Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta"

Transkript

1 Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta Tkáň svalová. Obecná charakteristika hladké a příčně pruhované svaloviny (kosterní a srdeční). Funkční morfologie myofibrily. Mechanismus kontrakce. Stavba interkalárního disku. Doc. MUDr. Marie Jirkovská, CSc. Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie, B02241 Datum: 4. a

2 Klasifikace a charakteristika svalové tkáně Junqueira, Carneiro: Basic Histology

3 Kosterní sval Junqueira, Carneiro: Basic Histology

4 Kosterní sval Geneser: Textbook of Histology Junqueira, Carneiro: Basic Histology

5 Svalové vlákno vzniká z myoblastů (původem z mezodermu) splýváním (syncytium); z některých buněk vzniknou satelitové buňky (= zdroj buněk pro omezenou regeneraci kosterního svalu)

6 Svalové vlákno dlouhé (mm - cm) válcovité (průměr µm) mnohojaderné Jádra umístěna pod sarkolemmou (= buněčnou membránou), která vytváří početné tubulární invaginace = T (transverse) tubuly pronikající do buňky. Myofibrily (o průměru 1-2 µm) jsou válcovité svazky myofilament, vykazují příčné pruhování viditelné ve světelném mikroskopu, které je dané střídáním tmavých A (anisotropních) proužků a světlých I (isotropních) proužků; toto uspořádání je zajištěno cytoskeletálními proteiny (aktin, desmin, dystrophin). Mitochondrie produkují ATP. Síť cisteren sarkoplasmatického retikula (= hladké ER) obklopuje a odděluje myofibrily. Ross, Pawlina: Histology T tubulus a přilehlé dvě terminální cisterny sarkoplasmatického retikula tvoří triádu.

7 Myofibrily jsou dlouhé jako svalové vlákno; skládají se z lineárně uspořádaných sarkomer. Gartner, Hiatt: Histology Sarkomera (funkční jednotka kontrakce) je ohraničena dvěma Z-liniemi (α-aktinin), do kterých jsou ukotvena aktinová myofilamenta. Schéma a elektronmikroskopický obraz myofibrily (vztah T tubulu a rozhraní mezi A a I proužkem. Přesná vzájemná poloha tenkých aktinových a tlustých myosinových myofilament je zajištěna akcesorními proteiny (titin, myomesin, nebulin). Ross, Pawlina: Histology

8 Stavba aktinových a myosinových myofilament Gartner, Hiatt: Histology Aktinové molekuly (Gaktin) se organizují do dvojšroubovice - vláknitý F - aktin. Dvojšroubovice tropomyosinového filamenta probíhá v záhybu F-aktinu. Tropomyosin váže troponinový komplex složený ze tří podjednotek: TnT se váže na tropomyosin, TnC váže Ca+2, TnI se váže k aktinu (inhibuje jeho interakci s myosinem). Dimery myosinových Junqueira, Carneiro: Basic Histology molekul jsou složeny z těžkých řetězců (každý se skládá z hlavičky a tyčinkovitéčásti; na hlavičce jsou vazná místa pro aktin a ATP) a dvou lehkých řetězců. Z dimerů je vytvořeno bipolární tlusté myosinové filamentum. Hlavičky formují příčné můstky mezi tlustými a tenkými filamenty. Při kontrakci se zkrátí sarkomera ale myofilamenta zůstávají stejně dlouhá ( sliding interdigitating filament model ).

9 Svalová kontrakce 1) iniciovaná nervovým impulsem, který přichází z neuro-muskulárního spojení 2) acetylcholin uvolněný do synaptické štěrbiny se naváže na Ach receptor, což způsobí lokální depolarizaci membrány svalového vlákna 3) nábojem kontrolované Na + kanály se otevřou a Na + vstupuje do buňky 4) nastane celková depolarizace buněčné membrány a membrány T- tubulů 5) nábojem řízené sensorové proteiny v membráně T- tubulů změní svou konformaci 6) což způsobí otevření Ca +2 kanálů v přilehlé membráně sarkoplazmatického retikula 7) Ca +2 je rychle uvolněno ze sarkoplazmatického retikula do sarkoplazmy 8) Ca +2 se naváže na TnC podjednotku troponinového komplexu (= iniciace kontrakčního cyklu) 9) Ca +2 je navráceno do terminální cisterny sarkoplazmatického retikula činností Ca +2 pump. Ross, Pawlina: Histology

10 Kontrakční cyklus 1) Zahájení kontrakčního cyklu; hlavička myosinu je pevně spojena s molekulou aktinu, ATP není přítomno (rigor configuration). 2) Navázání ATP na hlavičku myosinu způsobí její odpojení od aktinového filamenta. 3) Rozštěpení ATP na ADP a Pi způsobí ohnutí hlavičky myosinu, ADP a Pi zůstávají navázány na hlavičku myosinu. Ross, Pawlina: Histology 4) Hlavička myosinu se slabě naváže na vazné místo sousední aktinové molekuly a Pi je uvolněn. Uvolnění Pi způsobí zpevnění vazby mezi hlavičkou myosinu a molekulou aktinu a hlavička myosinu se vrátí do vzpřímené polohy. To vynutí pohyb tenkého filamenta podél tlustého filamenta ( power stroke ). ADP se odpojí od myosinu. 5) Hlavička myosinu je opět pevně spojena s novým vazným místem na aktinu (rigor configuration).

11 Metabolické typy svalových vláken Sval obsahuje směs aerobních vláken / typ I/ (= pomalá oxidativní vlákna) - menší průměr, mnoho mitochondrií, myoglobin, bohaté cévní zásobení - A anaerobních vláken /typ II/ (= rychlá glykolytická vlákna) velký průměr, méně mitochondrií, málo myoglobinu, relativně chudší cévní zásobení, mnoho glykogenu, aktivní glykolytické enzymy - An intermediárních vláken - I Aktivita sukcinát dehydrogenázy odráží podíl mitochondrií ve vláknech Young, Heat: Functional Histology Aktivita ATP-ázy - vlákna typu I a II se liší proteinovou strukturou molekuly ATP-ázy

12 Spojení svalu a šlachy Ross, Pawlina: Histology Geneser: Textbook of Histology

13 Srdeční svalovina původ: mezoderm kardiogenní zóny, kontrakce od konce 3. týdne vývoje kardiomyocyty - ( µm dlouhé, µm široké), obsahují jedno centrálně uložené jádro, vzájemně jsou spojeny interkalárními disky Buňky uspořádané do dlouhých paralelních svazků, mají rozvětvený tvar, jejich výběžky vytvářejí spojení sousedních buněk. Srdeční sval vykazuje spontánní rytmickou kontrakci řízenou převodním systémem, svalovina síní má také syntetickou funkci, vytváří atriální natriuretický faktor. (interkalární disk)

14 Srdeční svalovina původ: mezoderm kardiogenní zóny, kontrakce od konce 3. týdne vývoje kardiomyocyty - ( µm dlouhé, µm široké), obsahují jedno centrálně uložené jádro, vzájemně jsou spojeny interkalárními disky V prostorech mezi svalovými buňkami se nacházířídké kolagenní vazivo, které obsahuje bohatou cévní síť.

15 Srdeční svalovina původ: mezoderm kardiogenní zóny, kontrakce od konce 3. týdne vývoje kardiomyocyty - ( µm dlouhé, µm široké), obsahují jedno centrálně uložené jádro, vzájemně jsou spojeny interkalárními disky Srdeční svalovina je příčně pruhovaná, myofibrily jsou obklopeny sítí hladkého endoplazmatického retikula, mezi myofibrilami se nacházejí četné mitochondrie a glykogenová granula.

16 podélný řez příčný řez interkalární disk kapiláry

17 Interkalární disk je vysoce specializované spojení mezi sousedními buňkami, má schodovité uspořádání. Fascia adherens (v příčných úsecích) - místo, kde se tenká myofilamenta sarkomery připojují k plazmatické membráně. Maculae adherentes (desmosomy) - v příčných i podélných úsecích; oba typy spojení vytvářejí velmi pevný mezibuněčný kontakt. Gap junctions (v podélných úsecích) umožňují prostup informačních molekul a iontů z buňky do buňky, což dovoluje koordinaci kontrakce srdečního svalu. Prostorové znázornění interkalárního disku (J Microsc) R. Lüllmann-Rauch: Histologie

18 Hladké endoplazmatické retikulum v kardiomyocytech neodděluje úplně myofibrily. T - tubuly pronikají do buněk a tvoří dyády s přilehlou cisternou endoplazmatického retikula na úrovni Z linie (= pouze jeden T tubulus na sarkomeru). Ross, Pawlina: Histology T - tubuly umístěné na úrovni Z linie Pohyb vápenatých iontů po depolarizaci plasmatické membrány kardiomyocytů. Ross, Pawlina: Histology

19 Hladká svalovina buňky mezenchymového původu, vřetenovitý tvar, délka µm, tyčinkovité jádro podélný řez příčný řez

20 Hladká svalovina buňky mezenchymového původu, vřetenovitý tvar, délka µm, tyčinkovité jádro Buňka syntetizuje složky lamina externa (kolagen typu III, elastin, glykosaminoglykany). Tenká myofilamenta jsou zakotvena do densních tělísek (α-actinin), která se nacházejí v cytoplazmě (a také připojena k sarkolemmě) v síti intermediárních filament (desmin, vimentin). Aktinová a myosinová myofilamenta nevytvářejí myofibrily.

21 Tenká myofilamenta = aktin, tropomyosin, a caldesmon a calponin (blokují vazná místa pro myosin). Tlustá myofilamenta mají protisměrnou orientaci hlaviček myosinu. Hladká svalovina

22 Kontrakce hladké svaloviny závislá na Ca +2, iniciovaná mechanicky (pasivní napínání), chemicky (angiotensin, vasopresin) a elektrickými stimuly (neuromuskulární spojení) Řídké hladké ER a pinycytotické váčky obsahují Ca +2, které je vypuštěno do cytoplazmy po aktivaci nábojem řízených senzorových proteinů nebo přímou aktivací Ca +2 kanálů hladkého ER. Ca +2 se váže na calmodulin, zbylé kalciové ionty jsou odstraněny ze sarkoplazmy ATPdependentními kalciovými pumpami. Ca +2 - calmodulinový komplex aktivuje fosforylaci lehkého myosinovéhořetězce kinázou lehkého myosinovéhřetězce (= iniciace kontrakce) a vazné místo myosinu pro aktin je aktivováno a naváže se na aktin. V přítomnosti ATP se hlavička myosinu ohne (nastane kontrakce). Po defosforylaci se hlavička myosinu odpojí od aktinu. Kontrakce hladké svaloviny je pomalá, mezi buňkami se šíří cestou gap junctions.

23 Buňky hladké svaloviny produkují kolagen typu III (retikulární vlákna), typu IV (lamina externa), elastin, proteoglykany a multiadhezivní glykoproteiny Síla kontrakce individuální buňky hladké svaloviny je přenášena mezibuněčnou hmotou (retikulárními vlákny zakotvenými do lamina externa sousedních buněk).

Svalová tkáň, kontraktilní aparát, mechanismus kontrakce

Svalová tkáň, kontraktilní aparát, mechanismus kontrakce Svalová tkáň, kontraktilní aparát, mechanismus kontrakce Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 22.10.2013 Svalová tkáň má

Více

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta Buňka. Stavba a funkce buněčné membrány. Transmembránový transport. Membránové organely, buněčné kompartmenty. Ústav pro histologii a embryologii Doc. MUDr.

Více

Fyziologie svalové činnosti. MUDr. Jiří Vrána

Fyziologie svalové činnosti. MUDr. Jiří Vrána Fyziologie svalové činnosti MUDr. Jiří Vrána Syllabus 2) Obecný úvod 4) Kosterní svaly a) funkční stavební jednotky b) akční pot., molek. podklad kontrakce, elektromech. spřažení c) sumace, tetanus, závislost

Více

Kosterní svalstvo tlustých a tenkých filament

Kosterní svalstvo tlustých a tenkých filament Kosterní svalstvo Základní pojmy: Sarkoplazmatické retikulum zásobárna iontů vápníku - depolarizace membrány uvolnění vápníku v blízkosti kontraktilního aparátu vazba na proteiny zajišťující kontrakci

Více

Svaly. MUDr. Tomáš Boráň. Ústav histologie a embryologie 3.LF

Svaly. MUDr. Tomáš Boráň. Ústav histologie a embryologie 3.LF Svaly MUDr. Tomáš Boráň Ústav histologie a embryologie 3.LF tomas.boran@lf3.cuni.cz Svalová tkáň aktivní součást pohybového aparátu vysoce diferencovaná tkáň příčně pruhovaná svalovina kosterní svalovina

Více

Bp1252 Biochemie. #11 Biochemie svalů

Bp1252 Biochemie. #11 Biochemie svalů Bp1252 Biochemie #11 Biochemie svalů Úvod Charakteristickou funkční vlastností svalu je schopnost kontrakce a relaxace Kontrakce následuje po excitaci vzrušivé buněčné membrány je přímou přeměnou chemické

Více

Biochemie svalu. Uspořádání kosterního svalu. Stavba kosterního svalu. Příčně pruhované svalstvo Hladké svalstvo Srdeční sval.

Biochemie svalu. Uspořádání kosterního svalu. Stavba kosterního svalu. Příčně pruhované svalstvo Hladké svalstvo Srdeční sval. Biochemie svalu Příčně pruhované svalstvo Hladké svalstvo Srdeční sval Uspořádání kosterního svalu Stavba kosterního svalu Tlustá filamenta myosin Tenká filamenta Aktin Tropomyosin Troponin Ostatní bílkoviny

Více

SVALOVÁ TKÁŇ. Ústav histologie a embryologie

SVALOVÁ TKÁŇ. Ústav histologie a embryologie SVALOVÁ TKÁŇ Obecná charakteristika hladké a příčně pruhované svaloviny (kosterní a srdeční). Stavba interkalárního disku. Funkční morfologie myofibrily. Mechanismus kontrakce. Ústav histologie a embryologie

Více

Sval. Svalová tkáň. Svalová tkáň. Tvary svalů. Druhy svalů dle funkce. Inervace tkáně. aktivní součást pohybového aparátu vysoce diferencovaná tkáň

Sval. Svalová tkáň. Svalová tkáň. Tvary svalů. Druhy svalů dle funkce. Inervace tkáně. aktivní součást pohybového aparátu vysoce diferencovaná tkáň Svalová tkáň Svalová tkáň Modul B aktivní součást pohybového aparátu vysoce diferencovaná tkáň příčně pruhovaná svalovina kosterní svalovina srdeční svalovina hladká svalovina nespecifický kontraktilní

Více

Svalová tkáň Svalová soustava

Svalová tkáň Svalová soustava Svalová tkáň Svalová soustava Svalová tkáň tvoří svaly Svalová soustava soubor svalů (sval = orgán) Sval vysoce specializovaný orgán pohyb jako odpověď na vlivy okolí pohyb v prostoru pohyb částí těla

Více

Rozdělení svalových tkání: kosterní svalovina (příčně pruhované svaly) hladká svalovina srdeční svalovina (myokard)

Rozdělení svalových tkání: kosterní svalovina (příčně pruhované svaly) hladká svalovina srdeční svalovina (myokard) Fyziologie svalstva Svalstvo patří ke vzrušivým tkáním schopnost kontrakce a relaxace veškerá aktivní tenze a aktivní pohyb (cirkulace krve, transport tráveniny, řeč, mimika, lidská práce) 40% tělesné

Více

Genetika člověka GCPSB

Genetika člověka GCPSB Inovace předmětu Genetika člověka GCPSB Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Genetika člověka / GCPSB 7. Genetika

Více

PORUCHY SVALOVÉHO NAPĚTÍ

PORUCHY SVALOVÉHO NAPĚTÍ Lukáš Hlaváček, Katedra zoologie Přf UP Olomouc, 2010 svaly jsou stále v mírné kontrakci, kterou označujeme jako svalové napětí (svalový tonus) svalové napětí představuje základní nervosvalový děj není

Více

Přehled tkání. Pojivová tkáň, složky pojivové tkáně, mezibuněčná hmota

Přehled tkání. Pojivová tkáň, složky pojivové tkáně, mezibuněčná hmota Přehled tkání. Pojivová tkáň, složky pojivové tkáně, mezibuněčná hmota Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 15.10.2013 K

Více

Přeměna chemické energie v mechanickou

Přeměna chemické energie v mechanickou Přeměna chemické energie v mechanickou Molekulám schopným této energetické přeměny se říká molekulární motory. Nejklasičtějším příkladem je svalový myosin (posouvá se po aktinu), ale patří sem i ATP-syntáza

Více

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA Funkce: uložiště odpadů a uskladnění chemických látek (fenolické

Více

Cytologie I, stavba buňky

Cytologie I, stavba buňky Cytologie I, stavba buňky Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 1.10.2013 Buňka je základní strukturální a funkční jednotka

Více

B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY

B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY mikrotubuly střední filamenta aktinová vlákna CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY funkce cytoskeletu - udržovat

Více

Přednáška 5 Biomechanika svalu

Přednáška 5 Biomechanika svalu 13.11.2013 Přednáška 5 Biomechanika svalu ANATOMIE MUDr. Vyšatová ANATOMIE MUDr. Vyšatová Obecná myologie Svalová vlákna, myofibrily, proteiny, sarcomery, skluzný model svalového stahu, stavba kosterního

Více

Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou. B. Dvořánková

Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou. B. Dvořánková Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou B. Dvořánková Obsah přednášky Buňka a její organely Extracelulární matrix Interakce buněk s ECM i navzájem Kultivace buněk in vitro Buněčné jádro Alberts: Molecular

Více

Gymnázium Jana Nerudy. Závěrečná práce studentského projektu SVALY. Evropský sociální fond Praha a EU Investujeme do vaší budoucnosti

Gymnázium Jana Nerudy. Závěrečná práce studentského projektu SVALY. Evropský sociální fond Praha a EU Investujeme do vaší budoucnosti Gymnázium Jana Nerudy Závěrečná práce studentského projektu SVALY Evropský sociální fond Praha a EU Investujeme do vaší budoucnosti Anna Čeňková Andrea Holoubková Hana Klupáková Veronika Zittová 2014 Alexandra

Více

BÍLKOVINY R 2. sféroproteiny (globulární bílkoviny): - rozpustné ve vodě, globulární struktura - odlišné funkce (zásobní, protilátky, enzymy,...

BÍLKOVINY R 2. sféroproteiny (globulární bílkoviny): - rozpustné ve vodě, globulární struktura - odlišné funkce (zásobní, protilátky, enzymy,... BÍLKVIY - látky peptidické povahy tvořené více než 100 aminokyselinami - aminokyseliny jsou poutány...: R 1 2 + R 2 R 1 R 2 2 2. Dělení bílkovin - vznikají proteosyntézou Struktura bílkovin primární sekundární

Více

F y z i o l o g i c k é p r i n c i p y p o h y b u

F y z i o l o g i c k é p r i n c i p y p o h y b u F y z i o l o g i c k é p r i n c i p y p o h y b u Aktivní pohyb je jedním ze základních projevů života. Existuje na úrovni subcelulární, celulární, orgánové a organismální. Zdrojem pohybu v živočišném

Více

Krev, složení krve, formované krevní elementy

Krev, složení krve, formované krevní elementy Krev, složení krve, formované krevní elementy Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 5.11.2013 SLOŽENÍ Celkový objem krve

Více

II. SVALOVÁ TKÁŇ PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ (ŽÍHANÁ) = svalovina kosterní

II. SVALOVÁ TKÁŇ PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ (ŽÍHANÁ) = svalovina kosterní II. SVALOVÁ TKÁŇ PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ (ŽÍHANÁ) = svalovina kosterní základní stavební jednotkou svalové vlákno, představující mnohojaderný útvar (soubuní) syncytiálního charakteru; vykazuje příčné pruhování;

Více

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ FUNKCE PROTEINŮ 1 VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ Příklad: protein: dystrofin onemocnění: Duchenneova svalová dystrofie 2 3 4 FUNKCE PROTEINŮ: 1. Vztah struktury a funkce proteinů 2. Rodiny proteinů

Více

Pohyb přípravný text kategorie A, B

Pohyb přípravný text kategorie A, B ÚSTŘEDNÍ KOMISE BIOLOGICKÉ OLYMPIÁDY BIOLOGICKÁ OLYMPIÁDA 2005/2006 40. ROČNÍK Pohyb přípravný text kategorie A, B Ivan ČEPIČKA Petr L. JEDELSKÝ Magdalena KUBEŠOVÁ Jana LIŠKOVÁ Jan MATĚJŮ Vendula STRÁDALOVÁ

Více

BUNĚČNÉ JÁDRO FYZIOLOGIE BUŇKY JADÉRKO ENDOPLASMATICKÉ RETIKULUM (ER)

BUNĚČNÉ JÁDRO FYZIOLOGIE BUŇKY JADÉRKO ENDOPLASMATICKÉ RETIKULUM (ER) BUNĚČNÉ JÁDRO FYZIOLOGIE BUŇKY Buněčné jádro- v něm genetická informace Úkoly jádra-1) regulace dělení, zrání a funkce buňky; -2) přenos genetické informace do nové buňky; -3) syntéza informační RNA (messenger

Více

základem veškerého aktivního pohybu v živočišnéříši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU

základem veškerého aktivního pohybu v živočišnéříši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU POHYB je jeden ze základních životních projevů pro život je nezbytný POHYB na všech úrovních: subcelulární (pohyb v rámci buňky) celulární (pohyb buňky) orgánový pohyb (pohyb orgánu) organizmální pohyb

Více

- 1 - Vlastní kontraktilní aparát - myofibrily- jsou uspořádány v tzv. sarkomérách.

- 1 - Vlastní kontraktilní aparát - myofibrily- jsou uspořádány v tzv. sarkomérách. - 1 - Svalové vlákno je buňka s mnoha jádry, na kterou se připíná nervové vlákno v motorické ploténce. Různý počet svalových vláken tvoří svalovou jednotku innervovanou pro společnou funkci. Povrch svalového

Více

HEMOPOESA II KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM I

HEMOPOESA II KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM I HEMOPOESA II KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM I Hemopoesa II Morfologie vývojových řad krevních elementů. Kardiovaskulární systém I Srdce endokard, myokard, epikard. Histologická stavba převodního systému. Ústav

Více

Biochemie svalové činnosti. Kardiomyocyty. Zdroj a eliminace Ca 2+ v sarkoplazmě srdečního svalu

Biochemie svalové činnosti. Kardiomyocyty. Zdroj a eliminace Ca 2+ v sarkoplazmě srdečního svalu Biochemie svalové činnosti (základní informace Harperova biochemie, str. 682 700) Kardiomyocyty Myokard se v mnohém podobá kosternímu svalstvu; patří též mezi příčně pruhované svalstvo. Jsou však zde dvě

Více

Cytologie. Přednáška 2010

Cytologie. Přednáška 2010 Cytologie Přednáška 2010 Buňka 1.Velikost 6 200 µm, průměrná velikost 20um 2. JÁDRO a CYTOPLAZMA 3. ORGANELY (membránové) 4. CYTOPLAZMATICKÉ INKLUZE 5. CYTOSKELET 6. Funkční systémy eukaryotické buňky:

Více

KOSTERNÍ, SRDEČNÍ A HLADKÝ SVAL

KOSTERNÍ, SRDEČNÍ A HLADKÝ SVAL KOSTERNÍ, SRDEČNÍ A HLADKÝ SVAL KOSTERNÍ, SRDEČNÍ A HLADKÝ SVAL Strukturální rozdíly Elektrická a mechanická aktivita Molekulární mechanizmy kontrakce Biofyzikální vlastnosti svalů Stupňování a modulace

Více

Obecná stavba a funkce svalu. Motorická svalová jednotka. Základy svalové nomenklatury. Energetické zdroje svalu. Svalová práce a únava.

Obecná stavba a funkce svalu. Motorická svalová jednotka. Základy svalové nomenklatury. Energetické zdroje svalu. Svalová práce a únava. Obecná stavba a funkce svalu. Motorická svalová jednotka. Základy svalové nomenklatury. Energetické zdroje svalu. Svalová práce a únava. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Sval - MUSCULUS Složitá struktura,

Více

Svaly. Svaly. Svalovina. Rozdělení svalů. Kosterní svalovina

Svaly. Svaly. Svalovina. Rozdělení svalů. Kosterní svalovina Svaly Svaly Aktivní tenze a pohyb Komunikace, práce Krevní cirkulace Trávení Vylučování Reprodukční systém Michaela Popková Dráždivá tkáň Elasticita Schopnost kontrakce a relaxace Kosterní (příčně pruhovaná)

Více

KŮŽE SILNÉHO TYPU KŮŽE S VLASY AXILLA NEHET MLÉČNÁŽLÁZA

KŮŽE SILNÉHO TYPU KŮŽE S VLASY AXILLA NEHET MLÉČNÁŽLÁZA KŮŽE SILNÉHO TYPU KŮŽE S VLASY AXILLA NEHET MLÉČNÁŽLÁZA Ústav histologie a embryologie MUDr. Jana Šrajerová Předmět: Praktická mikroskopie B02242 Prezentace je určena výhradně pro osobní studium studentů

Více

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly RIBOSOMY Částice složené z rrna a proteinů, skládají se z velké kulovité

Více

Typy svalové tkáně: Hladké svalstvo není ovladatelné vůlí!

Typy svalové tkáně: Hladké svalstvo není ovladatelné vůlí! SVALSTVO Typy svalové tkáně: 1. Hladké svalstvo Stavba je tvořeno jednojader. b. jádro je tyčinkovité, leží uprostřed buňky Nachází se: v trávicí trubici v děloze v močovodech v moč. měchýři ve vejcovodech

Více

Dějiny somatologie hlavním motivem byla touha vědět, co je příčinou nemoci a smrti

Dějiny somatologie hlavním motivem byla touha vědět, co je příčinou nemoci a smrti patří mezi biologické vědy, které zkoumají živou přírodu hlavním předmětem zkoumání je člověk název je odvozen od řeckých slov: SOMA = TĚLO LOGOS = VĚDA, NAUKA Dějiny somatologie hlavním motivem byla touha

Více

Interakce mezi buňkami a okolím

Interakce mezi buňkami a okolím Interakce mezi buňkami a okolím Struktury mezibuněčného prostoru: buněčný plášť ( glycocalyx ) mimobuněčná matrix ( extracellular matrix ) Buněčný plášť ( glycocalyx ) Struktura: uhlovodíkové řetězce složek

Více

Specializace buněčných povrchů Spojení buněk Molekulární koncepce biologického motoru

Specializace buněčných povrchů Spojení buněk Molekulární koncepce biologického motoru Specializace buněčných povrchů Spojení buněk Molekulární koncepce biologického motoru Ústav histologie a embryologie Doc. MUDr. Zuzana Jirsová, CSc. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie B02241

Více

Charakteristika epitelů. Epitelová tkáň. Bazální membrána. Bazální lamina. Polarita. Funkce basální laminy. buňky. Textus epithelialis

Charakteristika epitelů. Epitelová tkáň. Bazální membrána. Bazální lamina. Polarita. Funkce basální laminy. buňky. Textus epithelialis Charakteristika epitelů Epitelová tkáň Textus epithelialis buňky podkladem je bazální lamina těsně nahloučené s minimem mezibuněčné hmoty množství pevných mezibuněčných spojů různé tvary určující pro klasifikaci

Více

CYTOLOGIE 3. týden. Jádro a jeho komponenty Buněčný cyklus, mitosa, meiosa. Ústav histologie a embryologie

CYTOLOGIE 3. týden. Jádro a jeho komponenty Buněčný cyklus, mitosa, meiosa. Ústav histologie a embryologie CYTOLOGIE 3. týden Jádro a jeho komponenty Buněčný cyklus, mitosa, meiosa Ústav histologie a embryologie MUDr. Radomíra Vagnerová, CSc. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie 02241 Přednášky 2.

Více

ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory. doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel

ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory. doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386401, fax: +420

Více

Modul IB. Histochemie. CBO Odd. histologie a embryologie. MUDr. Martin Špaček

Modul IB. Histochemie. CBO Odd. histologie a embryologie. MUDr. Martin Špaček Modul IB Histochemie CBO Odd. histologie a embryologie MUDr. Martin Špaček Histochemie Histologická metoda užívaná k průkazu různých látek přímo v tkáních a buňkách Histochemie Katalytická histochemie

Více

Pohybový systém. MUDr.Kateřina Kapounková. Inovace studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu (CZ.107/2.2.00/ ) 1

Pohybový systém. MUDr.Kateřina Kapounková. Inovace studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu (CZ.107/2.2.00/ ) 1 Pohybový systém MUDr.Kateřina Kapounková Inovace studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu (CZ.107/2.2.00/15.0209) 1 Pohybový systém Svalová tkáň a Pojivové tkáně : vazivo, chrupavka, kost Složené

Více

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADY HISTOLOGICKÉ TECHNIKY 9 1.1 Světelný mikroskop a příprava vzorků pro vyšetření (D. Horký) 9 1.1.1 Světelný mikroskop 9 1.1.2 Zásady správného mikroskopování 10 1.1.3 Nejčastější

Více

Cytoskelet a molekulární motory: Biologie a patologie. Prof. MUDr. Augustin Svoboda, CSc.

Cytoskelet a molekulární motory: Biologie a patologie. Prof. MUDr. Augustin Svoboda, CSc. Cytoskelet a molekulární motory: Biologie a patologie Prof. MUDr. Augustin Svoboda, CSc. Cytosol: tekutá hmota, vyplňující prostor uvnitř buňky mezi organelami. Ve světelném mikroskopu se jeví jako amorfní

Více

Zvýšení výtěžnosti libové svaloviny využitím nové technologie Marel Streamline. Bc. Lucie Piskláková

Zvýšení výtěžnosti libové svaloviny využitím nové technologie Marel Streamline. Bc. Lucie Piskláková Zvýšení výtěžnosti libové svaloviny využitím nové technologie Marel Streamline Bc. Lucie Piskláková Diplomová práce 2012 Příjmení a jméno:. Obor:. P R O H L Á Š E N Í Prohlašuji, že beru na vědomí, že

Více

BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY

BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY 1 VÝZNAM BUNĚČNÉ MOTILITY A MOLEKULÁRNÍCH MOTORŮ V MEDICÍNĚ Příklad: Molekulární motor: dynein Onemocnění: Kartagenerův syndrom 2 BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY

Více

PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 1

PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 1 PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 1 Název cvičení: ŽIVOČIŠNÉ TKÁNĚ Teoretický úvod: Tkáň je soubor morfologicky podobných buněk, které plní určitou funkci. Buňky tvořící tkáň mohou být stejného typu, existují však

Více

Dána geometrickým uspořádáním polypeptidového řetězce

Dána geometrickým uspořádáním polypeptidového řetězce Otázka: Bílkoviny Předmět: Chemie Přidal(a): denisa Základní stavební jednotka živé hmoty, přítomné ve všech buňkách. Složení: z 20 základních aminokyselin Funkce: Stavební- kolagen-chrupavky, elastin-el.vazivo,

Více

Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl

Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk Aleš Hampl Tkáně Orgány Živé buňky, které plní různé funkce (podpora struktury, přijímání živin, lokomoce,

Více

- je nejmenší jednotkou živého organismu schopnou nezávislé existence (metabolismus, pohyb,růst, rozmnožování, dědičnost = schopnost buněčného dělení)

- je nejmenší jednotkou živého organismu schopnou nezávislé existence (metabolismus, pohyb,růst, rozmnožování, dědičnost = schopnost buněčného dělení) FYZIOLOGIE BUŇKY Buňka -základní stavební a funkční jednotka těla - je nejmenší jednotkou živého organismu schopnou nezávislé existence (metabolismus, pohyb,růst, rozmnožování, dědičnost = schopnost buněčného

Více

Aminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin. doc. Jana Novotná 2 LF UK Ústav lékařské chemie a klinické biochemie

Aminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin. doc. Jana Novotná 2 LF UK Ústav lékařské chemie a klinické biochemie Aminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin doc. Jana Novotná 2 LF UK Ústav lékařské chemie a klinické biochemie 1. 20 aminokyselin, kódovány standardním genetickým kódem, proteinogenní, stavebními

Více

Základy histologie. prof. MUDr. RNDr. Jaroslav Slípka, DrSc. Recenzovaly: doc. MUDr. Jitka Kočová, CSc. doc. RNDr. Viera Pospíšilová, CSc.

Základy histologie. prof. MUDr. RNDr. Jaroslav Slípka, DrSc. Recenzovaly: doc. MUDr. Jitka Kočová, CSc. doc. RNDr. Viera Pospíšilová, CSc. Základy histologie prof. MUDr. RNDr. Jaroslav Slípka, DrSc. Recenzovaly: doc. MUDr. Jitka Kočová, CSc. doc. RNDr. Viera Pospíšilová, CSc. Vydala Univerzita Karlova v Praze Nakladatelství Karolinum jako

Více

Popis anatomie srdce: (skot, člověk) Srdeční cyklus. Proudění krve, činnost chlopní. Demonstrace srdce skotu

Popis anatomie srdce: (skot, člověk) Srdeční cyklus. Proudění krve, činnost chlopní. Demonstrace srdce skotu Katedra zoologie PřF UP Olomouc http://www.zoologie. upol.cz/zam.htm Prezentace navazuje na základní znalosti z cytologie a anatomie. Doplňující prezentace: Dynamika membrán, Řízení srdeční činnosti, EKG,

Více

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings Biologie I Buňka II Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings BUŇKA II centrioly, ribosomy, jádro endomembránový systém semiautonomní organely peroxisomy

Více

Pohyb buněk a organismů

Pohyb buněk a organismů Pohyb buněk a organismů Pohybové buněčné procesy: Vnitrobuněčný transpost organel, membránových váčků Pohyb chromozómů při dělení buněk Cytokineze Lokomoce buněk (améboidní a řasinkový pohyb) Svalový pohyb

Více

Fyziologie svalů. Autor přednášky: Mgr. Martina Novotná, Ph.D. Přednáška se prochází klikáním nebo klávesou Enter.

Fyziologie svalů. Autor přednášky: Mgr. Martina Novotná, Ph.D. Přednáška se prochází klikáním nebo klávesou Enter. Fyziologie svalů Tato přednáška pochází z informačního systému Masarykovy univerzity v Brně, kde byla zveřejněna jako studijní materiál pro studenty předmětu dfgdfgdfgdfgdfg Fyziologie. Autor přednášky:

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA POHYBOVÁ SOUSTAVA člověk cca 600 svalů svalovina tvoří 40 až 45% hmotnosti těla hladká 3% Svalová

Více

Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.

Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I. Toxikodynamika toxikodynamika (řec. δίνευω = pohánět, točit) interakce xenobiotika s cílovým místem (buňkou, receptorem) biologická odpověď jak xenobiotikum působí na organismus toxický účinek nespecifický

Více

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z : Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): konca88 MO BI 01 Buňka je základní stavební jednotka živých organismů. Je to nejmenší živý útvar schopný samostatné existence a rozmnožování. Každá buňka má svůj

Více

Molekulová patobiochemie

Molekulová patobiochemie Prof. MUDr. Jaroslav Masopust, DrSc. Ústav klinické biochemie a patobiochemie, 2. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Molekulová patobiochemie srdeèního selhání (1. èást) 1. Úvod Od geniálního

Více

Sledování postmortálních změn jakosti u masa. Radek Holík

Sledování postmortálních změn jakosti u masa. Radek Holík Sledování postmortálních změn jakosti u masa Radek Holík Bakalářská práce 2008 ABSTRAKT Bakalářská práce je zaměřena na sledování postmortálních změn u vepřového a hovězího masa. Jejím cílem je zkoumání

Více

Substrát: látka, která se mění účinkem enzymu. NAD, NADP, FMN, FAD, koenzym Q, pyridoxalfosfát prostherická skupina: kofaktor vázán pevně

Substrát: látka, která se mění účinkem enzymu. NAD, NADP, FMN, FAD, koenzym Q, pyridoxalfosfát prostherická skupina: kofaktor vázán pevně Enzymy Enzymy katalyzátory živé buňky proteiny jednoduché nebo složené (holo)enzym = apoenzym + koenzym (kofaktor) apoenzym: proteinová část kofaktor: nízkomolekulová neaminokyselinová struktura nezbytně

Více

Fyziologie svalů. Typy svalů: - svaly kosterní (příčně pruhované), - srdeční (modifikovaný kosterní), - hladké svaly.

Fyziologie svalů. Typy svalů: - svaly kosterní (příčně pruhované), - srdeční (modifikovaný kosterní), - hladké svaly. Fyziologie svalů Svalová tkáň - je složena z buněk, které jsou schopny reagovat na podráždění změnou své délky nebo napětí, - slouží k pohybu a udržování polohy organizmu v prostoru, - tvoří stěny dutých

Více

Dýchací řetězec (DŘ)

Dýchací řetězec (DŘ) Dýchací řetězec (DŘ) Vladimíra Kvasnicová animace na internetu: http://vcell.ndsu.nodak.edu/animations/etc/index.htm http://vcell.ndsu.nodak.edu/animations/atpgradient/index.htm http://www.wiley.com/college/pratt/0471393878/student/animations/oxidative_phosphorylation/index.html

Více

Patofyziologie srdce. 1. Funkce kardiomyocytu. Kontraktilní systém

Patofyziologie srdce. 1. Funkce kardiomyocytu. Kontraktilní systém Patofyziologie srdce Funkce kardiomyocytu Systolická funkce srdce Diastolická funkce srdce Etiopatogeneze systolické a diastolické dysfunkce levé komory a srdečního selhání 1. Funkce kardiomyocytu Kardiomyocyty

Více

Histologie pro bakalářské studium Fyzioterapie. 1. Buňka. Jádro

Histologie pro bakalářské studium Fyzioterapie. 1. Buňka. Jádro Histologie pro bakalářské studium Fyzioterapie Buňka je základní složkou organismu a vědou, která se zabývá její obecnou stavbou je cytologie. Histologie (v užším slova smyslu) je nauka o stavbě základních

Více

Téma I: Tkáň svalová

Téma I: Tkáň svalová Téma I: Tkáň svalová Charakteristika: Morfologie: buňky nebo vlákna, spojená intersticiálním vazivem - hladký sval buňky bez příčného žíhání - kosterní sval vlákna (syncytium) příčně pruhovaná - srdeční

Více

Vazivo. Chrupavka. Kost

Vazivo. Chrupavka. Kost Pojivová tkáň Vazivo Chrupavka Kost Mezenchym Mezenchym Vazivo Chrupavka Kost Původ a funkce Původ mezenchym Funkce: - nutritivní (krevní cévy, difuze živin) - protektivní imunocompetentní buňky a produkce

Více

Sacharidy a polysacharidy (struktura a metabolismus)

Sacharidy a polysacharidy (struktura a metabolismus) Sacharidy a polysacharidy (struktura a metabolismus) Sacharidy Živočišné tkáně kolem 2 %, rostlinné 85-90 % V buňkách rozličné fce: Zdroj a zásobárna energie (glukóza, škrob, glykogen) Výztuž a ochrana

Více

*Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*

*Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc* AMINOKYSELINY PEPTIDY 2 9 aminokyselin POLYPEPTIDY 10 100 aminokyselin PROTEINY >100 aminokyselin PRIMÁRNÍ struktura SEKUNDÁRNÍÍ struktura TERCIÁLNÍ struktura KVARTÉRNÍ struktura Pořadí aminokyselin Skládaný

Více

8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany

8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany Ivo Frébort Polysacharidy Funkce: uchovávání energie, struktura, rozpoznání a signalizace Homopolysacharidy a

Více

BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA

BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA MITOSA - fáze: Profáze - kondensace chromosomů - 30 nm chromatine fibres vázané na matrix Rozpad Metafáze - párové ( sesterské ) chromatidy - vázané centromerou, seřazené

Více

Obecný metabolismus.

Obecný metabolismus. mezioborová integrace výuky zaměřená na rostlinnou biochemii a fytopatologii CZ.1.07/2.2.00/28.0171 Obecný metabolismus. Regulace glykolýzy a glukoneogeneze (5). Prof. RNDr. Pavel Peč, CSc. Katedra biochemie,

Více

Histologie pro bakalářské studium. 1. Buňka. Jádro

Histologie pro bakalářské studium. 1. Buňka. Jádro Histologie pro bakalářské studium Buňka je základní složkou organismu a vědou, která se zabývá její obecnou stavbou je cytologie. Histologie (v užším slova smyslu) je nauka o stavbě základních tkání (epitelové,

Více

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Buňky, tkáně, orgány, soustavy Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma

Více

Výuka histologie pro studenty fyzioterapie, optometrie a ortoptiky

Výuka histologie pro studenty fyzioterapie, optometrie a ortoptiky Výuka histologie pro studenty fyzioterapie, optometrie a ortoptiky Prof. MUDr. RNDr. Svatopluk Čech, DrSc. MUDr. Irena Lauschová, Ph.D. FYZI přednášky, praktika mikrosk. sál budova A1, přízemí, mikrosk.

Více

ší šířen Kontakty vyučujících Úvod do předmětu fyziologie Fyziologie svalstva Literatura. Trojan, Ganong, Guyton?

ší šířen Kontakty vyučujících Úvod do předmětu fyziologie Fyziologie svalstva Literatura. Trojan, Ganong, Guyton? Kontakty vyučujících Úvod do předmětu fyziologie MUDr. Vladimír Riljak, Ph.D. vladimir.riljak@lf1.cuni.cz tel.: 224968443 MUDr. Kateřina Jandová, Ph.D. katerina.jandova@lf1.cuni.cz tel.: 224968443 RNDr.

Více

Biopolymery. struktura syntéza

Biopolymery. struktura syntéza Biopolymery struktura syntéza Nukleové kyseliny Proteiny Polysacharidy Polyisopreny Ligniny.. Homopolymery Kopolymery (stat, alt, block, graft) Lineární Větvené Síťované kombinace proteiny Funkční úloha

Více

základem veškerého aktivního pohybu v živočišné říši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU

základem veškerého aktivního pohybu v živočišné říši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU Lukáš Hlaváček, Katedra zoologie Přf UP Olomouc, 2010 POHYB je jeden ze základních životních projevů pro život je nezbytný POHYB na všech úrovních: subcelulární (pohyb v rámci buňky) celulární (pohyb buňky)

Více

Exprese genetické informace

Exprese genetické informace Exprese genetické informace Stavební kameny nukleových kyselin Nukleotidy = báze + cukr + fosfát BÁZE FOSFÁT Nukleosid = báze + cukr CUKR Báze Cyklické sloučeniny obsahující dusík puriny nebo pyrimidiny

Více

pracovní list studenta

pracovní list studenta Výstup RVP: Klíčová slova: Pohybová soustava Renáta Řezníčková žák využívá znalosti o orgánových soustavách pro pochopení vztahů mezi procesy probíhajícími ve vlastním těle; usiluje o pozitivní změny ve

Více

Univerzita Palackého v Olomouci

Univerzita Palackého v Olomouci Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta zdravotnických věd Ústav fyzioterapie Kateřina Uhrová Adaptace kosterního svalu na odlišné typy pohybové zátěže v rámci programů pohybové rehabilitace, rekondičních

Více

BIOFYZIKA BUŇKY A TKÁNÍ

BIOFYZIKA BUŇKY A TKÁNÍ BIOFYZIKA BUŇKY A TKÁNÍ Čtyři strukturně-organizační principy buňky Paměťový nukleové kyseliny (chromosomy, ribosomy) Membránový lipidy membrány Cytoskeletální podpůrné vnitrobuněčné proteinové struktury

Více

Kardiovaskulární systém

Kardiovaskulární systém Kardiovaskulární systém Funkční anatomie srdce dvě funkčně spojená čerpadla pohánějící krev jedním směrem pravá polovina srdce levá polovina srdce pravá polovina (pravá komora a síň) pohání nízkotlaký

Více

Tkáně- rozdělení, základní stavba a funkce Pojiva-obecná charakteristika Mezibuněčná hmota, její tvorba a složení Stavba chrupavky

Tkáně- rozdělení, základní stavba a funkce Pojiva-obecná charakteristika Mezibuněčná hmota, její tvorba a složení Stavba chrupavky Tkáně- rozdělení, základní stavba a funkce Pojiva-obecná charakteristika Mezibuněčná hmota, její tvorba a složení Stavba chrupavky Junqueira C. a Carneiro J., Gartner L.P. a spol., Lüllmann- Rauch R.,

Více

umožňují enzymatické systémy živé protoplazmy, nezbytný je kyslík,

umožňují enzymatické systémy živé protoplazmy, nezbytný je kyslík, DÝCHÁNÍ ROSTLIN systém postupných oxidoredukčních reakcí v živých buňkách, při kterých se z organických látek uvolňuje energie, která je zachycena jako krátkodobá energetická zásoba v ATP, umožňují enzymatické

Více

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2013 LUCIE KOBYLKOVÁ Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav Technologie potravin Hodnocení jakosti hovězího masa Bakalářská

Více

Ivana FELLNEROVÁ PřF UP Olomouc

Ivana FELLNEROVÁ PřF UP Olomouc SRDCE Orgán tvořen specializovaným typem hladké svaloviny, tzv. srdeční svalovinou = MYOKARD Srdce se na základě elektrických impulsů rytmicky smršťuje a uvolňuje: DIASTOLA = ochabnutí SYSTOLA = kontrakce,

Více

Regulace metabolických drah na úrovni buňky

Regulace metabolických drah na úrovni buňky Regulace metabolických drah na úrovni buňky EB Obsah přednášky Obecné principy regulace metabolických drah na úrovni buňky regulace zajištěná kompartmentací metabolických dějů změna absolutní koncentrace

Více

PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY

PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY 1 VÝZNAM MEMBRÁNOVÝCH RECEPTORŮ V MEDICÍNĚ Příklad: Membránové receptory: adrenergní receptory (receptory pro adrenalin a noradrenalin) Funkce: zprostředkování

Více

STRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY

STRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY Morfologie (tvar) bakterií STRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY Tři základní tvary Koky(průměr 0,5-1,0 µm) Tyčinky bacily (šířka 0,5-1,0 µm, délka 1,0-4,0 µm) Spirály (délka 1 µm až100 µm) Tvorba skupin

Více

Proteiny Genová exprese. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

Proteiny Genová exprese. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Proteiny Genová exprese 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Bílkoviny (proteiny), 15% 1g = 17 kj Monomer = aminokyseliny aminová skupina karboxylová skupina α -uhlík postranní řetězec Znát obecný vzorec

Více

- tuhý obal udělující buňce tvar, mechanicky ji chrání před vlivy vnějšího prostředí

- tuhý obal udělující buňce tvar, mechanicky ji chrání před vlivy vnějšího prostředí Otázka: Cytologie Předmět: Biologie Přidal(a): Pípi PROKARYOTICKÁ BUŇKA: -jednodušší stavba než u eukaryotické b. Stavba: 1) Buněčná stěna - tuhý obal udělující buňce tvar, mechanicky ji chrání před vlivy

Více

VÝVOJ POHLAVNÍCH BUNĚK OOGENESE A SPERMATOGENESE OPLOZENÍ, RÝHOVÁNÍ, VÝVOJ BLASTOCYSTY

VÝVOJ POHLAVNÍCH BUNĚK OOGENESE A SPERMATOGENESE OPLOZENÍ, RÝHOVÁNÍ, VÝVOJ BLASTOCYSTY VÝVOJ POHLAVNÍCH BUNĚK OOGENESE A SPERMATOGENESE OPLOZENÍ, RÝHOVÁNÍ, VÝVOJ BLASTOCYSTY ÚHIEM 1. LF UK v PRAZE Předmět: B02241 Obecná histologie a obecná embryologie Akademický rok 2013 2014 POUZE PRO OSOBNÍ

Více

HISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE

HISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE OBSAH 1. STAVBA BUŇKY (S. Čech, D. Horký) 10 1.1 Stavba biologické membrány 11 1.2 Buněčná membrána a povrch buňky 12 1.2.1 Mikroklky a stereocilie 12 1.2.2 Řasinky (kinocilie) 13 1.2.3 Bičík, flagellum

Více