IČO Natura pro Město Jablunkov, zakázka č.:

Transkript

1 AQUATEST a. s. Geologická 4, Praha 5 IČO zapsána v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze, oddíl B, vložka 1189 Kód zakázky: Popis zakázky: Natura pro Město Jablunkov, zakázka č.: dle 45i z.č. 114/1992 Sb. - hodnocení vlivů nového územního plánu města Jablunkov na lokality soustavy Natura 2000 Pořadové č.: 1 Objednatel: Financováno: Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., Spartakovců 3, Ostrava-Poruba Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., Spartakovců 3, Ostrava-Poruba ÚZEMNÍ PLÁN JABLUNKOV-KONCEPT dle 45i z.č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění Zpracovatel RNDr. Jiří Urban, Ph.D. Aquatest, a.s., divize Brno, autorizovaný řešitel Schválil Za statutární orgán Mgr. Radim Kloza Aquatest, a.s.,ředitel divize Brno Ing. Vladimír Kolaja Aquatest, a.s., člen představenstva a ředitel společnosti Praha, Brno, květen 2009 Výtisk č.: 1

2 OBSAH OBSAH ÚVOD ÚDAJE O ÚZEMNÍM PLÁNU ÚDAJE O EVL A PO IDENTIFIKACE DOTČENÝCH LOKALIT SOUSTAVY NATURA CHARAKTERISTIKA DOTČENÝCH LOKALIT SOUSTAVY NATURA EVL Olše (CZ ) EVL Beskydy (CZ ) PO Beskydy (CZ ) SCI Beskid Śląski (PLH240005) SCI Beskid Żywiecki (PLH ) SCI Babia Góra (PLH120001) Územie európského významu Kysucké Beskydy (SKUEV0288) Územie európského významu Pilsko Územie európského významu Babia hora Dotčené předměty ochrany HODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA EVL A PO HODNOCENÍ ÚPLNOSTI PODKLADŮ PRO POSOUZENÍ MOŽNÉ VLIVY ÚZEMNÍHO PLÁNU HODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU Dotčené předměty ochrany EVL Olše Dotčené předměty ochrany EVL Beskydy Dotčené předměty ochrany ostatních lokalit soustavy Natura Hodnocení vlivů záměru na celistvost lokalit Hodnocení možných kumulativních vlivů ZÁVĚR REJSTŘÍKY A SEZNAMY PŘÍLOHY

3 1. ÚVOD Předmětem této studie je posouzení vlivů konceptu nového územního plánu města Jablunkov na lokality soustavy Natura 2000 (=naturové posouzení). Cílem naturového posouzení je zjistit, zda koncept nového územního plánu města Jablunkov má významný negativní vliv na předměty ochrany a celistvost dotčených lokalit soustavy Natura 2000 (evropsky významné lokality, ptačí oblasti). se zabývá pouze vlivy podle 45h a 45i a neřeší vlivy z hlediska dalších zájmů zák. č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, přestože zde dochází k věcným překryvům. Posuzovaný koncept územního plánu je lokalizován v Moravskoslezském kraji, okrese Frýdek-Místek, obci Jablunkov, k.ú. Jablunkov. Před zpracováním naturového posouzení byl proveden přírodovědný průzkum v řešeném území, adekvátní charakteru konceptu a potencionálně dotčeným lokalitám soustavy Natura 2000 a jejich předmětům ochrany. Byl proveden orientační průzkum celého řešeného území a dále průzkumy zaměřené na výskyt a kvalitu přírodních stanovišť ve vztahu k (navrhovaným) předmětům ochrany EVL Olše, na kvalitu biotopů pro výskyt mihule potoční a vydry říční, popř. dalších druhů vodních organismů, dále pochůzka v místech, dle dostupných informací dochází k migracím daných druhů velkých šelem. Byla využita všechna veřejně dostupná data o výskytech předmětů ochrany v území. V případě problematiky migrace velkých šelem přes řešené území byly z důvodu nutnosti širšího prostorového kontextu využity již zpracované studie a koncepce týkající se této problematiky v území a dále data poskytnutá KÚ Moravskoslezského kraje a Správou CHKO Beskydy. 2

4 2. ÚDAJE O ÚZEMNÍM PLÁNU Kraj Moravskoslezský Okres Frýdek-Místek Obec Jablunkov Katastrální území Jablunkov (656305) Mapa 1. Širší prostorové vztahy Mapa 2. Lokalizace hranic řešeného území (k.ú. Jablunkov) V kapitole "7. Přílohy" (Mapa č.1) je znázorněna koordinační situace konceptu územního plánu, vč. všech dílčích záměrů. 3

5 Důvodem pro pořízení nového ÚP Jablunkov je skutečnost, že od doby zpracování územně plánovacích dokumentací na území města Jablunkov a jejich schválení zastupitelstvem města došlo k četným a rozsáhlým změnám funkčního využití území vycházejícím z platného ÚPNSÚ města Jablunkov, vyžadující jeho aktualizaci, a současně je nutno uvést územní plán do souladu s novými právními předpisy, které nabyly účinnosti po jejich schválení. Předpokládaný rozsah těchto změn a úprav, včetně žádostí právnických a fyzických osob na změnu územního plánu města Jablunkov, spojený s požadavkem na digitální zpracování územního plánu na podkladu aktuální digitální katastrální mapy, vedl k rozhodnutí zastupitelstva města zahájit práce na novém územním plánu. Při řešení Územního plánu Jablunkov se vychází ze schválené Politiky územního rozvoje České republiky, ze schváleného Zadání a zpracovaného (v současné době projednávaného) návrhu Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje, z Územního plánu velkého územního celku Beskydy a jeho schválených změn, z platné územně plánovací dokumentace na území města a z územních plánů sousedních obcí. Při jeho zpracování zohledněny i nové požadavky a názory na řešení územnětechnické problematiky. Charakteristika konceptu územního plánu, vč. jednotlivých záměrů a opatření, je uvedena v rámci vyhodnocení vlivů konceptu územního plánu na životní prostředí (vyhodnocení SEA; zpracovatel: RNDr. Jaroslav Skořepa, CSc., Aquatest, a.s.), jehož přílohou je toto naturové hodnocení. 4

6 3. ÚDAJE O EVL a PO 3.1 Identifikace dotčených lokalit soustavy Natura 2000 Posuzovaným konceptem územního plánu mohou být ovlivněny následující lokality soustavy Natura 2000 na území ČR: evropsky významná lokalita Olše (CZ ) evropsky významná lokalita Beskydy (CZ ) ptačí oblast Beskydy (CZ ). Pouze EVL Olše je lokalizována uvnitř řešeného území (k.ú. Jablunkov). Hranice EVL Beskydy prochází při západním okraji řešeného území, pouze v SZ cípu po jeho hranici (v délce cca 400m). PO Beskydy je lokalizována západně od řešeného území, nejblíže cca 1,1 km. Mapa 3. Orientační lokalizace EVL Olše, EVL Beskydy a PO Beskydy vůči řešenému území Pozn. zelená linie - hranice evropsky významné lokality, fialová linie-hranice ptačí oblasti, černo-fialová linei-hranice katastrálních území Doplňování národního seznamu evropsky významných lokalit na základě připomínek Evropské komise se týká rovněž EVL Olše a EVL Beskydy. Ve vztahu k řešenému území je tento fakt významný u EVL Olše, u které je navrhováno rozšíření i v katastrálním území Jablunkova, vč. nově navrhovaných a zde přítomných předmětů ochrany (stávající i navrhovaná hranice viz. kapitola "7. Přílohy" /Mapa č.1/). Při naturovém posuzování konceptu územního plánu byla z důvodu předběžné ochrany posuzována rozšířená EVL Olše (provedeny rovněž odpovídající přírodovědné průzkumy). Řešené území je lokalizováno v Jablunkovské brázdě-v území mimořádné významnosti z hlediska migrací velkých šelem mezi Slezskými a Moravskoslezskými Beskydami. Zejména z tohoto důvodu, ale i z důvodu potencionálních vlivů na některé další předměty ochrany, posuzováno i možné ovlivnění lokalit soustavy Natura 2000 na území Polska a Slovenska. 5

7 SCI Beskid Śląski (PLH240005) - Polsko SCI Beskid Żywiecki (PLH240006) - Polsko SCI Babia Góra (PLH120001) - Polsko Územie európského významu Kysucké Beskydy (SKUEV0288) - Slovensko Územie európského významu Pilsko (SKUEV0188) - Slovensko Územie európského významu Babia hora (SKUEV0189) - Slovensko Do hodnocení nebyly zařazeny další lokality soustavy Natura 2000 lokalizované dále na východ Charakteristika dotčených lokalit soustavy Natura EVL Olše (CZ ) Evropsky významná lokalita Olše je jedinou lokalitou soustavy Natura 2000, zasahující přímo do řešeného území (k.ú. Jablunkov). V rámci doplňování národního seznamu evropsky významných lokalit je navrhováno její územní rozšíření, vč. nových předmětů ochrany. Stávající i navrhovaná hranice EVL po rozšíření v k.ú. Jablunkov viz. kapitola "7. Přílohy" (Mapa č.1). Rozloha 47,6771 ha (169,9545 ha 1 ) Navrhovaná kategorie ochrany Biogeografická oblast přírodní památka kontinentální Nadmořská výška m n. m. Poloha Katastrální území tok řeky Olše mezi Vendryní a hranicí s Polskem (západně od obce Bukovec) v údolí mezi Slezskými a Moravskoslezskými Beskydy Bukovec u Jablunkova, Bystřice nad Olší, Hrádek, Jablunkov, Karpentná, Lyžbice, Návsí, Písek u Jablunkova, Vendryně, Dolní Líštná 1 Ekotop 2 Geologie: podloží tvořeno pleistocénními fluviálními štěrkovými sedimenty. Geomorfologie: lokalita leží v Jablunkovské brázdě na rozhraní okrsků Milíkovská plošina a Náveská pahorkatina. Jedná se o pahorkatinu, budovanou souvrstvím paleogenních jílovců a pískovců, na SZ geologický podklad z části překryt pleistocenními říčními nánosy, v SV části s výskytem pleistocenních náplavových kuželů a erozních říčních teras, v JZ části s erozně denudačním reliéfem se stopami pliocenního a pleistocenního zarovnání. Reliéf: meandrující údolní, říční niva. 1 návrh na rozšíření 2 převzato z 6

8 Pedologie: v území převládají modální kambizemě a pseudogleje. Krajinná charakteristika: přirozené koryto řeky s převážně kamenitým až štěrkovým dnem a častými štěrkovými náplavami. V okolí toku je vyvinuta plochá údolní niva. Jedná se o střední tok řeky Olše v kulturní krajině se zástavbou, místy s břehovými porosty. Koryto většinou bez úprav. Biota 3 Dno je kamenité až štěrkové, místy písčité až bahnité, vlastní vodní tok bez výskytu makrofyt. Časté jsou štěrkové, místy bahnité náplavy. Štěrkové náplavy jsou většinou porostlé vegetací. Tok je neregulovaný, břehy jsou zpevněné kolem mostních objektů. V okolí místy porosty jasanovo-olšových luhů a vrbových křovin štěrkových náplavů. Výskyt vydry říční a mihule potoční (významná lokalita z hlediska jejich výskytu). Předměty ochrany 4 Druhy-živočichové: Lampetra planeri (mihule potoční) Lutra lutra (vydra říční) Přírodní stanoviště 5 : 3220 Alpínské řeky a bylinná vegetace podél jejich břehů 3240 Alpínské řeky a jejich dřevinná vegetace s vrbou šedou (Salix elaeagnos) 91E0 Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) Charakteristika výskytu předmětů ochrany v řešeném území (k.ú. Jablunkov) Lampetra planeri (mihule potoční) Vzhledem k charakteru územního plánu a dílčích záměrů nebyl proveden průzkum zaměřený na zjištění populačních dat druhu v řešeném území. Byl proveden průzkum zaměřený na zjištění kvality biotopu pro jeho výskyt. Při hodnocení vlivů územního plánu na tento druh bylo přistupováno v principu předběžné opatrnosti. 3 převzato z 4 převzato z návrh na rozšíření 7

9 Charakteristika výskytu druhu v rámci EVL Olše ( SP* PP** (A D) Z*** (A C) I**** (A C) C***** P C B C B *SP (stálá populace): C-druh běžný, R-vzácný druh, V-velmi vzácný druh, P-druh je přítomen (pokud neexistují žádné údaje o populaci); **PP (podíl populace-početnost a hustota populace vyskytující se na lokalitě v poměru k populaci na území státu): A (100% až > 15%), B (15% až > 2%), C (2% až > 0%), D (nevýznamná populace); ***Z (zachovalost-zahrnuje 2 subkritéria: stupeň zachování charakteristik stanoviště, které jsou důležité pro daný druh, a možnosti obnovy): A-skvěle zachovaný, B-dobře zachovaný, C-průměrně nebo nedostatečně zachovaný ; ****I (izolace-stupeň izolace populace na dané lokalitě ve vztahu k přirozenému areálu rozšíření druhu): A-populace je (téměř) izolovaná, B-populace není izolovaná, ale je na okraji areálu rozšíření druhu, C - populace není izolovaná, leží uvnitř rozšířeného areálu druhu; *****C (celkové hodnocení významu lokality pro zachování druhu): A-vysoce významná, B-velmi významná, C-významná Druh je v řešeném území vázaný na samotný tok Olše, výskyt nelze vyloučit v některých jeho přítocích (nejsou již zahrnuty v EVL Olše). Tok Olše zde má vyjma úseku cca ve středu města přirozený charakter, se zachovanou a intenzivní erozně-akumulačními činností (tvorba štěrkových, popř. i pískových náplavů, výmolů ve dně, vysychající ramena vysokých stavech vody apod.). I v případě, že jsou břehy zpevněné, zůstává v takových místech obvykle dostatečně široké řečiště, kde dochází k výše uvedeným pochodům (kromě úseku cca ve středu města). Negativně z hlediska výskytu druhu se projevuje přítomnost 2 vysokých příčných překážek na toku (1 na hranicích s k.ú. Písek u Jablunkova, pravděpodobně již mimo řešené území) zabraňující protiproudovým migracím. Larvy mihule (tzv. minohy) potřebují v řečišti jemné bahnité náplavy, ve kterých žijí zahrabány v jemném sedimentu. V řešeném území převládají spíše úseky s převahou kamenitého, štěrkového až písčitého dna, vhodné naopak jako místa tření dospělců. Přesto v řečišti i místa s písčito-bahnitými až bahnitými náplavy (tišiny, výmoly, nadjezí apod.). Lutra lutra (vydra říční) Nebyl proveden speciální průzkum zaměřený na výskyt druhu v řešeném území. Byla provedena pochůzka v kolem vodních toků v řešeném území (k.ú. Jablunkov). Kromě samotné řeky Olše (EVL Olše) je dle SCHKO Beskydy (RNDr. Dana Bartošová) potvrzen pravidelný výskyt v toku Lomná (EVL Beskydy), která ústí v řešeném území do řeky Olše. Výskyty zaznamenány dále v potoce Ošetnici a Lísky. Výskyty (pravidelné, přechodné) v řešeném území nelze vyloučit na dalších přítomných vodních tocích. Charakteristika výskytu druhu v rámci EVL Olše ( SP* PP** (A D) Z*** (A C) I**** (A C) C***** P C B C B *SP (stálá populace): C-druh běžný, R-vzácný druh, V-velmi vzácný druh, P-druh je přítomen (pokud neexistují žádné údaje o populaci); **PP (podíl populace-početnost a hustota populace vyskytující se na lokalitě v poměru k populaci na území státu): A (100% až > 15%), B (15% až > 2%), C (2% až > 0%), D (nevýznamná populace); ***Z (zachovalost-zahrnuje 2 subkritéria: stupeň zachování charakteristik stanoviště, které jsou důležité pro daný druh, a možnosti obnovy): A-skvěle zachovaný, B-dobře zachovaný, C-průměrně nebo nedostatečně zachovaný ; ****I (izolace-stupeň izolace populace na dané lokalitě ve vztahu k přirozenému areálu rozšíření druhu): A-populace je (téměř) izolovaná, B-populace není izolovaná, ale je na okraji areálu rozšíření druhu, C - populace není izolovaná, leží uvnitř rozšířeného areálu druhu; *****C (celkové hodnocení významu lokality pro zachování druhu): A-vysoce významná, B-velmi významná, C-významná 8

10 3220 Alpínské řeky a bylinná vegetace podél jejich břehů; 3240 Alpínské řeky a jejich dřevinná vegetace s vrbou šedou (Salix elaeagnos) 6 Tato dvě přírodní stanoviště jsou navržena jako předměty ochrany v rámci navrhovaného rozšíření EVL Olše, které se dotýká i řešeného území (viz. kapitola "7. Přílohy" /Mapa č.1/). V řešeném území byl proveden průzkum zaměřený na výskyt těchto stanovišť (1 terénní pochůzka v polovině května 2009), resp. odpovídajících biotopů (dle Chytrý et al., 2001). Počet zaznamenaných rostlinných druhů je poznamenán dobou průzkumu (1 pochůzka v jarním období), rovněž determinace v tomto období sterilních lodyh trav a dalších druhů problematické či neprovedeno. V řečišti jsem několikrát pozoroval Natrix natrix (užovka obojková). Řeka Olše má v řešeném území většinou přirozený charakter, úpravami je nejvíce poznamenán úsek toku cca ve středu města. Místy jsou břehy zpevněny zídkou, časté je zešikmení a navýšení břehu (lichoběžníkovitý tvar) v zastavěném území. I v těchto místech zůstává často dostatečně široké řečiště, v kterém dochází k intenzivní erozně-akumulační činnosti toku, tvorbě náplavů, výmolů apod. Tok má charakter rychle proudícího toku s kolísavým průtokem a kombinací hloubkové eroze s větvením toku. Náplavy, zejména štěrkové, bývají vyvinuty jak ve středu toku (větvení toku), tak po jeho stranách, kde jsou k tomu prostorové předpoklady. Nejméně náplavů vyvinuto v úseku toku cca ve středu města (kromě části u silničního mostu-po proudu toku), v různé míře vyvinuty směrem k okrajům katastru, od cca rozsáhlých náplavů ve středu a po stranách toku, po nevýrazné náplavy při březích toku. Důležitým faktorem v tomto smyslu míra a charakter zpevnění břehů (šířka koryta). Erozně-akumulační činnost toku ovlivněna v daných úsecích vybudováním 2 vysokých příčných překážek v toku (1 na hranicích s k.ú. Písek u Jablunkova, pravděpodobně již mimo řešené území) a několika v současné době již nevýrazných stupňů. Přírodnímu stanovišti "3220 Alpínské řeky a bylinná vegetace podél jejich břehů" odpovídá v řešeném území biotop "M4.3 Štěrkové náplavy s třtinou pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites)" (dle Chytrý et al., 2001), stanovišti "3240 Alpínské řeky a jejich dřevinná vegetace s vrbou šedou (Salix elaeagnos)" pak biotop "K2.2 Vrbové křoviny štěrkových náplavů". Kromě těchto dvou biotopů se na štěrkových náplavech dále vytváří biotop "M4.1 Štěrkové náplavy bez vegetace" (není navrhovaným předmětem ochrany EVL). Výše uvedené biotopy na řece Olši v řešeném území na sebe často navazují a tvoří mozaiku. Jsou vyvinuty v těch částech toku v řešeném území, které nejsou postihnuty nevhodnými úpravami toku a probíhá zde intenzivní erozně-akumulační činnost (viz. výše). Štěrkové náplavy bez vegetace (biotop M4.1) jsou v bezprostředním kontaktu s říčním tokem, zejména ostrůvky v korytu, popř. i při březích, dosud nekolonizované vegetací. Jsou silně pohyblivé, při každé velké vodě, zejména během jarního tání nebo při větších neperiodických záplavách po letních bouřkách, staré zanikají a jinde naopak vznikají nové. Na náplavech, které jsou více stabilizované, je vyvinut biotop "M4.3 Štěrkové náplavy s třtinou pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites)". Při pravidelných jarních záplavách dochází často k destrukci porostů přeplavováním a přemisťováním štěrku. Nachází se v nezastíněných polohách. Na relativně vyvýšenějších polohách v toku či při jeho březích je vyvinut biotop "K2.2 Vrbové křoviny štěrkových náplavů". Vyvíjí se v místech, kde k přeplavování a destrukci vyšších částí náplavů s keřovou vegetací při jarních záplavách dochází pouze zřídka. 6 návrh na rozšíření EVL Olše 9

11 Stanoviště "3240 Alpínské řeky a jejich dřevinná vegetace s vrbou šedou (Salix elaeagnos)", resp. odpovídající biotop "K2.2 Vrbové křoviny štěrkových náplavů", se v katastrálním území Jablunkova na řeci Olši vyskytuje na větší části jeho délky (obvykle izolované porosty na náplavech), s různou reprezentativností a kvalitou porostů (fragmentárně rovněž mimo EVL Olše, např. toky Lomná, Ošetnice). Z diagnostických druhů biotopu se vyskytují v keřovém patře Salix purpurea (vrba nachová), Salix elaeagnos (vrba šedá) a Salix daphnoides (vrba lýkovcová). Z dalších druhů vrb se vyskytují Salix triandra (vrba trojmužná) a Salix fragilis (vrba křehká). V bylinném patře se uplatňují vlhkomilné a ruderální druhy z okolní vegetace nebo různé druhy splavené z vyšších poloh. Jsou to např. Taraxacum sect. Ruderalia (pampeliška "lékařská"), Chaerophyllum hirsutum (krabilice chlupatá), Mentha spp. (r. máta), Ranunculus repens (pryskyřník plazivý), Ranunculus lanuginosus (pryskyřník kosmatý), Cardamine amara (řeřišnice hořká), invazní druh Impatiens parviflora (netýkavka malokvětá), Urtica dioica (kopřiva dvoudomá), Alliaria petiolata (česnáček lékařský), Geranium phaeum (kakost hnědočervený), Rumex obtusifolius (šťovík okrouhlolistý), Veronica beccabunga (rozrazil potoční), Caltha palustris (blatouch bahenní), Filipendula ulmaria (tužebník jilmový), Stellaria uliginosa (ptačinec mokřadní), Stellaria nemorum (ptačinec hajní), Barbarea vulgaris (barborka obecná), Armoracia rusticana (křen selský), Lychnis flos-cuculi (kohoutek luční), Glechoma hederacea (popenec břečťanovitý), Valeriana excelsa (kozlík výběžkatý), invazní Reynoutria spp. (r. křídlatka), Symphytum officinale (kostival lékařský), Scirpus sylvaticus (skřípina lesní), Equisetum arvense (přeslička rolní). Plošně nejrozsáhlejší porosty křovitých vrb jsou lokalizovány naproti ústí potoka Radvanov, na náplavech lokalizovaných dále proti proudu toku za školských zařízením na ulici Lesní, dále proti proudu toku za areálem národopisných slavností (pod jezem) a od silničního mostu na ulici Bukovecká proti proudu toku směrem k hranicím katastrálního území. Stanoviště "3220 Alpínské řeky a bylinná vegetace podél jejich břehů", resp. odpovídající biotop "M4.3 Štěrkové náplavy s třtinou pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites)" je v řešeném území charakterizován druhově chudými porosty s dominancí trav a zastoupením širokolistých bylin (místy dominance devětsilu). Mnoho zjištěných druhů pouze přechodně uchycených na náplavech s ojedinělým výskytem (splavené diaspory). Zastoupené druhy trav byli v době průzkumu (polovina května) představovány pouze sterilními lodyhami (+ další druhy), s jistotou jsem tedy determinoval pouze Phalaris arundinacea (chrastice rákosovitá), která na mnoha místech tvořila dominantu porostů. Z dalších druhů trav lze očekávat výskyt Calamagrostis pseudophragmites (třtina pobřežní)- diagnostický druh biotopu 7, dále se mohou vyskytovat např. Agrostis gigantea (psineček veliký), Poa palustris (lipnice bahenní) či P. trivialis (l. obecná). Z dalších druhů jsem zaznamenal Chaerophyllum hirsutum (krabilice chlupatá), Mentha spp. (r. máta), Petasites hybridus (devětsil lékařský), Ranunculus repens (pryskyřník plazivý) a ojediněle druhy s přechodným výskytem (splavené diaspory)-viz. výše (bylinné patro křovitých vrb na náplavech). V řídkém a nepravidelně vyvinutém (často chybí) keřovém patře zastoupena zejména Salix purpurea (vrba nachová), popř. další druhy vrb, přesahující z biotopu "K2.2 Vrbové křoviny štěrkových náplavů". Vzhledem ke skutečnosti, že jediným diagnostickým druhem tohoto biotopu je třtina pobřežní, kterou jsem s jistotou nemohl determinovat ve sterilním stavu, spoléhám se v tomto smyslu na informace z mapování biotopů, kdy tento biotop byl vymapován v k.ú. Jablůnkov pouze v části od školského zařízení na ulici Lesní proti proudu toku Olše až k hranicím katastrálního území. V tomto úseku má tok z větší části přirozený 7 viz. mapování biotopů na 10

12 charakter (nicméně časté je zpevnění alespoň 1 břehu, vybudovány zde 2 jezy), přítomny jsou místy rozsáhlé štěrkové lavice porostlé travino-bylinnou vegetací (a křovitými vrbami). V ostatních částech katastrálního území na řece Olši, včetně úseků s dobře vyvinutými štěrkovými náplavy a travinobylinnou vegetací (např. u železničního mostu, naproti ústí potoka Radvanov, za silničním mostem ve středu města) tento druh pravděpodobně chybí (nestabilizované porosty představující iniciální stadia sukcese křovin na čerstvě vytvořených štěrkových lavicích, častá dominance chrastice rákosovité). 91E0 Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) Stanoviště je v řešeném území zastoupeno biotopem "L2.2 Údolní jasanovo-olšové luhy". Kolem řeky Olše v k.ú. Jablunkov je vyvinut pouze fragmentárně a ve většině nereprezentativní porosty (podjednotka L2.2B). Kvalitnější porost je vyvinut pouze u železničního mostu přes řeku (dle mapování biotopů 8 řazen k podjednotce L2.2A; samotný most v současné době přestavován, terénními úpravami postihnuty rovněž okolní plochy). V době průzkumu lokality (polovina května 2009) zde nebyl zjištěn téměř žádný diagnostický druh biotopu. Ve stromovém patře v této ploše dominují vrby (Salix fragilis, S. alba), dále jsou zastoupeny např. Fraxinus excelsior (jasan ztepilý)- diagnostický druh biotopu a Alnus incana (olše šedá). V keřovém patře zastoupeny zmlazující dřeviny stromového patra, Prunus padus (střemcha obecná), Sambucus spp. (r. bez). V bylinném patře dominovala Aegopodium podagraria (bršlice kozí noha), dále zaznamenány druhy Chaerophyllum hirsutum (krabilice chlupatá), Stellaria nemorum (ptačinec hajní), Galium aparine (svízel přítula), Geum rivale (kuklík potoční), Urtica dioica (kopřiva dvoudomá), Geranium phaeum (kakost hnědočerný), Filipendula ulmaria (tužebník jilmový), Ranunculus lanuginosus (pryskyřník kosmatý), Silene dioica (knotovka červená), Galeobdolon luteum (pitulník žlutý), invazní Reynoutria spp. (r. křídlatka), Lamium purpureum (hluchavka nachová), Equisetum arvense (přeslička rolní). Místy patrná ruderalizace biotopu (blízkost zástavby). Mimo EVL Olše (rozšířená verze) se toto stanoviště vyskytuje v k.ú. Jablůnkov místy rovněž kolem přítoků Olše-Radvanov, Lomná, Lísky, Ošetnice. Jedná se vesměs o fragmentární porosty malé reprezentativnosti, náležející k biotopu "L2.2 Údolní jasanovo-olšové luhy" (podjednotka L2.2B). Podél toku Ošetnice je toto stanoviště rovněž zastoupeno biotopem "L2.1 Horské olšiny s olší šedou (Alnus incana)" EVL Beskydy (CZ ) Evropsky významná lokalita Beskydy se nachází západně od katastrálního území Jablůnkova. Její hranice prochází nedaleko západního okraje řešeného území, pouze v SZ cípu po jeho hranici (v délce cca 400m). V rámci doplňování národního seznamu evropsky významných lokalit je navrhováno rozšíření předmětů ochrany o několik nových typů přírodních stanovišť (viz. níže). Rozloha Navrhovaná kategorie ochrany Biogeografická oblast ,5332 ha chráněná krajinná oblast kontinentální Nadmořská výška m n. m. 8 viz. 11

13 Poloha Katastrální území představuje rozsáhlé území rozkládající se na východě ČR; vymezeno státní hranicí se SR na východě, na severu je ohraničeno masívem Velkého Javorníku u Frenštátu pod Radhoštěm a hranicí CHKO Beskydy Zlínský kraj: Dolní Bečva, Francova Lhota, Halenkov, Hážovice, Horní Bečva, Horní Lideč, Hovězí, Huslenky, Hutisko, Janová, Karolinka, Krhová, Leskovec, Lidečko, Lužná u Vsetína, Malá Bystřice, Malé Karlovice, Nový Hrozenkov, Prostřední Bečva, Pulčín, Rožnov pod Radhoštěm, Růžďka, Solanec pod Soláněm, Střelná na Moravě, Střítež nad Bečvou, Tylovice, Ústí u Vsetína, Valašská Bystřice, Valašská Polanka, Valašská Senice, Velká Lhota u Valašského Meziříčí, Velké Karlovice, Vidče, Vigantice, Vsetín, Zašová, Zděchov, Zubří Moravskoslezský kraj: Bílá, Bocanovice, Bordovice, Bukovice u Dobratic, Čeladná, Dobratice, Dolní Lomná, Frenštát pod Radhoštěm, Guty, Hodslavice, Horní Lomná, Hostašovice, Janovice u Frýdku- Místku, Karpentná, Komorní Lhotka, Košařiska, Krásná pod Lysou Horou, Kunčice pod Ondřejníkem, Lichnov u Nového Jičína, Lubno, Malenovice, Milíkov u Jablunkova, Morávka, Mořkov, Mosty u Jablunkova, Návsí, Oldřichovice u Třince, Ostravice 1, Ostravice 2, Pražmo, Raškovice, Řeka, Smilovice u Třince, Staré Hamry 1, Staré Hamry 2, Trojanovice, Tyra, Vendryně, Veřovice, Vyšní Lhoty Vzhledem k rozsáhlosti EVL Beskydy, její poloze vůči řešenému území a okruhu řešených problémů v tomto posouzení není uvedena charakteristika ekotopu a bioty EVL, dostupná je na (AOPK ČR). Předměty ochrany 9 Druhy-rostliny: Aconitum firmum ssp. moravicum (oměj tuhý moravský) Buxbaumia viridis (šikoušek zelený) Druhy-živočichové: Rhysodes sulcatus 9 převzato z

14 Triturus montandoni (čolek karpatský) Bombina variegata (kuňka žlutobřichá) Cucujus cinnaberinus (lesák rumělkový) Ursus arctos (medvěd hnědý) Myotis myotis (netopýr velký) Lynx lynx (rys ostrovid) Carabus variolosus (střevlík hrbolatý) Unio crassus (velevrub tupý) Canis lupus (vlk obecný) Lutra lutra (vydra říční) Přírodní stanoviště (vč. návrhu na rozšíření): 6230 Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 6430 Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 6510 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 7220 Petrifikující prameny s tvorbou pěnovců (Cratoneurion) 8310 Jeskyně nepřístupné veřejnosti 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 9140 Středoevropské subalpínské bučiny s javorem (Acer) a šťovíkem horským (Rumex arifolius) 9170 Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 9180 Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 91E0 Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 9410 Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 3220 Alpínské řeky a bylinná vegetace podél jejich břehů 3240 Alpínské řeky a jejich dřevinná vegetace s vrbou šedou (Salix elaeagnos) 5130 Formace jalovce obecného (Juniperus communis) na vřesovištích nebo vápnitých trávnících 13

15 6210 Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) Charakteristika výskytu předmětů ochrany v řešeném území (k.ú. Jablunkov) Jak již bylo uvedeno výše, řešené území není lokalizováno uvnitř EVL Beskydy. Hranice EVL prochází západně od řešeného území, přičemž v jeho v SZ cípu po jeho hranici (v délce cca 400m). Většina předmětů ochrany nemůže být koncepcí dotčena vzhledem k jejímu charakteru, nebo maximálně v zanedbatelné míře (většina z nich se v řešeném území nevyskytuje). U vydry říční, která se vyskytuje v k.ú. Jablunkov, se problematika její ochrany v řešeném území částečně kryje s její ochranou v rámci EVL Olše (rovněž u výše zmíněných přírodních stanovišť-navrhovaných předmětů ochrany EVL Olše). Potencionální významně negativní vliv může mít koncepce na populace velkých šelem (medvěd hnědý, rys ostrovid, vlk obecný)-předměty ochrany EVL Beskydy (a uvedených lokalit soustavy Natura 2000 v Polsku a na Slovensku)-problematika migrací mezi Slezskými a Moravskoslezskými Beskydami přes Jablunkovskou brázdu. S ohledem na výše zmíněné jsou tedy uvedeny charakteristiky výskytu v daném prostoru pouze u těchto druhů. Ursus arctos (medvěd hnědý) Nebyl proveden speciální průzkum zaměřený na výskyt druhu v řešeném území. Byla provedena pochůzka v místech, kde dle dostupných informací dochází k migracím tohoto druhu skrze zájmové území (např. pod estakádou silnice I/11 u hranic s k.ú. Mosty u Jablunkova, v prostoru Nižní Lyski- Vyšní Lyski). Při této pochůzce jsem nezaznamenal žádné pobytové stopy druhu. Pro zhodnocení významu řešeného území z hlediska migrací druhu musela být využita dlouhodobá data o jeho sledování v širším území (Moravskoslezské Beskydy, Slezské Beskydy, Jablůnkovská vrchovina). Charakteristika výskytu druhu v rámci EVL Beskydy ( SP* PP** (A D) Z*** (A C) I**** (A C) C***** V A B B A *SP (stálá populace): C-druh běžný, R-vzácný druh, V-velmi vzácný druh, P-druh je přítomen (pokud neexistují žádné údaje o populaci); **PP (podíl populace-početnost a hustota populace vyskytující se na lokalitě v poměru k populaci na území státu): A (100% až > 15%), B (15% až > 2%), C (2% až > 0%), D (nevýznamná populace); ***Z (zachovalost-zahrnuje 2 subkritéria: stupeň zachování charakteristik stanoviště, které jsou důležité pro daný druh, a možnosti obnovy): A-skvěle zachovaný, B-dobře zachovaný, C-průměrně nebo nedostatečně zachovaný ; ****I (izolace-stupeň izolace populace na dané lokalitě ve vztahu k přirozenému areálu rozšíření druhu): A-populace je (téměř) izolovaná, B-populace není izolovaná, ale je na okraji areálu rozšíření druhu, C - populace není izolovaná, leží uvnitř rozšířeného areálu druhu; *****C (celkové hodnocení významu lokality pro zachování druhu): A-vysoce významná, B-velmi významná, C-významná Medvěd hnědý se v řešeném území (k.ú. Jablunkov) nevyskytuje trvale, ale slouží mu jako významný migrační koridor mezi Moravskoslezskými Beskydami a Slezskými Beskydami. V Moravskoslezských Beskydech patří k velmi vzácným druhům, přičemž se jedná maximálně o několik jedinců se známkami stálého výskytu v různých místech Beskyd (+přechodné výskyty zatoulaných jedinců). Velkým problémem pro udržení populace druhu je pytláctví a úmrtnost na dopravních koridorech. Populace v EVL Beskydy je zcela závislá na migracích ze Slezských Beskyd a dále navazujících zalesněných horských oblastí v Polsku a na Slovensku (karpatský oblouk). Moravskoslezské Beskydy představují nejzápadnější výspu výskytu v tomto širším geografickém prostoru. V rámci České republiky jsou jednotlivé záznamy o jeho výskytu pouze v hraničních karpatských pohořích a to zejména v Moravskoslezských a Slezských Beskydech. EVL Beskydy je jedinou lokalitou Natura 2000 v rámci ČR, kde je tento druh předmětem ochrany. Z toho vyplývá i mimořádný význam této lokality ve vztahu k ochraně tohoto druhu v ČR. 14

16 Území Jablunkovské brázdy, jejíž součástí je i řešené území (k.ú. Jablunkov), spojující Slezské a Moravskoslezské Beskydy je oblastí mimořádného významu z hlediska migrace velkých savců nejen v republikovém, ale i evropském kontextu. Dle platných metodik je řazeno mezi prostory nejvyšší kategorie (Anděl et al., 2007) a uzavření zdejších migračních koridorů by mohlo mít významný negativní vliv na EVL Beskydy. Skutečnost, že velké šelmy přecházejí do České republiky ze Slovenska a Polska Jablunkovským průsmykem je dlouhodobě známá a prokázána. Vznikající beskydské populace šelem (z posledních let konkrétně vlků), se vždy nejdříve formovaly v této východní části Beskyd. O významu tohoto území svědčí starší i současné informace o přítomnosti velkých šelem v lesích po obou stranách Jablunkovské brázdy. Medvědi, vlci a rysové byli zjištěni jak v oblasti Gírové ve Slezských Beskydech, tak v nejvýchodnější části Moravskoslezských Beskyd, která má v Jablůnkovské brázdě návaznost na Slezské Beskydy. Dle Anděl et al. (2007) existují v Jablunkovské brázdě pouze dva prostory, které při přijetí příslušných opatření mohou dlouhodobě plnit funkci migračních koridorů (viz. kapitola "7. Přílohy" /Mapa č.2/): koridor na rozhraní obcí Jablunkov a Mosty u Jablunkova-součást řešeného území koridor u státní hranice mezi celnicemi ČR a SR-není součástí řešeného území Z místních podmínek a limitů platných metodik vyplývá, že pro dlouhodobé zajištění migrace je nezbytné realizovat oba tyto koridory. Na základě výše uvedeného je zřejmé, že tuto problematiku nelze posuzovat pouze v rámci samotného řešeného území (k.ú. Jablunkov), ale nutno hodnotit v širším geografickém kontextu a respektovat již navržená řešení z hlediska migrací velkých šelem v tomto prostoru. Dle informací SCHKO Beskydy (RNDr. Dana Bartošová) byla v prostoru Jablůnkovské brázdy a okolí učiněna v letech např. tato pozorování medvěda (poskytnuty i další údaje o pozorování druhu v tomto území): : stopy 1 ex., Kozubová - členové mysliveckého sdružení (MS), sdělení ing. Lipowski, lesní správce LS Jablunkov září 2007: D. Lomná, jestřábí - přímé pozorování 1 ex - členové MS, sdělení ing. Lipowski, lesní správce LS Jablunkov září 2007: ex stopy, Mosty u j. oblast Gírové - členové MS, sdělení ing. Lipowski, lesní správce LS Jablunkov Dle Anděl et al. (2007) byla v posledních letech ve výše uvedeném prostoru zaznamenána tato pozorování medvěda hnědého: I. Moravskoslezské Beskydy Léto 2004: 1-2 ex. dvě vyležená kola v trávě a u nich medvědí trus PR Velký Polom, k.ú. Horní Lomná (sdělení ing. František Lipowski, lesní správce LČR, LS Jablunkov) : 1 medvěd (menší) - stopa Velký Polom, k.ú. Horní Lomná (pozorovatelé Miloš Turek, stráž ochrany přírody, Jaroslava Turková, SCHKOB, Mgr. Jiří Lehký, Správa CHKO Beskydy). 15

17 : 1 medvěd - stopa NPR Mionší, k.ú. Horní Lomná (pozorovatel Dan Křenek, ZO ČSOP Rožnov p.r.). 2005: medvědí trus - lok. Kadečka, k.ú. Horní lomná (Ing. František Lipowski, LS Jablunkov). Cca : přímé pozorování medvědice s mládětem Přeláč, k.ú. Horní Lomná (pozorovatel místní občan, viz. sdělení Ing. František Lipowski, LS Jablunkov). II. Slezské Beskydy 2005: výskyt medvěda v Bukovci, šel směrem k Jablunkovu, pak se vrátil (viz. sdělení Jiřina Pivcová, Bukovec 230). květen 1996: medvěd sražený kamionem v Mostech u Jablunkova. 2000: pozorování 2 medvědů na Gírové. Canis lupus (vlk obecný) Nebyl proveden speciální průzkum zaměřený na výskyt druhu v řešeném území. Byla provedena pochůzka v místech, kde dle dostupných informací dochází k migracím tohoto druhu skrze řešené území (např. pod estakádou silnice I/11 u hranic s k.ú. Mosty u Jablunkova, v prostoru Nižní Lyski- Vyšní Lyski). Při této pochůzce jsem nezaznamenal žádné pobytové stopy druhu. Pro zhodnocení významu řešeného území z hlediska migrací druhu musela být využita dlouhodobá data o jeho sledování v širším území (Moravskoslezské Beskydy, Slezské Beskydy, Jablůnkovská vrchovina). Charakteristika výskytu druhu v rámci EVL Beskydy ( SP* PP** (A D) Z*** (A C) I**** (A C) C***** V A B B A *SP (stálá populace): C-druh běžný, R-vzácný druh, V-velmi vzácný druh, P-druh je přítomen (pokud neexistují žádné údaje o populaci); **PP (podíl populace-početnost a hustota populace vyskytující se na lokalitě v poměru k populaci na území státu): A (100% až > 15%), B (15% až > 2%), C (2% až > 0%), D (nevýznamná populace); ***Z (zachovalost-zahrnuje 2 subkritéria: stupeň zachování charakteristik stanoviště, které jsou důležité pro daný druh, a možnosti obnovy): A-skvěle zachovaný, B-dobře zachovaný, C-průměrně nebo nedostatečně zachovaný ; ****I (izolace-stupeň izolace populace na dané lokalitě ve vztahu k přirozenému areálu rozšíření druhu): A-populace je (téměř) izolovaná, B-populace není izolovaná, ale je na okraji areálu rozšíření druhu, C - populace není izolovaná, leží uvnitř rozšířeného areálu druhu; *****C (celkové hodnocení významu lokality pro zachování druhu): A-vysoce významná, B-velmi významná, C-významná Vlk obecný se v řešeném území (k.ú. Jablunkov) nevyskytuje trvale, ale slouží mu jako významný migrační koridor mezi Moravskoslezskými Beskydami a Slezskými Beskydami. V Moravskoslezských Beskydech patří k velmi vzácným druhům. V polovině 90. let se zde objevila asi pětičlenná smečka v odlehlé části Beskyd, projevující znaky stálého usídlení. Ta byla velice pravděpodobně nelegálně likvidována, až došlo kolem roku 1997 k jejímu zániku (+ možný návrat na Slovensko). V zimě 1998/99 se vlk objevoval vzácně pouze v pohraniční části na Jablunkovsku i v jižní části Beskyd. V roce 2000 bylo zastřeleno nejméně 7 vlků na slovenské straně Beskyd. Na různých místech Beskyd je i v současnosti pravidelně prokazován výskyt vlka (odhad stálé populace maximálně několik jedinců). Kromě Beskyd byl v rámci ČR v posledních letech zjištěn výskyt minimálně dvou vlků také na 16

18 Šumavě 10. EVL Beskydy je jedinou lokalitou Natura 2000 v rámci ČR, kde je tento druh předmětem ochrany. Z toho vyplývá i mimořádný význam této lokality ve vztahu k ochraně tohoto druhu v ČR. Význam řešeného území (k.ú. Jablunkov), resp. širšího okolí Jablunkovské brázdy, z hlediska migrací druhu mezi Moravskoslezskými Beskydami a Slezskými Beskydami obdobný jako u medvěda hnědého (viz. výše). Dle informací SCHKO Beskydy (RNDr. Dana Bartošová) byla v prostoru Jablůnkovské brázdy a okolí učiněna v letech např. tato pozorování vlka (poskytnuty i další údaje o pozorování druhu v tomto území): a : stopy vždy 1 ex, Mosty u J., rozcestí za Motyčankou - směr lom - D.Bartošová : stopy 1 ex. pod Estakádou a další stopy možná téhož jedince na cestě u kapličky (Bartošová, ing. Milan Škrott, SCHKOB) : 2 vlci přímo pozorováni, pod V.Polomem - členové MS, sdělení ing. Lipowski, lesní správce LS Jablunkov : 1 vlk přímo pozorován, přeběhl v noci přes cestu před autem - D. Lomná - v úseku pod sjezdovkou (sdělení Mgr. Petr Chytil, SCHKOB) : 1 vlk stopy (starší) pod estakádou v Mostechu J., 1 vlk stopy na místní cestě u silnice za objektem RESA mezi Jablunkovem a Pískem u J., 1 vlk stopy na lesní cestě u bývalé celnice v Bukovci (D. Bartošová) Dle Anděl et al. (2007) byla v posledních letech ve výše uvedeném prostoru zaznamenána tato pozorování vlka obecného: I. Moravskoslezské Beskydy : 2 vlci čerstvé stopy - hraniční hřeben, k.ú. Mosty u Jablunkova (pozorovatel Ing. Rostislav Chýlek, člen místního mysliveckého sdružení, sdělení, že vlci zde touto trasou chodí pravidelně) : 2 vlci stopy - slovenská strana MS Beskyd, lok. Klokočov Malý Polom, CHKO Kysuce, (pozorovatel Ing. Ivan Pavlišin, SCHKO Kysuce) : 2 vlci stopy, 1 vlčí trus Přeláč a Muřinkův vrch, další vlčí trus lok. Kyčmol, k.ú. Horní Lomná (pozorovatel RNDr. Dana Bartošová, SCHKOB) : vlčí trus na 3 různých místech nedaleko PR Velký Polom, k.ú. Horní Lomná (pozorovatelé Veronika Macková, Jan Macek, Dita Žváčková, Eva Ženková, vlčí hlídky Hnutí DUHA) : 1 vlk- trus Velký Polom (pozorovatel Bc. Tomáš Myslikovjan, SCHKOB) : 1 vlk stopy a trus Velký Polom (pozorovatel Libor Dvořák, SCHKO Moravský kras). 10 dle 17

19 : 1 vlk stopy, vlčí trus na několika místech pohraniční hřeben, Muřinkův vrch, Velký Polom (pozorovatel RNDr. Dana Bartošová, SCHKOB) : vlčí trus hřeben mezi Úplazem a Velkým Polomem, k.ú Horní Lomná (pozorovatel Pavel Reich, stráž ochrany přírody) : přímé pozorování vlka a následně jeho stop - Kyčmol, k.ú. Horní Lomná (pozorovatel Martin Bartoš, dobrovolný spolupracovník OP) : 1-2 vlci stopy lesní svážnice, k.ú.mosty u Jablunkova (pozorovatelé RNDr. Dana Bartošová, Ing. Milan Škrott, Ing. Dana Morcinková, SCHKO Beskydy) : 1 vlk stopy lesní svážnice, k.ú. Mosty u Jablunkova (pozorovatel RNDr. Dana Bartošová, SCHKOB). II. Slezské Beskydy : 1 vlk - stopy hřeben Velké Čantoryje, 1 vlk - stopy pod hřebenem (pozorovatel RNDr. Dana Bartošová, SCHKO Beskydy). Prosinec 2006: 6 vlků - stopy, k.ú.bukovec, vlci se údajně zdrželi krátce a zase se stáhli na slovenskopolskou stranu (pozorovatelé místní myslivci, viz. sdělení Ing. Jezowicz, MěÚ Jablunkov). Lynx lynx (rys ostrovid) Nebyl proveden speciální průzkum zaměřený na výskyt druhu v řešeném území. Byla provedena pochůzka v místech, kde dle dostupných informací dochází k migracím tohoto druhu skrze řešené území (např. pod estakádou silnice I/11 u hranic s k.ú. Mosty u Jablunkova, v prostoru Nižní Lyski- Vyšní Lyski). Při této pochůzce jsem nezaznamenal žádné pobytové stopy druhu. Pro zhodnocení významu řešeného území z hlediska migrací druhu musela být využita dlouhodobá data o jeho sledování v širším území (Moravskoslezské Beskydy, Slezské Beskydy, Jablůnkovská vrchovina). Charakteristika výskytu druhu v rámci EVL Beskydy ( SP* PP** (A D) Z*** (A C) I**** (A C) C***** R A B B A *SP (stálá populace): C-druh běžný, R-vzácný druh, V-velmi vzácný druh, P-druh je přítomen (pokud neexistují žádné údaje o populaci); **PP (podíl populace-početnost a hustota populace vyskytující se na lokalitě v poměru k populaci na území státu): A (100% až > 15%), B (15% až > 2%), C (2% až > 0%), D (nevýznamná populace); ***Z (zachovalost-zahrnuje 2 subkritéria: stupeň zachování charakteristik stanoviště, které jsou důležité pro daný druh, a možnosti obnovy): A-skvěle zachovaný, B-dobře zachovaný, C-průměrně nebo nedostatečně zachovaný ; ****I (izolace-stupeň izolace populace na dané lokalitě ve vztahu k přirozenému areálu rozšíření druhu): A-populace je (téměř) izolovaná, B-populace není izolovaná, ale je na okraji areálu rozšíření druhu, C - populace není izolovaná, leží uvnitř rozšířeného areálu druhu; *****C (celkové hodnocení významu lokality pro zachování druhu): A-vysoce významná, B-velmi významná, C-významná Rys ostrovid se v řešeném území (k.ú. Jablunkov) nevyskytuje trvale, ale slouží mu jako významný migrační koridor mezi Moravskoslezskými Beskydami a Slezskými Beskydami. V Moravskoslezských Beskydech patří k vzácně se vyskytujícím druhům, přičemž v rámci ČR představují spolu s oblastí jihozápadních Čech jediné oblasti stálého výskytu (+dvě oblasti se značně kolísavou početností- 18

20 Jeseníky, Labské pískovce) 11. Dle informací SCHKO Beskydy (RNDr. Dana Bartošová) se v oblasti Moravskoslezských Beskyd v současné době trvale vyskytuje cca 15 jedinců rysa. V rámci soustavy Natura 2000 je tento druh kromě EVL Beskydy předmětem ochrany dále v EVL Šumava, EVL Boletice a EVL Blanský les. Význam řešeného území (k.ú. Jablunkov), resp. širšího okolí Jablunkovské brázdy, z hlediska migrací druhu mezi Moravskoslezskými Beskydami a Slezskými Beskydami obdobný jako u medvěda hnědého a vlka obecného (viz. výše). Dle informací SCHKO Beskydy (RNDr. Dana Bartošová) bylo v prostoru Jablunkovské brázdy a okolí učiněno v letech např. toto pozorování rysa (poskytnuty i další údaje o pozorování druhu v tomto území): : stopy 1 ex., Horní lomná, Burkov vrch - Libor Dvořák, SCHKO Moravský kras Dle Anděl et al. (2007) byla v posledních letech ve výše uvedeném prostoru zaznamenána tato pozorování rysa ostrovida: I. Moravskoslezské Beskydy : 1 rys - stopy - nedaleko vleků u Severky v oblasti V. Polomu, k.ú. Dolní Lomná (pozorovatel Miloš Turek, stráž ochrany přírody) : 1 rys - stopy mezi Malým Polomem a Polomkou, k.ú. Horní Lomná (pozorovatelé Ing. Martin Krupa, Barbora Jůzová, ZO ČSOP Salamandr) : 1 rys - stopy Velký Polom, k.ú. Horní Lomná (pozorovatel Libor Dvořák, SCHKO Moravský kras). únor 2006: zjištěn výskyt rysů - Slovensko, CHKO Kysuce Makov, Kysučné (viz. sdělení Ing. Ivan Pavlišin, zoolog Správy CHKO Kysuce) : stopy dvou rysů - mezi Mionším a Úplazem, k.ú. Horní Lomná (sdělení Miroslav Kutal, Vlčí hlídky Hnutí DUHA). II. Slezské Beskydy Zima : přímé pozorování 3 rysů (rysice a 2 mladí) nedaleko horské chaty Gírová (viz. sdělení Jiřina Pivcová, Bukovec 230-chovatelka ovcí). Lutra lutra (vydra říční) Nebyl proveden speciální průzkum zaměřený na výskyt druhu v řešeném území. Byla provedena pochůzka kolem vodních toků v řešeném území (k.ú. Jablunkov). Problematika ochrany tohoto druhu v řešeném území, ve vztahu k EVL Beskydy, se částečně kryje s jeho ochranou v rámci EVL Olše. Kromě samotné řeky Olše (EVL Olše) je dle SCHKO Beskydy (RNDr. Dana Bartošová) potvrzen pravidelný výskyt v toku Lomná (EVL Beskydy), která ústí v řešeném území do řeky Olše. Výskyty 11 dle 19

21 zaznamenány dále v potoce Ošetnici a Lísky. Výskyty (pravidelné, přechodné) v řešeném území nelze vyloučit na dalších přítomných vodních tocích. Charakteristika výskytu druhu v rámci EVL Beskydy ( SP* PP** (A D) Z*** (A C) I**** (A C) C***** R A C B A *SP (stálá populace): C-druh běžný, R-vzácný druh, V-velmi vzácný druh, P-druh je přítomen (pokud neexistují žádné údaje o populaci); **PP (podíl populace-početnost a hustota populace vyskytující se na lokalitě v poměru k populaci na území státu): A (100% až > 15%), B (15% až > 2%), C (2% až > 0%), D (nevýznamná populace); ***Z (zachovalost-zahrnuje 2 subkritéria: stupeň zachování charakteristik stanoviště, které jsou důležité pro daný druh, a možnosti obnovy): A-skvěle zachovaný, B-dobře zachovaný, C-průměrně nebo nedostatečně zachovaný ; ****I (izolace-stupeň izolace populace na dané lokalitě ve vztahu k přirozenému areálu rozšíření druhu): A-populace je (téměř) izolovaná, B-populace není izolovaná, ale je na okraji areálu rozšíření druhu, C - populace není izolovaná, leží uvnitř rozšířeného areálu druhu; *****C (celkové hodnocení významu lokality pro zachování druhu): A-vysoce významná, B-velmi významná, C-významná PO Beskydy (CZ ) Ptačí oblast Beskydy se nachází západně od katastrálního území Jablůnkova, nejblíže se hranice PO k řešenému území přibližuje na vzdálenost cca 1,1 km. Rozloha Biogeografická oblast 41702,0373 ha kontinentální Nadmořská výška m n. m. Poloha Katastrální území území se nachází ve V části České republiky, na severní Moravě při státní hranici se Slovenskem a rozkládá se mezi obcemi Rožnov pod Radhoštěm, Dolní Bečva, Hostašovice, Morávka, Komorní Lhotka a Dolní Lomná; pokrývá zhruba jednu třetinu severní části plochy CHKO Beskydy; území je plošně rozsáhlé, na délku měří 51 km a na šířku 1,5-17 km Zlínský kraj: Dolní Bečva, Horní Bečva, Prostřední Bečva, Rožnov pod Radhoštěm, Zubří Moravskoslezský kraj: Bordovice, Čeladná, Dolní Lomná, Frenštát pod Radhoštěm, Guty, Hodslavice, Horní Lomná, Karpentná, Komorní Lhotka, Košařiska, Krásná pod Lysou Horou, Malenovice, Milíkov u Jablunkova, Morávka, Mořkov, Mosty u Jablunkova, Návsí, Oldřichovice u Třince, Ostravice 1, Ostravice 2, Řeka, Smilovice u Třince, Staré Hamry 1, Staré Hamry 2, Trojanovice, Tyra, Vendryně, Veřovice, Vyšní Lhoty Vzhledem k rozsáhlosti PO Beskydy, její poloze vůči řešenému území a okruhu řešených problémů v tomto posouzení není uvedena podrobnější charakteristika PO, dostupná je na 20

22 Předměty ochrany 12 Ciconia nigra (čáp černý) Dryocopus martius (datel černý) Picoides tridactylus (datlík tříprstý) Bonasa bonasia (jeřábek lesní) Glaucidium passerinum (kulíšek nejmenší) Ficedula parva (lejsek malý) Strix uralensis (puštík bělavý) Dendrocopos leucotos (strakapoud bělohřbetý) Tetrao urogallus (tetřev hlušec) Picus canus (žluna šedá) Nebyl proveden průzkum zaměřený na výskyt těchto druhů v řešeném území. Dle názoru autora hodnocení nebyl takový průzkum na úrovni posouzení koncepce nutný, vzhledem k lokalizaci PO Beskydy vůči řešenému území (k.ú. Jablunkov), ekologii a charakteru výskytu předmětů ochrany v rámci PO (většina druhů vázána na lesní porosty Beskyd). U těch druhů, u kterých nelze vyloučit přesah populací (přechodný, popř. i trvalý výskyt) do řešeného území, je vzhledem k charakteru koncepce a dílčích záměrů možné vyloučit významný negativní vliv na jejich populace v rámci PO Beskydy. Tato problematika může být v případě nutnosti řešena na úrovni naturového posuzování jednotlivých záměrů a opatření, vyplývajících z posuzované koncepce. Charakteristiky výskytu druhů v rámci PO Beskydy uvedeny na SCI Beskid Śląski (PLH240005) SCI Beskid Śląski je situována na území Polska, u hranic ČR/Polsko, ve Slezských Beskydech. Nachází se východně od řešeného území (k.ú. Jablunkov), nejblíže pak cca 2 km. Lokalizace viz. Mapa 4. Tato lokalita je zařazena do naturového posouzení zejména z důvodu migrací velkých šelem přes Jablunkovskou brázdu (vč. k.ú. Jablunkov) mezi Slezskými a Moravskoslezskými Beskydami (EVL Beskydy). Tato problematika viz. podkapitola " EVL Beskydy (CZ )". Rovněž u některých dalších předmětů ochrany nelze vyloučit ekosystémové a populační vazby k řešenému území. 12 převzato z 21