ENERGIE BUNĚČNÁ RESPIRACE FOTOSYNTÉZA Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ENERGIE BUNĚČNÁ RESPIRACE FOTOSYNTÉZA. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D."

Transkript

1 ENERGIE BUNĚČNÁ RESPIRACE FOTOSYNTÉZA 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

2 ZÍSKÁVÁNÍ a PŘENOS ENERGIE BUŇKOU 1. termodynamická věta - různé formy energie se mohou navzájem přeměňovat 2. termodynamická věta - část energie se uvolní jako teplo, část jako volná energie (Gibbsonova energie - schopna konat práci) ZDROJE ENERGIE: - FOTONY (sluneční světlo) - POTRAVA (organické molekuly) - ANORGANICKÉ MOLEKULY (u chemosyntetických bakterií)

3 Dělení organismů podle zdroje energie: FOTOTROFNÍ - světlo (fototrofní bakterie, zelené rostliny a řasy) CHEMOTROFNÍ - anorganické látky (chemolitotrofní bakterie) Dělení organismů podle zdroje C: AUTOTROFNÍ - CO 2 (rostliny) HETEROTROFNÍ - organické látky (živočichové, rostliny) Bakterie: - fotoautotrofní / fotoheterotrofní - chemoautotrofní / chemoheterotrofní Eukaryonta: - fotoautotrofní / fotoheterotrofní chemoheterotrofní MIXOTROFNÍ = autotrofně heterotrofní (masožravé rostliny, poloparazit - kokrhel, všivec..)

4 METABOLISMUS Katabolismus (katabolické dráhy) - odbourání živin, uvolnění Gibbsonovy energie a část se mění v teplo Anabolismus (anabolické dráhy) - syntéza molekul, využití energie potrava stavební molekuly - polymery katabolismus užitečná forma energie teplo anabolismus stavební molekuly - monomery Co jsou to anabolika?

5 KATALÝZA zrychlení chemických reakcí pomoci katalyzátoru, který se během reakce nespotřebovává zajišťuje alternativní reakce, snižuje aktivační energii katalýza energie vazba substrátu substrát aktivní místo po vazbě substrátu, mění enzym tvar produkt nekatalyzovaná reakce katalyzovaná reakce doba komplex enzym - substrát komplex enzym - produkt produkt opouští aktivní místo

6 Jak buňky získávají energii z potravy? - rostliny, živočichové RESPIRACE (buněčné dýchání) C 6 H 12 O 6 + 6O 2 6CO 2 + 6H 2 O + volná energie - opačná rovnice fotosyntézy - energie je získávána z cukrů či jiných organ. molekul potravy postupnou oxidací (řízené spalování, respirace,dýchání) - energie se ukládá do chemických vazeb nosičových molekul

7 NOSIČOVÉ MOLEKULY (aktivované přenašeče, koenzymy) Nosičové molekuly ATP, GTP NADH, NADPH, FADH 2 acetyl CoA Přenášená skupina fosfátová skupina elektrony (H-) a proton (H+) acetylová skupina ATP (adenosin-5-trifosfát)-univerzální platidlo, energet. bohaté fosfátové vazby GTP (quanosintrifostát) NADH (redukovaný nikotinamidadenindinukleotid) NADPH (redukovaný nikotinamidadenindinukleotidfosfát) FADH 2 (redukovaný flavinadenindinukleotid)

8 Funkce cukrů energetický zdroj (glukóza) dlouhodová zásoba energie - glykogen (živočichové) - škrob (rostliny) mechanická podpora škrobová zrna - celulóza (polysach. glukózy, rostliny) - chitin (polymer N-acetylglukosaminu, kostra hmyzu, buněčná stěna hub) složka slizů, hlenu, chrupavek součást glykolipidů a glykoproteinů - v buněčné membráně

9

10 TRÁVENÍ - energie pro buňku pochází z chemických vazeb v molekulách potravy - energie se získává postupným odbouráváním CUKRŮ (LIPIDŮ, PROTEINŮ) v enzymových drahách - ve střevech (v organizmu) a v lysozomech (v buňce) - odbourání polymerů na malé molekuly Polysacharidy monosacharidy Proteiny AK Tuky MK a glycerol lysozom tenké střevo Umět lokalizovat (v rámci buňky), kde jednotlivé fáze buněčného dýchání probíhají

11 ROZKLAD MONOMERŮ - momomery vstupují do cytoplazmy buňky a dochází k jejich rozkladu Př. Glykolýza (štěpení cukrů) - sled 10 reakcí, každá vede ke tvorbě odlišných meziproduktů, katalyzováno odlišnými enzymy. 1 glukóza (6 C) 2 pyruváty (2x 3 C) Uvolněná energie je uložena do: 2 ATP, 2 NADH

12 VZNIK ACETYL-CoA - pyruvát přechází z cytosolu do matrix mitochondrií (u aerobních bakterií v cytosolu) 1 pyruvát (3C) CO 2 + acetyl (2C) acetyl + CoA acetyl CoA Oxidací jednoho pyruvátu vzniká 1 NADH, celkem 2NADH Umět nakreslit a popsat mitochondrii

13 ZPRACOVÁNÍ ACETYL-CoA - acetylová skupina je přenesena na oxalacetát za vzniku kyseliny citrónové, ta je oxidována na CO 2 a H 2 O (Krebsův cyklus - v matrich mitochondrie) acetyl CoA + O 2 CO 2 + H 2 O Energie z 1acetyl-CoA je uložena do: 3 NADH, 1 FADH 2, 1GTP Celkem 6NADH, 2FADH 2, 2ATP

14 ATP - hlavní chemicko-energetické platidlo v buňkách - malá část ATP se tvoří v cytosolu - většina ATP se tvoří při membránových dějích v: mitochondriích, chloroplastech, buněčné membráně bakterií Pyruvát z glykolýzy (2 molekuly pyruvátu z 1 molekuly glukózy) Krebsův cyklus

15 OXIDAČNÍ FOSFORYLACE Chemiosmotické spřažení v mitochondriích nosičové molekuly (NADH, FADH 2 ) poskytují elektrony, které jsou přenášeny elektrontransportním řetězcem (protonové pumpy - proteiny) elektrony + O 2 H 2 O + energie energie z vysokoenergetických elektronů je využita k čerpání H + protonů přes membránu do mezimembránového prostoru pomocí protonových pump: NADH-dehydrogenázový komplex komplex cytochromů b+c1 cytochromoxidázový komplex syntéza ATP je poháněna protonovým gradientem (průchod H + přes ATP-syntázu do matrix přes vnitřní membránu)

16 CHEMIOSMOTICKÉ SPŘAŽENÍ V MITOCHONDRIÍCH

17 SYNTÉZA ATP HYDROLÝZA ATP vnitřní mitochondriální membrána matrix Animace syntézy ATP: etabolism/atpsyn1.swf etabolism/atpsyn2.swf

18 Schéma respirace

19 Buňka získá oxidací 1 glukózy na CO 2 a H 2 O asi 30 ATP Fosforylace substrátu Teorie: NADH 3ATP, FADH 2 2 ATP Oxidace Glykolýza 2 ATP 2 NADH Oxidace pyruvátu - 2 NADH Krebsův cyklus 2 ATP (z GTP) 6 NADH + 2 FADH 2 Celkem 4 ATP 10 NADH + 2 FADH 2 Celkem ATP: (transport NADH z glykolýzy přes membránu mitochondrie) = 36 ATP Skutečnost: NADH 2,5 ATP, FADH 2 1,5 ATP Celkem ATP: = 30 ATP Asi 50 % energie glukózy se váže v ATP (k užitečné práci), zbytek teplo

20 30ATP aerobní podmínky anaerobní podmínky 2ATP

21 Jak získávají buňky energii ze slunce? rostliny, fotosyntetizující bakterie, řasy, někteří protista proces fotosyntézy Fotosyntéza sluneční záření voda CO 2 minerály kyslík cukry Umět napsat rovnici fotosyntézy (opačná rovnice buněčného dýchání)

22 FOTOSYNTÉZA probíhá v chloroplastech na membráně tylakoidů rostliny přijímají CO 2 ze vzduchu a vodu z půdy; za přítomnosti energie fotonů a chlorofylu produkují cukr (glukóza) a kyslík část cukru je využit rostlinou k životním procesům (růst, reprodukce); zbytek se ukládá v podobě škrobu sluneční záření 6CO 2 + 6H 2 O C 6 H 12 O 6 + 6O 2 Chlorofyl zelený pigment Fotosyntéza a buněčné dýchání zajišťuje na Zemi rovnováhu CO 2 a O 2 na zemi. Umět nakreslit a popsat chloroplast

23

24 cukr FOTOSYNTÉZA CO 2 světlo NADP NADPH ADP H + ATP H + membrána tylakoidů H 2 O + H + O 2 Fotosystém II H + e - Fotosystém I H H + + ATP syntáza

25 I. Fáze fotosyntézy (světelná): v tylakoidech chloroplastů dopad fotonů na asimilační barviva (chlorofyl a, chlorofyl b, karotenoidy ve fotosystémech I a II v thylakoidních membránách chloroplastů) a excitace elektronů energie je využita k čerpání H + protonů ze stromatu přes membránu do thylakoidů protonovou pumpou: komplex cytochromů b6 a f fotolýza vody H 2 O 2H ē + 1/2O 2 přenos elektronů redoxními systémy k redukci NADP na NADPH syntéza ATP, která je poháněna protonovým gradientem tj. průchodem H+ATP- syntázou do stromatu přes thylakoidní membránu

26 Chemiosmotické spřažení FOTOSYNTETICKÁ FOSFORYLACE

27 II. fáze fotosyntézy (temnostní, Kalvinův cyklus): pojmenované po Melvin Calvin reakce mohou probíhat bez přítomnosti světla navázání CO 2 a jeho redukce uvolněným vodíkem (z fotolýzy vody) za vzniku organických sloučenin (energii dodají přenašeče energie), ve stromatu chloroplastu k produkci 1 molekuly glukózy je třeba 6 Calvinových cyklů světlo světelná fáze Kalvinův cyklus Animace fotosyntézy: photosynthesis.swf fotosystém II fotosystém I chloroplast cukr

28 UKLÁDÁNÍ a ZUŽITKOVÁNÍ POTRAVY MK - jsou ukládány jako tukové kapénky v tukových buňkách Cukry - jsou ukládány jako glykogen (živočichové) škrobová zrna (rostliny) Oxidací 1 g tuku se uvolní 2 x více energie než z glykogenu V tuku je uložena energie na 1 měsíc V glykogenu je uložena energie na 1 den!!!

29 Jaké typy pohybů znáte? CYTOSKELET POHYB

30 Pohyb na buněčné úrovni: lokomoce buněk (řasinkový, bičíkový, améboidní pohyb) proudění cytoplazmy, vnitrobuněčný transport pohyb chromozomů při mitóze, cytokineze Pohyby na úrovni mnohobuněčného organismu: svalový pohyb

31 CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP (CYTOSKELET) intermediární filamenta (střední) (průměr 10 nm) mikrotubuly (25 nm) mikrofilamenta (aktinová vlákna) (7 nm) Funkce: tvar buňky, rozmístění organel (intermed. filamenta) pohyb buňky (mikrotubuly, mikrofilamenta) vnitrobuněčný transport (mikrotubuly) mitóza - dělící vřeténko, kontraktilní prstenec (mikrotubuly, mikrofilamenta)

32 střední filamenta mikrotubuly mikrofilamenta

33 INTERMEDIÁRNÍ FILAMENTA fibrilární bílkoviny (alfa šroubovice - dimer - tetramer - vlákno (8 tetramerů), spojují se do protofilament Třídy: keratiny (epitelie), vimentiny (pojiva, svaly, neuroglie), neurofilamenta, laminy (v jádrech) Funkce: zpevnění buňky - v místech desmosomů zpevnění jaderné membrány (laminy) determinace tvaru buněk rozmístění organel v buňce

34 MIKROTUBULY složeny z globulárních proteinů (tubuliny) polární dimer (α tubulin - a β tubulin + ) řetězec = protofilamentum mikrotubul (ze 13 řetězců) polarita: a + konec dynamická nestabilita (50 % aktinu v monomerech, 50 % v polymerech, růst a rozpad s využitím ATP)

35 Místa odkud mikrotubuly vyrůstají: centrosom vnitrobuněčný transport bazální tělísko bičíkový, řasinkový pohyb póly dělícího vřeténka mitóza Nakresli dělící vřeténko

36 MIKROFILAMENTA (AKTINOVÁ VLÁKNA) fibrilární provazce složené z globulárních molekul aktinu strukturální polarita (+, konec) dynamická nestabilita

37 Mechanismus pohybu: - transformace energie chemické v mechanickou Motorové proteiny = molek. motory, mechanochem. enzymy Složení motorů: Motorová doména - 1 polypeptidový řetězec, hlavička s ATPázovou aktivitou, kontaktuje mikrofilamenty nebo mikrotubuly po kterých se motor pohybuje. Koncová doména - jiný polypeptidový řetězec. Má vazebná místa pro molekuly či buněčné struktury (membránové váčky, plazmatická membrána). ATPázy uvolňují energii hydrolýzou ATP po kontaktu motorů s mikrotubuly (či mikrofilamenty)

38 Motory spolupracující s mikrotubuly: kineziny pohyb od k + konci (antegrální transport) dyneiny pohyb od + k konci (retrográdní transport) Jak se nazývají motory spolupracující s mikrofilamenty?

39 Motory spolupracující s mikrofilamenty: myoziny I - 1 motorová doména, ve všech typech buněk myoziny II - 2 motorové domény, svalový myozin myozin I myozin II motorová doména koncová doména myozin II (vlákno)

40 PRINCIP POHYBU MOTORŮ A) pohyb motoru po cytoskeletální struktuře, která je fixována - motorová doména se váže k cytoskeletální struktuře, dojde k hydrolýze ATP, změní se konformace motorové domény, posune se po mikrotubulu (mikrofilamentu), s motorem se posune i to co je na motor navázáno, konformace hlavičky se obnoví

41 B) pohyb mikrotubulu (mikrofilamentu) pomoci motoru, který je fixován

42 C) klouzání mikrotubulů (mikrofilament) - motory pevně vázány na jeden mikrotubulus (mikrofilamentum), motorovou doménou kontaktuje jiný mikrotubulus (mikrofilament), dochází k vzájemnému posunu cytoskeletálních struktur

43 SHRNUTÍ cytoskeletální vlákno mikrotubuly mikrofilamenty molekulový motor pohyb kineziny, dyneiny myozin I, II - vnitrobuněčný, - bičíkový, - řasinkový, - mitóza (dělící vřeténko) - améboidní, - svalový, - mitóza (kontraktilní prstenec u živočišné buňky) Nakresli nervovou buňku Animace pohybu molekulových motorů: *http://home.earthlink.net/~shalpine/anim/life/kinesin.htm

44 VNITROBUNĚČNÝ TRANSPORT - transport váčků v sekreční dráze, v axonech nervových buněk, přemísťování pigmentu v melanoforech tělo nervové buňky Jaký je rozdíl mezi centrozomem, centrioly a centromerou?

45 motory se pohybují po mikrotubulech (v cytoplazmě), které vyrůstají z centrozomu a směřují k periferii buňky směr pohybu motorů je dán polaritou mikrotubulů centrozom

46 Centrioly ve dvojicích součást centrozomu živočišných buněk po obvodu je 9 trojic mikrotubulů vznikají z nich bazální tělíska CENTROSOM CENTRIOLY MIKROTUBULY

47 POHYB KINOCILIÍ (BIČÍKY A ŘASINKY) Kinocílie jsou pokryty plazmatickou membránou a zakotveny do bazálních tělísek (9 trojic mikrotubulů bez centrálních mikrotubulů).

48 Pohybová struktura kinocilií je axonema = svazek mikrotubulů spojených asociovanými proteiny. V ose axonemy jsou 2 centrální mikrotubuly a kolem nich je 9 zdvojených mikrotubulů = dublet (9+2 vzorec). Dublet má A a B podjednotku. Příčný průřez konocílií (A a B podjednotka)

49 Pohyb kinocilií je dán klouzáním mikrotubulů, poháněné dyneinem (koncovou doménou je připojen k A podjednotce a motorovou doménou kontaktuje B podjednotku) Při aktivaci motorové domény dojde ke konformační změně (ATP z cytosolu), vzájemný posun mikrotubulů je omezen, proto dojde k jejich ohýbání, ne k posunu.

50

51 Animace bičíkového a řasinkového pohybu: ege.edu/biology/biology1111 /animations/flagellum.html

52 BAKTERIÁLNÍ BIČÍK - umožňuje lokomoci bakterií ve vodném prostředí - polotuhé, šroubovité vlákno, tvořené jedním proteinem (flagelinem) v membráně buňky v ložisku, ve kterém jsou uváděna do točivého pohybu tokem protonů zvenčí do buňky (podle signálů z prostředí bakterie mění směr otáčení bičíku) kotva (universální spoj) vlákno Pouzdro (L a P prstenec) STAROR (čepy a C prstenec) ROTOR (S a M prstenec)

53 AMÉBOIDNÍ (měňavkovitý) POHYB améby (měňavky), hlenky, leukocyty a jiné krevní buňky, fibroblasty, princip fagocytózy Princip: 1. vysílání výběžků (aktinová vlákna) ve směru pohybu buňky, vytlačení cytoplazmy, klouzání mikrofilament poháněné myoziny 2. přichycení výběžků na podložku pomoci integrinů (transmembránové proteiny) 3. kontrakce zadní části buňky, interakce aktinových vláken s molek. motory - myozin I Typy výběžků: pseudopodie, lamelipodie tenké, plochý tvar filopodie vláknitý tvar

54

55 FAGOCYTÓZA princip améboidního pohybu Animace fagocytózy: imat/cellstructures/phagocitosis.swf

56 SVALOVÝ POHYB Pohybové činnosti (běh, chůze, plavání, let), kosterní svaly Nevolní pohyby (srdeční stahy, střevní peristaltika) srdeční a hladké svaly Kosterní sval - kosterní svalová buňka (mnohojaderná, jádra těsně pod plazmatickou membránou), cytoplazma vyplněna myofibrilami (průměr 1-2 μm), složeny z kontraktilních jednotek = sarkomera (délka 2,5 μm) Nakresli sarkomeru

57 Myosinová vlákna (silná) - uprostřed sarkomery, vznikají spojováním myozinu II (2 globulární domény - hlavička a konec) Aktinová vlákna (tenká) - vycházejí z obou konců sarkomery (ukotvena + konci k Z- diskům = Z linie), volnými konci se překrývají s myozinem

58 Příčně pruhovaný sval ve světelném mikroskopu Příčně pruhovaný sval v elektronovém mikroskopu

59 SVALOVÝ STAH 1) signál z nervové soustavy, elektrický vzruch se šíří pomoci příčných kanálků (T-systém, vzniká invaginací membrány) 2) předání signálu sarkoplazmatickému retikulu (specializované ER kolem myofibrily, obsahuje Ca 2+ ). Elektrický signál způsobí změnu potenciálu na membráně, otevření iontových kanálů membrán SR a uvolnění Ca 2+ do cytosolu.

60 3) Ca 2+ se váže na troponinový komplex (proteiny), který udržuje tropomyozin (protein) v poloze, kdy překrývá vazebná místa aktinu pro myozin. Troponin se posune a uvolní tato vazebná místa.

61 4) vazba hlaviček myozinu II na aktinová vlákna, paralelní pohyb dvou opačně orientovaných sad aktinových vláken

62 Sarkomery jsou spojeny speciální signalizační soustavou, která umožňuje okamžitý stah všech sarkomer (stah sarkomer z 3 μm do staženého stavu 2 μm trvá 0,1 sec). Svalové uvolnění: ukončení nervového vzruchu, Ca 2+ je vypumpován do SR pomoci Ca 2+ pump v jeho membráně. Molekuly troponinu a tropomyozinu se vrátí do klidových poloh. Animace svalové kontrakce: *http://entochem.tamu.edu/musclestruccontractswf/index.html Hladký sval (ve stěně žaludku, střev, dělohy, cév atd.) Myozin II je aktivován zvýšením hladiny Ca 2+, dojde k fosforylaci myozinu II, změně jeho konformace a reakce s aktinem. Stahy jsou pomalejší, méně specializované, řízeny různými signály (adrenalin, serotonin, prostaglandiny atd.).

B4, 2007/2008, I. Literák

B4, 2007/2008, I. Literák B4, 2007/2008, I. Literák ENERGIE, KATALÝZA, BIOSYNTÉZA Živé organismy vytvářejí a udržují pořádek ve světě, který spěje k čím dál většímu chaosu Druhá věta termodynamiky: Ve vesmíru nebo jakékoliv izolované

Více

METABOLISMUS SACHARIDŮ

METABOLISMUS SACHARIDŮ METABOLISMUS SAHARIDŮ A. Odbourávání sacharidů - nejdůležitější zdroj energie pro heterotrofy - oxidací sacharidů až na. získávají aerobní organismy energii ve formě. - úplná oxidace glukosy: složitý proces

Více

Eva Benešová. Dýchací řetězec

Eva Benešová. Dýchací řetězec Eva Benešová Dýchací řetězec Dýchací řetězec Během oxidace látek vstupujících do různých metabolických cyklů (glykolýza, CC, beta-oxidace MK) vznikají NADH a FADH 2, které následně vstupují do DŘ. V DŘ

Více

Mitochondrie Buněčné transporty Cytoskelet

Mitochondrie Buněčné transporty Cytoskelet Přípravný kurz z biologie Mitochondrie Buněčné transporty Cytoskelet 5. 11. 2011 Mgr. Kateřina Caltová Mitochondrie Mitochondrie semiautonomní organely vlastní mtdna, vlastní proteosyntetický aparát a

Více

Konsultační hodina. základy biochemie pro 1. ročník. Přírodní látky Úvod do metabolismu Glykolysa Krebsův cyklus Dýchací řetězec Fotosynthesa

Konsultační hodina. základy biochemie pro 1. ročník. Přírodní látky Úvod do metabolismu Glykolysa Krebsův cyklus Dýchací řetězec Fotosynthesa Konsultační hodina základy biochemie pro 1. ročník Přírodní látky Úvod do metabolismu Glykolysa Krebsův cyklus Dýchací řetězec Fotosynthesa Přírodní látky 1 Co to je? Cukry (Sacharidy) Organické látky,

Více

Praktické cvičení č. 11 a 12 - doplněno

Praktické cvičení č. 11 a 12 - doplněno Praktické cvičení č. 11 a 12 - doplněno Téma: Metabolismus eukaryotické buňky Pomůcky: pracovní list, učebnice botaniky Otázky k opakování: Co je anabolismus a co je katabolisimus? Co jsou enzymy a jak

Více

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADY HISTOLOGICKÉ TECHNIKY 9 1.1 Světelný mikroskop a příprava vzorků pro vyšetření (D. Horký) 9 1.1.1 Světelný mikroskop 9 1.1.2 Zásady správného mikroskopování 10 1.1.3 Nejčastější

Více

Didaktické testy z biochemie 2

Didaktické testy z biochemie 2 Didaktické testy z biochemie 2 Metabolismus Milada Roštejnská Helena Klímová br. 1. Schéma metabolismu Zažívací trubice Sacharidy Bílkoviny Lipidy Ukládány jako glykogen v játrech Ukládány Ukládány jako

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

Dýchací řetězec. Viz též přednášky prof. Kodíčka (snímky a blány v levém sloupci)

Dýchací řetězec. Viz též přednášky prof. Kodíčka (snímky a blány v levém sloupci) Dýchací řetězec Viz též přednášky prof. Kodíčka (snímky a blány v levém sloupci) Odbourávání glukosy (včetně substrátových fosforylací) C 6 H 12 O 6 + 6O 2 -->6 CO 2 + 6H 2 O + 38 ATP Dýchací

Více

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy. BÍLKOVINY Bílkoviny jsou biomakromolekulární látky, které se skládají z velkého počtu aminokyselinových zbytků. Vytvářejí látkový základ života všech organismů. V tkáních vyšších organismů a člověka je

Více

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK PLASMATICKÁ MEMBRÁNA EUKARYOTICKÝCH BUNĚK Všechny buňky (prokaryotické a eukaryotické) jsou ohraničeny membránami zajišťujícími integritu a funkci buněk Ochrana

Více

Fyziologie svalů. Autor přednášky: Mgr. Martina Novotná, Ph.D. Přednáška se prochází klikáním nebo klávesou Enter.

Fyziologie svalů. Autor přednášky: Mgr. Martina Novotná, Ph.D. Přednáška se prochází klikáním nebo klávesou Enter. Fyziologie svalů Tato přednáška pochází z informačního systému Masarykovy univerzity v Brně, kde byla zveřejněna jako studijní materiál pro studenty předmětu dfgdfgdfgdfgdfg Fyziologie. Autor přednášky:

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK

STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK EUKARYOTICKÉ ORGANELY Jádro Ribozomy Endoplazmatické retikulum Golgiho aparát Lysozomy Endozomy Mitochondrie Plastidy Vakuola Cytoskelet Vznik eukaryotického jádra Jaderný

Více

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301, Číslo a název

Více

- nejdůležitější zdroj E biologická oxidace (= štěpení cukrů, mastných kyselin a aminokyselin za spotřebování kyslíku)

- nejdůležitější zdroj E biologická oxidace (= štěpení cukrů, mastných kyselin a aminokyselin za spotřebování kyslíku) / přeměna látek spočívá v těchto dějích: 1. z jednoduchých látek - látky tělu vlastní vznik stavebních součástí buněk a tkání 2. vytváření látek biologického významu hormony, enzymy, krevní barvivo. 3.

Více

Složky výživy - sacharidy. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové

Složky výživy - sacharidy. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové Složky výživy - sacharidy Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové Sacharidy 1 Nejdůležitější a rychlý zdroj energie 50-60% Dostatečný přísun šetří rezervy tělesných tuků a bílkovin Složeny z C, H2,

Více

Biochemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8.

Biochemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. Studijní obor: Aplikovaná chemie Učební osnova předmětu Biochemie Zaměření: ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za

Více

Fyziologie svalů. Typy svalů: - svaly kosterní (příčně pruhované), - srdeční (modifikovaný kosterní), - hladké svaly.

Fyziologie svalů. Typy svalů: - svaly kosterní (příčně pruhované), - srdeční (modifikovaný kosterní), - hladké svaly. Fyziologie svalů Svalová tkáň - je složena z buněk, které jsou schopny reagovat na podráždění změnou své délky nebo napětí, - slouží k pohybu a udržování polohy organizmu v prostoru, - tvoří stěny dutých

Více

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování

Více

NADH JEDNODUCHÉ VYSVĚTLENÍ SLOŽITÉHO. Energie pro život buňky. Energie pro Váš život

NADH JEDNODUCHÉ VYSVĚTLENÍ SLOŽITÉHO. Energie pro život buňky. Energie pro Váš život NADH JEDNODUCHÉ VYSVĚTLENÍ SLOŽITÉHO Energie pro život buňky Energie pro Váš život POZNÁTE ZLEPŠENÍ fyzické odolnosti a vytrvalosti mentální odolnosti a neurologických funkcí buněčné regulace tělesných

Více

VY_52_Inovace_242 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8, 9 Projekt EU peníze školám Operačního programu Vzdělávání

VY_52_Inovace_242 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8, 9 Projekt EU peníze školám Operačního programu Vzdělávání Sacharidy VY_52_Inovace_242 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8, 9 Projekt EU peníze školám Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Sacharidy název z řeckého

Více

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Soustavy člověka Typy svalů, složení

Více

POZNÁMKY K METABOLISMU SACHARIDŮ

POZNÁMKY K METABOLISMU SACHARIDŮ POZNÁMKY K METABOLISMU SACHARIDŮ Prof.MUDr. Stanislav Štípek, DrSc. Ústav lékařské biochemie 1.LF UK v Praze Přehled hlavních metabolických cest KATABOLISMUS Glykolysa Glykogenolysa Pentosový cyklus Oxidace

Více

Sylabus pro předmět Biochemie pro jakost

Sylabus pro předmět Biochemie pro jakost Sylabus pro předmět Biochemie pro jakost Kód předmětu: BCHJ Název v jazyce výuky: Biochemie pro Jakost Název česky: Biochemie pro Jakost Název anglicky: Biochemistry Počet přidělených ECTS kreditů: 6 Forma

Více

N 2 + 8[H] + 16 ATP 2NH 3 + H 2 + 16ADP + 16P i

N 2 + 8[H] + 16 ATP 2NH 3 + H 2 + 16ADP + 16P i 1. Fixace N 2 v širším kontextu Biologická fixace vzdušného dusíku představuje z hlediska globální bilance N 2 důležitý proces jímž je plynný dusík asimilován do živé biomasy. Z povahy vazby mezi atomy

Více

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná VESMÍR za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná vznikají první atomy, jako první se tvoří atomy vodíku HVĚZDY první hvězdy

Více

Vzorový přijímací test z biologie pro Mgr. studia SŠ

Vzorový přijímací test z biologie pro Mgr. studia SŠ Celkem bodů Vzorový přijímací test z biologie pro Mgr. studia SŠ Příjmení Jméno Datum Číslo Na listu A zakroužkujte jedinou, dle Vašeho uvážení správnou odpověď u příslušného čísla otázky. V textové části

Více

POHYBOVÉ ÚSTROJÍ. 10 100 svalových vláken + řídká vaziva = snopečky + snopečky = snopce + snopce = sval 18.

POHYBOVÉ ÚSTROJÍ. 10 100 svalových vláken + řídká vaziva = snopečky + snopečky = snopce + snopce = sval 18. POHYBOVÉ ÚSTROJÍ - rozlišujeme ho podle složení buněk : HLADKÉ(útrobní) PŘÍČNĚ PRUHOVANÉ ( kosterní) SRDEČNÍ - tělo obsahuje až 600 svalů, tj. 40% tělesné hmotnosti HISTORIE: - vypracované svalstvo bylo

Více

Složky potravy a vitamíny

Složky potravy a vitamíny Složky potravy a vitamíny Potrava musí být pestrá a vyvážená. Měla by obsahovat: základní živiny cukry (60%), tuky (25%) a bílkoviny (15%) vodu, minerální látky, vitaminy. Metabolismus: souhrn chemických

Více

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika projekt GML Brno Docens DUM č. 3 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: chromatin - stavba, organizace a struktura

Více

Autoři: Jana Kučerová (repa@emsbrno.cz) Zdeňka Vlahová (zdena.vlahova@centrum.cz) Gymnázium J.G. Mendela, Brno 1998. Maturitní téma č.

Autoři: Jana Kučerová (repa@emsbrno.cz) Zdeňka Vlahová (zdena.vlahova@centrum.cz) Gymnázium J.G. Mendela, Brno 1998. Maturitní téma č. Maturitní téma č. 11 FYZIOLOGIE ROSTLIN Studuje životní funkce a individuální vývoj rostlin. Využívá poznatků cytologických, anatomických a morfologických. VÝŽIVA ROSTLIN Mezi rostlinou a prostředím probíhá

Více

FOTOSYNTÉZA V DYNAMICKÝCH

FOTOSYNTÉZA V DYNAMICKÝCH FOTOSYNTÉZA V DYNAMICKÝCH ANIMACÍCH Výukový program vytvořený v programu Macromedia Flash Milada Roštejnská Helena Klímová Praha 2008 Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta FOTOSYNTÉZA V DYNAMICKÝCH

Více

Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ

Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ Tkáně lidského těla Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ buněčná složka mezibuněčná složka 1typ buněk nositel funkce extracelulární matrix Tkáně Složené ze souborů (populací) buněk, které mají

Více

Specializace buněčných povrchů Spojení buněk Molekulární koncepce biologického motoru

Specializace buněčných povrchů Spojení buněk Molekulární koncepce biologického motoru Specializace buněčných povrchů Spojení buněk Molekulární koncepce biologického motoru Ústav histologie a embryologie Doc. MUDr. Zuzana Jirsová, CSc. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie B02241

Více

Integrace a regulace savčího energetického metabolismu

Integrace a regulace savčího energetického metabolismu Základy biochemie KBC / BCH Integrace a regulace savčího energetického metabolismu Inovace studia biochemie prostřednictvím e-learningu CZ.04.1.03/3.2.15.3/0407 Tento projekt je spolufinancován Evropským

Více

NERO. ZPOŤ SE! MÁKNI! DOBIJ SE!

NERO. ZPOŤ SE! MÁKNI! DOBIJ SE! Pot je dobrý. Pot je společníkem dříčů, pro které není první krůpěj důvodem přestat, ale důkazem, že jsme ze sebe něco vydali a blahodárným povzbuzením. Povzbuzením, jenž se stalo tělesnou rozkoší, která

Více

Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný

Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný Označení materiálu: VY_32_INOVACE_DVOLE_SUROVINY1_09 Název materiálu: Trávení a trávicí soustava Tematická oblast: Suroviny, 1. ročník Anotace: Prezentace slouží k výkladu nového učiva. Očekávaný výstup:

Více

pracovní list studenta

pracovní list studenta Výstup RVP: Klíčová slova: Pohybová soustava Renáta Řezníčková žák využívá znalosti o orgánových soustavách pro pochopení vztahů mezi procesy probíhajícími ve vlastním těle; usiluje o pozitivní změny ve

Více

VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_003 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Základní znaky života Vyučovací předmět:

Více

3 Energie, katalýza a biosyntéza

3 Energie, katalýza a biosyntéza 3 Energie, katalýza a biosyntéza Živé tvory téměř zázračně odlišuje od neživé hmoty především jedna vlastnost: vytvářejí a udržují pořádek ve světě, který spěje k čím dál většímu chaosu. Při tvorbě tohoto

Více

BÍLKOVINY A SACHARIDY

BÍLKOVINY A SACHARIDY BÍLKOVINY A SACHARIDY Pro přednášku v Trenérské škole Svazu kulturistiky a fitness České republiky a Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy více na www.skfcr.cz/treneri Mgr. Petr Jebas Bílkoviny

Více

Trávení a metabolismus

Trávení a metabolismus Trávení a metabolismus Milada Roštejnská elena Klímová br. 1. Proces vylučování [1] 1 bsah (1. část) Zařazení člověka podle metabolismu Potrava sud potravy v lidském těle Trávení (obecně) Trávení sacharidů

Více

Přírodní látky pracovní list

Přírodní látky pracovní list Přírodní látky pracovní list VY_52_INOVACE_199 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 9 Přírodní látky pracovní list 1)Doplňte křížovku Tajenkou je název skupiny přírodních

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_CHE_412 Jméno autora: Třída/ročník: Mgr. Alena

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_CHE_419 Jméno autora: Třída/ročník: Mgr. Alena

Více

Bílkoviny, tuky prezentace

Bílkoviny, tuky prezentace Bílkoviny, tuky prezentace VY_52_Inovace_243 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8, 9 Projekt EU peníze školám Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Bílkoviny

Více

KREV. Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012

KREV. Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012 KREV Autor: Mgr. Anna Kotvrdová 29. 8. 2012 KREV Vzdělávací oblast: Somatologie Tematický okruh: Krev Mezioborové přesahy a vazby: Ošetřovatelství, Klinická propedeutika, První pomoc, Biologie, Vybrané

Více

FLUORESCENČNÍ MIKROSKOP

FLUORESCENČNÍ MIKROSKOP FLUORESCENČNÍ MIKROSKOP na gymnáziu Pierra de Coubertina v Táboře Pavla Trčková, kabinet Biologie, GPdC Tábor Co je fluorescence Fluorescence je jev spočívající v tom, že některé látky (fluorofory) po

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Animovaná chemie Top-Hit Analytická chemie Analýza anorganických látek Důkaz aniontů Důkaz kationtů Důkaz kyslíku Důkaz vody Gravimetrická analýza Hmotnostní spektroskopie Chemická analýza Nukleární magnetická

Více

Biologie a chemie. dvouletý volitelný předmět

Biologie a chemie. dvouletý volitelný předmět Název předmětu: Zařazení v učebním plánu: Biologie a chemie O7A, C3A, O8A, C4A dvouletý volitelný předmět Cíle předmětu Cílem předmětu je prohloubit učivo, předepsané RVP G pro biologii a chemii. Má rozvíjet

Více

SSOS_ZD_3.11 Trávící soustava - opakování

SSOS_ZD_3.11 Trávící soustava - opakování Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZD_3.11

Více

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : CHEMIE Ročník: 1.ročník a kvinta Obecná Bezpečnost práce Názvosloví anorganických sloučenin Zná pravidla bezpečnosti práce a dodržuje je.

Více

Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník

Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Chemie. Mezipředmětové přesahy a

Více

TUKY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013. Ročník: devátý

TUKY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013. Ročník: devátý TUKY Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny 1 Anotace: Žáci se seznámí s lipidy. V rámci tohoto

Více

Potravinářské aplikace

Potravinářské aplikace Potravinářské aplikace Nanodisperze a nanokapsle Funkční složky (např. léky, vitaminy, antimikrobiální prostředky, antioxidanty, aromatizující látky, barviva a konzervační prostředky) jsou základními složkami

Více

Cvičení z biologie a chemie dvouletý volitelný předmět

Cvičení z biologie a chemie dvouletý volitelný předmět Název předmětu: Zařazení v učebním plánu: Cvičení z biologie a chemie O7A, C3A, O8A, C4A dvouletý volitelný předmět Cíle předmětu Cílem předmětu je upevnit a prohloubit učivo, které předepisují osnovy

Více

Fyziologické aspekty cyklistiky

Fyziologické aspekty cyklistiky Fyziologické aspekty cyklistiky Správná intenzita tréninku, Spotřeba energie při MTB, Kontrola hmotnosti prostřednictvím MTB, Výživa a pitný režim v MTB, Psychika a MTB, Správná intenzita zátěže atrofie

Více

Didaktické testy z biochemie 1

Didaktické testy z biochemie 1 Didaktické testy z biochemie 1 Trávení Milada Roštejnská elena Klímová Trávení br. 1. Trávicí soustava Rubrika A Z pěti možných odpovědí (alternativ) vyberte tu nejsprávnější. A B D E 1 Mezi monosacharidy

Více

Biologie 11, 2014/2015, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE

Biologie 11, 2014/2015, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE Biologie 11, 2014/2015, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE BUNĚČNÝ CYKLUS PROGRAMOVANÁ BUNĚČNÁ SMRT KONTINUITA ŽIVOTA: R. R. Virchow: Virchow: buňka buňka z buňky, z buňky, živočich živočich z

Více

TEST (Aminokyseliny) 9. Kolik je esenciálních aminokyselin a kdo je neumí syntetizovat?

TEST (Aminokyseliny) 9. Kolik je esenciálních aminokyselin a kdo je neumí syntetizovat? TEST (Aminokyseliny) A 1. Definuj deriváty uhlovodíků 2. Napiš obecný vzorec karboxylové kyseliny 3. Napiš vzorec ß - aminakyseliny 5. Doplň: větu: Oligopeptid je... 6. Doplňte větu: Silon vznikl... 7.

Více

Úvod k pracovním listům FOTOSYNTÉZA

Úvod k pracovním listům FOTOSYNTÉZA Úvod k pracovním listům FOTOSYNTÉZA Rostliny přeměňují světelnou energii v energii chemickou v reakci, která se nazývá fotosyntéza. Jedná se vůbec o nejdůležitější chemický proces na naší zeměkouli. Začátek

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vyučovací předmět: Chemie. Třída: kvarta. Očekávané výstupy. Poznámky. Přesahy. Průřezová témata.

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vyučovací předmět: Chemie. Třída: kvarta. Očekávané výstupy. Poznámky. Přesahy. Průřezová témata. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Chemie Třída: kvarta Očekávané výstupy Vysvětlí pojmy oxidace, redukce, oxidační činidlo, redukční činidlo Rozliší redoxní rovnice od neredoxních

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_CHE_413 Jméno autora: Mgr. Alena Krejčíková Třída/ročník:

Více

10. Energie a její transformace

10. Energie a její transformace 10. Energie a její transformace Energie je nejdůležitější vlastností hmoty a záření. Je obsažena v každém kousku hmoty i ve světelném paprsku. Je ve vesmíru a všude kolem nás. S energií se setkáváme na

Více

Vliv zdravé stravy na sportovní výkon

Vliv zdravé stravy na sportovní výkon Vliv zdravé stravy na sportovní výkon Martin Poklop SCM soustředění - 27.10.2014 Kladky u Konice Motivace Program přednášky Sportovní výkon z pohledu výživy Co si tedy dát? Zajímavá témata z pohledu zdravé

Více

Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Míza Lymfa Krevní kapiláry jsou prostupné pro určité množství bílkovin

Více

Oběhový systém. Oběhový systém. Tunica intima. Obecná stavba cév. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie.

Oběhový systém. Oběhový systém. Tunica intima. Obecná stavba cév. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie. Oběhový systém Oběhový systém histologie Srdce (cor) Krevní cévy tepny (arteriae) kapiláry (cappilariae) žíly (venae) Lymfatické cévy čtvrtek, 27. října 2005 15:11 Obecná stavba cév tunica intima tunica

Více

Funkce jater 7. Játra stavba, struktura jaterní buňky, žluč. Metabolismus základních živin v játrech. Metabolismus bilirubinu.

Funkce jater 7. Játra stavba, struktura jaterní buňky, žluč. Metabolismus základních živin v játrech. Metabolismus bilirubinu. Funkce jater 7 Játra stavba, struktura jaterní buňky, žluč. Metabolismus základních živin v játrech. Metabolismus bilirubinu. Játra centrální orgán v metabolismu živin a xenobiotik 1. Charakterizujte strukturu

Více

OSTRAVSKÁ UNIVERZITA P ř írodově decká fakulta. Fyziologie živočichů. Petr Kočárek

OSTRAVSKÁ UNIVERZITA P ř írodově decká fakulta. Fyziologie živočichů. Petr Kočárek OSTRAVSKÁ UNIVERZITA P ř írodově decká fakulta Fyziologie živočichů Petr Kočárek OSTRAVA 2005 Recenzenti: RNDr. Jan Kantorek, CSc. - katedra biologie a ekologie PřF OU, Ostrava RNDr. Aleš Dolný, Ph.D.

Více

Lodish et al, Molecular Cell Biology, 4-6 vydání Alberts et al, Molecular Biology of the Cell, 4 vydání

Lodish et al, Molecular Cell Biology, 4-6 vydání Alberts et al, Molecular Biology of the Cell, 4 vydání Lodish et al, Molecular Cell Biology, 4-6 vydání Alberts et al, Molecular Biology of the Cell, 4 vydání http://web.natur.cuni.cz/~zdenap/zdenateachingnf.html CHEMICKÉ SLOŽENÍ BUŇKY BUŇKA: 99 % C, H, N,

Více

Vznik a vývoj života. Mgr. Petra Prknová

Vznik a vývoj života. Mgr. Petra Prknová Vznik a vývoj života Mgr. Petra Prknová Vznik Země a života teorie: 1. stvoření kreační hypotézy vznik Země a života působením nadpřirozených sil 2. vědecké teorie vznik Země a života na základě postupných

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 4 Svalová soustava Pro potřeby projektu

Více

Aminokyseliny, proteiny, enzymologie

Aminokyseliny, proteiny, enzymologie Aminokyseliny, proteiny, enzymologie Aminokyseliny Co to je? Organické látky karboxylové kyseliny, které mají na sousedním uhlíku navázanou aminoskupinu Jak to vypadá? K čemu je to dobré? AK jsou stavební

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 6. 9. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní

Více

Vážení uchazeči o studium na Vyšší odborné škole a Střední zemědělské škole v Táboře,

Vážení uchazeči o studium na Vyšší odborné škole a Střední zemědělské škole v Táboře, Vážení uchazeči o studium na Vyšší odborné škole a Střední zemědělské škole v Táboře, v letošním roce již budou testy delší, protože přijímací zkoušky se blíží. Věříme, že testové varianty Vám pomohou

Více

Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA

Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA Výsledky vzdělávání Učivo Ţák Základy biologie charakterizuje názory na vznik a vývoj vznik a vývoj ţivota na Zemi ţivota na Zemi, porovná délku vývoje

Více

Bílkoviny. Charakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny

Bílkoviny. Charakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny Bílkoviny harakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny 1) harakteristika a význam Makromolekulární látky složené z velkého počtu aminokyselinových zbytků V tkáních

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA NADLEDVINY dvojjediná žláza párově endokrinní žlázy uložené při horním pólu ledvin obaleny tukovým

Více

Gymnázium Jana Nerudy. Závěrečná práce studentského projektu SVALY. Evropský sociální fond Praha a EU Investujeme do vaší budoucnosti

Gymnázium Jana Nerudy. Závěrečná práce studentského projektu SVALY. Evropský sociální fond Praha a EU Investujeme do vaší budoucnosti Gymnázium Jana Nerudy Závěrečná práce studentského projektu SVALY Evropský sociální fond Praha a EU Investujeme do vaší budoucnosti Anna Čeňková Andrea Holoubková Hana Klupáková Veronika Zittová 2014 Alexandra

Více

Proč vyrábět nutričně vyvážené potraviny Vliv jednotlivých nutrientů na zdraví

Proč vyrábět nutričně vyvážené potraviny Vliv jednotlivých nutrientů na zdraví Proč vyrábět nutričně vyvážené potraviny Vliv jednotlivých nutrientů na zdraví Proč je strava tolik důležitá? Dostatečný příjem kvalitní stravy je jednou ze základních podmínek života Výživa ovlivňuje

Více

BUŇKA. Kozorožec kavkazský Capra caucasica ZOO Toronto, 2010. Biologie 3, 2014/2015, Eva Bártová, Ivan Literák

BUŇKA. Kozorožec kavkazský Capra caucasica ZOO Toronto, 2010. Biologie 3, 2014/2015, Eva Bártová, Ivan Literák BUŇKA Kozorožec kavkazský Capra caucasica ZOO Toronto, 2010 Biologie 3, 2014/2015, Eva Bártová, Ivan Literák BUNĚČNÁ TEORIE základ vědeckého pohledu na život: BUNĚČNÁ TEORIE TEORIE EVOLUCE hierarchická

Více

Lipidy příručka pro učitele. Obecné informace:

Lipidy příručka pro učitele. Obecné informace: Obecné informace: Lipidy příručka pro učitele Téma Lipidy se probírá v rozsahu jedné vyučovací hodiny. Výklad je možno doplnit žákovskými referáty, pro SZŠ doporučujeme: Steroidy, Lipofilní vitamíny event.

Více

Organická chemie pro biochemiky II část 14 14-1

Organická chemie pro biochemiky II část 14 14-1 rganická chemie pro biochemiky II část 14 14-1 oxidace a redukce mají v organické chemii trochu jiný charakter než v chemii anorganické obvykle u jde o adici na systém s dvojnou vazbou či štěpení vazby

Více

4 MIKROBIÁLNÍ METABOLISMUS

4 MIKROBIÁLNÍ METABOLISMUS 4 MIKRBIÁLÍ METABLISMUS rganismy jsou uspořádané útvary, které potřebují pro svou potřebu provádět některé pochody, např. rozmnožování. Proces, který vede k uspořádání a spotřebovává energii, nicméně podle

Více

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 9. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Více

Jméno: - patří sem např. bakterie - jsou vývojově nejstaršími buňkami - jsou menší a jednodušší

Jméno: - patří sem např. bakterie - jsou vývojově nejstaršími buňkami - jsou menší a jednodušší č. 8 název Dělení buněk anotace V pracovních listech žáci získávají základní vědomosti o dělení buněk. Testovou i zábavnou formou si procvičují získané znalosti na dané téma. Součástí pracovního listu

Více

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie a Člověk a zdraví.

Více

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Brno, 17.5.2011 Izidor (Easy Door) Osnova přednášky 1. Proč nás rakovina tolik zajímá?

Více

VZNIK ZEMĚ. Obr. č. 1

VZNIK ZEMĚ. Obr. č. 1 VZNIK ZEMĚ Země je 3. planeta (v pořadí od Slunce) sluneční soustavy, která vznikala velice složitým procesem a její utváření je úzce spjato s postupným a dlouho trvajícím vznikem celého vesmíru. Planeta

Více

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU Podstata prezentace antigenu (MHC restrikce) byla objevena v roce 1974 V současnosti je zřejmé, že to je jeden z klíčových

Více

Základní vlastnosti živých organismů

Základní vlastnosti živých organismů Základní vlastnosti živých organismů Růst a vývoj - diferenciace (rozrůznění) a specializace - ontogeneze vývoj jedince - fylogeneze vývoj druhu Rozmnožování a dědičnost - proces vzniku nového jedince

Více

Organely vyskytující se pouze u rostlinné bu ky. Bun ná st na neživá sou ást všech rostlinných bun k (celulóza)

Organely vyskytující se pouze u rostlinné bu ky. Bun ná st na neživá sou ást všech rostlinných bun k (celulóza) Organely vyskytující se pouze u rostlinné bu ky Bun ná st na neživá sou ást všech rostlinných bun k (celulóza) Plastidy semiautonomní organely charakteristické pro zelené rostliny 1. Bezbarvé leukoplasty

Více

Na sodík Ca vápník K draslík P fosfor

Na sodík Ca vápník K draslík P fosfor Složení potravy Bílkoviny 15% denní dávky = 1-1,5 g/24 hod. Význam - obnova a tvorba vlastních bílkovin - obranyschopnost organizmu Jsou nenahraditelné nelze je vytvořit z cukrů ani tuků. Plnohodnotné

Více

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie 1. ročník čtyřletého všeobecného a 5. ročník osmiletého studia Minimální počet známek za pololetí: 4 obecné základy biologie histologie rostlin vegetativní

Více

Chemie. 8. ročník. Od- do Tématický celek- téma PRŮŘEZOVÁ TÉMATA: Průmysl a životní prostředí VLASTNOSTI LÁTEK. Vnímání vlastností látek.

Chemie. 8. ročník. Od- do Tématický celek- téma PRŮŘEZOVÁ TÉMATA: Průmysl a životní prostředí VLASTNOSTI LÁTEK. Vnímání vlastností látek. Chemie 8. ročník Od do Tématický celek téma PRŮŘEZOVÁ TÉMATA: VLASTNOSTI LÁTEK Vnímání vlastností látek září Chemická reakce Měření vlastností látek SMĚSI Různorodé a stejnorodé směsi Roztoky říjen Složení

Více

TEST + ŘEŠENÍ. PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z CHEMIE bakalářský studijní obor Bioorganická chemie 2010

TEST + ŘEŠENÍ. PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z CHEMIE bakalářský studijní obor Bioorganická chemie 2010 30 otázek maximum: 60 bodů TEST + ŘEŠEÍ PÍSEMÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKUŠKY Z CEMIE bakalářský studijní obor Bioorganická chemie 2010 1. apište názvy anorganických sloučenin: (4 body) 4 BaCr 4 kyselina peroxodusičná

Více

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie 1. ročník čtyřletého všeobecného a 5. ročník osmiletého studia všech daných okruhů a kontrola úplnosti sešitu. Do hodnocení žáka se obecné základy biologie

Více