Změny druhového složení a struktury druhově chudých travních porostů v závislosti na managementu
|
|
- Štěpán Kadlec
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str Srní října 2004 Změny druhového složení a struktury druhově chudých travních porostů v závislosti na managementu The changes of species composition and structure of low-species grasslands in depend on management Pavlína Hakrová* & Kateřina Wotavová Laboratoř aplikované ekologie, Zemědělská fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Studentská 13, CZ České Budějovice, Česká republika *hakrova@zf.jcu.cz Abstract We studied influence of management on vegetation around the village Pasečná and Svatý Tomáš species composition, number of species, Shannon-Wiener index, the biomass of species, the biomass of vertical layers and biomass of all vegetation from 1998 to We choose many years unmanaged grassland with low species biodiversity. For analysis of the data we used CANOCO direct redundancy analysis RDA and STATISTICA repeated measurements two-way ANOVA. We found marked changes in species and structure by community with predominant Calamagrostis epigejos, and in community with predominant Molinia caerulea and in community with predominant Filipendula ulmaria too. Changes in vegetation with predominant Carex brizoides were not unambiguous. ÚVOD Výrazné změny v zemědělském hospodaření druhé poloviny 20. stol. vedou k výraznému narušení po staletí se vyvíjející mezidruhové rovnováhy v lučních společenstvech. Dochází k ohrožení travních porostů v důsledku příliš intenzivního hospodaření (hnojení, odvodňování, dosévání porostů), nebo naopak v důsledku degradace travních porostů způsobené ukončením hospodaření. Výsledkem je v obou případech snížení diverzity, které vede ke zhoršování produkčních i mimoprodukčních funkcí současných polopřirozených travních porostů v podhorských a horských oblastech (BLAŽKOVÁ 1996, HULME et al. 1999, HUMPHREY & PATTERSON 2000, PRACH et al. 1996, SMITH & RUSHTON 1994, ZELENKOVÁ 2000). Zachování druhově pestrých travních porostů nespočívá tedy jen v zakládání lučních rezervací a ochraně před hnojením a intenzifikací, ale především v cíleném managementu (BAKKER 1989). Vzhledem k existenci řady typů travních porostů se i jejich nároky na udržitelný management různí (NÖSBERGER & KESSLER 1997). Cílem studie bylo sledování změn složení a struktury dlouhodobě opuštěných druhově chudých travních porostů při obnově managementu. Sledovány byly zejména porosty s dominujícími Carex brizoides, Molinia caerulea, dále také porosty s dominujícími Calamagrostis epigejos a Filipendula ulmaria. Práce je součástí studie Laboratoře aplikované ekologie Hodnocení vlivu hospodaření na vegetaci, toky energií, vody a látek v krajině, která je realizována na pravém břehu Lipna 256
2 v povodích Mlýnského, Horského a Bukového potoka v katastru obcí Pasečná a Svatý Tomáš (PROCHÁZKA et al. 2001, HAKROVÁ 2003). METODIKA Výběr travních porostů byl proveden na základě vegetačního mapování a fytocenologického snímkování z let (PROCHÁZKA et al. 2001, HAKROVÁ 2003). Vlastní experiment probíhal v letech Sledovány byly 4 trvalé plochy s dominující Carex brizoides (č. 1, 3, 5, 9), 3 trvalé plochy s dominující Molinia caerulea (č. 2, 4, 8), a pro srovnání také 1 trvalá plocha s dominující Calamagrostis epigejos (č. 10) a 1 trvalá plocha s dominující Filipendula ulmaria (č. 7). Trvalá plocha je tvořena velkým m o rozměrech 4,5 4,5 m, který je rozdělený na 4 menší 2 2 m (tzv. velké A, B, C, D), které jsou od sebe odděleny pěšinkou širokou 0,5 m. Dva protilehlé byly koseny, druhé dva ponechány ladem. V kosených čtvercích byly trvale vyznačeny plochy 0,5 0,5 m (tzv. A1, B1). Kosení probíhalo v době maximální produkce v polovině července. Ve čtvercích A D bylo kosení prováděno srpem na výšku strniště okolo 5 cm. Ve čtvercích A1 a B1 byla nůžkami až k povrchu půdy odebírána nadzemní biomasa pro stanovení celkové biomasy, hmotnostního zastoupení druhů a pro hodnocení vertikální struktury bylinného patra. V kosených i nekosených čtvercích byly vždy před kosením zpracovány fytocenologické snímky (podle MORAVEC 1994), zjištěn celkový počet druhů a následně spočítán Shannon-Wienerův index (SPELLERBERG 1995) pro hodnocení druhové diverzity. Odebraná biomasa ze čtverců A1 a B1 byla rozdělena na jednotlivé druhy a v laboratoři rozřezána na části v délce 10 cm. Následně byla u těchto vzorků stanovena hmotnost sušiny. Použitá metodika vycházela z běžně užívaných metod hodnocení vertikální struktury vegetace (RYCHNOVSKÁ et al. 1985, RYCHNOVSKÁ 1987) a metod používaných v Karpatech (RŮŽIČ- KOVÁ et al. 1995) a byla upravena dle cílů a podmínek této práce (FOŠUMOVÁ-HAKROVÁ & PECHAROVÁ 1998). Pro statistické zpracování fytocenologických snímků ze čtverců A D, A1 a B1 a rozborů biomasy ze čtverců A1 a B1 byla použita mnohorozměrná analýza v programu CANOCO (TER BRAAK & ŠMILAUER 1998), s lineární druhovou odezvou přímá gradientová analýza RDA (TER BRAAK 1987). Čtverce A D byly porovnávány mezi sebou jako kosené (A, B) a nekosené (C, D), při vyhodnocování fytocenologických snímků a rozborů biomasy z čtverců A1 a B1 byl první rok hodnocen jako nekosený a ostatní jako kosené. Jako hlavní vysvětlující proměnná byla vždy použita interakce ošetření (kosení, nekosení) rok. Kód a rok byly použity jako kovariáty při vyhodnocování fytocenologických dat, při vyhodnocování vertikální struktury biomasy byl jako kovariáta použit kód. Permutace v Monte Carlo permutačním testu (při 199 opakováních) byly upraveny ve split-plot designu. Počet druhů, celková biomasa a Shannon Wienerův index byly testovány analýzou variance ANOVA v repeated-measurements designu (opakovaná měření) v programu Statistika 5.5 (ANONYMUS 1996). VÝSLEDKY A DISKUSE Výsledky statistického zhodnocení změn vegetace v závislosti na hospodaření jsou shrnuty v Tab
3 Tabulka 1. Výsledek statistického vyhodnocení vlivu managementu na fytocenologické složení, biomasu, počet druhů a Shannon-Wienerův index v jednotlivých porostových typech. Table 1. Results of data analysis RDA and repeated measurement ANOVA (the influence of management on phytocoenotic composition, biomass, number of species and Shannon-Wiener index in selected vegetation types). číslo plochy typ analýzy RDA analýza ANOVA, analýza v repeated-measurement designu hodnocený ukazatel srovnávané plochy fytocenologické složení velké fytocenologické složení biomasa druhů biomasa pater počet druhů Shannon-Wienerův index velké velké Carex brizoides * * rok* 9 * rok**, rok-management** rok**, management** rok-management** 2 * * * rok* * 4 Molinia caerulea * * * management* 8 * * rok* 10 Calamagrostis epigejos * * * rok** rok* * 7 Filipendula ulmaria * * * rok** rok** celková biomasa * signifikance na hladině významnosti p=0,01 0,05 ** signifikance na hladině významnosti p=0,001 0,01 rok, management, rok-management označuje plochy na kterých byl prokázán signifikantní vliv roku, managementu či jejich interakce na hodnocený ukazatel (počet druhů, Shannon-Wienerův index) ** 258
4 Porosty s dominující Carex brizoides Čtyřleté kosení přineslo pouze malé změny ve fytocenologickém složení i v množství biomasy. Kromě toho se výsledky získané ze čtyř trvalých ploch navzájem od sebe velice liší a jsou nejednoznačné. Tři trvalé plochy (1, 3 a 9) jsou si velmi podobné fyziognomií porostu a lokalizací v nivách toků, v případě čtvrté plochy č. 5 se jedná spíše o lesní typ Carex brizoides, v lokalitě s pokročilým stadiem sukcese. Plochy č. 1, 3 a 5 potvrzují výsledky Vackové a Blažkové (VACKOVÁ 1997), snižuje se zde množství celkové biomasy i biomasy druhu Carex brizoides. V poslední pokusné ploše však došlo k výraznému nárůstu biomasy Carex brizoides. Fytocenologické složení ploch se příliš nezměnilo, výjimečně se objevily nové druhy, vyskytující se v nejbližším okolí, jako jsou např. Equisetum sylvaticum a Rubus idaeus. Zaznamenáno bylo spíše kolísání počtu druhů než jeho vzestup, narozdíl od Blažkové (BLAŽKOVÁ in VACKOVÁ 1997), která uvádí nárůst počtu druhů o tři v kosených variantách a o 11 v přihnojovaných variantách. Potlačování Carex brizoides pastvou uvádí MATĚJKOVÁ (2001). K úplnému potlačení tohoto agresivního druhu pastvou nejspíše nedojde, neboť oka Carex brizoides se nacházejí v zájmovém území i na nejméně 20 let využívaných pastvinách. V těchto plochách však druh není úplně monodominantní, jeho pokryvnost se zde pohybuje většinou do 25 %. Porosty s dominující Molinia caerulea V porostech byly vytyčeny tři trvalé plochy, dvě v druhově chudších společenstvech s počtem druhů 4 7 a jedna v druhově bohatším společenstvu s počtem druhů Je známo, že Molinia caerulea je druh poměrně značně citlivý na kosení a pastvu (GRANT et al. 1996, HULME et al. 1999) a z porostů ustupuje zejména při časnější seči, tzn. zhruba v polovině července (BLAŽKOVÁ & ŘEHOŘEK 1999). V experimentálním pokusu byla statisticky průkazně vyhodnocena změna fytocenologického složení a pokles počtu druhů. To je opačný výsledek oproti experimentu JONGEPIEROVÉ et al. (1994), která prokazuje zvyšování počtu druhů v porostech s dominancí bezkolence již po 2 letech experimentu. JAKRLOVÁ (1997) uvádí, že společenstvo s dominancí Molinia caerulea s původně zhruba 20 druhy, tzn. srovnatelné s plochou č. 8, reagovalo v pokusu s variantami kosení 1 a 3 krát za sezónu úplným zhroucením a nahrazením Molinia caerulea druhem Agrostis canina, přičemž celkový počet druhů se rovněž snížil. Z hodnocení vývoje celkového množství biomasy vyplývá značné snížení produkce ve společenstvu (na polovinu až třetinu), což je způsobeno poklesem biomasy dominantního druhu. Podobné výsledky dosahuje u 1 koseného porostu po 3 letech i JAKRLOVÁ (1997), biomasa porostu klesá zhruba na třetinu. Porosty s dominující Calamagrostis epigejos Po čtyřech letech kosení jednou za sezónu byly vyhodnoceny signifikantní změny fytocenologického složení, biomasy i diverzity společenstva. Kosené společenstvo se obohatilo o nové druhy a biomasa Calamagrostis epigejos výrazně poklesla. Vliv kosení na dominantu v druhém roce po zahájení experimentu byl spíše pozitivní (nárůst biomasy, stejná pokryvnost), což je v souladu s výsledky BŘEZINY (1999). Výsledky z dalších let experimentu se však liší od jeho závěrů, že k výraznému snížení rozšiřování třtiny bude nutné přerušovat její oddenkový systém na periferii klonu a ztížit tak její vegetativní rozmnožování. I během pouhých 4 let kosení se prokázaly dosti výrazné pozitivní změny ve složení a struktuře tohoto společenstva. Z toho vyplývá, že pravidelné kosení 1 2 krát za sezónu dokáže v daném případě dostatečně zabránit dalšímu rozšiřování třtiny a postupně zlepšit skladbu stávajících porostů. Protože však nebyly hodnoceny změny společenstva na zamokřených stanovištích, 259
5 je možné, že v těchto místech může být reakce společenstva jiná. Rozdílnou reakci na zátěž kosení u porostů s druhy rodu Calamagrostis na různých stanovištích uvádí také FIALA et al. (1996). Porosty s dominující Filipendula ulmaria Vysokobylinná společenstva s dominující Filipendula ulmaria vznikají po ukončení hospodaření na zamokřených stanovištích z podsv. Calthenion. Obnovení hospodaření by mělo vést ke vzniku druhově bohatších porostů (BLAŽKOVÁ & ŘEHOŘEK 1999). V zájmovém území byly v tomto společenstvu vyhodnoceny statisticky průkazné změny v pěti testovaných ukazatelích. Znovuobnovení seče v trvalé ploše sice nepřineslo výrazný nárůst počtu druhů, ale změnu poměru stávajících druhů výrazně klesla pokryvnost i biomasa původně převládajícího druhu Filipendula ulmaria a naopak výrazně narostla biomasa i pokryvnost ostřic (Carex sp.), aniž se změnila celková biomasa. Tato společenstva se vyznačují vysokou produktivitou, která v zájmovém území dosahuje téměř 6 t.ha 1 sušiny. ZÁVĚR Největší změny složení a struktury společenstev vlivem obnovení managementu (kosení) byly zjištěny v porostech s dominující Calamagrostis epigejos, v porostu s dominující Filipendula ulmaria a v porostech s dominující Molinia caerulea. V těchto porostech byl zaznamenán trend ve snižování pokryvnosti a biomasy původní dominanty, další druhy naopak zvětšují svojí pokryvnost a biomasu, objevují se i některé nové druhy a snižuje se celková výška porostů. Obnovení hospodaření v těchto porostech by dlouhodobě vedlo ke zlepšení druhové skladby porostů, ke zvýšení druhové diverzity a zlepšení využitelnosti porostů jako zemědělské píce. U porostů s dominující Carex brizoides byly dosažené výsledky velmi nejednoznačné, zlepšení druhového složení pouze v důsledku kosení není u těchto porostů patrně reálné ani v dlouhodobějším horizontu. Poděkování. Práce vznikla díky finanční podpoře grantu MŠMT VS96072 a výzkumnému záměru MSM LITERATURA ANONYMUS, 1996: STATISTICA for Windows. StatSoft, Tulsa, OK. BAKKER J.P., 1989: Nature management by grazing and cutting. Kluwer Academic Publishers, Londýn, 400 pp. BLAŽKOVÁ D., 1996: Chování trav při změně hospodaření na loukách. Zpravodaj České Botanické Společnosti, 13: 55. BLAŽKOVÁ D. & ŘEHOŘEK V., 1999: Hygrofilní a mezofilní travní společenstva. In: Péče o chráněná území I. Nelesní společenstva, PETŘÍČEK V. (ed.) AOPK, Praha, BŘEZINA S., 1999: Šíření a omezování třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos Roth.) se zřetelem na její oddenkový systém. Ms., magisterská práce, BF JU České Budějovice, 42 pp. (BF JU, České Budějovice). FIALA K., ZELENÁ V. & JAKRLOVÁ J., 1996: Struktura a produkce porostů s dominantními druhy rodu Calamagrostis na imisních holinách. Zpravodaj České Botanické Společnosti, 13: FOŠUMOVÁ-HAKROVÁ P. & PECHAROVÁ E., 1998: Vliv hospodářských aktivit v příhraniční oblasti na druhovou diverzitu travních porostů a možnosti jejich obnovy. Ms., závěrečná zpráva ke grantu FRVŠ 448/1998, ZF JU, České Budějovice, 69 pp. (LAE, ZF JU, České Budějovice). GRANT S.A., TORVELL L., COMMON T.G., SIM E.M. & SMALL J.L., 1996: Controlled grazing studies on Molinia grassland: effects of different seasonal patterns and levels of defoliation on Molinia growth and responses of swards to controlled grazing by cattle. Journal of Applied Ecology, 33: HAKROVÁ P., 2003: Studium podmínek pro podporu druhové diverzity travních porostů. Ms., disertační práce, ZF JU, České Budějovice, 132 pp. (Katedra ekologie, ZF JU, České Budějovice) HULME P.D., PAKEMAN R.J., TORVELL L., FISHER J.M. & GORDON I.J., 1999: The effects of controlled sheep grazing on the dynamics of upland Arostis Festuca grassland. Journal of Applied Ecology, 36:
6 HUMPHREY J.W. & PATTERSON G.S., 2000: Effects of late summer cattle grazing on the diversity of riparian pasture vegetation in an upland conifer forest. Journal of Applied Ecology, 37: JAKRLOVÁ J., 1997: Travinné ekosystémy v CHKO Žďárské vrchy. Příroda, 10: JONGEPIEROVÁ I., JONGEPIER J.W. & KLIMEŠ L., 1994: Obnova druhově bohatých luk v Bílých Karpatech. Příroda, 1: MATĚJKOVÁ I., 2001: Pastva skotu na Šumavě očima geobotanika. In: Aktuality šumavského výzkumu, MÁNEK J. (ed.) Sborník z konference, Srní , Správa NP a CHKO Šumava, pp MORAVEC J., 1994: Fytocenologie nauka o vegetaci. Academia, Praha, 403 pp. NÖSBERGER J. & KESSLER W., 1997: Utilisation of grassland for biodiversity. In: Management for grassland biodiversity, KOLPAK M. (ed.) Proceedings of the International Occasional Symposium of the European Grassland Federaion, Warszawa-Lomža, Poland, May 19 23, Druk-Intro, Inowroclaw, pp PRACH K., ŠTECH M. & BENEŠ J., 1996: Druhotné bezlesí opomíjená složka biodiverzity Šumavy. Silva Gabreta, 1: PROCHÁZKA J., HAKROVÁ P., POKORNÝ J., PECHAROVÁ E., HEZINA T., ŠÍMA M. & PECHAR L., 2001: Effect of different management practices on vegetation development, losses of soluble matter and solar energy dissipation in three small mountain catchments. In: Nutrient Cycling and Retention in Natural and Constructed Wetlands, VYMA- ZAL J. (ed.). Backhuys Publishers, Leiden, pp RŮŽIČKOVÁ H., HALADA L., RAČKO J., ZALIBEROVÁ M., MOCHNACKÝ S., MIKOLÁŠ V. & BURAL M., 1995: Managament lúk biosférickej rezervácie Východné Karpaty. Ms., Projekt ochrany biodivezity GEF, Bratislava, 23 pp. RYCHNOVSKÁ M. (ed.), 1987: Metody studia travinných ekosystémů. Academia, Praha, 269 pp. RYCHNOVSKÁ M., BALÁTOVÁ-TULÁČKOVÁ E., ÚLEHLOVÁ B. & PELIKÁN J., 1985: Ekologie lučních porostů. Academia, Praha, 292 pp. SMITH R.S. & RUSHTON S.P., 1994: The effects of grazing management on the vegetation of mesotrophic (meadow) grassland in Northern England. Journal of Applied Ecology, 31: SPELLERBERG I.F., 1995: Monitorování ekologických změn. Český ústav ochrany přírody, Brno, 187 pp. TER BRAAK C.J.F., 1987: Ordination. In: Data analysis in community and landscape ecology, JONGMAN R.H.C., TER BRAAK C.J.F. & VAN TONG S.T.Y. (eds) Pudoc, Wageningen, pp TER BRAAK C.J.F. & ŠMILAUER P., 1998: CANOCO Release 4. Reference manual and user`s guide to Canoco for Windows: Software for Canonical Community Ordination. Microcomputer Power, Ithaca, NY, 353 pp. VACKOVÁ H., 1997: Ekologie porostů Carex brizoides v oblasti vrcholové Šumavy. Ms., magisterská práce, BF JU České Budějovice, 25 pp. (BF JU, České Budějovice). ZELENKOVÁ E. (ed.), 2000: Plán péče Národního parku Šumava. Správa NP a CHKO Šumava, Vimperk, 140 pp. posl 261
Databáze produkce biomasy travinných ekosystémů v ČR
Databáze produkce biomasy travinných ekosystémů v ČR Lenka Stará Katedra biologie ekosystémů, Přírodovědecká fakulta JU Ústav systémové biologie a ekologie V rámci projektu Czech Carbo (2005-2007) se začala
VíceSalaš, P. (ed): "Rostliny v podmínkách měnícího se klimatu". Lednice , Úroda, vědecká příloha, 2011, s , ISSN
VLIV AGROEKOLOGICKÝCH PODMÍNEK NA SLOŽENÍ BIOMASY VÍCEKOMPONENTNÍCH SMĚSÍ The influence of different agro-ecological conditions on composition of botanical groups in multi-component legume-grass mixtures
VíceVýznam historických zahrad a parků pro uchování přírodních stanovišť
Význam historických zahrad a parků pro uchování přírodních stanovišť Markéta Šantrůčková, Katarína Demková, Jiří Dostálek, Tomáš Frantík Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví,
VíceUhlík v biomase horské louky sečené, mulčované a ponechané ladem
Uhlík v biomase horské louky sečené, mulčované a ponechané ladem Zuzana Mašková Správa NP a CHKO Šumava, Sušice Jan Květ Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Ústav systémové
VíceHolistický přístup k hodnocení krajiny a monitoring malých povodí
JAN PROCHÁZKA, LIBOR PECHAR, PAVLÍNA HAKROVÁ, JAKUB BROM, JAN POKORNÝ 88 Holistický přístup k hodnocení krajiny a monitoring malých povodí J. Procházka, L. Pechar, P. Hakrová, J. Brom, J. Pokorný: Holistic
VíceMEZINÁRODNÍ PROJEKTY 3.14 SALVERE
Informační zpravodaj č. 40, 2011 MEZINÁRODNÍ PROJEKTY 3.14 SALVERE (Semi-natural grassland as a source of biodiversity improvement) Polopřirozené travní porosty zdroj pro zlepšení biodiverzity ERDF, OPNS
VíceTeplota a vlhkost půdy rozdílně využívaného lučního porostu na Šumavě
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 39 43 Srní 2. 4. dubna 2001 Teplota a vlhkost půdy rozdílně využívaného lučního porostu na Šumavě Tomáš Kvítek, Renata Duffková & Jana Peterková Výzkumný ústav meliorací
VíceZhodnocení vlivu rozsahu zatravnění orné půdy na koncentrace dusičnanů ve vybraných povodích horní Vltavy a Želivky
Zhodnocení vlivu rozsahu zatravnění orné půdy na koncentrace dusičnanů ve vybraných povodích horní Vltavy a Želivky Tomáš Kvítek 1,2, Pavel Žlábek 2, Václav Bystřický 2, Petr Fučík 1, Jana Moravcová 2,
VíceCHANGES OF SPECIES COMPOSITION IN GRASS VEGETATION ASSOCIATION SANGUISORBA-FESTUCETUM COMUTATAE
CHANGES OF SPECIES COMPOSITION IN GRASS VEGETATION ASSOCIATION SANGUISORBA-FESTUCETUM COMUTATAE ZMĚNY DRUHOVÉ SKLADBY TRAVNÍHO POROSTU ASOCIACE SANGUISORBA-FESTUCETUM COMUTATAE Heger P., Skládanka J.,
VíceUžití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.
Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.cz Po roce 19 došlo k výrazné změně hospodářských poměrů v
VíceZpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení půdy a lesnictví Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Průběžná zpráva Zpracoval: Ing. Dušan Reininger, Ph.D Dr.Ing. Přemysl Fiala
VíceFAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ LITORÁLNÍ MAKROFYTA V NÁDRŽI S KOLÍSAJÍCÍ VODNÍ HLADINOU. Monika Krolová Josef Hejzlar Hana Čížková
FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ LITORÁLNÍ MAKROFYTA V NÁDRŽI S KOLÍSAJÍCÍ VODNÍ HLADINOU Monika Krolová Josef Hejzlar Hana Čížková Zonace litorálního porostu u přirozených ekosystémů Supralitorál Eulitorál Infralitorál
VíceZpráva o testu klonů topolů a vrb na pozemku ve Stachách na Šumavě
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení bezpečnosti půdy a lesnictví Zpráva o testu klonů topolů a vrb na pozemku ve Stachách na Šumavě Průběžná zpráva Zpracoval : Ing. Dušan Reininger
VíceIntenzivní a extenzivní pastva jalovic v Jizerských horách výsledky z dlouhodobého experimentu (1998 2015)
Intenzivní a extenzivní pastva jalovic v Jizerských horách výsledky z dlouhodobého experimentu (1998 2015) PAVLŮ Vilém pavlu@vurv.cz, pavlu@fzp.czu.cz, grass@volny.cz Výzkumný ústav rostlinné výroby v.v.i.,
VícePorost s jednoduchou strukturou jednoetážový porost.
Struktura lesa Struktura (skladba, složení) lesního porostu označuje souhrn vnějších i vnitřních znaků charakterizujících celé jeho vnitřní uspořádání, tj. obraz stavu porostu zaznamenaný v určitém okamžiku
VíceEFFECT OF AERING ON ROOT MASS REGENERATION AT FOOTBALL LAWNS VLIV AERIFIKACE NA REGENERACI KOŘENOVÉ HMOTY U FOTBALOVÝCH TRÁVNÍKŮ
EFFECT OF AERING ON ROOT MASS REGENERATION AT FOOTBALL LAWNS VLIV AERIFIKACE NA REGENERACI KOŘENOVÉ HMOTY U FOTBALOVÝCH TRÁVNÍKŮ Procházková P., Skládanka J. Ústav pícninářství, Agronomická fakulta, Mendelova
VíceKteré poznatky. z výzkumu přirozených lesů. můžeme použít. v přírodě blízkém hospodaření? Tomáš Vrška
Které poznatky z výzkumu přirozených lesů můžeme použít v přírodě blízkém hospodaření? Tomáš Vrška Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018
VíceVÝNOSOVÝ POTENCIÁL TRAV VHODNÝCH K ENERGETICKÉMU VYUŽITÍ
VÝNOSOVÝ POTENCIÁL TRAV VHODNÝCH K ENERGETICKÉMU VYUŽITÍ GRAS PRODUCTION RATE FOR ENERGY UTILIZATION J. Frydrych -,D.Andert -2, D.Juchelková ) OSEVA PRO s.r.o. Výzkumná stanice travinářská Rožnov Zubří
VícePlán pokusných prací Agrovýzkumu pro rok 2015-2020 v CHKO Jeseníky
Plán pokusných prací Agrovýzkumu pro rok 2015-2020 v CHKO Jeseníky A. Činnosti vztahující se k výzkumnému řešení problematiky Obnovené pastvy skotu na lokalitě Švýcárna (plán od 2015 2020) Správa CHKO
VíceSoubor map: Mapy lesních vegetačních stupňů v Chráněných krajinných oblastech ČR (FLD ČZU v Praze) Vacek S., Mikeska M., Vacek Z., Bílek L., Štícha V.
Soubor map: Mapy lesních vegetačních stupňů v Chráněných krajinných oblastech ČR (FLD ČZU v Praze) Vacek S., Mikeska M., Vacek Z., Bílek L., Štícha V. Soubor map: Mapa lesních vegetačních stupňů v Chráněné
VíceUplatněná certifikovaná metodika METODIKA. Opatření vedoucí k zamezení biologické degradace půd a zvýšení biodiverzity v suchých oblastech ČR
Agrostis Trávníky, s. r. o., Rousínov Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně OSEVA vývoj a výzkum s. r. o. Zubří Vysoké učení technické v Brně Výzkumný ústav pícninářský,
VíceMonitoring aluviálních ekosystémů
Monitoring aluviálních ekosystémů součást projektu VaV 610/4/01 Zpráva pro AOPK ČR DAPHNE ČR - Institut aplikované ekologie zpracoval: Bc. Záboj Hrázský České Budějovice 2004 Tato práce je součástí projektu
VíceVLIV DÁVKY A FORMY DUSÍKATÉ VÝŽIVY NA VÝNOS A OBSAH DUSÍKATÝCH LÁTEK V ZRNU
Karel KLEM Agrotest fyto, s.r.o. VLIV DÁVKY A FORMY DUSÍKATÉ VÝŽIVY NA VÝNOS A OBSAH DUSÍKATÝCH LÁTEK V ZRNU Materiál a metodika V lokalitě s nižší půdní úrodností (hlinitopísčitá půda s nízkým obsahem
VíceHistorie botanického výzkumu Českého krasu. Jarmila Kubíková
Historie botanického výzkumu Českého krasu Jarmila Kubíková Čtyři období výzkumu Prvé období: Floristika v 18. a 19. století a počátky fytocenologie v první polovině 20.století Druhé období: 1950 až 1970
VíceDlouhodobé následné efekty po aplikaci hnojiv na travinná společenstva: důsledky pro obnovu druhově bohatých luk
Dlouhodobé následné efekty po aplikaci hnojiv na travinná společenstva: důsledky pro obnovu druhově bohatých luk Michal Hejcman Spolupracovníci: Michaela Klaudisová, Vilém Pavlů, Lenka Pavlů Jurgen Schellberg,
VíceINFLUENCE OF FOREST CLEARINGS ON THE DIVERSITY OF MOTHS
INFLUENCE OF FOREST CLEARINGS ON THE DIVERSITY OF MOTHS Šafář J. Department of Zoology, Fisheries, Hydrobiology and Apiculture, Faculty of Agronomy, Mendel University in Brno, Zemědělská 1, 613 00 Brno,
VíceSoubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v horských oblastech ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V.
Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v horských oblastech ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapa zonace ochrany přírody v CHKO Beskydy Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová
VíceObnova, resp. tvorba druhově bohatých lučních ekosystémů na výsypkách
Obnova, resp. tvorba druhově bohatých lučních ekosystémů na výsypkách Bc. Anna Matoušů, PřF JČU Doc. Jan Frouz, Ústav pro životní prostředí PřF UK / ÚPB Klasické rekultivace (lesnické, zemědělské) jsou
VíceSoubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I.
Soubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I. Mapa struktury porostu na TVP 5 v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová
VíceInvazní druhy rostlin NP Šumava. Eva Buršíková, Romana Roučková Správa Národního parku Šumava
Invazní druhy rostlin NP Šumava Eva Buršíková, Romana Roučková Správa Národního parku Šumava Rostlinné invaze v Národním parku Šumava Národní park Šumava 2 Lupina mnoholistá Lupinus polyphyllus Bobovité
VíceSoubor map struktury porostů na TVP v gradientu hory Plechý v Národním parku Šumava
Soubor map struktury porostů na TVP v gradientu hory Plechý v Národním parku Šumava Vacek S., Remeš J., Bílek L., Vacek Z., Ulbrichová I. Soubor map: Mapa struktury porostu na TVP 12 v gradientu hory Plechý
VíceZpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení bezpečnosti půdy a lesnictví Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Průběžná zpráva Zpracoval : Dr.Ing. Přemysl Fiala Ing. Dušan
VíceKatedra Pícninářství (120)
Katedra Pícninářství (120) Adresa katedry: Studentská 13, České Budějovice, 370 05 Pedagogická činnost katedry je zaměřena na výuku obecných a speciálních fytotechnických předmětů. Jedná se o genetiku,
VíceMÉNĚ ZNÁMÉ DRUHY JETELOVIN PRO POTENCIÁLNÍ PĚSTOVÁNÍ V PODMÍNKÁCH ARIDNÍHO KLIMATU
MÉNĚ ZNÁMÉ DRUHY JETELOVIN PRO POTENCIÁLNÍ PĚSTOVÁNÍ V PODMÍNKÁCH ARIDNÍHO KLIMATU Less known species of the legumes for potential growing in arid climate conditions Pelikán J. 1, Knotová D. 1, Raab S.
VíceSoubor map: Mapy zonace ochrany přírody v Národních parcích ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V.
Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v Národních parcích ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapa zonace ochrany přírody v Krkonošském NP Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek
VíceZávěrečná zpráva z projektu (2007-2011)
Závěrečná zpráva z projektu (2007-2011) SP/2D3/179/07 Funkční typy rostlin a jejich diverzita jako indikátory různých způsobů obhospodařování trvalých travních porostů Poskytovatel dotace: Ministerstvo
VíceObyvatelstvo území Šumavy - proč zde uchovat národní park?
Obyvatelstvo území Šumavy - proč zde uchovat národní park? Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4 matejka@infodatasys.cz V souvislosti s diskusí nad ochranou přírody na Šumavě (KINDLMANN
VíceDiverzita doubrav ve vztahu k produktivitě stanoviště. Irena Veselá
Diverzita doubrav ve vztahu k produktivitě stanoviště Irena Veselá Proč doubravy? Omezení datového souboru: výběr ploch s dominantními druhy Quercus petraea nebo Q. robur => konstantní vliv na bylinné
VíceSrovnání biodiverzity sadů v různých režimech hospodaření. Martin Bagar
Srovnání biodiverzity sadů v různých režimech hospodaření Martin Bagar Zpracování monitoringu biologické rozmanitosti vinic a sadů v různých režimech produkce (konvenční, integrovaná a ekologická) Hluchý,
VíceÚspěšnost obnovy travních porostů na orné půdě přírodě blízkými způsoby
- XVIII. rocník PÍCNINÁŘSKÉ LISTY 2012 Úspěšnost obnovy travních porostů na orné půdě přírodě blízkými způsoby Ing. Ivana Semanová, Ing. Magdalena Ševčíková OSEVA PRO s. r. o., o. z. Výzkumná stanice travinářská
VíceLOUKY a PASTVINY. Jan HORNÍK. projekt Managementové centrum - občanská sdružení Daphne ČR a Centaurea
LOUKY a PASTVINY Jan HORNÍK projekt Managementové centrum - občanská sdružení Daphne ČR a Centaurea Podpořeno grantem z islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci finančního mechanismu EHP a Norského finančního
VíceMgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013)
Ekologie zdrojů: interakce půdy, vegetace a herbivorů (EKO/EZI) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) 5. blok 11/04/2013 Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení studijních programů
VíceTabulka 2 Zaplevelení pokusných variant ve třetím roce od založení (včetně statistické
dílčí výstup č. V001 - Pokrytí příkmenných pásů alternativními plodinami. V maloparcelkových polních pokusech na stanovištích v Holovousích a Zubří byl sledován vliv vybraných druhů trav, bylin a leguminóz
VíceUNIVERZITA PARDUBICE Fakulta chemicko-technologická Katedra analytické chemie
UNIVERZITA PARDUBICE Fakulta chemicko-technologická Katedra analytické chemie Licenční studium Pythagoras Statistické zpracování experimentálních dat Semestrální práce ANOVA vypracoval: Ing. David Dušek
VíceIng. Jan Leugner, Ph.D. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. Úvodní seminář k projektu č. EHP-CZ02-OV
Představení projektu, příklady pěstebních opatřeních hodnocených v rámci projektu Pěstební opatření pro zvýšení biodiverzity v lesích v chráněných územích Ing. Jan Leugner, Ph.D. Výzkumný ústav lesního
VíceStejskalová J., Kupka I.: Vliv lesních vegetačních stupňů na kvalitu semen jedle bělokoré... (ABIES ALBA MILL.) ABSTRACT
VLIV LESNÍCH VEGETAČNÍCH STUPŇŮ NA KVALITU SEMEN JEDLE BĚLOKORÉ (ABIES ALBA MILL.) FOREST VEGETATION ZONES INFLUENCE ON SEED QUALITY OF SILVER FIR (ABIES ALBA MILL.).) JANA STEJSKALOVÁ, IVO KUPKA ABSTRACT
VíceKomentář ke zprávě o realizovaných opatřeních přikládané k vyúčtování za období květen listopad Druhý milník vytvoření geodatabáze
Komentář ke zprávě o realizovaných opatřeních přikládané k vyúčtování za období květen listopad 2018. Druhý milník vytvoření geodatabáze Hlavním cílem této části projektu je vybudování geodatabáze informací,
VíceSoubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v nižších a středních polohách ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V.
Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v nižších a středních polohách ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapa zonace ochrany přírody v CHKO Blaník Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová
VíceZměny ve využití krajiny (land use) na území Mostecka Soubor map se specializovaným obsahem
Změny ve využití krajiny (land use) na území Mostecka 1842 2010 Soubor map se specializovaným obsahem doc. Ing. Jan Skaloš, Ph.D. doc. RNDr. Emilie Pecharová, CSc. RNDr. Ivana Kašparová, Ph.D. Radka Vávrová
VíceRostlinné populace, rostlinná společenstva
Rostlinné populace, rostlinná společenstva Populace - soubor jedinců jednoho druhu, vyskytující se na určitém stanovišti a jsou stejného genetického původu ZNAKY POPULACE roste produkuje biomasu hustota
VíceANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ
Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed): Seminář Extrémy počasí a podnebí, Brno, 11. března 24, ISBN 8-8669-12-1 ANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ František Toman, Hana Pokladníková
VíceIndikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru
Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru Výzkumný záměr: Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu Studium polních plodin v souvislosti
VíceVliv poloparazitických rostlin na skladbu rostlinného společenstva na příkladu Rhinanthus sp.
Vliv poloparazitických rostlin na skladbu rostlinného společenstva na příkladu Rhinanthus sp. Parazitických rostlin je na světě okolo 4000 druhů, vyznačují se svou závislostí na hostiteli, ať už se jedná
VícePrimární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace
Primární produkce Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace Nadzemní orgány procesy fotosyntetické Podzemní orgány funkce akumulátoru (z energetického hlediska) Nadzemní orgány mechanická
Víceanalýzy dat v oboru Matematická biologie
INSTITUT BIOSTATISTIKY A ANALÝZ Lékařská a Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Komplexní přístup k výuce analýzy dat v oboru Matematická biologie Tomáš Pavlík, Daniel Schwarz, Jiří Jarkovský,
VíceZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A PÉČE O LESNÍ REZERVACE UHERSKOHRADIŠŤSKA
ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A PÉČE O LESNÍ REZERVACE UHERSKOHRADIŠŤSKA EVALUATION OF PRESENT STATE AND MANEGEMENT OF FOREST PROTECTED AREAS OF UHERSKOHRADIŠŤSKO Kateřina Rebrošová, Jiří Schneider ABSTRAKT
VíceSoubor map porostů první generace lesa založených na bývalých zemědělských půdách v jednotlivých PLO (GIS FLD ČZU v Praze)
Soubor map porostů první generace lesa založených na bývalých zemědělských půdách v jednotlivých PLO (GIS FLD ČZU v Praze) Mapa porostů první generace lesa založených na bývalých zemědělských půdách v
Více4. Zpracování číselných dat
4. Zpracování číselných dat 4.1 Jednoduché hodnocení dat 4.2 Začlenění dat do písemné práce Zásady zpracování vědecké práce pro obory BOZO, PÚPN, LS 2011 4.1 Hodnocení číselných dat Popisná data: střední
VíceVyužití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících
Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících Libor Pechar a kolektiv Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta, Laboratoř aplikované ekologie a ENKI o.p.s., Třeboň
VíceSoubor map edafických kategorií ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS FLD CZU v Praze)
Soubor map edafických kategorií ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS FLD CZU v Praze) Mapa edafických kategorií v CHKO Jizerské hory (GIS FLD CZU v Praze) Edafické kategorie v Krkonošském národním parku
VíceProdukce a kvalita píce vybraných jetelovin a jetelovinotrav v podmínkách řepařské zemědělské výrobní oblasti
Produkce a kvalita píce vybraných jetelovin a jetelovinotrav v podmínkách řepařské zemědělské výrobní oblasti Ing. Zdeněk Vorlíček, CSc., Zemědělský výzkum spol. s r.o. Troubsko Ing. Jiří Dubec, Ph.D.,
VíceSLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM
SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM Bednářová, E. 1, Kučera, J. 2, Merklová, L. 3 1,3 Ústav ekologie lesa Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova
VíceVliv rozdílného využívání lučního porostu na teplotu půdy
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. 251 255 Srní. 7. října 2 Vliv rozdílného využívání lučního porostu na teplotu půdy The influence of different grassland management on soil temperature Renata Duffková*,
Více10.5.2011 TRVALÉ TRAVNÍ POROSTY. I. Produkční funkce TTP. Rozdělení TTP podle způsobu využívání. II. Mimoprodukční funkce TTP
TRVALÉ TRAVNÍ POROSTY Trvalé smíšené společenstvo rostlin, které se udržuje pravidelným využíváním VYUŽTÍ A INTEZIFIKACE TRVALÝCH TRAVNÍCH POROSTŮ NA BIOPLYN Agrobotanické složky Trávy Jeteloviny Ostatní
VíceSkladování pro smluvní výzkum vybraných odrůd jablek v podmínkách ULO. s ošetřením přípravky FruitSmart a SmartFresh (1-MCP)
Skladování pro smluvní výzkum vybraných odrůd jablek v podmínkách ULO s ošetřením přípravky FruitSmart a SmartFresh (1-MCP) Závěrečná zpráva smluvního výzkumu pro společnost INNVIGO Agrar CZ s.r.o. VÝZKUMNÝ
VíceSoubor map: Mapa souborů lesních typů ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS Správa KRNAP Vrchlabí)
Soubor map: Mapa souborů lesních typů ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Mapa souborů lesních typů v Krkonošském národním parku (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Mapa souborů lesních
VíceTabulková část OG ÚSES okresu Jeseník - biocentra. OK 2 Rychlebské hory Račí údolí (NC) NK 85 NK 86. RC 488 Hraničky RK 824
Odůvodnění ÚP: Tabulková část OG ÚSES okresu Jeseník - biocentra Výběr BC pro katastrální území obce (včetně BC navazujících na obec, propojených biokoridory s BC v obci apod.) a s úpravami BC navrženými
VíceDiferenciace současného stavu geobiocenóz
Diferenciace současného stavu geobiocenóz Diferenciace současného stavu geobiocenóz Hodnocení současného stavu dle vegetační složky geobiocenóz Struktura, druhové složení, základní funkční a ekologické
Víceití trvalých travních porostů
Výzkumný záměr č. MSM6215648905 Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu B. Dílčí metodika B1 Název: Indikátory pastevního využit ití trvalých
VíceFunkční přístup ke studiu vegetace (EKO/FV)
Funkční přístup ke studiu vegetace (EKO/FV) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2013) Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení studijních programů Univerzity Palackého a Ostravské
VíceSoubor map struktury porostů na TVP v oblasti Modravy v Národním parku Šumava
Soubor map struktury porostů na TVP v oblasti Modravy v Národním parku Šumava Vacek S., Remeš J., Bílek L., Vacek Z., Ulbrichová I. Soubor map: Mapa struktury porostu na TVP 1 v oblasti Modravy v Národním
VíceMonitoring látkových toků tří malých povodí na Šumavě
Monitoring látkových toků tří malých povodí na Šumavě Jan Procházka, Jakub Brom, Aleš Vácha a Martin Musil Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Studentská 13, 370 05 České Budějovice,
VíceProgram rozvoje Plzeňského kraje Odborná skupina ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Program rozvoje Plzeňského kraje 2014-2018 Odborná skupina ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Stav životního prostředí Plzeňský kraj má obecně dobrý stav ŽP Problémy na malém území nebo bodové ovzduší v Plzni staré ekologické
VícePřehled grantů, projektů a dalších aktivit, relevantních k projektu Natura 2000
Přehled grantů, projektů a dalších aktivit, relevantních k projektu Natura 2000 A.) Granty a projekty v demonstračních územích (DS15) NP České Švýcarsko VaV/610/7/01 (2001 2004) Zmapování a zhodnocení
VíceVliv zhoršeného zdravotního stavu smrkového porostu v důsledku globálních klimatických změn na reálný efekt celospolečenských funkcí lesa
Vliv zhoršeného zdravotního stavu smrkového porostu v důsledku globálních klimatických změn na reálný efekt celospolečenských funkcí lesa Jiří Schneider Alice Melicharová Petr Kupec Jitka Fialová Ilja
VíceNáplň přednášky: Vliv hnojení na druhové složení travních porostů. 2. Minerální teorie výživy rostlin. 1. Historie hnojení
Náplň přednášky: Vliv hnojení na druhové složení travních porostů Michal Hejcman Katedra ekologie a životního prostředí 1. Historie hnojení 2. Minerální teorie výživy rostlin, zákon minima 3. Dusíkaté
VíceZrnitostní složení půd Krkonoš Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, Praha 4
Zrnitostní složení půd Krkonoš Karel Matějka IDS, Na Komořsku 75/a, Praha Významnou fyzikální vlastnosti půdy, od které se odvíjejí další vlastnosti, je zrnitostní složení půdy, které je základní vlastností
VíceSoubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR
Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR Radek Bače, Vojtěch Čada, Miroslav Svoboda Znalosti o struktuře lesů představují potřebný zdroj informací pro správné a efektivní rozhodování
VíceDynamika fragmentace v rozdílných typech krajin
Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i. Dynamika fragmentace v rozdílných typech krajin Pechanec V. 1, Purkyt J. 2,3*, Cudlín P. 2 1 Katedra geoinformatiky, PřF, Univerzita Palackého v Olomouci, 17.
VíceAnalýza rozptylu. opakovaná měření faktoriální analýza rozptylu analýza kovariance vícerozměrná analýza rozptylu
Analýza rozptylu opakovaná měření faktoriální analýza rozptylu analýza kovariance vícerozměrná analýza rozptylu Analýza rozptylu porovnání více průměrů sledujeme F-statistiku: poměr rozptylu mezi skupinami
VíceSTATISTICKÉ METODY; ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ Z DRUHOVÝCH A ENVIRONMENTÁLNÍCH DAT
STATISTICKÉ METODY; ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ Z DRUHOVÝCH A ENVIRONMENTÁLNÍCH DAT (NE)VÝHODY STATISTIKY OTÁZKY si klást ještě před odběrem a podle nich naplánovat design, metodiku odběru (experimentální vs.
VíceZpráva o testu klonů topolů a vrb na pozemku ve Stachách na Šumavě
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor bezpečnosti krmiv a půdy Zpráva o testu klonů topolů a vrb na pozemku ve Stachách na Šumavě Průběžná zpráva Zpracoval : Dr.Ing. Přemysl Fiala
VíceVýroční zpráva projektu specifického výzkumu v roce 2015, zakázka č. 2109
Výroční zpráva projektu specifického výzkumu v roce 2015, zakázka č. 2109 Příloha č. 1 Název projektu: Vývoj stanovištních a porostních poměrů porostů vzniklých sekundární sukcesí na bývalých zemědělských
VíceZávěrečná zpráva o projektu
KVK12_louka_ZZ_www.doc str. 1 Údaje o projektu Závěrečná zpráva o projektu Grantový program Karlovarského kraje název projektu: Zdrojové plochy diaspor lučních rostlin Evidenční číslo smlouvy: D583/2012
VícePlány péče o území ve správě pozemkových spolků. Na pramenech
Plány péče o území ve správě pozemkových spolků Pozemkový spolek pro přírodu a památky Podblanicka Na pramenech 1. Základní údaje 1.1. Název území Na pramenech je převzatý pomístní název. 1.2. Lokalizace
VíceHistorická analýza vývoje vodních prvků v krajině na příkladu havarijní zóny JE Temelín
Historická analýza vývoje vodních prvků v krajině na příkladu havarijní zóny JE Temelín Soubor map se specializovaným obsahem Mgr. Silvie Semerádová RNDr. Ivana Kašparová, Ph.D. doc. Ing. Jan Skaloš, Ph.D.
VíceROZBOR DYNAMIKY UKAZATELŮ ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY V ČESKÉ REPUBLICE
ROZBOR DYNAMIKY UKAZATELŮ ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY V ČESKÉ REPUBLICE Erich Maca, Jan Klíma Doc. Ing. Erich Maca, CSc., KSA, Brno, Kotlářská 44, PSČ 602 00 Doc. Ing. Jan Klíma, CSc., KSA, Brno, Tyršova 45, PSČ
VíceTomáš Hrdinka, Petr Vlasák, Ladislav Havel, Eva Mlejnská. Možné dopady klimatické změny na vybrané ukazatele jakosti vody toků ČR
Tomáš Hrdinka, Petr Vlasák, Ladislav Havel, Eva Mlejnská Možné dopady klimatické změny na vybrané ukazatele jakosti vody toků ČR Výzkumný záměr MZP0002071101 subprojekt 03 Výzkum a ochrana hydrosféry výzkum
VíceFunkce lesů Ing. Robert Hruban
Funkce lesů Ing. Robert Hruban Odborný seminář České lesnické společnosti, připravený ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a Ústavem pro hospodářskou úpravou lesů Brandýs nad Labem Praha MZe, 28.
VíceCo je to fytocenologie?
Co je to fytocenologie? nauka o rostlinných společenstvech, vegetačních typech phyton rostlina, cenóza společenstvo zaměřena na klasifikaci vegetace a popis abiotického stanoviště zdůrazňuje druhové složení
VíceZkušenosti s plánováním péče o chráněná území ve vztahu k lesům. Jak se přistupuje k otázce biodiversity v rámci ochrany přírody?
Zkušenosti s plánováním péče o chráněná území ve vztahu k lesům. Jak se přistupuje k otázce biodiversity v rámci ochrany přírody? Karel Matějka IDS, Praha 23. 4. 2015 Na úvod: základním pojmem je struktura
Víceochrany přírody Lesy zvláštního určení s prioritou MENDELU, LDF, ÚZPL Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa
Lesy zvláštního určení s prioritou ochrany přírody Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa & MENDELU, LDF, ÚZPL Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR
VíceKONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE. Analytická část
KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE Analytická část Zpracovatelé ATEM s.r.o. EIA SERVIS s.r.o. Hvožďanská 2053/3 U Malše 20 148 00 Praha 4 370 01 České Budějovice Únor 2007 Koncepce ochrany
VícePorovnání a dlouhodobý trend látkových toků tří malých povodí na Šumavě
Porovnání a dlouhodobý trend látkových toků tří malých povodí na Šumavě Jan Procházka 1, Jakub Brom 1,2 1 Laboratoř aplikované ekologie, Zemědělská fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích,
VíceVliv pěstebních opatření na porostní mikroklima
Vliv pěstebních opatření na porostní mikroklima Jiří Souček Výzkumná stanice VÚLHM, Na Olivě 550, 517 73 Opočno V rámci projektu číslo EHP-CZ02-OV-1-015-2014 Pěstební opatření pro zvýšení biodiverzity
VíceAutoři: S. Vacek, M. Mikeska, Z. Vacek, L. Bílek, V. Štícha
Soubor map: Hodnoty biodiverzity jednotlivých SLT podle výskytu prioritních přírodních stanovišť soustavy Natura 2000 ve vybraných VZCHÚ (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Autoři: S. Vacek, M. Mikeska, Z. Vacek,
VíceVodní režim půd a jeho vliv na extrémní hydrologické jevy v měřítku malého povodí. Miroslav Tesař, Miloslav Šír, Václav Eliáš
Vodní režim půd a jeho vliv na extrémní hydrologické jevy v měřítku malého povodí Miroslav Tesař, Miloslav Šír, Václav Eliáš Ústav pro hydrodynamiku AVČR, Pod Paťankou 5, 166 12 Praha 6 Úvod Příspěvek
VíceInvazní rostliny v Krkonoších oblast Benecko
Středoškolská technika 2016 Setkání a prezentace prací středoškolských studentů na ČVUT Invazní rostliny v Krkonoších oblast Benecko Magdaléna Šandová, Niels Van der Meer, Martin Zelený, Jiří Ondráček,
VíceK čemu potřebujeme bezzásahová území v našich lesích? Doutnáč jako referenční lokalita pro Český kras
Historie a současnost přírody a krajiny Českého krasu Svatý Jan pod Skalou 14.11.2012 K čemu potřebujeme bezzásahová území v našich lesích? Doutnáč jako referenční lokalita pro Český kras Tomáš Vrška,
VíceAGRITECH SCIENCE, 15
VLIV OBHOSPODAŘOVÁNÍ TRVALÝCH TRAVNÍCH POROSTŮ NA OBSAH A KVALITU ORGANICKÉ HMOTY INFLUENCE OF GRASSLAND MANAGEMENTON CONTENT AND QUALITY OF ORGANIC MATTER I. Gerndtová, D. Andert Výzkumný ústav zemědělské
Více