 0,1 0,0 0,0 3,7 Ostatní potraviny 6,0 1,1 0,3 0,3 0,4 0,2 3,0 0,4 11,7 Celkem 170,0 24,8 11,6 11,8 9,8 5,1 57,5 46,4 337 celkem Pro srovnání se spotřebou energie v jiných oblastech slouží údaje v tabulce III. Tabulka III. Spotřeba energie ve VB v MJ/osobu/týden Potravinový řetězec 337 Obaly 35 Noviny, časopisy 50 Osvětlení 100 Vytápění místností 600 Letadlo (Londýn Kapské město) 760 Osobní auto 50km/den 1010 Údaje o podílu jednotlivých druhů výrobků na obalových aplikacích byly publikovány v Německu. Na tomto trhu hrají dominantní roli plasty se 43% podílem, následované papírem s 32%, kovy s 19% a sklo se 6%. Aplikace plastů v obalovém průmyslu je totiž pro oblast plastů dominantní údaje za rok 2009 hovoří o 40,1% podílu v Evropě. Následuje stavebnictví s 20,3%, automobilový průmysl s 6,9% a elektropřístroje s 5,4%. Nejnovější údaje Plastics Europe, prezentované na tiskové konferenci dne ve Frankfurtu potvrzují, že sektor výroby plastů překonal krizi a dosáhl v roce 2010 na světě dosud rekordní výše 265 mil.tun viz obrázek č.1

4 Zdroj: Plastics Europe Obr.č.1 Světová výroba plastů v období Nejčastěji používané plasty v obalovém průmyslu zaznamenávají trvalý růst výroby i spotřeby. Z tabulky IV pak vyplývá i příznivá prognóza růstu do roku Tabulka IV. Světové spotřeby plastů v období (v milionech tun) Roční průměr v růstu (%) PE-LD,PE-LLD 18,8 39,0 40,3 47,9 3,5 PE-HD 11,9 31,0 32,2 40,4 4,5 PP 12,9 46,0 48,1 61,6 5,0 PVC 17,7 32,5 34,8 43,6 5,0 PET 1,7 14,8 15,5 19,8 5,0 PS 7,2 10,0 10,8 12,7 4,0 EPS 1,7 4,8 5,2 6,4 5,0 PA 1,0 2,3 2,6 3,3 6,0 Potravinářský průmysl prakticky nezaznamenal výrazný pokles během krize obr.č.2, takže při dominanci aplikací plastů v tomto odvětví se krize u plastů projevila pouze krátkodobě.

5 Zdroj: Eurostat/Plastics Europe Obr.2 Indexy růstu (poklesu) výroby ve třech průmyslových odvětvích EU 27 v letech 2004 až 12/2010 (výroba, stavebnictví, potravinářství) Hodnocení životního cyklu obalů sleduje dopady na životní prostředí po celou dobu životnosti, tj. od získání zdrojů po fázi jeho odstraňování. Odpadová hierarchie podporuje na prvním místě předcházení vzniku odpadu a poté následuje opětné používání, recyklace, energetické využití, přičemž skládkování by mělo být tou nejméně žádoucí variantou. Za rok 2009 došlo v EU 27 + Norsko + Švýcarsko k vytřídění 24,3 mil.tun plastových odpadů, což je o 2,6% méně než v roce 2008.Recyklací nebo energeticky bylo využito 13,1 mil.tun, tj. o 2,5% více než v roce Podíl využitého odpadu z plastů tak dosáhl 54%, zbytek byl skládkován. Česká republika využila 44,2% odpadních plastů, bohužel 55,8% bylo uloženo na skládky. Vysoký energetický potenciál plastů tak byl zakopán do země. Výrobci plastů sdruženi v Plastics Europe si uvědomují zodpovědnost za využití všech odpadních plastů, včetně těch, které tvoří ostrov v moři. Ale o tom až příště.