VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI

Transkript

1 011 VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI

2

3 VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI ZA ROK 2011

4 Obsah 1. ÚVOD 4 2. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O VYSOKÉ ŠKOLE Úplný název vysoké školy, běžně užívaná zkratka názvu, sídlo (vč. adresy) vysoké školy 7 a všech součás (fakult, ins tutů, ústavů a poboček) 2.2. Organizační schéma ČZU v roce Složení (s uvedením změn v roce 2011) vědecké rady, správní rady, akademického senátu 11 a dalších orgánů dle vnitřních předpisů ČZU 2.4. Zastoupení ČZU v reprezentaci vysokých škol (Česká konference rektorů, 14 Rada vysokých škol) s uvedením členů (vč. změn v roce 2011) a jejich funkcí v orgánech reprezentace 2.5. Poslání, vize a strategické cíle ČZU Změny v oblas vnitřních předpisů ČZU v roce STUDIJNÍ PROGRAMY, ORGANIZACE STUDIA A VZDĚLÁVACÍ ČINNOST Akreditované studijní programy Studijní programy uskutečňované v cizím jazyce Studijní programy typu double-degree Akreditované studijní programy uskutečňované společně s jinou vysokou školou se sídlem v ČR Akreditované studijní programy uskutečňované společně s vyšší odbornou školou 28 (název studijního programu a označení spolupracující ins tuce) 3.6. Akreditované studijní programy nebo jejich čás, které vysoká škola uskutečňuje 28 mimo obec, ve které má sídlo 3.7. Celkový počet akreditovaných studijních programů popsaných metodikou výstupů 29 z učení v souladu s Národním referenčním rámcem terciárního vzdělávání 3.8. Charakteris ka a využívání kreditního systému studia, uplatňování pravidel ECTS 30 a včetně získávání Diploma Suplement Label a ECTS Label 3.9. Další vzdělávací ak vity (mimo uskutečňování akreditovaných studijních programů) realizované na ČZU STUDENTI NA ČZU Studen v akreditovaných studijních programech Studen -samoplátci Studen ve věku nad 30 let Neúspěšní studen v akreditovaných studijních programech Opatření uplatňovaná pro snížení studijní neúspěšnos ABSOLVENTI ČZU Absolven akreditovaných studijních programů Spolupráce a kontakty s absolventy Zaměstnanost a zaměstnatelnost absolventů ČZU a jejich zjišťování Spolupráce s budoucími zaměstnavateli ZÁJEM O STUDIUM NA ČZU Zájem o na ČZU Charakter přijímacích zkoušek na ČZU Studen navazujícího magisterského a doktorského studia, kteří úspěšně absolvovali 51 předchozí typ studia na jiné vysoké škole 6.4. Informování uchazečů o studiu na ČZU a spolupráce se středními školami AKADEMIČTÍ PRACOVNÍCI Přepočtené počty akademických a vědeckých pracovníků ČZU Věková struktura akademických a vědeckých pracovníků s uvedením počtu žen Počty akademických pracovníků podle úvazků a dosažené kvalifikace Akademič pracovníci s cizím státním občanstvím Nově jmenovaní profesoři a docen v roce Další vzdělávání akademických pracovníků ČZU Kariérní řád a mo vační nástroje odměňování pracovníků v závislos na jejich výkonu 58

5 8. SOCIÁLNÍ ZÁLEŽITOSTI STUDENTŮ A ZAMĚSTNANCŮ S pendia podle počtu S pendia podle finančních částek Vlastní s pendijní programy na ČZU Poradenské služby na ČZU a řešení sociálních problémů studentů Studen se specifickými potřebami a přístup k nim Práce s mimořádně nadanými studenty Ubytovací a stravovací služby na ČZU Péče o zaměstnance ČZU a studentské organizace INFRASTRUKTURA Fondy knihoven na ČZU Informační infrastruktura a úroveň informačních a komunikačních služeb CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Přehled kurzů celoživotního vzdělávání na ČZU Přehled počtu účastníků kurzů celoživotního vzdělávání na ČZU TVŮRČÍ ČINNOSTI NA ČZU Charakteris ka tvůrčích činnos na ČZU Propojení tvůrčí činnos s činnos vzdělávání a zapojení bakalářských 81 a magisterských studentů do tvůrčí činnos na ČZU Finanční prostředky spojené s vědeckou, výzkumnou a další tvůrčí činnos Vědecké konference (spolu)pořádané ČZU Podpora studentů v doktorských studijních programech a podpora tzv. 83 post doktorandských pozic na ČZU Spolupráce s tzv. aplikační sférou (s tzv. praxí) Obory s povinným absolvováním odborné praxe Strategie pro komercionalizaci Působení ČZU v regionech ČR INTERNACIONALIZACE Strategie rozvoje mezinárodních vztahů a mezinárodního prostředí na ČZU Zapojení ČZU do mezinárodních vzdělávacích programů (vč. mobilit) Zapojení ČZU do mezinárodních programů výzkumu a vývoje Mobilita studentů a akademických pracovníků podle jednotlivých zemí ZAJIŠŤOVÁNÍ KVALITY A HODNOCENÍ ČINNOSTÍ REALIZOVANÝCH NA ČZU Způsoby zajišťování vnitřního hodnocení kvality vzdělávání na ČZU Vnější hodnocení kvality Finanční kontrola Cer fikáty kvality a benchmarking s obdobně zaměřenými školami Hodnocení vzdělávací činnos mimo sídlo ČZU NÁRODNÍ A MEZINÁRODNÍ EXCELENCE ČZU Členství ČZU v mezinárodních asociacích, organizacích a sdruženích Členství ČZU v profesních asociacích, organizacích a sdruženích působících v ČR Národní a mezinárodní ocenění ČZU Hodnocení ČZU provedené týmem mezinárodních expertů ROZVOJ ČZU Zapojení do Operačních programů financovaných ze strukturálních fondů EU Zapojení do rozvojových programů pro VVŠ v roce Zapojení do Fondu rozvoje vysokých škol Centrum projektů a Centrum inovací a transferu technologií ZÁVĚR 120 PŘÍLOHY 128 3

6 4 Úvod

7 Úvod Úvod 1 V Stejně jako v minulých letech je Výroční zpráva o činnos České zemědělské univerzity v Praze za rok 2011 (dále též VZ ČZU 2011) podle 21 zákona č.111/1998 Sb., o vysokých školách, jednou z povinnos, kterou Česká zemědělská univerzita v Praze (dále též ČZU), podobně jako ostatní vysoké školy v ČR, naplňuje zmíněný zákon. Podle něj jsou vysoké školy povinny vypracovat, předložit a zveřejnit Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (dále též MŠMT) výroční zprávu jako neperiodickou publikaci. Tato zpráva je tedy jedním z klíčových dokumentů pro hodnocení činnos ČZU v roce 2011, protože transparentně předkládá veřejnos i ministerstvu klíčové informace o vzdělávací, výzkumné, tvůrčí a dalších činnostech univerzity, o jejích mezinárodních vztazích, o působení univerzity v širším společenském kontextu České republiky i v kontextu mezinárodním. Výroční zpráva má v souladu s požadavky MŠMT vyjadřovat, jak byl v roce 2011 naplňován Dlouhodobý záměr vzdělávací, vědecké a výzkumné činnos na České zemědělské univerzitě v Praze na období a jeho Aktualizace pro rok Výroční zpráva slouží také jako zdroj informací pro MŠMT, protože poskytuje informace, které nejsou běžně dostupné z jiných informačních zdrojů, avšak jsou potřebné pro zpracování výroční zprávy o vysokých školách v ČR, kterou podle zákona předkládá MŠMT. Zároveň tato zpráva slouží i samotné ČZU jako určitý typ zpětné vazby o jejích ak vitách v roce O 2011 VZ ČZU 2011 je úzce propojena s Dlouhodobým záměrem vzdělávací, vědecké a výzkumné činnosti na České zemědělské univerzitě v Praze na období a jeho Aktualizací pro rok Oba strategické dokumenty formovaly základní rámce pro hlavní aktivity, které byly na ČZU v Praze v roce 2011 realizovány a které jsou hodnoceny v této zprávě. Podoba zprávy reflektuje také doporučenou osnovu pro výroční zprávu představenou ze strany MŠMT na konci ledna Zmíněná osnova ve srovnání s předchozími lety vyzývá vysoké školy k rozsáhlejšímu přiblížení tvůrčích aktivit a také vyžaduje detailnější kvantifikované údaje (rovněž ve formě tabulek) i komentáře za jednotlivé součásti veřejné vysoké školy. Pro své aktivity, které byly v souladu s Dlouhodobým záměrem a jeho každoroční Aktualizací realizovány v prostředí ČZU, využívala univerzita také projekty Rozvojových programů MŠMT, jenž výrazně přispěly ke zkvalitnění fungování ČZU, jak na to poukáže i tato zpráva. Aktivity ČZU, které budou přiblíženy a hodnoceny v této zprávě, byly podmíněny i dalšími dokumenty tvořícími východiska pro řízení univerzity i pro naplňovaní její mise a strategických cílů (například se jednalo o rozhodnutí, směrnice, příkazy a opatření rektora a kvestora a směrnice a opatření děkanů fakult a ředitelů institutů). I na tyto dokumenty bude text v odpovídajících pasážích upozorňovat, protože tvoří východiska činností ČZU v roce

8 Základní údaje o vysoké škole 6

9 Základní údaje o vysoké škole Základní údaje o vysoké škole Úplný název vysoké školy, běžně užívaná zkratka názvu, sídlo (vč. adresy) vysoké školy a všech součás (fakult, ins tutů, ústavů a poboček) Ú, Č P Úplný název vysoké školy, sídlo vč. adresy Česká zemědělská univerzita v Praze Kamýcká Praha 6 - Suchdol Běžně užívané zkratky ČZU v Praze ČZU CULS (v anglickém jazyce) Anglický překlad názvu univerzity a adresy Czech University of Life Sciences Prague (CULS) Kamycka 129 Prague 6 - Suchdol Prague 6 Suchdol Czech Republic Č Č P (,,,,,, ) Česká zemědělská univerzita v Praze se podle svého statutu člení na fakulty, vysokoškolské ústavy, školní zemědělské podniky a další součás, které, není-li dále uvedeno jinak, se nacházejí na adrese sídla v rámci areálu univerzity. V roce 2011 měla ČZU následující součás (jednotlivé fakulty a ins tuty se dále člení na katedry, další součás jsou dále členěny na oddělení a další formy organizačních útvarů): F Provozně ekonomická fakulta (PEF) Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů (FAPPZ) Technická fakulta (TF) Fakulta lesnická a dřevařská (FLD) Fakulta životního prostředí (FŽP) V Ins tut tropů a subtropů (ITS) C Ins tut vzdělávání a poradenství (IVP) - nachází se na adrese V Lázních 3, Praha 5 - Malá Chuchle Katedra tělesné výchovy (KTV) J ČZU Rektorát Studijní a informační centrum (SIC) 7

10 Základní údaje o vysoké škole Ú ČZU Koleje a menza (KaM) V Školní zemědělský podnik se sídlem v Lánech (ŠZP) - nachází se na adrese Zámecká 419, Lány V Školní lesní podnik se sídlem v Kostelci n. Černými lesy (ŠLP) - nachází se na adrese Nám. Smiřických 1, Kostelec n. Č. l. P Protože Statut ČZU zmiňuje při popisu členění univerzity další součás ČZU a výuka může kromě sídla ČZU probíhat v místech, kde ČZU uskutečňuje akreditované studijní programy., jsou v následujícím textu představeny pobočky ČZU (konzultační střediska, detašovaná pracoviště), prostřednictvím kterých je realizována jak kombinovaná forma výuky, tak i kurzy celoživotního vzdělávání v regionech, a to buď v zařízeních spolupracujících partnerů, nebo v dlouhodobě pronajatých zařízeních běžně určených k výuce. Prostřednictvím těchto poboček probíhá také spolupráce s partnery z hospodářské (např. regionálních poboček Agrární komory nebo místních podniků) a státní sféry v regionech (např. městské úřady, krajské úřady), kde se pobočky nacházejí. Detašovaná pracoviště administra vně zajišťují výuku ve spolupráci se studijními odděleními fakult a děkanáty fakult, které ji zabezpečují prostřednictvím kmenových pedagogů ČZU profesorů, docentů a odborných asistentů. P P H K Regionální agrární komora Královéhradeckého kraje Nerudova Hradec Králové C Agrární komora Cheb Hradební ulice Cheb K Úhlava, o.p.s. Kpt. Jaroše Klatovy S Ú - T Trend partner, s.r.o. Žižkova Benešov u Prahy 8 M Regionální středisko výchovy a vzdělávání Báňská Most J Městský úřad Jičín Odbor školství, mládeže a tělovýchovy Havlíčkova Jičín P F, H K Regionální agrární komora Královéhradeckého kraje Nerudova Hradec Králové M Vyšší odborná škola zahradnická a střední zahradnická škola Mělník Na Polabí Mělník L Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborná škola EKONOM, o.p.s. Palackého 730/ Litoměřice Š Akademie J.A. Komenského, s.r.o. Nám. Míru Šumperk H Střední zemědělská akademie v Humpolci Školní Humpolec

11 Základní údaje o vysoké škole P T Č B SOŠ veterinární, mechanizační a zahradnická a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Rudolfovská České Budějovice J VOŠ a SPŠ, Jičín Komenského náměs Jičín - Holínské Předměs P F K Č Česká zemědělská univerzita v Praze Školní lesní podnik se sídlem v Kostelci nad Černými lesy Nám. Smiřických Kostelec nad Černými lesy T Česká lesnická akademie Trutnov Střední škola a vyšší odborná škola Lesnická Trutnov P Vyšší odborná škola lesnická a Střední lesnická škola B. Schwarzenberga Lesnická Písek P F L Schola Humanitas Ukrajinská Litvínov B P Vyšší odborná škola a Střední odborná škola Březnice Rožmitálská Březnice u Příbrami K V Krajský úřad Karlovarského kraje Závodní 353/ Karlovy Vary Organizační schéma ČZU v roce O Č P Po změnách v organizační struktuře z roku 2010 nebyly v roce 2011 provedeny žádné organizační změny ve struktuře ČZU. Proto je organizační schéma shodné s m uvedeným v roce

12 Základní údaje o vysoké škole 10 Schéma č. 1: Organizační schéma ČZU v roce 2011

13 Základní údaje o vysoké škole Složení (s uvedením změn v roce 2011) vědecké rady, správní rady, akademického senátu a dalších orgánů dle vnitřních předpisů ČZU S Č P Vědecká rada ČZU, která působila v roce 2011, byla ustavena v roce 2010 (působí od ) a v roce 2011 nedoznala žádných výrazných a podstatných změn. K jediné změně došlo v souvislos se členstvím prof. Ing. Magdaleny Hrabánkové, CSc., prof.h.c. (viz seznam níže). V roce 2011 proběhly celkem 3 zasedání vědecké rady, na nichž byla posuzována agenda vědecké rady vyplývající ze zákona (především se jednalo o jmenovací řízení profesorem /7 úspěšných řízení/, projednávání Výroční zprávy o činnos ČZU za rok 2010 a Aktualizace dlouhodobého záměru ČZU pro rok 2012 a o hodnocení kvality akademických činnos na ČZU v oblas vědecko-výzkumné a pedagogické), a 3 slavnostní vědecké rady, na kterých byly předávány tuly doktora honoris causa (Prof. Dr. Mar nu H.H. Gerzabekovi, rektoru University of Natural Resources and Life Sciences /BOKU/ Vienna, Rakousko), čestných profesorů ČZU (Prof. Dr. Yousry A. El-Kassabymu, University of Bri sh Columbia /UBC/, Kanada a Prof. Stavrosi Yannio sovi, Ph.D. Agricultural University of Athens, Řecko) a tuly Ph.D. (doktor) absolventům doktorských studijních programů na ČZU. P 1. prof. Ing. Jiří Balík, CSc., rektor I 2. doc. PhDr. Michal Lošťák, Ph.D., prorektor 3. prof. Mgr. Ing. Markéta Sedmíková, Ph.D., prorektor 4. Ing. Petr Zasadil, Ph.D., prorektor 5. prof. Ing. Marek Turčáni, Ph.D., prorektor (od jako děkan FLD) 6. doc. Ing. Petr Heřmánek, Ph.D., prorektor 7. prof. Ing. Jan Hron, DrSc., dr.h.c., děkan PEF 8. prof. Ing. Miroslav Svatoš, CSc., proděkan PEF 9. doc. Ing. Ivana Tichá, Ph.D., PEF 10. prof. Ing. Pavel Tlustoš, CSc., děkan FAPPZ 11. prof. Ing. Josef Soukup, CSc., proděkan FAPPZ 12. prof. MVDr. Ing. Fran šek Jílek, DrSc., proděkan FAPPZ 13. prof. Ing. Vladimír Jurča, CSc., děkan TF 14. prof. RNDr. Ing. Jiří Blahovec, DrSc., TF 15. prof. Ing. Miroslav Kavka, DrSc., TF 16. prof. Ing. Petr Sklenička, CSc., děkan FŽP 17. prof. RNDr. Vladimír Bejček, CSc., proděkan FŽP 18. doc. Ing. Jan Vymazal, CSc., FŽP 19. prof. Ing. Vilém Podrázský, CSc., FLD (do děkan FLD) 20. prof. Ing. Luděk Šišák, CSc., proděkan FLD 21. prof. Ing. Jaroslav Kobliha, CSc., FLD 22. prof. Ing. Bohumil Havrland, CSc., ředitel ITS 23. prof. Ing. Milan Slavík, CSc., ředitel IVP 24. prof. Ing. Iva Langrová, CSc., proděkanka FAPPZ E 25. Ing. Václav Bašek, CSc. - Ústav zemědělské ekonomiky a informací 26. prof. MVDr. Vladimír Večerek, CSc., MBA, rektor - Veterinární a farmaceu cká univerzita Brno 27. prof. Ing. Jaroslav Hlušek, CSc., rektor Mendelova univerzita v Brně 28. prof. Ing. Richard Hindls, CSc., rektor - Vysoká škola ekonomická v Praze 29. dr.h.c. prof. Ing. Peter Bielik, PhD., rektor - Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre 30. prof. Ing. Ján Tuček, CSc., rektor - Technická univerzita vo Zvolene 31. Ing. Jiří Hladík, Ph.D., ředitel - Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy 32. Mgr. Jan Lipavský, CSc., Výzkumný ústav rostlinné výroby 11

14 Základní údaje o vysoké škole 33. Ing. Zdeněk Pastorek, CSc., ředitel - Výzkumný ústav zemědělské techniky 34. prof. Ing. Věra Skřivanová, CSc., ředitelka - Výzkumný ústav živočišné výroby 35. Ing. Jan Veleba, prezident - Agrární komora ČR 36. prof. RNDr. Jan Zima, DrSc., zástupce ředitele - Ústav biologie obratlovců AV ČR 37. doc. Ing. Petr Zahradník, CSc., ředitel - Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivos 38. prof. Ing. Magdaléna Hrabánková, CSc., prof.h.c., rektorka Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (jmenována členkou k , členství zaniklo úmr m ) S Č P P Ing. Tomáš Zídek M Dr. Ing. Ladislav Bednář Ing. Jaromír Vašíček, CSc. V Ing. Tomáš Zídek, Ministerstvo financí ČR Ing. Petr Bratský, senátor, Senát Parlamentu ČR (od ) nahradil doc.ing. Václava Vinše, CSc. (do ) Ing. Pavel Veselý, ředitel, Agrodružstvo Lhota pod Libčany (od ) nahradil Mgr. Václava Jehličku (do ) Dr. Ing. Ladislav Bednář, ředitel STROM, Praha, a.s. doc. Ing. Jiří Oliva, PhD., poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (od ) nahradil Ing. Petra Bendla (do ) Ing. Jaromír Vašíček, CSc., ředitel Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (od ) nahradil Ing. Jaroslava Broma, CSc. (do ) Ing. Petr Navrá l, CSc., předseda ZD Trhový Štěpánov MUDr. Přemysl Sobotka, místopředseda Senátu Parlamentu ČR Ing. Jiří Zelenka, předseda představenstva ZD Krásná Hora nad Vltavou, a.s. T prof. Ing. Zdeňka Wi lingerová, CSc. S Č P Složení akademického senátu ČZU doznalo v roce 2011 výrazných změn v důsledku konání řádných voleb. 12 P doc.ing. Jiří Remeš, Ph.D. (do ) doc.ing. David Herák, Ph.D. (od ) M Ing. Edita Šilerová, Ph.D. (do ) Č FAPPZ prof. Ing. Jan Vašák, CSc. prof. Ing. Josef Pulkrábek, CSc. prof. Ing. Jaromír Lachman, CSc. (do ) Ing. Vlas mil Mikšík (od ) Ing. Ondřej Kozlovský (do ) Ing. Miroslav Fér (od do ) Lenka Vorlíčková (od ) Jakub Šmolík (do ) Ing. Lukáš Kaplan (od )

15 Základní údaje o vysoké škole Č PEF prof. Ing. Jaroslav Homolka, CSc. (do ) Ing. Edita Šilerová, Ph.D. (do ) prof. PhDr. Ing. Věra Majerová, CSc. (do ) Ondřej Fíla (do ) Ing. Jan Borák (od do ) Zuzana Věšínová (do ) Č TF doc. Ing. Miroslav Růžička, CSc. doc. Ing. David Herák, Ph.D. Ing. Petr Hrabě, Ph.D. (do ) Ing. Zdeněk Votruba (od ) Ing. Tomáš Kotek (od ) Ing. Petr Klain (do ) Bc. Lukáš Dlabal (od do ) Ing. David Hoffmann (od ) Č FLD prof. Ing. Karel Pulkrab, CSc. (do ) Ing. Mar n Böhm, Ph.D. (od ) Ing. Vladimír Janeček, Ph.D. (do ) doc. Ing. Jaroslav Červený, CSc. (od ) doc. Ing. Jiří Remeš, Ph.D. (do ) Ing. Oto Nakládal, Ph.D. (od ) Bc. Tina Chalupová (do ) Bc. Jan Kašpar (od ) Michael Vanyš (do ) Ing. Petr Šenfeld (od ) Č FŽP doc. RNDr. Ing. Ivan Landa, DrSc. (do ) Ing. Petra Šímová, Ph.D. (od ) doc. Ing. Jan Vymazal, CSc. Ing. Petr Skála (od ) doc. RNDr. Michael Komárek, Ph.D. (od ) Ing. Mar n Besta (do ) Ing. Alena Wranová (od do ) Ing. Mar n Tejkal (od ) Ing. Adam Vizina (do ) Ing. Šárka Krčílková (od ) Č ITS Ing. Bohdan Lojka, Ph.D. (do ) doc. Ing. Ladislav Kokoška (od ) Ing. Mar n Dvořák (do ) Ing. Johana Rondevaldová (od ) Č IVP doc. PhDr. Radmila Dytrtová, CSc. Č KTV PaedDr. Dušan Vavrla 13

16 Základní údaje o vysoké škole V Č P R prof. Ing. Jiří Balík, CSc., rektor P doc. PhDr. Michal Lošťák, Ph.D., prorektor pro mezinárodní vztahy a 1. prorektor prof. Mgr. Ing. Markéta Sedmíková, Ph.D., prorektorka pro vědu a výzkum Ing. Petr Zasadil, Ph.D., prorektor pro pedagogickou činnost doc. Ing. Petr Heřmánek, Ph.D., prorektor pro informační systémy a vnější vztahy prof. Ing. Marek Turčáni, PhD., prorektor pro strategii (do ) K JUDr. Fran šek Janouch K Ing. Josef Vojáček D Č P K prof. Ing. Jiří Balík, CSc., rektor doc. PhDr. Michal Lošťák, Ph.D., prorektor pro mezinárodní vztahy a 1. prorektor prof. Mgr. Ing. Markéta Sedmíková, Ph.D., prorektorka pro vědu a výzkum Ing. Petr Zasadil, Ph.D., prorektor pro pedagogickou činnost doc. Ing. Petr Heřmánek, Ph.D., prorektor pro informační systémy a vnější vztahy prof. Ing. Marek Turčáni, PhD., prorektor pro strategii (do , poté jako děkan FLD) Ing. Josef Vojáček, kvestor JUDr. Fran šek Janouch, kancléř prof. Ing. Jan Hron, DrSc., dr.h.c., děkan PEF prof. Ing. Pavel Tlustoš, CSc., děkan FAPPZ prof. Ing. Vladimír Jurča, CSc., děkan TF prof. Ing. Petr Sklenička, CSc., děkan FŽP prof. Ing. Vilém Podrázský, CSc., děkan FLD (do ) prof. Ing. Bohumil Havrland, CSc., ředitel ITS prof. Ing. Milan Slavík, CSc., ředitel IVP Zastoupení ČZU v reprezentaci vysokých škol (Česká konference rektorů, Rada vysokých škol) s uvedením členů (vč. změn v roce 2011) a jejich funkcí v orgánech reprezentace P Č P Č V roce 2011 byla ČZU zastoupena v České konferenci rektorů (ČKR) rektorem prof. Ing. Jiřím Balíkem, CSc., a to v plénu ČKR. Prostřednictvím České konference rektorů a členství rektora v jejím plénu se ČZU vyjadřovala ke klíčovým záležitostem ovlivňujícím chod univerzit v ČR. Jednalo se především o otázky spojené s připravovaným zákonem o vysokých školách a se zákonem o finanční pomoci studentům, dále o otázky rozpočtových pravidel financování vysokých škol a v neposlední řadě i o problema ku hodnocení kvality českých vysokých škol. V květnu přivítala ČZU na svém školním lesním podniku v Kostelci nad Černými Lesy ministra školství Mgr. Josefa Dobeše, se kterým představitelé ČZU diskutovali o budoucnos vysokých škol a o úloze ČZU v měnícím se prostředí terciárního vzdělávání.

17 Základní údaje o vysoké škole P Č P R V Radě vysokých škol (RVŠ) rovněž nedošlo v posledním roce funkčního období ke změnám zástupců za ČZU. Univerzita byla v roce 2011 reprezentována v RVŠ předsedou akademického senátu ČZU doc. Ing. Jiřím Remešem, Ph.D. (FLD), který byl členem předsednictva RVŠ, dalšími delegáty fakult v RVŠ byli prof. Ing. Karel Voříšek, CSc. (FAPPZ), Ing. Bohuslava Boučková, CSc. (PEF), a doc. Ing. Ros slav Chotěborský, Ph.D. (TF). Členem RVŠ v její studentské komoře, který zastupoval ČZU, byl Bc. Stanislav Kučera (TF) a jeho náhradnicí byla Zuzana Věšínová (PEF). Prostřednictvím RVŠ se ČZU vyjadřovala především ke koncepci věcného záměru zákona o vysokých školách (otázky autonomie a nezávislos vysokých škol a financování vysokých škol), k otázkám spojených s navrhovaným zákonem o finanční pomoci studentům a k problema ce s pendií. Poslání, vize a strategické cíle ČZU 2.5. P ČZU Poslání ČZU vychází z dlouhodobých tradic této univerzity, které jsou přetvářeny do soudobého prostředí tj. být živou univerzitou. Jedná se tedy o univerzitu, jejímž posláním je snoubit to nejlepší z tradic akademického prostředí s moderními výzvami, a to ku prospěchu regionů, v nichž působí, celé země a mezinárodního prostředí. ČZU tak ve svém poslání spojuje kon nuitu s odpovídajícími změnami v oblas vědecko-výzkumné, pedagogické, v oblas mezinárodních ak vit, spolupráce s praxí i rozvoje vlastního lidského i materiálního zázemí. Znamená to, že posláním ČZU je na jedné straně inova vně rozvíjet ve všech aspektech (vzdělávacích, vědecko-výzkumných, mezinárodních i v propojení do praxe) tradičně silné obory, které jsou s touto univerzitou dlouhodobě spojeny. Na druhé straně ČZU jako své poslání chápe i zavádění nových vědecko-výzkumných, vzdělávacích a mezinárodních ak vit v diverzifikovaných oblastech soudobého vědeckého, ale i společenského zájmu, jenž odpovídají zavedenému profilu ČZU. Vize univerzity spočívá v kon nuálním utváření ČZU jako vysoké školy, která poskytuje kvalitní vzdělávání úzce propojené s výzkumnými a vědeckými ak vitami a s mezinárodní činnos. Vizí ČZU je být univerzitou s vysoce mo vujícím prostředím, z něhož budou i nadále vycházet skutečně kvalifikovaní absolven ve svém oboru s přidanou hodnotou interdisciplinárního, mul disciplinárního a transdisciplinárního přístupu ve vzdělávání a výzkumu. Vizí univerzity je tedy být výzkumnou univerzitou s vysoce kvalitní vzdělávací činnos a s rozsáhlým vějířem mezinárodních ak vit a spolupráce s praxí. Prostředí ČZU se tak stane místem, kde studen i pracovníci mohou uplatnit své inova vní nápady. Univerzita bude i nadále utvářena jako otevřená, protože takto je možná prevence před ustrnu m na jednom místě. ČZU by měla být v povědomí veřejnos chápána nejen jako ins tuce bezprostředně zaměřená na výuku a výzkum v oblas zemědělsko-lesnických, technických a ekonomicko-manažerských a sociálních nauk, ale i jako vysoká škola s dalšími vysoce kvalitními teore ckými obory. Jenom takto si bude moci ČZU udržet pověst náročné a velice kvalitní vzdělávací a vědeckovýzkumně ak vní ins tuce. S ČZU Hlavním strategickým cílem, který je uveden v Dlouhodobém záměru ČZU na období , je, aby ČZU byla mezinárodní výzkumnou univerzitou soustavně rozvíjející vysoce kvalitní a relevantní formy vzdělávání, propojené s jejím výzkumným zaměřením, orientované na různé cílové skupiny populace a flexibilně reflektující potřeby společnos. Naplňování tohoto strategického cíle bude probíhat v nadále zkvalitňovaném přívě vém prostředí univerzity intenzivně spolupracující se svým okolím. To vše bude založeno na pokračování kon nuálního zavádění moderních metod řízení vedoucích, v souladu s principy učící se organizace a udržitelnos, k posilování efek vity všech činnos. Znamená to, že ČZU bude, jako tomu bylo i v minulos, pracovištěm, které v oblas vědy, výzkumu a vzdělávání spolupracuje s podobně kvalitními domácími i zahraničními akademickými partnery, výzkumnými ústavy a podniky, bude pracovištěm, které nadále nabízí, rozvíjí a prak kuje kvalitní a náročné mezinárodně uznávané studijní programy reflektující nejnovější výsledky vědy a výzkumu a současný hospodářský a společenský kontext. Všechny tyto ak vity se budou odehrávat v otevřeném a přívě vém prostředí pro studenty, pedagogy i ostatní zaměstnance, v prostředí s udržitelným financováním a moderními metodami řízení. K posouzení naplňování poslání, vize a strategických cílů souží i tato výroční zpráva. 15

18 Základní údaje o vysoké škole 2.6. Změny v oblas vnitřních předpisů ČZU v roce 2011 Z ČZU U klíčových vnitřních předpisů došlo v roce 2011 ke změně u statutu České zemědělské univerzity v Praze, a to s účinnos od , kdy byla provedena podstatná revize některých článků tohoto základního vnitřního předpisu včetně komplexní úpravy procesů v rámci přijímacího řízení. Ke stejnému dni doznal změny i vnitřní mzdový předpis ČZU, a to jako reakce na nutnost zharmonizovat principy odměňování pracovníků ČZU z vnějších grantů s principy zavedenými v existujícím vnitřním mzdovém předpisu. Ke dni byly také provedeny změny ve studijním a zkušebním řádu pro v bakalářských a magisterských studijních programech. Tyto změny se týkaly zejména zobecnění formulace o možnostech udělovaných tulů na ČZU. Posledním měněným dokumentem byl s pendijní řád. V tomto případě se jednalo o formální úpravy. Ostatní vnitřní předpisy vyžadované zákonem o vysokých školách nebyly v roce 2011 revidovány a měněny. R ČZU ČZU přibližně v polovině roku 2011 zahájila rozsáhlou revizi ostatních vnitřních předpisů. Se záměrem zpřehlednění systému vnitřních předpisů byla vytvořena směrnice rektora (č. 7/ Systém vnitřních předpisů ČZU), která zavedla jednotný systém pě typů předpisů, a to směrnice a rozhodnu rektora, směrnice a rozhodnu kvestora a norma vní akty (tedy vnitřní předpisy veřejné vysoké školy ve smyslu zákona o vysokých školách). Během roku 2011 bylo vydáno cca 45 nových předpisů a cca 25 stávajících předpisů bylo zrušeno. 16

19 Základní údaje o vysoké škole 17

20 Studijní programy, organizace studia a vzdělávací činnost 18

21 Studijní programy, organizace studia... Studijní programy, organizace studia a vzdělávací činnost 3 H, D ČZU Ak vity v oblas vzdělávání v roce 2011 na ČZU směřovaly k postupnému naplňování specifického strategického cíle z Dlouhodobého záměru ČZU na období a jeho aktualizace pro rok 2011, a to prohlubovat nabídku a realizaci různých forem vzdělávání reagujících na požadavky různých segmentů společnos a propojených s výsledky výzkumné činnos univerzit. Především byla připravena školení a konzultace spojené se zaváděním tzv. dublinských deskriptorů (výstupů z učení) u všech předmětů, které vznikly. Výstupy z učení již byly přiřazeny k jednotlivým předmětům v roce Byl připraven k zavedení ucelený celouniverzitní systém (nahrazující fakultní systémy) hodnocení kvality studijních programů v konzultačních střediscích (pobočkách ČZU mimo její sídlo). S, V roce 2011 nadále pokračovaly reakreditace a akreditace studijních programů (opro roku 2010 přibylo 8 nových programů, a to především díky anglickým oborům). Dále bylo Akreditační komisí provedeno hodnocení doktorských studijních programů, a to na Provozně ekonomické fakultě a Technické fakultě. Studijní programy jsou na ČZU vyučovány v 5 z dese kategorií programů. Rozvoj zaznamenaly anglicky vyučované studijní programy (4 nové programy opro roku 2010), a to především z hlediska nárůstu počtu studentů v nich (jejich počet dosáhl 645), kteří byli jak ze zahraničí (v relaci k počtu studentů v oborech vyučovaných anglicky je v nich nejvíce zahraničních studentů - 257), tak i z ČR. Tyto obory jsou rozhodující ak vitou z hlediska rozvoje internacionalizace. Odborná výuka v anglič ně však byla realizována i prostřednictvím dalších možnos, jako jsou speciální předměty tzv. rozšířené výuky v cizích jazycích. Již zavedenými jsou programy realizované v rámci tzv. double degree, kterých bylo nabízeno v roce 2011 celkem 10 (plus 3 nově uzavřené): v nich studovalo 39 studentů ČZU v zahraničí a 6 studentů z partnerských univerzit na ČZU. V roce 2011 podobně jako v předchozích letech byl minimální počet programů realizovaných společně s jinou vysokou školou v ČR (žádný, pouze v případě jednoho programu se jedná o spolupráci s FTVS UK) nebo s vyšší odbornou školou v ČR (pouze dva programy). ČZU i nadále realizuje výuku některých svých programů (celkem 9) ve svých detašovaných pracoviš ch (celkem v 16 městech ČR), kde nabízí 16 studijních oborů (2 z nich ve spolupráci s VOŠ). Výuka je zabezpečena pouze odbornými asistenty, docenty a profesory, kteří mají úvazek na ČZU (a v rámci jejího sídla vedou výuku). Státní závěrečné zkoušky včetně obhajob závěrečných prací probíhají pro studenty z těchto detašovaných pracovišť (konzultačních středisek) v termínech těchto zkoušek na ČZU. ČZU měla v roce 2011 již popsány všechny své studijní programy, obory i předměty metodikou výstupů z učení, a to v českém i anglickém jazyce (snaha o bilingvní univerzitu), které jsou v souladu s Národním referenčním rámcem terciárního vzdělávání. Rovněž je již plně zaveden a využíván kreditní systém výuky a principy ECTS. Ten slouží nejen k podpoře studentských mobilit, ale i k utváření a hodnocení studijních programů a oborů z hlediska zátěže studentů a propojení s výstupy z učení. ČZU nabízí také obsáhlý vějíř vzdělávacích ak vit, které vhodně doplňují existující programy. Patří mezi ně letní školy pro zahraniční studenty i studenty ČZU pořádané na ČZU a letní školy pro studenty ČZU v zahraničí. V roce 2011 se těchto letních škol zúčastnilo přes 520 studentů (450 studentů v 15 letních školách na ČZU a 75 studentů v 6 letních školách pořádaných ČZU v zahraničí). Některé z těchto letních škol jsou koncipovány jako volitelné předměty, což je v souladu se strategií Euroleague for Life Sciences, jejíž je ČZU členem a která řadu těchto letních škol pořádá a zaš ťuje (včetně hodnocení jejich kvality). Kromě letních škol probíhaly na ČZU i další vzdělávací ak vity mimo studijních programů, a to především odborné přednášky spojené s profesním poradenstvím a vyučovanými programy, odborné exkurze, tzv. trainee programy, speciální pedagogické kurzy pro doktorandy a další. Neopominutelnou součás vzdělávání je i nabídka sportovních kurzů pro studenty, která oslovila na 4000 studentů. 19

22 Studijní programy, organizace studia Akreditované studijní programy S ČZU Přehled počtu akreditovaných studijních programů na ČZU v členění podle fakult a dalších součás univerzity a podle formy a typu studia přibližuje pro rok 2011 tabulka č. 3.1 v příloze. ČZU měla v roce 2011 akreditovány celkem 103 studijní programy (jeden program v anglickém jazyce byl akreditován pro ITS i pro FLD společně, a proto je v tabulce č. 3.1 v příloze u fakult vykazován dvakrát). Opro roku 2010 tak mírně narostl počet studijních programů (o 8). ČZU nabízí programy v 5 různých skupinách podle KKOV, tedy v přesné polovině těchto skupin. Ukazuje se, že ČZU není úzce zaměřenou univerzitou, což je v souladu s její vizí, jejími strategickým směřováním a Dlouhodobým záměrem ČZU na období Nejvyšší počet programů je v prezenční a kombinované formě studia nabízen v zemědělských, lesnických a veterinárních vědách a naukách (57 programů), v technických vědách a naukách (24 programy), dále v ekonomii (19 programů), v oblas pedagogiky, učitelství a sociální péče (2 programy) a v přírodních vědách a naukách (1 program). Obecně fakulty a ins tuty nabízejí ve svých programech široce diverzifikovanou nabídku oborů. Nejdiverzifikovanější nabídku programů (3 oblas - ekonomie; zemědělské, lesnické a veterinární vědy a nauky; technické vědy a nauky) nabízí Fakulta lesnická a dřevařská. Fakulta životního prostředí a Technická fakulta nabízejí programy ve dvou oblastech, Fakulta agrobiologie, potravinových přírodních zdrojů, Provozně ekonomická fakulta, Ins tut tropů a subtropů a Ins tut vzdělávání a poradenství v oblas jedné. A ČZU Provozně ekonomická fakulta na konci roku 2010 požádala o prodloužení akreditace bakalářských oborů, kterým končila platnost akreditace v první polovině roku Proces reakreditace byl spojen s významnou změnou struktury a obsahu těchto oborů v souladu s profilem absolventa definovaném výstupy z učení. Na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů byl nově akreditován navazující magisterský obor Ekologické zemědělství s cílem umožnit pokračovat ve studiu absolventům příslušného bakalářského oboru, a prohloubit tak především jejich teore cké základy v dané oblas. Na Technické fakultě ani na Ins tutu tropů a subtropů nebyl v roce 2011 akreditován žádný nový obor ani nedošlo k žádné reakreditaci. Fakulta T ČZU lesnická a dřevařská v roce 2011 akreditovala bakalářský studijní obor v anglickém jazyce pod názvem Forestry. Fakulta životního prostředí v roce 2011 reakreditovala 3 bakalářské studijní obory, které tvoří základ bakalářského studia fakulty a jimž v roce 2011 končila platnost akreditace. V průběhu roku 2011 byly také rozšířeny akreditace 2 navazujících magisterských oborů o kombinovanou formu studia. V prosinci 2011 byly podány žádos o prodloužení doby platnos akreditace dvou navazujících magisterských oborů, kterým končí doba platnos akreditace v průběhu roku Ins tut vzdělávání a poradenství podal v roce 2011 žádost o akreditaci 1 navazujícího magisterského studijního programu. Rozhodnu se očekává v roce Jak bylo již konstatováno v minulé výroční zprávě, tabulka č. 1 ukazuje na trend nárůstu bakalářských oborů a snižovaní počtu oborů magisterských. Počet oborů v doktorském typu studia je rela vně neměnný. Tento trend dokazuje, že nabídka oborů sleduje větší diverzifikaci bakalářského typu studia (včetně nabídky prak cky orientovaných oborů) a výraznější profilaci magisterského typu studia (obsahujícího vyšší komponentu výzkumné práce). Z hlediska očekávané vyšší diverzifikace mezi magisterským a bakalářským typem studia (ve smyslu nižší propustnos mezi těmito typy studia) má ČZU vhodně připravené své studijní obory jak z hlediska kvalita vního (obsahová diverzifikace), tak i kvan ta vního (nabídka více oborů pro vyšší počet bakalářských studentů a méně oborů pro nižší počet magisterských studentů). 20

23 Studijní programy, organizace studia... rok typ studia přírodní vědy a nauky technické vědy a nauky zeměděl.-les. a veter. vědy a nauky zdravot., lékař. a farm. vědy a nauky společenské vědy, nauky a služby ekonomie právo, právní a veřejnosprávní činnost pedagogika, učitelství a sociál. Péče obory z oblas psychologie vědy a nauky o kultuře a umění bakalářský (1) 7 (10) 7 (16) 4 (9) 1 (2) magisterský* (1) 11 (16) 19 (38) 8 (16) doktorský 1 (1) 4 (4) 5 (15) 4 (7) bakalářský (1) 5 (7) 10 (19) 4 (9) 1 (2) magisterský* (1) 7 (13) 20 (38) 4 (10) doktorský 1(1) 4 (5) 7 (16) 5 (8) bakalářský (1) 4 (7) 10 (22) 4 (9) 1 (2) magisterský* (1) 5 (10) 18 (31) 5 (10) doktorský 1(1) 4 (5) 7 (18) 4 (6) bakalářský (1) 5 (9) 11 (29) 4 (9) 1 (2) magisterský* (1) 5 (11) 16 (45) 4 (9) doktorský 1(1) 4 (6) 6 (16) 5 (6) bakalářský (1) 5 (9) 11 (29) 4 (9) 1 (3) magisterský* (2) 5 (11) 16 (33) 4 (9) doktorský 1(1) 2 (2) 6 (17) 5 (6) bakalářský 5 (9) 11 (31) 3 (7) 1 (3) magisterský 5 (12) 16 (35) 4 (8) doktorský 1 (1) 4 (5) 5 (18) 4 (6) Tabulka č. 1: Počty studijních programů a jejich oborů *zahrnuje magisterské i navazující magisterské programy a obory V závorce je uveden počet oborů v daném programu. Je-li daný obor a program akreditován jak v prezenční, tak v kombinované formě studia, je počítán pouze jedenkrát (nevede se rozlišení na prezenční a kombinovanou formu studia). C ČZU - Jednotlivé programy a obory jsou u Provozně ekonomické fakulty koncipovány tak, že od bakalářského až po doktorský typ studia pokrývají oblas od oborů technicky zaměřených spojených s informa kou a systémovým inženýrstvím přes tradiční ekonomické obory zaměřené na provoz, hospodářství, podnikání a administra vu až po obory zvýrazňující sociální komponentu ekonomických ak vit (regionální rozvoj, hospodářská a kulturní studia). S nimi je v magisterském typu studia nabízen obor zaměřený na mezinárodní vztahy a diplomacii v zemědělství. Ve všech typech studia jsou nejméně dva obory akreditovány v anglič ně. Obecně jsou obory navrženy a vyučovány s důrazem na uplatnitelnost absolventů na trhu práce. Fakulta patří dlouhodobě k fakultám s velmi nízkou nezaměstnanos absolventů. Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů nabízí široké spektrum bakalářských a navazujících magisterských a doktorských studijních programů a oborů, které pokrývají všechny důležité oblas zájmu fakulty při přípravě univerzitně vzdělaných odborníků: zootechnika, fytotechnika, zahradnictví a krajinářství, přírodní zdroje, rozvoj venkova a potravinářství. I na této fakultě jsou ve všech typech studia akreditovány obory v anglič ně. Potěšující je skutečnost, že naprostá většina absolventů nachází dobré uplatnění na trhu práce. Znepokojivý je ovšem úbytek zájmu o tradiční zemědělské obory, který se začíná projevovat nedostatkem mladých zemědělských odborníků v praxi. Technická fakulta nabídkou svých oborů pokrývá celou šíři problema ky agropotravinářského komplexu, dopravy, odpadového hospodářství, servisu a prodeje strojů. Obory vyučované v anglickém jazyce jsou nabízeny v magisterském a doktorském typu studia. Absolven nacházejí velice rychle po ukončení studia pracovní místa. Díky spolupráci s podniky na řešení diplomových a bakalářských prací mají absolven možnost nalézt pracovní uplatnění právě v podnicích, ve kterých zpracovávali diplomovou nebo bakalářskou práci. Na úspěšný vstup do praxe má vliv i poměrně vysoká účast studentů v pracovních poměrech na částečný nebo plný úvazek již během studia. Fakulta lesnická a dřevařská, jak napovídá její název, nabízí obory a programy v oblas lesnictví a dřevařství, a to v celé jejich šíři, včetně záležitos spojených s veřejnou správou v této oblas. Fakulta má anglické programy a obory ve všech typech studia. Absolven nemají zásadní problémy po absolutoriu s uplatněním na trhu práce. Zaměstnání většinou (dle dostupných informací absolventů) získají do jednoho roku po promoci. Nejvíce jsou žádáni absolven oboru Dřevařské inženýrství. Nabídka pě bakalářských oborů Fakulty životního prostředí, z nichž tři jsou otevřeny v kombinované formě, plně pokrývá nabídku vzdělání v oblas životního prostředí jak v biologicko-ekologické čás, tak i v čás technické. V nabídce fakulty je deset navazujících magisterských oborů, z nich tři jsou 21

24 Studijní programy, organizace studia vyučovány v jazyce anglickém. V tomto jazyce jsou i některé doktorské obory. Doktorské programy a obory navazují a rozvíjejí programy a obory magisterské. Studijní obory nabízejí různé zaměření a specializaci, a proto se absolven uplatní na trhu práce ve správních, výzkumných i projektových organizacích. U Ins tutu tropů a subtropů odpovídá skladba studijních oborů poptávce po studiu a reflektuje i možnos uplatnění absolventů. Z hlediska profilace absolventů však bude nutné upravit skladbu volitelných předmětů. Vzhledem k široké nabídce magisterských studijních oborů a malému počtu studentů je nutné zvýšit informovanost o některých méně obsazených magisterských oborech. Ins tut vzdělávání a poradenství nabízí za m pouze bakalářské studijní programy, které pokrývají oblast odborného vzdělávání na středních školách (učitelství odborného vzdělávání, učitelství prak ckého vyučování) a také oblast odborného vzdělávání mimo oblast školství (poradenství v odborném vzdělávání). S mto por oliem bakalářských studijních programů představuje ins tut významné pedagogické pracoviště zaměřené na pedagogiku odborného vzdělávání. Při svých ak vitách spoluprac je se středními odbornými školami a středními odbornými učiliš. Studijní programy uskutečňované v cizím jazyce S ČZU ( ) 22 V souvislos s mezinárodními zkušenostmi se ukazuje, že akreditované studijní programy a obory jsou jednou z klíčových součás rozvoje internacionalizace na univerzitách. Univerzity na předních místech ve světových žebříčcích, které působí v zemích srovnatelné velikos, jako je ČR, mají velkou část své výuky v magisterských studijních programech v anglič ně (např. partneři z Euroleague for Life Sciences: univerzita v Kodani 50 %, univerzita ve Wageningenu 90 %). Důležité je, že se na ČZU postupně zvyšuje počet především oborů a s nimi spojených programů vyučovaných v anglič ně (ty se zvýšily v roce 2011 opro roku předchozímu o 4). Roste i jejich podíl na celkovém počtu programů a oborů, který u programů dosahuje téměř jedné tře ny. Od roku 2004 jsou na všech součástech ČZU (s výjimkou Ins tutu vzdělávání a poradenství) akreditovány programy realizované v anglickém jazyce. Po pozvolném nárůstu počtu programů a oborů došlo mezi lety 2008 a 2009 ke skokové změně v počtu anglických programů a oborů, což bylo odrazem přije ČZU do Euroleague for Life Sciences a nárůstem akreditace doktorských studijních programů a oborů. V roce 2011 již byl nárůst oborů a programů vyučovaných na ČZU v anglič ně podobně jako v předchozích dvou letech mírný. Z extenzivní fáze rozvoje programů a oborů vyučovaných v anglič ně přechází ČZU nyní do fáze intenzivní. Ta je spojena především s důrazem na kvalitu výuky v těchto oborech. Na třech fakultách S ČZU P Bakalářský typ studia Obor: Agricultural Economics and Management Obor: Informa cs Navazující magisterský typ studia Obor: Economics and Management Obor: Agricultural Economics and Management Obor: Informa cs Obor: European Agrarian Diplomacy (Provozně ekonomické fakultě, Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů a Fakultě lesnické a dřevařské) jsou nabízeny programy a obory v anglič ně ve všech typech studia. Na Technické fakultě, Fakultě životního prostředí a na Ins tutu tropů a subtropů v navazujícím magisterském a doktorském typu studia. Akreditované studijní programy a obory v anglič ně jsou jednou z klíčových součás rozvoje internacionalizace na ČZU (detailně viz kapitola 12). Nabídka studia v anglič ně umožňuje přijímat zahraniční studenty ať jako kmenové, nebo v rámci mobilit, a proto výrazně přispívá k internacionalizaci na ČZU. Programy a obory v anglič ně také umožňují rozvíjet mezinárodní intenzivní kurzy typu letních škol, a to jak na ČZU, tak i pro studenty ČZU v zahraničí. V celkovém počtu a struktuře studijních programů (členěno na jednotlivé součás univerzity, typy a formy studia) v roce 2011 (viz tabulka č. 3.2 v příloze) nabízela ČZU 32 studijní programy (jeden obor, který je společný na FLD a ITS, je započítán jedenkrát), což je o 4 více než v roce Nejvíce oborů a programů v anglič ně je nabízeno na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů a na Provozně ekonomické fakultě, dále na Fakultě životního prostředí a na Ins tutu tropů a subtropů. Nakonec následují Fakulta lesnická a dřevařská a Technická fakulta.

25 Studijní programy, organizace studia... Doktorský typ studia Obor: Management Obor: Sector Economics and Economics of Enterprise Obor: Regional and Social Development Obor: System Engineering Obor: Informa on Management F, Bakalářský typ studia Obor: Sustainable Use of Natural Resources Obor: Agriculture and Food Navazující magisterský typ studia Obor: Natural Resources and Environment Obor: Sustainable Agriculture and Food Security Doktorský typ studia Obor: Exploita on and Protec on of Natural Resources Obor: General Animal Science Obor: Special Animal Science Obor: General Crop Science Obor: Special Crop Science Obor: Agricultural and Forestry Phytopathology and Plant Protec on Obor: Agricultural Chemistry T Navazující magisterský typ studia Obor: Technology and Environmental Engineering Doktorský typ studia Obor: Engineering of Agricultural Technological Systems F Navazující magisterský typ studia Obor: Nature Conserva on Obor: Land and Water Management Obor: Environmental Modelling Doktorský typ studia Obor: Ecology Obor: Applied and Landscape Ecology Obor: Water Regimes and Improvements Obor: Environmental Modelling F Bakalářský typ studia Obor: Game Management Obor: Forestry Navazující magisterský typ studia Obor: Forestry, Water and Landscape Management Obor: Tropical Crop Management and Ecology (společný obor s ITS) Doktorský typ studia Obor: Silviculture I Navazující magisterský typ studia Obor: Sustainable Rural Development in Tropics and Subtropics Obor: Wildlife Management in Tropics and Subtropics Obor: Interna onal Economic Development 23

26 Studijní programy, organizace studia... Obor: Tropical Crop Management and Ecology Obor: Animal and Food Sciences in Tropics and Subtropics Obor: Tropical Forestry and Agroforestry (společný obor s FLD) Doktorský typ studia Obor: Sustainable Rural Development in Tropics and Subtropics P ČZU - ITS V celém kalendářním roce 2011 studovalo v anglických oborech (včetně doktorských) 1329 kmenových studentů a studentů v rámci mobilit. Nejvíce studentů v anglických oborech je na ČZU již tradičně na Provozně ekonomické fakultě (59 % se všech studentů v anglických oborech na ČZU), následně na Ins tutu tropů a subtropů (15 % ze všech studentů v anglických oborech na ČZU), Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů (12 %), Fakultě lesnické a dřevařské a Technické fakultě (po 5 %) a na Fakultě životního prostředí (4 %). Stejně jako v roce 2010 představovaly plné dvě tře ny (66 %) studentů v anglických oborech zahraniční studen (ať již studující na ČZU v rámci mobilit, nebo jako kmenoví studen ). Podíl cizinců na celkovém počtu kmenových studentů anglických oborů dosáhl k téměř 40 % (v roce 2010 to bylo pouze 28 %). Zahraniční kmenoví studen tedy představují výrazné počty v anglických oborech a spolu se studenty v rámci mobilit v nich tvoří na celé univerzitě většinu studentů. Podobně jako v roce 2010 je na všech fakultách a Ins tutu tropů a subtropů podíl kmenových zahraničních studentů v anglických oborech vyšší, než je podíl zahraničních kmenových studentů v oborech vyučovaných v češ ně. Avšak opro předchozímu roku (2010) již nikde nepředstavuje 90 %. K je to u Technické fakulty 77 % a u Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů 66 % zahraničních kmenových studentů v anglických oborech v relaci k celkovému počtu kmenových studentů v těchto oborech. Na Fakultě lesnické a dřevařské, Fakultě životního prostředí a na Provozně ekonomické fakultě se proporce kmenových zahraničních studentů v anglických oborech pohybuje kolem 40 %, na Ins tutu tropů a subtropů dosáhla 27 %. Srovnání s předchozím rokem ukazuje, že na všech fakultách rela vně rostl počet českých studentů v anglických oborech s výjimkou Provozně ekonomické fakulty, kde rela vně narostl počet zahraničních kmenových studentů v anglických oborech ve vztahu ke studenům českým, což, vzhledem k rozsahu výuky na této fakultě a počtum studentů, ovlivnilo také procentuální nárůst zahraničních studentů v anglických oborech na celé ČZU. Nárůst počtu zahraničních kmenových studentů v anglických oborech dokumentuje tabulka č. 2. Čísla v ní přiblížená potvrzují naplňování Dlouhodobého záměru v jeho důrazu na rozvoj anglických oborů a nárůst počtu zahraničních studentů na ČZU. 2007* Celkem (cizinců) 2008* Celkem (cizinců) 2009* Celkem (cizinců) 2010* Celkem (cizinců) 2011* Celkem (cizinců) ČZU celkem 289 (33) 295 (34) 402 (71) 482 (125) 603/645 (226/257) Tabulka č. 2: Kmenoví studen v oborech vyučovaných v anglič ně * Uváděni jsou studen zapsáni jako kmenoví (tj. studující za účelem získání tulu) v anglických oborech k příslušného roku bez studentů v doktorských programech (do roku 2010). Je uváděn celkový počet a v závorce počet kmenových zahraničních studentů v anglických oborech na ČZU. Od r je počet uváděn včetně studentů v doktorských programech, a to za lomítkem za prvním údajem (první údaj je bez studentů v doktorských programech). P D ČZU V souladu s Dlouhodobým záměrem ČZU na období poskytuje ČZU rozsáhlou nabídku výuky v anglič ně. Bez vlastní výuky jazyků zaznamenal počet předmětů nabízených a otevřených v anglič ně 407 odborných předmětů (předmětů, do kterých byli zapsáni studen ). Tyto předměty jsou součás studijních programů a oborů (130 jich bylo nabízeno na PEF, 117 na ITS, 52 na FAPPZ, 46 na FŽP, 37 na FLD a 25 na TF). 24 Kromě programů a oborů vyučovaných v anglickém jazyce nabízí především Provozně ekonomická fakulta svým studentům možnost tzv. rozšířeného jazykového studia. Vybraní studen (v r jich bylo 69) studují nad rámec svých studijních povinnos daných studijním plánem dalších 6 hodin týdně ve 3. až 6. semestru bakalářského typu studia