ENERGIE BUNĚČNÁ RESPIRACE FOTOSYNTÉZA Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ENERGIE BUNĚČNÁ RESPIRACE FOTOSYNTÉZA. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D."

Transkript

1 ENERGIE BUNĚČNÁ RESPIRACE FOTOSYNTÉZA 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

2 ZÍSKÁVÁNÍ a PŘENOS ENERGIE BUŇKOU 1. termodynamická věta - různé formy energie se mohou navzájem přeměňovat 2. termodynamická věta - část energie se uvolní jako teplo, část jako volná energie (Gibbsonova energie - schopna konat práci) ZDROJE ENERGIE: - FOTONY (sluneční světlo) - POTRAVA (organické molekuly) - ANORGANICKÉ MOLEKULY (u chemosyntetických bakterií)

3 Dělení organismů podle zdroje energie: FOTOTROFNÍ - světlo (fototrofní bakterie, zelené rostliny a řasy) CHEMOTROFNÍ - anorganické látky (chemolitotrofní bakterie) Dělení organismů podle zdroje C: AUTOTROFNÍ - CO 2 (rostliny) HETEROTROFNÍ - organické látky (živočichové, rostliny) Bakterie: - fotoautotrofní / fotoheterotrofní - chemoautotrofní / chemoheterotrofní Eukaryonta: - fotoautotrofní / fotoheterotrofní chemoheterotrofní MIXOTROFNÍ = autotrofně heterotrofní (masožravé rostliny, poloparazit - kokrhel, všivec..)

4 METABOLISMUS Katabolismus (katabolické dráhy) - odbourání živin, uvolnění Gibbsonovy energie a část se mění v teplo Anabolismus (anabolické dráhy) - syntéza molekul, využití energie potrava stavební molekuly - polymery katabolismus užitečná forma energie teplo anabolismus stavební molekuly - monomery Co jsou to anabolika?

5 KATALÝZA zrychlení chemických reakcí pomoci katalyzátoru, který se během reakce nespotřebovává zajišťuje alternativní reakce, snižuje aktivační energii katalýza energie vazba substrátu substrát aktivní místo po vazbě substrátu, mění enzym tvar produkt nekatalyzovaná reakce katalyzovaná reakce doba komplex enzym - substrát komplex enzym - produkt produkt opouští aktivní místo

6 Jak buňky získávají energii z potravy? - rostliny, živočichové RESPIRACE (buněčné dýchání) C 6 H 12 O 6 + 6O 2 6CO 2 + 6H 2 O + volná energie - opačná rovnice fotosyntézy - energie je získávána z cukrů či jiných organ. molekul potravy postupnou oxidací (řízené spalování, respirace,dýchání) - energie se ukládá do chemických vazeb nosičových molekul

7 NOSIČOVÉ MOLEKULY (aktivované přenašeče, koenzymy) Nosičové molekuly ATP, GTP NADH, NADPH, FADH 2 acetyl CoA Přenášená skupina fosfátová skupina elektrony (H-) a proton (H+) acetylová skupina ATP (adenosin-5-trifosfát)-univerzální platidlo, energet. bohaté fosfátové vazby GTP (quanosintrifostát) NADH (redukovaný nikotinamidadenindinukleotid) NADPH (redukovaný nikotinamidadenindinukleotidfosfát) FADH 2 (redukovaný flavinadenindinukleotid)

8 Funkce cukrů energetický zdroj (glukóza) dlouhodová zásoba energie - glykogen (živočichové) - škrob (rostliny) mechanická podpora škrobová zrna - celulóza (polysach. glukózy, rostliny) - chitin (polymer N-acetylglukosaminu, kostra hmyzu, buněčná stěna hub) složka slizů, hlenu, chrupavek součást glykolipidů a glykoproteinů - v buněčné membráně

9

10 TRÁVENÍ - energie pro buňku pochází z chemických vazeb v molekulách potravy - energie se získává postupným odbouráváním CUKRŮ (LIPIDŮ, PROTEINŮ) v enzymových drahách - ve střevech (v organizmu) a v lysozomech (v buňce) - odbourání polymerů na malé molekuly Polysacharidy monosacharidy Proteiny AK Tuky MK a glycerol lysozom tenké střevo Umět lokalizovat (v rámci buňky), kde jednotlivé fáze buněčného dýchání probíhají

11 ROZKLAD MONOMERŮ - momomery vstupují do cytoplazmy buňky a dochází k jejich rozkladu Př. Glykolýza (štěpení cukrů) - sled 10 reakcí, každá vede ke tvorbě odlišných meziproduktů, katalyzováno odlišnými enzymy. 1 glukóza (6 C) 2 pyruváty (2x 3 C) Uvolněná energie je uložena do: 2 ATP, 2 NADH

12 VZNIK ACETYL-CoA - pyruvát přechází z cytosolu do matrix mitochondrií (u aerobních bakterií v cytosolu) 1 pyruvát (3C) CO 2 + acetyl (2C) acetyl + CoA acetyl CoA Oxidací jednoho pyruvátu vzniká 1 NADH, celkem 2NADH Umět nakreslit a popsat mitochondrii

13 ZPRACOVÁNÍ ACETYL-CoA - acetylová skupina je přenesena na oxalacetát za vzniku kyseliny citrónové, ta je oxidována na CO 2 a H 2 O (Krebsův cyklus - v matrich mitochondrie) acetyl CoA + O 2 CO 2 + H 2 O Energie z 1acetyl-CoA je uložena do: 3 NADH, 1 FADH 2, 1GTP Celkem 6NADH, 2FADH 2, 2ATP

14 ATP - hlavní chemicko-energetické platidlo v buňkách - malá část ATP se tvoří v cytosolu - většina ATP se tvoří při membránových dějích v: mitochondriích, chloroplastech, buněčné membráně bakterií Pyruvát z glykolýzy (2 molekuly pyruvátu z 1 molekuly glukózy) Krebsův cyklus

15 OXIDAČNÍ FOSFORYLACE Chemiosmotické spřažení v mitochondriích nosičové molekuly (NADH, FADH 2 ) poskytují elektrony, které jsou přenášeny elektrontransportním řetězcem (protonové pumpy - proteiny) elektrony + O 2 H 2 O + energie energie z vysokoenergetických elektronů je využita k čerpání H + protonů přes membránu do mezimembránového prostoru pomocí protonových pump: NADH-dehydrogenázový komplex komplex cytochromů b+c1 cytochromoxidázový komplex syntéza ATP je poháněna protonovým gradientem (průchod H + přes ATP-syntázu do matrix přes vnitřní membránu)

16 CHEMIOSMOTICKÉ SPŘAŽENÍ V MITOCHONDRIÍCH

17 SYNTÉZA ATP HYDROLÝZA ATP vnitřní mitochondriální membrána matrix Animace syntézy ATP: etabolism/atpsyn1.swf etabolism/atpsyn2.swf

18 Schéma respirace

19 Buňka získá oxidací 1 glukózy na CO 2 a H 2 O asi 30 ATP Fosforylace substrátu Teorie: NADH 3ATP, FADH 2 2 ATP Oxidace Glykolýza 2 ATP 2 NADH Oxidace pyruvátu - 2 NADH Krebsův cyklus 2 ATP (z GTP) 6 NADH + 2 FADH 2 Celkem 4 ATP 10 NADH + 2 FADH 2 Celkem ATP: (transport NADH z glykolýzy přes membránu mitochondrie) = 36 ATP Skutečnost: NADH 2,5 ATP, FADH 2 1,5 ATP Celkem ATP: = 30 ATP Asi 50 % energie glukózy se váže v ATP (k užitečné práci), zbytek teplo

20 30ATP aerobní podmínky anaerobní podmínky 2ATP

21 Jak získávají buňky energii ze slunce? rostliny, fotosyntetizující bakterie, řasy, někteří protista proces fotosyntézy Fotosyntéza sluneční záření voda CO 2 minerály kyslík cukry Umět napsat rovnici fotosyntézy (opačná rovnice buněčného dýchání)

22 FOTOSYNTÉZA probíhá v chloroplastech na membráně tylakoidů rostliny přijímají CO 2 ze vzduchu a vodu z půdy; za přítomnosti energie fotonů a chlorofylu produkují cukr (glukóza) a kyslík část cukru je využit rostlinou k životním procesům (růst, reprodukce); zbytek se ukládá v podobě škrobu sluneční záření 6CO 2 + 6H 2 O C 6 H 12 O 6 + 6O 2 Chlorofyl zelený pigment Fotosyntéza a buněčné dýchání zajišťuje na Zemi rovnováhu CO 2 a O 2 na zemi. Umět nakreslit a popsat chloroplast

23

24 cukr FOTOSYNTÉZA CO 2 světlo NADP NADPH ADP H + ATP H + membrána tylakoidů H 2 O + H + O 2 Fotosystém II H + e - Fotosystém I H H + + ATP syntáza

25 I. Fáze fotosyntézy (světelná): v tylakoidech chloroplastů dopad fotonů na asimilační barviva (chlorofyl a, chlorofyl b, karotenoidy ve fotosystémech I a II v thylakoidních membránách chloroplastů) a excitace elektronů energie je využita k čerpání H + protonů ze stromatu přes membránu do thylakoidů protonovou pumpou: komplex cytochromů b6 a f fotolýza vody H 2 O 2H ē + 1/2O 2 přenos elektronů redoxními systémy k redukci NADP na NADPH syntéza ATP, která je poháněna protonovým gradientem tj. průchodem H+ATP- syntázou do stromatu přes thylakoidní membránu

26 Chemiosmotické spřažení FOTOSYNTETICKÁ FOSFORYLACE

27 II. fáze fotosyntézy (temnostní, Kalvinův cyklus): pojmenované po Melvin Calvin reakce mohou probíhat bez přítomnosti světla navázání CO 2 a jeho redukce uvolněným vodíkem (z fotolýzy vody) za vzniku organických sloučenin (energii dodají přenašeče energie), ve stromatu chloroplastu k produkci 1 molekuly glukózy je třeba 6 Calvinových cyklů světlo světelná fáze Kalvinův cyklus Animace fotosyntézy: photosynthesis.swf fotosystém II fotosystém I chloroplast cukr

28 UKLÁDÁNÍ a ZUŽITKOVÁNÍ POTRAVY MK - jsou ukládány jako tukové kapénky v tukových buňkách Cukry - jsou ukládány jako glykogen (živočichové) škrobová zrna (rostliny) Oxidací 1 g tuku se uvolní 2 x více energie než z glykogenu V tuku je uložena energie na 1 měsíc V glykogenu je uložena energie na 1 den!!!

29 Jaké typy pohybů znáte? CYTOSKELET POHYB

30 Pohyb na buněčné úrovni: lokomoce buněk (řasinkový, bičíkový, améboidní pohyb) proudění cytoplazmy, vnitrobuněčný transport pohyb chromozomů při mitóze, cytokineze Pohyby na úrovni mnohobuněčného organismu: svalový pohyb

31 CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP (CYTOSKELET) intermediární filamenta (střední) (průměr 10 nm) mikrotubuly (25 nm) mikrofilamenta (aktinová vlákna) (7 nm) Funkce: tvar buňky, rozmístění organel (intermed. filamenta) pohyb buňky (mikrotubuly, mikrofilamenta) vnitrobuněčný transport (mikrotubuly) mitóza - dělící vřeténko, kontraktilní prstenec (mikrotubuly, mikrofilamenta)

32 střední filamenta mikrotubuly mikrofilamenta

33 INTERMEDIÁRNÍ FILAMENTA fibrilární bílkoviny (alfa šroubovice - dimer - tetramer - vlákno (8 tetramerů), spojují se do protofilament Třídy: keratiny (epitelie), vimentiny (pojiva, svaly, neuroglie), neurofilamenta, laminy (v jádrech) Funkce: zpevnění buňky - v místech desmosomů zpevnění jaderné membrány (laminy) determinace tvaru buněk rozmístění organel v buňce

34 MIKROTUBULY složeny z globulárních proteinů (tubuliny) polární dimer (α tubulin - a β tubulin + ) řetězec = protofilamentum mikrotubul (ze 13 řetězců) polarita: a + konec dynamická nestabilita (50 % aktinu v monomerech, 50 % v polymerech, růst a rozpad s využitím ATP)

35 Místa odkud mikrotubuly vyrůstají: centrosom vnitrobuněčný transport bazální tělísko bičíkový, řasinkový pohyb póly dělícího vřeténka mitóza Nakresli dělící vřeténko

36 MIKROFILAMENTA (AKTINOVÁ VLÁKNA) fibrilární provazce složené z globulárních molekul aktinu strukturální polarita (+, konec) dynamická nestabilita

37 Mechanismus pohybu: - transformace energie chemické v mechanickou Motorové proteiny = molek. motory, mechanochem. enzymy Složení motorů: Motorová doména - 1 polypeptidový řetězec, hlavička s ATPázovou aktivitou, kontaktuje mikrofilamenty nebo mikrotubuly po kterých se motor pohybuje. Koncová doména - jiný polypeptidový řetězec. Má vazebná místa pro molekuly či buněčné struktury (membránové váčky, plazmatická membrána). ATPázy uvolňují energii hydrolýzou ATP po kontaktu motorů s mikrotubuly (či mikrofilamenty)

38 Motory spolupracující s mikrotubuly: kineziny pohyb od k + konci (antegrální transport) dyneiny pohyb od + k konci (retrográdní transport) Jak se nazývají motory spolupracující s mikrofilamenty?

39 Motory spolupracující s mikrofilamenty: myoziny I - 1 motorová doména, ve všech typech buněk myoziny II - 2 motorové domény, svalový myozin myozin I myozin II motorová doména koncová doména myozin II (vlákno)

40 PRINCIP POHYBU MOTORŮ A) pohyb motoru po cytoskeletální struktuře, která je fixována - motorová doména se váže k cytoskeletální struktuře, dojde k hydrolýze ATP, změní se konformace motorové domény, posune se po mikrotubulu (mikrofilamentu), s motorem se posune i to co je na motor navázáno, konformace hlavičky se obnoví

41 B) pohyb mikrotubulu (mikrofilamentu) pomoci motoru, který je fixován

42 C) klouzání mikrotubulů (mikrofilament) - motory pevně vázány na jeden mikrotubulus (mikrofilamentum), motorovou doménou kontaktuje jiný mikrotubulus (mikrofilament), dochází k vzájemnému posunu cytoskeletálních struktur

43 SHRNUTÍ cytoskeletální vlákno mikrotubuly mikrofilamenty molekulový motor pohyb kineziny, dyneiny myozin I, II - vnitrobuněčný, - bičíkový, - řasinkový, - mitóza (dělící vřeténko) - améboidní, - svalový, - mitóza (kontraktilní prstenec u živočišné buňky) Nakresli nervovou buňku Animace pohybu molekulových motorů: *http://home.earthlink.net/~shalpine/anim/life/kinesin.htm

44 VNITROBUNĚČNÝ TRANSPORT - transport váčků v sekreční dráze, v axonech nervových buněk, přemísťování pigmentu v melanoforech tělo nervové buňky Jaký je rozdíl mezi centrozomem, centrioly a centromerou?

45 motory se pohybují po mikrotubulech (v cytoplazmě), které vyrůstají z centrozomu a směřují k periferii buňky směr pohybu motorů je dán polaritou mikrotubulů centrozom

46 Centrioly ve dvojicích součást centrozomu živočišných buněk po obvodu je 9 trojic mikrotubulů vznikají z nich bazální tělíska CENTROSOM CENTRIOLY MIKROTUBULY

47 POHYB KINOCILIÍ (BIČÍKY A ŘASINKY) Kinocílie jsou pokryty plazmatickou membránou a zakotveny do bazálních tělísek (9 trojic mikrotubulů bez centrálních mikrotubulů).

48 Pohybová struktura kinocilií je axonema = svazek mikrotubulů spojených asociovanými proteiny. V ose axonemy jsou 2 centrální mikrotubuly a kolem nich je 9 zdvojených mikrotubulů = dublet (9+2 vzorec). Dublet má A a B podjednotku. Příčný průřez konocílií (A a B podjednotka)

49 Pohyb kinocilií je dán klouzáním mikrotubulů, poháněné dyneinem (koncovou doménou je připojen k A podjednotce a motorovou doménou kontaktuje B podjednotku) Při aktivaci motorové domény dojde ke konformační změně (ATP z cytosolu), vzájemný posun mikrotubulů je omezen, proto dojde k jejich ohýbání, ne k posunu.

50

51 Animace bičíkového a řasinkového pohybu: ege.edu/biology/biology1111 /animations/flagellum.html

52 BAKTERIÁLNÍ BIČÍK - umožňuje lokomoci bakterií ve vodném prostředí - polotuhé, šroubovité vlákno, tvořené jedním proteinem (flagelinem) v membráně buňky v ložisku, ve kterém jsou uváděna do točivého pohybu tokem protonů zvenčí do buňky (podle signálů z prostředí bakterie mění směr otáčení bičíku) kotva (universální spoj) vlákno Pouzdro (L a P prstenec) STAROR (čepy a C prstenec) ROTOR (S a M prstenec)

53 AMÉBOIDNÍ (měňavkovitý) POHYB améby (měňavky), hlenky, leukocyty a jiné krevní buňky, fibroblasty, princip fagocytózy Princip: 1. vysílání výběžků (aktinová vlákna) ve směru pohybu buňky, vytlačení cytoplazmy, klouzání mikrofilament poháněné myoziny 2. přichycení výběžků na podložku pomoci integrinů (transmembránové proteiny) 3. kontrakce zadní části buňky, interakce aktinových vláken s molek. motory - myozin I Typy výběžků: pseudopodie, lamelipodie tenké, plochý tvar filopodie vláknitý tvar

54

55 FAGOCYTÓZA princip améboidního pohybu Animace fagocytózy: imat/cellstructures/phagocitosis.swf

56 SVALOVÝ POHYB Pohybové činnosti (běh, chůze, plavání, let), kosterní svaly Nevolní pohyby (srdeční stahy, střevní peristaltika) srdeční a hladké svaly Kosterní sval - kosterní svalová buňka (mnohojaderná, jádra těsně pod plazmatickou membránou), cytoplazma vyplněna myofibrilami (průměr 1-2 μm), složeny z kontraktilních jednotek = sarkomera (délka 2,5 μm) Nakresli sarkomeru

57 Myosinová vlákna (silná) - uprostřed sarkomery, vznikají spojováním myozinu II (2 globulární domény - hlavička a konec) Aktinová vlákna (tenká) - vycházejí z obou konců sarkomery (ukotvena + konci k Z- diskům = Z linie), volnými konci se překrývají s myozinem

58 Příčně pruhovaný sval ve světelném mikroskopu Příčně pruhovaný sval v elektronovém mikroskopu

59 SVALOVÝ STAH 1) signál z nervové soustavy, elektrický vzruch se šíří pomoci příčných kanálků (T-systém, vzniká invaginací membrány) 2) předání signálu sarkoplazmatickému retikulu (specializované ER kolem myofibrily, obsahuje Ca 2+ ). Elektrický signál způsobí změnu potenciálu na membráně, otevření iontových kanálů membrán SR a uvolnění Ca 2+ do cytosolu.

60 3) Ca 2+ se váže na troponinový komplex (proteiny), který udržuje tropomyozin (protein) v poloze, kdy překrývá vazebná místa aktinu pro myozin. Troponin se posune a uvolní tato vazebná místa.

61 4) vazba hlaviček myozinu II na aktinová vlákna, paralelní pohyb dvou opačně orientovaných sad aktinových vláken

62 Sarkomery jsou spojeny speciální signalizační soustavou, která umožňuje okamžitý stah všech sarkomer (stah sarkomer z 3 μm do staženého stavu 2 μm trvá 0,1 sec). Svalové uvolnění: ukončení nervového vzruchu, Ca 2+ je vypumpován do SR pomoci Ca 2+ pump v jeho membráně. Molekuly troponinu a tropomyozinu se vrátí do klidových poloh. Animace svalové kontrakce: *http://entochem.tamu.edu/musclestruccontractswf/index.html Hladký sval (ve stěně žaludku, střev, dělohy, cév atd.) Myozin II je aktivován zvýšením hladiny Ca 2+, dojde k fosforylaci myozinu II, změně jeho konformace a reakce s aktinem. Stahy jsou pomalejší, méně specializované, řízeny různými signály (adrenalin, serotonin, prostaglandiny atd.).

B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY

B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY mikrotubuly střední filamenta aktinová vlákna CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY funkce cytoskeletu - udržovat

Více

B4, 2007/2008, I. Literák

B4, 2007/2008, I. Literák B4, 2007/2008, I. Literák ENERGIE, KATALÝZA, BIOSYNTÉZA Živé organismy vytvářejí a udržují pořádek ve světě, který spěje k čím dál většímu chaosu Druhá věta termodynamiky: Ve vesmíru nebo jakékoliv izolované

Více

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA Funkce: uložiště odpadů a uskladnění chemických látek (fenolické

Více

Energetický metabolizmus buňky

Energetický metabolizmus buňky Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie

Více

METABOLISMUS SACHARIDŮ

METABOLISMUS SACHARIDŮ METABOLISMUS SAHARIDŮ A. Odbourávání sacharidů - nejdůležitější zdroj energie pro heterotrofy - oxidací sacharidů až na. získávají aerobní organismy energii ve formě. - úplná oxidace glukosy: složitý proces

Více

BUŇKA A ENERGIE. kajman brýlový Caiman crocodilus Kostarika, 2004. Biologie 6, 2015/2016, Ivan Literák

BUŇKA A ENERGIE. kajman brýlový Caiman crocodilus Kostarika, 2004. Biologie 6, 2015/2016, Ivan Literák BUŇKA A ENERGIE kajman brýlový Caiman crocodilus Kostarika, 2004 Biologie 6, 2015/2016, Ivan Literák ENERGIE, KATALÝZA, BIOSYNTÉZA Živé organismy vytvářejí a udržují POŘÁDEK VE SVĚTĚ, KTERÝ SPĚJE K ČÍM

Více

BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY

BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY 1 VÝZNAM BUNĚČNÉ MOTILITY A MOLEKULÁRNÍCH MOTORŮ V MEDICÍNĚ Příklad: Molekulární motor: dynein Onemocnění: Kartagenerův syndrom 2 BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY

Více

Přeměna chemické energie v mechanickou

Přeměna chemické energie v mechanickou Přeměna chemické energie v mechanickou Molekulám schopným této energetické přeměny se říká molekulární motory. Nejklasičtějším příkladem je svalový myosin (posouvá se po aktinu), ale patří sem i ATP-syntáza

Více

Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení

Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení Ročník 1.

Více

základem veškerého aktivního pohybu v živočišné říši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU

základem veškerého aktivního pohybu v živočišné říši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU Lukáš Hlaváček, Katedra zoologie Přf UP Olomouc, 2010 POHYB je jeden ze základních životních projevů pro život je nezbytný POHYB na všech úrovních: subcelulární (pohyb v rámci buňky) celulární (pohyb buňky)

Více

Buněčné dýchání Ch_056_Přírodní látky_buněčné dýchání Autor: Ing. Mariana Mrázková

Buněčné dýchání Ch_056_Přírodní látky_buněčné dýchání Autor: Ing. Mariana Mrázková Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního

Více

Eva Benešová. Dýchací řetězec

Eva Benešová. Dýchací řetězec Eva Benešová Dýchací řetězec Dýchací řetězec Během oxidace látek vstupujících do různých metabolických cyklů (glykolýza, CC, beta-oxidace MK) vznikají NADH a FADH 2, které následně vstupují do DŘ. V DŘ

Více

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Buňky, tkáně, orgány, soustavy Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma

Více

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly RIBOSOMY Částice složené z rrna a proteinů, skládají se z velké kulovité

Více

Metabolismus příručka pro učitele

Metabolismus příručka pro učitele Metabolismus příručka pro učitele Obecné informace Téma Metabolismus je určeno na čtyři až pět vyučovacích hodin. Toto téma je zpracováno jako jeden celek a záleží na vyučujícím, jak jej rozdělí. Celek

Více

Pohyb buněk a organismů

Pohyb buněk a organismů Pohyb buněk a organismů Pohybové buněčné procesy: Vnitrobuněčný transpost organel, membránových váčků Pohyb chromozómů při dělení buněk Cytokineze Lokomoce buněk (améboidní a řasinkový pohyb) Svalový pohyb

Více

Mitochondrie Buněčné transporty Cytoskelet

Mitochondrie Buněčné transporty Cytoskelet Přípravný kurz z biologie Mitochondrie Buněčné transporty Cytoskelet 5. 11. 2011 Mgr. Kateřina Caltová Mitochondrie Mitochondrie semiautonomní organely vlastní mtdna, vlastní proteosyntetický aparát a

Více

Konsultační hodina. základy biochemie pro 1. ročník. Přírodní látky Úvod do metabolismu Glykolysa Krebsův cyklus Dýchací řetězec Fotosynthesa

Konsultační hodina. základy biochemie pro 1. ročník. Přírodní látky Úvod do metabolismu Glykolysa Krebsův cyklus Dýchací řetězec Fotosynthesa Konsultační hodina základy biochemie pro 1. ročník Přírodní látky Úvod do metabolismu Glykolysa Krebsův cyklus Dýchací řetězec Fotosynthesa Přírodní látky 1 Co to je? Cukry (Sacharidy) Organické látky,

Více

Svalová tkáň, kontraktilní aparát, mechanismus kontrakce

Svalová tkáň, kontraktilní aparát, mechanismus kontrakce Svalová tkáň, kontraktilní aparát, mechanismus kontrakce Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 22.10.2013 Svalová tkáň má

Více

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

Praktické cvičení č. 11 a 12 - doplněno

Praktické cvičení č. 11 a 12 - doplněno Praktické cvičení č. 11 a 12 - doplněno Téma: Metabolismus eukaryotické buňky Pomůcky: pracovní list, učebnice botaniky Otázky k opakování: Co je anabolismus a co je katabolisimus? Co jsou enzymy a jak

Více

Sacharidy a polysacharidy (struktura a metabolismus)

Sacharidy a polysacharidy (struktura a metabolismus) Sacharidy a polysacharidy (struktura a metabolismus) Sacharidy Živočišné tkáně kolem 2 %, rostlinné 85-90 % V buňkách rozličné fce: Zdroj a zásobárna energie (glukóza, škrob, glykogen) Výztuž a ochrana

Více

DYNAMICKÁ BIOCHEMIE. Daniel Nechvátal :: www.gymzn.cz/nechvatal

DYNAMICKÁ BIOCHEMIE. Daniel Nechvátal :: www.gymzn.cz/nechvatal DYNAMICKÁ BIOCHEMIE Daniel Nechvátal :: www.gymzn.cz/nechvatal Energetický metabolismus děje potřebné pro zabezpečení života organismu ANABOLISMUS skladné reakce, spotřeba E KATABOLISMUS rozkladné reakce,

Více

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná

Více

1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky

1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky 1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky Buňka základní stavební a funkční jednotka všech živých organismů. (neexistuje život mimo buňku!) buňky se liší tvarem i velikostí - záleží při tom hlavně na jejich funkci.

Více

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADY HISTOLOGICKÉ TECHNIKY 9 1.1 Světelný mikroskop a příprava vzorků pro vyšetření (D. Horký) 9 1.1.1 Světelný mikroskop 9 1.1.2 Zásady správného mikroskopování 10 1.1.3 Nejčastější

Více

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách Buňka Historie 1655 - Robert Hooke (1635 1703) - použil jednoduchý mikroskop k popisu pórů v řezu korku. Nazval je, podle podoby k buňkám včelích plástů, buňky. 18. - 19. St. - vznik buněčné biologie jako

Více

umožňují enzymatické systémy živé protoplazmy, nezbytný je kyslík,

umožňují enzymatické systémy živé protoplazmy, nezbytný je kyslík, DÝCHÁNÍ ROSTLIN systém postupných oxidoredukčních reakcí v živých buňkách, při kterých se z organických látek uvolňuje energie, která je zachycena jako krátkodobá energetická zásoba v ATP, umožňují enzymatické

Více

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Transport elektronů a oxidativní fosforylace

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Transport elektronů a oxidativní fosforylace Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Transport elektronů a oxidativní fosforylace Oxidativní fosforylace vs. fotofosforylace vyvrcholení katabolismu Všechny oxidační degradace

Více

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a

Více

Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta

Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta Tkáň svalová. Obecná charakteristika hladké a příčně pruhované svaloviny (kosterní a srdeční). Funkční morfologie myofibrily. Mechanismus kontrakce. Stavba

Více

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

Číslo a název projektu Číslo a název šablony Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_1.05

Více

Didaktické testy z biochemie 2

Didaktické testy z biochemie 2 Didaktické testy z biochemie 2 Metabolismus Milada Roštejnská Helena Klímová br. 1. Schéma metabolismu Zažívací trubice Sacharidy Bílkoviny Lipidy Ukládány jako glykogen v játrech Ukládány Ukládány jako

Více

sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty

sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty triviální (glukóza, fruktóza ) vědecké (α-d-glukosa) organické látky nezbytné pro život hlavní zdroj energie

Více

Pohyb přípravný text kategorie A, B

Pohyb přípravný text kategorie A, B ÚSTŘEDNÍ KOMISE BIOLOGICKÉ OLYMPIÁDY BIOLOGICKÁ OLYMPIÁDA 2005/2006 40. ROČNÍK Pohyb přípravný text kategorie A, B Ivan ČEPIČKA Petr L. JEDELSKÝ Magdalena KUBEŠOVÁ Jana LIŠKOVÁ Jan MATĚJŮ Vendula STRÁDALOVÁ

Více

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z : Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): konca88 MO BI 01 Buňka je základní stavební jednotka živých organismů. Je to nejmenší živý útvar schopný samostatné existence a rozmnožování. Každá buňka má svůj

Více

Cukry (Sacharidy) Sacharidy a jejich metabolismus. Co to je?

Cukry (Sacharidy) Sacharidy a jejich metabolismus. Co to je? Sacharidy a jejich metabolismus Co to je? Cukry (Sacharidy) Organické látky, které obsahují karbonylovou skupinu (C=O) a hydroxylové skupiny (-O) vázané na uhlících Aldosy: karbonylová skupina na konci

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních. 1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné

Více

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1.

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1. Buňka cytologie Buňka - Základní, stavební a funkční jednotka organismu - Je univerzální - Všechny organismy jsou tvořeny z buněk - Nejmenší životaschopná existence - Objev v 17. stol. R. Hooke Tvar: rozmanitý,

Více

METABOLISMUS SLOUČENINY S MAKROERGNÍMI VAZBAMI

METABOLISMUS SLOUČENINY S MAKROERGNÍMI VAZBAMI METABOLISMUS SLOUČENINY S MAKROERGNÍMI VAZBAMI Obsah Formy organismů Energetika reakcí Metabolické reakce Makroergické sloučeniny Formy organismů Autotrofní x heterotrofní organismy Práce a energie Energie

Více

Dýchací řetězec (DŘ)

Dýchací řetězec (DŘ) Dýchací řetězec (DŘ) Vladimíra Kvasnicová animace na internetu: http://vcell.ndsu.nodak.edu/animations/etc/index.htm http://vcell.ndsu.nodak.edu/animations/atpgradient/index.htm http://www.wiley.com/college/pratt/0471393878/student/animations/oxidative_phosphorylation/index.html

Více

Fyziologie pro trenéry. MUDr. Jana Picmausová

Fyziologie pro trenéry. MUDr. Jana Picmausová Fyziologie pro trenéry MUDr. Jana Picmausová Patří mezi základní biogenní prvky (spolu s C,N,H) Tvoří asi 20% složení lidského těla a 20.9% atmosferického vzduchu Současně je klíčovou molekulou pro dýchání

Více

Metabolismus, taxonomie a identifikace bakterií. Karel Holada khola@lf1.cuni.cz

Metabolismus, taxonomie a identifikace bakterií. Karel Holada khola@lf1.cuni.cz Metabolismus, taxonomie a identifikace bakterií Karel Holada khola@lf1.cuni.cz Klíčová slova Obligátní aeroby Obligátní anaeroby Aerotolerantní b. Fakultativní anaeroby Mikroaerofilní b. Kapnofilní bakterie

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA POHYBOVÁ SOUSTAVA člověk cca 600 svalů svalovina tvoří 40 až 45% hmotnosti těla hladká 3% Svalová

Více

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings Biologie I Buňka II Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings BUŇKA II centrioly, ribosomy, jádro endomembránový systém semiautonomní organely peroxisomy

Více

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Buňky jsou nejmenší a nejjednodušší útvary schopné samostatného života. Buňka je základní stavební a funkční jednotkou živých organismů. Zatímco některé organismy jsou

Více

Cytologie I, stavba buňky

Cytologie I, stavba buňky Cytologie I, stavba buňky Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 1.10.2013 Buňka je základní strukturální a funkční jednotka

Více

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta Buňka. Stavba a funkce buněčné membrány. Transmembránový transport. Membránové organely, buněčné kompartmenty. Ústav pro histologii a embryologii Doc. MUDr.

Více

Eukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly:

Eukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly: Eukaryotická buňka - hlavní rozdíly: rostlinná buňka živočišná buňka buňka hub buněčná stěna ano (celulóza) ne ano (chitin) vakuoly ano ne (prvoci ano) ano lysozomy ne ano ne zásobní látka škrob glykogen

Více

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz FYZIOLOGIE ROSTLIN Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz Studijní literatura: Hejnák,V., Zámečníková,B., Zámečník, J., Hnilička, F.: Fyziologie rostlin.

Více

/2012. Mgr. Hříbková Hana Biologický ústav LF MU Kamenice 5, Brno 625 00 hribkova@med.muni.cz

/2012. Mgr. Hříbková Hana Biologický ústav LF MU Kamenice 5, Brno 625 00 hribkova@med.muni.cz Biologie - přípravný pravný kurz 2011/201 /2012 Mgr. Hříbková Hana Biologický ústav LF MU Kamenice 5, Brno 625 00 hribkova@med.muni.cz Tématické okruhy z biologie k přijímacím zkouškám na LF MU Doporučeno

Více

AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN

AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN Otázka: Výživa rostlin, vodní režim rostlin, růst a pohyb rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Cougee AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN 1. autotrofní způsob

Více

Řízení metabolismu. Bazální metabolismus minimální látková přeměna potřebná pro udržení života při tělesném i duševním klidu

Řízení metabolismu. Bazální metabolismus minimální látková přeměna potřebná pro udržení života při tělesném i duševním klidu PŘEMĚNA LÁTEK A VÝŽIVA ČLOVĚKA METABOLISMUS (vzájemná přeměna látek a energie) tvoří děje: Katabolismus štěpení složitých organických látek na jednoduché, energie se uvolňuje, využíváno při rozkladu přijaté

Více

Respirace. (buněčné dýchání) O 2. Fotosyntéza Dýchání. Energie záření teplo BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3

Respirace. (buněčné dýchání) O 2. Fotosyntéza Dýchání. Energie záření teplo BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3 Respirace (buněčné dýchání) Fotosyntéza Dýchání Energie záření teplo chem. energie CO 2 (ATP, NAD(P)H) O 2 Redukce za spotřeby NADPH BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3 oxidace produkující

Více

Centrální dogma molekulární biologie

Centrální dogma molekulární biologie řípravný kurz LF MU 2011/12 Centrální dogma molekulární biologie Nukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Mendel) 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 genetická informace v nukleových

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_05_BUŇKA 2_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie

Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie Centrální dogma molekulární biologie ukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Transkripce D R Translace rotein Mendel) Replikace 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 nukleové kyseliny

Více

Aerobní odbourávání cukrů+elektronový transportní řetězec

Aerobní odbourávání cukrů+elektronový transportní řetězec Aerobní odbourávání cukrů+elektronový transportní řetězec Dochází k němu v procesu jménem aerobní respirace. Skládá se z kroků: K1) Glykolýza K2) oxidativní dekarboxylace pyruvátu K3) Krebsův cyklus K4)

Více

Milada Roštejnská. Helena Klímová. Buňka. Pankreas. Ledviny. Mozek. Kost. Srdce. Sval. Krev. Vajíčko. Spermie. Obr. 1.

Milada Roštejnská. Helena Klímová. Buňka. Pankreas. Ledviny. Mozek. Kost. Srdce. Sval. Krev. Vajíčko. Spermie. Obr. 1. Milada Roštejnská Buňka Helena Klímová Ledviny Pankreas Mozek Kost Srdce Sval Krev Spermie Vajíčko Obr. 1. Různé typy buněk (1. část) Typy buněk Prokaryotní buňka Eukaryotní buňka Jádro, jadérko a jaderná

Více

Fyziologie svalové činnosti. MUDr. Jiří Vrána

Fyziologie svalové činnosti. MUDr. Jiří Vrána Fyziologie svalové činnosti MUDr. Jiří Vrána Syllabus 2) Obecný úvod 4) Kosterní svaly a) funkční stavební jednotky b) akční pot., molek. podklad kontrakce, elektromech. spřažení c) sumace, tetanus, závislost

Více

Cytoskelet a molekulární motory: Biologie a patologie. Prof. MUDr. Augustin Svoboda, CSc.

Cytoskelet a molekulární motory: Biologie a patologie. Prof. MUDr. Augustin Svoboda, CSc. Cytoskelet a molekulární motory: Biologie a patologie Prof. MUDr. Augustin Svoboda, CSc. Cytosol: tekutá hmota, vyplňující prostor uvnitř buňky mezi organelami. Ve světelném mikroskopu se jeví jako amorfní

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 8. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní /

Více

Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6)

Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6) Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6) by Biologie - Pátek, Únor 21, 2014 http://biologie-chemie.cz/bunka-6/ Otázka: Bu?ka P?edm?t: Biologie P?idal(a): david PROKARYOTICKÁ BU?KA = Základní stavební a

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Dýchací řetězec. Viz též přednášky prof. Kodíčka (snímky a blány v levém sloupci)

Dýchací řetězec. Viz též přednášky prof. Kodíčka (snímky a blány v levém sloupci) Dýchací řetězec Viz též přednášky prof. Kodíčka (snímky a blány v levém sloupci) Odbourávání glukosy (včetně substrátových fosforylací) C 6 H 12 O 6 + 6O 2 -->6 CO 2 + 6H 2 O + 38 ATP Dýchací

Více

ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory. doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel

ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory. doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386401, fax: +420

Více

Fyziologie rostlin. 9. Fotosyntéza část 1. Primární fáze fotosyntézy. Alena Dostálová, Ph.D. Pedagogická fakulta ZČU, letní semestr 2013/2014

Fyziologie rostlin. 9. Fotosyntéza část 1. Primární fáze fotosyntézy. Alena Dostálová, Ph.D. Pedagogická fakulta ZČU, letní semestr 2013/2014 Fyziologie rostlin 9. Fotosyntéza část 1. Primární fáze fotosyntézy Alena Dostálová, Ph.D. Pedagogická fakulta ZČU, letní semestr 2013/2014 Fotosyntéza 1. část - úvod - chloroplasty - sluneční záření -

Více

Citrátový cyklus a Dýchací řetězec. Milada Roštejnská Helena Klímová

Citrátový cyklus a Dýchací řetězec. Milada Roštejnská Helena Klímová Citrátový cyklus a Dýchací řetězec Milada oštejnská elena Klímová 1 bsah 1 Citrátový cyklus Citrátový cyklus (reakce) Citrátový cyklus (schéma) espirace (dýchání) Vnější a vnitřní respirace Dýchací řetězec

Více

Pentosový cyklus. osudy glykogenu. Eva Benešová

Pentosový cyklus. osudy glykogenu. Eva Benešová Pentosový cyklus a osudy glykogenu Eva Benešová Pentosový cyklus pentosafosfátová cesta, fosfoglukonátová cesta nebo hexosamonofosfátový zkrat Funkce: 1) výroba NADPH 2) výroba ribosa 5-fosfátu 3) zpracování

Více

Regulace metabolizmu lipidů

Regulace metabolizmu lipidů Regulace metabolizmu lipidů Principy regulace A) krátkodobé (odpověď s - min): Dostupnost substrátu Alosterické interakce Kovalentní modifikace (fosforylace/defosforylace) B) Dlouhodobé (odpověď hod -

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Odborná biologie, část biologie Společná pro

Více

MITOCHONDRIE TVORBA ATP

MITOCHONDRIE TVORBA ATP MITOCHONDRIE TVORBA ATP SEMIAUTONOMNÍ ORGANELY mitochondrie, chloroplasty vlastní DNA (mtdna) vlastní proteosyntetický aparát vlastní ribosomy (70 S) dvě samostatné membrány hlavní funkcí: konverze energie

Více

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy. BÍLKOVINY Bílkoviny jsou biomakromolekulární látky, které se skládají z velkého počtu aminokyselinových zbytků. Vytvářejí látkový základ života všech organismů. V tkáních vyšších organismů a člověka je

Více

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Metabolismus sacharidů. VY_32_INOVACE_Ch0216.

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Metabolismus sacharidů. VY_32_INOVACE_Ch0216. Vzdělávací materiál vytvořený v projektu VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí svobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek

Více

Pohybová soustava - svalová soustava

Pohybová soustava - svalová soustava Pohybová soustava - svalová soustava - Člověk má asi 600 svalů - Svaly zabezpečují aktivní pohyb z místa na místo - Chrání vnitřní orgány - Tvoří stěny některých orgánů - Udržuje vzpřímenou polohu těla

Více

Fotosyntéza a Calvinův cyklus. Eva Benešová

Fotosyntéza a Calvinův cyklus. Eva Benešová Fotosyntéza a Calvinův cyklus Eva Benešová Fotosyntéza světlo CO 2 + H 2 O O 2 + (CH 2 O) světlo 6CO 2 + 6H 2 O 6O 2 + C 6 H 12 O 6 Opět propojení toku elektronů se syntézou ATP. Zachycení světelné energie

Více

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK PLASMATICKÁ MEMBRÁNA EUKARYOTICKÝCH BUNĚK Všechny buňky (prokaryotické a eukaryotické) jsou ohraničeny membránami zajišťujícími integritu a funkci buněk Ochrana

Více

Metabolismus mikroorganismů

Metabolismus mikroorganismů Metabolismus mikroorganismů Metabolismus organismů Souvisí s metabolismem polysacharidů, bílkovin, nukleových kyselin a lipidů Cytoplazma, mitochondrie (matrix, membrána) H 3 PO 4 Polysacharidy Pentózový

Více

FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA 5.3.2015. Základní funkce buněk: PROKARYOTICKÁ BUŇKA. Funkce zajišťují základní životní projevy buněk: EUKARYOTICKÁ BUŇKA

FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA 5.3.2015. Základní funkce buněk: PROKARYOTICKÁ BUŇKA. Funkce zajišťují základní životní projevy buněk: EUKARYOTICKÁ BUŇKA FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA - nejmenší samostatná morfologická a funkční jednotka živého organismu, schopná nezávislé existence buňky tkáně orgány organismus - fyziologie orgánů a systémů založena na komplexní

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Fyziologie svalů. Autor přednášky: Mgr. Martina Novotná, Ph.D. Přednáška se prochází klikáním nebo klávesou Enter.

Fyziologie svalů. Autor přednášky: Mgr. Martina Novotná, Ph.D. Přednáška se prochází klikáním nebo klávesou Enter. Fyziologie svalů Tato přednáška pochází z informačního systému Masarykovy univerzity v Brně, kde byla zveřejněna jako studijní materiál pro studenty předmětu dfgdfgdfgdfgdfg Fyziologie. Autor přednášky:

Více

BÍLKOVINY. V organismu se nedají nahradit jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

BÍLKOVINY. V organismu se nedají nahradit jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy. BÍLKOVINY o makromolekulární látky, z velkého počtu AMK zbytků o základ všech organismů o rostliny je vytvářejí z anorganických sloučenin (dusičnanů) o živočichové je musejí přijímat v potravě, v trávicím

Více

Metabolismus bílkovin. Václav Pelouch

Metabolismus bílkovin. Václav Pelouch ZÁKLADY OBECNÉ A KLINICKÉ BIOCHEMIE 2004 Metabolismus bílkovin Václav Pelouch kapitola ve skriptech - 3.2 Výživa Vyvážená strava člověka musí obsahovat: cukry (50 55 %) tuky (30 %) bílkoviny (15 20 %)

Více

Enzymologie. Věda ležící na pomezí fyz. ch. a bioch. Zabývá se problematikou biokatalyzátorů.

Enzymologie. Věda ležící na pomezí fyz. ch. a bioch. Zabývá se problematikou biokatalyzátorů. ENZYMOLOGIE 1 Enzymologie Věda ležící na pomezí fyz. ch. a bioch. Zabývá se problematikou biokatalyzátorů. Jak je možné, že buňka dokáže utřídit hrozivou změť chemických procesů, které v ní v každém okamžiku

Více

HISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE

HISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE OBSAH 1. STAVBA BUŇKY (S. Čech, D. Horký) 10 1.1 Stavba biologické membrány 11 1.2 Buněčná membrána a povrch buňky 12 1.2.1 Mikroklky a stereocilie 12 1.2.2 Řasinky (kinocilie) 13 1.2.3 Bičík, flagellum

Více

Obecný metabolismus.

Obecný metabolismus. mezioborová integrace výuky zaměřená na rostlinnou biochemii a fytopatologii CZ.1.07/2.2.00/28.0171 Obecný metabolismus. Regulace glykolýzy a glukoneogeneze (5). Prof. RNDr. Pavel Peč, CSc. Katedra biochemie,

Více

STRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY

STRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY Morfologie (tvar) bakterií STRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY Tři základní tvary Koky(průměr 0,5-1,0 µm) Tyčinky bacily (šířka 0,5-1,0 µm, délka 1,0-4,0 µm) Spirály (délka 1 µm až100 µm) Tvorba skupin

Více

VY_32_INOVACE_07_B_17.notebook. July 08, 2013. Bakterie

VY_32_INOVACE_07_B_17.notebook. July 08, 2013. Bakterie Bakterie 1 Škola Autor Název SOŠ a SOU Milevsko Mgr. Jaroslava Neumannová VY_32_INOVACE_07_B_17_ZDR Téma Bakterie Datum tvorby 14.4.2013 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0557III/2 Inovace a zkvalitněnívýuky

Více

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování

Více

Chemické složení buňky

Chemické složení buňky Chemické složení buňky Chemie života: založena především na sloučeninách uhlíku téměř výlučně chemické reakce probíhají v roztoku nesmírně složitá ovládána a řízena obrovskými polymerními molekulami -chemickými

Více

Šablona č.i, sada č. 2. Buňka, jednobuněční. Ročník 8.

Šablona č.i, sada č. 2. Buňka, jednobuněční. Ročník 8. Šablona č.i, sada č. 2 Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Přírodopis Přírodopis Zoologie Buňka, jednobuněční Ročník 8. Anotace Materiál slouží pro ověření znalostí učiva o buňkách a

Více

Kosterní svalstvo tlustých a tenkých filament

Kosterní svalstvo tlustých a tenkých filament Kosterní svalstvo Základní pojmy: Sarkoplazmatické retikulum zásobárna iontů vápníku - depolarizace membrány uvolnění vápníku v blízkosti kontraktilního aparátu vazba na proteiny zajišťující kontrakci

Více

1. AKTINOVY CYTOSKELET (mikrofilamenta)

1. AKTINOVY CYTOSKELET (mikrofilamenta) CYTOSKELET - pohyb bunek, zmeny tvaru bunek - pohyb organel, bunecné procesy (napr. separace chromosomu) - vyzaduje energii (ATP) - CYTOSKELETON = cytoplasmaticky systém vláken - nutný pro bunecný pohyb,

Více

DUM VY_52_INOVACE_12CH33

DUM VY_52_INOVACE_12CH33 Základní škola Kaplice, Školní 226 DUM VY_52_INOVACE_12CH33 autor: Kristýna Anna Rolníková období vytvoření: říjen 2011 duben 2012 ročník, pro který je vytvořen: 9. vzdělávací oblast: vzdělávací obor:

Více

- je nejmenší jednotkou živého organismu schopnou nezávislé existence (metabolismus, pohyb,růst, rozmnožování, dědičnost = schopnost buněčného dělení)

- je nejmenší jednotkou živého organismu schopnou nezávislé existence (metabolismus, pohyb,růst, rozmnožování, dědičnost = schopnost buněčného dělení) FYZIOLOGIE BUŇKY Buňka -základní stavební a funkční jednotka těla - je nejmenší jednotkou živého organismu schopnou nezávislé existence (metabolismus, pohyb,růst, rozmnožování, dědičnost = schopnost buněčného

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0387 Krok za krokem Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Nauka o výživě Společná pro celou sadu oblast DUM č.

Více

- nejdůležitější zdroj E biologická oxidace (= štěpení cukrů, mastných kyselin a aminokyselin za spotřebování kyslíku)

- nejdůležitější zdroj E biologická oxidace (= štěpení cukrů, mastných kyselin a aminokyselin za spotřebování kyslíku) / přeměna látek spočívá v těchto dějích: 1. z jednoduchých látek - látky tělu vlastní vznik stavebních součástí buněk a tkání 2. vytváření látek biologického významu hormony, enzymy, krevní barvivo. 3.

Více

Energetické zajištění života buněk mitochondrie a plastidy

Energetické zajištění života buněk mitochondrie a plastidy Energetické zajištění života buněk mitochondrie a plastidy doc. Mgr. Jiří Drábek, PhD. Laboratoř experimentální medicíny při Dětské klinice LF UP a FN Olomouc 1 Alberts Johnson Lewis Raff Roberts Walter

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více