Energetická bilance pìstování cukrové øepy

Transkript

1 Energetická bilance pìstování cukrové øepy ENERGY BALANCE OF SUGAR BEET GROWING František Hnilièka, Jaroslav Urban, Josef Pulkrábek, Helena Hnilièková Èeská zemìdìlská univerzita v Praze Energetické bilance jsou jednou z metod hodnocení výrobních procesù nejenom zemìdìlské prvovýroby. Metoda energetické bilance je založena na srovnávání vstupù energií do výroby s energetickými výstupy. Energetické vstupy jsou pøedstavovány souborem všech energií využívaných a spotøebovaných ve výrobním procesu (1). Podle PREININGERA (2, 3) lze energii vkládanou do zemìdìlské výroby rozdìlit do dvou èástí, kdy první èást je pøedstavována energií pøímou, tj. bezprostøednì spotøebovanou pøi výrobì. Jedná se o energii motorových paliv, paliv k ohøevùm, energii tepelnou z centrálních zdrojù, energii elektrickou a živou lidskou práci. Druhou èástí je nepøímá (dodatková), která je pøedstavována energií vloženou do výrobních prostøedkù a materiálù mimo vlastní zemìdìlský výrobní proces (zpravidla Tab. I. Varianty pokusu Technologi e Insekticidní moøení osiva Listová hnojiva Regulátory rùstu pøed jeho zahájením), tedy obsažená ve zhmotnìlé práci. Jedná se o energii na výrobu zemìdìlské techniky, chemických prostøedkù a osiv, na realizaci zúrodòovacích opatøení (závlahy, meliorace) a na zemìdìlskou výrobu. Dále sem mohou být zahrnuty režijní energetické spotøeby (nesouvisející bezprostøednì s výrobním procesem). Jednu z možných dalších charakteristik energií uvádìjí BO- HATERET A CRACALEANU (4), kteøí konstatovali, že energetická rovnováha se skládá z pøímo aktivní ( lidské, zvíøecí, elektrotechniky, teploty, sluneèního záøení), dále z nepøímo aktivní ( semen, pesticidù, umìlých hnojiv) a pasivní ( získané z vylepšených strojù). Tato práce se zamìøila na stanovení dílèích a celkových energetických vstupù a na hodnocení energetické bilance pìstování cukrové øepy ve dvou rozdílných technologiích pìstování standardní a intenzivní. Stanovení energetické bilance pìstování polních plodin je vhodné i pro jejich nepotravináøské využití, napø. na bioetanol Fungicid nebo bionaftu (5, 6, 7, 8). I. II. intenzivní standardní Gaucho F uradan Materiál a metoda I. II. intenzivní standardní Gaucho F uradan V letech byly zakládány maloparcelkové pokusy na Výzkumné stanici FAPPZ ÈZU Praha v Èerveném Újezdì (okres Praha-západ). Tato lokalita spadá do oblasti mírnì teplé, klimatického okrsku mírnì suchého. ná teplota za vegetaèní období je 13,9 o C, prùmìrný vegetaèní úhrn srážek èiní 361 mm. V pokusu byly použity dvì odrùdy; odrùda tolerantní k rizománii a støednì odolná vùèi napadení skvrnatièkou Cercospora beticola a odrùda bez tolerance k chorobám. Každá odrùda byla pìstována standardní (insekticidní moøení osiva Furadanem úèinná látka carbofuran 30 g.vj 1 ) a intenzivní (insekticidní moøení osiva pøípravkem Gaucho úèinná látka imidacloprid 90 g.vj 1 ; listové hnojivo 2 ; regulátor rùstu 2 ; fungicid 1 ) pìstitelskou technologií. Na pokusném stanovišti nebyl aplikován chlévský hnùj. Varianty pokusu znázoròuje tab. I. Každá varianta byla 4 opakována. Velikost jedné sklizòové parcelky byla 12 m 2. Energetické vstupy byly propoèteny z normativních spotøeb nafty, kwh apod. Hodnoty energetických vstupù a použité technologie pìstování odpovídají bìžným normám doporuèovaným pro pìstování cukrové øepy. 260 LCaØ 125, è. 9-10, záøí-øíjen 2009

2 HNILIÈKA, URBAN, PULKRÁBEK, HNILIÈKOVÁ: Energetická bilance pìstování cukrové øepy Energetické hodnocení vychází z metodických pokynù PREININGERA (3). V uvedených hodnotách je zahrnuta jak pøímá, tak nepøímá složka energetických vstupù. Energetické výstupy jsou uvažovány jako brutto hlavního a vedlejšího produktu. Energetické výstupy byly získány kalorimetrickým stanovením obsahu v sušinì (9). K pokusùm byl použit suchý, spalný adiabatický kalorimetr MS 10A, nìmecké firmy Laget. Ke statistickému zpracování výsledkù byl použit statistický program Statistica, verze 6.1 Cz, statistická metoda ANOVA, na hladinì významnosti a=0,05. Z vyhodnocení poèasí v lokalitì Èerveného Újezdu dle metodiky WMO vyplývá, že se pokusné roèníky teplotnì a srážkovì odchylovaly od normálu. Výjimkou byl rok, který byl v rámci teplého pùlrokù hodnocen teplotnì (Dt +0,4 o C) i srážkovì (80 % normálu) jako normální. V roce bylo období od dubna do záøí (tj. teplý pùl- Tab. II. Pøímé a nepøímé energetické vstupy pøi pìstování øepy cukrové (GJ.ha 1 ) Technologie PHM pøímé lidská práce 1 Energetické vstupy do výroby (GJ.ha strojù chem. látek nepøímé Z tab. III. vyplývá, že nejvyšší podíl na celkových energetických vstupech má z pøímých vstupù lidská práce. Podíl lidské práce na celkových energetických vstupech standardní technologie byl 24,52 % a u intenzivní technologie pìstování 25,82 %. Z nepøímých energetických vstupù má na celkových vstupech nejvyšší podíl strojù a chemických látek. Podíl strojù na celkových energetických vstupech byl 22,38 % (standardní technologie) a 20,85 % (intenzivní technologie). V pøípadì dodaných chemických látek èinilo jejich zastoupení 18,01 % pro standardní technologii a 20,14 % pro intenzivní technologii. ERDAL ET AL. (10) dále uvádìjí, že z celkových energetických nákladù mají nejvyšší podíl umìlá hnojiva 49,33 % a pohonných hmot 24,16 %. Z výsledkù uvedených v tab. III. vyplývá, že podíl pohonných hmot a maziv na celkových nákladech u standardní technologie byl 21,37 % a u chemických látek èinil 18,01 %. V pøípadì intenzivního pìstování cukrové øepy byl podíl PHM 19,92 % a chemických látek 20,14 %. Ze získaných výsledkù je patrné, že v podmínkách Turecka je vyšší spotøeba PHM a agrochemikálií v porovnání s Èeskou republikou. Podle výsledkù FECENKA, ŠOLTYSOVÉ (14) èiní podíl fosilních paliv na celkové energii 22,27 až 24,20 %. To je více, než hodnoty, které byly stanoveny v tureckých pokusech. Uvedené rozdíly jsou patrnì dány rozdílnou technologií a úrovní pìstování. Podle KOGA (13) èiní pøi intenzivní technologii pìstování cukrové øepy v Japonsku podíl agrochemikálií 25 až 43 %, kdežto v pøípadì našich výsledkù byl podíl pouze 20,14 %. Získané výsledky souètu celkových pøímých energetických vstupù do výroby (lidská práce a PHM) 45,74 % (intenzivní technologie) a 45,89 % (standardní technologie) odpovídají závìrùm STRAŠILA A ŠIMONA (15). Tito autoøi uvádí pøímé energetické vstupy jako 48 % z celkových energetických vstupù. Z tab. II. je patrné, že celkové energetické vstupy jsou vyšší u varianty s intenzivní agrotechnikou. Uvedený rozdíl pøedstavuje 3,41 GJ.ha 1 (tj. 7,3 %) ve srovnání se standardními agro- ) o sivo org. hnojiva prac. operace celkové 9,98 12,94 10,45 10,09 2,16 0 4,49 50,11 9,98 11,45 10,45 8,41 2,16 0 4,25 46,70 (% tech. standard.) 113,01 119, ,64 107,30 Tab. III. Podíl pøímých a nepøímých energetických vstupù pøi pìstování øepy cukrové Technologie rok, který je ve vztahu k dosahovanému výnosu a kvalitì cukrovky rozhodující) teplotnì (Dt +1,1 o C) i srážkovì (133 % normálu) silnì nadnormální. Naprosto odlišný byl pokusný rok, který byl v rámci teplého pùlroku hodnocen teplotnì jako mimoøádnì nadnormální (Dt +1,8 o C), srážkovì však podnormální (61 % normálu). Z pokusnického hlediska mùžeme tedy konstatovat, že jsme ve sledovaných pokusných letech ( ) mìli zastoupen rok jak srážkovì normální (), tak silnì nadnormální () i podnormální (). Výsledky a diskuse Energetické vstupy a výstupy pøi pìstování cukrové øepy Energetické vstupy, které byly zapoèteny pøi pìstování cukrové øepy, jsou uvedeny v tab. II., ve které jsou zahrnuty jak pøímé, tak nepøímé energetické vstupy. Podle ERDALA ET AL. (10) èinily celkové energetické vstupy na pìstování cukrové øepy v Turecku 39,69 GJ.ha 1. Podle HACISEFEROGULLARIHO ET AL. (11) jsou celkové energetické vstupy na pìstování cukrové øepy 19,76 GJ.ha 1 a podle TZILIVAKISE ET AL. (12) jsou ve Velké Británii celkové energetické vstupy ve výši 21,40 GJ.ha 1. Celkové energetické vstupy uvedené výše zmínìnými autory byly nižší, než námi zjištìné hodnoty. Uvedené rozdíly jsou patrnì dány rozdílnou pìstitelskou technologií. KOGA (13) ve své práci uvádí, že pøi intenzivní technologii pìstování cukrovky v Japonsku je energetický vklad chemických látek a strojù 24,38 +0,35 GJ.ha 1 a PHM, strojù a pracovních operací 32,97 +0,35 GJ.ha 1. Z tab. II. je patrné, že energetický vklad chemických látek a strojù je nižší, nebo námi stanovená hodnota byla 20,54 GJ.ha 1. Rovnìž v pøípadì souètu energetického vkladu PHM, strojù a pracovních operací byly zjištìny hodnoty nižší (24,92 GJ.ha 1 ), než ve své práci uvádí KOGA (13). PHM pøímé lidská práce Energetické vstupy do výroby strojù chem. látek nepøímé (%) o sivo org. hnojiva prac. operace celkové 19,92 25,82 20,85 20,14 4,31 0 8,96 21,37 24,52 22,38 18,01 4,62 0 9,10 LCaØ 125, è. 9-10, záøí-øíjen

3 Tab. IV. Energetická produkce cukrové øepy Technologi e Celá rostlina 1 Energetická produkce (GJ.ha 1 784,12 727, ,20 816,51 251, , ,10 635, , ,91 538, , ,12 711, ,04 781,45 232, ,85 916,09 486, , ,55 476, , ,78 683, ,29 758,91 270, , ,43 617, , ,71 523, , ,21 629, ,93 788,53 311, ,97 915,71 497, , ,15 479, ,67 intenzivní technologie 1 276,31 531, ,91 standardní technologie 1 091,35 478, ,50 Celkový prùmìr 1 183,83 504, ,21 Tab. V. Vliv roèníku na energetickou produkci cukrové øepy 1 Energetická produkce (GJ.ha technickými zásahy. Toto zvýšení je dáno vyšším zastoupením lidské práce na jednotlivé pracovní operace a vyšším podílem dodaných chemických látek do výroby. Získané hodnoty celkových energetických vstupù na pìstování cukrové øepy jsou srovnatelné s výsledky, které jsou v literárních pramenech uvádìny ve výši 48,27 GJ.ha 1. Oproti tomu HRUŠKA, JANÍÈEK (16) a ÈISLÁK, HEIDI (17) uvádí celkové energetické vstupy ve výši 37,75 GJ.ha 1 a 45,65 GJ.ha 1. Energetické vstupy jsou v Nìmecku podle KUESTERSE, LAMELA (18) ve výši 7,5 GJ.ha 1 (bez hnojení dusíkem) až 16 GJ.ha 1 (dávka dusíku èinila 230 kg). Námi získané hodnoty byly vyšší. Tento rozdíl je patrnì zpùsobený zmìnami v pìstitelské technologii. Energetické výstupy rostlinné produkce je možné stanovovat rùznými metodami. Nejpoužívanìjší metodou stanovování energetického obsahu organické biomasy je metoda spalné kalorimetrie. Principem této metody je úplné spálení vzorku v kyslíkové atmosféøe a výstupem je stanovení spalného tepla ) ) Celá rostlina 1 650,81 688, ,86 786,35 266, , ,33 559, ,43 (brutto èi netto ) v jednotce sušiny analyzovaného vzorku. Pøi pøepoètu akumulované v hlavním a vedlejším produktu cukrové øepy na jednotku plochy je možné konstatovat, že energetická produkce hlavního produktu (bulvy) se pohybovala v intervalu hodnot od 758,91 GJ.ha 1 (, intenzivní technologie, ) do 1 784,12 GJ.ha 1 (, intenzivní technologie, ), jak dokládá obr. 1. Uvedené hodnoty brutto hlavního produktu pøepoètené na jednotku plochy byly vyšší než uvádí v netto energii HACISEFEROGULLARI ET AL. (11) a ve výnosu bulev BORECKÁ ET AL. (19). Tento rozdíl je dán jednak tím, že obsah v jednotce sušiny byl vyšší, než tito autoøi uvádìjí, a dále prùmìrný hektarový výnos bulev byl v našich pokusech 73,15 t, tedy výraznì vyšší. Podle tìchto autorù byl prùmìrný hektarový výnos bulev cukrové øepy v pokusných letech 48,33 t. Množství vyprodukované vedlejšího produktu (chrást) bylo v rozpìtí hodnot 232,41 GJ.ha 1 (, standardní technologie, ) až 727,08 GJ.ha 1 (, intenzivní technologie, ), viz. obr. 2. Stanovené hodnoty energetické produkce hlavního a vedlejšího produktu se pohybují v intervalu hodnot, které napø. pro porost bahijské trávy uvádìjí HIRATA ET AL. (20). Energetická produkce hlavního produktu cukrové øepy je vyšší než u pšenice, jeèmene ozimého a øepky (7) a rovnìž vyšší než dvì až osm seèí kostøavy rákosovité (21). Statisticky prùkazné diference na hladinì významnosti a=0,05 vypoètené metodou Tukeyova HSD testu jsou uvedeny na obr. 3. Z nìho je patrné, že energetická produkce hlavního produktu nebyla prùkaznì ovlivnìna použitou odrùdou. U odrùdy se energetická produkce hlavního produktu pohybovala v rozmezí hodnot 758,91 GJ.ha 1 (intenzivní technologie, ) až 1 672,78 GJ.ha 1 (intenzivní technologie, ). U odrùdy byl interval hodnot energetické produkce bulev od 781,45 GJ.ha 1 (intenzivní technologie, ) do 1 784,12 GJ.ha 1 (standardní technologie, ). V pøípadì hodnocení vlivu odrùdy na energetickou produkci vedlejšího produktu je možné také konstatovat neprùkazný vliv odrùdy na tuto charakteristiku, jak je doloženo na obr. 4., i pøesto, že prùmìrná energetická produkce odrùdy èinila 507,41 GJ.ha 1 a odrùdy 501,76 GJ.ha 1. K obdobným výsledkùm dospìli pøi hodnocení obsahu v rostlinách cukrovky URBAN ET AL. (22). Energetická produkce byla vyšší než ve své práci uvádí KOGA (13). Tento autor uvádí, že energetická produkce cukrové øepy je 346,1 GJ.ha 1. Tento rozdíl je patrnì dán nejenom výší výnosu hlavního produktu, ale také obsahem na jednotku sušiny. Technologie pìstování cukrové øepy významnì ovlivnila výši brutto pøepoètené na jednotku plochy za jednotku èasu u hlavního (bulvy) i vedlejšího (chrást) produktu. Z obr. 5. a obr. 6. je patrné, že vyšší hodnoty byly vždy dosaženy u intenzivního zpùsobu pìstování ve srovnání se standardní technologií. V pøípadì hlavního produktu došlo k navýšení brutto v prùmìru o 16,95 %, tedy na prùmìrnou hodnotu 1 276,31 GJ.ha 1 a u vedlejšího produktu o 11,05 % (tj. na prùmìrnou hodnotu 531,01 GJ.ha 1 ). Nejvýraznìji se na energetické produkci hlavního a vedlejšího produktu cukrové øepy projevil vliv roèníku (obr. 1. a 2.), kdy prùkaznì nejnižší hodnoty byly získány v roce ve srovnání s dalšími pokusnými roky. V tomto roce èinila prùmìrná energetická produkce bulev cukrovky 786,35 GJ.ha 1 a chrástu 266,05 GJ.ha 1, jak je doloženo v tab. V. Na stranì 262 LCaØ 125, è. 9-10, záøí-øíjen 2009

4 HNILIÈKA, URBAN, PULKRÁBEK, HNILIÈKOVÁ: Energetická bilance pìstování cukrové øepy druhé nejvyšší hodnoty energetické produkce bulev a chrástu byly získány v roce, kdy prùmìrná hodnota brutto bulev byla 1 650,81 GJ.ha 1 a chrástu 688,06 GJ.ha 1. Prùkazné diference je možné nalézt také pøi srovnání roku s pøedcházejícími pokusnými roky. V posledním sledovaném roce () byla prùmìrná hodnota brutto bulev 1 114,33 GJ.ha 1 a chrástu 559,09 GJ.ha 1. Obr. 1. Vliv roèníku na energetickou produkci hlavního produktu Mìrná spotøeba Jedním z ukazatelù efektivnosti vstupù pro vytvoøení koneèné produkce je mìrná spotøeba. Mìrná spotøeba pøedstavuje podíl celkové spotøeby na jednotku koneèné produkce (brutto ). Mìrná spotøeba pro hlavní produkt byla v rozmezí hodnot od 0,028 (, intenzivní technologie, ) do 0,066 (, intenzivní technologie, ) a pro vedlejší produkt 0,066 (, standardní technologie, ) až 0,20 (, standardní technologie, ), viz. tab. VI. Mìrná spotøeba pro hlavní produkt v jednotlivých pokusných letech je ve vzestupném poøadí následující: 0,029 () 0,045 () 0,062 (). Obdobná situace je i v pøípadì vedlejšího produktu, kdy nejnižší prùmìrná hodnota mìrné spotøeby byla stanovena v roce (0,071) a nejvyšší v roce (0,18). Pøi hodnocení vlivu použité technologie pìstování na mìrnou spotøebu je možné konstatovat, že v pøípadì intenzivního pìstování cukrovky je mìrná spotøeba pro bulvy nižší (0,048) ve srovnání se standardní technologií (0,052). Toto snížení pøedstavuje 7,69 %. Použitá technologie významnì neovlivnila mìrnou spotøebu vypoètenou z produkce chrástu, nebo u obou technologií byla tato charakteristika ve výši 0,13. Energetická efektivnost Obr. 2. Vliv roèníku na energetickou produkci vedlejšího produktu Obr. 3. Vliv odrùdy na energetickou produkci hlavního produktu Další z metod energetického hodnocení výroby je energetická efektivnost, jenž udává kolik vytvoøí plodina na jednotku energetického vstupu. Energetická efektivnost pìstování cukrové øepy byla v intervalu hodnot od 21,71 jednotek (, standardní technologie, ) do 50,11 jednotek (, intenzivní technologie, ). Získané hodnoty energetické efektivnosti jsou srovnatelné s výsledky Kuesterse, Lamela (18), kteøí konstatují, že pøi dodání 230 kg dusíku na hektar je energetická efektivnost 29. Podle TORNERA (23) je energetická efektivnost ve Švédsku mezi 7 až 11. Uvedený rozdíl je patrnì zpùsoben tím, že obsah v 1 g sušiny hlavního a vedlejšího produktu je vyšší, než uvádí literární zdroje LCaØ 125, è. 9-10, záøí-øíjen

5 Obr. 4. Vliv odrùdy na energetickou produkci vedlejšího produktu Obr. 5. Vliv technologie pìstování na energetickou produkci hlavního produktu a dále byl výraznì vyšší prùmìrný výnos bulev (73,15 t.ha 1 ) i chrástu. Tento závìr je v souladu s prací Tornera (23), který uvádí, že dùležitými faktory v energetické rovnováze jsou úroveò výnosù a energetický vklad ve formì PHM a agrochemikálií. Hodnoty energetické efektivnosti celkové produkce jsou uvedeny v tab. VII. Z ní je patrný pozitivní vliv intenzivního systému pìstování cukrovky (24) ve srovnání se standardní technologií, nebo na jednotku dodané bylo získáno v prùmìru ze všech sledovaných let a odrùd 45,28 jednotek oproti 33,61 jednotkám v pøípadì standardního pìstování. Tento rozdíl pøedstavuje navýšení o 36,05 %. Získaný výsledek je v rozporu se závìry HALLA (25), OLSONA (26), PIMENTALA ET AL. (27) a VENTURI A VENTURI (28), kteøí konstatují, že se vzrùstající intenzifikací rostlinné výroby se energetická efektivnost rostlinné produkce snižuje. Naopak je v souladu s výsledky ERDA- LA ET AL. (10), který uvádí, že vyšší spotøeba zvyšuje výnos. Na dodateèné energetické vklady do výroby pøíznivìji reagovala tolerantní odrùda ve srovnání s odrùdou netolerantní, kdy odrùda mìla energetickou efektivnost 40,42 jednotek a odrùda 38,72 jednotek. Statisticky nejvyšších hodnot energetické efektivnosti pìstování cukrové øepy bylo dosaženo v roce, kdy prùmìrná hodnota èinila 48,31 jednotek a nejnižších v roce. V tomto roce byla prùmìrná energetická efektivnost 34,42 jednotek. Závìr Obr. 6. Vliv technologie pìstování na energetickou produkci vedlejšího produktu Na základì vypoètených hodnot energetické bilance pìstování cukrové øepy se jako energeticky efektivnìjší jeví používání intenzivní technologie pìstování i pøesto, že jsou zde vyšší dodateèné vklady do výroby. Tyto vyšší dodateèné vklady do výroby však zvýší koneènou energetickou produkci biomasy z jednotky plochy, a tím se zvýší i energetická efektivnost výroby. Tato práce byla zpracována na základì výsledkù øešení výzkumného zámìru MSM Souhrn V letech byly založeny maloparcelkové pokusy na Výzkumné stanici FAPPZ ÈZU Praha v Èerveném Újezdì. Do pokusu byly zaøazeny dvì odrùdy cukrovky ( a ), které byly pìstovány standardní a intenzivní pìstitelskou technologií. Ze získaných výsledkù energetické bilance je patrné, že obsah hlavního produktu (bulvy) se pohyboval v intervalu hodnot 264 LCaØ 125, è. 9-10, záøí-øíjen 2009

6 HNILIÈKA, URBAN, PULKRÁBEK, HNILIÈKOVÁ: Energetická bilance pìstování cukrové øepy Tab. VI. Mìrná spotøeba Tab. VII. Energetická efektivnost pìstování cukrové øepy Technologi e Mìrná spotøeba Technologi e Celá rostlina Energetická efektivnost cukrovky 0,028 0,069 35,60 14,51 50,11 0,061 0,199 16,29 5,02 50,11 0,035 0,079 28,38 12,68 41,06 0,041 0,116 26,76 10,74 47,09 0,029 0,066 34,22 15,25 49,47 0,060 0,201 16,73 4,98 21,71 0,051 0,096 19,62 10,41 30,02 0,047 0,121 23,52 10,21 33,73 0,030 0,073 33,38 13,64 47,02 0,066 0,185 15,14 5,41 47,02 0,042 0,081 24,02 12,32 36,34 0,046 0,113 24,18 10,46 43,46 0,030 0,074 33,15 13,48 46,64 0,059 0,150 16,88 6,67 23,55 0,051 0,094 19,61 10,65 30,26 0,047 0,106 intenzivní technologie 0,048 0,129 standardní technologie 0,052 0,128 Celkový prùmìr 0,050 0,128 23,21 10,27 33,48 intenzivní technologie 25,47 10,60 45,28 standardní technologie 23,37 10,24 33,61 Celkový prùmìr 24,42 10,42 39,44 od 758,91 GJ.ha 1.rok 1 (, intenzivní technologie, ) do 1 784,12 GJ.ha 1.rok 1 (, intenzivní technologie, ). Mìrná spotøeba pro hlavní produkt byla v rozmezí hodnot od 0,028 (, intenzivní technologie, ) do 0,066 (, intenzivní technologie, ) a pro vedlejší produkt 0,066 (, standardní technologie, ) až 0,20 (, standardní technologie, ). Energetická efektivnost pìstování cukrové øepy byla v intervalu hodnot od 21,71 jednotek (, standardní technologie, ) do 50,11 jednotek (, intenzivní technologie, ). Na základì vypoètených hodnot energetické bilance pìstování cukrové øepy se jako energeticky efektivnìjší jeví používání intenzivní technologie pìstování i pøesto, že jsou zde vyšší dodateèné vklady do výroby. Tyto vyšší dodateèné vklady do výroby však zvýší koneènou energetickou produkci biomasy z jednotky plochy, a tím se zvýší i energetická efektivnost výroby. Klíèová slova: cukrová øepa, energetická bilance, technologie pìstování, mìrná spotøeba, energetická efektivnost. Literatura 1. ZENTNER R. P. ET AL.: Energy considerations of crop rotations in south-western Saskatchevan. Canadien Agricultural Engineering, 26, 1984 (1), s PREININGER M.: Energetické hodnocení výrobních procesù v rostlinné výrobì. Závìreèná zpráva ÚVSH Praha, PREININGER M.: Energetické hodnocení výrobních procesù v rostlinné výrobì. Metodika ÚVTIZ, è. 7, BOHATERET V., CRACALEANU M.: Studiu privind eficienta energetica la citeva culturi de cimp. Cercetari Agronom. Moldava, 22, 1989 (2), s GOOR F., DUBUISSON X., JOSSART J. M.: Suitability, environmental impact and energy balance of some energy crops in Belgium. Cahiers-Agricultures, 9, 2000 (1), s CHOCHOLA J.: Ekonomické aspekty pìstování øepy na bioetanol. Listy cukrov. øepaø., 123, 2007 (7/8), s PRZYBYL J.: Porownanie technologii zbioru burakow cukrowych w aspekcie sposobu wykorzystania lisci. Zeszyty-Problemowe- Postepow-Nauk-Rolniczych (416), s PULKRÁBEK J. ET AL.: Konkurenceschopnost produkce a ekonomika plodin využitelných pro výrobu bioetanolu. Listy cukrov. øepaø., 123, 2007 (7/8), s ÈSN ISO 1928 Tuhá paliva Stanovení spalného tepla kalorimetrickou metodou v tlakové nádobì a výpoèet výhøevnosti. Èeský normalizaèní institut, Praha, ERDAL G. ET AL.: Energy use and economical analysis of sugar beet production in Tokat province of Turkey. Energy, 32, 2007 (1), s HACISEFEROGULLARI H., ACAROGLU M., GEZER I.: Determination of the energy balance of the sugar beet plant. Energy Sources, 25, (1), s TZILIVAKIS J. ET AL.: Environmental impact and economic assessment for UK sugar beet production systems. Agriculture Ecosystems & Environment, 107, 2005 (4), s KOGA N.: An energy balance under a conventional crop rotation system in northern Japan: Perspectives on fuel ethanol production from sugar beet. Agriculture, Ecosystems & Environment, 125, 2008 (1-4), s FECENKO J., ŠOLTYSOVÁ, B.: The energy efficiency of sugar beet cultivation. Rostlinná výr., 47, 2001 (1), s STRAŠIL Z., ŠIMON J.: Energetické bilance u zavlažované ozimé pšenice v rùzných typech osevních postupù. Rostlinná výr., 37, 1991 (9/10), s LCaØ 125, è. 9-10, záøí-øíjen

7 16. HRUŠKA L., JANÍÈEK J.: Energetická úèinnost nìkterých plodin v kukuøièném výrobním typu. Rostlinná výr., 28, 1982 (11), s ÈISLÁK V., HEIDI A.: Bilance vstupov a výstupov v závlahách. Meliorace, 20, 1984 (1), s KUESTERS J., LAMMEL J.: Investigations of the energy efficiency of the production of winter wheat and sugar beet in Europe. European Journal of Agronomy, 11, 1999 (1), s BORECKÁ O. ET AL.: Statistická roèenka ÈSÚ, Scientia, HIRATA M., SUGIMOTO Y., UENO M.: Produktivity and energy efficiency of Bahigrass (Paspolum notatum Flugge) pasture. I. Energy mass of plant and liter, net primary production, and efficiency for solar energy utilisation. Bulletin of the Fakulty of Agriculture, Mijasaki University, 36, 1989 (1), s SPASOV V. P., KORNYŠEV D. S.: Accumulation of solar energy by plants and energetic nutritive value of tall fescue (Festuca arundinacea Schreb.) at different cutting frequencies. In Proc. XVI International Grassland Congress, 4 11 October 1989, Nice, France. Association Francoise pour la production fourragere, Versailles, France, 1989, s URBAN J., HNILIÈKA F., PULKRÁBEK J.: Obsah v bulvách a chrástu cukrové øepy. Listy cukrov. øepaø., 121, 2005 (9/10), s TORNER L.: Energy balance for sugar beet growing: influence of nutriet efficiency and level of mechanisation. In Proc. the 60 th IIRB Congress. Cambridge, 1 3 July 1997, s CANDRÁKOVÁ E. ET AL.: Úèinok povetrnostných podmienok, mašta¾ného hnoja a biokalu na produkciu repy cukrovej. Listy cukrov. øepaø., 124, 2008 (5/6), s HALL O. D.: Solar energy conversion through biology could it be a practical energy source? Fuel, 1978, s OLSON R. A.: Fertilisers for food production vs. Energy needs and environmental duality. Ecotoxicology and environmental safety, 1, 1977, s PIMENTAL D. ET AL.: Food production and the energy cisis. Science, 182, 1973, s VENTURA P., VENTURA G.: Analysis of energy comparison for crops in European agricultural systems. Biomass and Bioenergy, 25, (3), s Hnilièka F., Urban J., Pulkrábek J., Hnilièková H.: Energy balance of sugar beet growing During small plot trials were established at the experimental station of University of Life Sciences in Prague in Èervený Újezd. Two sugar beet cultivars were included in the experiment ( and ), which were grown by standard and intensive growing technology. Obtained results of energy balance show, that energy content of the main product (root) ranged from GJ.ha 1.year 1 (, intensive technology, ) to GJ.ha 1.year 1 (, intensive technology, ). Specific energy consumption for the main product ranged from (, intensive technology, ) to (, intensive technology, ) and for minor product from 0,066 (, standard technology, ) to 0.20 (, standard technology, ). Energetic efficiency of sugar beet growing ranged from units (, standard technology, ) to units (, intensive technology, ). Based on calculated values of energetic balance of sugar beet growing the intensive technology seems to be energetically more effective, even though that there are higher additional inputs into production. But these higher additional inputs into production increase final energetic production of biomass from area unit, which increases energetic efficiency of production. Key words: sugar beet, energy balance, growing technology, specific energy consumption, energy efficiency. Kontaktní adresa Contact address: Ing. František Hnilièka, Ph. D., Èeská zemìdìlská univerzita, Fakulta agrobiologie, potravinových a pøírodních zdrojù, Katedra botaniky a fyziologie rostlin, Kamýcká 129, Praha 6 Suchdol, Èeská republika, hnilicka@af.czu.cz