Změny na světovém trhu s uranem ve světle renesance jaderné energetiky

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Změny na světovém trhu s uranem ve světle renesance jaderné energetiky"

Transkript

1 Změny na světovém trhu s uranem ve světle renesance jaderné energetiky Mgr. Pavel Kavina, analytik nerostných surovin, Ministerstvo průmyslu a obchodu, RNDr. Jaromír Starý, ředitel, Česká geologická služba Geofond 70 Úvod Mezi základní příčiny, proč dochází k celosvětovému vzestupu cen, patří kvalitativní změny, které se ve světě surovin odehrály v posledních letech totiž překlopení některých zemí, které byly tradičními producenty a vývozci surovin do pozice jejich spotřebitelů a v některých případech dokonce dovozců. Zpravidla se jedná velmi lidnaté, zejména asijské země, v nichž v posledních letech dochází k významnému ekonomickému vzestupu, který sebou přináší nárůst spotřeby všech myslitelných komodit. Typickým příkladem je Čína, která ač stále největší světový producent železných rud a donedávna také jejich významný exportér, začala od roku 2003 železnou rudu také dovážet z Austrálie, neboť domácí těžba rychle rostoucí poptávce a spotřebě nestačí. K obdobnému přesmyku došlo u Číny v lednu 2007 také v případě černého uhlí. Rychle se rozvíjí i Indie, jakožto další země s více než miliardovou populací, ale spotřeba surovin dynamicky roste i v jiných zemích někdejšího třetího světa Země Kanada Austrálie Kazachstán Niger Rusko Namibie Uzbekistán USA Ukrajina Čína Jihoafrická republika Česká republika Indie Brazílie Rumunsko Německo Pákistán Francie svět celkem svět celkem U 3 O Tabulka 1: Světová produkce uranu v letech 2002 až 2006 (t U) V posledních několika letech dochází ve světě surovin k zásadnímu nárůstu cen většiny komodit, a to nejen surovin palivoenergetických jako ropy, zemního plynu či černého uhlí, ale také mnoha kovů, např. mědi, olova, zinku, hliníku, zlata, stříbra, platiny, wolframu, řady strategických kovů či železné rudy. Ani cena uranu není výjimkou spíše naopak během posledních cca 4 let došlo k jejímu nominálnímu nárůstu zhruba na desetinásobek. např. v Brazílii, Indonésii, Nigérii či Vietnamu. Podobně jako v případě jiných nerostných surovin se tedy ceny uranového koncentrátu zvyšují především díky rostoucí poptávce, umocněné navíc očekáváním řady nově oznámených jaderných projektů. K poptávce tzv. vyspělého světa se totiž stále více přidává spotřeba ve zmíněných mladých ekonomikách, z nichž některé se rozhodly řešit své budoucí zabezpečení elektřinou právě prostřednictvím jaderných zdrojů. Světová produkce uranu Na rozdíl od jiných palivoenergetických surovin, např. černého uhlí nebo ropy, je v současnosti uranová ruda dobývána ve významném množství jen v několika málo zemích. Roční produkci nad 1000 tun kovu vykazuje pouze osm zemí, a to v pořadí Kanada, Austrálie, Kazachstán, Niger, Rusko, Namibie, Uzbekistán a USA. V roce 2006 bylo z celkového vytěženého množství 39,4 kt vytěženo: 41 % v hlubinných dolech, Zdroj: World Nuclear Association 24 % povrchovým dobýváním, 26 % bylo získáno technologií in situ leach a 9 % bylo získáno jako byprodukt těžby jiné komodity, většinou zlata nebo mědi. Mezi osm nejvýznamnějších a největších společností paří Cameco (8249 t U v roce 2006), Rio Tinto (7094 t U), Areva (5272 t U), KazAtomProm (3699 t U), TVEL (3262 t U), BHP Billiton (2868 t U), Navoi (2260 t U), Uranium One (cca 1000 t U). Celková produkce těchto osmi společností reprezentuje cca 85 % světové těžby. Mezi nejvýznamnější ložiska co do výše produkce se v roce 2006 řadily následující lokality: McArthur River v Kanadě, Ranger v Austrálii, Rossing v Namibii, Krasnokamensk v Rusku, Olympic Dam v Austrálii, Rabbit Lake v Kanadě, ložiska Akouta a Arlit v Nigeru, Akdala v Kazachstánu, Highland Smith Ranch v USA, Beverley v Austrálii a McClean Lake v Kanadě. Z těchto 12 ložisek pocházelo v roce 2006 téměř 73 % světové těžby. Domácí zdroje a produkce uranu Česká republika patřila tradičně k nejvýznamnějším světovým producentům uranu. Historicky je s celkovou produkcí cca 110 tis. t uranu v letech 1946 až 2006 ve formě tříděných rud a chemického koncentrátu na 8. místě za Kanadou (cca 408 kt do 2006), USA (cca 360 kt do 2006), Německem (cca 220 kt do 2006), Jihoafrickou republikou (cca 160 kt do 2006), Austrálií (přes 139 kt do 2006), Ruskem (cca 117 kt do 2006) a Kazachstánem (cca 111 kt do 2006). Během následujících let

2 M a g a z í n se dá předpokládat, že ČR bude předstižena Uzbekistánem (cca 108 kt do 2006) a později i Nigerem (cca 101 kt do 2006) a Namibií (cca 88 kt do 2006). Rudy uranu jsou na území ČR těženy již déle než 150 let. Zpočátku byly však používány především pro barvení skla a porcelánu. Teprve po 2. světové válce začaly být využívány jako zdroj uranu. Od roku 1946 roční produkce kovu v Československu strmě stoupala, a to až do roku 1960, kdy dosáhla maximální úrovně přes 3000 t. Pak byla s mírným sestupným trendem poměrně stabilní až do roku V tomto období se produkce pohybovala mezi 2700 a 2900 t ročně, poté až do roku 1990 kolísala mezi 2300 a 2800 t. Po roce 1991 následoval během 2 let propad až na zhruba ¼. Od roku 1994 se roční těžba držela mezi 500 až 620 t ročně. Po roce 2000 opět mírně poklesla a v současnosti se pohybuje kolem 400 t ročně. V produkci uranu zprvu převažoval kov v tříděné rudě (fyzikální úprava rudy), ale od roku 1969 již kov v chemickém koncentrátu (přímé hydrometalurgické zpracování - chemická úprava rudy). Od roku 1976 byla již veškerá produkce kovu ve formě chemického koncentrátu (soli nebo oxidu uranu). V ČR byla zdroje, ložiska i těžba uranu soustředěna do několika hlavních oblastí, z nichž největší význam měly oblasti Příbramska, české křídové pánve (mezi Č. Lípou a Libercem), západní Moravy (území mezi Chotěboří, Polnou, Novým Městem na Moravě a Bystřicí nad Pernštejnem), Tachovska, Jáchymovska a Slavkovského lesa. Naprostá většina vytěženého množství uranu kolem 85 % připadla na klasický hlubinný způsob. Povrchovými lomy bylo vytěženo kolem 400 t uranu, což představuje necelých 0,4 % z celkového množství. Zbývající část uranu (necelých 15 %) byla vytěžena jinými způsoby, především metodou podzemního vyluhování z vrtů. Ačkoliv z více než padesátiletého období těžby uranu v ČR byla většina otevřených ložisek, především téměř všechna žilná (klasifikace IAEA rozlišuje celkem 15 hlavních kategorií ložiskových typů. V ČR jsou podle této klasifikace v podstatě jen dva typy: a to pískovcový, který je z hlediska světového ekonomického významu na 2. místě a žilný, zajímající 4. místo) vytěžena, stále ještě zůstává značné množství zásob a zdrojů. Z hlediska zbývajících zásob uranu je v současnosti nejvýznamnější oblastí česká křídová pánev, kde je stále evidováno téměř 134 kt zásob U-kovu, z celkových evidovaných 136 kt uranu v ČR. Přehled hlavních oblastí v ČR Největší akumulace uranu v ČR jsou vázány na oblast české křídové pánve (její tzv. lužická faciální oblast). Toto území je zhruba omezeno na západě městem Mimoň a obcí Kamenice, na severozápadě obcí Brniště, na severu Stráží pod Ralskem a obcí Křižany, na východě obcí Osečná a na jihu obcí Hvězdov (viz červená oblast jižně od Liberce na obr. č. 1). Jedná se o sedimentární ložiska pískovcového typu, která jsou tektonicky rozdělená do několika rudních polí, resp. bloků: strážského, jehož součástí jsou všechna v současnosti evidovaná ložiska, heřmáneckého bloku na jihozápadě a tlusteckého bloku na severu. Jejich zrudnění je koncentrováno převážně v klastických (úlomkovitých) sedimentech (nejvíce v cenomanských pískovcích), méně i v ostatních křídových horninách. Rudní polohy tvoří hlavně čočky a horizontální vrstvy a jsou průměrně mocné (tlusté) od 1 do 5 m. Celková mocnost rudonosného horizontu se pohybuje v desítkách metrů, spodní hranice zrudnění jsou v hloubkách mezi 150 až 180 m u ložisek strážského bloku, 200 až 250 m v heřmáneckém bloku a 650 až 720 m v tlusteckém bloku. Průměrné obsahy U se v rudě na ložiskách pohybují kolem 0,1 %. Nejvýznamnějšími ložisky jsou zde Hamr a Stráž. Ložisko Hamr (lokalita 4 na obr. č. 1) bylo s výjimkou dvou úseků (vyluhování z vrtů) těženo klasickým hornickým způsobem až do roku Do roku 2001 ložisko poskytlo přes 13,2 tis. t U, z toho necelých 10 % metodou podzemního vyluhování. Z ekologických důvodů skončila roku 1990 těžba i na ložisku Břevniště (lokalita 3 na obr. č. 1), které bylo těženo rovněž klasicky hlubinně (vyprodukováno celkem přes 1000 t U). Odlišný způsob získávání U byl uplatňován na ložisku Stráž (lokalita 7 na obr. č. 1), a to hydrochemicky metodou podzemního vyluhování in situ. Tato metoda spočívá ve vhánění loužícího roztoku (v tomto případě kyseliny sírové) do produktivního horizontu pomocí vrtů z povrchu. Ten pak prostupuje porézním prostředím a louží rudní složky. Takto obohacený roztok se čerpá pomocí těžebních vrtů na povrch, kde se z něj získává uran, resp. jeho chemický koncentrát. Tento způsob exploatace je ekologicky velmi problematický, protože tím došlo ke kontaminaci podzemních vod v rozsáhlém území. Do ložisko poskytlo přes 15,1 tis. t uranu. Těžba U rud na otevřených ložiscích oblasti byla ukončena k Od té doby až do současnosti je získávaný U vedlejším produktem sanačních prací a čištění důlních vod ložiska Stráž a do roku 2001 v menší míře i na ložisku Hamr. V současnosti jsou v oblasti evidována 4 výhradní ložiska U rud: Stráž pod Ralskem, Hamr pod Ralskem, Břevniště pod Ralskem a Osečná-Kotel. Příbramský uranový revír patřil svými rozměry i množstvím vytěžených rud k největším v ČR i Evropě. Hydrotermální žilná uranová ložiska byla soustředěna do pruhu 1-2 km širokého a táhnoucího se v délce přes 20 km jihozápadním směrem od Rybníků jižně od Dobříše přes jihovýchodní okraj Příbrami až k Tochovicím jižně od Příbrami. Průměrné obsahy U byly velmi variabilní, ale většinou se pohybovaly mezi 0,4 až 0,7 %. Průměrná těžená mocnost většiny těžených žil byla kolem 0,8 m. Ruda byla tvořená především smolincem, jako vedlejší surovina bylo získáváno stříbro a polymetaly. Dobývací práce byly vedeny od povrchu do hloubky 1470 m a otvírkové do 1838 m pod povrch. Vytěžená ruda byla upravována v místě a koncentrát byl původně exportován rovnou a od 70. let po obohacení v úpravně v Mydlovarech k dalšímu zpracování do bývalého SSSR. Těžba U rud zde probíhala po dobu 42 let (do roku 1991, s vrcholem v letech 1957 až 1973) a za tu dobu bylo dodáno do úpraven téměř 42 tis. t kovu. Podzemní prostory vzniklé po těžbě rud v revíru byly využity při budování podzemního zásobníku zemního plynu. Ložisko Rožná (lokalita 1 na obr. č. 1) na západní Moravě je jediným v současnosti využívaným ložiskem U rud v ČR. Toto žilné ložisko je otevřeno dvěma jámami na úroveň 24. patra (1200 m). Průměrná kovnatost (obsah kovu v rudě) se pohybuje mezi 0,1 až 0,4 % U. Veškerou vytěženou surovinu zpracovává místní chemická úpravna. Větší část ložiska je již vydobyta a těžba původně měla definitivně skončit v červenci 2005, nově pak v roce Vzhledem k enormnímu a dlouhodobému nárůstu světových cen uranu bylo dne 23. května 2007 vydáno Usnesení vlády ČR č. 565, které prodlužuje těžbu a úpravu na ložisku Rožná z původního roku 2008 na dobu neurčitou s tím, že do 30. června 2012 na základě geologického průzkumu zásob, ekonomických a energeticko-bezpečnostních aspektů, ministr průmyslu a obchodu předloží vládě návrh dalšího postupu těžby uranu na ložisku. Podle DIAMO by zatím ověřené zásoby měly vystačit zhruba do roku Pod 24. patrem průzkum není dosud proveden, existují však reálné předpoklady, že by tam rudní těleso mohlo pokračovat. Ložisko Rožná je v současnosti také jediným těženým ložisek v EU 25, což jeho strategický význam z hlediska energetické bezpečnosti dále umocňuje. V širším okolí ložiska Rožná jsou v mokré konzervaci další evidovaná ložiska Brzkov a Jasenice-Pucov. Již před rokem 1989 byla z evidence vyřazena vytěžená ložiska U rud Olší (Drahonín), které poskytlo přes 2,9 tis. t uranu a další menší ložiska, např., Chotěboř, Slavkovice-Veselíčko, Škrdlovice, Polná atd. Celkem se do konce roku 2006 v této oblasti vytěžilo přes 23 tis. t uranu, z toho téměř 19,5 tis. t na ložisku Rožná. Důležitá žilná ložiska rud uranu byla sou- 71

3 Legenda: výhradní evidovaná ložiska vytěžená ložiska a ostatní zdroje Obrázek 1: Evidovaná ložiska a ostatní zdroje uranu ČR Zdroj: ročenka Surovinové zdroje České republiky 2006 Výhradní evidovaná ložiska 1 Rožná 4 Hamr pod Ralskem 7 Stráž pod Ralskem 2 Brzkov 5 Jasenice-Pucov 3 Břevniště pod Ralskem 6 Osečná-Kotel Vytěžená ložiska a ostatní zdroje 8 Příbram 13 Okrouhlá Radouň 18 Předbořice 9 Jáchymov 14 Dyleň 19 Hájek + Ruprechtov 10 Zadní Chodov + Vítkov 2 15 Javorník 20 Chotěboř 11 Olší 16 Licoměřice-Březinka 21 Slavkovice 12 Horní Slavkov 17 radvanice + Rybníček + Svatoňovice 22 Mečichov-Nahošín středěna také v širším okolí Tachova. Nejvýznamnějšími ložisky byly Zadní Chodov, kde byly U rudy (s produkcí přes 4,1 tis. t U) dobývány do roku 1992 několika jámami z hloubek až cca 1260 m, a Vítkov u Tachova 2, které bylo těženo z hloubek až cca 920 m do roku 1989 (necelé 4 tis. t U). Obsahy U se pohybovaly mezi 0,1 a 0,2 % (Z. Chodov 0,16 %, Vítkov 0,12 %). Uranové rudy byly dobývány i na několika dalších lokalitách, např. Lhota u Tachova, Bor u Tachova, Planá u Mariánských Lázní-Svatá Anna atd. Celková produkce uranu (kovu) v tomto revíru byla přes 8,8 tis. t. Rudy uranu v Jáchymově se těžily již od poloviny 19. století a byly zpočátku používány pro barvení skla a porcelánu. Po objevu radia, které bylo prvně izolováno právě z materiálu pocházejícího z Jáchymova, zde byly v první polovině 20. století vyráběny radiové preparáty. Odhady celkové těžby do roku 1945 se různí, ale přepokládá se zhruba ve výši 600 t kovu. Hlavní rozvoj těžby rud U, který ale asi sotva bude zapsán zlatým písmem do historie revíru, pak nastal po 2. světové válce, především v letech 1952 až Od konce 40. a v 50. letech 20. století bylo Jáchymovsko spolu s Příbramskem nejvýznamnějším uranovým revírem v ČR. Průměrné obsahy U se na tomto hydrotermálním žilném ložisku pohybovaly mezi 0,2 a 0,4 %. Hlavním užitkovým minerálem byl především smolinec (uraninit), doprovázený Ag-Bi-Co-Ni zrudněním. Celková produkce U-kovu v revíru (oblasti) v období byla téměř 7,2 tis. t. Z toho připadlo více než 98 % na Jáchymov a zbytek na menší ložiska v okolí, např. Potůčky, Abertamy, Ryžovna aj. Střediskem těžby U rud ve Slavkovském lese byl Horní Slavkov. Zrudnění i mineralizace byly podobné jako na Jáchymovsku. Těžba U rud v revíru probíhala v letech 1948 až 1962 (s vrcholem v letech ) na více lokalitách (Horní Slavkov, Čistá, Krásný Jez, Ležnice, Bošířany). Celková produkce kovu, včetně menších ložisek Kladská a Lázně Kynžvart, byla v této oblasti přes 2,5 tis. t. Do této oblasti je ještě někdy řazeno ložisko Dyleň (Slatina) ležící ve těsně u hranic se SRN. Těženo bylo v letech 1965 až 1991 z hloubek až 1000 m a poskytlo 1,1 tis. t U-kovu. Kromě výše uvedených oblastí, které měly z hlediska produkce kovu největší význam, byl uran těžen i na jiných místech ČR. Především šlo o žilné ložisko Okrouhlá Radouň severně od Jindřichova Hradce. Těžené bylo až do roku 1990 a poskytlo více než 1,3 tis.t kovu. Z dalších lze zmínit např. ložiska ve vnitrosudetské pánvi (Radvanice, Svatoňovi- 72

4 M a g a z í n ce) a Železných hor (Licoměřice, Březinka), dále pak ložiska Zálesí u Javorníka a Hájek u Ostrova n. Ohří. Přehled hlavních současných a vytěžených ložisek na českém území ukazuje obrázek Spotová cena U 3 O 8 (USD/pound) m sí ní pr m ry v letech 1971 až 2002 Vývoj cen uranu Obrázek 2: Světové ceny uranu v letech 1971 až 2002 Uran patří mezi komodity, jejichž ceny během posledních 3 až 5 let prošly razantním nárůstem. Světové ceny uranu jsou udávány jako ceny spotové v USD/lb U 3 O 8. S určitým zjednodušením lze říci, že ceny v letech 1989 až 2002 oscilovaly kolem 10 USD/lb (viz obr. č. 2), s výjimkou roku 1996, kdy se zvýšily až na 15, resp. 16,5 USD/lb. Pro toto období byl charakteristický přebytek nabídky nad poptávkou daný jednak dostatkem uranu pocházejícího ze zemí bývalého Sovětského svazu a jednak tehdejším útlumem dalšího rozvoje jaderné energetiky po nehodách v elektrárnách Three-Mile Island a Černobyl. Nízké ceny současně nemotivovaly těžební společnosti k investicím do průzkumu a těžby uranu a v některých případech vedly až k uzavírání uranových dolů. K zásadní změně došlo na přelomu let 2003 a 2004, kdy se cena uranu po dlouhé době vrátila zpět k 15 USD/lb a její následný vzestup překonal veškerá očekávání: do konce roku 2004 došlo ke zvýšení na cca 20 USD/lb, během roku 2005 pak kontinuální nárůst pokračoval k 37 USD/lb. V roce 2006 se již nejednalo o nárůst ceny, ale o raketový vzestup: hladina 50 USD/lb byla překročena koncem srpna 2006, 60 USD/lb na konci října a počátkem roku 2007 byl uran na spotovém trhu nabízen za 72 USD/lb, což reprezentovalo sedminásobný nominální nárůst za tři roky (viz obr. č. 3). Růst ceny pokračoval také v roce 2007, magická hranice 100 USD/lb byla pokořena v dubnu 2007 a cena postupně vystoupala na těžko uvěřitelných 135 USD/lb v polovině roku Následná korekce, která po tak razantním vzestupu musela přijít, vrátila cenu zpět na cca 75 USD/lb (konec září). Od tohoto okamžiku se cena opět začala zvyšovat a v době přípravy tohoto článku se pohybovala opět kolem 90 USD/lb. Kontrakty s dodáním na prosinec 2007 se počátkem listopadu dokonce pohybovaly v rozmezí 98 až 110 USD/ lb. Mnoho indicií tedy nasvědčuje tomu, že se v následujícím období bude cena uranu vyvíjet obdobně jako cena mědi či zinku, u nichž rovněž po raketovém nárůstu logicky došlo k částečné korekci, opětovnému nárůstu a následnému kmitání se snižující se amplitudou ve snaze najít novou rovnovážnou hladinu mezi nabídkou a poptávkou. Podobně jako v případě jiných nerostných komodit je třeba si uvědomit, že nárůst cen je nárůstem nominálním, který částečně koriguje kontinuálně klesající hodnota americké měny, v níž jsou nerostné suroviny kotovány. I přes tento fakt je však vzestup cen uranu i dalších nerostných surovin zcela zásadní a naprostá většina nerostných surovin je dnes obchodována za několikanásobky svých nedávných cen. S ohledem na nastartování řady projektů výstavby nových jaderných zdrojů zejména v neevropském teritoriu, existují fundamentální předpoklady, že poptávka po uranu nebude polevovat a tedy, že ceny budou i nadále velmi solidní. Změna přístupu k jaderné energetice V návaznosti na rostoucí ceny všech energetických komodit (s posloupností ropa zemní plyn černé uhlí uranový koncentrát elektrická energie), které je způsobeno výše analyzovanými změnami ve světovém Spotová cena U 3 O 8 (USD/pound) m sí ní pr m ry od roku Obrázek 3: Světové ceny uranu v letech 2003 až 2007 těžebním sektoru, dochází zhruba od roku 2003 k přehodnocování přístupu některých zemí k možnostem zajištění dostatku elektrické energie. Určitá komparativní výhoda jaderné energetiky v tomto posuzování spočívá v kombinaci čtyř základních faktorů: 1) cena vstupní suroviny (uranového koncentrátu) se na celkové ceně palivového článku podílí jen malou částí (na rozdíl např. od uhlí či zemního plynu, jejichž aktuální ceny se promítají do ceny vyráběné elektrické energie zcela zásadním způsobem), 2) palivovými články se lze v zásadě předzásobit na poměrně dlouhou dobu, což je z hlediska energetické bezpečnosti vysoce žádoucí, nepřipadá totiž v úvahu žádné rychlé uzavření kohoutků, 3) jaderné elektrárny mohou být provozovány i za meteorologicky nevyhovujících podmínek, 73

5 74 4) jaderné elektrárny jsou z hlediska emisí CO 2 zdroji bezemisními, tedy zdroji, jejichž prostřednictvím lze efektivně bojovat proti budoucímu nárůstu produkce škodlivých emisí. S ohledem na tato technická fakta docházelo v posledních cca třech letech k přehodnocení postoje řady zemí k využívání jaderné energie, které někteří analytici nazývají renesancí jaderné energetiky. Uvedený trend má prozatím těžiště spíše v mimoevropských teritoriích v Číně, Indii, Japonsku, USA, Rusku, Austrálii; pozadu však nezůstávají ani některé evropské země. Tento zásadní posun vyvrcholil počátkem listopadu 2006, když Mezinárodní energetická agentura (IEA) vyzvala vlády vyspělých zemí, aby podpořily budování dalších jaderných elektráren. Tato strategie by podle slov ředitele IEA Claude Mandila měla zpomalit klimatické změny a zvýšit energetickou bezpečnost. IEA takto důrazně podpořila jadernou energii vůbec poprvé. Na konci roku 2005 připojilo Japonsko do soustavy svůj 54. jaderný blok o výkonu tisíc megawatt, čímž se země posunula na třetí místo světového žebříčku států s největším množstvím energie vyrobené z jádra. Na 1. místě jsou Spojené státy, na 2. místě Francie. Nemáme jinou možnost než podporovat rozvoj jaderné energetiky. Jinak nesnížíme závislost na dovozu zemního plynu a ropy a nesplníme ani své závazky snížení emisí takzvaných skleníkových plynů, řekl při té příležitosti agentuře Reuters ministr průmyslu a obchodu Tošihiró Nikaí. Mimoto získala nyní japonská společnost Hokkaido Electric Power od ministerstva hospodářství povolení ke stavbě reaktoru Tomari 3 (PWR, 912 MW), který bude do komerčního provozu uveden Další ze zemí, kde jaderná energetika prochází velmi dynamickým vývojem, je Čína. Přesto reálný význam pro energetiku země jaderné elektrárny zatím nemají. Lze očekávat, že se tento fakt v průběhu několika málo let významně změní. Během 15 let postaví totiž Čína 32 nových jaderných elektráren. Podle náměstka ředitele vládní nukleární agentury pana Šen Wen-čchüan nebude jinak možné uspokojit potřebu rozvíjejícího se čínského hospodářství. Na základě vývoje na světovém trhu palivoenergetických surovin upravila Čína své dřívější jaderné plány. Ještě nedávno se hovořilo jen o osmnácti nových jaderných zdrojích, které měly být postaveny do roku Zatím v zemi pracuje devět jaderných bloků, dva jsou ve výstavbě. Další zemí, která plánuje prudký rozvoj jaderné energetiky v příštích desetiletích, je Indie. V této souvislosti stojí za zaznamenání slova amerického prezidenta, kterými zdůvodnil v americkém tisku diametrálně rozdílný přístup USA k jadernému programu Indie a např. Pákistánu nebo Íránu: Jaderná dohoda (s Indií) pomůže americkému spotřebiteli. Omezí poptávku po fosilních palivech. Kongres musí chápat, že je v našem politickém zájmu, aby indický civilní jaderný program pomohl zmírnit tlak v globální poptávce po energii. Rusko přijalo federální program stavby jaderných elektráren, podle kterého tu do roku 2015 postaví 10 nových bloků s jadernými reaktory o celkovém výkonu MW a rozestaví dalších 10 bloků. Program přispěje ke zvýšení podílu jaderných elektráren na výrobě elektřiny v zemi z 15,6 na 18,6 procenta v příštích osmi letech. Na území USA se nyní nachází nejvíce jaderných zařízení na světě podle Světové nukleární společnosti (WNA) je v USA v provozu celkem 103 reaktorů. Poslední jaderná elektrárna však byla postavena v roce Tato situace by se nyní měla významně změnit. Podle údajů WNA zamýšlí americká vláda rozšířit jaderný průmysl o dalších 24 reaktorů. Tomu napovídá velký zájem průmyslových společností o získání licence na výstavbu a provozování jaderné elektrárny. Federální vláda hodlá podpořit rozvoj domácího jaderného průmyslu dokonce státním pojištěním. Záměr využívat jaderné elektrárny k zabezpečení dostatku bezemisní elektrické energie se stále častěji ozývá ze strany někdejších rozvojových zemí. K rozvoji jaderné energetiky se mimo jiné přihlásila také Argentina, která plánuje vynaložit celkem 3,5 miliardy dolarů, v rámci kterých bude do roku 2010 dokončena výstavba druhého bloku elektrárny Atucha a současně bude připraven projekt na vybudování dalšího reaktoru. Zároveň bude prodloužena životnost jaderného zařízení Embalse. Argentina, jako významný výrobce i spotřebitel energie, provozuje v současné době dva jaderné reaktory: Atucha I. a Embalse. Těžkovodní reaktor Atucha I byl vůbec prvním jaderným zařízením, které bylo spuštěno v Latinské Americe. Naposledy oznámil na přelomu října a listopadu rozhodnutí postavit několik jaderných elektráren Egypt s odůvodněním pokrytí rostoucích energetických potřeb za současného zachování zásob ropy a zemního plynu příštím generacím. Egypt otevřeně deklaroval, že počítá s úzkou spoluprácí s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii. Plány na využívání jaderné energie pro zabezpečení dostatku energie oznámilo před časem také Jordánsko a Turecko, ve spolupráci s USA o jaderném programu uvažuje Jemen a Alžírsko, obdobným způsobem plánuje Maroko spolupráci s Francií. V Evropě byly oznámeny např. následující nové projekty jaderných zdrojů: výstavba JE Olkiluoto 3 ve Finsku (první s tlakovodním evropským reaktorem EPR), výstavba dalších bloků JE Cernavoda v Rumunsku, společný projekt Litvy, Lotyšska, Estonska a Polska JE Ignalina, rozhodnutí o rozšíření JE Mochovce o 3. a 4. blok na Slovensku, výstavba JE Belene v Bulharsku, o výstavbě nového jaderného zdroje uvažuje Švýcarsko. Velmi vážné diskuse o vstupu do jaderného klubu probíhají v Itálii, v Portugalsku a v Polsku, které kromě podílu na projektu JE Ignalina uvažuje o dalším jaderném zdroji ve snaze diverzifikovat polskou energetiku, která je příliš zaměřena na uhlí a která má díky tomu problém omezovat škodlivé emise. Na druhé straně existuje v Evropě minoritní postoj Rakouska, které jadernou energetiku odmítá jako takovou a nerozhodný postoj Německa, kde probíhá živá diskuse, zda skutečně odstavit jaderné zdroje podle původních plánů do roku 2021, nebo zda s ohledem na novou situaci rozhodnutí revokovat. Belgie, která se v celoevropské diskusi řadí také spíše ke skeptikům, rovněž uvažuje o zrušení rozhodnutí z roku 2002 o zastavení jaderných elektráren. O autorech Mgr. Pavel Kavina po absolvování oboru ložisková geologie a geochemie pracoval v letech v České geologické službě Geofondu, od května 2003 pracuje jako analytik odboru surovinové a energetické politiky Ministerstva průmyslu a obchodu. Zabývá se vývojem cen nerostných surovin na světovém trhu, zahraničním obchodem s nerostnými surovinami, nerostně surovinovým potenciálem ČR a dalších evropských zemí, surovinovými a energetickými strategiemi. RNDr. Jaromír Starý absolvoval v roce 1986 Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor základní a ložisková geologie a geochemie. Od roku 1986 je zaměstnán v České geologické službě - Geofondu (do roku 1991 Geofond Praha, Národní informační středisko ČR, stř. Geofond, Geofond ČR, od Česká geologická služba - Geofond), kde byl od jmenován ředitelem. Po odborné stránce se zabývá zdroji a ložisky nerostných surovin, především v ČR. Kontakt na autory:

Větrná energetika v číslech

Větrná energetika v číslech Větrná energetika v číslech Stav v ČR i ve světě v roce 2009 Mgr. Jiří Přikryl Větrná energetika v ČR v roce 2009 V ČR pro tento rok lze předpokládat ř výrobu na úrovni 300 GWh, loni 245 GWh Na konci roku

Více

Surovinová politika ČR a její vztah ke Státní energetické koncepci

Surovinová politika ČR a její vztah ke Státní energetické koncepci Surovinová politika ČR a její vztah ke Státní energetické koncepci Mgr. Pavel Kavina, Ph.D., ředitel odboru surovinové a energetické bezpečnosti Ministerstvo průmyslu a obchodu Důvody aktualizace surovinové

Více

Dovozní závislost ČR v oblasti neenergetických komodit

Dovozní závislost ČR v oblasti neenergetických komodit Dovozní závislost ČR v oblasti neenergetických komodit (několik poznámek a několik souvislostí) Mgr. Pavel Kavina, Ph.D., ředitel odboru surovinové politiky MPO Praha, 18.11.2015, Diskusní setkání Surovinová

Více

Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU

Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU 4. ročník konference s mezinárodní účastí Trendy evropské energetiky Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU Obsah Globální pohled Evropský pohled Národní pohled na vývoj energetiky a potřebu plynu

Více

EU peníze středním školám digitální učební materiál

EU peníze středním školám digitální učební materiál EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Tematická oblast, název DUMu: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

Přírodní zdroje. Obnovitelné Půdy, voda, biomasa, sluneční energie Neobnovitelné Nerostné suroviny

Přírodní zdroje. Obnovitelné Půdy, voda, biomasa, sluneční energie Neobnovitelné Nerostné suroviny Přírodní zdroje Obnovitelné Půdy, voda, biomasa, sluneční energie Neobnovitelné Nerostné suroviny Energetické zdroje (primární) 1. Ropa 38,1% 2004: 83,0 mil. barelů denně 2. Uhlí 24,0% 3. Zemní plyn 23,6%

Více

Evropská strategie Raw Materials Initiative

Evropská strategie Raw Materials Initiative Evropská strategie Raw Materials Initiative Mgr. Pavel Kavina, Ph.D., ředitel odboru surovinové a energetické bezpečnosti Ministerstvo průmyslu a obchodu Národní technická knihovna, 10.12.2012 Specifika

Více

SVĚTOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ TĚŽBA NEROSTNÝCH SUROVIN TĚŽKÝ A SPOTŘEBNÍ PRŮMYSL

SVĚTOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ TĚŽBA NEROSTNÝCH SUROVIN TĚŽKÝ A SPOTŘEBNÍ PRŮMYSL SVĚTOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ TĚŽBA NEROSTNÝCH SUROVIN TĚŽKÝ A SPOTŘEBNÍ PRŮMYSL TĚŽEBNÍ PRŮMYSL Naleziště a následná těžba nerostných surovin = základ pro průmyslovou výrobu. / nerovnoměrnost/ Tyto státy světa

Více

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie?

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Očekávaný vývoj odvětví energetiky v ČR a na Slovensku Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Lubomír Lízal, PhD. Holiday Inn, Brno 14.5.2014 Předpovídání spotřeby Jak předpovídat budoucí energetickou

Více

VÝSTAVBA NOVÝCH ENERGETICKÝCH BLOKŮ V JADERNÉ ELEKTRÁRNĚ TEMELÍN. Edvard Sequens 3. září 2013 Praha

VÝSTAVBA NOVÝCH ENERGETICKÝCH BLOKŮ V JADERNÉ ELEKTRÁRNĚ TEMELÍN. Edvard Sequens 3. září 2013 Praha VÝSTAVBA NOVÝCH ENERGETICKÝCH BLOKŮ V JADERNÉ ELEKTRÁRNĚ TEMELÍN Edvard Sequens 3. září 2013 Praha Jaderná energetika na ústupu Jaderná energetika na ústupu Jaderná energetika na ústupu Průměrný věk reaktorů

Více

Vliv legislativy na konkurenceschopnost podniků v těžebním průmyslu Horní zákon

Vliv legislativy na konkurenceschopnost podniků v těžebním průmyslu Horní zákon Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Odvětvová studie č. 20 Vliv legislativy na konkurenceschopnost podniků v těžebním průmyslu Horní zákon Zpracoval tým specialistů Energie stavební

Více

ANALÝZA Kukuřice - LONG Co vše se letos může změnit u kukuřice?

ANALÝZA Kukuřice - LONG Co vše se letos může změnit u kukuřice? ANALÝZA Kukuřice - LONG Co vše se letos může změnit u kukuřice? Eva Mahdalová cz.linkedin.com/in/evamahdal/cs mahdalova@colosseum.cz 30. 04. 2015 Shrnutí Kukuřice je nejvýznamnější součástí světového obchodu

Více

NOVÁ TVÁŘ ENERGETIKY PO EKONOMICKÉ KRIZI

NOVÁ TVÁŘ ENERGETIKY PO EKONOMICKÉ KRIZI NOVÁ TVÁŘ ENERGETIKY PO EKONOMICKÉ KRIZI Trendy Evropské Energetiky, Praha, 20.9.2010 Alan Svoboda Ředitel divize Obchod, ČEZ a.s. V ROCE 2008 PROPUKLA FINANČNÍ KRIZE 1 KRIZE SE NÁSLEDNĚ ROZŠÍŘILA NA CELOU

Více

Úkol: Vysvětlete červeně zvýrazněná slova.

Úkol: Vysvětlete červeně zvýrazněná slova. Průmysl Význam průmyslu reprezentuje sekundární sektor v Evropě proběhl největší rozvoj průmyslu v polovině 19. století, kdy zrušení nevolnictví a nové vědecké objevy spustily tzv. průmyslovou revoluci

Více

Analýzy a doporučení

Analýzy a doporučení Fio Analýzy a doporučení Analýza společnosti Cameco Corp. CAMECO Corp. Kanadská společnost Cameco Corp. se zabývá výzkumem nových nalezišť, těžbou, zušlechťováním a prodejem uranu. Jedná se o největšího

Více

Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu

Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu společenstvo těžařů Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu (

Více

Příprava čistého uranu probíhá v jaderných elektrárnách UF4 + 2 Ca U + 2 CaF2

Příprava čistého uranu probíhá v jaderných elektrárnách UF4 + 2 Ca U + 2 CaF2 Štěpán Gál Elektronova konfigurace toho radioaktivního : 1s2 2s2 2p6 3s2 3p6 3d10 4s2 4p6 4d10 5s2 5p6 4f14 5d10 6s2 6p6 5f3 6d1 7s2. Byl objeven v roce 1789 Martinem Heinrichem Klaprothem. Prvek je pojmenován

Více

Oceánské sedimenty jako zdroj surovin

Oceánské sedimenty jako zdroj surovin Oceánské sedimenty jako zdroj surovin 2005 Geografie Světového oceánu 2 Rozšíření sedimentů 2005 Geografie Světového oceánu 3 2005 Geografie Světového oceánu 4 MOŘSKÉ NEROSTNÉ SUROVINY 2005 Geografie Světového

Více

ENERGETICKÉ PRIORITY PRO EVROPU

ENERGETICKÉ PRIORITY PRO EVROPU ENERGETICKÉ PRIORITY PRO EVROPU Prezentace pana J.M. Barrosa, předsedy Evropské komise, na zasedání Evropské rady dne 4. února 2011 Obsah 1 I. Proč na energetické politice záleží II. Proč musíme jednat

Více

Obchodní příležitosti v sektoru průzkumu, těžby a zpracování nerostných surovin v Albánii

Obchodní příležitosti v sektoru průzkumu, těžby a zpracování nerostných surovin v Albánii Obchodní příležitosti v sektoru průzkumu, těžby a zpracování nerostných surovin v Albánii Seminář organizovaný Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR 28. března 2008 Ing. Vladimír Bomberovič vedoucí obchodně

Více

Přílohy. Příloha č. 1: Počet jaderných reaktorů ve světě (439) a rozložení dle toho, kolik let jsou v provozu.

Přílohy. Příloha č. 1: Počet jaderných reaktorů ve světě (439) a rozložení dle toho, kolik let jsou v provozu. Přílohy Příloha č. 1: Počet jaderných reaktorů ve světě (439) a rozložení dle toho, kolik let jsou v provozu. (Zdroj: Nuclear Power Reactors in the World, IAEA, REFERENCE DATA SERIES No. 2, 2014 Edition,

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry

Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry EXPORTNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY PRO OBDOBÍ 2012-2020 Petr Nečas Martin Kuba RNDr. Petr Nečas předseda vlády Čeho chceme tedy strategií dosáhnout? Udržení tempa

Více

Energetická bezpečnost. Petr Binhack 30.1.2010

Energetická bezpečnost. Petr Binhack 30.1.2010 Energetická bezpečnost Petr Binhack 30.1.2010 Bezpečnost a jistota dodávek ropy závisí pouze a jedině na rozmanitosti zdrojů. 2 Energetická bezpečnost: nové paradigma Studená válka dominuje vojensko-politické

Více

Člověk a společnost Geografie Zeměpis Sekundér a terciér 4.ročník vyššího gymnázia

Člověk a společnost Geografie Zeměpis Sekundér a terciér 4.ročník vyššího gymnázia Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

POVEDOU CÍLE 2030 KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI DODÁVEK ENERGIÍ? PAVEL ŘEŽÁBEK Hlavní ekonom a ředitel útvaru analýzy trhů a prognózy, ČEZ, a.s.

POVEDOU CÍLE 2030 KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI DODÁVEK ENERGIÍ? PAVEL ŘEŽÁBEK Hlavní ekonom a ředitel útvaru analýzy trhů a prognózy, ČEZ, a.s. POVEDOU CÍLE 2030 KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI DODÁVEK ENERGIÍ? PAVEL ŘEŽÁBEK Hlavní ekonom a ředitel útvaru analýzy trhů a prognózy, ČEZ, a.s. Konference Trendy Evropské Energetiky, Praha, 11.11.2014 ZÁKLADNÍ

Více

Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry

Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry EXPORTNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY PRO OBDOBÍ 2012-2020 Petr Nečas Martin Kuba RNDr. Petr Nečas předseda vlády 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000

Více

Jaderná energetika pod lupou dozorného orgánu. Dana Drábová Státní úřad pro jadernou bezpečnost

Jaderná energetika pod lupou dozorného orgánu. Dana Drábová Státní úřad pro jadernou bezpečnost Jaderná energetika pod lupou dozorného orgánu Dana Drábová Státní úřad pro jadernou bezpečnost Proč se oživuje diskuse o jaderné energetice? Globální oteplování Energetická bezpečnost Nárůst populace Tlak

Více

3.1 Základní přírodní zdroje země. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

3.1 Základní přírodní zdroje země. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín 3.1 Základní přírodní zdroje země Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky 1. Přírodní zdroje 2. Litosféra 3. Pedosféra 4.

Více

STATISTIKY CESTOVNÍHO RUCHU JIŽNÍ ČECHY 2007

STATISTIKY CESTOVNÍHO RUCHU JIŽNÍ ČECHY 2007 2007 Jihočeská centrála cestovního ruchu Jírovcova 1, P.O.Box 80 CZ 370 21 České Budějovice Telefon: +420 386 358 727 9 Fax: +420 386 358 728 E mail: info@jccr.cz WWW: www.jccr.cz Zpracoval: Jakub KADLEČEK

Více

Globální výzkum sledovanosti zemětřesení v Japonsku a dopadů na vnímání využití jaderné energie

Globální výzkum sledovanosti zemětřesení v Japonsku a dopadů na vnímání využití jaderné energie Globální výzkum sledovanosti zemětřesení v Japonsku a dopadů na vnímání využití jaderné energie Na počátku března 2011 zasáhlo Japonsko jedno z nejsilnějších zemětřesení, jaké kdy bylo zaznamenáno. Následná

Více

Globální problémy lidstva

Globální problémy lidstva 21. Letní geografická škola Brno 2013 Globální problémy lidstva Vladimír Herber Geografický ústav MU Brno herber@sci.muni.cz Globální problémy - opakování Nejčastěji se uvažuje o 9 globálních problémech,

Více

Gymnázium, Brno, Elgartova 3

Gymnázium, Brno, Elgartova 3 Gymnázium, Brno, Elgartova 3 GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/34.0925 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Téma: EURASIE Autor: Mgr. Richard Trávníček Ph.D. Název: Politický zeměpis

Více

Inovace výuky Člověk a svět práce. Pracovní list

Inovace výuky Člověk a svět práce. Pracovní list Inovace výuky Člověk a svět práce Pracovní list Čp 07_09 Jaderná elektrárna Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Cílová skupina: Klíčová slova: Očekávaný výstup: Člověk a svět práce Člověk

Více

Jak učit o změně klimatu?

Jak učit o změně klimatu? Jak učit o změně klimatu? Tato prezentace vznikla v rámci vzdělávacího projektu Jak učit o změnách klimatu? Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska

Více

Může jaderná energetika nahradit fosilní paliva?

Může jaderná energetika nahradit fosilní paliva? Může jaderná energetika nahradit fosilní paliva? Odhad vývoje v energetickém sektoru a možností jaderné energetiky Přednáška pro konferenci Ekonomické aspekty jaderné energetiky Praha, 28. března 2006

Více

okolo 500 let př.n.l. poč. 21.stol

okolo 500 let př.n.l. poč. 21.stol Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam

Více

VÝVOJ MLÉČNÉHO SEKTORU V EU A VE SVĚTĚ. Josef Kučera

VÝVOJ MLÉČNÉHO SEKTORU V EU A VE SVĚTĚ. Josef Kučera VÝVOJ MLÉČNÉHO SEKTORU V EU A VE SVĚTĚ Josef Kučera Použité zdroje informací Market situation report COM (VII. 2013) SZIF komoditní zprávy USDA foreigner agricultural service VI. 2013 FAO / OECD prognózy

Více

Vývoj ekologického zemědělství ve světě

Vývoj ekologického zemědělství ve světě Vývoj ekologického zemědělství ve světě Ekologické zemědělství se ve světě stále více rozšiřuje a výměra ekologicky obhospodařovaných ploch ve světě každoročně narůstá. Ke konci roku 2013 (dle pravidelného

Více

ANALÝZA KAKAO LONG. Kakao je nejen afrodiziakum, ale i dobrá investiční příležitost.

ANALÝZA KAKAO LONG. Kakao je nejen afrodiziakum, ale i dobrá investiční příležitost. ANALÝZA KAKAO LONG Kakao je nejen afrodiziakum, ale i dobrá investiční příležitost. Eva Mahdalová cz.linkedin.com/in/evamahdal/cs mahdalova@colosseum.cz 30.6. 2015 Shrnutí Kakao je ve vědeckém světě známé

Více

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační konference Postavení a vztahy Evropské

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

R E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S

R E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S R E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S INTERAKTIVNÍ VÝUKOVÁ PREZENTACE REGIONŮ II EVROPA HOSPODÁŘSTVÍ POBALTÍ Mgr. Iva Švecová ESTONSKO -ekonomika nejdynamičtější přechod na tržní ekonomiku z bývalých republik

Více

Česká energetika a ekonomika Martin Sedlák, , Ústí nad Labem Čistá energetika v Ústeckém kraji

Česká energetika a ekonomika Martin Sedlák, , Ústí nad Labem Čistá energetika v Ústeckém kraji Česká energetika a ekonomika Martin Sedlák, 29. 11. 2012, Ústí nad Labem Čistá energetika v Ústeckém kraji Kolik stojí dnešní energetika spalování uhlí v energetice: asi polovina českých emisí (cca 70

Více

Změny trhu s plynem. Ing. Ladislav Sladký. Ředitel prodeje

Změny trhu s plynem. Ing. Ladislav Sladký. Ředitel prodeje Změny trhu s plynem Ing. Ladislav Sladký Ředitel prodeje 2 Obsah prezentace Změny na světovém trhu s plynem a jejich dopad na ČR ČR a SR - současný a budoucí stav Vývoj cen plynu 3 Břidlicový plyn Hydraulické

Více

Jaderné elektrárny. Těžba uranu v České republice

Jaderné elektrárny. Těžba uranu v České republice Jaderné elektrárny Obrovské množství energie lidé objevili v atomu a naučili se tuto energii využívat k výrobě elektrické energie. Místo fosilních paliv se v atomových elektrárnách k ohřívání vody využívá

Více

Změny trhu s plynem. Ing. Michal Šindýlek. Specialista obchodování s plynem

Změny trhu s plynem. Ing. Michal Šindýlek. Specialista obchodování s plynem Změny trhu s plynem Ing. Michal Šindýlek Specialista obchodování s plynem 2 Obsah prezentace Změny na světovém trhu s plynem a jejich dopad na ČR Česká republika současný a budoucí stav Vývoj cen plynu

Více

Tisková konference, Praha, Hotel Palace, 19. 3. 2008 Ivo Kouklík, Vladimír Schmalz

Tisková konference, Praha, Hotel Palace, 19. 3. 2008 Ivo Kouklík, Vladimír Schmalz SKUPINA ČEZ A JADERNÁ ENERGETIKA V ZAHRANIČÍ Tisková konference, Praha, Hotel Palace, 19. 3. 2008 Ivo Kouklík, Vladimír Schmalz OBSAH PREZENTACE Stručný souhrn o jaderné energetice Využití jaderné energetiky

Více

Komu se vyplatí nový Temelín?

Komu se vyplatí nový Temelín? Budoucnost energetiky v ČR Komu se vyplatí nový Temelín? První diskuzní setkání k přípravě nové státní energetické koncepce Připomínky MŽP k plánovanému rozvoji jaderné energetiky v ČR Konference Budoucnost

Více

1 Úvod. Rozbor zahraničního obchodu České republiky s Čínou je orientován především na:

1 Úvod. Rozbor zahraničního obchodu České republiky s Čínou je orientován především na: 1 Úvod Zahraniční obchod České republiky s Čínou patřil v letech 2005 až 2012 v rámci celkových zahraničněobchodních vztahů České republiky k poměrně významným. Na celkovém obratu zahraničního obchodu

Více

Ekonomická geografie I Cvičení z geografie průmyslu. 1. Hrubý domácí produkt vybraných států světa a zaměstnanost v sekundéru a její podíl na HDP

Ekonomická geografie I Cvičení z geografie průmyslu. 1. Hrubý domácí produkt vybraných států světa a zaměstnanost v sekundéru a její podíl na HDP Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Ekonomická geografie I Cvičení z geografie průmyslu 1. Hrubý domácí produkt vybraných států světa a zaměstnanost

Více

TVORBA ENERGETICKÝCH SUROVIN V ČESKÉ REPUBLICE A JEJÍ PERSPEKTIVA V NEJBLIŽŠÍ BUDOUCNOSTI.

TVORBA ENERGETICKÝCH SUROVIN V ČESKÉ REPUBLICE A JEJÍ PERSPEKTIVA V NEJBLIŽŠÍ BUDOUCNOSTI. prof. JUDr. Ing. Roman Makarius, CSc. TVORBA ENERGETICKÝCH SUROVIN V ČESKÉ REPUBLICE A JEJÍ PERSPEKTIVA V NEJBLIŽŠÍ BUDOUCNOSTI. Těžba energetických surovin černého a hnědého uhlí a uranu řadí Českou republiku

Více

Černé uhlí nerostné bohatství nebo surovinová přítěž?

Černé uhlí nerostné bohatství nebo surovinová přítěž? Černé uhlí nerostné bohatství nebo surovinová přítěž? Dr.-Ing. Ján Fabián ředitel pro rozvoj a strategii, OKD, a.s. 10. prosince 2012, Praha Surovinová politika a surovinová bezpečnost ČR Uhlí nejdemokratičtěji

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) žáky 2. stupně ZŠ

Více

Podpora exportu: očima podnikatelů a agentury CzechTrade

Podpora exportu: očima podnikatelů a agentury CzechTrade Podpora exportu: očima podnikatelů a agentury CzechTrade Radomil Doležal Generální ředitel CzechTrade Praha, 15. 6. 2015 www.czechtrade.cz 1. Realita a budoucnost českého exportu Exportní průzkum potvrdil,

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

Energie a životní prostředí

Energie a životní prostředí Energie a životní prostředí Spotřeba energie neustále roste V roce 1997 byla celosvětová spotřeba energie rovna ekvivalentu 12,8 miliardy tun hnědého uhlí Podle studie International Energy Outlook 2002

Více

Jakou roli hraje energetika v české ekonomice?

Jakou roli hraje energetika v české ekonomice? 18. června 2013 - Hotel Jalta Praha, Václavské nám. 45, Praha 1 Jakou roli hraje energetika v české ekonomice? Ing.Libor Kozubík Vedoucí sektoru energetiky IBM Global Business Services Energie hraje v

Více

Neobnovitelné a obnovitelné zdroje pro rozvoj civilizace

Neobnovitelné a obnovitelné zdroje pro rozvoj civilizace Jméno autora Název práce Anotace práce Lucie Dolníčková Neobnovitelné a obnovitelné zdroje pro rozvoj civilizace V práci autorka nejprve stručně hovoří o obnovitelných zdrojích energie (energie vodní,

Více

Stav ASEK, změny energetických zákonů, principy surovinové politiky

Stav ASEK, změny energetických zákonů, principy surovinové politiky Stav ASEK, změny energetických zákonů, principy surovinové politiky, Ing. Marcela Juračková, Mgr. Pavel Kavina, Ph.D. Ministerstvo průmyslu a obchodu Konference ENERGETIKA MOST, 24.9.2014 1 Energetická

Více

Ekonomické perspektivy v cestovním ruchu. Autor: Ing. Jaromír Beránek

Ekonomické perspektivy v cestovním ruchu. Autor: Ing. Jaromír Beránek Ekonomické perspektivy v cestovním ruchu Autor: Ing. Jaromír Beránek Cestovní ruch Cestovní ruch je jedna z nejsvobodnějších lidských činností, kde v demokratickém světě nikde nikdo nikomu nepřikazuje

Více

Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí

Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí Klimatické změny odpovědnost generací Hotel Dorint Praha Don Giovanni 11.4.2007 Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí Tomáš Sýkora ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická

Více

Svět t energie. Dana Drábová Státní úřad pro jadernou bezpečnost Praha

Svět t energie. Dana Drábová Státní úřad pro jadernou bezpečnost Praha Svět t energie Dana Drábová Státní úřad pro jadernou bezpečnost Praha To je náš svět. A jiný nemáme... Několik čísel: V současné době žije na Zemi více než 6,3 miliard obyvatel s průměrným ročním přírůstkem

Více

Éra nízkých cen ropy. Jan Bureš Petr Báča

Éra nízkých cen ropy. Jan Bureš Petr Báča Éra nízkých cen ropy Jan Bureš Petr Báča l 2 Co se děje na trhu s ropou? Cena ropy Brent od konce června poklesla zhruba o 40 % Výprodej spustilo patrně setrvalé snižování odhadů růstu poptávky po ropě

Více

VÝROBA ELEKTRICKÉ ENERGIE V ČR

VÝROBA ELEKTRICKÉ ENERGIE V ČR INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CZ.1.07/1.1.00/08.0010 VÝROBA ELEKTRICKÉ ENERGIE V ČR

Více

Suroviny. rudy nerudy energetické suroviny stavební suroviny vápence štěrkopísky cihlářské suroviny

Suroviny. rudy nerudy energetické suroviny stavební suroviny vápence štěrkopísky cihlářské suroviny Suroviny rudy nerudy energetické suroviny stavební suroviny vápence štěrkopísky cihlářské suroviny Vývoj těžby nerostných surovin v ČR v letech 1993-2010 nerostná surovina celkový objem těžby 1990 1993

Více

Mezinárodní strojírenský veletrh. 4.10.2011, Brno. Ing. Josef Perlík, ŠKODA JS a.s.

Mezinárodní strojírenský veletrh. 4.10.2011, Brno. Ing. Josef Perlík, ŠKODA JS a.s. "Jaderná energetika jako impuls pro export velkých investičních celků" Mezinárodní strojírenský veletrh 4.10.2011, Brno Ing. Josef Perlík, ŠKODA JS a.s. PROJEKT MIR.1200 EVOLUČNÍ TECHNOLOGIE Reaktor projektu

Více

KAMENY A VODA II. DÍL EXKURZNÍ PRŮVODCE

KAMENY A VODA II. DÍL EXKURZNÍ PRŮVODCE KAMENY A VODA II. DÍL EXKURZNÍ PRŮVODCE > ÚVOD > ZA URANEM DO HLUBIN VOJNŮV MĚSTEC BŘEZOVÁ NAD SVITAVOU VÍR DOLNÍ ROŽÍNKA ROŽNÁ - HRADISKO DOBÝVÁNÍ A ÚPRAVA RUD URANOVÉHO LOŽISKA ROŽÍNKA Kameny a voda,

Více

Globální stav a perspektivy kalového hospodářství čistíren odpadních vod

Globální stav a perspektivy kalového hospodářství čistíren odpadních vod Globální stav a perspektivy kalového hospodářství čistíren odpadních vod Pavel Jeníček VŠCHT Praha Ústav technologie vody a prostředí Paradoxy čistírenských kalů I Kaly obsahují řadu polutantů, které mohou

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o.

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Číslo projektu Název školy CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Autor Tematická oblast Mgr. Martin Hedeja Zeměpis světové hospodářství Ročník 2. Datum tvorby 15.9.2012 Anotace a) určeno

Více

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Drahomíra Dubská Mezinárodní vědecká konference Insolvence 2014: Hledání cesty k vyšším výnosům pořádaná v rámci projektu

Více

...od STODOLY ke SVĚTOVÉ JEDNIČCE...

...od STODOLY ke SVĚTOVÉ JEDNIČCE... ...od STODOLY ke SVĚTOVÉ JEDNIČCE... 20 let ve vývoji společnosti STOMIX PŘED ZALOŽENÍM Ing. Milan Ševčík - STOMIX 6.5.1993 založení společnosti NA TRH UVEDEN VLASTNÍ ZATEPLOVACÍ SYSTÉM Výrobna i sklad

Více

Evropský parlament. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) Ing. Evžen Tošenovský poslanec Evropského parlamentu

Evropský parlament. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) Ing. Evžen Tošenovský poslanec Evropského parlamentu Evropský parlament Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) Strojírenství Ostrava 2011 Ostrava, 21. dubna 2011 Ing. Evžen Tošenovský poslanec Evropského parlamentu Aktuální otázky z energetiky projednávané

Více

Ceny jsou uvedeny v Kč za minutu. Účtuje se první minuta celá, dále je spojení účtováno po vteřinách. Ceník tarifů T 30 T 30 HIT T 80 T 80 HIT

Ceny jsou uvedeny v Kč za minutu. Účtuje se první minuta celá, dále je spojení účtováno po vteřinách. Ceník tarifů T 30 T 30 HIT T 80 T 80 HIT Hlasové služby Profi na míru 4 Profi na míru 4 Měsíční paušál 498.98 Volné minuty neomezeně Volné SMS neomezeně Volné mezinárodní SMS 20 Datový limit 2 GB Volání do všech sítí v ČR 0.00 SMS 0.00 Mezinárodní

Více

Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014)

Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014) Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014) Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji V roce 2012 a na začátku roku 2013 došlo vlivem sníženého růstu

Více

Vzduch z hlediska ekologie

Vzduch z hlediska ekologie Variace 1 Vzduch z hlediska ekologie Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Vzduch Vzduch je jedním

Více

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Socioekonomická geografie průmysl, těžební průmysl VY_32_INOVACE_19_17

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Socioekonomická geografie průmysl, těžební průmysl VY_32_INOVACE_19_17 Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

6 HODNOCENÍ VÝVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V EVROPĚ S DŮRAZEM NA MAPOVÁNÍ DOPADŮ V OBDOBÍ EKONOMICKÉ KRIZE

6 HODNOCENÍ VÝVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V EVROPĚ S DŮRAZEM NA MAPOVÁNÍ DOPADŮ V OBDOBÍ EKONOMICKÉ KRIZE 6 HODNOCENÍ VÝVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V EVROPĚ S DŮRAZEM NA MAPOVÁNÍ DOPADŮ V OBDOBÍ EKONOMICKÉ KRIZE 6.1 Pozice Evropy na světovém trhu cestovního ruchu 6.1.1 Přehled světových statistik cestovního ruchu

Více

Základní sazby zahraničního stravného pro rok 20092010

Základní sazby zahraničního stravného pro rok 20092010 Základní sazby zahraničního stravného pro rok 20092010 Země Měnový kód Měna Základní sazby stravného Afghánistán EUR euro 35 Albánie EUR euro 35 Alžírsko EUR euro 35 Andorra EUR euro 40 Angola USD americký

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského žáky

Více

ENERGETICKÉ ZDROJE PRO 21. STOLETÍ

ENERGETICKÉ ZDROJE PRO 21. STOLETÍ INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CZ.1.07/1.1.00/08.0010 ENERGETICKÉ ZDROJE PRO 21. STOLETÍ

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2)

SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2) SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2) KLÍČOVÁ SDĚLENÍ Studie WETO-H2 rozvinula referenční projekci světového energetického systému a dvouvariantní scénáře, případ omezení uhlíku

Více

Komoditní zajištěný fond. Odvažte se s minimálním rizikem.

Komoditní zajištěný fond. Odvažte se s minimálním rizikem. Komoditní zajištěný fond Odvažte se s minimálním rizikem. 4 DŮVODY PROČ INVESTOVAT do Komoditního zajištěného fondu 1 Jistota návratnost 105 % vložené investice Podstupujete minimální riziko - fond způsobem

Více

je tvořen navzájem provázanými složkami: část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků)

je tvořen navzájem provázanými složkami: část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků) Dopravní systém je tvořen navzájem provázanými složkami: 1. Dopravní prostředky soubor pohyblivých zařízení 2. Dopravní cesty část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků)

Více

Vývoj agenturního zaměstnávání u nás a vevropě

Vývoj agenturního zaměstnávání u nás a vevropě Vývoj agenturního zaměstnávání u nás a vevropě Světové a Evropské statistiky agenturního zaměstnávání (zdroj: Mezinárodní konfederace agentur práce Ciett) Jak si stojí Česká republika vkontextu zemí EU

Více

VY_32_INOVACE_OV-3I-05-PREPRAVA_ROZVOD_PLYNU. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno

VY_32_INOVACE_OV-3I-05-PREPRAVA_ROZVOD_PLYNU. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Autor CZ.1.07/1.5.00/34.0581 VY_32_INOVACE_OV-3I-05-PREPRAVA_ROZVOD_PLYNU Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Nešvara Pavel, Krajč Silvestr

Více

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Konference 25 let kapitalismu v České republice Žofín, 15. listopadu 214 Vladimír Tomšík Česká národní banka Stav ekonomiky na počátku transformace Země

Více

PROBLEMATIKA DODÁVEK Z POHLEDU RWE TRANSGAS

PROBLEMATIKA DODÁVEK Z POHLEDU RWE TRANSGAS PROBLEMATIKA DODÁVEK Z POHLEDU RWE TRANSGAS Dr. Wolfgang Peters, člen představenstva, PPM RWE Transgas, a.s. STRANA 1 9 0 0 8 0 0 7 0 0 6 0 0 5 0 0 4 0 0 3 0 0 1 0 0 0 9 0 0 8 0 0 7 0 0 6 0 0 5 0 0 4 0

Více

CCS v Evropě a ve světě. Vít Hladík Česká geologická služba

CCS v Evropě a ve světě. Vít Hladík Česká geologická služba CCS v Evropě a ve světě Vít Hladík Česká geologická služba Geologické ukládání CO2 v České republice utopie nebo výzva pro budoucnost? Workshop projektu TOGEOS, Praha, 13. 9. 2010 Přehled projektů CCS

Více

Osnova. 1. První ropný šok. 2. Druhý ropný šok. 3. Třetí ropný šok

Osnova. 1. První ropný šok. 2. Druhý ropný šok. 3. Třetí ropný šok 12. Ropné šoky RB Osnova 1. První ropný šok 2. Druhý ropný šok 3. Třetí ropný šok Ropné šoky na časové ose První ropná krize první šok V 50. a 60. letech prožívá západní Evropa období výrazného hospodářského

Více

SPOLEČNOST HAMÉ. a expanze na zahraničních trzích

SPOLEČNOST HAMÉ. a expanze na zahraničních trzích SPOLEČNOST HAMÉ a expanze na zahraničních trzích Skupina Hamé Je jedním z největších českých producentů a vývozců trvanlivých a chlazených potravin včetně kojenecké stravy, bagetového programu a polotovarů

Více

Zemní plyn - long: Rostoucí spotřeba potlačí cenu plynu

Zemní plyn - long: Rostoucí spotřeba potlačí cenu plynu Zemní plyn - long: Rostoucí spotřeba potlačí cenu plynu Boris Tomčiak, analytik, tomciak@colosseum.cz 15. 06. 2011 Colosseum, a.s. Londýnská 59, 120 00 Praha 2, Czech Republic Tel.: +420 2460 888 88, Fax:

Více

Produkce vybrané zemědělské komodity ve světě

Produkce vybrané zemědělské komodity ve světě UNIVERZITA KARLOVA Přírodovědecká fakulta Produkce vybrané zemědělské komodity ve světě (cvičení z ekonomické geografie) 2005/2006 Pavel Břichnáč 1.roč. Ge-Ka Zadání: Zhodnoťte vývoj a regionální rozdíly

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Miroslav Štefan

Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Miroslav Štefan Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast Ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Miroslav Štefan Chemie chemie ve společnosti kvarta Datum tvorby 30.5. 2013 Anotace

Více

Stres v jádře, jádro ve stresu. Dana Drábová Státní úřad pro jadernou bezpečnost

Stres v jádře, jádro ve stresu. Dana Drábová Státní úřad pro jadernou bezpečnost Stres v jádře, jádro ve stresu. Dana Drábová Státní úřad pro jadernou bezpečnost Otázky k zamyšlení: K čemu člověk potřebuje energii, jak a kde ji pro své potřeby vytváří? Nedostatek energie; kdy, jak

Více

Adolf Hitler. Kdo rozpoutal válku...

Adolf Hitler. Kdo rozpoutal válku... DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA Adolf Hitler Kdo rozpoutal válku... Začátek války (1939-1945) EVROPA Německo USA Itálie V. Británie Maďarsko Bojovali proti SSSR... Rumunsko Bulharsko Slovensko (a dalších 47 států)

Více