Minimum pro pracovníky ICM Káraný, Informační potřeby mladých lidí a praktické fungování centra aneb Statistika v ICM co, proč, jak

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Minimum pro pracovníky ICM Káraný, 4. - 7. 4. 2008 Informační potřeby mladých lidí a praktické fungování centra aneb Statistika v ICM co, proč, jak"

Vendula Lišková
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Informační potřeby mladých lidí a praktické fungování centra aneb Statistika v ICM co, proč, jak Následující dokument jen zevrubně ukazuje, proč informačním centrům pro mládež stojí za to ztrácet čas s vedením statistik a jak se vyvarovat těch nejhrubších chyb. 1. Co je statistika Statistika je vědecký postup, jež nám umožňuje rozvíjet znalosti o jisté problematice z dostupných empirických dat. Tato metoda vychází z matematické statistiky. Náhodnost a neurčitost jsou zde zpracovávány pomocí teorie pravděpodobnosti. Praxe statistiky sestává z plánování, sumarizace a analýzy nepřesných pozorování. Jejím cílem je vyvodit z dostupných dat co nejvíce odpovídající informace. V praxi informačního centra pro mládež můžeme statistiku užívat jednak ke zjišťování informačních potřeb mládeže (např. co mládež aktuálně zajímá; o čem neví, ale mohlo by ji to zajímat), jednak nám poskytne dobré rady, kterak upravit praktické fungování našeho centra (např. upravit otevírací dobu, uvolnit stěnu pro pořádání výstav, vyškolit pracovníky v určité dovednosti). 2. Co zjišťujeme? počet návštěv: kdy přichází nejvíce/nejméně klientů, přichází jich více/méně než do ostatních ICM; struktura klientely: věk, status, ; kterých služeb využívají (informace-jaké, poradenství, internet,); oblasti informací: na co se ptají, jak konkrétní informace hledají; způsob předání informace: jak časté je užití jednotlivých typů intervence a ke kterým oblastem se váží; odkud ICM znají; 3. Proč zjišťujeme? Získáme obraz o tom: které služby jsou nevíce a nejméně využívané a proč (např. mládež o oblast nemá zájem; o oblast je zájem, avšak existují pracoviště, jejichž práci dublujeme; zájem o oblast existuje, ale naše informace nebo způsoby jejich předání neodpovídají potřebám mládeže,); proč někdo našich služeb nevyužívá; jak bychom mohli naše služby změnit, abych přitáhli širší klientelu; 1

Tato metoda vychází z matematické statistiky. Náhodnost a neurčitost jsou zde zpracovávány pomocí teorie pravděpodobnosti.

2 Šetření mají vytvořit celkový obrázek o tom, jaká je naše cílová skupina a proč ne/využívá našich služeb. Teprve na základě takových zjištění můžeme naše služby přizpůsobovat aktuálním potřebám mládeže. 4. Jak zjišťujeme? 4.1. Jaké máme k dispozici metody a na co si při jejich užití musíme dát pozor Pravděpodobně nebudeme schopni v rámci jednotlivých informačních center pro mládež provádět odborné výzkumy se vším, co k nim patří, avšak z výzkumné praxe se můžeme poučit a šetření, která jsou pro naši práci nezbytná, připravit tak, aby podávala co nejpřesnější informace Techniky sběru dat Technik sběru dat je skutečně mnoho, téměř všechny jsou aplikací následujících základních technik: přímé pozorování (plánované pozorování vybraných jevů, následné systematické zaznamenání), rozhovor (informace jsou získávány v přímé interakci s respondentem), dotazník (respondent odpovídá písemně na otázky tištěného formuláře), analýza dokumentů (analýza jakýchkoliv dokumentů, které nebyly vytvořeny za účelem našeho šetření) Na co si dát pozor při sestavování dotazníku: Dotazníky můžeme rozdávat všem klientům, kteří přišli do našeho centra a všem účastníkům rozličných aktivit (besed, promítání, workshopů, přednášek,), na nichž se podílíme. Musíme však mít vždy na paměti, že odpovědi, kterých se nám dostane, nevypovídají o mládeži jako celku, nýbrž pouze o té části naší cílové skupiny, která se jednak již účastní těchto aktivit a která je navíc ochotna s dotazníky ztratit část svého času. O zbytku populace naší cílové skupiny se musíme dozvídat jinými způsoby (například prostřednictvím spolupráce se školami). 2

Jaké máme k dispozici metody a na co si při jejich užití musíme dát pozor Pravděpodobně nebudeme schopni v rámci jednotlivých informačních center pro mládež provádět odborné výzkumy se vším, co k nim

3 S výsledky všech šetření tedy nesmíme nakládat tak, jako by vypovídaly o naší cílové skupině; mohou sloužit pouze jako zevrubné podklady pro uvažování o dalším směřování našich aktivit.!!! Při konstrukci otázek se musíme nad každou zvlášť zamyslet; musíme každé otázce položit následující otázky: Je tato otázka opravdu nezbytná? Dotazník nesmí být zbytečně dlouhý. Měří tato otázka opravdu to, co chceme měřit? Budou všichni respondenti této otázce rozumět stejným způsobem? Pozor na zkreslení způsobená nepochopením otázky (tedy jejím chybným položením!). Neptá se otázka na dvě různé věci najednou? Není naše otázka sugestivní? Je výčet kategorií pro odpovědi na uzavřenou otázku úplný; vylučují se vzájemně použité kategorie? Nejsme-li si jistí úplností našich kategorií, přidáme kategorii jiné: vypište prosím odpověď. Nevyžaduje otázka nějaké příliš zobecněné údaje? Respondent přesněji a snáze odpoví na konkrétní otázku, než na otázku položenou obecně. Není tato otázka nepříjemná, znepokojující; nemůže se respondent cítit ohrožen pravdivou odpovědí? U takových otázek musí být respondent přesvědčen, že jeho odpovědi jsou skutečně anonymní. Dále nežádáme respondenta, aby se přiznal k určitým aktivitám, ale zeptáme se kdy to naposledy dělal (problematické chování prezentujeme jako běžné). Když před otázkou oznámíme, že je nepříjemná a že respondent nemusí odpovídat, paradoxně se nám tak zvýší počet odpovědí. Velmi dobře mohou posloužit tzv. projekční otázky, kde se neptáme zkoumané osoby na její vlastní názor, ale na postoje fiktivního hrdiny nebo lidí obecně Vedení statistiky pracovníkem přímé pozorování Ne kvůli všem zjištěním musíme vytvářet dotazníky a žádat klienty o jejich svědomité vyplnění. Některé informace jsou zřejmé a zaznamenat je může samotný pracovník ICM. Jedná se o následující faktory: přibližná věková struktura klientů; statut klientů (student, pracující); doba, kdy je centrum nejvytíženější/kdy do centra klienti nechodí; oblasti, jichž se týkají otázky, se kterými klienti přichází; 3

Měří tato otázka opravdu to, co chceme měřit? Budou všichni respondenti této otázce rozumět stejným způsobem? Pozor na zkreslení způsobená nepochopením otázky (tedy jejím chybným položením!).

4 5. Co si se zjištěnými daty počít? 5.1. Na první pohled.. Informace, které získáme z přímého pozorování v centru nebo z dotazníku nám mohou být užitečné sami o sobě. Zjistíme, které služby jsou využívané, které ne, kdy chodí nejvíce klientů, jaký typ intervence je při naší práci nejvyužívanější, jak klientům vyhovuje uspořádání vnitřních prostor našeho centra apod. Z těchto informací snadno odvodíme například, na koho bychom měli zaměřit své PR, jaké dovednosti u pracovníků rozvíjet, které oblasti lépe zpracovat, jak uspořádat prostory centra, jak vystavět webové stránky, jak upravit vzhled informačních šanonů a tak dále a tak dále. Podle takto zjištěných informací můžeme přizpůsobovat naše služby aktuálním potřebám. Informační potřeby mladých lidí se neustále proměňují, proto je důležité tato zjišťování provádět průběžně a přizpůsobovat tak neustále své služby změnám, o kterých nás informují SWOT analýza Když přijde na dlouhodobé plánování, vyplatí se všechna data důkladně zhodnotit, uvést do souvislostí. K tomu nám pomůže tzv. SWOT analýza. SWOT analýza je metoda, s jejíž pomocí snáze poznáme naší organizaci či plánovaný projekt v různých ohledech. Konkrétně bereme v úvahu následující faktory: silné stránky (anglicky Strengths), slabé stránky (anglicky Weaknesses), příležitosti (anglicky Opportunities), hrozby (anglicky Threats). Metoda se užívá při tvorbě strategických plánů zejména v marketingu, ale také v politice. S její pomocí je možné komplexně vyhodnotit fungování firmy/organizace, odhalit problematické oblasti nebo nové možnosti růstu. Základ metody spočívá v klasifikaci a ohodnocení jednotlivých faktorů, které jsou rozděleny do 4 výše uvedených základních skupin. Vzájemnou interakcí faktorů silných a slabých stránek na jedné straně vůči příležitostem a nebezpečím na straně druhé lze získat nové kvalitativní informace, které charakterizují a hodnotí úroveň jejich vzájemného střetu. 4

apod. Z těchto informací snadno odvodíme například, na koho bychom měli zaměřit své PR, jaké dovednosti u pracovníků rozvíjet, které oblasti lépe zpracovat, jak uspořádat prostory centra, jak

5 SWOT analýzu je dále možno členit pomocí mřížky: E x t e r n í SWOTanalýza Příležitosti (O) Silné stránky (S) S-O-Strategie: Vývoj nových metod, které jsou vhodné pro rozvoj silných stránek společnosti (projektu). I n t e r n í a n a l ý z a Slabé stránky (W) W-O-Strategie: Odstranění slabin pro vznik nových příležitostí. a n a l ý z a Hrozby (T) S-T-Strategie: Použití silných stránek pro zamezení hrozeb. W-T-Strategie: Vývoj strategií, díky nimž je možné omezit hrozby, ohrožující naše slabé stránky. Použitá literatura: Disman, M.: Jak se vyrábí sociologická znalost, příručka pro uživatele, Karolinum, Praha 1993 Wikipedie Otevřená encyklopedie. Heslo: Statistika [online]. Poslední revize [citováno ]. Dostupné z: < Wikipedie Otevřená encyklopedie. Heslo: SWOT [online]. Poslední revize [citováno ]. Dostupné z: < 5

a n a l ý z a Hrozby (T) S-T-Strategie: Použití silných stránek pro zamezení hrozeb. W-T-Strategie: Vývoj strategií, díky nimž je možné omezit hrozby, ohrožující naše slabé stránky.

6 Pro školení "Minimum pro pracovníky ICM" - Káraný 2008 zpracovala Eliška Bucvanová, Informační centrum pro mládež NIDM MŠMT, v dubnu

Podobné dokumenty

Opory odborného textu Odborný text vytváříme na základě: Odborné literatury kontextualita Vlastního výzkumu Dotazníkové šetření, standardizovaný rozho

Metody výzkumu Dotazník Opory odborného textu Odborný text vytváříme na základě: Odborné literatury kontextualita Vlastního výzkumu Dotazníkové šetření, standardizovaný rozhovor (kvantitativní výzkum)