ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE. Fakulta stavební, obor Geodézie a kartografie. Katedra mapování a kartografie

Transkript

1 ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební, obor Geodézie a kartografie Katedra mapování a kartografie Semestrální práce Geografie 2 Krkonošský národní park Praha, duben 2013 Monika HARTMANOVÁ 1

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem tuto semestrální práci vypracovala samostatně a uvedla jsem veškeré použité informační zdroje. V Praze dne Monika Hartmanová

3 Abstrakt Tato semestrální práce se zabývá nejstarším národním parkem České republiky. Popisuje Krkonošský národní park od jeho založení až po současnou dobu. Věnuje nemalou pozornost ochraně přírody, zvláště ohroženým druhům rostlin a živočichů. Práce se zaměřuje také na geologii, podnebí a vodstvo tohoto unikátního území. Klíčová slova: Krkonoše, národní park, ohrožené druhy, ochrana přírody, nejvyšší vrcholy, vodopády, Abstract This semestral work deals with the oldest national park in the Czech Republic. Describes the Giant Mountains National Park from its inception to the present time. Devotes considerable attention to the protection of nature, especially endangered species of plants and animals. The work also focuses on geology, climate and waters of this Unique area. Key words: Giant Mountains, national park, endangered species, nature protection, the highest tops, waterfalls 3

4 Seznam použitých zkratek KRNAP KPN NP BR EVL PO Krkonošský národní park Karkonosky park narodowy (národní park na polské straně Krkonoš) Národní park biosférická rezervace Evropsky významná lokalita Ptačí oblast 1

5 Obsah Seznam použitých zkratek... 1 Úvod Historie Poloha Ochrana přírody Zóny KRNAP, ochranné pásmo Natura Ptačí oblast Krkonoše Evropsky významná lokalita Krkonoše Znak KRNAP Nejvyšší vrcholy KRNAP Sněžka Luční hora Studniční hora Vysoké Kolo Přírodní poměry Geologie Klima Vodstvo Vegetační výškové stupně Flóra Fauna Závěr Seznam použitých zdrojů

6 Úvod Krkonoše jsou nejvyšším pohořím České republiky. Jedná se o jedinečnou horskou krajinu se zaoblenými a bohatě členěnými vrcholy. Nemalou část krajiny představuje příroda, která nenese známky lidské činnosti. Nachází se tu četná horská prameniště, mimořádné přírodní bohatství se značnou druhovou rozmanitostí rostlin i živočichů, které nenajdeme jinde na světě. Pro svou unikátnost a velmi cenná lesní i bezlesá stanoviště byla polská strana hor vyhlášena v roce 1959 národním parkem. O 4 roky později, tedy roku 1963 byla národním parkem vyhlášena i česká strana Krkonoš. [4] [5] 1. Historie Krkonošský národní park byl vyhlášen Je tedy nejstarším národním parkem České republiky. Důvodem vzniku KRNAP byla ochrana unikátní přírody, zvláště pak endemické flóry a fauny, horských rašelinišť, ledovcových karů, květnatých horských luk a především severské tundry na hřebenech nejvyšších hor. O celé území Krkonošského národního parku pečuje Správa KRNAP se sídlem ve Vrchlabí. Obr. 1 - Úpské rašeliniště [22] Roku 1978 se správa KRNAP stala členem Světové unie ochrany přírody (IUCN). O 8 let později bylo zřízeno ochranné pásmo KRNAP na rozloze přesahující ha. Roku 1991 byla provedena zonace, území národního parku rozděleno do třech částí dle ochrany přírody. V roce 1992 byl národní park a spolu s ním i národní park na polské straně Krkonoš (Karkonoski park narodowy) zařazeny do sítí biosférických rezervací Unesco v rámci programu Člověk a biosféra - Man and biosphere (MAB). Biosférická rezervace představovala první přeshraniční biosférickou rezervaci na světě. Od roku 2004 patří území Krkonošského národního parku včetně ochranného pásma do sítí chráněných území v Evropě, které jsou známé jako soustava Natura [5] [6] [7] 3

7 2. Poloha Krkonošský národní park se rozkládá v severovýchodní části ČR a to na území kraje Královehradeckého, které zaujímá asi 65% celkové plochy národního parku a kraje Libereckého. Obr. 2 - Mapa ČR - lokalizace Zdroj: vlastní obrázek autora Severní hranice parku je vedena po státní hranici s Polskem, které zároveň odděluje polský národní park od českého národního parku. Oba národní parky spolu spolupracují. Od 90. let se jejich spolupráce prohloubila a od se prezentují jedním společným logem. Celková rozloha KRNAP včetně ochranného pásma činí ha. Nadmořská výška celého území KRNAP se pohybuje od 400 m. n. m až do 1602 m n.m. [8] Obr. 3 - Mapa území KRNAP [23] 4

8 3. Ochrana přírody 3.1 Zóny KRNAP, ochranné pásmo Oblast národního parku je rozdělena celkem do třech zón s odlišným režimem ochrany. Zonace vznikla za účelem maximální ochrany přírody Krkonoš a také z důvodu šetrného využívaní krajiny pro turistiku a sporty. Obr. 4 Zóny NP, ochranné pásmo [24] I. zóna národního parku nacházející se v nejvyšších částech pohoří je nazývána zónou přísně přírodní. Jedná se o území nejvyšší přírodovědné hodnoty s výskytem významných ekosystémů jako jsou ledovcové kary, rašelinitě, která dokáží pojmout až třicetkrát více vody, než samy váží, čímž chrání krajinu před povodněmi (celková rozloha rašelinišť činí 268 ha), dále klečové porosty a kamenité tundry. Jsou to tedy takové lesní porosty, které nenesou známky lidské činnosti, nebo jsou člověkem ovlivněny jen málo. Cílem je ponechání této oblasti přírodním procesům. II. zóna, která navazuje na zónu I., je nazývána řízenou přírodní zónou. Jedná se o krajinu s významnými přírodními hodnotami v oblasti horní hranice lesa, kde se nachází horské smrčiny, svahová rašeliniště a květnaté horské louky. Ekosystémy zde byly v minulých dobách upraveny lidskou činností, zvláště zemědělským a lesním hospodařením. Z I. a II. Zóny NP není odklízena dřevní hmota. Zóna III. je nazývána zónou okrajovou. Rozkládá se ve středních a nižších polohách Krkonoš. Do této zóny patří území s lesními i nelesními ekosystémy, která byla v minulosti silně poznamenáno zemědělským i lesním hospodařením. V současné době je tato oblast hojně využívána pro turistiku, rekreaci a ekologicky šetrné podoby lesního a zemědělského hospodaření. 5

9 Obr. 5 I. zóna národního parku [25] Ochranné pásmo není součástí Krkonošského národního parku, avšak vytváří přechod mezi III. zónou NP a volnou krajinou Podkrkonoší, která je hojně využívána pro turistiku, cestovní ruch a ekologicky šetrné formy hospodaření. Ochranné pásmo tvoří oblast, jež tlumí působení nežádoucích vlivů, které by mařily stabilitu národního parku. Správa KRNAP naplánovala do roku 2020 změnu ve velikosti jednotlivých ochranných zón. I. a II. zóna by měla zvětšit svou rozlohu o více jak 25 % celkové plochy NP a to na úkor zóny III. [9] Tab.1 Plocha ochranných zón současný stav, plánovaná změna [9] území současný stav návrh ha % ha % I. zóna NP ,4 6995,6 19,3 II. zóna NP ,4 10,063,9 27,7 III. zóna NP , ,8 53,0 Celkem NP , Natura 2000 Krkonošský národní park patří od roku 2004 do soustavy chráněných území Natura Tato soustava je zaměřena především na ochranu nejcennějších částí přírodního prostředí a také ochranu nejohroženějších rostlin a živočichů. Předmětem ochrany jsou především endemické druhy rostlin, živočichů a ptactva. Soustavu Natura 2000 tvoří dva druhy území, které nesou název Ptačí oblast Krkonoše a Evropsky významná lokalita Krkonoše. Soustava chráněných přírodních území Natura 2000 se řídí heslem: Lidé přírodě, příroda lidem. [10] 6

10 3.2.1 Ptačí oblast Krkonoše Dne byla nařízením vlády České republiky vyhlášena Ptačí oblast Krkonoše. Celková plocha PO Krkonoše činí ha, pokrývá tedy veškeré území KRNAP včetně vybraných částí ochranného pásma NP. Předmětem ochrany ptačí oblasti je celkem sedm druhů ptactva (viz Tab. 2). Cílem ochrany této oblasti je zajištění podmínek pro zachování populace níže uvedených druhů ptactva. [10] Tab. 2 Chráněné druhy ptactva [10] Chráněné druhy ptactva 1. čáp černý (Ciconia nigra) 2. datel černý (Dryocopus martius) 3. chřástal polní (Crex crex) 4. lejsek malý (Ficedula parva) 5. slavík modráček tundrový (Luscinia svecica 6. sýc rousný (Aegolius funereus) 7. tetřívek obecný (Tetrao tetrix) svecica) Obr. 6 Slavík modráček tundrový [10] Obr. 7 Ptačí oblast Krkonoše [10] Evropsky významná lokalita Krkonoše Dne stanovila vláda České republiky celé území KRNAP včetně jeho ochranného pásma evropsky významnou lokalitu. Předmětem ochrany jsou cenné biotopy, ohrožené rostlinné a živočišné druhy. V EVL Krkonoše se nachází celkem 21 typů stanovišť (viz Tab. 3), 4 druhy rostlin (viz Tab. 4) a 2 druhy živočichů (viz Tab. 5), které jsou cílem ochrany. [10] 7

11 Tab. 3 Evropsky významné lokality - chráněná stanoviště [10] Chráněná stanoviště 1. Evropská suchá vřesoviště 2. Alpínská a boreální vřesoviště 3. *Křoviny s borovicí klečí a pěnišníkem 4. Subarktické vrbové křoviny 5. Silikátové alpínské a boreální trávníky 6. *Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 7. Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 8. Extenzivně sečené louky nížin a podhůří 9. Horské sečené louky 10. *Aktivní vrchoviště 11. Přechodová rašeliniště a třasoviště * označení prioritních biotopů 12. Silikátové sutě horského až niválního 13. stupně Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých útvarů 14. Jeskyně nepřístupná veřejnosti 15. Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 16. Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 17. Středoevropské subalpínské bučiny s javorem a šťovíkem horským 18. *Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 19. * Rašelinný les 20. * Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy 21. Acidofilní smrčiny Obr. 8 Evropsky významná lokalita Krkonoše chráněná stanoviště [10] 8

12 Obr. 9 Alpínská vřesoviště [10] Tab. 4 Evropsky významné né lokality chráněné rostliny [10] Chráněné druhy rostlin 1. *zvonek český (Campanula bo (Campanula bohemica) 2. *všivec krkonošský pravý (Pedicularis sudetica) 3. *svízel sudetský (Galium s 4. *hořeček český (Gentianella bohemica * označení prioritních biotopů (Galium sudeticum) (Gentianella bohemica) Obr. 9 Svízel sudetský [10] Obr. 10 Evropsky významná lokalita Krkonoše chráněné rostliny [10] 9

13 Tab. 5 Evropsky významné lokality chránění živočichové [10] Chráněné druhy živočichů 1. vranka obecná (Cottus gobio) výskyt - Horní Sýtová 2. netopýr pobřežní (Myotis dasycneme) výskyt - Herlíkovické štoly Obr. 11 Vranka obecná [10] Obr. 12 Evropsky významná lokalita Krkonoše chránění živočichové [10] 4. Znak KRNAP Od založení KRNAP, tedy od roku 1963 až do roku 2008 byl znak NP ve tvaru husitské pavézy, což byl husitský čtyřboký dřevěný ochranný štít, který měl symbolizovat ochranu přírody. Hlavním symbolem znaku byl květ hořce tolitovitého, který je chráněnou rostlinou hojně se vyskytující na území Krkonoš. Obr. 13 Znak KRNAP ( ) [26] Obr. 14 Znak KRNAP ( ) [27] V roce 2008 došlo k zásadní změně ve tvaru znaku KRNAP. Místo původního tvaru husitské pavézy, dostalo logo tvar kružnice. Symbolem zůstává květ hořce tolitovitého. Textová část znaku byla doplněna o zkratku M & B, což je zkratka programu Men and Biosphere (Člověk a biosféra), jehož součástí KRNAP je. Barvy znaku jsou odstupňovány od nejsvětlejší k nejtmavší. Nejsvětlejší odstín představuje jaro (počátek, narození). Střední odstín symbolizuje léto (růst, travnaté louky). Nejtmavší odstín zastupuje podzim, zimu (odpočinek a jehličnaté lesy). Tato podoba loga platila v letech [11] 10

14 Dne 17. dubna 2013 začal platit nový znak, který je společný pro oba národní parky, jak na české, tak na polské straně Krkonoš. Společným symbolem se stala Sněžka doplněna dvěma charakteristickými krkonošskými květinami a to hořcem tolitovitým, který byl symbolem obou předchozích znaků KRNAP a zvonkem krkonošským, který neroste nikde jinde na světě. Společný symbol obou NP podtrhuje jednotnost celého území Krkonoš i dlouholetou spolupráci správ obou NP. [12] Obr. 15 Znak KRNAP (současná podoba znaku KRNAP a KPN) [28] 5. Nejvyšší vrcholy KRNAP Na území Krkonoš a současně v celé České republice se tyčí pouze čtyři vrcholy s nadmořskou výškou přesahující 1500 m n.m Mezi tyto nejvyšší hory patří samozřejmě Sněžka (1602 m n.m), dále Luční hora (1555 m n.m), Studniční hora (1554 m n.m) a Vysoké Kolo (1509 m n.m). [8] Obr Mapa nejvyšší vrcholy Krkonoš [29] 5.1 Sněžka Tento vrchol tvaru trojboké pyramidy nacházející cí se ve východní části Krkonoš je se svou nadmořskou výškou 1602 m n.m nejvyšším vrcholem Krkonoš a zároveň nejvyšším vrcholem České republiky. Stýkají se zde hranice České republiky a Polska. Původní název 11

15 této hory byl Pahrbek sněžný, poté byl vrchol nazýván Sněžovka a od roku 1823 nese název Sněžka. Vrchol Sněžky je holý, kamenitý a téměř bez vegetace. Průměrná roční teplota činí pouze 0,2 C. [2] [13] Obr. 16 Sněžka (pohled ze svahu na Muldě) [30] 5.2 Luční hora Tato hora se svou nadmořskou výškou 1555 m n.m je druhým nejvyšším vrcholem Krkonoš a České republiky. Nachází se ve vzdálenosti 4 km východně od Špindlerova Mlýna. Nejedná se o příliš výrazný vrchol. Hora je plochá, rozlehlá a stejně jako Sněžka téměř bez vegetace. Luční hora se nalézá v I. zóně KRNAP.[13] Obr. 17 Luční hora (pohled ze Sněžky) [31] 5.3 Studniční hora Studniční hora je se svou nadmořskou výškou 1554 m n.m třetím nejvyšším vrcholem Krkonoš a naší republiky. S vrcholem Sněžka tvoří údolí Obří důl. Vrchol je holý, zaoblený a porostlý klečí. Vrchol se nachází v I. zóně KRNAP. V zimních měsících se na jižní straně svahu kupí vrstvy sněhu, které svým vzhledem připomínají tvar naší republiky (sněhová pokrývka zde vydrží až do počátku léta). [13] 12

16 Obr. 18 Studniční hora [32] 5.4 Vysoké Kolo Tento vrchol s nadmořskou výškou 1500 m n.m je nejvyšším vrcholem západních Krkonoš a 4. nejvyšším vrcholem Krkonoš a Česka. Vysoké Kolo je hora kupovitého tvaru. V minulých dobách byl vrchol nazýván Krkonoš nebo Velký Šišák. Nachází se ve vzdálenosti asi 5 km od osady Horní Mísečky. Hora se tyčí v I. zóně KRNAP, tudíž není oficiálně přístupná. [13] Obr. 19 Vysoké Kolo [33] 6. Přírodní poměry 6.1 Geologie Do dnešní doby podstoupilo pohoří Krkonoš dlouhý geologický vývoj. V období prvohor vyčnívaly Krkonoše nad hladinu moře. V teplém a vlhkém klimatu druhohor docházelo k chemickému zvětrávání a zarovnání povrchu. Svou horskou podobu získalo toto území v mladších třetihorách, v době vrásnění Alp a Karpat. V tomto období mladších třetihor došlo k výzdvihu Krkonoš a tím i ke zvětšení spádu řek a vytvoření hlubokých horských údolí. Koncem třetihor a počátkem čtvrtohor se výrazně ochladilo, čímž bylo ovlivněno i podnebí Krkonoš. Období čtvrtohor připomínají ledovcové kary, morény a jezera. V současné době je vývoj Krkonoš omezen na říční erozi, sesuvy půdy, řícení skal a mrazové zvětrávání povrchu hornin. 13

17 Z geologického hlediska se tedy jedná o staré hercynské pohoří vzniklé asi před 600 miliony let. Pohoří Krkonoš je tvořeno převážně metamorfity (krystalickými břidlicemi) doplněné hlubinnými (žula) a vzácně i výlevnými vyvřelinami. Typické jsou mohutné protáhlé hory se zaoblenými tvary, severská tundra nacházející se nad horní hranicí lesa, lesnatá horská údolí, která jsou zakončena ledovcovými kary se skalními stěnami. Na hřebenech hor se nacházejí rašeliniště, která se utvářela v období vlhčího a teplejšího klimatu doby poledové. [2] [3] [4] 6.2 Klima Krkonošský národní park se nachází v mírném klimatickém pásu s převažujícím západním větrem proudícím od Atlantiku. Vítr výrazně ovlivňuje zdejší přírodu, obrušuje povrch hornin, přenáší semena, drobné živočichy a plody, rozhoduje o rozložení srážek. Klima je zde vlhké, chladné a silně proměnlivé. V horských oblastech Krkonoš je v podzimních měsících častá teplotní inverze, která trvá i několik týdnů. Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 0 6 C. Ročně spadne cm sněhu, který vydrží na hřebenech hor téměř až do konce května. [4] [14] [15] 6.3 Vodstvo Krkonoše jsou významnou pramennou oblastí. Pramení zde například řeka Labe, Mumlava, Jizera, Úpa. Voda, která je hlavně srážkového původu odtéká z české strany Krkonoš do Severního moře. Z polské strany Krkonoš směřuje voda do řeky Odry a s ní do Baltu. Říční síť tvoří na české straně hor přes 140 vodních toků, na polské straně utváří říční síť pouze 31 vodních toků Největší řekou pramenící na Labské louce v západní části Krkonoš je Labe. Tento evropský veletok pramení ve výšce 1386,6 m n.m Za účelem turistické návštěvnosti byl počátek Labe opatřen skruží (nejedná se přímo o pramen Labe, skutečný pramen je ukryt v nedalekém porostu), v jejíž blízkosti byla postavena zídka vyobrazující erby měst, kterými Labe protéká. Obr. 20 Pramen Labe (turistické stanoviště) [34] 14

18 Na území KRNAP se nachází největší a nejmohutnější vodopády v České republice. Se svou výškou 148 m je nejvyšším vodopádem Pančavský vodopád padající z Pančavské louky do Labského dolu. Druhým nejvyšším vodopádem v České republice je Horní Úpský vodopád nalézající se v severozápadním svahu Úpské jámy. Tento vodopád měří 129 m. Dalšími vodopády, které se nachází v oblasti KRNAP, jsou například Labský vodopád v Labské rokli, Huťský vodopád u Rokytnice nad Jizerou a Mumlavský vodopád u Harrachova (nejvodnatější vodopád ČR). [4] [14] [16] Obr. 21 Pančavský vodopád [35] 6.4 Vegetační výškové stupně Živá příroda Krkonoš je rozdělena do čtyř výškových vegetačních stupňů dle přírodních podmínek (například geologické podloží, větrné proudění, činnost lavin, množství srážek, sněhové podmínky). Nejnižší výškový stupeň je submontánní, ve výšce okolo 1000 m n.m přechází v montánní, v nadmořské výšce 1300 m n.m se začíná objevovat subalpínský a od výšky 1450 m n.m se jedná o vegetační výškový stupeň alpínský. Submontánní stupeň se rozkládá v krkonošském podhůří, na úpatí hor ve výšce m n.m (zabírá asi 50% z celkové rozlohy Krkonoš). Původně zde převažovaly listnaté až smíšené lesy, které byly později vykáceny (malá část těchto lesů se zachovala v údolích okolo potoků a řek) a nahrazeny smrkovou monokulturou, loukami, pastvinami a poli. Montánní stupeň se rozprostírá ve výšce m n. m (zabírá asi 40% celkové plochy Krkonoš). Dříve zde převažovaly smrkové a smíšené lesní porosty, které byly v důsledku těžby dřeva, dolování částečně vykáceny. Od 18. století se tu rozléhají bezlesé horské louky, na kterých se v hojném zastoupení vyskytují vzácné druhy rostlin jako například zvonek krkonošský (jeden se symbolů v novém logu KRNAP), violka sudetská. 15

19 Obr. 22 zvonek krkonošský [36] Obr. 23 violka sudetská [37] Subalpínský výškový stupeň s výškou m n.m se nachází na náhorních plošinách západních a východních Krkonoš (zabírá asi 9,3% z celkového území Krkonoš). V tomto vegetačním výškovém stupni se nachází nejcennější biotopy krkonošské oblasti, mezi které patří klečové porosty, rašeliniště, ledovcové kary. Stromy jsou nahrazeny nízkým porostem (keře, byliny, traviny). Alpínský stupeň se pohybuje ve výšce m n.m (0,7% z celkové plochy Krkonoš), Jedná se o strmé skalní svahy a jámy, které jsou známi jako tzv. krkonošské botanické zahrádky. Tento vegetační výškový stupeň je nazýván lišejníková, travnatá, kamenitá tundra. [17] [18] 6.5 Flóra KRNAP přes svou nevelkou rozlohu oplývá neobvykle bohatou flórou. Nachází se tu přes 1300 druhů kvetoucích rostlin. Mezi nejznámější druhy rostlin patří prvosenka nejmenší, jestřábník alpský, sasanka narcisokvětá, hořec tolitovitý (je jedním ze symbolů ve znaku NP), mochna zlatá, jeřáb krkonošský. Obr. 24 hořec tolitovitý [38] Obr. 25 koniklec jarní [39] Mezi nejohroženější druhy rostlin patří mimo jiné koniklec jarní, rozrazil chudobkovitý, vratička heřmánkolistá, bradáček srdčitý, hadí jazyk. 16

20 Na území KRNAP a jeho ochranného pásma roste 26 památných stromů, kam patří 10 lip, 6 dubů, 3 smrky, 2 jasany a 1 jilm, hrušeň, třešeň, vrba a jedle. [4] [8] [19] 6.6 Fauna Druhová a prostorová rozmanitost živočichů Krkonoš se liší dle vegetačních výškových stupňů. S rostoucí nadmořskou výškou počet zvěře klesá. Nachází se tu přes druhů bezobratlých, počet obratlovců činí 320 z toho téměř 60 savců a 250 ptáků. Mezi nejznámější druhy zvěře patří srnec obecný, jelen evropský (největší savec KRNAP), jezevec lesní, liška obecná, kuna skalní a lesní, linduška luční a horská, tetřívek, káně lesní, konipas horský, zmije, ještěrka živorodá, čolek horský. Obr. 26 jelen evropský [40] Obr. 27 tetřev hlušec [41] Mezi nejohroženější a nejvzácnější druhy živočichů patří například tetřev hlušec, jeřábek lesní, sokol stěhovavý, pěvuška podhorní, kulík hnědý, slavík modráček tundrový, ledňáček říční. Krkonošskou flóru a faunu nejvíce ohrožují vlivy průmyslových imisí, odvodňování a přehnojování podhorských luk a mokřadů, zvyšování kyselosti vodních toků, rozsáhlá výstavba a s ní související zábor zemědělské půdy, intenzivní turistický ruch. [4] [20] [21] Závěr Cílem předložené semestrální práce je seznámení čtenáře s nejstarším národním parkem České republiky, a tedy Krkonošským národním parkem. Práce podává základní informace, které jsou v některých případech pro názornost doplněny ilustracemi. Informace jsou rozčleněny do jednotlivých kapitol, podkapitol. Největší část práce je věnována ochraně přírody chráněné druhy rostlin a živočichů, unikátní ekosystémy. 17

21 Seznam použitých zdrojů Knihy [1] PATZELT, Zdeněk. Národní parky České republiky. Praha: Granit, s.r.o, ISBN [2] SOUKUP, Vladimír a Petr DAVID. Velká cestovní kniha: Česká republika. Praha: Marco Polo, ISBN [3] SÝKORA, Bohuslav. Krkonošský národní park. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, DT [4] ŠTURSA, Jan. Krkonoše: Národní park České socialistické republiky. Hradec Králové: Kruh, ISBN Webové zdroje [5] Krkonošský národní park a jeho historie. Správa Krkonošského národního parku [online] [cit ]. Dostupné z: [6] Významná data Krkonošského národního parku. Správa Krkonošského národního parku. [online] [cit ]. Dostupné z: krnap/ [7] Krkonoše/Karkonosze přeshraniční biosférická rezervace UNESCO. Správa Krkonošského národního parku [online] [cit ]. Dostupné z: rezervace-unesco/ [8] Krkonoše: Multimediální encyklopedie. Zajímavá čísla o Krkonošském národním parku [online]. [cit ]. Dostupné z: [9] Plán péče o Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo Správa Krkonošského národního parku [online] [cit ]. Dostupné z: [10] Natura 2000 v Krkonoších. Správa Krkonošského národního parku [online] [cit ]. Dostupné z: [11] Krkonoše mají nová znak. Zmizela husitská pavéza. Aktuálně.cz [online] [cit ]. Dostupné z: [12] KRNAP má nové logo, bude společné pro ČR i Polsko. Příroda.cz [online] [cit ]. Dostupné z: [13] Vrcholy v Krkonoších. Hory-krkonoše.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 18

22 [14] Krkonoše: nejvyšší pohoří České republiky. ITRAS [online] [cit ]. Dostupné z: [15] Podnebí. Správa Krkonošského národního parku [online] [cit ]. Dostupné z: [16] Vodopis. Správa Krkonošského národního parku [online] [cit ]. Dostupné z: [17] Krkonošský národní park - KRNAP. Příroda.cz [online] [cit ]. Dostupné z: [18] Flóra a vegetace. Správa Krkonošského národního parku [online] [cit ]. Dostupné z: [19] Flóra Krkonoš. Krkonoše - multimediální encyklopedie [online]. [cit ]. Dostupné z: [20] Fauna Krkonoš. Správa Krkonošského národního parku [online] [cit ]. Dostupné z: [21] Fauna Krkonoš. Krkonoše - multimediální encyklopedie [online]. [cit ]. Dostupné z: Webové zdroje obrázky [22] Úpské rašeliniště. ITRAS [online]. [cit ]. Dostupné z: [23] Mapa území KRNAP. Mapy.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: &qp= _ _ _ _6&d=firm_363261_0_1&l=16 [24] Zóny KRNAP, ochranné pásmo. Krkonošský národní park [online]. [cit ]. Dostupné z: [25] I. zóna národního parku. Aktuálně.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: cid= [26] Znak KRNAP ( ). Font [online]. [cit ]. Dostupné z: [27] Znak KRNAP ( ). Aktuálně.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: [28] Znak KRNAP (současná podoba znaku KRNAP a KPN). Česká pozice [online]. [cit ]. Dostupné z: [29] Mapa nejvyšší vrcholy Krkonoš. Mapy.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: 19

23 [30] Sněžka (pohled ze svahu na Muldě). Wikipedia [online]. [cit ]. Dostupné z: BEkou.JPG [31] Luční hora (pohled ze Sněžky). Wikipedia [online]. [cit ]. Dostupné z: [32] Studniční hora. idnes.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: _igcechy_tom [33] Vysoké kolo. ceskehory.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: [34] Pramen Labe (turistické stanoviště). Vrcholky hor [online]. [cit ]. Dostupné z: [35] Pančavský vodopád. itras [online]. [cit ]. Dostupné z: [36] Zvonek krkonošský. Botany.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: / [37] Violka sudetská. Botany.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: [38] Hořec tolitovitý. BioLib.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: [39] Koniklec jarní. Botany.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: [40] Jelen evropský. Příroda.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: [41] Tetřev hlušec. Botany.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: 20