PHD EXISTENCE 2014 esko-slovenská psychologická konference (nejen) pro doktorandy a o doktorandech

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "PHD EXISTENCE 2014 esko-slovenská psychologická konference (nejen) pro doktorandy a o doktorandech"

Transkript

1

2 PHD EXISTENCE 2014 esko-slovenská psychologická konference (nejen) pro doktorandy a o doktorandech Sborník odborných p ísp vk PHD EXISTENCE 2014 czech & slovak psychological conference (not only) for postgraduates and about postgraduates Proceedings

3

4 Univerzita Palackého v Olomouci FilozoÞ cká fakulta PHD EXISTENCE 2014 esko-slovenská psychologická konference (nejen) pro doktorandy a o doktorandech Eva Maierová Roman Procházka Martin Dolejš Ond ej Skopal (Eds.) Sborník p ísp vk z PhD konference 2014 esko-slovenská psychologická konference (nejen) pro doktorandy a o doktorandech. Konference se konala kv tna 2014 v Olomouci. Olomouc 2014

5 Oponenti doc. PhDr. Vladimír ehan, CSc. PhDr. Martin Le bych, Ph.D. Záštitu nad konferencí p evzali Rektor UPOL prof. Mgr. Jaroslav Miller Ph.D. D kan FF UPOL doc. PhDr. Ji í Lach, Ph.D., M.A. Prod kan pro v du a výzkum, 1. zástupce d kana FF UPOL doc. Mgr. Ji í Špi ka, Ph.D. Vedoucí Katedry psychologie FF UPOL PhDr. Matúš Šucha Ph.D. Organizátor konference Katedra psychologie FilozoÞ cké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Partne i konference Contexo eská asociace student psychologie ASP, o. s FilozoÞ cká fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci Nakladatelství Portál Psychologický ústav Akademie v d eské republiky asopis eskoslovenská psychologie Neoprávn né užití tohoto díla je porušením autorských práv a m že zakládat ob anskoprávní, správn právní pop. trestn právní odpov dnost. Na vydání této publikace se Þ nan n podílí: Evropský sociální fond, Státní rozpo et eské republiky íslo a název projektu: Iniciace mezioborového potenciálu psychologie inovace odborné p ípravy student UP pro praxi CZ.1.07/2.2.00/ Autorkou kresby na obálce je Kristýna Drozdová (FF UK) Editors Eva Maierová, Roman Procházka, Martin Dolejš, Ond ej Skopal, 2014 Cover Lucie Šilberská, 2014 Univerzita Palackého v Olomouci, vydání ISBN

6 Obsah Adaptace dotazníku kvality života u d tí s epilepsií CHEQOL Dana BRABCOVÁ, Pavel KRŠEK, Ji í KOHOUT, Jana ZÁRUBOVÁ Cerebelární kognitivn afektivní syndrom:p ípadová studie...22 Petr KULIŠ ÁK Co je málo a co už je moc?- ideální po et sexuálních partner...35 Jan JOKL, Kristýna VACKOVÁ, Panajotis CAKIRPALOGLU, Jan ŠMAHAJ Diferenciace adolescent v ústavní výchov na základ osobnostních proþ l pomocí shlukové analýzy...44 Lucie VAVRYSOVÁ, Miroslav CHARVÁT, Miluše HUTYROVÁ K otázke zis ovania sebaú innosti vo zvládaní konß iktu práce a rodiny prostredníctvom self-efþ cacy for work/family conß ict management scale...58 Ivana VÁCLAVIKOVÁ Kariérny vývin absolventov študijného programu psychológia...64 Ivana ŽILKOVÁ Libetovy experimenty a svobodná v le...75 Martin ZIELINA, Jan ŠMAHAJ Logoped a jeho role v rámci diagnostiky pragmatické jazykové roviny u osob s poruchami autistického spektra...84 Kate ina VITÁSKOVÁ, Alena ÍHOVÁ Míra úzkosti u p íslušník hasi ského záchranného sboru...93 Pavla HORÁKOVÁ, Iva BUREŠOVÁ Neurophysiological Þ ndings in patients with anxiety disorders and their psychological and psychopathological correlates Jan PRASKO, Tomas DIVEKY, Ales GRAMBAL, Dana KAMARADOVA, Klara LATALOVA, Marie OCISKOVA, Zuzana SEDLACKOVA Obsahová Validita Test Studijních P edpoklad Víme, Co (Ne)M íme? Lucie VIKTOROVÁ, Miroslav CHARVÁT Overenie psychometrických vlastností a faktorovej štruktúry slovenskej verzie dotazníka tmms (trait meta-mood scale) Veronika LÁTALOVÁ, ubor PILÁRIK Partnerská spokojenost žen v akademických povoláních Veronika O ENÁŠKOVÁ, Irena SOBOTKOVÁ Partnerské styly a osobnost vysokoškolských student Eliška JIRMANOVÁ, Olga PECHOVÁ

7 Obsah Postoje k dopravní policii R Lenka ŠRÁMKOVÁ, Panajotis CAKIRPALOGLU Predikcia školského prospechu testom inteligencie a dynamickým testom latentných u ebných schopností Eva REICHELOVÁ Riskantní jednání mladých idi pilotní studie Zuzana ŠEJDOVÁ, Lenka ŠRÁMKOVÁ Rizikové správanie, hudobná preferencia, osobnos a afektivita adolescentov Gabriel BANÍK, Beáta GAJDOŠOVÁ Sebapo atie slovenských dospievajúcich vo vz ahu k rizikovému správaniu Michal EREŠNÍK Sebepojetí eských adolescent ve vztahu k rizikovému chování dle rosenbergovy koncepce sebehodnocení Ond ej SKOPAL, Martin DOLEJŠ Sebepojetí u intelektov nadaných d tí Ester ŠROMOVÁ, Jan ŠMAHAJ Testovanie psychometrických vlastností dotazníka the core self-evaluations scale: pilotná štúdia Jana KARASOVÁ, Lenka O ENÁŠOVÁ The mediational perspective in the relationship between spirituality and subjective well-being Dariusz KROK To o chceme ovplyv uje to ako žijeme: emocionálne a sociálne koreláty interpersonálnych cie ov Daniel DURKÁ Ukradený management: reß exe rozpor ve vnímání podstaty manažerského výzkumu o ima doktoranda Michal DOLEŽEL Základní psychometrické ukazatele škály sebepojetí u d tí PIERS-HARRIS 2 (PHCSCS-2) Radko OBEREIGNER, Miroslav OREL, Eva REITEROVÁ, Martina FRIEDLOVÁ, Martin MAL ÍK, Andrej MENTEL, Tereza PETR JOVÁ

8 Ond ej SKOPAL, Martin DOLEJŠ SEBEPOJETÍ ESKÝCH ADOLESCENT VE VZTAHU K RIZIKOVÉMU CHOVÁNÍ DLE ROSENBERGOVY KONCEPCE SEBEHODNOCENÍ SELF-ESTEEM OF THE CZECH ADOLESCENTS IN RELATIONSHIP TO THE RISKY BEHAVIOR ACCORDING TO THE ROSENBERG SELF-ESTEEM CONCEPT Ond ej SKOPAL, Martin DOLEJŠ Katedra psychologie, FilozoÞ cká fakulta, Univerzita Palackého, K ížkovského 10, Olomouc, eská republika, ondrej.skopal@upol.cz, martin.dolejs@upol.cz Abstrakt: Cílem p ísp vku je prezentace výsledk školní dotazníkové studie se zam ením na rizikové chování adolescent ve vztahu k jejich sebepojetí. Testování prob hlo na vybraném školském za ízení. Výzkumný vzorek (N = 200) tvo ili žáci ve v ku let, tzn. žáci 2. stupn ZŠ. V poslední dob byly v rámci r zných studií detailn ji popsány vztahy mezi jednotlivými typy rizikového chování a mezi nízkým nebo vysokým sebehodnocením. Byly popsány nap. vztahy mezi nízkým sebehodnocením s delikvencí a agresivními tendencemi nebo zneužívání návykových látek. V rámci školní dotazníkové studie jsme se zam ili na oblast sebepojetí dospívajících v širším kontextu. Testová baterie obsahovala Rosenbergovu škálu sebehodnocení (RŠS/RSES), aktualizovanou revizi Dotazníku sebepojetí školní úsp šnosti (SPAS) a další dotazníkové nástroje zam ené na oblast rizikového chování a osobnostních charakteristik. P ísp vek bude tedy zam en na hlavní souvislosti mezi vybranými faktory t chto použitých nástroj. Abstract: The aim of this paper is to present the results of a school questionnaire survey focusing on risky behavior of adolescents in relation to their self-image. The testing took place on one secondary school. The research sample (N = 205) consisted of children aged 11 to 15 years, ie. 2nd grade elementary school pupils. Recently, in the various studies described in detail the relationships between different types of risky behavior and between low or high self-esteem. They were described as the relationship between low self- -esteem delinquency and aggressive tendencies or substance abuse. Within the school questionnaire study we focused on the area of adolescent self-concept in a broader context. Test battery included Rosenberg self-esteem scale (RSES), an updated revision of school achievement, self-concept Questionnaire (SPAS) and other instruments questionnaire focused on risk behavior and personality characteristics. The paper will therefore focus on the main connection between selected factors of the instruments used. Klí ová slova: Adolescence, rizikové chování, sebepojetí, Rosenbergova škála sebehodnocení, SPAS. Key words: Adolescence, risky behavior, self-esteem, The Rosenberg self-esteem scale, SPAS. AÞ liace ke grantu: Grantová podpora FF UP v rámci SGS/IGA (FF_2013_012). AfÞ liation to grant: Grant support FF UP in the SGS/IGA (FF_2013_012). 1. Výskumný zámer Vývoj lidské osobnosti v období puberty a dospívání je jedním z klí ových období v život každého jedince. Složitost této fáze tkví také v reakcích okolí v rámci vrstevnických skupin, kde jistá rivalita a neustálé srovnávání je na každodenním po ádku nejen ve školním prost edí, ale i mimo n j v sou asnosti nepochybn také ve virtuálním prost edí, na sociálních sítích. Ze strany dosp lých se pubescenti setkávají s mnoha nároky a o ekáváními. Paradoxním jevem m že být také asté o ekávání dosp lého a zodpov dného jednání dospívajících, zárove je s nimi asto zacházeno stále jako s d tmi. Tato situace utvá í pom rn velký prostor pro r zné pochyby a nejistoty adolescent o své osob, o svých schopnostech a samoz ejm také o svém projevu a samotném zevn jšku. Takto bou livé utvá ení identity dospívajícího lov ka m že znamenat také jistá rizika spojená s vyhledáváním vzrušujících zážitk, experimentování s návykovými látkami a dalšími aktivitami, kterými si mimo jiné adolescenti mohou testovat svoji dosp lost. V sou asné dob jsou nároky na vstup do sv ta dosp lých složit jší. Rovn ž lze konstatovat delší asové rozmezí dospívání. P í inami jsou asn jší za átek dospívání, delší doba vzd lávání a také vyšší sociální nároky pro úsp šné spole enské za azení mladých

9 SELF-ESTEEM OF THE CZECH ADOLESCENTS IN RELATIONSHIPTO THE RISKY BEHAVIOR ACCORDING TO THE ROSENBERGSELF-ESTEEM CONCEPT lidí. Hlavní p í inu vývojové nestability dospívajících lze pozorovat v prudce se vyvíjející spole nosti a s tímto spojenými zvýšenými nároky na p em nu dít te v dosp lého jedince. Ekonomické, technické, organiza ní, politické a další aspekty spole enského vývoje vyžadují stále náro n jší p ípravu na dosp lost. V tomto kontextu se prohlubuje rozpor mezi biologickou a psychosociální zralostí dospívajících. P i emž d ležitou rolí hraje také sociální p vod jedince, který má vliv na vývoj jeho ekonomické samostatnosti, dobu založení vlastní rodiny, vstup do zam stnání, formování životního stylu, napln ní volného asu apod. 2. Teoretické zakotvení výzkumu 2.1 Vymezení pojmu sebehodnocení (self-esteem) u adolescent Macek (2008, s. 93) uvádí, že k pojmu sebehodnocení (self-esteem) je ekvivalentní ozna ení hodnota vlastního já (self-worth). Allport (in Allen, 1996, s. 435) sebehodnocení deþ nuje jako: Hrdost na vlastní výkony a schopnosti. Zatímco Bandurovo (1986, s. 410, in Thompson, 1993, s. 7) vymezení je širší. Autor uvádí, že se sebehodnocení týká posouzení vlastní hodnoty, která závisí na tom, jak kultura hodnotí vlastnosti, kterými jedinec disponuje, a jak moc se naše chování shoduje s osobními hodnotovými normami. Za jeden z hlavních zdroj sebehodnocení jsou považovány sociální procesy. Podle Higginse (1989, s. 422) je naše emo ní stránka Já utvá ena od útlého d tství sociálními interakcemi s významnými osobami. Markus a Wurf (1987, s. 305) k tomuto tématu píší, že r st vlastní osobnostní struktury je determinovaný informacemi, které lov k o sob v pr b hu vývoje získává. Nejd íve je posuzování sebe sama závislé na údajích zprost edkovaných ostatními lidmi (Vágnerová, 2012). Významný obrat ovliv ující sebehodnocení ale nastává v pr b hu adolescence. Leahy (1985 in Macek, 2003, s. 51) popisuje, že dochází ke zm n ohniska sebehodnocení, jímž v d tství bylo konkrétní chování, v období adolescence se ale zdrojem sebehodnocení stává komplexn jší analýza motiv a souvislostí. Uv domování si pocitu vlastní hodnoty má ko eny již v útlém d tství. Shaffer (2002) popisuje, že když je dít p ibližn ve v ku ty až p ti let, poci uje první smysluplný pocit vlastní hodnoty. V d tství se stává sebehodnocení relativn vysokým. Je ale pravd podobné, že vychází z nerealistického a pozitivního pohledu d tí na sv t. Díky kognitivnímu dozrávání tato hodnotící komponenta Já podléhá stále v tšímu vlivu zp tné vazby a sociálního srovnávání (Robins & Trzesniewski, 2005). Harter, Waters a Whitesell (1998) popisují, že ve st ední adolescenci, tedy u trnáctiletých žák, se vyskytuje tzv. rela ní sebehodnocení. Jedná se o poci ování vlastní hodnoty v r zných vztahových kontextech. ty i oblasti, ve kterých sebehodnocení m že nabývat r zných hodnot, vymezuje Harter a kolektiv jako vztah s rodi i, u iteli, spolužáky a spoluža kami. Autorský tým nazna uje, že všechna tato jednotlivá situa ní hodnocení sebe sama spolup sobí na globální sebehodnocení. Doklad toho, že u adolescent mezi 13. až 18. rokem p sobí vztah vrstevník na celkové sebehodnocení, je možné shledat také ve studii Liema a Martina (2011). Konfrontace s druhými lidmi podobného v ku pomáhá dospívajícímu uv domit si, v em se jim podobá nebo naopak v em se od nich odlišuje. Toto srovnání vede k utvá ení stabiln jšího a reáln jšího sebehodnocení (Langmeier & Krej í ová, 2006, Vágnerová, 2012) Rizikové chování O fenoménu rizikového chování se pojednává v mnoha publikacích (Miovský, et al., 2012; Pavlas Martanová, et al., 2012; Dolejš, 2010; Csémy, et al., 2012; Gabrhelík, et al., 2012; Lepík, et al., 2010; Maierová, et al., 2012; Skopal & Dolejš, 2014, atd.), v odborných láncích, kvaliþ ka ních pracích, mnoha sm rnicích MŠMT a dalších ustanovujících dokumentech institucí inných v oblasti primární prevence zam ené práv na rizikové chování. Proto se budeme v této podkapitole v novat teorii a konstrukt m rizikového chování jen velmi stru n. Šir ková (2009, s. 7) uvádí, že rizikové chování je pojem odkazující ke komplexní kategorii ustanovené v sociálních a medicínských v dních oborech ke klasiþ kaci takových aktivit, které p ímo nebo nep ímo potenciáln vyús ují v psychosociální nebo zdravotní poškození aktéra, jiných osob, majetku nebo prost edí v širším smyslu.

10 Ond ej SKOPAL, Martin DOLEJŠ Nej ast ji do konceptu rizikového chování adíme: šikanu a násilí ve školách (v. dalších forem extrémn agresivního jednání), záškoláctví, užívání návykových látek, nelátkové závislosti (gambling, problémy spojené s nezvládnutým využíváním PC atd.), užívání anabolik a steroid, obecn kriminální jednání, sexuáln -rizikové chování, vandalismus, xenofobii, rasismus, intoleranci a antisemitismus, komer ní zneužívání d tí, týraní a zneužívání d tí atd. Rizikové chování, budeme-li vycházet z premisy, že se jedná o pojem nad azený ostatním pojm m, kterými jsou delikventní, problémové chování atd., má i své ukotvení v teoretických konceptech, které Hr ka (2001) d lí do t chto skupin: Biologické kam adíme teorii rozeného zlo ince (Lombroso, Ferri & Garofalo), teorii inteligence vs. delikvence (Goddard), teorii t lesné stavby vs. deviace (Sheldon) Psychologické tato skupina je tvo ena hlubinn orientovanými teoriemi (Freud, Horneyová, Adler), teorií frustrace vs. agrese (Dollard), teoriemi zam enými na osobnostní vlastnosti (Ewans, Gottfredson & Cattell) a teorií sociálního u ení (Bandura, Kaplan & Eysenck) Strukturální spadají sem teorie anomie (Durkheim), teorie sociální dezorganizace (Park, Burgess, Wirth) a funkcionalismus (Parsons & Merton) Subkulturní je zastoupena teorií subkultur (Cohen, Kitsuse, Dietrick, Cloward, Matza) Konß iktové kde se nacházejí marxistické teorie (Bonger, Marx & Engels), nemarxistické konß iktové teorie (Selin & Vold) a konß iktové teorie (DeLamater & Simon) Kontrolní jsou zastoupeny teorií sociální kontroly (Hirschi, Gottfredson & Toby) a zastrašující teorií (Tittle, Logan, Andersonová, Reckless) Interak ní kde je za azena etiketiza ní teorie (Mead, Tannenbaum, Becker, Lemert), dramaturgická teorie (Goffman) a diferencované asociace (Sutherland & Glaser) Subjektivního významu obsahuje naturalizmus (Matza) a fenomenologii ve spojení s etnometodologií (Schutz, GarÞ nkel, Cicourel, Jakobs) Situa ní které reprezentují teorie deviantogenní situace ( ezní ek) a situa ní motivace (Briar & Piliavin) K nej ast jším rizikovým aktivitám v období adolescence (na školách i ve volném ase) pat í pak tyto formy: šikana, kyberšikana, užívání návykových látek (nej. tabáku, alkoholu a marihuany), záškoláctví, agresivita v rámci t ídních kolektiv, vandalismus, drobné krádeže (spolužák m, rodi m, ve škole, v obchod ), nadm rné (a nep im ené) užívání informa ních technologií (mobilní telefony, PC a internet), rizikové adrenalinové aktivity (vyhledávání vzrušení), školní p estupky, záškoláctví (Skopal, 2012). Pokud bychom uvažovali ve smyslu prevalence (výskytu) rizikového chování, tak m žeme uvézt údaje z p edešlé studie (Skopal, 2012), která byla zam ena na žáky 8. a 9. ro ník ZŠ a 3. a 4. ro ník (tercie a kvarta) víceletých gymnázií ve ty ech krajích eské republiky. Výb rový soubor tvo ilo celkem 836 respondent (421 chlapc a 415 dívek). Celkem 13% jedinc ze sledované populace vykou í denn více než 5 cigaret. Celoživotní prevalence alkoholu u dívek a u chlapc byla na stejné úrovni, a to 92%. Subjektivní pocity opilosti za poslední m síc zažívalo 12% adolescent (pr m rný v k 14,5 let). Na otázku zam enou na sebepoškozování odpov d lo kladn 16% dívek, tedy že si alespo jednou v život zám rn fyzicky ublížily. Ob tí verbální agrese b hem posledního m síce, kdy výzkum byl realizován, bylo 27% adolescent a ob tí fyzické agrese bylo 9%. Zkušenosti s krádežemi v obchodech má 29% osmák a devá ák a 15% m lo problémy s policií. Nejmarkantn jší genderový rozdíl je u t ídní d tky, kdy ji b hem života dostalo 40% chlapc a jen 15% dívek, podobn je to i s editelskými d tkami. Ve v tšin sledovaných prom nných dosahují vyšších hodnot chlapci, ale i tak m žeme identiþ kovat prom nné, které se vyskytují u dívek ast ji, a to jsou: a) zám rné poškozování (celoživotní); b) krádeže pen z rodi m (celoživotní); c) problémy s policií (celoživotní) a d) užívání marihuany spole n s alkoholem (rok), kde však rozdíly tak významné nejsou. Rozdíly mezi žáky a žákyn mi nevidíme v otázkách zam ených na šikanu a hostilitu, tedy zda byl adolescent v posledním m síci zesm š ován i mu bylo fyzicky ublíženo spolužáky.

11 SELF-ESTEEM OF THE CZECH ADOLESCENTS IN RELATIONSHIPTO THE RISKY BEHAVIOR ACCORDING TO THE ROSENBERGSELF-ESTEEM CONCEPT 2. 3 Rizikové osobnostní dispozice Jedna z hlavních oblastí výzkumu, zam ující se na individuální rozdíly p i zkoumání rizikového chování, je studium osobnosti. Nejen biologické a sociální prom nné, ale i samotné osobnostní charakteristiky jsou d ležitým initelem, který podmi uje výskyt rizikových aktivit adolescent. Prokázalo se, že více faktor osobnosti je spojeno s rizikem výskytu nap. poruch spojených s návykovým chováním (Caspi, et al., 1996). Vztahy mezi t mito dimenzemi osobnosti a návykovým chováním jsou zprost edkovány odlišnými zp soby posílení. Bylo prokázáno, že neurotické povahové rysy (úzkostnost, depresivní tendence) jsou spojeny s pitím alkoholu u jedinc s p evažujícím negativním afektem, u kterých je proces negativního posílení uvád n jako hlavní motivace pro užití alkoholu a jiných návykových látek (Comeau, et al., 2001). Další výzkumy poukazují na odlišné motivy p i užití alkoholu a problémy spojené s konzumací alkoholu u jedinc úzkostných a jedinc depresivních ze vzorku mladé populace (Grant, et al., 2007). V rámci zneužívání návykových látek na základ negativního posílení ur ují speciþ cké aspekty neurotické osobnosti formu negativního posílení, která vychází z užívání t chto látek. Nap íklad jedinci trpící nadm rnou úzkostí užívají zvýšené dávky alkoholu (Stewart, et al., 1995). Jak sebehodnocení souvisí nap. s hraním po íta ových her u eské mládeže, popisuje ve své studii z roku 2000 Vaculík. Výzkumný soubor byl tvo en 76 chlapci v rozmezí v ku let. Data byla získávána pomocí Rosenbergovy škály sebehodnocení a dotazníku vytvo eného autorem pro mapování problematiky po íta ových her. Zjišt ná reliabilita pro metodu RŠS odpovídala.81 (Cronbach alfa). Z výsledk studie vyplývá, že celková úrove sebehodnocení negativn koreluje (r = -.23, pro p <0,05) s délkou hraní po íta ových her týdn. Dále je také možné zaznamenat, že sebehodnocení klesá s množstvím hodin hraní, z ehož vyplývá, že hrá i, kte í tráví hraním týdn více asu, vykazují nižší úrove sebehodnocení, než ti, kte í hrají mén. Podrobná analýza nazna uje, že zvlášt negativní složka sebehodnocení souvisí s množstvím hraní. Tedy ím více asu jedinec tráví hraním, tím více roste úrove sebesnižování (Vaculík, 2000). Vztah mezi sebehodnocením a problémovým užíváním mobilních telefon u adolescent objas ují auto i Isiklar, Sar a Durmuscelebi (2013). Výzkum byl realizován na 919 studentech vysokých škol. Auto i zjiš ují, že chlapci vykazují vyšší úrove problematického užívání mobilního telefonu než dívky. Mezi celkovým užíváním a sebehodnocením byla nalezena negativní korelace (r = -.33) (na hladin významnosti 0,01). Z výsledk tedy vyplývá, že ím vyšší úrove problematického užívání mobilního telefonu jedinec vykazuje, tím nižší sebehodnocení má. Rozsáhlé šet ení Mullana a NicGabhainna (2002), jejichž výzkumný soubor tvo ilo 7706 jedinc, poskytuje informace o tom, jak sebehodnocení souvisí se zdravotn rizikovým chováním u irské mládeže. Mezi sledované rizikové aktivity byly zahrnuty: výskyt kou ení cigaret, pití alkoholu, opilost a užívání drog. Ze získaných hodnot nevyplývá, že by mohlo nízké sebehodnocení vést k zmín ným rizikovým aktivitám. Korelace sebehodnocení se všemi zmín nými rizikovými aktivitami byly menší než r =.30 (pro p < 0,001). Zvláštností tohoto výzkumu bylo, že výsledky sebehodnocení irských student byly velmi homogenní, vyskytovalo se malé procento celkových skór, které by se nacházely v oblasti nízkého nebo vysokého sebehodnocení. Tento nedostatek rozptylu v dosažených skórech m že podle autor vysv tlovat, pro nebyly nalezeny souvislosti sebehodnocení s rizikovým chováním (Mullan & NicGabhainn, 2002). Arslan (2009) hledal u dospívajících souvislost mezi sebehodnocením, hn vem (vnit ním, vyjád eným, jeho kontrolou) a sociální podporou (od rodi, vrstevník, u itel ). Autor p i použití RŠS a dalších dvou nástroj Perceived Social Support Scale-Revised (Yildirim, 2004), Trait Anger and Anger Expression Scale (Spielberger, Jacobs, Russell, Craine, 1983, Ozer 1994) m ících zmín né charakteristiky, obdržel následující výsledky. Na hladin významnosti 0,01 se souvislost mezi sebehodnocením a hn vem, který jedinec potla uje uvnit nebo projevuje vn, neprokázala. Významný negativní vztah byl shledán mezi hn váním se (rys) a sebehodnocením (r = -.13). Dále bylo možné shledat pozitivní vztah mezi sebehodnocením a kontrolou hn vu (r=.15). Na stejné hladin byla prokázána korelace mezi sebehodnocením a vnímanou sociální oporou ze strany rodi (r =.34), vrstevník (r =.21) a u itel (r =.14). Vliv osobnostních rys v sou innosti s utvá ejícím se sebepojetím, reakcemi okolí a r znými sociálními interakcemi p edstavuje ve své komplexnosti dynamický systém, který u n kterých jedinc m že být více i mén stabilní. Proto jsme se v naší studii zam ili na vztah sebehodnocení a rizikových osobnostních charakteristik u adolescent.

12 Ond ej SKOPAL, Martin DOLEJŠ 3. Popis základního a výb rového souboru Z d vodu zvýšené rizikovosti jedinc v období pubescence a rané adolescence (popsaných výše), jsme se zam ili na populaci žák 2. stupn ZŠ, tj. adolescenty ve v ku 11 až 15 let. Výzkumný soubor tvo ili žáci a žákyn z vybrané m stské základní školy, kte í navšt vovali 6. až 9. t ídu (2. stupe ZŠ). Položkov rozsáhlou testovou baterii vyplnilo 200 respondent ve v kovém rozp tí let, kdy pr m rný v k byl 13,13 let (SD = 1,26). Dle pohlaví byl výzkumný soubor rozd len na 53,5% chlapc a 46,5% dívek (pro zajímavost: 101 respondent chodilo do t ídy ozna ené písmenem A a 99 do t ídy B). Dle školních ro ník se procento ve výb rovém souboru pohybovalo v rozmezí 17 až 30% (na t ídu), p i emž nejvíce žák a žáky bylo ze 7. a 6. t íd. 4. Metodologie hlavní metody sb ru dat Administrace testové baterie prob hla na vybraném školském za ízení formou tužka/papír. Pouze jedno za ízení bylo vybráno z toho d vodu, že šlo o pilotní testování, které bylo asov náro n jší, a pro žáky jsme m li p ipraveno velmi obsáhlý testový soubor. Proto šet ení probíhalo v rámci 5 administra ních (vyu ovacích) hodinách (tj. po 45 min.) v každé zkoumané t íd. Snahou bylo žáky také p íliš nep et žovat, tzn. snažili jsme se v jednom testovacím dni každou t ídu navštívit pouze jednou. Celé dotazování bylo anonymní, každý žák obdržel individuální kód, který p i vypln ní každé z p ti ástí testové baterie vpisoval na úvodní stranu. Testová baterie obsahovala tyto vybrané dotazníkové nástroje: RŠS (RSES), SPAS, NEO-FFI POSIT, VRCHA, HSPQ, SURPS, BDI (uprav. verze), ZTPI, ŠORA, AS, LAP-R, UPPS, KUD, šhan, STAI, ŠAD, AQ, Komunika ní styly. Celkový po et užitých položek byl cca 800, tzn. v rámci každého testovacího dne obdržel každý respondent p ibližn 160 položek k vypln ní. Pro zjiš ování úrovn sebehodnocení byl použit p eklad Rosenbergovy škály sebehodnocení uve ejn ný Blatným a Oseckou v roce Škála se skládá z deseti položek, z ehož je p t významov kladných (1, 3, 4, 6, 8) a p t záporných (2, 5, 7, 9, 10). Rosenbergova škála sebehodnocení (RSES) je nástroj, který je v sou asnosti nejužívan jší v oblasti m ení sebehodnocení. Velké rozší ení této škály zkoumající sebehodnocení dokládá p eklad do 28 jazyk a úhrn bezmála 17 tisíc respondent, kterým byla metoda p edložena k vypln ní (Schmitt & Allik, 2005). Nástroj koncipoval Morris Rosenberg v roce 1965 jako jednodimenzionální konstrukt poskytující informace o globálním sebehodnocení (sebeúcta, sebep ijetí, respekt k sob samému). Tato metoda byla primárn ur ena pro adolescenty, pozd ji bylo užití metody rozší eno také mezi jiné v kové skupiny (in Huang, Dong, 2012). V pozd jších letech se struktura Rosenbergovy škály sebehodnocení stala p edm tem mnoha studií. Nástroj je oblíbený p edevším pro svou jednoduchou a rychlou administrací, která obvykle nep esáhne p t minut. Vypl ování probíhá pomocí metody tužka/papír a lze je zadat jak individuáln, tak skupinov. Respondenti vyjad ují míru svého souhlasu nebo nesouhlasu na ty bodové škále Likertova typu. Dosažení vysokého skóru vypovídá o vysoké úct k sob samému, respondent se pokládá za hodnotného lov ka. Zárove si bude takový jedinec v dom svých p edností, ale i svých nedostatk. Nízký skór nazna uje nízkou úctu k sob samému, považování se za bezcenného, zlého nebo n jak nedosta ujícího (Halama & Bieš ad, 2006). Auto i uvád jí, že škála je více informativní u jedinc dosahujících nízké a st ední úrovn sebehodnocení a menší vypovídající hodnotu má u osob s vysokým sebehodnocením (Halama & Bieš ad, 2006). Druhý použitý dotazníkový nástroj, který v tomto textu stojí za zmín ní, je Dotazník sebepojetí školní úsp šnosti d tí (SPAS), vytvo ený v roce 1987 Mat j kem a Vágnerovou. Jedná se o upravenou variantou p vodní metody F. J. Boersmy a J. W. Chapmana z roku SPAS je zkratkou anglického Student's Perception Ability Scale. Dotazník poskytuje informace o postoji dít te k vlastnímu školnímu výkonu. Význam školního úsp chu pro sebepojetí dít te závisí na tom, jak se dosud jeho sebepojetí vytvá elo. Dít na sebe zpravidla pohlíží tak, jak se domnívá, že je vidí rodi e a pozd ji i další osoby, u itel a kamarádi. V tomto ohledu je dalším d ležitým faktorem hodnota školního prosp chu pro rodinu, ve které dít žije (Mat j ek & Vágnerová, 1992). Dotazník vychází z teorie, že sebepojetí lov ka se vyvíjí v jeho interakci se sv tem na základ zkušenosti ve školním v ku, potom na základ výkonu a jeho kvality (jsem to, co dovedu). Podle autor to, jak dít vnímá samo sebe, ovliv uje jeho u ení a práci ve škole výkonnost dít te tedy nesouvisí jen s jeho schopnostmi, ale i tím, jak své schopnosti vnímá (Mat j ek & Vágnerová, 1992).

13 SELF-ESTEEM OF THE CZECH ADOLESCENTS IN RELATIONSHIPTO THE RISKY BEHAVIOR ACCORDING TO THE ROSENBERGSELF-ESTEEM CONCEPT Dotazník obsahuje 48 položek rozd lených do 6 škál (obecné schopnosti, matematika, tení, pravopis, psaní, sebed v ra) po 8 položkách zam ených na hodnocení výkonu v r zných školních dovednostech i na posouzení vlastních schopností a celkové sebed v ry. as pot ebný k administraci je cca 15 minut. V rámci naší studie jsme použili pouze dv škály dotazníku: Obecné schopnosti a Sebed v ra (viz tabulka 1). 1 2 Obecné schopnosti Sebed v ra Tab. 1: Stru ný popis škál obecné schopnosti a sebed v ra (SPAS) dít se vyjad uje o svých intelektových schopnostech, o své bystrosti, pohotovosti a ostatních vlastnostech, které jsou p edpokladem ke školní práci. dít vyjad uje d v ru ve své schopnosti a hodnotí své postavení mezi ostatními žáky, jak dalece mezi nimi vyniká nebo obstává v jejich konkurenci. Položky ostatních škál jsme do testové baterie nezahrnuli z d vodu nízké souvislosti s rizikovým chováním a osobnostními rysy. Hlavním výzkumným cílem bylo tedy zjišt ní vztahu mezi rizikovým chováním a vybranými osobnostními faktory použitých nástroj : Rosenbergovy škály sebehodnocení (RSES/RŠS) a Dotazníku sebepojetí školní úsp šnosti d tí (SPAS). Jako díl í výzkumnou otázku jsme si položili: V jakém vztahu je celkový skór RŠS (sebehodnocení) s vybranými faktory SPAS a p ípadn ostatními osobnostními faktory použitých nástroj (souvisejícími s výskytem rizikového chování)? 5. Výsledky 5.1 Výsledky Rosenbergova škála sebehodnocení (RŠS/RSES) V metod RŠS (RSES) bylo možné dosáhnout od 10 do 40 bod. Dívky dosahovaly pr m rn 27,55 bod (SD ± 4,33), pr m rný skór chlapc odpovídá 28,26 bod m (SD ± 5,01). Dívky a chlapci se v celkové úrovni sebehodnocení nelišili. Námi získané výsledky neodpovídají zjišt ným hodnotám Blatného a Osecké z roku 1997, jelikož auto i uvádí, že dívky mají oproti chlapc m sebehodnocení nižší. Naopak naše výsledky korespondují s výsledky studií autor Kavase (2009), Halamy a Bieš ada (2006), kte í shodn uvádí, že dívky a chlapci se v sebehodnocení ner zní. Výsledky tohoto výzkumného projektu, který byl realizován v roce 2013, poskytují informace o vztazích mezi celkovým skórem RŠS a n kolika dalšími psychodiagnostickými nástroji i faktory t chto metod, bližší informace nabízí tabulka 2. D ležitá zjišt ní nám p inesla analýza metody RŠS a metody SURPS (Dolejš, 2010). Nástroj SURPS má v eské republice normy pro dospívající od 11 do 16 let, obsahuje ty i faktory (negativní myšlení, p ecitliv lost, impulzivita, vyhledávání vzrušení), (Dolejš, Miovský & ehan, 2012), se t emi z nich výsledky RŠS významn souvisely. Nejvyšší hodnotu negativní korelace mezi RŠS a faktory metody SURPS (Dolejš, 2010) lze shledat s impulzivitou (r = -.38), dále pak s negativním myšlením (r = -.37) a s p ecitliv lostí (r = -.27). Na základ obdržených výsledk je tedy možné o dospívajících, kte í se celkov hodnotí výše, p edpokládat, že budou vykazovat nižší hodnoty impulzivity, což je možné charakterizovat vyšší kontrolou chování, promyšleným jednáním a rozvahou nad jeho následky. Adolescenti s vyšším sebehodnocením budou také mén podléhat negativnímu myšlení, které lze jinými slovy popsat jako beznad jnost nebo skleslost, a budou také dosahovat nižší úrovn p ecitliv losti a na pocity úzkosti budou reagovat mén bázliv než jedinci se sebehodnocením nižším (Dolejš, Miovský & ehan, 2012). K významným zjišt ním jsme dosp li p i analýze metody RŠS a nástroje Komunika ní styly (Vávrová, 2012), které jsme posuzovali z hlediska dvou faktor (pasivní komunika ní styl, agresivní komunika ní styl). Zd raznit bychom cht li p edevším st edn silnou negativní korelaci s prvním z nich Pasivní komunika ní styl, a celkovým skórem RŠS (r = -.50). P i zkoumání hodnot Osobnostního dotazníku pro mládež HSPQ (Dolejš, 2010) nalézáme pozitivní souvislost s faktorem Citová stálost (r =.38). Další významná asociace byla shledána také s faktorem Sebed v ra (r =.54), k emuž m že p ispívat podobnost analyzovaných koncept. D ležitou informaci p ináší vzájemná korelace celkového skóru upraveného dotazníku BDI (který se používá k m ení deprese jako stavu, nikoliv jako rysu) a celkového skóru RŠS (r = -68). P i bližším zam ení na vztah sebehodnocení a hn vivosti jako rysu nacházíme p i analýze metody RŠS a metody ŠHaN negativní souvislost (-.23**); tuto skute nost dokládají také výsledky (-.13, p = 0,01) studie Arslana (2009). Ve výsledcích našeho výzkumu byla také nalezena korelace (-.23) mezi sebehodnocením a hn vem m eným dotazníkem Aggression Questionnaire. Nedosahuje však statisticky významné úrovn.

14 Ond ej SKOPAL, Martin DOLEJŠ Velmi silný vztah se skórem faktoru STAI forma x-1 (r = -.68), STAI forma x-2 (r = -.66) a s nástrojem ŠAD (r = -.54) nasv d uje tomu, že jedinci, kte í budou mít adekvátní sebehodnocení, budou také vykazovat nižší hodnoty úzkosti a úzkostnosti. Zajímavá souvislost byla nalezena také mezi dv ma faktory nástroje NEO FFI (H ebí ková & Urbánek, 2001), kdy s celkovým sebehodnocením negativn souvisel neuroticismus (r = -.55) a pozitivn extraverze (r =.36). Dospívající s vyšším sebehodnocením budou tedy více sociabilní, vyrovnaní a sebejistí, mén asto u nich bude obvyklá napjatost nebo nervozita. Tab. 2: Základní statistické vztahy s Rosenbergovou škálou a faktory vybraných diagnostických nástroj Nástroj (zkratka) Název faktoru RŠS/ r SURPS H/NT (negativní myšlení) -.37 SURPS AS (p ecitliv lost) -.27 SURPS IMP (impulzivita) -.38 Komunika ní styly (Vávrová) Pasivní komunika ní styl -.50 Komunika ní styly (Vávrová) Agresivní komunika ní styl -.22 HSPQ Citová stálost C+ vs. nestálost C-.38 HSPQ Úzkostná sebenejistota O+ vs. Sebed v ra O BDI (upravená verze) Depresivita -.68 STAI forma x-1 Úzkostnost -.68 STAI forma x-2 Úzkostnost -.66 ŠHaN Celkový skór (hnevlivosti rys, i sklon) -.23 ŠAD Úzkostlivost -.54 NEO-FFI Neuroticismus -.55 NEO-FFI Extraverze.60 Poznámka: na hladin významnosti p<0, Výsledky Dotazník sebepojetí školní úsp šnosti d tí (SPAS). Následující tabulka (Tab. 3) informuje o vzájemných vztazích obou škál SPAS s ostatními faktory použitých nástroj v rámci testové baterie. Tab. 3: Základní statistické vztahy s faktory obecné dovednosti a sebed v ra (SPAS) a faktory vybraných diagnostických nástroj Faktory Obecné dovednosti SPAS Sebed v ra SPAS Pasivní komunika ní styl Citová stálost C+ vs. nestálost C- HSPQ Úzkostná sebenejistota O+ vs. Sebed v ra O- HSPQ Past negative ZTPI Present fatalistic ZTPI BDI (upravená verze) depresivita RŠS (sebehodnocení celkový skór) STAI forma x-1 (úzkostnost) STAI forma x-2 (úzkostnost) ŠAD úzkostlivost Urgency (naléhavost, neodkladnost) UPPS Perseverance (vytrvalost, houževnatost) UPPS Extraverze - NEO Poznámka: na hladin významnosti p<0,01 Škála obecné dovednosti (SPAS) je v pom rn t sném statistickém vztahu s t mito faktory (na hladin významnosti p<0,01): citová stálost C+ (HSPQ), r =.37; sebed v ra O- (HSPQ), r =.32; pozitivní sebehodnocení (celkový skór RŠS), r =.34; perseverance (vytrvalost, houževnatost) UPPS; r =.29. Škála obecné dovednosti negativn korelovala nap. s faktorem úzkostnost (STAI forma x-1), r = Škála sebed v ra (SPAS) je v pom rn t sném statistickém vztahu s t mito faktory na hladin významnosti p<0,01): citová stálost C+ (HSPQ), r =.36; sebed v ra O- (HSPQ), r =.38; perseverance (vytrvalost, houževnatost) UPPS, r =.36; pozitivní sebehodnocení (celkový skór RŠS), r =.40. Zajímavé statistické vztahy škály sebed v ry (SPAS) se objevily také v souvislosti s nástrojem ZTPI, kde se projevila souvislost s faktorem negativní minulost (ZTPI), r =.30, a fatalistická p ítomnost (ZTPI), r =.31.

15 SELF-ESTEEM OF THE CZECH ADOLESCENTS IN RELATIONSHIPTO THE RISKY BEHAVIOR ACCORDING TO THE ROSENBERGSELF-ESTEEM CONCEPT Škála sebed v ra (SPAS) naopak negativn koreluje s t mito faktory: úzkosnost (STAI forma x-1, r = -.39; ŠAD, r = -.31); naléhavost (urgency, UPPS), r = -.34; extraverze (NEO), r = -.30; pasivní komunika ní styl (Vávrová), r = -.33, depresivita (BDI, upravená verze), r = Záv r Výše zmín né statistické analýzy a vzájemné korelace jednotlivých faktor nám umož ují konstatovat domn nku, že sebed v ra a obecné (školní) schopnosti na vyšší úrovni mohou p sobit jako protektivní faktory, které mohou pozitivn ovliv ovat jednání a rozhodování v ur itých (i rizikových) situacích u dospívajících jedinc. Avšak samotný faktor sebehodnocení se nám nejeví jako dosta ující prediktor rizikového chování pro možnou depistáž (vyhledávání) rizikových jedinc, pop ípad pro diagnostiku rizikového chování. Mnohé rizikové osobnostní charakteristiky mohou mít vliv na úrove sebehodnocení adolescent a naopak. 7. Diskuse Sebehodnocení zkoumané pomocí Rosenbergovy škály sebehodnocení se jeví již jako ov ený standard díky vysoké popularit tohoto nástroje na výzkumném poli. Jde o jednoduchý a zárove velice reliabilní nástroj. K tomuto výsledku docházíme i na základ našeho šet ení, jelikož koeþ cient Cronbachova alfa pro celou metodu RŠS v našem výzkumu dosahuje hladiny.90, což zna í velice vysokou míru vnit ní konzistence. Zjišt ná hodnota spolehlivosti koresponduje s výsledky p edchozích studií, realizovaných na vzorku adolescent, nap íklad Vaculík (2000) uvádí reliabilitu metody.81 (Cronbach alfa). Naše hlavní výsledky sd lují, že nízké sebehodnocení má statisticky významný vztah k rizikovému chování. Adolescence je obdobím, které se vyzna uje nízkou úrovní sebehodnocení (Langmeier & Krej í ová, 2006) a je tedy možné, že tento nedostatek se dospívající snaží vyrovnat práv rizikovými aktivitami. Zde bychom cht li zd raznit, že naše zjišt ní, která dokazují, že dívky mají nižší sebehodnocení, než chlapci, odpovídají výsledk m p edešlých studií (Robins & Trzesniewski, 2005, Blatný & Osecká, 1997). Nižší sebehodnocení dívek m že být interpretováno jako odraz horšího vyrovnávání se se zm nami p icházejícími v období dospívání. P íkladem takových zm n by mohly být podle Vágnerové (2012) t lesné a hormonální zm ny. Jedinci, kte í se vykazují nižším sebehodnocením, disponují také dalšími rizikovými charakteristikami jako je úzkostlivost, depresivita, negativní myšlení, pasivní nebo agresivní komunika ní styl, impulzivita, neuroticismus, agresivita a hostilita. To znamená, že také naopak více sebev domí, sebejist jší jedinci disponují mén rizikovými, ba naopak více protektivními dispozicemi. Výsledky této pilotní studie (a dalších podobných školních dotazníkových studií) mohou tvo it základ pro tvorbu koncepce program cílené primární prevence. Prevalence zkušeností s návykovými látkami ukazuje na pot ebu podpory rozvoje zdravého životního stylu (zejm. nabídku pozitivních alternativ pro trávení volného asu). Pr ezový design studií umož uje odhadnout vývojové tendence a do ur ité míry predikovat po átek rizikového chování. 8. Literatura Allen, B. P. (1996). Personality theories: development, growth, and diversity. Boston: Prentice-Hall. Aluja, A., Rolland, J., García, L. F., & Rossier, J. (2007). BRIEF REPORT: Dimensionality of the Rosenberg Self-Esteem Scale and Its Relationships With the Three-and the Five-Factor Personality Models. Journal Of Personality Assessment, 88 (2), Arslan, C. (2009). Anger, Self esteem, and Percieved Social Support in Adolescence. Social Behavior & Personality: An International Journal, 37 (4), Blatný, M., Osecká, L. (1994). Rosenbergova škála sebehodnocení: struktura globálního vztahu k sob. eskoslovenská psychologie, 38 (6), Boersma, F. J., & Chapman, J. W. (1979). Manual for the Student s Perception of Ability Scale. Edmonton. University of Alberta Press.

16 Ond ej SKOPAL, Martin DOLEJŠ Caspi, A., MofÞ tt, T. E., Newman, D. L., & Silva, P. A. (1996). Behavioral observations at age 3 years predict adult psychiatric disorders. Longitudinal evidence from a birth cohort. Archives of General Psychiatry, 53 (11), Comeau, M. N., Stewart, S. H., & Loba, P. (2001). The relations of trait anxiety, anxiety sensitivity, and sensation seeking to adolescents' motivations for alcohol, cigarette, and marijuana use. Addictive Behaviors, 26, Csémy, L., Chomynová, P., (2012). Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD) P ehled hlavních výsledk studie v eské republice v roce Zaost eno na drogy, 1/2012. Praha: Ú ad vlády R. Dolejš, M. (2010). Efektivní v asná diagnostika rizikového chování u adolescent. Olomouc: Univerzita Palackého. Dolejš M., Miovský, M., & ehan, V. (2012) Testová p íru ka ke škále osobnostních rys p edstavujících riziko z hlediska užívání návykových látek (SURPS- SUBSTANCE USE RISK PROFILE SCALE). Praha: Univerzita Karlova v Praze & Togga. Gabrhelík, R., Duncan, A., Lee, M.H., Š astná, L., Furr-Holden, C.D.M., Miovský, M. (2012). Sex SpeciÞ c Trajectories in Cigarette Smoking Behaviors among Students Participating in the Unplugged School-based Randomized Control Trial for Substance Use Prevention. Addictive Behaviors, 37 (10), Grant, V. V., Stewart, S. H., O'Connor, R. M., Blackwell, E., & Conrod, P. J. (2007). Psychometric evaluation of the Þ ve-factor ModiÞ ed Drinking Motives Questionnaire Revised in undergraduates. Addictive Behaviors, 32, Halama, P., Bieš ad, M. (2006). Psychometrická analýza Rosenbergovej škály sebahodnotenia s použitím metód klasickej teorie testov (CTT) a teorie odpovede na položku (IRT). eskoslovenská psychologie, 50, 6, Harter, S., Waters, P., & Whitesell, N. R. (1998). Relational self-worth: Differences in perceived worth as a person across interpersonal contexts. Child Development, 69 (3), 756. Higgins, E. T. (1989). Continuities and discontinuities in self-regulatory and self-evaluative processes: a developmental theory relating self and affect. Journal Of Personality, 57 (2), Hr ka, M. (2001). Sociální deviace. Praha: Sociologické nakladatelství. Huang, C., & Dong, N. (2012). Factor structures of the Rosenberg Self-Esteem Scale: A meta-analysis of pattern matrices. European Journal Of Psychological Assessment, 28 (2), I iklar, A., ar, A., & Durmu celeb, M. (2013). An Investigation of the Relationship Between High-school Students Problematic Mobile Phone Use and Their Self-esteem Levels. Education, 134 (1), Kavas, A. (2009). Self-esteem and Health-risk Behaviors Among Turkish Late Adolescents. Adolescence, 44 (173), Langmeier, J., Krej í ová, D. (2006). Vývojová psychologie. Praha: Grada Publishing. Lepík, F., Dolejš, M., Miovský, M., Vacek, J. (2010). Školní dotazníková studie o návykových látkách, dalších formách rizikového chování a pilotní studie o užívání t kavých látek na základních školách praktických: Karlovarský kraj. Tišnov: SCAN. Macek, P. (2003). Adolescence. Praha: Portál. Macek, P. (2008). Sebesystém, vztah k vlastnímu já. In. J. Výrost, I. Slam ník (2008), Sociální psychologie (89 107). Praha: Grada Publishing. Maierová, E., Š astná, L., Charvát, M., Dolejš, M. (2012). Preventure metoda indikované primární prevence užívání návykových látek a jiného rizikového chování In: Šir ková, M., Miovský, M., Skácelová, L., Gabrhelík, R. et al. (eds.), (2012). P íklady dobré praxe program školské prevence rizikového chování. Praha: Univerzita Karlova v Praze &Togga. Markus, H., & Wurf, E. (1987). The Dynamic Self-concept: A Social Psychological Perspective. Annual Review Of Psychology, 38 (1), Mat j ek, Z., Vágnerová, M. (1992). Dotazník sebepojetí školní úsp šnosti d tí SPAS (testová p íru ka). Bratislava: Psychodiagnostika, s.r.o.

17 SELF-ESTEEM OF THE CZECH ADOLESCENTS IN RELATIONSHIPTO THE RISKY BEHAVIOR ACCORDING TO THE ROSENBERGSELF-ESTEEM CONCEPT Miovský, M., Novák, P., Š astná, L., Gabrhelík, R., Jurystová, L., &Vopravil, J. (2012). The Effect of the School-Based Unplugged Preventive Intervention on Tobacco Use in the Czech Republic [Resultados del programa de prevencióne scolar Unplugged sobre el uso del tabaco en la República Checa]. Adicciones, 24 (3), Mullan, E. E., & NicGabhainn, S. S. (2002). Self-esteem and health-risk behaviours: Is there a link?. The Irish Journal Of Psychology, 23 (1 2), Osecká, L., Blatný, M. (1997). Struktura globálního vztahu k sob : Analýza Rosenbergovy škály sebehodnocení: Replikace. eskoslovenská Psychologie, 41 (6), Pavlas Martanová, V., B hounková, L., Exnerová, M., Charvát, M., Jurystová L., Kaufová, T., Krají ková, S., Miovský, M., Pacnerová, H., Skácelová, L., Šir ková, M., Š astná, L. (2012). Standardy odborné zp sobilosti poskytovatel program školské primární prevence rizikového chování. Praha: Universita Karlova v Praze, 1. Léka ská fakulta, Klinika adiktologie 1. LF a VFN. Robins, R. W., Trzesniewski, K. H. (2005). Self-esteem development across the lifespan. American Psychological Society, 14, 3, Rosenberg, M. (1965). Society and the adolescent self-image. Princeton, NJ: Princeton University Press. Rosenberg, M. (1989). Society and the Adolescent Self-Image. Revisededition. Middletown, CT: Wesleyan University Press. Dostupné z Shaffer, D., R. (c2002). Developmental psychology: childhood and adolescence. Belmont, Calif.: Wadsworth. Schmitt, D. P., & Allik, J. (2005). Simultaneous Administration of the Rosenberg Self-Esteem Scale in 53 Nations: Exploring the Universal and Culture-SpeciÞ c Features of Global Self-Esteem. Journal Of Personality & Social Psychology, 89 (4), Skopal (2012). Vztah osobnostních charakteristik adolescent s r znými formami rizikového chování. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Skopal, O., Dolejš, M. (2014). Školní dotazníková studie o návykových látkách, dalších formách rizikového chování a osobnostních charakteristikách adolescent. Adiktologie. 14 (1), Schmitt, D. P., & Allik, J. (2005). Simultaneous Administration of the Rosenberg Self-Esteem Scale in 53 Nations: Exploring the Universal and Culture-SpeciÞ c Features of Global Self-Esteem. Journal Of Personality & Social Psychology, 89 (4), Stewart, S. H., Peterson, J. B., & Pihl, R. O. (1995). Anxiety sensitivity and self-reported alcohol consumption rates in university women. Journal of Anxiety Disorders, 9, Šir ková, M. (2009). Psychosociální souvislosti rizikového chování v adolescenci: role vrstevnických a rodinných vztah. Brno: Masarykova univerzita. Thompson, L. (1993). Self Esteem manual for mentors. Greenwood Perth Australia: Ready-Ed Publications. Vaculík, M. (2000). Sebehodnocení hrá po íta ových her v adolescenci. eskoslovenská psychologie, 44, 3, Vágnerová, M. (2012). Vývojová psychologie. D tství a dospívání. Praha: Karolinum.

Psychometrické vlastnosti Rosenbergovy škály sebehodnocení. Jaroslava Suchá, Martin Dolejš, Ondřej Skopal, Lucie Vavrysová

Psychometrické vlastnosti Rosenbergovy škály sebehodnocení. Jaroslava Suchá, Martin Dolejš, Ondřej Skopal, Lucie Vavrysová Psychometrické vlastnosti Rosenbergovy škály sebehodnocení Jaroslava Suchá, Martin Dolejš, Ondřej Skopal, Lucie Vavrysová Katedra psychologie FF Univerzita Palackého v Olomouci 2015 Sebehodnocení východiskem

Více

Tvorba a standardizace dotazníku Výskyt rizikového chování u adolescentů (VRCHA) Dolejš, Skopal

Tvorba a standardizace dotazníku Výskyt rizikového chování u adolescentů (VRCHA) Dolejš, Skopal Tvorba a standardizace dotazníku Výskyt rizikového chování u adolescentů (VRCHA) Dolejš, Skopal RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ. Dolejš (2010, s. 9) vnímá tento fenomén jako chování jedince nebo skupiny, které zapříčiňuje

Více

NÁZEV/TÉMA: Období dospělosti

NÁZEV/TÉMA: Období dospělosti NÁZEV/TÉMA: Období dospělosti Vyučovací předmět: Psychologie a komunikace Škola: SZŠ a VOŠZ Znojmo Učitel: Mgr. Olga Černá Třída + počet žáků: 2. ročník, obor ZA, 24 žáků Časová jednotka: 1 vyučovací jednotka

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM ŠKOLA BEZ DROG 2011/2012

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM ŠKOLA BEZ DROG 2011/2012 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM ŠKOLA BEZ DROG 2011/2012 Základní škola a Mateřská škola příspěvková organizace Golčův Jeníkov Zpracovala: Mgr. Alena Víšková Garant: ředitelka školy, výchovná poradkyně,

Více

Specialista pro vytvá řenívztahů Specialist for Creating Relations

Specialista pro vytvá řenívztahů Specialist for Creating Relations Specialista pro vytvá řenívztahů Specialist for Creating Relations Roman KOZEL If universities want to succeed on the market, they have to deal with higher assertivity their graduates. They need a specialist,

Více

RNÉ MATERIÁLY. PSYCHODIAGNOSTIKA - VYHODNOCENÍ z 15.07.2013, 11:45 hodin

RNÉ MATERIÁLY. PSYCHODIAGNOSTIKA - VYHODNOCENÍ z 15.07.2013, 11:45 hodin Strana 1 z 15 RNÉ MATERIÁLY PSYCHODIAGNOSTIKA - VYHODNOCENÍ z 15.07.2013, 11:45 hodin Kód probanda íjmení Jméno k Objednavatel el testování D910001041 Pokus Pokus 30;3 let Sériové íslo: Verze íslo: Vyhodnoceno:

Více

Zdravotně rizikové chování mládeže v Česku

Zdravotně rizikové chování mládeže v Česku Zdravotně rizikové chování mládeže v Česku Dagmar Dzúrová, Ladislav Csémy, Jana Spilková a Michala Lustigová (eds.) Období dospívání představuje v epidemiologickém výzkumu chování specifické, a pro další

Více

PROGRAM KONFERENCE Zvládání současných sociálně patologických jevů a rizikového chování

PROGRAM KONFERENCE Zvládání současných sociálně patologických jevů a rizikového chování PROGRAM KONFERENCE Zvládání současných sociálně patologických jevů a rizikového chování Prezence přihlášených účastníků 8.15 9.00 Zahájení konference 9.00 9.15 Mgr. Marta Kolaříková, Ph.D. proděkanka pro

Více

Co postrádají absolventi eských vysokých škol v praxi aneb co nám škola nedala

Co postrádají absolventi eských vysokých škol v praxi aneb co nám škola nedala Co postrádají absolventi eských vysokých škol v praxi aneb co nám škola nedala Pr zkumy a ankety provedené v posledních letech jak mezi zam stnavateli, tak mezi absolventy vysokých škol shodn ukazují,

Více

RNÉ MATERIÁLY. PSYCHODIAGNOSTIKA - VYHODNOCENÍ z , 13:19 hodin

RNÉ MATERIÁLY. PSYCHODIAGNOSTIKA - VYHODNOCENÍ z , 13:19 hodin Strana 1 z 11 RNÉ MATERIÁLY PSYCHODIAGNOSTIKA - VYHODNOCENÍ z 14.11.2012, 13:19 hodin Kód probanda íjmení Jméno k Objednavatel el testování 3D60001025 íklad - Sériové íslo: Verze íslo: Vyhodnoceno: BFC6BC9F0D91

Více

Fenomén dnešní doby: AGRESIVITA. PhDr. Martin Dolejš, Ph.D. a Mgr. Jaroslava Suchá PhDr. Ondřej Skopal Mgr. Lucie Vavrysová

Fenomén dnešní doby: AGRESIVITA. PhDr. Martin Dolejš, Ph.D. a Mgr. Jaroslava Suchá PhDr. Ondřej Skopal Mgr. Lucie Vavrysová Fenomén dnešní doby: AGRESIVITA PhDr. Martin Dolejš, Ph.D. a Mgr. Jaroslava Suchá PhDr. Ondřej Skopal Mgr. Lucie Vavrysová Ďuričové dni 2016 Nitra, SK 10/11/2016/ Dr. Dolejš Abstrakt Přednáška bude pojednávat

Více

FINAN NÍ ÍZENÍ A ROZHODOVÁNÍ PODNIKU

FINAN NÍ ÍZENÍ A ROZHODOVÁNÍ PODNIKU FINAN NÍ ÍZENÍ A ROZHODOVÁNÍ PODNIKU ANALÝZA,INVESTOVÁNÍ,OCE OVÁNÍ,RIZIKO,FLEXIBILITA Dana Dluhošová Recenzenti: prof. Dr. Ing. Jan Frait prof. Ing. Jozef Kra ovi, CSc. prof. Dr. Ing. Zden k Zmeškal Finan

Více

FAKULTA TELESNEJ VÝCHOVY A ŠPORTU UNIVERZITY KOMENSKÉHO KATEDRA GYMNASTIKY NÁRODNÉ ŠPORTOVÉ CENTRUM

FAKULTA TELESNEJ VÝCHOVY A ŠPORTU UNIVERZITY KOMENSKÉHO KATEDRA GYMNASTIKY NÁRODNÉ ŠPORTOVÉ CENTRUM FAKULTA TELESNEJ VÝCHOVY A ŠPORTU UNIVERZITY KOMENSKÉHO KATEDRA GYMNASTIKY NÁRODNÉ ŠPORTOVÉ CENTRUM PRÍNOS ÚPOLOVÝCH AKTIVÍT NA ROZVOJ OSOBNOSTI LOVEKA Zborník príspevkov pri príležitosti vedeckej konferencie

Více

Vybrané osobnostní rysy a rizikové formy chování u českých žáků a žákyň. Ondřej Skopal, Martin Dolejš a Jaroslava Suchá

Vybrané osobnostní rysy a rizikové formy chování u českých žáků a žákyň. Ondřej Skopal, Martin Dolejš a Jaroslava Suchá Vybrané osobnostní rysy a rizikové formy chování u českých žáků a žákyň Ondřej Skopal, Martin Dolejš a Jaroslava Suchá Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra psychologie Vybrané osobnostní

Více

- vztah ke své škole, městu,státu. - vycházky, výlety, poznatky z cest. Místo, kde žijeme

- vztah ke své škole, městu,státu. - vycházky, výlety, poznatky z cest. Místo, kde žijeme Školní družina Školní družina důležitý výchovný partner rodiny a školy - plní vzdělávací cíle, rozvíjí specifické nadání dětí - pomáhá dětem překonávat jejich handicapy - má důležitou roli v prevenci negativních

Více

ZŠ a SŠ Credo, o. p. s. Školní minimální preventivní program

ZŠ a SŠ Credo, o. p. s. Školní minimální preventivní program ZŠ a SŠ Credo, o. p. s. Školní minimální preventivní program 2014/2015 Základní škola a Střední škola Credo, o.p.s. Ředitel školy: Mgr. Blanka Vacková Školní metodik prevence: Bc. Martina Malá Charakteristika

Více

Podrobnější informace ke studiu můžete získat na adrese:

Podrobnější informace ke studiu můžete získat na adrese: Rozhodujete se, kam jít na vysokou školu? Baví vás práce pro lidi a s lidmi? Chcete pomáhat lidem v obtížných životních situacích? Chcete pracovat v oboru, který za posledních 10 let prošel dynamickým

Více

ŽIVOTOPIS. OSOBNÍ ÚDAJE Jméno a příjmení Martin Dolejš

ŽIVOTOPIS. OSOBNÍ ÚDAJE Jméno a příjmení Martin Dolejš ŽIVOTOPIS OSOBNÍ ÚDAJE Jméno a příjmení Martin Dolejš Tituly PhDr., Ph.D. Datum narození 23. 09. 1980 Místo narození Aš Trvalé bydliště Riegerova 7, 35002 Cheb Přechodné bydliště Masarykova třída 33, 77200

Více

Slánka zapsaný spolek

Slánka zapsaný spolek Slánka zapsaný spolek Blahoslavova 187/9, 293 01 Mladá Boleslav II; IČ 26610809, www.slanka.cz Komplexní program - ukazujeme směr mladé generaci Cílem komplexního programu primární prevence je dlouhodobě

Více

FAKULTA PEDAGOGICKÁ (FPE)

FAKULTA PEDAGOGICKÁ (FPE) FAKULTA PEDAGOGICKÁ (FPE) Sedláčkova 38, 306 14 Plzeň tel.: 377636010 až 15, fax: 377636002, 377636022 e-mail: vosahlik@fpe.zcu.cz nebo mkrakor@fpe.zcu.cz WWW stránky: http://www.fpe.zcu.cz Den otevřených

Více

VI. Finanční gramotnost šablony klíčových aktivit

VI. Finanční gramotnost šablony klíčových aktivit VI. Finanční gramotnost šablony klíčových aktivit Číslo klíčové aktivity VI/2 Název klíčové aktivity Vazba na podporovanou aktivitu z PD OP VK Cíle realizace klíčové aktivity Inovace a zkvalitnění výuky

Více

EUROSTUDENT V ZPRÁVA Z MEZINÁRODNÍHO SROVNÁNÍ PODMÍNEK STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE

EUROSTUDENT V ZPRÁVA Z MEZINÁRODNÍHO SROVNÁNÍ PODMÍNEK STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE 2016 EUROSTUDENT V ZPRÁVA Z MEZINÁRODNÍHO SROVNÁNÍ PODMÍNEK STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY, ODBOR VYSOKÝCH ŠKOL, 31. KVĚTNA 2016 Obsah 1. Úvod...

Více

SOUHRNNÁ ZPRÁVA PRO ŠKOLU

SOUHRNNÁ ZPRÁVA PRO ŠKOLU ČESKÁ ASOCIACE ŠKOLNÍCH METODIKŮ PREVENCE SOUHRNNÁ ZPRÁVA PRO ŠKOLU Požívání návykových látek Název školy: Školní rok: 2019/2020 Počet tříd: 2 Počet respondentů: 29 - dívek: 14 - chlapců: 15 1. Základní

Více

ČÁST PÁTÁ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ

ČÁST PÁTÁ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ ČÁST PÁTÁ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ Pozemkem se podle 2 písm. a) katastrálního zákona rozumí část zemského povrchu, a to část taková, která je od sousedních částí zemského povrchu (sousedních pozemků)

Více

Klí ové kompetence II 2009/2010

Klí ové kompetence II 2009/2010 Analýza dovedností a tematických ástí testu 100 t ída 8. ro níky gymnázií 90 84 80 70 69 69 74 74 67 65 pr m rný percentil 60 50 40 30 20 10 0 82 67 67 74 69 68 66 Celek kompetence komunikativní kompetence

Více

Vzd lávací oblast: Volitelné p edm ty - Um ní a kultura Vyu ovací p edm t: Výtvarná tvorba

Vzd lávací oblast: Volitelné p edm ty - Um ní a kultura Vyu ovací p edm t: Výtvarná tvorba Vzd lávací oblast: Volitelné p edm ty - Um ní a kultura Vyu ovací p edm t: Výtvarná tvorba Charakteristika p edm tu Vzd lávací obsah: Základem vzd lávacího obsahu p edm tu Výtvarná tvorba je vzd lávací

Více

rové poradenství Text k modulu Kariérov Autor: PhDr. Zdena Michalová,, Ph.D

rové poradenství Text k modulu Kariérov Autor: PhDr. Zdena Michalová,, Ph.D Kariérov rové poradenství Text k modulu Kariérov rové poradenství Autor: PhDr. Zdena Michalová,, Ph.D CO JE TO KARIÉROV ROVÉ PORADENSTVÍ? Kariérové poradenství (dále KP) je systém velmi různorodě zaměřených

Více

Pokusné ověřování Hodina pohybu navíc. Často kladené otázky

Pokusné ověřování Hodina pohybu navíc. Často kladené otázky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 - Malá Strana Pokusné ověřování Hodina pohybu navíc Často kladené otázky Dotazy k celému PO: Dotaz: Co to přesně

Více

Statutární město Most Radniční 1 Most. Úsvit. Projekt partnerské spolupráce při zlepšování situace v sídlišti Chanov

Statutární město Most Radniční 1 Most. Úsvit. Projekt partnerské spolupráce při zlepšování situace v sídlišti Chanov Statutární město Most Radniční 1 Most Úsvit Projekt partnerské spolupráce při zlepšování situace v sídlišti Chanov Dílčí projekt Projekt rozšířené estetické výchovy Projekt rozšířené estetické výchovy

Více

A. PODÍL JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ DOPRAVY NA DĚLBĚ PŘEPRAVNÍ PRÁCE A VLIV DÉLKY VYKONANÉ CESTY NA POUŽITÍ DOPRAVNÍHO PROSTŘEDKU

A. PODÍL JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ DOPRAVY NA DĚLBĚ PŘEPRAVNÍ PRÁCE A VLIV DÉLKY VYKONANÉ CESTY NA POUŽITÍ DOPRAVNÍHO PROSTŘEDKU A. PODÍL JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ DOPRAVY NA DĚLBĚ PŘEPRAVNÍ PRÁCE A VLIV DÉLKY VYKONANÉ CESTY NA POUŽITÍ DOPRAVNÍHO PROSTŘEDKU Ing. Jiří Čarský, Ph.D. (Duben 2007) Komplexní přehled o podílu jednotlivých druhů

Více

Směrnice pro vedení, vypracování a zveřejňování bakalářských prací na Vysoké škole polytechnické Jihlava

Směrnice pro vedení, vypracování a zveřejňování bakalářských prací na Vysoké škole polytechnické Jihlava Vysoká škola polytechnická Jihlava Č. j. KR/11/00111 11/02088 Směrnice pro vedení, vypracování a zveřejňování bakalářských prací na Vysoké škole polytechnické Jihlava Úvod Tato směrnice obsahuje základní

Více

městské části Praha 3 pro rok 2016 připravila

městské části Praha 3 pro rok 2016 připravila městské části Praha 3 pro rok 2016 připravila městské části Praha 3 pro rok 2016 - Návrh projektu k 3. 2. 2016 Obsah Obsah... 2 1. KONTEXT... 3 2. CÍLE A VÝSTUPY PROJEKTU... 4 3. POSTUP PŘÍPRAVY PARTICIPAČNÍHO

Více

Národní park umava. 9. kv tna Hnutí Duha

Národní park umava. 9. kv tna Hnutí Duha Národní park umava 9. kv tna 2011 Hnutí Duha Hlavní cíle a metodika Hlavní cíle et ení Cílem výzkumu Factum Invenio bylo zjistit, jak ob ané R vnímají problematiku hypotetické výstavby lanovek a sjezdovek

Více

Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj.: ČŠIS-128/11-S. Mateřská škola Červený Újezd, okres Praha-západ

Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj.: ČŠIS-128/11-S. Mateřská škola Červený Újezd, okres Praha-západ Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Název právnické osoby vykonávající činnost školy: Sídlo: Mateřská škola Červený Újezd, okres Praha-západ Červený Újezd 30, 273 51 Unhošť IČ:

Více

VOLITELNÉ PŘEDMĚTY. 7.24 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa

VOLITELNÉ PŘEDMĚTY. 7.24 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa VOLITELNÉ PŘEDMĚTY 7.24 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa Obecné cíle výuky Etiky a etikety Předmět a výuka je koncipována tak, aby vedla žáky k pochopení zákonitostí slušných mezilidských vztahů

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2005 IV. volební období

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2005 IV. volební období PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2005 IV. volební období 1207 Návrh poslanců Waltera Bartoše, Vlastimila Tlustého, Petra Nečase a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004

Více

Základní škola a Mateřská škola Bílovec, Komenského 701/3, příspěvková organizace. Dopravní výchova

Základní škola a Mateřská škola Bílovec, Komenského 701/3, příspěvková organizace. Dopravní výchova Základní škola a Mateřská škola Bílovec, Komenského 701/3, příspěvková organizace Dopravní výchova Dopravní výchova má v základních školách své nezastupitelné postavení a významné opodstatnění. Především

Více

Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Č. j. ČŠIS-2460/10-S. Želivského 805, 280 02 Kolín IV

Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Č. j. ČŠIS-2460/10-S. Želivského 805, 280 02 Kolín IV Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Č. j. ČŠIS-2460/10-S Název kontrolované osoby: Mateřská škola Klubíčko s. r. o Sídlo: Želivského 805, 280 02 Kolín IV IČ: 26 131 021 Identifikátor:

Více

Porovnání vztahu u itel k informa ním a komunika ním technologiím mezi roky 2004 a 2014

Porovnání vztahu u itel k informa ním a komunika ním technologiím mezi roky 2004 a 2014 Miroslav CHRÁSKA Univerzita Palackého v Olomouci, eská Republika Porovnání vztahu u itel k informa ním a komunika ním technologiím mezi roky 2004 a 2014 Úvod cíl výzkumu Hlavním cílem srovnávacího výzkumubylo

Více

Výstup. Registrační číslo projektu CZ.01.07/1.1.01/01.0004. PaedDr. Vladimír Hůlka, PaedDr. Zdenka Kınigsmarková

Výstup. Registrační číslo projektu CZ.01.07/1.1.01/01.0004. PaedDr. Vladimír Hůlka, PaedDr. Zdenka Kınigsmarková Projekt: Přispějme k ještě kvalitnější a modernější výuce na ZŠ Chotěboř Buttulova Registrační číslo projektu CZ.01.07/1.1.01/01.0004 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

Přehled publikační činnosti člena Katedry psychologie FF UP v Olomouci. PhDr. Eva Maierová. Ke dni: 3. 2. 2013

Přehled publikační činnosti člena Katedry psychologie FF UP v Olomouci. PhDr. Eva Maierová. Ke dni: 3. 2. 2013 Přehled publikační činnosti člena Katedry psychologie FF UP v Olomouci PhDr. Eva Maierová Ke dni: 3. 2. 2013 Publikace chronologicky Články v odborných časopisech: Maierová, E. (2012). Patologické hráčství

Více

Návrh individuálního národního projektu. Podpora procesů uznávání UNIV 2 systém

Návrh individuálního národního projektu. Podpora procesů uznávání UNIV 2 systém Návrh individuálního národního projektu Podpora procesů uznávání UNIV 2 systém 1. Název projektu Podpora procesů uznávání UNIV 2 systém Anotace projektu Předkládaný projekt navazuje na výsledky systémového

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY

ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY SMĚRNICE K PRIMÁRNÍ PREVENCI SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ U DĚTÍ A ŽÁKŮ I. Obecná ustanovení Na základě ustanovení 30, odst. 1) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním,

Více

Školní řád ZŠ a MŠ Chalabalova 2 pro školní rok 2014-2015

Školní řád ZŠ a MŠ Chalabalova 2 pro školní rok 2014-2015 Školní řád ZŠ a MŠ Chalabalova 2 pro školní rok 2014-2015 Obecná ustanovení Na základě ustanovení 30, odst. 1) zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání

Více

Metodický pokyn k zařazení vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do vzdělávacích programů pro základní vzdělávání čj.

Metodický pokyn k zařazení vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do vzdělávacích programů pro základní vzdělávání čj. Metodický pokyn k zařazení vzdělávací oblasti Výchova k volbě povolání do vzdělávacích programů pro základní vzdělávání čj. 19485/2001-22 V Praze dne 2.7.2001 V současné dynamické době dochází k pohybu

Více

PRAŽSKÉ FÓRUM PRIMÁRNÍ PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ

PRAŽSKÉ FÓRUM PRIMÁRNÍ PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ PRAŽSKÉ FÓRUM PRIMÁRNÍ PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ 2016 Termín konání: Místo konání: Pořadatel: 18. května 2016 od 9:00 hodin Magistrát hl. m. Prahy, Mariánské nám. 2, Praha 1 Magistrát hl. m. Prahy, odbor

Více

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY 6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY ve škole přece nejde o to, abychom věděli, co žáci vědí, ale aby žáci věděli. 6.1 Cíle hodnocení cílem hodnocení je poskytnout žákovi okamžitou zpětnou vazbu (co

Více

Školní vzdělávací program školní družiny Základní školy a mateřské škol Černožice, okres Hradec Králové

Školní vzdělávací program školní družiny Základní školy a mateřské škol Černožice, okres Hradec Králové Školní vzdělávací program školní družiny Základní školy a mateřské škol Černožice, okres Hradec Králové Číslo jednací: 113/2007 Předkladatel : Základní škola a mateřská škola, Černožice, okres Hradec Králové

Více

Signální zpráva o průběhu realizace projektu Postoje občanů k prevenci kriminality a k bezpečnosti včetně důvěry občanů v bezpečnostní složky 12/2012

Signální zpráva o průběhu realizace projektu Postoje občanů k prevenci kriminality a k bezpečnosti včetně důvěry občanů v bezpečnostní složky 12/2012 Signální zpráva o průběhu realizace projektu Postoje občanů k prevenci kriminality a k bezpečnosti včetně důvěry občanů v bezpečnostní složky 12/2012 Předmětem signální zprávy o průběhu realizace projektu

Více

27/2016 Sb. VYHLÁŠKA ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ ČÁST DRUHÁ

27/2016 Sb. VYHLÁŠKA ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ ČÁST DRUHÁ Systém ASPI - stav k 24.4.2016 do částky 48/2016 Sb. a 9/2016 Sb.m.s. - RA852 27/2016 Sb. - vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami - poslední stav textu 27/2016 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 21. ledna

Více

ŘÁD UPRAVUJÍCÍ POSTUP DO DALŠÍHO ROČNÍKU

ŘÁD UPRAVUJÍCÍ POSTUP DO DALŠÍHO ROČNÍKU 1. Oblast použití Řád upravující postup do dalšího ročníku ŘÁD UPRAVUJÍCÍ POSTUP DO DALŠÍHO ROČNÍKU na Německé škole v Praze 1.1. Ve školském systému s třináctiletým studijním cyklem zahrnuje nižší stupeň

Více

3 nadbytek. 4 bez starostí

3 nadbytek. 4 bez starostí Metody měření spokojenosti zákazníka Postupy měření spokojenosti zákazníků jsou nejefektivnější činnosti při naplňování principu tzv. zpětné vazby. Tento princip patří k základním principům jakéhokoliv

Více

Základní škola a Mateřská škola Blansko, Salmova 17 IČO: 49464213. Vnitřní směrnice B1

Základní škola a Mateřská škola Blansko, Salmova 17 IČO: 49464213. Vnitřní směrnice B1 Základní škola a Mateřská škola Blansko, Salmova 17 IČO: 49464213 Vnitřní směrnice B1 ŠKOLNÍ ŘÁD ZÁKLADNÍ ŠKOLY Obsah: B1 ŠKOLNÍ ŘÁD I. Úvod II. Provoz a vnitřní režim školy III. Prevence sociálně patologických

Více

Tři hlavní druhy finančního rozhodování podniku #

Tři hlavní druhy finančního rozhodování podniku # Tři hlavní druhy finančního rozhodování podniku # Marie Míková * Cílem článku je ukázat propojenost tří hlavních druhů finančního rozhodování podniku. Finanční rozhodování podniku lze rozdělit na tři hlavní

Více

Případové studie: 53-41-M/01 Zdravotnický asistent Škola: Střední zdravotnická škola, Prostějov, Vápenice 3, 796 01 Prostějov

Případové studie: 53-41-M/01 Zdravotnický asistent Škola: Střední zdravotnická škola, Prostějov, Vápenice 3, 796 01 Prostějov 1 Případové studie: 53-41-M/01 Zdravotnický asistent Škola: Střední zdravotnická škola, Prostějov, Vápenice 3, 796 01 Prostějov Úvodní komentář k případové studii: Střední zdravotnická škola působí v regionu

Více

Seriál: Management projektů 7. rámcového programu

Seriál: Management projektů 7. rámcového programu Seriál: Management projektů 7. rámcového programu Část 4 Podpis Konsorciální smlouvy V předchozím čísle seriálu o Managementu projektů 7. rámcového programu pro výzkum, vývoj a demonstrace (7.RP) byl popsán

Více

ZAKLÁDACÍ LISTINA ÚSTAVU DYS-CENTRUM PRAHA Z. Ú.

ZAKLÁDACÍ LISTINA ÚSTAVU DYS-CENTRUM PRAHA Z. Ú. ZAKLÁDACÍ LISTINA ÚSTAVU DYS-CENTRUM PRAHA Z. Ú. Preambule Ústav je právnická osoba ustavená za účelem provozování společensky užitečné činnosti a poskytování služeb s takovou činností bezprostředně souvisejících

Více

Poruchy osobnosti. Autor: Veronika Škrabánková

Poruchy osobnosti. Autor: Veronika Škrabánková Poruchy osobnosti Autor: Veronika Škrabánková Jako poruchy osobnosti se označují trvalé povahové odchylky od normy v případě, že výrazně snižují kvalitu života dotyčného, jeho okolí, nebo jsou přítomny

Více

Kreativní malování. s dětmi. Dana Cejpková

Kreativní malování. s dětmi. Dana Cejpková Kreativní malování s dětmi Dana Cejpková Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D

Více

MODUL 10 Jazykové vzdělávání v učící se obci, městě, regionu

MODUL 10 Jazykové vzdělávání v učící se obci, městě, regionu MODUL 10 Jazykové vzdělávání v učící se obci, městě, regionu Napsala Renata Vystrčilová (Právnická fakulta, Univerzita Palackého, Olomouc, Česká republika, vystrcil@pfnw.upol.cz) a profesor Norman Longworth

Více

MATEMATIKA A BYZNYS. Finanční řízení firmy. Příjmení: Rajská Jméno: Ivana

MATEMATIKA A BYZNYS. Finanční řízení firmy. Příjmení: Rajská Jméno: Ivana MATEMATIKA A BYZNYS Finanční řízení firmy Příjmení: Rajská Jméno: Ivana Os. číslo: A06483 Datum: 5.2.2009 FINANČNÍ ŘÍZENÍ FIRMY Finanční analýza, plánování a controlling Důležité pro rozhodování o řízení

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Mgr. Jitka Hůsková, Mgr. Petra Kašná OŠETŘOVATELSTVÍ OŠETŘOVATELSKÉ POSTUPY PRO ZDRAVOTNICKÉ ASISTENTY Pracovní sešit II/2. díl Recenze: Mgr. Taťána

Více

ob anské sdružení MALÁ ANTIOCHIA 569 34 Rychnov na Morav 53, tel.: 461 323 129 e-mail: mala.antiochia@seznam.cz I O: 269 855 43, DI : CZ 269 855 43

ob anské sdružení MALÁ ANTIOCHIA 569 34 Rychnov na Morav 53, tel.: 461 323 129 e-mail: mala.antiochia@seznam.cz I O: 269 855 43, DI : CZ 269 855 43 VÝRO NÍ ZPRÁVA OB ANSKÉHO SDRUŽENÍ ZA ROK 2005 O em se do tete v naší výro ní zpráv : 1. Úvodní slovo 2. Poslání a cíle 3. Naši lenové, lidé ve vedení 4. Zpráva o innosti 5. Finan ní zpráva za rok 2005

Více

NÚOV Kvalifikační potřeby trhu práce

NÚOV Kvalifikační potřeby trhu práce Zadavatel: Národní ústav odborného vzdělávání v Praze se sídlem: Weilova 1271/6, 102 00 Praha 10, IČ: 00022179 zastoupený : RNDr. Miroslavem Procházkou, CSc. prostřednictvím osoby pověřené výkonem zadavatelských

Více

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E. Čj.: 033 025/99-2712 Oblastní pracoviště č.03 INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Mgr. Jitka Kašová Obec Obříství ŠÚ Mělník

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E. Čj.: 033 025/99-2712 Oblastní pracoviště č.03 INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Mgr. Jitka Kašová Obec Obříství ŠÚ Mělník Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E Čj.: 033 025/99-2712 Oblastní pracoviště č.03 Signatura: ac3cs102 Okresní pracoviště Mělník INSPEKČNÍ ZPRÁVA Škola: ZŠ Obříství okres Mělník IZO školy: 102286159 Identifikátor

Více

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE PRO OBDOBÍ ZÁŘÍ 2 0 1 5 SRPEN 2 0 1 8

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE PRO OBDOBÍ ZÁŘÍ 2 0 1 5 SRPEN 2 0 1 8 Střední škola umělecká a řemeslná Nový Zlíchov 1, 150 00 Praha 5 ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE PRO OBDOBÍ ZÁŘÍ 2 0 1 5 SRPEN 2 0 1 8 1. Současný stav problematiky Škola vytváří tento program jako základní

Více

PŘÍRODOVĚDA Charakteristika vyučovacího předmětu

PŘÍRODOVĚDA Charakteristika vyučovacího předmětu PŘÍRODOVĚDA Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení: vyučuje se ve 4. ročníku 1 hodinu týdně a v 5. ročníku 2 hodiny týdně přírodověda je součástí vzdělávacího oboru

Více

Čím rozvíjíme osobnostní zdatnosti a sociálních dovednosti žáků Základní škola Chrudim, Dr. J. Malíka 958, 537 01, Chrudim

Čím rozvíjíme osobnostní zdatnosti a sociálních dovednosti žáků Základní škola Chrudim, Dr. J. Malíka 958, 537 01, Chrudim Čím rozvíjíme osobnostní zdatnosti a sociálních dovednosti žáků Základní škola Chrudim, Dr. J. Malíka 958, 537 01, Chrudim Třídnické y Každé pondělí v 8. 30 začínají třídní učitelé ve svých třídách tzv.

Více

VYKAZOVÁNÍ VÝSLEDKŮ VÝZKUMU A VÝVOJE

VYKAZOVÁNÍ VÝSLEDKŮ VÝZKUMU A VÝVOJE VYKAZOVÁNÍ VÝSLEDKŮ VÝZKUMU A VÝVOJE I. Úvodní informace Vedení fakulty upozorňuje akademické pracovníky a doktorandy na následující skutečnosti: V souvislosti s probíhající reformou výzkumu a vývoje v

Více

Výstupy ze sch zky rodi a u itel dne 30.8.2011

Výstupy ze sch zky rodi a u itel dne 30.8.2011 Výstupy ze sch zky rodi a u itel dne 30.8.2011 Sch zky se zú astnilo 7 zástupc rodi, len KRPŠ, paní editelka, celý pedagogický sbor mimo jedné u itelky a paní vychovatelka družiny. P vodní plán byl, aby

Více

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 27/2016 Sb.

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 27/2016 Sb. Sbírka zákonů ČR Předpis č. 27/2016 Sb. Vyhláška o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných Ze dne 21.01.2016 Částka 10/2016 Účinnost od 01.09.2016 (za 184 dní) http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-27

Více

Analýza potřeb klientů Doléčovacího centra Prevent České Budějovice

Analýza potřeb klientů Doléčovacího centra Prevent České Budějovice Analýza potřeb klientů Doléčovacího centra Prevent České Budějovice Ing. et Bc. Jan Šnokhous Doléčovací centrum Prevent Tylova 23, České Budějovice Tel.: 386350380 www.os-prevent.cz cnp@os-prevent.cz Lidské

Více

ÚVOD DO GEOGRAFICKÝCH INFORMA NÍCH SYSTÉM

ÚVOD DO GEOGRAFICKÝCH INFORMA NÍCH SYSTÉM Úvod do GIS p ednáškové texty ÚVOD DO GEOGRAFICKÝCH INFORMA NÍCH SYSTÉM P ednáškové texty Auto i: Ing. Martin B ehovský, Ing. Karel Jedli ka Redigoval: Ing. Ji í Šíma, CSc. 5. IMPLEMENTACE A VYUŽÍVÁNÍ

Více

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E. Okresní pracoviště Žďár nad Sázavou INSPEKČNÍ ZPRÁVA

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E. Okresní pracoviště Žďár nad Sázavou INSPEKČNÍ ZPRÁVA Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E Čj.: 115 8/99-11048 Signatura: ak5ns101 Oblastní pracoviště č. 11 Jihlava Okresní pracoviště Žďár nad Sázavou INSPEKČNÍ ZPRÁVA Škola: Zvláštní škola Velké Meziříčí,

Více

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2016 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 10 Rozeslána dne 28. ledna 2016 Cena Kč 210, O B S A H :

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2016 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 10 Rozeslána dne 28. ledna 2016 Cena Kč 210, O B S A H : Ročník 2016 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 10 Rozeslána dne 28. ledna 2016 Cena Kč 210, O B S A H : 27. Vyhláška o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných Strana 234

Více

Minimální preventivní program OU 17. listopadu Hradec Králové

Minimální preventivní program OU 17. listopadu Hradec Králové Minimální preventivní program OU 17. listopadu Hradec Králové OBSAH 1) Úvod 2) Charakter školy 3) Cíl MPP 4) Realizace 5) Vlastní program 5.1) Vzdělávání pedagogických pracovníků 5.2) Vzdělávání žáků OU

Více

HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ. Populace a oblast testování Žáci 4. ročníku Čtenářská gramotnost Žáci 4. ročníku Žáci 8. ročníku Cyklus Pětiletý Čtyřletý

HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ. Populace a oblast testování Žáci 4. ročníku Čtenářská gramotnost Žáci 4. ročníku Žáci 8. ročníku Cyklus Pětiletý Čtyřletý PIRLS 2011 & TIMSS 2011 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ Oba projekty organizuje Mezinárodní asociace pro hodnocení výsledků vzdělávání IEA se sídlem v Amsterodamu. Do šetření PIRLS 2011 se zapojilo celkem 45 zemí, šetření

Více

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E. Čj.: 077 20/99-001301 Oblastní pracoviště č. 7 INSPEKČNÍ ZPRÁVA

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E. Čj.: 077 20/99-001301 Oblastní pracoviště č. 7 INSPEKČNÍ ZPRÁVA Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E Čj.: 077 20/99-001301 Oblastní pracoviště č. 7 Signatura: bg7as106 Okresní pracoviště Tábor INSPEKČNÍ ZPRÁVA Předškolní zařízení: Mateřská škola, Veselí nad Lužnicí,

Více

Management. Modul 5 Vedení lidí a leadership

Management. Modul 5 Vedení lidí a leadership Management Modul 5 Vedení lidí a leadership Výukový materiál vzdělávacích kurzů v rámci projektu Zvýšení adaptability zaměstnanců organizací působících v sekci kultura Tento materiál je spolufinancován

Více

Č. dokumentu: DI-RS-002-01092015 Strana 1/17. Řád. Školní řád

Č. dokumentu: DI-RS-002-01092015 Strana 1/17. Řád. Školní řád Č. dokumentu: DI-RS-002-01092015 Strana 1/17 Řád Školní řád Tento dokument včetně příloh je výhradním duševním vlastnictvím SPŠCH Pardubice. Pořizování kopií pro jiné osoby, popř. jeho předání jiným osobám,

Více

STANDARD KVALITY SPOD č. 2

STANDARD KVALITY SPOD č. 2 MĚSTO JABLUNKOV, Městský úřad Jablunkov orgán sociálně-právní ochrany STANDARD KVALITY SPOD č. 2 2. Prostředí a podmínky 2a Výkon sociálně-právní ochrany je zajištěn v prostorách vhodných pro komunikaci

Více

Názory na bankovní úvěry

Názory na bankovní úvěry INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 1/2007 DLUHY NÁM PŘIPADAJÍ NORMÁLNÍ. LIDÉ POKLÁDAJÍ ZA ROZUMNÉ PŮJČKY NA BYDLENÍ, NIKOLIV NA VYBAVENÍ DOMÁCNOSTI. Citovaný výzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru

Více

ČESKÁ REPUBLIKA Česká školní inspekce. Jihočeský inspektorát - oblastní pracoviště INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Mateřská škola Srubec, okr.

ČESKÁ REPUBLIKA Česká školní inspekce. Jihočeský inspektorát - oblastní pracoviště INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Mateřská škola Srubec, okr. ČESKÁ REPUBLIKA Česká školní inspekce Jihočeský inspektorát - oblastní pracoviště INSPEKČNÍ ZPRÁVA Mateřská škola Srubec, okr. České Budějovice Adresa: Srubec čp. 30, 370 06 České Budějovice Identifikátor

Více

Metodická pomůcka pro hodnotitele

Metodická pomůcka pro hodnotitele Metodická pomůcka pro hodnotitele Hodnocení činnosti vysokých škol a jejich součástí Akreditační komisí listopad 2015 Hodnocení vysokých škol Dle článku 3 Statutu Akreditační komise provádí Akreditační

Více

PRACOVNÍ ČINNOSTI. Formy a metody práce podle charakteru učiva a cílů vzdělávání: Ukázka, výklad s ukázkou, samostatná práce, práce ve skupinách

PRACOVNÍ ČINNOSTI. Formy a metody práce podle charakteru učiva a cílů vzdělávání: Ukázka, výklad s ukázkou, samostatná práce, práce ve skupinách 5.2.8 Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce Vyučovací předmět: PRACOVNÍ ČINNOSTI Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení: Úkolem předmětu Pracovní činnosti je seznámit

Více

Učitelství pro střední školy na FF UK v Praze. 1. Obecné informace

Učitelství pro střední školy na FF UK v Praze. 1. Obecné informace Učitelství pro střední školy na FF UK v Praze 1. Obecné informace 1.1 Profil absolventa učitelských studijních programů Absolvent studijního programu Učitelství pro střední školy má založeny základní kompetence

Více

Výběr z nových knih 4/2014 pedagogika

Výběr z nových knih 4/2014 pedagogika Výběr z nových knih 4/2014 pedagogika 1. Agrese a agresivita v předškolním a mladším školním věku / Jan Svoboda -- Vyd. 1. Praha : Portál (vydavatelství), 2014 -- 164 s. -- cze ISBN 978-80-262-0603-3 (brož.)

Více

Zpráva o výsledku p ezkoumání hospoda ení územního samosprávného celku Obec Mi kov za období od 1.1.2017 do 31.12.2017 Zpráva o výsledku p ezkoumání hospoda ení 1/6 I. VŠEOBECNÉ INFORMACE Název ÚSC: Obec

Více

KEA 2009/2010. pr m rný percentil ADGHV. sekunda Analýza dovedností a tematických ástí - matematika. T_G3_MA Po et respondent : 31/278

KEA 2009/2010. pr m rný percentil ADGHV. sekunda Analýza dovedností a tematických ástí - matematika. T_G3_MA Po et respondent : 31/278 KEA 29/21 sekunda Analýza dovedností a tematických ástí - matematika t ída 7. ro níky gymnázií 1 9 8 86 83 78 79 77 83 pr m rný percentil 7 6 5 4 63 3 2 1 81 78 59 75 72 78 74 Celek aritmetika geometrie

Více

Aplika ní doložka KA R Ov ování výro ní zprávy

Aplika ní doložka KA R Ov ování výro ní zprávy Aplika ní doložka KA R Ov ování výro ní zprávy ke standardu ISA 720 ODPOV DNOST AUDITORA VE VZTAHU K OSTATNÍM INFORMACÍM V DOKUMENTECH OBSAHUJÍCÍCH AUDITOVANOU Ú ETNÍ ZÁV RKU Aplika ní doložku mezinárodního

Více

PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY CHEMIE CHEMIE. Struktura vyu ovací hodiny. Záznamový Záznamový arch. P edm tový metodik: Ing.

PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY CHEMIE CHEMIE. Struktura vyu ovací hodiny. Záznamový Záznamový arch. P edm tový metodik: Ing. PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY CHEMIE CHEMIE Struktura vyu ovací hodiny Plán Struktura vyu ovací vyu ovací hodiny hodiny Plán Metodický vyu ovací list aplikace hodiny Záznamový Metodický list arch

Více

Minimální preventivní program projekt

Minimální preventivní program projekt Základní škola, Uherské Hradiště, Za Alejí 1072 Minimální preventivní program projekt školní rok 2015/2016 Zpracoval: Mgr. Michal Vrobel 1 Školní preventivní strategie na školní rok 2015 16 Název projektu:

Více

10 KROKŮ K VYŠŠÍMU VÝKONU PRACOVNÍKŮ. Jak snadno a účinně předcházet nedostatkům v práci. Jan Urban

10 KROKŮ K VYŠŠÍMU VÝKONU PRACOVNÍKŮ. Jak snadno a účinně předcházet nedostatkům v práci. Jan Urban 10 KROKŮ K VYŠŠÍMU VÝKONU PRACOVNÍKŮ Jan Urban Jak snadno a účinně předcházet nedostatkům v práci 10 KROKŮ K VYŠŠÍMU VÝKONU PRACOVNÍKŮ Jan Urban Jak snadno a účinně předcházet nedostatkům v práci Grada

Více

VNIT NÍ SM RNICE 1)PRO ZADÁVÁNÍ NABÍDKOVÝCH ÍZENÍ 2)PRO EVIDENCI A ZADÁVÁNÍ VE EJNÝCH ZAKÁZEK MALÉHO ROZSAHU

VNIT NÍ SM RNICE 1)PRO ZADÁVÁNÍ NABÍDKOVÝCH ÍZENÍ 2)PRO EVIDENCI A ZADÁVÁNÍ VE EJNÝCH ZAKÁZEK MALÉHO ROZSAHU VNIT NÍ SM RNICE 1)PRO ZADÁVÁNÍ NABÍDKOVÝCH ÍZENÍ 2)PRO EVIDENCI A ZADÁVÁNÍ VE EJNÝCH ZAKÁZEK MALÉHO ROZSAHU OBEC TY KOLY ÁST I Úvodní ustanovení LÁNEK 1 edm t úpravy Tato sm rnice upravuje zp sob a postup

Více

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku. Předmět: ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ (B-RLZ)

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku. Předmět: ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ (B-RLZ) VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. Fakulta ekonomických studií katedra řízení podniku Předmět: ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ (B-RLZ) Téma 7: HODNOCENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU, ODMĚŇOVÁNÍ ŘÍZENÍ PRACOVNÍHO VÝKONU

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Roudnice nad Labem, Školní 1803, okres Litoměřice

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Roudnice nad Labem, Školní 1803, okres Litoměřice Česká školní inspekce Ústecký inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola Roudnice nad Labem, Školní 1803, okres Litoměřice Adresa: Školní 1803, 413 01 Roudnice nad Labem Identifikátor: 600 081 800 Termín

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 80 129 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Názory obyvatel na zadlužení a přijatelnost

Více

PROŽÍVÁME, VYJADŘUJEME A ZVLÁDÁME SVÉ EMOCE

PROŽÍVÁME, VYJADŘUJEME A ZVLÁDÁME SVÉ EMOCE Tematický okruh osobnostní a sociální výchovy SEBEREGULACE A SEBEORGANIZACE Lekce 3.2 PROŽÍVÁME, VYJADŘUJEME A ZVLÁDÁME SVÉ EMOCE Simona Jeřábková www.odyssea.cz Tato publikace byla vytvořena v rámci projektu

Více

Publikační činnost. PhDr. Mgr. Roman Procházka, Ph.D. Ke dni: 1.1.2015

Publikační činnost. PhDr. Mgr. Roman Procházka, Ph.D. Ke dni: 1.1.2015 Publikační činnost PhDr. Mgr. Roman Procházka, Ph.D. Ke dni: 1.1.2015 Monografie Seitl, M., Dolejš, M., Smékalová, E., Vtípil, Z., Procházka, R., Charvát, M. (2014). Manuál praxí a stáží Katedry psychologie

Více

Česká školní inspekce Moravskoslezský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Soukromé speciální školy pro žáky s více vadami, s. r. o.

Česká školní inspekce Moravskoslezský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Soukromé speciální školy pro žáky s více vadami, s. r. o. Česká školní inspekce Moravskoslezský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Soukromé speciální školy pro žáky s více vadami, s. r. o. Sokolovská 1/133, 739 32 Vratimov Identifikátor školy: 600 026 213 Termín konání

Více