Pastva skotu na Šumavě očima geobotanika
|
|
- Antonín Urban
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s Srní dubna 2001 Pastva skotu na Šumavě očima geobotanika Ivona Matějková Biologická fakulta JU, Branišovská 31, CZ České Budějovice, Česká republika Úvod Návštěvníci Šumavy mohou stále častěji spatřit pasoucí se stáda skotu na rozsáhlých lukách a pastvinách, které od poválečného období až do nedávné doby tedy celých 50 let! ležely ladem, případně se na nich proháněly vojenské tanky. Stáda skotu se dnes stěhují také na bývalé pastviny po vojenských statcích, které byly zrušeny po r Šumavské louky a pastviny, získávané postupným odlesňováním krajiny (a z těchto důvodů označované termínem druhotné bezlesí ), jsou cenným přírodně-kulturním dědictvím, které tu po sobě zanechalo původní německé a česko-německé obyvatelstvo nacházejíce na nich svou obživu sedlačením po několik dlouhých staletí. Nesmírně cenné jsou historické údaje o způsobech tradičního hospodaření na Šumavě (SOLAR 1993, ZEITHAMMER 1902, aj.). Z literárních údajů i historických fotografií je dobře patrná převaha volně kombinované pastvy skotu, ovcí, koz a koní. Zatímco exploatační aktivity původního obyvatelstva se negativně podepsaly na stavu šumavských lesů, na nelesních plochách došlo k situaci zcela opačné: krajina významně získala na estetičnosti a druhové pestrosti jak v rámci rostlinných tak i živočišných společenstev. V pravidelně kosených a přepásaných travních porostech nacházejí uplatnění nejen původní druhy rostlin, ale i celá řada bylin a trav z předšumavských květnatých luk. Spolu s rostlinami se z předhůří na horské louky stěhují také rozmanití živočichové, především hmyz a ptactvo. S vyhnáním německého obyvatelstva po r. 1945, završeném likvidací příhraničních šumavských osad, dochází k naprostému úpadku tradičního hospodaření na šumavských pláních. Místo něj nastupuje v 60. letech éra tzv. socialistického zemědělství v podobě velkoplošných rekultivací a meliorací luk, scelování jednotlivých parcel do rozsáhlých zemědělských honů a přehnojování travních porostů. Na druhé straně tu však zůstávají rozsáhlé plochy luk a pastvin ležet ladem. Je víc než jasné, že takovéto závažné změny ve využívání krajiny citelně naruší až rozvrátí dřívější harmonické soužití rostlin a živočichů, neboť větší část druhů není schopna přizpůsobit se životu v novém prostředí. Výsledkem je redukce druhové pestrosti v krajině. Zatímco při rekultivacích dochází k rychlému a rapidnímu úbytku druhů, v opuštěných porostech probíhá snižování druhové bohatosti postupně. Hromadící se stařina nejprve dusí nízké a pomalu rostoucí byliny. Většinu ladovitých ploch postupně kolonizují agresivní bylinné druhy (kupř. ostřice třeslicovitá, metlice trsnatá) nebo náletové dřeviny (bříza, vrby). Odborníky zjištěný fakt, že druhotné bezlesí hostí v současné době až dvě třetiny vyšších rostlin z celé vrcholové části Šumavy (PRACH & al. 1996), nepochybně vypovídá o nutnosti cíleného obhospodařování šumavských travinných ekosystémů. Jaký způsob využití nelesní 51
2 krajiny však zvolit, aby plně vyhovoval požadavkům ochrany přírody a zároveň uživil samotné zemědělce? Nejschůdnější cestou k zajištění pravidelné péče o šumavské louky se jeví tzv. šetrná (extenzívní) pastva skotu, jejíž obnovou lze navázat na dlouholetou tradici pastevního hospodaření na Šumavě trvající až do r Tento způsob pastvy, spočívající v zatížení pastviny max. jedním kusem dobytka na 2 ha (KRTOUŠ 1995), je zároveň i ekonomicky přijatelný pro nynější zemědělce ovšem za nezbytné finanční výpomoci z podpůrných dotačních programů Mze a MŽP. V současné době se v NP Šumava pastevně obhospodařuje ca 5000 ha travních ploch (V. KRTOUŠ os. sdělení). Ve své disertační práci započaté na podzim r se pokouším o podrobný monitoring vegetačních změn ve vypásaných porostech vybraných polopřirozených luk v NPŠ. Výzkum je zčásti podporován z finančních prostředků grantového projektu Funkce horských luk při různých způsobech jejich obhospodařování (GA ČR 206/99/1410) a interního projektu Biologické fakulty JU. Metodika Pro podrobnější monitoring vegetačních změn na pastvinách byly zvoleny tyto lokality: Zhůří u Svojší (sušší i podmáčené zrašelinělé louky), Horská Kvilda (pastvina západně od obce), Kvilda (pastevní areály kolem obce), Knížecí Pláně (pastviny východně a jihovýchodně od obnoveného hřbitova), Zahrádky u Borových Lad (květnaté louky po obou stranách silnice, nivní louky po levém břehu Teplé Vltavy). Průběh pastvy je orientačně sledován také v pastevních areálech na Dobroníně, Jelenově, samotě Puchingerdorf, Bučině (Furík) a v bývalých VVP Stodůlky a Dobrá Voda. Nadmořská výška u lokalit se pohybuje v rozmezí 850 až 1100 m n. m. Před prvním vypásáním v daném roce jsou v porostech pořizovány fytocenologické snímky ke zhodnocení vegetační variability zkoumaných luk. Během pastevního období je na jednotlivých lokalitách odhadem zjišťována intenzita okusu u přítomných rostlinných druhů a jejich preference při spásání. Tato sledování jsou prováděna vždy v průběhu jednoho týdne po cca denních pauzách. Pro podchycení intenzity vypásání se na každé lokalitě zaznamenává doba pastvy, počet ks zvířat, kategorie a také plemeno. Od pol. května 1999 probíhá ve společenstvu s dominantní metlicí trsnatou (Deschampsia caespitosa) monitoring vegetačních změn jak v plochách spásaných tak v plochách nespásaných. Značná pozornost je věnována vlivu pastvy na populační biologii jednotlivých druhů s detailním zaměřením na dominanty sledovaných porostů a chráněné či ohrožené taxony. U druhů jsou sledovány především tyto parametry: a) působení sešlapu a okusu v odlišných pastevních termínech na vitalitu a obrůstání rostlinných druhů, b) možnosti jejich vegetativního i generativního rozmnožování (spojeno s fenologickým pozorováním), c) uplatnění půdní semenné banky v pastvou rozrušeném travním drnu, uchycování a přežívání semenáčků. Výčet studovaných rostlinných společenstev 1. Svaz Violion caninae SCHWICKERATH 1944 porosty s dominantní Nardus stricta (vzácně i s Calluna vulgaris); porosty s Agrostis capillaris a Festuca rubra; druhově bohaté nízkostébelné cenózy bez výraznějších dominant 2. Svaz Calthion TÜXEN 1937 em. LEBRUN et al zapojené porosty vlhkých až mokřadních luk s Deschampsia caespitosa a Bistorta major (příp. plus Carex nigra); poros- 52
3 ty mezofilních luk s Avenella flexuosa a Bistorta major; vysokostébelné porosty v nivách s Alopecurus pratensis a Deschampsia caespitosa; porosty podmáčených luk z okruhu as. Scirpetum sylvatici RALSKI 1931; porosty mezofilních stanovišť s dominantním Holcus mollis, pícninářsky nehodnotné porosty s Carex brizoides. 3. Svaz Polygono-Trisetion BRAUN-BLANQUET et TÜXEN ex MARSCHALL 1947 polokulturní středněvysokostébelné porosty (obvykle s vyšším zastoupením Ranunculus acris, Geranium sylvaticum, Alchemilla sp.). 4. svaz Caricion fuscae KOCH 1926 em. KLIKA 1934 porosty nízkých ostřic z okruhu as. Caricetum goodenowii J. BRAUN 1915 a Willemetio-Caricetum paniceae MORAVEC Svaz Caricion rostratae BALÁTOVÁ-TULÁČKOVÁ 1963 ostřicová společenstva rašelinných luk s Carex rostrata a Sphagnum sp. U skotu chovaném šumavskými zemědělci převažují masná plemena především Hereford, dále Aberdeen Angus, Simmental, občas jen chován i Charolais nebo Skotský náhorní skot. Při převodném křížení se uplatňuje Český červenostrakatý skot. Výsledky Ve většině zkoumaných typů vypásaných porostů začíná docházet ke zvyšování druhové pestrosti provázené diversifikací vegetačních typů v důsledku pravidelného odstraňování biomasy i díky tomu, že skot dává při výpasu přednost travám před dvouděložnými bylinami. Kladné vlivy pastvy: 1. Potlačuje agresivní bylinné druhy (včetně pícninářsky bezcenné Carex brizoides). 2. Prosvětluje porost, čímž podporuje konkurenčně slabé druhy ve spodním bylinném patře: Carlina acaulis, Euphrasia rostkoviana, Leontodon hispidus, Lychnis flos-cuculi, Pilosella officinarum, Polygala vulgaris, Thymus pulegioides, Veronica officinalis aj. nevyjímaje ani chráněné a vzácnější druhy: Arnica montana, Botrychium lunaria, Coeloglossum viride, Leucorchis albida, Parnassia palustris, Pilosella lactucella. 3. Podporuje regeneraci porostů z přechodné i vytrvalé půdní semenné banky (BEKKER 1998, GRIME 1979). Paznehty zvířat je rozrušován travní drn a vznikají mezery s obnaženou půdou, na níž se úspěšně ujímají semenáčky četných lučních druhů včetně chráněných taxonů: Gentianella praecox subsp. bohemica, Pedicularis palustris, P. sylvatica, Pinguicula vulgaris tj. krátkověkých rostlin odkázaných na neustálou regeneraci ze semen. Odrůstající semenáčky byly zjištěny také u dvou chráněných trvalek: Arnica montana a Gentiana pannonica. 4. Na paznehtech zvířat a ve výkalech jsou přenášena semínka lučních druhů po pastevním areálu (Pedicularis sylvatica, Calluna vulgaris, Campanula rotundifolia aj. BAKKER 1989). 5. Většina chráněných lučních druhů není spásána nebo jen okrajově, např. kvetoucí lodyhy Arnica montana. Překvapivě často jsou spásány hořké listy i květní lodyhy Gentiana pannonica, kterému se důkladně vyhýbá pouze Skotský náhorní skot. Větší kolonie hořce je nutné vyplotit z pastvy. 6. Mladé náletové dřeviny jsou úspěšně likvidovány okusem a odíráním. 7. Při realizaci pastvy se jeví jako optimální způsob vymezování plošných pastevních areálů, pravidelně přepásaných v průběhu celé vegetační sezóny, neboť: (a) plochy jsou procházeny a vypásány velmi nerovnoměrně (oblíbená vs neoblíbená místa), což podporuje vegetační rozrůzňování bylinných porostů, (b) je možné obnovit komunikaci mezi navzájem izolovanými populacemi určitého druhu a odvrátit tak riziko jejich postupné degenerace. Velmi aktuální záležitost u většiny chráněných lučních druhů! 53
4 8. V porostech dlouhodobě ležících ladem dochází již po prvním roce pastvy k výraznému zlepšení využitelnosti píce zvířaty v důsledku aktivizace růstu mladé hmoty. 9. Na vypásaných plochách vyniknou působivé krajinné prvky jako kamenné snosy, roztroušené balvany, zbytky kamenných zídek, úvozových cest, zavodňovacích struh či kamenných přejezdů. Záporné vlivy pastvy: 1. Plošně rozšířené druhově chudé porosty s dominantní Deschampsia caespitosa a Carex brizoides jsou vůči pastevním zásahům nejvíce rezistentní. Obě dominanty lze však postupně zredukovat kombinací pastvy a mulčování (Kvilda, Zahrádky). 2. Porosty svazu Calthion, rozšířené na vlhkých místech s kolísající hladinou spodní vody a živinami bohatší půdou, pravidelně zakyselovanou dešťovými srážkami, jsou často znehodnocovány nadměrným rozvojem sítiny rozkladité (Juncus effusus), kterou skot nespásá. 3. Mokřadní louky je žádoucí přepásat až během letního období, kdy podzemní voda zaklesává pod půdní povrch a nedochází k nadměrnému rozšlapání terénu s nepříznivými důsledky pro vegetaci. Citlivé jsou zejména širokolisté byliny (Crepis paludosa, Senecio rivularis, Valeriana dioica, Willemetia stipitata) a rašeliníky (Sphagnum sp.). 4. Zvířata mají tendenci se při pastvě seskupovat do jednotného stáda. Vytváření menších oddělených skupinek bylo pozorováno u Skotského náhorního skotu, Aberdeenů a mladých býků různých plemen. 5. V blízkosti ohradníků a napajedel, kde je intenzita sešlapu největší, může během pastvy dojít k poškození populací některých chráněných rostlinných druhů (kupř. orchideje, Gentiana pannonica, Aconitum callibotryon), podobně jako při častém přecházení stáda po strmém svahu (eroze půdy) nebo přes potoční brody. Další praktické postřehy: 1. Na pastvinách nebyl dosud zaznamenán jediný rostlinný druh, který by zůstal absolutně netknutý včetně jedovatého oměje šalamounku (zatím vždy bez tragických následků pro zvířata). 2. Kvalita výpasu je u jednotlivých plemen i kategorií znatelně rozdílná; nejméně vybíraví jsou Herefordi a Skotský náhorní skot, nejvíce Český červenostrakatý skot, zejména jalovice. Býci s oblibou vyhledávají skupinky náletových dřevin, které mechanicky likvidují. 3. Do každého pastevního areálu doporučuji zaplotit trvale zamokřenou plochu sloužící jako kaliště, které vyžadují zvířata zejména v horkých letních dnech. Kaliště se může stát atraktivní botanickou lokalitou, jak o tom svědčí bohaté kolonie Pinguicula vulgaris a Pedicularis sylvatica na Zhůří nebo vitální populace dnes vzácného Pedicularis palustris na Horské Kvildě. Semena těchto druhů mohou být navíc roznášena po okolí s bahnem ulpívajícím na srsti zvířat. Závěr Obnovou šetrné pastvy na polopřirozených loukách NPŠ prokazatelně dochází ke zvyšování druhové pestrosti v daném území i k podpoře vitality populací chráněných druhů rostlin. Hlavní zásluhu na tom mají lidé, kteří se rozhodli zasvětit svůj život zvelebování krásné horské krajiny celoroční dřině bez tučných výdělků, svátků a dovolené. Šumavští zemědělci, s nimiž se pravidelně setkávám při své práci, jsou lidé sečtělí a nepovrchní, kteří dokáží být stále nad věcí a umějí se radovat i z maličkostí. Vděčím jim za spoustu zajímavých postřehů, nápadů a moudrých myšlenek, za které bych jim chtěla touto cestou upřímně poděkovat. 54
5 Literatura BAKKER J. P., 1989: Nature Management by Grazing and Cutting. Geobotany, 14: 1 397, Dordrecht. BEKKER R. M,. 1998: The Ecology of Soil Seed Banks in Grassland Ecosystems. Rijksuniversiteit, Groningen. GRIME J. P., 1979: Plant Strategies and Vegetation Processes. The Pittman Press, Great Britain. KRTOUŠ V., 1995: Extenzivní zemědělství v podmínkách chráněného území. Šumava, 8: 4 5. PRACH K., ŠTECH M. & BENEŠ J., 1996: Druhotné bezlesí opomíjená složka biodiversity Šumavy. Silva Gabreta, 1: SOLAR J., 1993: Šumavské pastvinářství. Výběr z prací členů Historického klubu při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích, 30/1: ZEITHAMMER L. M., 1902: Šumava, kraj a lid. České Budějovice, 302p p. 55
LOUKY a PASTVINY. Jan HORNÍK. projekt Managementové centrum - občanská sdružení Daphne ČR a Centaurea
LOUKY a PASTVINY Jan HORNÍK projekt Managementové centrum - občanská sdružení Daphne ČR a Centaurea Podpořeno grantem z islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci finančního mechanismu EHP a Norského finančního
VícePřírodní památka Tesařov
Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. (1) zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Tesařov Název
VíceUhlík v biomase horské louky sečené, mulčované a ponechané ladem
Uhlík v biomase horské louky sečené, mulčované a ponechané ladem Zuzana Mašková Správa NP a CHKO Šumava, Sušice Jan Květ Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Ústav systémové
VícePlán péče o přírodní památku Kačenčina zahrádka. na období 2016-2025
Plán péče o přírodní památku Kačenčina zahrádka na období 2016-2025 listopad 2015 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 2501 kategorie ochrany: přírodní
VíceObecná pravidla pro naplňování cílů projektu LIFE CORCONTICA (LIFE 11 NAT/CZ/490)
Příloha č. 3 Aktualizace 6. 2. 2017 Obecná pravidla pro naplňování cílů projektu LIFE CORCONTICA (LIFE 11 NAT/CZ/490) 1. Zásahy přesně neurčené mapou (příloha č. 2, Dohody), budou upřesněny po dohodě s
VíceDatabáze produkce biomasy travinných ekosystémů v ČR
Databáze produkce biomasy travinných ekosystémů v ČR Lenka Stará Katedra biologie ekosystémů, Přírodovědecká fakulta JU Ústav systémové biologie a ekologie V rámci projektu Czech Carbo (2005-2007) se začala
VíceManagement a péče o typy přírodních stanovišť. Odborné požadavky a zkušenosti
Management a péče o typy přírodních stanovišť Odborné požadavky a zkušenosti Požadavky a vzájemná vazba mezi managementem a péčí o biotopy Základní cíle Udržení typů přírodních stanovišť a druhů podle
Víceití trvalých travních porostů
Výzkumný záměr č. MSM6215648905 Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu B. Dílčí metodika B1 Název: Indikátory pastevního využit ití trvalých
VíceTeplota a vlhkost půdy rozdílně využívaného lučního porostu na Šumavě
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 39 43 Srní 2. 4. dubna 2001 Teplota a vlhkost půdy rozdílně využívaného lučního porostu na Šumavě Tomáš Kvítek, Renata Duffková & Jana Peterková Výzkumný ústav meliorací
VíceRostlinné populace, rostlinná společenstva
Rostlinné populace, rostlinná společenstva Populace - soubor jedinců jednoho druhu, vyskytující se na určitém stanovišti a jsou stejného genetického původu ZNAKY POPULACE roste produkuje biomasu hustota
VíceAOPK ČR Ostrava. Agroenvironmetální opatření (louky a pastviny) a jejich možný přínos pro druhovou rozmanitost
Agroenvironmetální opatření (louky a pastviny) a jejich možný přínos pro druhovou rozmanitost AEO mají za úkol: Podpořit způsoby využití zemědělské půdy, které jsou v souladu s ochranou a zlepšením životního
VíceSrovnání biodiverzity sadů v různých režimech hospodaření. Martin Bagar
Srovnání biodiverzity sadů v různých režimech hospodaření Martin Bagar Zpracování monitoringu biologické rozmanitosti vinic a sadů v různých režimech produkce (konvenční, integrovaná a ekologická) Hluchý,
VícePlány péče o území ve správě pozemkových spolků. Na pramenech
Plány péče o území ve správě pozemkových spolků Pozemkový spolek pro přírodu a památky Podblanicka Na pramenech 1. Základní údaje 1.1. Název území Na pramenech je převzatý pomístní název. 1.2. Lokalizace
VícePastvinářství - úvod. Kvalita pastevní píce. Historie pastevního hospodářství. Historie pastevního hospodářství
Historie pastevního hospodářství Pastva významná role v historii Pastvinářství - úvod Neolit až středověk Jaro podzim pastva v okolí sídel, v zimě boj o přežití Lesní pastva je především u pastvy koní,
VíceStruktura a funkce lučních ekosystémů
Struktura a funkce lučních ekosystémů Louka Z různých definic a pohledů lze luční porost chápat různě: Městský člověk květnatá louka Zemědělec pícní porost Ekolog fytocenóza, geobiocenóza, ekosystém Producenti
VíceFinanční nástroje ochrany přírody a pastva ovcí a koz
Zpět Finanční nástroje ochrany přírody a pastva ovcí a koz Bohumil Fišer Finanční nástroje na podporu pastvy ovcí a koz Program péče o přírodu a krajinu Operační program životní prostředí 07 13 Horizontální
VíceDRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY)
DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) Celá škála ekosystémů: - dálniční, silniční a železniční náspy, protipovodňové hráze - úseky pod vedením vysokého napětí - vytěžené lomy a pískovny, včetně těch určených k
VíceDodatek k plánu. péče o přírodní rezervaci. Jihočeský kraj U zimního stadionu 1952/2, České Budějovice IČ České Budějovice
Juniperia, z.s. Senovážné náměstí 1736 370 01 České Budějovice Dodatek k plánu péče o přírodní rezervaci Krabonošská niva na období 2016-2021 Objednatel: Jihočeský kraj U zimního stadionu 1952/2, 370 76
VíceEkologické a zdravotní limity chovu skotu na Šumavě
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 219 223 Srní 2. 4. dubna 2001 Ekologické a zdravotní limity chovu skotu na Šumavě Vlasta Kroupová, Eva Matoušková & Miloslav Šoch Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích,
Více18. Přírodní rezervace Rybníky
18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní
VíceZákladní charakteristika území
NÁRODNÍ PARK ŠUMAVA Základní charakteristika území v r. 1991 (20.3.) vyhlášen za národní park plocha NP: 69030 ha - park plošně největší pro svoji polohu uprostřed hustě osídlené střední Evropy, relativně
VíceVoda v krajině. Péče, praktická opatření, možnosti financování
Voda v krajině Péče, praktická opatření, možnosti financování Voda v krajině Obnova a péče o mokřadní biotopy - tůně - rybníky - podmáčené louky Revitalizace vodních toků Vytváření nových tůní vhodné místo
VícePoznámky k péči o biotopy obojživelníků Jaromír Maštera
Poznámky k péči o biotopy obojživelníků Jaromír Maštera Havlíčkův Brod, listopad 2013 Ochrana obojživelníků = Ochrana a péče o rozmnožovací biotopy = vodní biotopy + Ochrana a péče o biotopy, které obývají
VícePříloha č. 8a - Přehled lokalit - Část A Oblast č.
Příloha č. 8a - Přehled lokalit - Část A Oblast č. Číslo lokality Název oblasti Invazní druh Sublokalita - místní název Pokryvnost invazního druhu (%) Způsob likvidace rostlin Rozloha lokality m 2 Technické
VíceOpatření v rámci PRV. Tab. č.: 6. P.č. Legislativa Druh opatření / popis Sazby. Základní podmínky
Tab. č.: 6 Opatření v rámci PRV 1 Nařízení vlády č. 75/2007 Sb., změna NV č.113/2008 Sb. Znevýhodněné oblasti - LFA - vyrovnávací příspěvek na hospodaření v znevýhodněných oblastech- jejich specifikace
VíceLouka v Jinošovském údolí
Ochranářský plán Louka v Jinošovském údolí 2015-2024 Pozemkový spolek pro přírodu a památky Podblanicka 1. Základní údaje 1.1. Název lokality Jinošovské údolí 1.2. Lokalizace Kraj: Středočeský Okres: Benešov
VícePlán pokusných prací Agrovýzkumu pro rok 2015-2020 v CHKO Jeseníky
Plán pokusných prací Agrovýzkumu pro rok 2015-2020 v CHKO Jeseníky A. Činnosti vztahující se k výzkumnému řešení problematiky Obnovené pastvy skotu na lokalitě Švýcárna (plán od 2015 2020) Správa CHKO
Více3. STRUKTURA ZEMĚDĚLSKÝCH PODNIKŮ V ROZLIŠENÍ PODLE TYPŮ VÝROBNÍHO ZAMĚŘENÍ
3. STRUKTURA ZEMĚDĚLSKÝCH PODNIKŮ V ROZLIŠENÍ PODLE TYPŮ VÝROBNÍHO ZAMĚŘENÍ Aktualizovaný klasifikační systém zemědělských podniků EU přináší nový pohled na strukturu českého zemědělství. Základní informaci
VíceNejnebezpečnější invazní druhy naší flóry
Nejnebezpečnější invazní druhy naší flóry Invaze a její důsledky invazní (zavlečené, nepůvodní, introdukované) rostliny nejsou na daném území původní (domácí) a byly do něho člověkem úmyslně nebo neúmyslně
Vícena území státu a zásadách jejich používání, ve znění nařízení vlády č. 81/2011 Sb.
Částka 8 Sbírka zákonů č. 20 / 2016 Strana 169 20 VYHLÁŠKA ze dne 14. ledna 2016 o vyhlášení Národní přírodní památky Zhejral a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Ministerstvo životního prostředí
Více10.5.2011 TRVALÉ TRAVNÍ POROSTY. I. Produkční funkce TTP. Rozdělení TTP podle způsobu využívání. II. Mimoprodukční funkce TTP
TRVALÉ TRAVNÍ POROSTY Trvalé smíšené společenstvo rostlin, které se udržuje pravidelným využíváním VYUŽTÍ A INTEZIFIKACE TRVALÝCH TRAVNÍCH POROSTŮ NA BIOPLYN Agrobotanické složky Trávy Jeteloviny Ostatní
VíceLIFE CORCONTICA (LIFE 11 NAT/CZ/490)
Příloha č. 4 Obecná pravidla pro naplňování cílů projektu LIFE CORCONTICA (LIFE 11 NAT/CZ/490) 1. Zásahy přesně neurčené mapou (Příloha č.2, Dohody), budou upřesněny po dohodě s hospodářem nejpozději před
VícePLÁN PÉČE PRO OBDOBÍ 2008 2017 PŘÍRODNÍ PAMÁTKA OHRAZENÍ. České Budějovice
PLÁN PÉČE PRO OBDOBÍ 2008 2017 PŘÍRODNÍ PAMÁTKA OHRAZENÍ Listopad 2007 České Budějovice Přírodní památka Ohrazení Strana 2 Přírodní památka Ohrazení Pro období: 2008 2017 1. Základní identifikační a popisné
VíceObnovená pastva skotu a ovcí ve vrcholových partiích Hrubého Jeseníku
Seminář je výstupem k institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace, Rozhodnutí MZe ČR č. R1215 na rok 2015. Seminář Pastva hospodářských zvířat v chráněných územích České
VíceOdbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny
Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Dle rozdělovníku Datum Oprávněná úřední osoba jednací Spisová značka 17. ledna 2013 Ing. Kateřina Novotná KUZL 3615 /2013 KUSP
VíceInformační panel na Pístovských mokřadech
Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině 5. května 15, 586 01 Jihlava, IČO 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Informační panel na Pístovských mokřadech Foto: J. Maštera Jaromír Maštera září 2010
VíceTechnika ošetřování půd uváděných do klidu
Technika ošetřování půd uváděných do klidu S ohledem na to, že na plochách půd uváděných do klidu není žádoucí přirozený úhor s ponecháním půdy svému osudu s následným nebezpečím zaplevelení a růstu různých
VícePříloha XII - popis segmentů aktuálního stavu vegetace
Příloha XII - popis segmentů aktuálního stavu vegetace číslo kód ses plocha [a] název popis stg 1 11 1 79,50 orná půda základní velmi mírný Z svah; plodiny: pícniny, úzkořádkové obilniny, kukuřice, brambory;
VíceNAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE
NAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE č. 17/2013 ze dne 14. 11. 2013, o vyhlášení Přírodní rezervace Nad Zavírkou a jejího ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Rada Jihočeského kraje stanoví
VíceOptimalizace vojenských újezdů ve vazbě na ochranu přírody a krajiny
Praha 1 - Novotného lávka, 6. ledna 2015 Optimalizace vojenských újezdů ve vazbě na ochranu přírody a krajiny Ministerstvo životního prostředí sekce ochrany přírody a krajiny 1 Záměr na vyhlášení Chráněné
VíceKUŇKA OHNIVÁ a ČOLEK VELKÝ na Vysočině a příklady vhodného managementu
KUŇKA OHNIVÁ a ČOLEK VELKÝ na Vysočině a příklady vhodného managementu Jaromír Maštera říjen 2013 Obojživelníci na Vysočině Česká republika - 21 druhů Vysočina - 15 druhů: mlok čolek velký čolek horský
VíceA. Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území PŘÍRODNÍ PAMÁTKA NA OSTRÁŽNÉ (dle 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny)
Příloha I. A. Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území PŘÍRODNÍ PAMÁTKA NA OSTRÁŽNÉ (dle 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) Název zvláště chráněného území: Na Ostrážné Předměty
VíceNELESNÍ EKOSYSTÉMY MOKŘADNÍ
NELESNÍ EKOSYSTÉMY MOKŘADNÍ Prameniště - vývěry podzemní vody; velmi maloplošné ekosystémy - prameništní mechorosty, často porosty řas - nízké ostřice, suchopýry, přesličky aj. - složení vegetace je výrazně
VíceZákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření
VíceObnova biotopů na Pístovských mokřadech
Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČO 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Obnova biotopů na Pístovských mokřadech Závěrečná zpráva projektu Foto: A. Mašterová Jan
VícePLÁN PÉČE PRO OBDOBÍ 2014 2023 PŘÍRODNÍ PAMÁTKA DOLEJŠÍ DRÁHY
PLÁN PÉČE PRO OBDOBÍ 2014 2023 PŘÍRODNÍ PAMÁTKA DOLEJŠÍ DRÁHY listopad 2012 Plán péče pro přírodní památku Dolejší dráhy na období 2014 2023 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1. Evidenční kód
Vícepřírodní památka Kounické louky
Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. přírodní památka Kounické louky
VíceVýukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami
Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Ekologie, krajina a životní prostředí, ochrana životního prostředí, geologie a pedologie, praxe (Ing. Lenka Zámečníková) I) pracovní listy, poznávačky,
VíceZáklady lesnické typologie
Základy lesnické typologie 1 Základy lesnické typologie Rozmanitost přírodních podmínek v ČR 2 Základy lesnické typologie Rozmanitost přírodních podmínek v ČR 3 Základy lesnické typologie Rozmanitost přírodních
VíceNávrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ
Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ Název zvláště chráněného území Přírodní památka Matyáš Předmět ochrany a jeho popis Předmětem ochrany podle zřizovacího předpisu
Více1 Chráněná krajinná oblast Poodří K zajištění ochrany přírody a krajiny části území nivy řeky Odry se vyhlašuje Chráněná krajinná
Strana 546 Sbírka zákonů č. 51 / 2017 51 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 15. února 2017 o Chráněné krajinné oblasti Poodří Vláda nařizuje podle 25 odst. 3 zákona č. 114/ /1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny: 1
VíceEVROPSKY VÝZNAMNOU LOKALITU PŘÍRODNÍ PAMÁTKU LOBENDAVA - KOSTEL PLÁN PÉČE NAVRHOVANOU
PLÁN PÉČE O EVROPSKY VÝZNAMNOU LOKALITU NAVRHOVANOU PŘÍRODNÍ PAMÁTKU LOBENDAVA - KOSTEL NA OBDOBÍ 2010-2019 VYGORON - OBČANSKÉ SDRUŽENÍ BORŠOVSKÁ 18, 370 07 ČESKÉ BUDĚJOVICE kontaktní osoby OLDŘICH ČÍŽEK
VíceObnova, resp. tvorba druhově bohatých lučních ekosystémů na výsypkách
Obnova, resp. tvorba druhově bohatých lučních ekosystémů na výsypkách Bc. Anna Matoušů, PřF JČU Doc. Jan Frouz, Ústav pro životní prostředí PřF UK / ÚPB Klasické rekultivace (lesnické, zemědělské) jsou
VíceNázev směsi Doporučená obnova Zemědělské travní směsi luční a na ornou půdu
Název směsi Doporučená obnova Složení směsi Zemědělské travní směsi luční a na ornou půdu LOUKA raná LOUKA pozdní LUČNÍ SMĚS do sucha LUČNÍ SMĚS standard (bez jetele) ZATRAVŇOVACÍ SMĚS Srha laločnatá Ovsík
VíceZávěrečná zpráva o projektu
KVK12_louka_ZZ_www.doc str. 1 Údaje o projektu Závěrečná zpráva o projektu Grantový program Karlovarského kraje název projektu: Zdrojové plochy diaspor lučních rostlin Evidenční číslo smlouvy: D583/2012
VíceLesnictví a funkce lesa Lesnické disciplíny
Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji E- learningový materiál Lesnictví a funkce lesa Lesnické disciplíny Lesnická typologie Ing. Robert Knott, Ph.D. Podpora praktických
VíceVýznam historických zahrad a parků pro uchování přírodních stanovišť
Význam historických zahrad a parků pro uchování přírodních stanovišť Markéta Šantrůčková, Katarína Demková, Jiří Dostálek, Tomáš Frantík Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví,
VíceJ a n L e š t i n a Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně
Hospodaření zemědělce v krajině a voda J a n L e š t i n a Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně lestina@vurv.cz tel. 737 233 955 www.vurv.cz ZEMĚDĚLSTVÍ A VODA Zemědělská výroba má biologický
VíceObsah. SPPK D : 2015 Pastva. 1. Účel a náplň standardu Pastevní systémy Zatížení pastviny Výška porostu...
Obsah 1. Účel a náplň standardu... 3 2. Pastevní systémy... 4 2.1 Kontinuální pastva... 4 2.2 Rotační pastva... 4 2.3 Jednorázová pastva... 5 2.4 Pastva pomocí pasteveckých psů... 5 3. Zatížení pastviny...
VíceNAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE
NAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE č. 28/2013 ze dne 14. 11. 2013, o vyhlášení Přírodní rezervace Vrbenské rybníky a jejího ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Rada Jihočeského kraje
VíceNávrh. na vyhlášení zvláště chráněného území
Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Pod Sviňovicemi
VíceO poznání méně pozornosti přitahuje Nízký Jeseník, jehož nadmořská výška dosahuje pouze 800 m nad mořem.
Jeseníky Hrubý Jeseník je geomorfologický celek a dominantní pohoří Slezska a části severní Moravy, které patří ke Krkonošsko-jesenické subprovincii (respektive k Sudetům) jako jejich nejvýchodnější část.
VíceNávrh plánu péče o přírodní rezervaci Hornovltavické pastviny. na období
Návrh plánu péče o přírodní rezervaci Hornovltavické pastviny na období 2016-2025 Správa NP Šumava 2016 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 2319
VíceJílek vytrvalý - anglický- Jílek mnohokvětý. -italský Nejvýznamnější uplatnění v polním pícninářství
Nejvýznamnější uplatnění v polním pícninářství Jílek mnohokvětý -italský- Vynikající kvalita píce, jemná pokožky, pomalá inkrustace Dělí se na biologicky rozdílné typy: a) Jednoletý b) Dvou až tříletý
VíceOdbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny
Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Dle rozdělovníku Datum Oprávněná úřední osoba Číslo jednací Spisová značka 16.1. 2013 Petr Pavelčík KUZL 3408/2013 KUSP 3408/2013
VíceZávěrečná zpráva o projektu
KVK10_louka_ZZ_702_w.doc str. 1 Závěrečná zpráva o projektu Grantový program Karlovarského kraje *Hadinec obecný ve sbírce rostlin Karlovarského kraje Údaje o projektu název projektu: Zdrojové plochy diaspor
VíceBezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les
TISKOVÁ ZPRÁVA 181/11 21.11.2011 Bezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les Rozsah a způsob zásahů proti kůrovci v Národním parku Bavorský les je v poslední době velmi rozdílně interpretován,
VícePřírodní rezervace Mokřady pod Vlčkem
Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní rezervace Mokřady pod
VícePŘÍRODNÍ REZERVACI PRAVĚTÍNSKÁ LADA
PLÁN PÉČE O PŘÍRODNÍ REZERVACI PRAVĚTÍNSKÁ LADA PRO PRO OBDOBÍ 2016 2025 SPRÁVA NÁRODNÍHO PARKU ŠUMAVA 2016 0 1. Základní údaje o zvláště chráněné území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo:
VíceEKOSYSTÉMY LOUKY A PASTVINY
Luční stanoviště - přirozeně zřejmě jen maloplošně (ale četně ve světlých lesích!) - větší souvislé plochy vytvořeny lidskou činností - obhospodařování: jednosečné či dvousečné louky - vliv podkladu a
VíceCitlivá mozaiková seč v PR Šévy na Bučovicku (východní Morava).
Mozaiková seč (v popředí) u Karlových Varů vyhovuje hnědáskovi chrastavcovému (Euphydryas aurinia) i všem dalším druhům bezobratlých vázaných na vlhké louky. Velkoplošná intenzivní pastvina skotu (v pozadí)
VíceLolium perenne. Lolium perenne. Phleum pratense. Vilém Pavlů
BĚŽNÉ DRUHY TRAVNÍCH POROSTŮ Lolium perenne Vilém Pavlů Jílek vytrvalý je volně trsnatá vytrvalá tráva, která snáší sešlapávání zvířaty a dobře obrůstá po spasení. Řadí se mezi druhy náročnější na živiny
VíceCharakteristika AEO-K podopatření Specifické informace k opatřením AEO-K OBDOBÍ II.PILÍŘ NÁROKOVÉ DOTACE
OBDOBÍ 2015-2020 II.PILÍŘ NÁROKOVÉ DOTACE II.pilíř - nárokové dotace AEO-K 1 Specifické informace k opatřením AEO-K Poskytnutí dotace : - Podání žádosti o poskytnutí peněz (x zařazení do opatření) každoročně
VíceAgentura ochrany přírody a krajiny České republiky Správa CHKO Broumovsko. Plán péče. o přírodní památku Šafránová stráň. na období 2009 2018
Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky Správa CHKO Broumovsko Plán péče o přírodní památku Šafránová stráň na období 2009 2018 Obsah: 1. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ A POPISNÉ ÚDAJE O ZCHÚ - PŘÍRODNÍ
VícePodpora populace užovky stromové
KVK09_hadi_ZZ_D771_w.doc str. 1 Název projektu: Závěrečná zpráva o projektu Grantový program Karlovarského kraje Podpora populace užovky stromové Evidenční číslo smlouvy: D 771/2009 program: Záchranné
VíceVliv omezení dusíkatého hnojení na botanické složení a výnosy trvalých lučních porostů
Vliv omezení dusíkatého hnojení na botanické složení a výnosy trvalých lučních porostů Doc.Ing. Jiří Mrkvička,CSc. Doc.Ing. Miloslava Veselá,CSc. Ing. Jaroslav Fogl,CSc. Ing. Jaroslav Vrzal,CSc. Katedra
VíceCo prozradí žáby zpěvem?
Co prozradí žáby zpěvem? ( Obojživelníci Vysočiny a jejich biotopy ) Jaromír Maštera Autoři většiny fotografií: Jaromír Maštera a Jan Dvořák Co prozradí žáby svým zpěvem? 1) Je jaro! zima definitivně skončila
VíceInvazní druhy rostlin NP Šumava. Eva Buršíková, Romana Roučková Správa Národního parku Šumava
Invazní druhy rostlin NP Šumava Eva Buršíková, Romana Roučková Správa Národního parku Šumava Rostlinné invaze v Národním parku Šumava Národní park Šumava 2 Lupina mnoholistá Lupinus polyphyllus Bobovité
VíceFinanční zdroje pro ochranu přírody a krajiny a role AOPK ČR při jejich administraci
Finanční zdroje pro ochranu přírody a krajiny a role AOPK ČR při jejich administraci Eva Burešová eva.buresova@nature.cz Středisko České Budějovice Krajina velké části Čech byla za posledních 50 let výrazně
VíceIng. Jan Leugner, Ph.D. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. Úvodní seminář k projektu č. EHP-CZ02-OV
Představení projektu, příklady pěstebních opatřeních hodnocených v rámci projektu Pěstební opatření pro zvýšení biodiverzity v lesích v chráněných územích Ing. Jan Leugner, Ph.D. Výzkumný ústav lesního
VíceJak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc.
Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc. Obsah přednášky 1. Tradiční pohled na zdravou krajinu 2. mechanismy pohybu látek postupně od úrovně celé rostliny přes porosty, ekosystémy až
VíceŠkolící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů Tradiční využívání planých rostlin. Ochrana přírody & pozemkové právo 23. 3.
Tento projekt je realizován v rámci Školící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů Tradiční využívání planých rostlin Ochrana přírody & pozemkové právo 23. 3. 2012 Tento projekt je realizován v rámci
VíceEVROPSKY VÝZNAMNOU LOKALITU PŘÍRODNÍ PAMÁTKU ÚŠTĚK - KOSTEL PLÁN PÉČE NAVRHOVANOU
PLÁN PÉČE O EVROPSKY VÝZNAMNOU LOKALITU NAVRHOVANOU PŘÍRODNÍ PAMÁTKU ÚŠTĚK - KOSTEL NA OBDOBÍ 2010-2019 VYGORON - OBČANSKÉ SDRUŽENÍ BORŠOVSKÁ 18, 370 07 ČESKÉ BUDĚJOVICE kontaktní osoby JAN ŠAMATA & OLDŘICH
VíceZemědělské travní směsi - luční
Zemědělské travní směsi - luční LOUKA raná LOUKA pozdní LUČNÍ SMĚS do sucha Srha laločnatá raná 37% Velmi intenzívní směs, snáší sušší i vlhčí polohy. Vysoký podíl srhy a ovsíku zajišťuje ranost a velmivysoké
VícePřírodní rezervace Maršálka
AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČESKÉ REPUBLIKY Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území a ochranného pásma zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 a 37 odst. 1 zákona č. 114/1992
VíceJsme schopni omezit výskyt šťovíků (Rumex spp.) v našich travních porostech?
Jsme schopni omezit výskyt šťovíků (Rumex spp.) v našich travních porostech? doc. Ing. Bohumír Cagaš, CSc., SPJTS Zubří doc. Ing. Stanislav Hejduk, Ph.D., Mendelova univerzita Brno 2014 Šťovík (Rumex spp.)
VíceVYHLÁŠKA ze dne 19. prosince 2013 o vyhlášení Národní přírodní rezervace Králický Sněžník a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
Strana 7652 Sbírka zákonů č. 447 / 2013 447 VYHLÁŠKA ze dne 19. prosince 2013 o vyhlášení Národní přírodní rezervace Králický Sněžník a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Ministerstvo životního
VíceCross compliance. Principy, cíle, vazba na společnou zemědělskou politiku, možnosti poradenství
Cross compliance Principy, cíle, vazba na společnou zemědělskou politiku, možnosti poradenství Nové trendy v zemědělství stoupající spotřeba potravin se specifickými kvalitativními parametry např. ze systému
VíceIng. Jan Dvorský
Zákonné požadavky na hospodaření 1 a 5 Životní prostředí Ing. Jan Dvorský 10.02.2009 Oblast životní prostředí Podoblast ochrana ptáků Implementace Směrnice Rady o ochraně volně žijících ptáků 79/409/EHS.
VíceKvětnice. Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: 204 Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj: Obec s rozš. působností 3. st. Katastrální území:
Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: 204 Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj: Obec s rozš. působností 3. st. Katastrální území: Přírodní památka 14.200/88-SÚOP Jihomoravský kraj Tišnov Tišnov Vojenský újezd: - -
VíceSouhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Trhovky CZ0213078
Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Trhovky CZ0213078 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Trhovky Kód lokality: CZ0213078 Kód lokality v ÚSOP: 2606
VíceRůstová dynamika smrkových výsadeb na degradovaných stanovištích v extrémních polohách NP Šumava
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 153 157 Srní 2. 4. dubna 2001 Růstová dynamika smrkových výsadeb na degradovaných stanovištích v extrémních polohách NP Šumava Jiří Remeš & Iva Ulbrichová Katedra pěstování
VícePŘÍMÉ PLATBY 2016 Novela nařízení vlády č. 50/2015 Sb. Ministerstvo zemědělství
PŘÍMÉ PLATBY 2016 Novela nařízení vlády č. 50/2015 Sb. Ministerstvo zemědělství Nový systém přímých plateb od 2015 vícesložkový systém platby pouze pro aktivní zemědělce zachována možnost SAPS až do 2020
VíceLIFE15 NAT/CZ/ Hana Pánková - Botanický ústav AV ČR,v.v.i.
LIFE15 NAT/CZ/000818 Hana Pánková - Botanický ústav AV ČR,v.v.i. Projekt je realizován s finančním příspěvkem Evropské unie, programu Life a Ministerstva životního prostředí. LIFE15 NAT/CZ/000818 Realizace:
VícePracovní verze. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 2014. o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů
Pracovní verze NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 2014 o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů Vláda nařizuje podle 3a odst. 4 a odst. 5 písm. f), 3i, 3l a 3m zákona č. 252/1997 Sb.,
VíceZákladní údaje. Vyhlášen: 1991 NP 6267 ha OP 2822 ha. NP Thayatal Vyhlášen ha. Ptačí oblast Podyjí vyhlášena ha
Základní údaje Vyhlášen: 1991 NP 6267 ha OP 2822 ha NP Thayatal Vyhlášen 2000 1330 ha Ptačí oblast Podyjí vyhlášena 2004 7666 ha EVL Podyjí vyhlášena 2005 6273 ha - 13 biotopů - 13 druhů Zásady a východiska
VíceFinanční nástroje péče o přírodu a krajinu. Odbor péče o přírodu a krajinu
Finanční nástroje péče o přírodu a krajinu Odbor péče o přírodu a krajinu Zvláště chráněná území v ČR Zvláště chráněná území v ČR 4 NP, 25 CHKO, 114 NPR, 107 NPP, 798 PR, 1206 PP Celkem je třeba na zajištění
VíceLÖW & spol., s.r.o. Studie, plány a projekty pro krajinu a vesnici Vranovská 102, 614 00 Brno Tel.: 545575250, 545576740 Fax.: 545576250 E-mail:
LÖW & spol., s.r.o. Studie, plány a projekty pro krajinu a vesnici Vranovská 102, 614 00 Brno Tel.: 545575250, 545576740 Fax.: 545576250 E-mail: lowaspol@lowaspol.cz IČ: 46990798 DIČ: CZ46990798 Brno 2009
VíceNázev zkoušky Zkouška je: Forma Počet témat. Praxe povinná praktická zkouška 10. Chov zvířat povinná ústní zkouška 25
Ředitel Střední školy zahradnické a zemědělské, Děčín Libverda, příspěvková organizace Ing. Libor Kunte, Ph.D. určuje pro žáky oboru Agropodnikání v souladu s 79, odst. 3) zákona č.561/2004 Sb. o předškolním,
Více