UDRŽITELNOST CESTOVNÍHO RUCHU Martina Pásková

Transkript

1 Publikace je k dispozici v tištěné verzi ve vědeckých knihovnách ČR a ve vybraných knihovnách vysokých škol. Zdarma je k dispozici ke stažení v plné verzi na následující URL: (podmínkou pro stažení je pouze registrace jako uživatele databáze výstupů projektů). Níže je anotace, obsah, úvod, závěr a recenze publikace. UDRŽITELNOST CESTOVNÍHO RUCHU Martina Pásková Gaudeamus 2014

2 Recenzovali: prof. RNDr. Josef Zelenka, CSc. prof. RNDr. Bedřich Moldan, dr.h.c. ISBN Vydání publikace je aktivitou projektu IKLIM spolufinancovaného Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Interdisciplinární, informaticko-kognitivní, lingvistický a modulární rozvoj studia CZ.1.07/2.2.00/ Recenzní komentář Tato publikace je unikátním dílem tohoto zaměření a rozsahu v České republice. Autorka je průkopnicí mnoha přístupů udržitelnosti cestovního ruchu v České republice již od svých studentských let, které prakticky realizuje na Ministerstvu životního prostředí. Jako první přenesla z anglosaského prostředí do České republiky mimo jiné koncept životního cyklu destinace, rozpracovala koncept multidimenzionálního vnímání únosné kapacity území pro cestovní ruch, koncept společenské směny pro využití pochopení jevového a procesního prostoru cestovního ruchu a dopady cestovního ruchu na socio-kulturní prostředí. Tato témata tvoří význačnou osu monografie, v níž však nechybí rozpracované také další nástroje udržitelnosti cestovního ruchu. Pro propojení teoretických přístupů s praktickou implementací jsou velmi cenné uvedené rozsáhlé případové studie Českého ráje a Českého Krumlova, obsahující i unikátní a místně specifickou metodiku a příklady formou bohaté fotografické dokumentace. Nechybí mnohé případové studie s mezinárodní dimenzí (Stolová hora Roraima v jihovýchodní Venezuele v oblasti Gran Sabany; Machu Picchu ve středním Peru). Z praktických přístupů k udržitelnosti cestovního ruchu je zajímavý geoturismus a geoparky v kontextu toho, že autorka tento nový celostní koncept v ČR zavedla a působí jako mezinárodní expert pro tuto oblast. Prof. RNDr. Josef Zelenka, CSc., Univerzita Hradec Králové

3 Anotace Publikace komplexně popisující přístupy, filosofii, nástroje a aplikace těchto nástrojů ve vybraných destinacích pro dosažení udržitelnosti cestovního ruchu. Koncept životního cyklu destinace, koncept multidimenzionálního vnímání únosné kapacity území pro cestovní ruch, koncept společenské směny pro využití pochopení jevového a procesního prostoru cestovního ruchu a dopady cestovního ruchu na socio-kulturní prostředí tvoří význačnou znalostní osu skript. Jsou tedy konceptuální a empirickou analýzou různých aspektů udržitelnosti cestovního ruchu, s důrazem na vhodnou implementaci nástrojů udržitelnosti cestovního ruchu. Klíčová slova: udržitelný rozvoj, cestovní ruch, únosná kapacita, společenská směna, životní cyklus destinace, destinační management, dědictví, životní prostředí, ochrana přírody, geoturismus, geoparky, ekoturismus, Český Krumlov, Český ráj

4 Obsah SEZNAM OBRÁZKŮ... 7 SEZNAM TABULEK ÚVOD CESTOVNÍ RUCH Teoretická východiska cestovního ruchu Terminologie cestovního ruchu Výklad pojmu cestovní ruch Výklad pojmu destinace Dědictví jako primární zdroj cestovního ruchu VLIVY CESTOVNÍHO RUCHU NA PŘÍRODNÍ A SOCIO-KULTURNÍ PROSTŘEDÍ Projevy a dopady změn vyvolaných cestovním ruchem Vlivy cestovního ruchu na přírodní prostředí Turistické znečištění Emise Eroze Zavlečení nepůvodních druhů Poškozování přírodních hodnot a biodiverzity Vlivy cestovního ruchu na socio-kulturní prostředí Sociální efekty Etnické efekty Kulturní efekty Ekonomické a infrastrukturální efekty Urbanistické efekty Vlivy cestovního ruchu na krajinu Žádoucí vlivy cestovního ruchu Nežádoucí vlivy cestovního ruchu Příspěvek cestovního ruchu ke globálním změnám Příspěvky cestovního ruchu ke globálním změnám... 85

5 3. KONCEPCE, PŘÍSTUPY A METODY UDRŽITELNÉHO CESTOVNÍHO RUCHU 3.1. Koncept životního cyklu destinace Teoretický rámec konceptu Fáze životního cyklu destinace Vývoj konceptu Kritické posouzení konceptu Alternativní model životního cyklu destinace Koncept sociální směny Teoretický rámec a jeho aplikace pro cestovní ruch Vývoj aplikace konceptu Kritické posouzení aplikace konceptu Vybrané koncepty geografie cestovního ruchu Teorie jádro periferie Typologizace destinací Koncept únosné kapacity území Teoretický rámec konceptu a jeho aplikace pro cestovní ruch Kombinovaný koncept únosnosti území pro rozvoj cestovního ruchu Dimenze konceptu Metodika stanovování orientačního intervalu mezních hodnot Vývoj aplikace konceptu Kritické posouzení aplikace konceptu Potenciál území pro rozvoj cestovního ruchu Monitorování udržitelnosti cestovního ruchu Typologie indikátorů efektů cestovního ruchu Indikátory udržitelného rozvoje cestovního ruchu Management udržitelného cestovního ruchu Destinační management Management cestovního ruchu v chráněných územích Marketing udržitelného cestovního ruchu Dobrovolné nástroje udržitelného cestovního ruchu

6 Ekocertifikace cestovního ruchu Environmentálně příznivé typy cestovního ruchu Ekologicky šetrný turismus Geoturismus Průvodcovská činnost v chráněných územích UDRŽITELNOST CESTOVNÍHO RUCHU VE VYBRANÝCH DESTINACÍCH 4.1. Vybrané destinace mezinárodního cestovního ruchu Stolová hora Roraima (Jihovýchodní Venezuela, oblast Gran Sabany) Machu Picchu (památka UNESCO, střední Peru) Vybrané české destinace udržitelného cestovního ruchu Podblanicko (CHKO Blaník a okolí) Krkonoše (biosférická rezervace UNESCO, NP) Český ráj (geopark UNESCO, CHKO) Český Krumlov (kulturní památka UNESCO, MPR) Závěrem OBRAZOVÁ PŘÍLOHA MEZINÁRODNÍ DOKUMENTY UDRŽITELNOSTI CESTOVNÍHO RUCHU Kontrolní úkoly, otázky, základní témata pro úvahy LITERATURA A DALŠÍ ZDROJE Základní literatura a zdroje Doporučená literatura a zdroje Úvod Rozumět něčemu, to znamená nalézt v tom něco, co je naše, a právě proto toto objevování sebe mimo nás je to, co nás těší (Thákur) Celý život je vlastně cesta a celý život jsme návštěvníky na této planetě. Během své návštěvy obdivujeme, využíváme i opečováváme její zdroje jednoduše zanecháváme na ní svou (často nesmazatelnou) stopu. Měli bychom se snažit o to, aby ta stopa měla pro příští generace co nejpřijatelnější podobu: esteticky, ekologicky, ekonomicky, kulturně i sociálně. Takový druh kolektivního svědomí by měl stimulovat naše individuální chování tak, abychom jím nikterak nepřispívali k poškozování krajiny, poklesu biologické, geologické a kulturní rozmanitosti, exploataci zdrojů, poklesu kulturní identity místních obyvatel a sociální spravedlnosti.

7 Analogie pro udržitelnost cestovního ruchu je očividná. Cestovní ruch je souhrnem cest 1 obyvatel této planety a služeb průmyslu, který zabezpečuje jejich hladký průběh. Cestovní ruch má značný potenciál obohatit návštěvníky (spíše imateriálně) i místní komunity (spíše materiálně), ale může na druhou stranu ochudit návštěvníky i místní obyvatele posílením jejich konzumního přístupu k životu, oslabením místních ekonomik (díky vlivu nadnárodních subjektů), narušením místního životního stylu a tradic, ztrátou po staletí předávaných znalostí a dovedností, posílením regionální i sociální nerovnosti atd. Jedině profesionální a zodpovědný přístup k rozvoji cestovního ruchu může zajistit, aby jeho příspěvek k celkové ekologické stopě společnosti byl minimální, resp. aby spíše přispíval ke zvelebování naší planety než k její devastaci. Nelze než si přát, aby studium této publikace pomohlo čtenářům k získání takového profesionálního a zodpovědného přístupu. Závěrem Vše, co mají lidé k dispozici, lze označit jako dědictví, které získávají od přírody anebo jim ho odkázali předkové. Toto dědictví je nutné rozvíjet i chránit. Nelze tvořit a realizovat politiku ochrany dědictví bez současné politiky jeho rozvoje, respektive tvorbou a realizací politiky ochrany dědictví se tvoří a realizuje politika jeho rozvoje a naopak. Cestovní ruch nelze apriori hodnotit jako lidskou aktivitu pozitivně či negativně působící na kulturní či přírodní dědictví lidstva. Je pravda, že mívá různé efekty na prostředí lokalit, ve kterých působí, na jejich okolí, dokonce na zdrojové a tranzitní oblasti. To, zda mají tyto efekty žádoucí či nežádoucí charakter, lze v zásadní míře ovlivňovat řízením cestovního ruchu, tedy zejména profesionalitou a etikou destinačního managementu (viz Obr. 53) na všech geografických úrovních. Aby dané území dlouhodobě zůstávalo atraktivní destinací cestovního ruchu a zároveň příjemným a perspektivním místem pro život, je nezbytné soustavně sledovat, jaké vlivy má cestovní ruch na své prostředí a na život místních obyvatel. Zároveň je nutné snažit se předvídat i optimalizovat následky vývoje cestovního ruchu v destinaci. K tomu existuje celá škála nástrojů od ekonomických přes technické, legislativní, etické, až po osvětové. Tato publikace má ambici přispět ke zvýšení erudice a etické úrovně nejen budoucích destinačních manažerů a dalších pracovníků v cestovním ruchu, ale také rozevřít další dimenze návštěvníkům proslavených destinací cestovního ruchu, jakož i cestovatelům do území, teprve se objevujících na turistických mapách. 1 Netýká se cest, které jsou honorovány zaměstnavatelem sídlícím v navštívené destinaci či např. cest diplomatů, konzulárních úřadů a nomádů

8 Obr. 53 Ambivalentnost vlivů cestovního ruchu klíčovým faktorem míry jejich žádoucnosti je kvalita řízení cestovního ruchu. Zdroj: Pásková