Utváření domova ve změněné krajině pohraničí Česka

Transkript

1 Utváření domova ve změněné krajině pohraničí Česka Zdeněk Kučera a Magdalena Kašková zdenek.kucera@natur.cuni.cz; magdalena.kaskova@natur.cuni.cz Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta Centrum pro výzkum v kulturní a historické geografii Domov a krajina veřejná konference, Praha,

2 Pohraničí jako specifické území běžný pojem = problematická definice = mnoho pohraničí pohraničí je projevem teritoriality lidského jednání zpravidla spojeno s existencí státu přechodová zóna na rozhraní dvou sousedících regionů a kultur proměny oblasti odrážejí vývoj jejich vzájemných vztahů obecné specifické proměny různé měřítkové úrovně proměny pohraničí znamenají i proměny domova Domov a krajina veřejná konference, Praha,

3 mysl prostředí soucit etika estetika krajina potěšení smysly sounáležitost domov láska srdce bytí v místě duše úcta svaté místo duchovno Porteous (1996) Domov a krajina veřejná konference, Praha,

4 DŮVĚRNOST vysoká To je ale nuda Není lepší místo, než domov nízká To je velmi zvláštní To je úžasné nízká vysoká ZÁLIBA Kaplan, Kaplan (1982) cit. in Porteous (1996) Domov a krajina veřejná konference, Praha,

5 do m Granö, J. G. (192/1997): Pure geography Domov a krajina veřejná konference, Praha,

6 Krajina jako tvář domova v daném kontextu vnímané a interpretované prostředí, kterému přikládáme určité významy a hodnoty bezprostředně nás obklopuje a její stav můžeme vnímat jako odraz dalších charakteristik dané oblasti Identita způsob, jímž se jedinec nebo určitá skupina vymezuje ve vztahu k druhým není neměnná = může vzniknout, posilovat se nebo zaniknout, oslabit se její součástí je i prostředí význam symbolických míst při utváření vztahu jedince či skupiny k území Domov místo různých měřítek, které je vymezeno vztahem jedince (nebo skupiny) k němu přirozená součást každodenního života vyvolává pocit bezpečí, stability, čitelnosti, jedinečnosti, vysoké důvěrnosti a záliby vztah k domovu není vázaný na neustálou přítomnost v něm klíčový význam představ a reprezentací domova Domov a krajina veřejná konference, Praha,

7 Rodný kraj je kraj dětství, kraj prvních a proto i nejúplnějších dojmů, objevů a poznatků. Člověk se tam nemusí vracet, protože tam vlastně nepřestal žít, ať se octne kdekoli. Rodný kraj je jako rodný jazyk; i kdyby někdo mluvil nebo psal jiným jazykem, nepřestane myslit a snít jazykem svého dětství. To není vliv, nýbrž něco původnějšího a silnějšího: to je kus vlastní duše a osobnosti. ČAPEK, Karel (1953): Obrázky z domova. Československý spisovatel, Praha, 79 s. (první vydání 1938) Du schöner treuer Böhmerwald warst einst mein Heimatland doch eins ist stets gewiss dass ich dich nie vergiss. pomník z Tachovska Domov a krajina veřejná konference, Praha,

8 Které pohraničí? Kde je pohraničí? Okresy sousedící se státní hranicí Převládající národnost v roce 1930 Euroregiony Domov a krajina veřejná konference, Praha,

9 Charakteristiky pohraničí Pohraničí není a nikdy nebylo homogenním územím skládá se z různých regionů rozdílný potenciál regionů například: 1) fyzicko-geografické podmínky (např. horské podhorské oblasti) 2) charakter sousedství (bariéra prostor zprostředkování) 3) zděděná specializace (průmyslové zemědělské regiony) Společná je radikální změna v identifikaci s prostředím a ve vztahu ke krajině přerušení tradičních vztahů tvořících regionální identitu Identitu pohraničí utvářejí: odlišný způsob života, krajina, kultura sebeindentifikace obyvatel výměna obyvatel a s tím související proměny krajiny a osídlení (geo)politické změny Domov a krajina veřejná konference, Praha,

10 Pohraničí = obsazený pojem souvislá oblast přiléhající ke státní hranici, v níž v roce 1930 převažovalo obyvatelstvo deklarující německou národnost nenávratná ztráta přibližně 3 milionů obyvatel stále existují významné důvody pro vnímání Pohraničí a Vnitrozemí jako odlišných území pohraničí = Sudety pohraniční krajina = sudetská krajina? Sudety ne-sudety Změna počtu obyvatel (%) mezi lety méně než 35,19 35,20 44,79 44,80 52,79 52,80 61,49 61,50 a více Podíl rodáků v roce 2001 (%) 200,00 a více 100,00 199,00 50,00 99,99 méně než 50,00 chybějící data Domov a krajina veřejná konference, Praha,

11 Identity v pohraničí různá měřítka (lokální, regionální, národní, nadnárodní evropské) různé historické vrstvy jedinečné x sdílené vzpomínky nezávislé Československo 2. světová válka socialismus sametová revoluce vstup do EU

12 Obyvatelstvo, osídlení vylidňování venkova odsun českých Němců proměna sídelní sítě pseudourbanizace krajiny suburbanizace a hospodářství industrializace krajiny likvidace soukromých podniků extenzifikace a opouštění půdy slučování pozemků kolektivizace Domov a krajina veřejná konference, Praha,

13 Podíl částí obcí podle počtu obyvatel Domov a krajina veřejná konference, Praha,

14 Politika znárodnění půdy militarizace krajiny vznik a zánik železné opony návrat do Evropy a kultura přejmenovávání krajiny využití historických budov k dalším účelům ochrana krajinných hodnot rozvoj druhého bydlení, rekreace a turismu proměny vztahu ke krajině sekularizace krajiny Domov a krajina veřejná konference, Praha,

15 Zaniklá sídla sledování kontinuity sídel existujících v roce 1930 (místní části osad) přes jednotek (cca obyvatel) asi lokalizováno (95 % obyvatel; přes 50 % sídel) 40,00 a více 20,00 až 39,99 10,00 až 19,99 5,00 až 9,99 2,50 až 4,99 0,01 až 2,49 0,00 asi zaniklých sídel (asi obyvatel; cca 5 %) Domov a krajina veřejná konference, Praha,

16 Ztráta či zlepšení? zlepšení organizace osídlení, životních podmínek (modernizace), životní prostředí a scenérie hospodářská a společenská nutnost, bezpečnost oblasti s hodnotným životním prostředím ztráta ve smyslu domova a dědictví Domov a krajina veřejná konference, Praha,

17 Domov v pohraničí: jako ztracené území v průběhu 20. století vnitrostátní i mezinárodní migrace, nucené přesídlení milionů obyvatel zpřetrhání vazeb k domovu (bez perspektivy návratu), nutnost vytváření vztahu k novému prostředí přenášení a udržování identity prostřednictvím: vzpomínání, setkávání, tradic a zvyků, vlastivědné a krásné literatury, vytváření symbolických a vzpomínkových míst zkušenost domova nahrazena jeho představou, často idealizovanou (mezigeneračně předávanou) mnohdy živeno obtížnou integrací v novém prostředí postupná změna vztahu k původnímu domovu různé reakce na možnost návratu/návštěvy odmítání a strach z konfrontace opakovaná návštěva, zapojování do aktivního utváření krajiny (i spolupráce s místními obyvateli) důraz na symbolická místa, osobní i kolektivní (rodné sídlo, dům, hřbitov, kostel) prostřednictvím interakcí postupný rozvoj vztahu mezi starými a novými obyvateli Domov a krajina veřejná konference, Praha,

18 Domov v pohraničí: jako získané území po konci 2. světové války příliv nových obyvatel do pohraničí nutnost vyrovnat se s novým prostředím role motivace přistěhování silná fluktuace obyvatel ( zlatokopové, neschopnost přizpůsobit se novým podmínkám, nenaplněná očekávání) vznik multikulturních společenství (včetně přítomnosti původních německy mluvících obyvatel) postupné vytváření nové kolektivní identity, vztahu k místu trvající vazba na starý domov, pocit odcizení vůči novému prostředí (bludný kruh odcizení) nedostatečný zájem a péče o krajinu postupný generační vývoj Domov a krajina veřejná konference, Praha,

19 Domov v pohraničí: jako kontinuita přes poválečné události stále určitá míra kontinuity: výměna obyvatel nekompletní až do 60. let 20. století výrazná německá menšina po roce 1989 uvolnění diskuze o proměnách krajiny pohraničí, cílená revitalizace snaha o obnovu jako výsledek hledání pocitu domova založeného na vnímané kontinuitě vztahu k místu ne návrat k původní podobě krajiny, ale využití původního k budování nové identity a vlastního domova Domov a krajina veřejná konference, Praha,

20 poutní místo Skoky u Žlutic Celkem se snažím být v reálu. Poutě, v tom duchu, jak bývávaly [...] dneska už je to někde jinde. Tady u nás ty Skoky, už ta sláva [...] zašlá, nebude obnovena. Tam spíš je to takové místo vlastně setkání člověka s Bohem skrze Marii. Je tam staletá tradice [...], takže spíš takové to pojetí [...], že ty aktivity různé, jsou tam nejenom teda ty duchovní, ale spíš převládají ty kulturní, nějaké koncerty nebo nějaké představení [...]. To vnímám jako tady u nás v pohraničí jako náplň těch poutí, [...] že to těm lidem tady u nás v těch našich podmínkách dá mnohem víc nebo je to osloví. [...] Nevěřící, věřící, hodně lidí, tak nějak mají rádi památky a chtějí pomoct tomu místu, není to z nějakých náboženských, nějakého přesvědčení, ale já bych řekl, že co tam dělají ti lidi, tak to je většina, většina, který teda se nehlásí k církvi, ale není jim ten osud toho místa lhostejný. Ví, že je to úžasná stavba. Váží si toho a chtějí uchovat tu hodnotu pro další generace. Takže tedy ten ušlechtilý motiv vlastně tam je. (...) Myslím si, že tudy cesta vede. Říkám, tady v těch našich oblastech, kde ta tradice byla zpřetrhána, přerušena. Domov a krajina veřejná konference, Praha,

21 Zdědičtění odspodu nárůst odborného i laického zájmu po roce 1989 (reflexe proměn oblasti pohraničí) součást hledání vztahu k prožívané krajině, který by měl určitou historickou a mezigenerační kontinuitu vnímána jako součást místního dědictví (propagace území) součást identit původních obyvatel a jejich potomků Domov a krajina veřejná konference, Praha,

22 Paměť v místě Domov a krajina veřejná konference, Praha,

23 Vymístěná paměť Domov a krajina veřejná konference, Praha,

24 Živá i žitá krajina domova Domov a krajina veřejná konference, Praha,