PREVALENCE KOUŘENÍ MEZI ZDRAVOTNICKÝM PERSONÁLEM NA II. INTERNÍ KLINICE 1. LF UK a VFN

Transkript

1 PREVALENCE KOUŘENÍ MEZI ZDRAVOTNICKÝM PERSONÁLEM NA II. INTERNÍ KLINICE 1. LF UK a VFN Pavel Chrbolka Šimon Celerýn Radka Bočánková V Praze dne

2 Obsah : 1) Úvod 2) Metodika 3) Výsledky 4) Diskuse 5) Závěr 6) Literatura - 2 -

3 Úvod Kouření je chronickým onemocněním, které lze charakterizovat jako závislost na tabákových výrobcích, nejčastěji cigaretách. Jde celosvětově o velmi rozšířené onemocnění, ale paradoxně bývá zároveň onemocněním často opomíjeným. Tabák se do Evropy dostává v období výprav Kryštofa Kolumba do Ameriky a již v roce 1556 se v Evropě začíná pěstovat v Portugalsku. Výrazný vzestup kouření a zdravotních problémů s tím spojených se však popisuje až od 20.století, což je přičítáno především zákazu a trestání kouření do této doby a dále je nezbytné neopomenout zvýšenou produkci cigaret v důsledku vyrobení automatu na cigarety. Statistiky udávají, že v České republice kouří 29% populace starší 18 let a na nemoci spojené s kouřením umírá ročně 28 tisíc lidí. Odhaduje se, že začátkem tohoto desetiletí kouřila nejméně jedna třetina celosvětové dospělé populace. Je možné vysledovat vzestupný trend v prevalenci kouření ve většině rozvojových zemí, zatímco v mnoha průmyslově vyspělých zemích se celkové množství vykouřeného tabáku snížilo. Zároveň je ale nutné podotknout, že v průmyslově vyspělých zemích stále stoupá zastoupení žen kuřaček. Většina kuřáků začíná s opakovaným kouřením již v období dětství a dospívání. Celosvětově na následky kouření ročně umírají předčasně asi 4 miliony lidí, z nichž 1 milion připadá na země, které si pro špatnou ekonomickou situaci nemohou dovolit vynakládat potřebné prostředky na zdravotní péči. Osoba s dlouhodobou spotřebou tabáku má více než 50% pravděpodobnost, že zemře předčasně na nemoc způsobenou kouřením tabáku. Průměrně se odhaduje, že kouření zkracuje život o 6 až 18 let. Kouř tabáku obsahuje více než 4000 chemických sloučenin, přičemž převážná většina z nich má negativní vliv na lidské zdraví. Třemi hlavními složkami tabákového kouře jsou nikotin, dehet a oxid uhelnatý. Nikotin je látkou odpovědnou za vznik závislosti a za řadu jiných účinků, jako jsou trávicí obtíže, zvýšení tlaku krve, zrychlení tepu, vertigo, nauzea, tachykardie a další. Zároveň však bývají zmiňovány pozitivní účinky nikotinu, jako jsou udržení kontroly nad stresem, úzkostí, náladou a soustředěním. Hodnocení pozitivních účinků nikotinu je však založeno především na subjektivních dojmech a pro vysoce převažující rizika plynoucí z kouření je nelze brát jako důvod ke kouření. Podstatou vzniku závislosti na nikotinu je fakt, že jde o stimulující drogu, která však může paradoxně způsobovat jak stimulaci, tak i relaxaci (útlum). Potence nikotinu způsobovat závislost je vysvětlována jeho schopností spustit uvolňování dopaminu, působícího jako neuromediátor v centrálním nervovém systému. Na síle návyku se však podílí i další fakta, z nichž velmi významnými jsou psychologické aspekty kouření. Proto nezbytností v rámci terapie nikotinismu je nalezení jiné vhodné činnosti místo kouření, která bude vykonávána v situacích, kdy odvykající obvykle kouřil. Zpočátku se tedy vyvíjí závislost psychosociální, která postupně přechází do závislosti fyzické, z čehož plynou i abstinenční příznaky objevující se po vysazení. Obecně platí, že na nikotinu je fyzicky závislých 85% všech kuřáků. Fyzická závislost se vyvíjí většinou do dvou let po zahájení kouření, ale u některých jedinců nemusí vzniknout vůbec, což je patrné především u příležitostných kuřáků. Takových je však menšina. V organismu, především v mozku, jsou specifické nikotinové receptory, jejichž počet se u kuřáka závislého na nikotinu zvyšuje, což v budoucnosti může být jednou z příčin abstinenčních symptomů. Kromě toho mají kuřáci sníženou hladinu monoaminooxidázy B, přibližně asi o 40% proti nekuřáků, což farmakologicky vysvětluje psychiatrickou komorbiditu a i to, že kouření tabáku je gateway drug, tedy branou k jiným drogám. Dalšími hlavními složkami tabákového kouře jsou dehet a oxid uhelnatý. Dehet je směsí složenou z více než tisíce různých chemikálií, obsahující látky dráždivé i karcinogenní. Oxid uhelnatý je jedovatým plynem, vznikajícím jako vedlejší produkt při kouření cigaret a odpovědným za vznik karbonylhemoglobinu, derivátu hemoglobinu neschopného transportu kyslíku ke tkáním s následným rozvojem tkáňové hypoxie

4 Lze obecně shrnout, že kouření se celkově podílí na třech skupinách nemocí. Jsou jimi z 20-25% onemocnění kardiovaskulárního aparátu, dále je kouření dáváno do souvislostí přibližně s 30% různých nádorových onemocnění, z nichž nejčastější je bronchogenní karcinom, vyvíjející se v 90% u kuřáků. Asi ze 75% se kouření podílí na vzniku různých plicních onemocnění, jako jsou chronická bronchitis, emfyzém, chronická obstrukční choroba bronchopulmonální též zvaná nemoc kuřáků a mnohé další, příčinou úmrtí jsou však méně než z 1%. S vědomím, že právě na kardiovaskulární onemocnění umírá u nás více než polovina lidí, je lze označit za nejčastější příčinu smrti v důsledku kouření. Na prvním místě jde o akutní infarkt myokardu, vznikajícím v souvislosti s dlouhodobým procesem aterosklerózy. Ateroskleróza je výrazně akcelerována kouřením, což koreluje s přímou i nepřímou alterací endoteliální výstelky cév složkami tabákového kouře, dále se na vzniku endoteliální dysfunkce podílí zvýšená aktivace sympatoadrenálního systému zapříčiňující vasokonstrikci, zvyšuje se hladina fibrinogenu a inhibitoru aktivátoru plasminogenu, z čehož vyplývá spolu se zvýšením viskosity krve obecné protrombogenní působení. Onemocnění kardiovaskulárního aparátu se dále mohou manifestovat jako erektilní dysfunkce, ischemická choroba dolních končetin, cévní příhody mozkové či vzácně jako trombangiitis obliterans zv.buergerova nemoc. Většina kuřáků umírá na důsledky kouření v období 39 až 65 roky života, tedy ve středním věku. Dalšími onemocněními jsou např.katarakta, zvyšuje se riziko diabetu mellitu, zpomaluje se hojení pooperačních ran a urychluje se stárnutí kůže, zejména se projevující zvýšenou tvorbou vrásek. Nejčastěji zmiňovaným onemocněním v souvislosti s kouřením je bronchogenní karcinom, mající jako nejdůležitější rizikový faktor právě kouření. Česká Republika je na jednom z prvních míst na světě ve výskytu bronchogenního karcinomu u mužů. V naší zemi je udáváno 42% mužů kuřáků. Kuřák přibližně dvaceti cigaret denně má až třináctkrát vyšší riziko vzniku maligního nádorového procesu vycházejícího z epiteliální výstelky bronchů, tedy bronchogenního karcinomu. Plicní rakovinou trpí asi 24% dlouhodobých kuřáků. Problémem je, že karcinogenní účinky kouření tabákových výrobků se manifestují s mnohaletou latencí, a s touto skutečností souvisí, že i kdybychom nyní dosáhli nemožného - tedy okamžité úplné redukce kouřící populace, na poklesu incidence bronchogenního karcinomu by se to projevilo až za 20 let. Dalšími nádorová onemocnění vznikající z důsledků kouření jsou nádory v dutině ústní včetně karcinomu jazyka, nádory hrtanu a hltanu, jícnu, žaludku, pankreatu, ledvin, močového měchýře a dalších. Při kouření tabáku neexistuje žádné takzvané bezpečné množství. Pro minimalizaci rizika negativního ovlivnění zdraví plynoucího z kouření je nezbytné zdržet se kouření zcela a vyhýbat se i pasívnímu kouření, tj.inhalace kouře vznikajícího při spalování tabákových výrobků v našem okolí. Zdravotní dopad pasívního kouření je sledován zhruba od začátku 80.let, kdy byl zjištěn výskyt rakoviny plic u nekuřáků, jejichž partneři byli silnými kuřáky. Od této doby byla publikována řada epidemiologických studií, které jasně prokazují negativní vliv pasívního kouření na zdravotní stav exponované populace. Pasívní kouření velmi negativně ovlivňuje lidské zdraví a odhaduje se, že ve Velké Británii jsou každoročně až stovky případů bronchogenního karcinomu, vznikajícího u nekuřáků v důsledku pasívního kouření. Též dochází k zvýšení rizika vzniku onemocnění kardiovaskulárního aparátu, či k dekompenzaci onemocnění stávajících. Nevhodné je pasívní kouření u dětí a novorozenců, kde může zvýšit četnost infekcí dýchacích cest, kašle, zánětů středního ucha, dává se do souvislostí s bronchiálním astmatem a zvýšeným rizikem výskytu syndromu náhlého úmrtí dítěte. Pasívním kuřáctvím (obdobně i kuřáctvím aktívním) je alterována celá škála buněčných i humorálních specifických a nespecifických imunitních mechanismů, kdy v hodnotách imunoglobulinů pozorujeme největší změny především u IgG a IgA, kde dochází k redukci hodnot v průměru o 15-20% v porovnání s nekuřáckou populací. Významné změny se týkají též hodnot hladin IgE, které jsou u kuřáků i u exponovaných kuřáků zvýšené v průměru o 50%. Změny makrofágů a komplementového systému jsou indukovány víceméně sekundárně, a to především díky nedostatečné saturaci pasivních i aktivních kuřáků kyselinou askorbovou. Snížení fagocytární odpovědi u pasivních kuřáků vede ke snížené odpovědi na antigenní impulsy - 4 -

5 a tím k vyšší náchylnosti k bakteriálním i virovým onemocněním. Tato nedostatečnost makrofágového, fagocytárního i komplementového systému vede kompenzačně k nefunkčnímu zvyšování počtu bílých krvinek. Stále větší procento kuřáků cigaret hledá jako náhražky kouření jiné formy tabákových výrobků, zejména tabák šňupací. Oficiálně se hovoří o tabáku bezdýmém. Uvádí se, že až 47 milionů kuřáků v USA hledá tyto náhražky. Šnupání ale není bezpečnou formou užívání tabákových výrobků, neboť způsobuje rakovinu úst, onemocnění dásní a jiné, nicméně i přesto je celkové riziko několikanásobně nižší než při kouření. Snahy o snížení nebezpečnosti cigaret jsou pozorovatelné od roku 1950, odkdy jsou datovány první údaje o škodlivém působení kouření na zdraví. Nejprve se objevily cigarety s filtrem, kdy se ale zjistilo, že tento filtr zachytí pouze zlomek látek vznikajících při spalování tabáku, navíc se zpočátku vyráběly s azbestovými vlákny. Od osmdesátých let 20. století se setkáváme s označením cigaret Light, kdy snahou tabákového průmyslu je vzbudit dojem, že některé formy jejich výrobků jsou méně škodlivé. Označení Light je však matoucí a nejednou je kouření těchto cigaret spjato s ještě vyšším rizikem negativního ovlivnění zdraví, proto bude prodej těchto cigaret od roku 2004 v EU zakázán. Metod odvykání kouření, tedy metod terapie tabakismu je mnoho. Zmiňují se např. sebeodvykání, výchovné programy, poradny pro odvykání kouření, hypnóza, akupunktura, poradenství lékaře a využití náhradní terapie nikotinem. Mnohé metody využívají několik přístupů současně. Úspěšnost jednotlivých metod je různá, pro hypnózu či akupunkturu se udávají hodnoty úspěšnosti kolem 5% po jednom roce, zatímco programy spjaté s využitím náhradní nikotinové terapie vykazují až padesátiprocentní úspěšnost. Kritériem pro posuzování úspěšnosti odvykání kouření je dlouhodobá absolutní a verifikovaná abstinence. Nejdůležitější je vlastní kuřákovo rozhodnutí přestat kouřit. Jestliže se rozhodne přestat kouřit, následně je mu pomocí při odvykání jakákoliv výše uvedená metoda. Naprostá většina (asi 96%) bývalých kuřáků přestala kouřit bez cizí pomoci, pomoc odborníka vyhledá tedy jen malý počet kuřáků rozhodnutých přestat. Moderní koncepce léčby kuřáctví spočívá v ovlivnění sociálně-psychologických vazeb behaviorální terapií při současné medikamentózní léčbě v případě drogové závislosti. Postupy se aplikují současně a dostatečně dlouho, aby došlo k nalezení a ovětření nové formy chování, nového životního stylu. Po celou dobu je na nikotinu závislému kuřákovi dodáván nikotin tzv.nikotinovou náhradní terapií v poněkud menším množství. Náhradní terapie nikotinem je založena na principu potlačení vzniku abstinenčních příznaků alternativním přísunem nikotinu. Nikotinová náhradní terapie zvyšuje úspěšnost při odvykání kouření. Existují různé formy, jak lze nikotin do organismu alternativní cestou přivádět, nejčastěji se uvádějí nikotinové náplasti, žvýkačky, inhalátor či sublingvální tablety. Součástí terapie tabakismu je i aplikace antidepresívně působícího bupropionu (Zyban tbl.). V terapii tabakismu nejsou vzácností i opakované relapsy, což může být, zvláště u kuřáků silně motivovaných přestat kouřit, zdrojem znepokojení až stresů a ztráty sebedůvěry. Většina bývalých kuřáků, kteří se nakonec úspěšně zbavili své závislosti, mívá v anamnéze 3-4 relapsy. Lékař by proto měl opakovaně sledovat průběh procesu odvykání alespoň po dobu 6 měsíců a při relapsu pacienta podpořit a uklidnit sdělení, že jde o velmi častou příhodu v rámci odvykání. Součástí boje proti tabakismu jsou obecné aktivity za nekuřáctví, zaměřené nikoliv osobně proti kuřákům, ale jsou vedeny především na obranu nekuřáků. Aktivity sledujeme především na poli vytváření nekuřáckých prostředí, zákazu kouření ve veřejných budovách, zdravotnických zařízeních, školách, dopravních prostředcích, dále ve výchově nekuřácké generace a v neposlední řadě jde o podporu kuřáků při odvykání kouření

6 Metodika Dne jsme cíleně navštívili II.interní kliniku 1. Lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze za účelem zjištění prevalence kuřáctví mezi zdravotnickým personálem. Potřebné informace jsme získávali pomocí řízeného rozhovoru s pracovníky, kdy mezi dotázanými byli lékaři, zdravotní sestry a pomocný personál. Dotazník sestává celkem z jedenácti otázek, s oddělenou částí s otázkami pro lékaře. V první části je sedm otázek, jež byly položeny všem respondentům. Kromě základních údajů týkajících se pohlaví, věku a pracovního zařazení, jsou zde otázky týkající se kuřáckého návyku, kdy rozlišujeme pět kategorií (pravidelný kuřák, příležitostný kuřák, uživatel jiných tabákových výrobků než cigaret, bývalý kuřák a nekuřák), dále otázka motivace kouřícího respondenta ke snaze s kouřením přestat a eventuálních pokusů o abstinenci. Druhá část dotazníku obsahuje čtyři otázky, jež jsme kladli pouze lékařům, týkající se dotazování se pacientů, zda-li kouří, dále formy doporučení ke zdržení se kouření, farmakoterapie závislosti a znalosti preparátů užívaných k léčbě závislosti na tabáku. VZOR DOTAZNÍKU : 1.otázka: pohlaví - muž - žena 2.otázka: věk 3.otázka: pracovní zařazení - lékař - sestra - jiní 4.otázka: pracoviště všechny rozhovory jsou s pracovníky II.interní kliniky 5.otázka: kuřácký návyk: - p r a v i d e l n ý k u ř á k tzn. kouří v době šetření nejméně 1 cigaretu denně a) kolik cigaret denně b) v kterém roce vykouřil svoji první cigaretu - p ř í l e ž i t o s t n ý k u ř á k ten kouří v době šetření, ale ne denně a) první cigareta ve věku - u ž í v á n í j i n ý c h t a b á k o v ý c h v ý r o b k ů n e ž c i g a r e t a) doutník, dýmka, bezdýmý tabák kolikrát denně - b ý v a l ý k u ř á k - tzn. dříve kouřil denně, nyní nekouří a) věk první cigarety b) věk ukončení kouření - 6 -

7 - n e k u ř á k tzn. nekouřil buď vůbec nebo vykouřil méně než 100 cigaret během svého života 6. Pokud by bylo možné, přál/a byste si s kouřením přestat? 7. Zkoušel/a jste někdy přestat? a) objektivně b) kolikrát c) nejdelší abstinence (měsíce, roky)... Dále následovaly otázky jen pro lékaře: 8. Ptáte se každého pacienta, jestli kouří? 9. Jakou formu doporučíte, aby kuřáci přestali? a) jen krátké doporučeni přestat b) doporučení přestat + brožura c) doporučení návštěvy poradny d) žádná z uvedených možností 10. Léčil jste někdy závislost svých pacientů farmakologicky? 11. Jaké farmakologické preparáty k léčbě závislosti na tabáku na našem trhu znáte? - zaznamenali jsme všechny preparáty, které lékař uvedl - 7 -

8 Výsledky 1) OBECNÉ ZHODNOCENÍ SOUBORU DOTÁZANÝCH : počet dotázaných respondentů: celkem : 100 lékařů: 28 sester : 57 jiné : 15 z toho muži: 30 muži: 19 muži : 2 muži : 9 z toho ženy: 70 ženy : 9 ženy : 55 ženy: 6 průměrný věk: celkem : 33,02 let ženy : 33,12 let muži : 32,76 let VYHODNOCENÍ KUŘÁCKÉHO NÁVYKU MEZI DOTÁZANÝMI BEZ ROZLIŠENÍ PROFESE : NÁVYK počet procenta pravidelný kuřák 31 31% příležitostný kuřák 3 3% jiné formy tabáku 0 0% bývalý kuřák 15 15% Nekuřák 51 51% CELKEM 100 Kuřácký návyk pravidelný kuřák; 31% nekuřák; 51% příležitostný kuřák; 3% jiné formy tabáku; 0% bývalý kuřák; 15% - 8 -

9 2) ZHODNOCENÍ SOUBORU LÉKAŘŮ : Lékaři pravidelný kuřák 17% příležitostný kuřák 4% jiné formy tabáku 0% bývalý kuřák 18% nekuřák 61% Soubor lékařů nekuřák 61% pravidelný kuřák 17% bývalý kuřák 18% jiné formy tabáku 0% příležitostný kuřák 4% Počet lékařů ptajících se na kouření pacienta : 100% počet z % Forma doporučení přestat kouřit : krátké doporučení : % brožura leták : ,28% doporučení poradny: ,71% žádná intervence : % - 9 -

10 Forma doporučení přestat kouřit 80% 70% 60% 50% Procento lékařů 40% 30% 20% 10% 0% krátké doporučení brožura leták doporučení poradny Forma doporučení žádná intervence Farmakoterapie tabakismu z počet celku procenta ANO ,28% NE ,71% Užití farmakoterapie při léčbě tabakismu 100,00% 50,00% 0,00% ANO NE Preparáty počet z celku procenta Znalosti farmakoterapie tabakismu Nicorette % Zyban ,14% Znalost lékařů 100% 50% 0% Nicorette Zyban Firemní preparát

11 3) ZHODNOCENÍ SOUBORU ZDRAVOTNÍCH SESTER Zdravotní sestry pravidelný kuřák 32% příležitostný kuřák 4% jiné formy tabáku 0% bývalý kuřák 12% nekuřák 52% Soubor zdravotních sester nekuřák; 52% pravidelný kuřák; 32% bývalý kuřák; 12% jiné formy tabáku; 0% příležitostný kuřák; 4%

12 4) ZASTOUPENÍ KUŘÁKŮ MEZI POMOCNÝM PERSONÁLEM : Pomocný personál pravidelný kuřák 53% příležitostný kuřák 0% jiné formy tabáku 0% bývalý kuřák 20% nekuřák 27% Soubor pomocného personálu nekuřák; 27% bývalý kuřák; 20% pravidelný kuřák; 53% příležitostný kuřák; 0% jiné formy tabáku; 0%

13 ZHODNOCENÍ KUŘÁCKÉHO NÁVYKU : pravidelný počet z celku procenta 1.cigareta chce přestat zkusilo přestat x krát abst.(měs) % 16,64 62% 42% 2,31 7,78 Všichni % 15,66 41% 42% 2,6 8,65 Všichni (M) % 17,26 74% 42% 2,12 7,25 Všichni (Ž) % 17,2 40% lékaři % 17 50% lékaři (M) % 18 0% lékaři (Ž) % 17,27 72% 38% 2,28 8,14 sestry % 15,5 0% Sestry (M) % 17,5 81% 43% 2,28 8,14 sestry (Ž) % 14,87 12,50% 75% 1 7,37 jiné % 14,83 0% 83% 2,6 8,65 jiné (M) % 15 50% 50% 1 1 jiné (Ž) příležitostný počet z celku procenta 1.cigareta chce přestat zkusilo přestat abst.(měs) % 15,66 66% 0% Všichni % Všichni (M) % 15,66 66% 0% Všichni (Ž) % 14 0% 0% lékaři % lékaři (M) % 14 0% 0% lékaři (Ž) % 16,5 100% 0% sestry 0 2 0% sestry (M) % 16,5 100% 0% sestry (Ž) % jiné 0 9 0% jiné (M) 0 6 0% jiné (Ž) jiné tabák.výrobky počet z celku procenta celý soubor % % lékaři % sestry % jiné bývalý kuřák počet z celku procenta % Všichni % Všichni (M) % Všichni (Ž) % lékaři % lék.(m) % lék.(ž) % sestry 0 2 0% ses.(m) % ses.(ž) % jiné % jiné(m) % jiné(ž)

14 nekuřák počet z celku procenta % Všichni % Všichni (M) % Všichni (Ž) % lékaři % lék.(m) % lék.(ž) % sestry 0 2 0% ses.(m) % ses.(ž) % jiné % jiné(m) % jiné(ž) 5) ZASTOUPENÍ PRAVIDELNÝCH KUŘÁKŮ CHTĚJÍCÍCH PŘESTAT Pravidelní kuřáci : Zkusilo Chce přestat Lékaři 40% 0% Sestry 72% 38% Pomoc.personál 13% 75% Zastoupení kuřáků chtějících přestat 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 72% 75% 40% 38% 13% 0% Lékaři Sestry Pomoc.personál Chtějí Zkusilo 6) ZHODNOCENÍ PRŮMĚRNÉHO VĚKU 1.CIGARETY Kategorie Prům.věk Všichni 16,51 všichni (M) 16 všechny (Ž) 16,81 Lékaři 16,63 lék.(m) 16,87 lék.(ž) 16 Sestry 17 ses.(m) 15,5 ses.(ž) 17,12 Jiné 15,18 jiné(m) 15,25 jiné(ž)

15 Průměrný věk 1.cigarety věk 17, , , , ,5 všichni všichni (M) všechny (Ž) lékaři lék.(m) lék.(ž) sestry ses.(m) ses.(ž) jiné jiné(m) jiné(ž) 7) ZHODNOCENÍ SNAHY PRAVIDELNÝCH KUŘÁKŮ PŘESTAT KOUŘIT Zkusilo přestat x krát prům. abst. (měs) všichni 2,31 7,78 lékaři 0 0 sestry 2,28 8,14 pomoc.personál 1 7,37 Snaha přestat kouřit mezi pravidelnými kuřáky x krát prům. abst. (měs) všichni lékaři sestry pomoc.personál

16 Diskuse Procentuální zastoupení kuřáků v získaném souboru odpovídá zhruba procentuálnímu rozložení kuřáků v naší populaci.ale například procento mužů kuřáků (40%) bylo výrazně ovlivněno pomocným zdravotnickým personálem, kde kouří plných 67% mužů, zatímco mezi lékaři - muži je to pouze 21%. Ten samý trend bychom mohli najít i u žen kuřaček: lékařky 11%, zdravotní sestřičky 29%, pomocný personál 33%. Nabízí se souvislost mezi dosaženým vzděláním a zastoupením kuřáků v dané skupině. Pro ověření této hypotézy by bylo zřejmě potřeba rozsáhlejší studie. Věk 1. cigarety odpovídá tomu, že asi 90% kuřáků začíná s kouřením před dosažením 18 let. 62% kuřáků by si přálo s kouřením přestat, ovšem už jen 42% se o to někdy pokoušelo. Plných 74% žen kuřaček by chtělo přestat s kouřením, ale už jen 42% z nich se o to pokusilo! Naopak u mužů je chuť k ukončení kouření menší, navzdory tomu mají muži větší úspěchy s odvykáním než ženy. Nikdo z dotazovaných neuvedl užívání jiných tabákových výrobků než cigaret (doutník, dýmka, bezdýmový tabák). Naši lékaři se svých pacientů na kouření ptají, ovšem kuřáky ve většině případů (75%) jen krátce informují o možných rizicích a nutnosti s kouřením přestat. Preparáty užívané při léčbě závislosti na nikotinu lékaři dobře znají, ale pouze 14% z nich tyto preparáty někdy použilo na léčbu svých pacientů. Závěr Přestože náš průzkum byl zaměřen na zdravotnický personál, množství kuřáků se příliš neliší od jejich zastoupení v běžné populaci. Tyto výsledky jsou poměrně znepokojivé především proto, že lékaři se sestrami mají vliv nejen na své okolí, ale hlavně na své pacienty a bylo by proto velmi potřebné, aby přinejmenším mezi lékaři počet kuřáků ještě výrazněji klesl. Mezi muži bylo zjištěno 40% kuřáků, mezi ženami 27% kuřaček. V naší práci se příliš neukázal očekávaný stoupající trend v počtu mladých kuřaček. 1. cigareta vykouřená průměrně v 16.6 letech opět jasně ukázala vysoký podíl začínajících kuřáků mezi mladší populací. Je proto nutné především na tuto skupinu zaměřit naše preventivní programy. V případě úspěchu této osvěty můžeme dosáhnout výrazného snížení počtu kuřáků

17 Literatura 1. Bencko, V. et al. : Hygiena učební texty k seminářům a praktickým cvičením, Karolinum, Praha, 2002, 205s. 2. Králíková,E., Kozák,J.T.: Jak přestat kouřit, Maxdorf, Praha, 1997, 89s