10 krutých pravd o úspěchu a penězích

Transkript

1 Skoncuj s pragmatismem a začni dělat, to co jsi vždy opravdu chtěl a nikdy neobětuj štěstí pro úspěch. Z knihy Mnich, který prodal své ferrari 10 krutých pravd o úspěchu a penězích Proč je přestat honit a odkládat život na jindy Lucie Lipovská

2 10 krutých pravd o úspěchu a penězích... 3 Proč je přestat honit a odkládat život na jindy... 3 Kdo jsem a proč ti to píšu? PRAVDA: Protože žiješ podle šablony, kde je dřina převlečená za peníze a úspěch? PRAVDA: Protože nemáš víc než 24hodin denně! PRAVDA: Protože v práci, podnikání a životě možná dřeš? PRAVDA: Protože si lžeš si do vlastní kapsy? PRAVDA: Protože jsi hamižný a nikdy nemáš dost PRAVDA: Protože už Tě někdy napadlo se na to všechno vykašlat PRAVDA: Protože děláš jen to, co musíš a život odkládáš na jindy PRAVDA: Protože 80% úspěchů přichází z 20 % aktivit PRAVDA: Protože možná nevyužíváš svůj potenciál naplno? Co jsem udělala já? Konec jako v pohádce? Žila jsem 30 dnů u dolarového milionáře Tento e-book je bonusem pro návštěvníky stránek Jedná se o informační produkt, který vychází z mých osobních zkušeností. Stažením tohoto materiálu rozumíte, že jakékoli použití informací z tohoto materiálu je ve vašich rukou a jako autorka nenesu žádnou zodpovědnost za úspěchy či neúspěchy z toho plynoucí. V tomto materiálu můžete najít informace o produktech nebo službách třetích osob. Informace v tomto dokumentu jsou pouze osobním doporučením a vyjádřením mých zkušeností, které se mi osvědčily. Šíření nebo poskytování třetím osobám bez souhlasu mého souhlasu není povoleno. Děkuji, že to respektujete. 2

3 10 krutých pravd o úspěchu a penězích Proč je přestat honit a odkládat život na jindy Kdo jsem a proč ti to píšu? Ptáš se, proč Ti říkám, že máš přestat honit peníze a kariéru, když se všude dozvídáš opak? Všichni okolo tebe tvrdí, že musíš dělat toto a tamto, odříct si tohle a támhleto. Makat do úmoru a dělat všechny ty pitomé věci, které tě ve skutečnosti možná nebaví. A děláš je jen proto, abys vydělal peníze a pořídil si větší mobil, tenčí notebook nebo novější auto? Nebo snad proto, že se to od tebe očekává? A ptáš se, kdo vůbec jsem a co po Tobě chci? Přijmi prosím mou omluvu a pojďme se seznámit. Jsem Lucie Lipovská a dost dlouho jsem věřila, že je nutné dělat právě, to co nechci, protože jedině tak se může dostavit odměna. Protože se bojím slova nadřízený, myslela jsem, že nejlepší volbou bude začít podnikat. Tak jsme si založili stavební firmu. Dařilo se nám, ale byla to vážně stres a tlak. Pak jsme založili zemědělskou firmu. A tam to byl taky stres a tak. A já se zeptala sama sebe, takhle to bude dalších xxx let a až vydělám, tak teprve začnu žít ten vysněný život??. Brr, děsivá představa Ale nepíšu to proto, abych se litovala nebo chlubila. Píšu to proto, že jsem byla úplně zaslepená honbou za penězi a vlastní hloupostí jsem se uvěznila ve vlastní firmě. Zaměstnávali jsme spoustu lidí. A já v průběhu sledovala, kolik lidských talentů a životů je nevyužitých. Jak jako ovce děláme jen to, co si myslíme, že bychom měli dělat. Peníze a bohatství jsou totiž naprosto odlišné pojmy. Budu mít radost, kdy Tě postrčím a vymažeš ty staré programy na úspěch. A je jedno jestli podnikáš nebo jsi dobře nebo špatně zaměstnaný. Tady jde totiž o úplně něco jiného. Tady jde o svobodu a já si s Tebou chci o ní povídat Krátce o mých hodnotách: Mezi ty patří svoboda, nezávislost, čas a kvalitní vztahy s mými nejbližšími. Ty jsou i mými prioritami a přidávám k nim peníze. 3

4 Peníze jsou pro mě velice důležité. Rozhodně Ti nebudu tvrdit, že máš zahodit skvělou práci a přestěhovat se na léto pod stan a pronajmout svůj byt. (I když za zkoušku by to možná stálo) Nebudu Ti ani doporučovat, aby ses vzdal všech svých požitků. Přešel na syrovou stravu a začal žít asketickým životem. Já sama jsem velká požitkářka. Miluju dobré jídlo a pití, zážitky a cestování. A kdo taky ne? Takže Ti ani nebudu doporučovat let z Vídně do Denpasaru za cenu Kč letem, který bude trvat 49,5h se 4mi přestupy. Ale taky Ti ani nebudu vnucovat, že si máš pořídit domy, auta, děti, dluhy, úvěry a půjčky. Chci Ti povědět část mého příběhu, jak jsem opravdu dlouho honila peníze a kariéru. Musím Ti to povědět, protože doba pracuj tvrději je pryč. Tenhle prototyp starých koučovacích a manažerských metod odeznívá. Jen jsme si toho ještě v tom našem životním cirkuse nevšimli. Takže se pohodlně posaď a pojď se mnou přemýšlet o tom, jak se naladit na novou dobu, které říkám Pracuj chytřeji. Zapomeňme spolu na všechny ty manažerské dinosaury a tlak na výkon. Protože jen pokud si můžeš zvolit čas a místo, tvoje peníze mají automaticky troj až desetinásobnou hodnotu. Tim Ferris A co je tedy těmi důvody, proč bys měl přestat honit peníze a kariéru a začít svobodně žít? Varování: Je dost možné, že se Ti další obsah nebude líbit. Nebo Tě naopak nadchne tak, že budeš chtít změnit svůj život. A to se zase možná nebude líbit tvým šéfům, manželům, manželkám, rodičům nebo kolegům. A možná se jim to líbit bude a budou chtít, to samé co Ty. Ať tak či onak, dej sám sobě šanci a udělej si na sebe čas. 4

5 1. PRAVDA: Protože žiješ podle šablony, kde je dřina převlečená za peníze a úspěch? Jako malé (a slýchám to dost často i dnes) mi tvrdili 6 věcí: 1. Buď hodná a milá. 2. Snaž se každému vyhovět. 3. Bez práce nebudeš mít koláče. 4. Raději se netěš, abys nebyla zklamaná. 5. Když ti něco nejde, tak se snaž o to víc. 6. Musíš se hodně snažit a dobře se učit, abys uspěla. Šikovná holčička a hodný chlapeček mají nejlépe samé jedničky v žákovské knížce a na třídních schůzkách je paní učitelka uvádí jako vzor ostatním rodičům. Rodiče méně úspěšných potomků odcházejí ze třídní schůzky s pocitem, že toho jejich kluka nebo holku s tímhle přístupem nečeká žádná růžová budoucnost. A rodiče vždy chtějí pro své děti to nejlepší. A taky možná doufají, že neskončí v domově důchodců, ale jejich úspěšné a bohaté děti jim zařídí lepší život a třeba splní i některé jejich sny. A tak všichni čekáme, snažíme se, dřeme. Honíme prachy. Všechny ty splátky úvěrů a hypoték, co jsme si na sebe ušili, nepočkají. A koneckonců tak se to přece dělá. Všichni chceme velké baráky, lepší auto než má soused, dovolenou v Karibiku a ideálně co nejvíc peněz na účtu. A když nemáme ten barák, auto a ani Karibik, a sotva s velkou parádou uškudlíme na last moment do Egypta, tak si bleskurychle vzpomeneme, že nám taky říkali, že peníze přece nejsou tak důležité. A peníze možná taky smrdí. Hlavně ať jsme zdraví. A ten co má to auto a barák? 5

6 Hm, ten si na to asi někde nakradl. Vždyť ten život je tááák těžký. A my dřeme a dřeme. A čekáme a čekáme. A na co vlastně čekáme? Na lepší život? Až se něco změní? Až nám naše sny splní naše děti? Budou jistě úspěšnější než my. Jen se musí víc snažit. Tenhle život podle šablony jsme si vytvořili my sami. Někde jsme to přece slyšeli a viděli. A tak to opakujeme. Jisté zaměstnání, dobrá práce, pravidelná mzda. Když to tak dělají všichni, bude to určitě dobré i pro mě! Ale vzpomínáš si? Dobré znamená za tři? Když je něco dobré, znamená, že je to průměrné. Tak proč po nás chtěli výborné známky ve všech předmětech? Abychom pak žili průměrné životy? Nebo se později pěkně zapasovali do mustru a předlohy? Život je o tom, že buď vydělávám velké peníze, nebo si namlouvám, že je k ničemu nepotřebuju? Tohle je návod na spokojený a šťastný život? Takže štěstí je podmíněno penězi a majetkem? A co spokojenost? Jak jí dosáhnu? A co to vlastně je to štěstí? Opravdu muška jenom zlatá? Co když Ti řeknu, že je to totální nesmysl? A co když řeknu, že něco děláme blbě? Co když marníme svůj život bičováním se k velkým výkonům s touhou získat peníze jako prostředek pro vykoupení se z novodobého otroctví? Kdykoliv zjistíš, že žiješ jako většina ostatních, nastal čas zastavit se a přemýšlet, co dál. Mark Twain 6

7 2. PRAVDA: Protože nemáš víc než 24hodin denně! Máš něco víc, než mám já? Máš víc jak 24hodin denně? Nemáš. Tak vidíš. Naše další společná věc. A taky první důvod, proč se přestat honit za pomyslným hrncem zlata na konci cesty. Co když ten hrnec bude moc malý? Co když bude moc velký? Co když se nám nebude líbit? Co když tam doběhneme s vyplazeným jazykem a už nebudeme mít sílu si ho vzít s sebou? Co když tam dojdeme pozdě? Co když? Co když? Co když cesta je cíl a cíl je cesta. Co když život je teď a ne až potom? Co když smyslem života není ten hrnec plný zlata, ale něco úplně jiného? Něco na co jsi ještě nepřišel? A ani možná nechtěl přijít. Faktem je, že všichni máme svých 24hodin denně a jeden jediný život. Možná si říkáš, že jsem se zbláznila. Většina motivačních a manažerských knih o time-managementu Ti tvrdí, že si máš představovat ten zlatý hrnec do zblbnutí. Tak dlouho, dokud se nepromění ve skutečnost. Položil sis někdy otázku, jestli je to to, co skutečně chceš? Většina společnosti jede na výkon a peníze. Jsme ochotni směnit většinu našeho života za to, abychom dělali většinu věcí, které neděláme rádi a pak za odměnu ochutnali kousek toho koláče. Tak nás to přece učili. Jenže občas jsme tak vyčerpaní, že nám ten koláč ani nechutná. A dost často se stává, že ani vlastně nevíme, co s ním. A tak rychle naskočíme zpátky do stereotypu v podobě honby za jiným koláčem. Ten další bude určitě lepší. A stoprocentně chutnější. Hmmm A pak se to stane zase. Ten nový kousek nám taky moc nechutná. Něco je špatně. Konečně mámě čas pro sebe. Za dobře vykonanou práci jsme se odměnili. Jenže jsme trochu nervózní. Neposedíme, nemáme klid. Počítáme, kolik nám ještě zbývá volna. Jsme myšlenkami jinde. Většinou u dalšího koláče. Máme pozornost v budoucnosti. Jsme u nového většího lepšího zlatého hrnce a nevnímáme vlastní přítomný život. Neumíme žít pro dnešek, i přesto, že víme, že se už nikdy nebude opakovat. Jak by se změnil Tvůj pohled na život, kdybys zjistil/a, že nemůžeš nikdy odejít do důchodu? Jaká je Tvá odpověď? 7

8 3. PRAVDA: Protože v práci, podnikání a životě možná dřeš? Co když Ti řeknu, že pokud ve své práci a životě dřeš, tak pravděpodobně děláš něco, co nemáš? Dost dlouho jsem se hnala za tím zlatým hrncem plným peněz a úspěchu, proto vím, o čem mluvím. Nikdy jsem si ovšem nebyla jistá definicí toho úspěchu. Měří se to velikostí bankovního konta? Počtem vlastních zaměstnanců ve firmě? Nebo snad tím, že pracuju 12 hodin denně včetně víkendů? Jsou lidé, kteří se chlubí, že dřou dlouho do noci. Záměrně používám slovo dřou. Od mnoha bohatých a úspěšných lidí slyšíte, jak tráví dlouhé dny a noci na jednáních. Doma je čekají manželky, které jim připomínají, kdy mají jejich ratolesti narozeniny a v kolik hodin bude večeře. Můj otec nebyl top manažer. Byl a je to obyčejný živnostník, ale protože dřel, tak s železnou pravidelností zapomínal na mé narozeniny nebo do jaké třídy vlastně chodím. Jeho omluvou bylo, že musí vydělávat peníze. Proto jsem nechápala, jaký je rozdíl mezi bohatstvím a penězi. Skutečné bohatství ovšem není to, kolik peněz mám, ale všechno to, co by mi zůstalo, kdybych o své peníze přišla. Proč si tedy pořizujeme rodiny, děti, vztahy, když se o ně pak nestaráme? Protože se to tak přece dělá? Dělají to všichni, tak to mám dělat i já? Znamená to, že je to normální? A co je vlastně normální? Pracujeme do noci, nevidíme své děti růst, netrávíme čas s blízkými, výměnou za peníze a uznání. Proto odkládáme svůj život na zítra? Dává to nějakou logiku? Co když jsme zapomněli začít od začátku, ale skočili rovnou doprostřed? Co když jsme se zapomněli zeptat sami sebe, co doopravdy chceme a jak to cítíme? 8

9 Co zjistíš, když si položíš otázku? Co bych dělal/a, kdybych měl/a neomezené finanční možnosti a věděl/a, že pro cokoliv se rozhodnu, v tom uspěju? Dokážeš odpovědět? Směješ se a říkáš, že je to jednoduché jako facka? Já se taky nejdřív smála. Potom jsem zjistila, že si to ani nedokážu představit. Vždyť neomezené finanční možnosti si přece musím nejdřív oddřít. A dělat si, co se mi zachce? To jsou přece ty koláče, co přicházejí až po práci. A tak jsme den po dni přemýšlela a odpovídala si znovu a znovu. Snažila jsem se oprostit od všech zákazů a příkazů, životních proher a neúspěchu. Snažila jsem se najít co nejupřímnější odpověď. A když jsme ji našla, už nebylo cesty zpět. Najednou vám dojde, že i víc jak 80%věcí, které děláte, vlastně dělat nechcete. A to je další důvod proč začít pracovat na tom žít svobodný život. Po takovém uvědomění prostě nejde si dokola lhát do vlastní kapsy. 9

10 4. PRAVDA: Protože si lžeš do vlastní kapsy? Jsi s něčím nespokojený? Nevyhovuje Ti něco? Začal jsi to ignorovat a namlouváš si, že to bude v pohodě? Ono to nějak zmizí, vyšumí. Ochota udělat změnu sebou nese riziko, že to bude chvíli nepohodlné. A možná to nebude hned změna k lepšímu. Ale je to cesta. Jenže většina lidí dá před nejistotou přednost tomu, že nebudou šťastni. A přitom nejdůležitějším principem je neklamat sám sebe. Otázkou není, zdali existuje život po smrti, nýbrž jestli jsme žili ještě před smrtí. Dělat blbou práci, kde trávím většinu života, asi nepatřilo do našich dětských snů. A je jedno, jak dobře placená tahle práce je. K čemu mi je, že vydělávám velké peníze, když si je ani nestihnu užít. Na co mi je příjem milion korun ročně, když pracuju 12 hodin denně včetně víkendů. To je velká lež, kterou na sobě pácháme. Přiznat si, že mně něco nevyhovuje a začít jen přemýšlet nad tím, jak to změnit, vyžaduje soustředění a čas. A přemýšlení bolí. Připustit si, že jsem možná pár let života promarnil a život si nechávám na někdy je velká věc. Uvědomit si takovou věc s sebou nese většinou novou budoucnost. Už se nebudeš chtít vrátit zpátky do zajetých kolejí. A to rozhodně znamená, že musíš spoustu věcí změnit. A změna sebou nese nejistotu a jsme zpátky na začátku. U lží. Pomáhám si jednou drasticky pojmenovanou metodou, kdykoliv mám pocit, že si lžu. Je to Metoda smrtelné postele. Co, kdyby byl dnešek Tvým posledním dnem? Jak bys ho prožil a co bys dělal? Co Tě napadá? 10

11 6. PRAVDA: Protože jsi hamižný a nikdy nemáš dost Teď jsem to přehnala, napadá Tě. Jenže já taky chtěla mít všechny ty domy, bazény a auta. Takže se vykašli se na útlocitnost a podívej se pravdě do očí. Všechny ty krásné, úžasné a skvělé věci, které chceme doma mít. Je tak těžké tomu všemu odolat. Chceme je mít my, chtějí je naše děti. A tak se chytáme do pasti hypoték, úvěrů, půjček. Ani si nevšimneme, že spadla klec. Taková malá pozlacená klícka, která nám sebrala všechnu tu odvahu riskovat a dělat, co máme skutečně rádi. Proč? Protože nám někdo řekl, že tím, co máme rádi, se neuživíme a všechny ty věci, které tak nutně potřebujeme, se samy nezaplatí. Tak běháme ráno do práce a večer z práce. S vidinou, že zítra bude určitě líp. A když ne zítra, tak pozítří. Jenže má to jeden velký háček. Když nic nezměníme, tak se ani nic nestane. A vytoužená změna k lepšímu nepřijde. Dělat věci stále stejně znamená mít stále stejné výsledky. A tak, než si začneš lhát do kapsy nebo zase tvrdě dřít, zastav se na chvíli. Jdi někam pryč, od lidí, mobilů, počítačů, internetu a sociálních sítí. A zeptej se sám sebe, proč to všechno děláš? Proč ráno vstáváš z postele? Jaká je Tvá odpověď? 11

12 7. PRAVDA: Protože už Tě někdy napadlo se na to všechno vykašlat Ne, tohle opravdu není známka slabosti. Nebudu Ti říkat, ať ještě pár let vydržíš. Ať si na sebe upleteš ještě větší bič v podobě dražšího auta nebo nového vybavení do bytu. Ať si zacpeš oči, pusu a uši novou ještě lepší televizí. Nebudu Ti ani tvrdit, ať zalehneš na matrace a počkáš, až se to všechno přežene. Jediné, co chci, je, aby ses zastavil. Aby sis sedl sám se sebou a nakoukl do svého svědomí. Mockrát jsem to chtěla zabalit a taky jsem to v některých případech udělala. Nejhorší pro mě bylo, přiznat si, že tohle není to, co jsem chtěla. Proč udržovat věci, které nám neslouží? Protože jsme se shodli na tom, že všichni máme stejných 24h denně. Změnit zajetý zvyk bolí. Ale dobrá zpráva je, že co bolí, to roste! A růst je zatraceně žádoucí. Tak se takových myšlenek neboj, a když na Tebe přijdou, nezaháněj je hned pryč. Pobuď s nimi chvíli a přemýšlej, co se Ti snaží říct. Všechno chce čas. Dělat unáhlené závěry, stejně jako věci ignorovat jsou oba stejné extrémy. Co myslíš, jaký je rozdíl mezi pesimistou, "který říká" je to beznadějné, nemá smysl se o cokoliv pokoušet", a optimistou, co tvrdí, že "nemá smysl se snažit něco dělat, tak jako tak to dopadne dobře". Žádný. V obou případech se totiž nic nestane. Co Ti tak vadí, že Tě napadlo se na vše vykašlat? Pravděpodobně v Tobě bude vyvolávat takové pocity něco, co opravdu neděláš rád. 12

13 8. PRAVDA: Protože děláš jen to, co musíš a život odkládáš na jindy Nikdy nic dělat nemusíš. Správný důvod je ten, dělat to proto, že chceš a věříš, že je to pro tebe dobré. Robin Sharma: Mnich, který prodal své ferrari Kolik času ve svém životě věnuji věcem, o kterých si myslím, že je musím dělat? A kolik času a energie věnuji tomu, co mi dělá radost? U spousty lidí dojde k zajímavému zjištění. Zjistí, že 80% svého času a života věnují něčemu, co je vlastně až tak nezajímá. Mají zaměstnání, které je vůbec nebaví a sedí v něm jen proto, že je doma naučili, že základní prioritou je mít jistou práci. Druzí se zase pustili do podnikání, protože toužili po nezávislosti. Jenže postupem času si vytvořili z vlastní firmy vězení a další zlatou klec. Jsou svými pány, ale jen do té míry, do jaké jim to dovolují jejich zaměstnanci a výše firemních úvěrů. Vypadá to, jako by žádná cesta nebyla správná. Lidi se dělí na zaměstnance a podnikatele. Zaměstnanci závidí podnikatelům volnost, peníze a svobodu. Podnikatelé závidí zaměstnancům čistou hlavu a klidné spaní. A obě skupiny se chlácholí vidinou hezké dovolené nebo se těší, až si urvou čas pro sebe a budou dělat jen to, co je opravdu baví. Odkládají žití a používají slovo příště a někdy. Jenže právě tyhle slova pohřbí všechny naše sny stejně jako kus našich životů. Peníze samy o sobě nejsou řešením. Jde o svobodu rozhodování. Když jsem si odpovídala na všechny předchozí otázky, zjistila jsem, že mají společné vodítko. A co Ty? Někde celý ten kolotoč musel začít. Tak kdy a kde se to stalo? Napadá Tě něco? 13

14 9. PRAVDA: Protože 80% úspěchů přichází z 20 % aktivit Vím, že neříkám nic nového. Paretovo pravidlo zná každý druhý. Ale proč se tím sakra jen málokdo řídí? Proč se bojíme přijmout to, že když nám jde něco skutečně snadno a lehce, tak je to zjevně náš přirozený talent. A máme u toho zůstat. Proč nám vnucovali, že se máme soustředit na nedostatky, místo abychom pilovali předností do dokonalosti? Copak je vážně lepší být ve všem průměrný namísto v jedné věci excelentní? Půjdeš k průměrnému nebo výbornému zubaři? Tak proč se učíme být univerzální roboti, kteří umí všechno a nic? Soustřeď se na své silné stránky místo slabých a následuj svůj přirozených proud. Práce se pro tebe stane zábavou. Víš, odkud pochází většina Tvých problémů? A odkud pochází většina Tvých úspěchů? Víš, na co máš talent? Dokážeš jednoznačně určit, co Ti jde rychle a snadno s co nejmenší námahou? Rád tvoříš a nemáš problém rozjíždět různé projekty? Ale místo toho děláš tabulky a analýzy? Nebo rádi mluvíš s lidmi, ale podstatou tvé práce je administrativa? Nebo naopak miluješ výkazy a čísla, ale ve skutečnosti děláš obchodního zástupce? Pak mám pro špatné zprávy. Zřejmě sis vybral špatnou práci. A jestli ji nemáš na koho delegovat, pak se zbytečně připravuješ o drahocenný čas a energii. Jaký je tvůj talent? Co ti jde snadno a dobře? 14

15 10. PRAVDA: Protože možná nevyužíváš svůj potenciál naplno? Jeden můj přítel má obrovský talent na čísla, analýzy. Je trpělivý a vždy si zachová chladnou hlavu. Jeho přáním bylo a je obchodovat na burze. Popsal o tom spoustu stran kvalitního textu v diplomové práci. Jenže po škole se jednoduše nechal zaměstnat jako účetní/ekonom v jedné firmě. Nabídli mu na tamější poměry slušné peníze a rozumnou pracovní dobu. Tak tam sedí a mezi počítáním cash flow a zásob na skladu, rozdává lidem stravenky na oběd. Svůj sen vzal, zmačkal ho a zahodil do kanálu. Řekl si magické zaklínadlo až Po práci měl spoustu volného času. Ale protože jako první získal po škole slušné místo, stal mezi svými kamarády králem a tak nabyl dojmu, že je vše, tak jak má být. Na mou otázku, co by dělal, kdyby se mohl rozhodnout pro cokoliv a ve všem by uspěl, odpověděl, že by obchodoval na burze. Najdi to, co doopravdy rád děláš a dej do toho veškerou svou energii. A já se ptám, proč to nedělá? Má na to nepochybně talent. Zkušenosti a vědomosti získá cestou. Proč tedy utrácí svůj drahocenný čas na místě, které mu jeho sen nesplní? Protože je to pohodlné? Protože by musel na začátku vyvinout trochu úsilí? Protože mu někdo řekl, že je to nesmysl, moc riskantní nebo na to nemá? Proč? Proč tak moc posloucháme druhé lidi, jak se nám snaží radit a častou naše sny pošlapou? Proč raději neposloucháme, co nám říká srdce? Protože to není rozumné? A co je rozumné? Prožít celý život s nohou na brzdě? Znáš odpověď? 15

16 Co jsem udělala já? Na začátku knihy jsem zmínila, že v obou svých firmách jsem byla pod stresem a tlakem. Tak urputně jsem se snažila něco dokázat a vydělat co nejvíc peněz Honila jsme termíny, lidi, peníze, splatnosti faktur, úředníky. Pak jsem si dvakrát ročně zajela na dovolenou za odměnu a v té troše volného času plánovala další cesty po světě, vařila nebo se vzdělávala v oblasti osobního rozvoje a internetového marketingu. Ráno se mi nechtělo vstávat a v noci jsem nemohla usnout. Byla jsem unavená a neměla energii. Lidi mi říkali, to musíš vydržet. Buď ráda, že máš firmu a peníze. Já se ptala jak dlouho? Dalších 10 nebo 20 let? Pak, že začnu žít ten vysněný život? Přemýšlela jsem, kde se ztratilo moje nadšení do života, chuť zkoušet nové věci. Kde se ztratila ta vášeň. Začala jsem přece podnikat proto, abych byla svobodná. Jenomže ani vlastní podnikání Tě svobodným neudělá, pokud si vybereš oblast ležící mimo tvůj talent a vášeň. Budeš dřít jako kůň. Pořád jsem hleděla do budoucnosti a přítomnost mě totálně míjela. Jenže když mám stále jedno oko upřené k cíli, tak mi zbývá už jen jedno, co mě povede cestou. A pak je jednoduché se ztratit. Moje práce mě přestala bavit, už jsem neměla nejmenší chuť v ní pokračovat. Jak z toho ven? Lhát si a něco namlouvat? Čekat až to přejde? Já začala hledat. A kdo hledá, najde. Pokud děláš něco, co Ti připadá jako těžká práce, pak určitě děláš to, co nemáš. Roger Hamilton Ta věta pro mě byla jako facka. Vždyť mně celý život říkali, že se musím víc a víc snažit. Bylo to pro mě jako světlo na konci tunelu. Pátrala jsem dál a hlouběji. Už nebylo cesty zpět. Odešla jsem z vlastní firmy, která mě živila, abych mohla začít znovu. 16

17 Druhou firmu jsem si nechala, ale jen pro to, že mně to říkala má intuice. I přesto, že tato firma mě nedokázala živit. Vůbec jsem netušila, co budu dělat. V tu chvíli mi to bylo úplně jedno. Pootevřela jsem totiž dveře, za kterými bylo něco naprosto odlišného, než jsem dosud znala. Tomu se nedalo odolat. Totálně jsem převrátila svůj život. Vždy jsem měla všechno předem nalajnované. Jenže držet lajnu už nešlo. Začala moje nová cesta, která je zároveň cílem. Začal můj nový život. A rozhodně to nebylo a není jednoduché. Ego mi říkalo, tohle nesmíš, támhleto nemůžeš. Srdce zase zkus to. Lidi se na mě dívali jako na blázna. Jak jsem mohla odejít z firmy, kterou jsem budovala? Jednoduše, nemohla jsem si už nic nalhávat. Začala jsem chápat, jaký je rozdíl mezi penězi a bohatstvím. O peníze můžu přijít kdykoliv. Ale moje bohatství, můj talent, vášeň, zkušenosti a vědomosti, to mi nikdo nemůže vzít. Trvalo nějakou chvíli, než jsem sama sobě dovolila to přijmout. A když se to stalo, přišla krásná, slovy nepopsatelná chvíle. Přestala jsem mít strach. Strach o peníze, budoucnost, sebe. Na krátkou chvíli jsem se cítila jako to malé dítě, které věří, že může vše, než mu někdo řekne opak. Rozpomněla jsem se, jaké to je žít aspoň chvíli bez starostí a strachu, ve kterém trávíme sakra hodně času. Přiznávám, že to zatím u mě není trvalý stav. Změnit tvrdě zakořeněné zvyky, které v sobě mám 30 let, se nedá během pár měsíců. Je to transformace a žádné rychlé řešení neexistuje. Každá trvalá vnitřní proměna vyžaduje čas a úsilí a je k ní třeba hodně vytrvalosti. Ale jdu cestou nejmenšího odporu. Odpověděla jsem si na základní otázky, které jsi našel v této knize. A s vědomím, že můj talent a vášeň jsou někde jinde, jsem začala znovu. Možná si říkáš, že na takové věci nemáš čas. Ty přece musíš vydělávat peníze, živit rodinu. A já tomu naprosto rozumím. Jediné co udělej, je, že si odpovíš na tyto otázky. Odpovědi možná nepřijdou hned, nech tomu čas. A až přijdou, nech se vést. Strávila jsem rok hledáním sama sebe. Přestala jsem mít pravidelný příjem z podnikání. V noci jsem se budila zpocená, že to nezvládnu, že se neuživím. Nevěřila jsem si, že dokážu znovu za pomocí svého vnitřního bohatství vybudovat nový život. Párkrát jsem podlehla tlaku myšlenky, že jsem zahodila jednu šanci a podruhé nemůžu mít takové štěstí. 17

18 Konec jako v pohádce? Nemám pro tebe příběh s pohádkovým koncem. Nevybudovala jsem za tu dobu milionové impérium. Jsem na cestě, ale vím, že jsem rozhodně chytřejší a štastnější než kdykoliv jindy. Začínám rozumět sama sobě a víc a víc jsem si jistá, tím co chci. Největší překážkou jsme pro sebe byla já sama. Zakazovala jsem si používat svůj talent, proto, že mi někdo někdy řekl, že se tím neuživím. Chyběla mi odvaha a hledala jsem pomoc. Při svém hledání jsem na internetu našla test osobnosti. Pomohl mi přidat pár kousků do skládačky. Doporučuju Ti ho a najdeš ho na této adrese Je zdarma. Celý obraz mi doplnil test Dynamiky bohatství. Řekla bych, že je to revoluční věc. Výsledky testu mě utvrdily v tom, kterým směrem se mám vydat. Je placený, ale stojí za to. A pokud si ho uděláš, tak odpovídej na otázky pravdivě, nesnaž se test ovlivnit, tím, že budeš odpovídat, tak jak si myslíš, že bys měl. Test mě tak nadchnul, že jsem si v listopadu sbalila kufr a odletěla přímo k jeho tvůrci Rogerovi Hamiltonovi 1 do jeho krásného resortu XL Vision Villas 2 na Bali, abych tam strávila celý měsíc. Byl to nepřekonatelný zážitek. Otevřelo se mi tolik věcí, o kterých se mi ani nesnilo. Začala jsem žít svůj sen. Ale nebyla to procházka růžovou zahradou a nikomu netvrdím, že změnit vlastní život jde lusknutím prstu. Ale stačí začít. Já začala. A i přes všechen ten strach, který stále občas mám, vím, že jdu po správné cestě. Důležité je zůstávat vždy u sebe. Na Bali jsem prožila krásné i těžké chvíle. Byla jsem dvanáct tisíc kilometrů od domova, sama, v cizím prostředí. Investovala jsem čas, peníze a energii, abych se posunula dál. Rodiče a známí mi to vymlouvali. Co prý tam budu hledat. Jen mám pěkně zůstat doma. Jenže někdy prostě potřebuješ vypadnout z té šablony, co sis vytvořil, aby ses mohl na svůj život podívat z odstupu. 1 1 Roger Hamilton tvůrce psychometrického testu Dynamika bohatství, hojně využívaného mezi podnikateli po celém světě. Konsultant, řečník, autor řady knih a podnikatel v oblasti vzdělávání. Zakladatel několika firem, investor, expert na podnikání ve Velké Británii, majitel resortu XL Vision Villas na Bali. Člen Clinton Global Initiative

19 Žila jsem 30 dnů u dolarového milionáře Na Bali jsem paradoxně odjížděla s touhou takzvaně nakopnout svůj byznys. Intenzivní nejen business program ILAB 3, kterého jsem se pod vedením samotného Rogera Hamiltona a dalších úspěšných mentorů a koučů zúčastnila, sliboval přesně to. Domů jsem si ale odvážela něco úplně jiného. Píšu o tom knihu, kterou jsem pojmenovala Žila jsem 30 dnů u dolarového milionáře. Když se rozhodneš odletět na druhý konec světa sám a mezi cizí lidi, znamená to, že chceš něco změnit. Alespoň u mě to tak bylo. Chtěla jsem vystoupit z té každodenní šablony a zjistit, zda by se život dal žít opravdu jinak. Bez toho čekání na AŽ a NĚKDY. Zároveň jsem chtěla posunout své podnikání. Byla to výzva udělat první krok na dlouhou cestu sebepoznání a velkých změn. Konfrontovat své zažité zvyky a stereotypy s novou realitou zákonitě přinese změnu osobnosti. V knize popisuji, jak jsem se cítila právě v takových situacích. Neznamená totiž, že když po změně toužíš a dobrovolně ji chceš, tak Ti to mozek dovolí. Změnu nestačí jen chtít. Tu si každý musí prožít. Zbavit se starých návyků, je jako odvykat závislosti na alkoholu. Hluboce zakořeněné zvyky nejde odbourat snadno a rychle. Prožívala jsem příjemné, ale taky velice nepříjemné chvíle, kdy jsme se dostávala pod tlak autorit a většiny. Pak bylo velmi složité rozeznat, jestli to, co dělám, dělám proto, že to skutečně chci nebo proto, že to dělá většina a očekává se to ode mě. Je těžké odporovat někomu, koho obdivuješ a ještě mu za to platíš. Ale těžší je lhát sám sobě. Více informací o e-knize stejně jako její ukázku si stáhni zde 3 ILAB program pro podnikatele probíhající v resortu Rogera Hamiltona na tropickém ostrově Bali po dobu 30 dní za účasti mentorů, světových podnikatelů a leadrů

20 Pokud jsem Tě čímkoliv v této e-knize inspirovala k lepšímu pochopení sama sebe, jsem za to vděčná. Budu ráda, když mi o tom napíšeš na lucie@dobrodruznapodnikatelka.cz Zůstaňme ve spojení na Další informace najdeš na mém blogu Věřím, že život můžeme prožít naplno, svobodně a beze strachu. Uvěříte taky? 20