1 Rozpočtová soustava ČR a daně

Transkript

1 1 Rozpočtová soustava ČR a daně Rozpočtová soustava v ČR je založena na vertikálním kombinovaném modelu fiskálního federalizmu. Je tvořena rozpočty na centrální úrovni (státní rozpočet a veřejné fondy) a územní rozpočty) a lze ji rozdělit do těchto segmentů: státní rozpočet, veřejné fondy, územní rozpočty, rozpočty organizačních složek a příspěvkových organizací. Rozpočtová soustava ČR má pak vnější vazby na rozpočet Evropské unie, případně na jiné nadnárodní veřejné rozpočty (rozpočet OSN, NATO apod.). Daňová vazba ČR na rozpočet EU je dána jednotnou celní politikou EU, kdy do rozpočtu EU jsou odváděna cla vybraná v rámci ČR a do státního rozpočtu ČR plyne pouze podíl z těchto cel, určený na úhradu nákladů na jejich správu. Soustava veřejných rozpočtů v ČR je tak tvořena čtyřmi hlavními segmenty, kde státní rozpočet je základním a největším nástrojem financování veřejné ekonomiky na centrální úrovni; kromě toho stát používá, resp. ovlivňuje další veřejné rozpočty v podobě veřejných fondů. Pro hospodaření územních jednotek je vytvořen segment územních rozpočtů. Celou soustavu veřejných rozpočtů doplňují rozpočty organizačních složek a příspěvkových organizací, které představují relativně samostatné prvky, které jsou buď součástí jiného rozpočtu (organizační složky) nebo jsou napojeny na jiný rozpočet formou příspěvku (příspěvkové organizace). Zdroje těchto organizací nemají daňový charakter a jsou získávány z rozpočtu jejich zřizovatele. Každý rozpočet představuje relativně samostatný nástroj veřejné ekonomiky, ale mezi rozpočty existuje řada vazeb, které jsou představovány transfery mezi rozpočty (vytváří se tak rozpočtová soustava). Státní rozpočet kromě vlastních zdrojů je např. příjemcem transferů z rozpočtu EU a poskytuje transfery veřejným fondům, územním rozpočtům a organizačním složkám a příspěvkovým organizacím. Zdrojem hospodaření těchto rozpočtů jsou převážně daně, poplatky (ale i jiné formy zdrojů, např. pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti). Z těchto zdrojů se pak realizují i transfery mezi rozpočty.

2 Rozpočtová skladba Rozpočtová skladba 1 umožňuje v rámci veřejných rozpočtů sledovat jednotlivé typy finančních operací. Jde o jednotné závazné a dlouhodobě platné hledisko třídění finančních operací ve veřejných rozpočtech. Prostřednictvím rozpočtové skladby lze sledovat jednotlivé druhy příjmů, výdajů i dalších finančních operací uskutečněných ve veřejných rozpočtech. Rozpočtová skladba uplatňuje pro finanční operace veřejných rozpočtů čtyři základní hlediska třídění (celkem pak 10 třídících hledisek) a to hlediska: odpovědnostní, druhové, odvětvové, konsolidační. Odpovědnostní hledisko třídí příjmy a výdaje státního rozpočtu podle správců kapitol. Státní rozpočet v roce 2013 obsahuje 42 kapitol, kterými jsou například jednotlivá ministerstva, Poslanecká sněmovna, Akademie věd ČR, všeobecná pokladní správa apod. Každá kapitola představuje ve státním rozpočtu vymezený okruh výdajů i příjmů. Hlavní část příjmů státního rozpočtu je součástí kapitoly všeobecná pokladní správa (daně) a dále kapitoly Ministerstvo práce a sociálních věcí (pojistné na sociální zabezpečení a příspěvky na státní politiku zaměstnanosti). Druhové hledisko třídí finanční operace rozpočtu na příjmy, výdaje a financování. Příjmy představují veškeré nenávratně inkasované prostředky a nezahrnují ty přijaté finanční prostředky, kdy si rozpočet vypůjčuje peníze ke krytí svých výdajů (příjmy představují třídy: 1, 2, 3, 4). Výdaje představují veškeré nenávratně poskytnuté prostředky a nezahrnují prostředky (výdaje představují třídy: 5, 6). Financování zahrnuje operace související s reálnou vyrovnaností rozpočtu, tj. např. vypůjčení prostředků (třída: 8). Pro hodnocení rozpočtu pak platí základní rovnice rozpočtové skladby (5.1). Příjmy Výdaje = Přebytek (+) / schodek (-) = (-) / (+) financování (5.1) Druhové třídění používá tyto třídy: Třída 1. Daňové příjmy (obsahuje jednak daně, ale zahrnují se zde i další platby jako jsou poplatky, pojistné na sociální zabezpečení apod.). Třída 2. Nedaňové příjmy (zahrnuje např. příjmy z pronájmů majetku a odvody organizací napojených na rozpočet). Třída 3. Kapitálové příjmy (zahrnuje příjmy z prodeje dlouhodobého majetku). Třída 4. Přijaté transfery (představuje transfery resp. dotace z jiného veřejného rozpočtu). 1 Vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů. 2

3 Třída 5. Běžné výdaje (výdaje např. na mzdy a platy, povinné pojistné, energie apod.). Třída 6. Kapitálové výdaje (investiční výdaje). Třída 8. Financování (jde o zapojení prostředků jako je úvěr, půjčka, emise obligací apod.). Další podrobnější úrovně druhového třídění představují: seskupení položek, podseskupení položek a položky. Druhové hledisko třídění používá čtyřmístný kód. Nejpodrobnější třídící hledisko v rámci druhového třídění rozpočtové skladby je položka. Odvětvové hledisko rozpočtové skladby používá třídění na šest skupin: 1. Skupina: Zemědělství a lesní hospodářství. 2. Skupina: Průmyslová a ostatní odvětví hospodářství. 3. Skupina: Služby pro obyvatelstvo. 4. Skupina: Sociální věci a politika zaměstnanosti. 5. Skupina: Bezpečnost státu a právní ochrana. 6. Skupina: Všeobecná veřejná správa a služby. Odvětvové hledisko třídění používá čtyřmístný kód. Další podrobnější úroveň jednotlivé skupiny na oddíly, pododdíly a paragrafy. Nejpodrobnější třídící hledisko v rámci druhového třídění rozpočtové skladby je paragraf. Konsolidační hledisko představuje provedení konsolidace rozpočtů, která souvisí s otázkou existence vztahů mezi jednotlivými veřejnými rozpočty, kdy chceme souhrnně vyhodnotit objem více veřejných rozpočtů, ale chceme eliminovat vzniklé vztahy mezi těmito rozpočty; konsolidací se tak vylučují tyto dvojnásobně či více násobně prováděné operace s jedněmi prostředky v rámci soustavy veřejných rozpočtů. 1.1 Příjmy z daní ve veřejných rozpočtech ČR Daňová soustava ČR je vymezena v sedmi zákonech. Výnosy těchto daní jsou pak buď určeny jednomu z veřejných rozpočtů, nebo jsou sdíleny více veřejnými rozpočty. Vývoj výnosů všech daní daňové soustavy (viz tab. 5.1) ukazuje, že z hlediska výnosů je nejvydatnější daň z přidané hodnoty, dále pak daně z příjmů (zahrnující daň z příjmů fyzických i právnických osob) a spotřební daně. Vývoj příjmů veřejných rozpočtů z daní ovlivňuje jednak vývoj ekonomiky a jednak případné změny daňových zákonů. V období let 2007 až 2011 se tak ve vývoji daňových příjmů projevila ekonomická krize poklesem výběru většiny daní (v roce 2009), ale i např. zavedení rovné sazby daně u daně z příjmů fyzických osob (v roce 2008), či změny zákonné úpravy daně z nemovitostí (od roku 2009). Výnos spotřebních daní je tvořen zdaněním minerálních olejů, tabáku, luhu, piva 3

4 a vína, přičemž největší část příjmů ze spotřebních daní je z daně z minerálních olejů (59 %) a z daně z tabáku (32 %) z celkového objemu vybraných spotřebních daní. Od roku 2008 jsou do daňové soustavy ČR zařazeny energetické (ekologické) daně, jejichž výnos je však relativně malý. Výnosy daní jsou rozdělovány mezi veřejné rozpočty; na výnosech daní se podílí státní rozpočet, Státní fond dopravní infrastruktury a rozpočty obcí a krajů. Tab. 5.1 Vývoj výnosů daní daňové soustavy ČR (mld. Kč) Daň z příjmů fyzických osob 164,2 157,4 142,2 147,9 150,7 Daň z příjmů právnických os. 155,7 173,6 110,5 114,7 109,3 Daň z přidané hodnoty 236,4 255,2 253,6 269,5 275,4 Daň dědická, dar. a z p. nem. 10,5 10,4 8,0 7,7 11,7 Daň silniční 5,9 6,0 4,8 5,1 5,2 Daň z nemovitostí 5,1 5,2 6,4 8,7 8,6 Spotřební daně 138,9 130,6 127,9 135,1 137,5 Energetické daně 0 2,4 3,2 3,2 3,2 Pramen: ČSÚ. Statistické ročenky ČR. 1.2 Státní rozpočet Státní rozpočet tvoří nejdůležitější součást soustavy veřejných rozpočtů, i když se jeho role vzhledem k procesu decentralizace z hlediska velikosti příjmů a výdajů snižuje. Státní rozpočet představuje centralizovaný peněžní fond, který hospodaří především na principech nedobrovolnosti, neekvivalence a nenávratnosti (vzhledem ke způsobu tvorby jeho zdrojů, jimiž jsou převážně daně). Jeho význam je dán tím, že prostřednictvím tohoto veřejného rozpočtu je většinou přerozdělována podstatná část veřejných prostředků. Role státního rozpočtu však obecně souvisí s uspořádáním soustavy veřejných rozpočtů a jeho role se tak může měnit. Jde o rozpočet zajišťující financování zejména čistých veřejných statků pro celé území státu, ale zajišťuje i redistribuci důchodů ve společnosti (důchodové pojištění, sociální transfery apod.). Jedním z významných aspektů státního rozpočtu je vztah mezi velikosti jeho příjmů a výdajů. Jde zde tedy o bilanci příjmů a výdajů. S touto bilancí je spojena řada dílčích otázek, zejména 4

5 v případech, kdy tato bilance je záporná (příjmy jsou nižší než výdaje) vzniká rozpočtový deficit a tuto situaci je potřebné řešit. Ve struktuře příjmů státního rozpočtu představují daňové příjmy jejich rozhodující část (blíže tab. 5.2). Rozhodující role daňových příjmů ve struktuře státního rozpočtu je dána i zařazením pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti apod. Daňové příjmy tak např. v roce 2011 představovaly 88 % celkových příjmů státního rozpočtu. Tab. 5.2 Struktura příjmů státního rozpočtu (mld. Kč) Daňové příjmy 900,7 930,0 833,2 863,9 890,3 Nedaňové příjmy 23,3 27,1 29,2 30,0 26,0 Kapitálové příjmy 1,2 1,1 2,4 2,7 2,3 Přijaté transfery 100,7 105,7 109,8 103,8 94,2 Příjmy celkem 1025,9 1063,9 974,6 1000,4 1012,8 Pramen: ČSÚ. Statistické ročenky ČR. V ČR z uplatňovaných sedmi daní (daňových zákonů) jsou však do státního rozpočtu zařazeny jen příjmy z pěti daní; není zde zařazena silniční daň a daň z nemovitostí, jejichž výnosy jsou plně určeny do jiných veřejných rozpočtů. Příjmem státního rozpočtu jsou tyto daně (viz tab. 5.3): daně z příjmů (část výnosů daně; dále se na výnosech podílí obce a kraje), daň z přidané hodnoty (část výnosu daně; dále se na výnosech podílí obce a kraje), spotřební daně (část výnosu daně; dále se na výnosech podílí Státní fond dopravní infrastruktury), daň dědická darovací a z převodu nemovitostí (celý výnos daně), energetické daně (celý výnos daně). 5

6 Tab. 5.3 Daňové příjmy státního rozpočtu (mld. Kč) Daňové příjmy celkem 900,7 930,0 833,2 863,9 890,3 v tom: Daň z příjmů fyzických osob 102,1 95,0 85,7 87,5 90,6 Daň z příjmů právnických os. 114,8 127,2 83,3 86,3 82,3 Daň z přidané hodnoty 166,6 177,8 176,7 187,8 191,9 Daň dědická darovací a z p. n. 10,6 10,4 8,1 7,7 11,7 Spotřební a energetické daně 131,6 125,5 123,8 130,9 139,2 Pojistné na soc. zabezpečení 367,1 385,5 347,8 355,8 366,8 Pramen: ČSÚ. Statistické ročenky ČR. Velikost příjmů státního rozpočtu je tedy odvozována zejména od daní daňové soustavy. Daně se vyvíjejí podle růstu ekonomiky a na velikost daňových příjmů státního rozpočtu pak působí další faktory, jako jsou změny v sazbách daní, daňové úlevy, daňové nedoplatky, změny v rozpočtovém určení daní mezi státní rozpočet a jiné rozpočty apod. Příjmem státního rozpočtu je i podíl výnosu na clech, přičemž hlavní část výnosu z cel je příjmem rozpočtu EU. 1.3 Veřejné fondy Pro financování veřejných statků na centrální úrovni jsou vedle státního rozpočtu používány veřejné fondy. Tyto veřejné fondy tvoří samostatné rozpočty a v podmínkách ČR lze veřejné fondy rozdělit do čtyř skupin. Každá z těchto skupin fondů plní určitou roli v rámci veřejné ekonomiky; využívají určitou část veřejných zdrojů (např. výnosy z daní apod.). Každý z veřejných fondů pro své hospodaření má určeny specifické zdroje a stanoveny okruhy výdajů, na které jsou tyto zdroje používány. Státní účelové fondy představují skupinu šesti fondů. Každý z těchto fondů je zřízen u nějakého ministerstva a plní specifickou funkci státu. Jsou zaměřeny na financování určité části veřejného sektoru: Státní fond ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie 2, Státní fond kultury ČR 3, 2 Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie je zřízen dle zákona č. 241/1992 Sb. 3 Státní fond kultury ČR je zřízen podle zákona č. 239/1992 Sb. 6

7 Státní fond životního prostředí ČR 4, Státní zemědělský intervenční fond 5, Státní fond dopravní infrastruktury 6, Státní fond rozvoje bydlení 7. Zdroje pro financování uvedených státních fondů jsou specificky přiřazeny jednotlivým fondům. Pouze jeden ze státních fondů, Státní fond dopravní infrastruktury, má mezi svými příjmy daně a podílí se na výnosech daňové soustavy ČR tím, že do jeho rozpočtu je určen celý výnos daně silniční a 9,1 % výnosu spotřební daně z minerálních olejů. Dále jsou jeho příjmem výnosy z poplatků za použití vybraných druhů dálnic a rychlostních komunikací, mýtné apod. Příjmy ostatních státních fondů jsou částečně z jejich vlastních zdrojů anebo formou transferů ze státního rozpočtu. Majetkové a privatizační fondy byly zřízeny především s cílem privatizace státního majetku, resp. k jeho využívání. Zdroje z privatizace majetku nejsou používány jako příjmy státního rozpočtu, ale slouží k jiným účelům. Z původní skupiny tří fondů (Fond národního majetku, Fond dětí a mládeže a Pozemkový fond) byl od roku 2013 zrušen i poslední z těchto samostatných fondů - Pozemkový fond. Fondy typu vládních agentur plní roli podpory podnikatelských subjektů např. při rozvoji drobného podnikání, při podpoře exportní výkonnosti ekonomiky apod. Patří zde např. fondy: Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s., Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s., Exportní a pojišťovací společnost, a.s. Česká exportní banka, a.s. Činnost těchto fondů je financována zejména transfery ze státního rozpočtu. Svěřenecké fondy jsou fondy, které v ČR mají charakter zdravotního pojištění. Jedná se o oblast zdravotních pojišťoven, kdy každá zdravotní pojišťovna představuje tím, že hospodaří s prostředky z pojistného na zdravotní pojištění, veřejný fond. Skupinu zdravotních pojišťoven tvoří jednak Všeobecná zdravotní pojišťovna a jednak skupina zaměstnaneckých pojišťoven. Kromě těchto fondů je u Všeobecné zdravotní pojišťovny zřízen zvláštní účet všeobecného zdravotního pojištění, prostřednictvím kterého se uskutečňuje přerozdělování vybraného zdravotního pojištění mezi zdravotními pojišťovnami. 4 Státní fond životního prostředí ČR byl založen dle zákona č. 388/1991 Sb. 5 Státní zemědělský intervenční fond byl zřízen zákonem č. 256/2000 Sb. 6 Státní fond dopravní infrastruktury je právnickou osobou zřízenou zákonem č. 104/2000 Sb. 7 Státní fond rozvoje bydlení je právnickou osobou zřízenou zákonem č. 211/2000 Sb. 7

8 1.4 Územní rozpočty Územní rozpočty představují decentralizované veřejné rozpočty, jejichž hospodaření je založeno jednak na vlastních příjmech zejména z daní a dále na zdrojích z přerozdělovacího procesu, tj. z transferů z jiných veřejných rozpočtů. Územní rozpočty v ČR tvoří: - rozpočty obcí (celkem cca 6,2 tis. obcí), - rozpočty krajů (14 samosprávných krajů), - rozpočty dobrovolných svazků obcí (cca 800 svazků obcí), - rozpočty regionálních rad regionů soudržnosti. Tab. 5.4 Struktura příjmů územních rozpočtů ČR (mld. Kč) Daňové příjmy 187,4 204,2 180,3 188,0 187,2 Nedaňové příjmy 27,4 29,5 30,4 32,2 33,3 Kapitálové příjmy 13,1 16,3 14,4 14,0 9,3 Přijaté transfery 143,6 146,9 171,5 190,5 174,3 Příjmy celkem 371,5 396,9 396,6 424,7 404,1 Pramen: ČSÚ. Statistické ročenky ČR (konsolidováno). Příjmy územních rozpočtů jsou tvořeny jednak daňovými a dalšími vlastními příjmy a přijatými transfery z jiných veřejných rozpočtů (tab. 5.4). Druhy příjmů se liší podle druhů územních rozpočtů; u příjmů obcí jsou hlavními druhy příjmy daňové příjmy, u ostatních územních rozpočtů jsou to transfery z jiných veřejných rozpočtů Rozpočty obcí Rozpočty obcí představují nejnižší územní úroveň veřejných rozpočtů v ČR. Každá obec hospodaří podle svého rozpočtu, přičemž jsou obcím stanovena jak pravidla hospodaření 8 tak např. daňové příjmy, dotace apod. 8 Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů č. 250/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 8

9 Tab Příjmy rozpočtů obcí (mld. Kč) Daňové příjmy 141,4 154,4 136,6 142,9 141,9 Nedaňové příjmy 24,0 25,8 26,6 27,2 28,6 Kapitálové příjmy 12,0 15,5 13,9 12,7 8,5 Přijaté transfery 72,8 74,0 84,6 100,8 89,6 Příjmy celkem 250,2 269,7 261,7 283,6 268,6 Pramen: Prezentační systém finančních a účetních informací státu, MF ČR, Daňové příjmy obcí tvoří rozhodující zdroje hospodaření obcí. V ČR dosahují průměrný podíl 53 % (2011) na celkových příjmech obcí (viz tab. 5.5). Daňové příjmy zahrnují jednak příjmy z daní a jednak příjmy z poplatků. V podmínkách ČR došlo od roku 1990 k několika modelům daňových příjmů obcí: - v období daňové příjmy obcí tvořily: daň z nemovitostí (100 %), daň z příjmů fyzických osob z podnikání (100%), daň z příjmů právnických osob, kdy právnickou osobou byla obec (100%), podíl na dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, - v období daňové příjmy obcí tvořily: daň z nemovitostí (100 %), daň z příjmů fyzických osob z podnikání (100%), daň z příjmů právnických osob, kdy právnickou osobou byla obec (100%), podíl na dani z příjmů právnických osob, - od roku 2001: daň z nemovitostí (100 %), daň z příjmů právnických osob, kdy právnickou osobou je obec (100%), daň z příjmů fyzických osob z podnikání (30%), daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (1,5 %) a podíly na daních podle stanovených kritérií a to z těchto daní: daň z příjmů právnických osob, daň z příjmů fyzických osob z podnikání, daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, daň z příjmů fyzických osob srážková a daň z přidané hodnoty. Tato změna daňových příjmů pro obce od roku 2001 odstranila vysoké rozdíly v daňových příjmech mezi obdobně velikými obcemi a vyřešila např. otázku migrace subjektů plátců daně z příjmů fyzických osob z podnikání apod. o Od roku 2001 změna daňových příjmů pro obce znamenala, že větší část daňových příjmů byla poskytována obcím bez vazby na území příslušné obce. Jako rozhodující kritérium pro rozdělování daňových příjmů obcím bylo zde použito hledisko velikosti obce a od roku 2001 bylo nejprve vytvořeno 14 velikostních kategorií obcí. o Od roku 2008 do roku 2012 byla mezi kritéria sdílení daní obcemi zařazena kritéria: velikost obce (6 velikostních kategorií), prostý počet obyvatel a katastrální 9

10 výměra obce. Z hlediska daňových příjmů obcí tvoří největší podíl výnos daně z přidané hodnoty a dále pak daně z příjmů; výnos daně z nemohovitostí pro rozpočty obcí je relativně malý (viz tab. 5.6). Tab. 5.6 Struktura daňových příjmů obcí (mld. Kč) Daňové příjmy 141,4 154,4 136,6 142,9 141,9 v tom: Daň z příjmů FO ze závislé č. 27,9 26,5 24,8 25,7 26,7 Daň z příjmů FO z podnikání 7,3 8,0 4,1 4,8 2,7 Daň z příjmů FO srážková 1,7 2,2 2,1 2,2 2,4 Daň z příjmů právnických osob 31,9 38, ,8 25,0 Daň z přidané hodnoty 48,3 54,8 54,2 57,6 58,8 Daň z nemovitostí 5,0 5,1 6,3 8,7 8,6 Pramen: Prezentační systém finančních a účetních informací státu, MF ČR, Daňové příjmy obcí (od roku 2013) V daňových příjmech rozpočtů obcí od roku 2013 je zahrnuto celkem devět druhů (částí) daní a další poplatky resp. obdobné druhy příjmů. Jedná se o: daně svěřené (daň z nemovitostí a daň z příjmů právnické osoby, pokud touto právnickou osobou je obec), kdy státem stanovená daň je plně svým výnosem určena do rozpočtu příslušné obce, daně sdílené, kdy státem stanovená daň je určitým podílem rozdělena mezi rozpočet obce, kraje a státní rozpočet. a) Daň z nemovitostí je daní, kdy celý výnos je svěřen obci, kde se příslušná nemovitost nachází. Tato daň se skládá z daně z pozemků a z daně ze staveb. U této daně (pouze u této daně) má sama obec možnost zasáhnout do konstrukce daně změnou stanovených koeficientů. Tyto úpravy provádí zastupitelstvo obce přijetím obecně závazné vyhlášky, kterou může provést úpravy v rámci mezí stanovených zákonem o dani z nemovitostí. Výnos této daně je však pro obce poměrně malý (kolem 4 % celkových příjmů obcí). b) Daň z příjmů právnických osob, kdy právnickou osobou je obec je daň, kterou platí obec jako právnická osoba z činností, které jsou zdaňovány (např. obce mohou podnikat a z této činnosti v případě zisku platí daň). Celý výnos této daně je určen do rozpočtu té 10

11 obce, která ji platí, takže výnos této daně je zpět určen příslušné obci; tato obec svou daňovou povinnost pouze vykáže uvedením ve svém rozpočtu na straně výdajů (zaplacení daně) a na straně příjmů (příjmem z této daně). c) Daň z příjmů fyzických osob z podnikání. Do rozpočtu obce je určeno 30 % od podnikatelů (fyzických osob), kteří mají bydliště na území obce. Prostřednictvím této daně se mohou např. projevit výsledky podpory drobného podnikání obcí. Zbylá část vybrané daně je dále rozdělována obcím (viz e), krajům a státnímu rozpočtu. d) Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti je jednotlivé obci poskytována podle toho, kolik pracovních míst se nachází na území obce. Všem obcím v ČR je rozdělováno 1,5 % celostátního výnosu této daně tak, že jednotlivá obec získává z těchto 1,5 % takový podíl, který odpovídá podílu počtu zaměstnaných v obci na celkovém počtu zaměstnaných ve státě. e) Obcím v ČR je rozdělováno 23,58 % z 60 % celostátního výnosu daně z příjmů fyzických osob z podnikání; jednotlivá obec získává podíl z této daně podle velikostní skupiny, do níž náleží, podle skutečného počtu obyvatel, podle velikosti svého katastrálního území a podle počtu dětí a žáků navštěvujících školu zřizovanou obcí. f) Obcím v ČR je rozdělováno 23,58 % celostátního výnosu daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou; jednotlivá obec získává podíl z této daně podle velikostní skupiny, do níž náleží, podle skutečného počtu obyvatel, podle velikosti svého katastrálního území a podle počtu dětí a žáků navštěvujících školu zřizovanou obcí. g) Obcím v ČR je rozdělováno 23,58 % celostátního výnosu daně z příjmů právnických osob; jednotlivá obec získává podíl z této daně podle velikostní skupiny, do níž náleží, podle skutečného počtu obyvatel, podle velikosti svého katastrálního území a podle počtu dětí a žáků navštěvujících školu zřizovanou obcí. h) Obcím v ČR je rozdělováno 22,87 % daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti jednotlivá obec získává podíl z této daně podle velikostní skupiny, do níž náleží, podle skutečného počtu obyvatel, podle velikosti svého katastrálního území a podle počtu dětí a žáků navštěvujících školu zřizovanou obcí. i) Obcím v ČR je rozdělováno 20,83 % celostátního výnosu daně z přidané hodnoty jednotlivá obec získává podíl z této daně podle velikostní skupiny, do níž náleží, podle skutečného počtu obyvatel, podle velikosti svého katastrálního území a podle počtu dětí a žáků navštěvujících školu zřizovanou obcí. U sdílených daní e) až i) pro obce se pro rozdělování daní podle kritérií: počet obyvatel, velikostní skupina, území a počet dětí a žáků uplatňují tyto váhy: - velikostní skupina, do níž obec náleží váha 80 %, - skutečný počet obyvatel obce váha 10 %, 11

12 - velikost katastrálního území obce (maximální započtená výměra je 10 ha na jednoho obyvatele) váha 3 %, - počet dětí a žáků navštěvujících školu zřizovanou obcí váha 7 %. Obce mohou uplatnit 8 druhů místních poplatků, kterými jsou: poplatek ze psů, poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt, poplatek za užívání veřejného prostranství, poplatek ze vstupného, poplatek z ubytovací kapacity, poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst, poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace. Uplatnění místních poplatků je v pravomoci obcí. Zákon o místních poplatcích 9 vymezuje druhy poplatků, sazby a možnosti uplatnění apod. V rámci možnosti daného zákona se pak obce mohou rozhodnout, které místní poplatky uplatní. O zavedení místních poplatků rozhoduje zastupitelstvo obce svou vyhláškou. Podle názvu by tyto místní poplatky měly reprezentovat platbu za poskytnutí určité služby. Nicméně místní poplatky mají vesměs charakter daňový, neboť jsou povinnými platbami ve prospěch obecního rozpočtu, bez poskytnutí určité protihodnoty (viz např. poplatek ze psů, ze vstupného, z ubytovací kapacity). Bližší charakteristika jednotlivých místních poplatků: Poplatek ze psů platí držitel psa podle místa trvalého pobytu, výjimky mají osoby nevidomé bezmocné, sazba poplatku činí až 1500 Kč za kalendářní rok a jednoho psa, u dalšího psa může být zvýšen až o 50 %. Poplatek za lázeňský a rekreační pobyt platí fyzické osoby, které přechodně a za úplatu pobývají v lázeňských místech a v místech soustředěného turistického ruchu za účelem léčení nebo rekreace. Poplatek vybírá pro obec ten, kdo poskytuje ubytování. Sazba poplatku činí až 15 Kč na každý den pobytu. Poplatek za užívání veřejného prostranství se vybírá např. při provádění výkopových prací, umístění dočasných staveb pro prodej, umístění reklamních zařízení cirkusů 9 Zákon o místních poplatcích č. 565/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 12

13 apod. Sazba poplatku činí až 10 Kč za každý metr čtvereční užívaného veřejného prostranství. U prodejních nebo reklamních zařízení, lunaparků apod. může být poplatek zvýšen až na desetinásobek. Poplatek ze vstupného se vybírá ze vstupného na kulturní, sportovní prodejní apod. akce (snížené o DPH). Poplatek platí osoby, které akci pořádají. Sazba poplatku může být až 20 % z vybraného vstupného. Poplatek z ubytovací kapacity se vybírá v obcích a městech v zařízeních určených k přechodnému ubytování za úplatu. Poplatek platí ubytovatel, kterým je fyzická nebo právnická osoba, která přechodné ubytování poskytla. Sazba poplatku z ubytovací kapacity činí až 6 Kč za každé využité lůžko a den. Poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst platí fyzická nebo právnická osoba, které bylo vydáno povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst. Sazba poplatku činí až 20 Kč za den. Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění a odstraňování komunálních odpadů se platí podle trvalého pobytu fyzické osoby nebo fyzické osoby, která má ve vlastnictví stavbu pro rekreaci. Sazbu poplatku tvoří částka až 250 Kč za osobu a rok a částka stanovená na základě skutečných nákladů obce předchozího kalendářního roku na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu až 750 Kč za osobu a rok; obec v obecně závazné vyhlášce stanoví rozúčtování nákladů na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu na osobu. Poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace. Platí vlastník stavebního pozemku zhodnoceného možností připojení na obcí vybudovanou stavbu vodovodu nebo kanalizace. Sazba nesmí přesáhnout rozdíl ceny stavebního pozemku bez možností napojení a s touto možností Správní poplatky 10 vybírají obce při výkonu přenesené působnosti. Příklady správních poplatků, vybíraných obcemi: ověření podpisu nebo otisku razítka na listině, vydání stavebního povolení ke stavbě rodinného domu, poplatek za vydání živnostenského oprávnění apod. Poplatky za znečisťování životního prostředí jsou z větší části příjmem Státního fondu životního prostředí. Avšak určitá část s vazbou na území konkrétní obce je příjmem rozpočtů obcí. Jedná se o např. tyto poplatky: poplatky za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních, poplatky za znečistění ovzduší (malé zdroje znečistění), poplatky za uložení odpadů (základní složka). Odvody z loterií a jiných podobných her se uplatňují v příjmech obcí od roku 2012 (do této 10 Podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 13

14 doby mohly obce uplatňovat místní poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj) a představují tak určitý způsob zdanění této oblasti. Část odvodů je příjmem státního rozpočtu a rozpočty obcí získávají výnos v rozsahu: ve výši dílčího odvodu z výherních hracích přístrojů aj. technických zařízení, kdy z 80 % jsou příjmem rozpočtů obcí; procento, kterým se obec podílí na odvodu, se stanoví v závislosti na poměru počtu hracích zařízení na území obce k celkovému počtu výherních hracích přístrojů, odvod z loterií a jiných podobných her (s výjimkou výše uvedeného) je z 30 % příjmem rozpočtů obcí; podíl obce se stanoví obdobně jako procento, kterým se obce podílejí na výnosu daně z příjmů právnických osob. Mezi příjmy obcí, mající daňový charakter lze zařadit i úhrady z vydobytých nerostů Rozpočty krajů V příjmech rozpočtů krajů představují hlavní podíl přijaté transfery (viz tab. 5.7) ze státního rozpočtu, rozpočtu státních fondů a EU. Daňové příjmy krajů tvoří v rozpočtech krajů asi třetinový podíl. Tab. 5.7 Příjmy rozpočtů krajů (mld. Kč) Daňové příjmy 46,1 49,8 43,8 45,1 45,3 Nedaňové příjmy 3,5 3,9 4,0 4,9 4,8 Kapitálové příjmy 0,8 0,6 0,4 1,1 0,5 Přijaté transfery 75,0 77,4 88,7 89,5 85,8 Příjmy celkem 125,4 131,7 136,9 140,6 136,4 Pramen: Prezentační systém finančních a účetních informací státu, MF ČR, 2011 Daňové příjmy krajů (od roku 2013) zahrnují jednu svěřenou daň (daň z příjmů právnických osob, kdy touto právnickou osobou je kraj) a dále sdílené daně a poplatky. Jde o tyto daně a poplatky: a) Daň z příjmů právnických osob, pokud je touto právnickou osobou kraj (100 %). b) Krajům je rozdělováno 8,92 % celostátního výnosu daně z příjmů právnických osob (mimo právnické osoby, kterými jsou obce a kraje); příslušný kraj se podílí na výnosu stanoveným procentem. c) Krajům je rozdělováno 8,92 % celostátního výnosu daně z příjmů fyzických osob 14

15 vybírané srážkou, příslušný kraj se podílí na výnosu stanoveným procentem. d) Krajům je rozdělováno 8,92 % z 60 % celostátního výnosu daně z příjmů fyzických osob ze samostatně výdělečné činnosti, příslušný kraj se podílí na výnosu stanoveným procentem. e) Krajům je rozdělováno 8,65% z celostátního výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, příslušný kraj se podílí na výnosu stanoveným procentem. f) Krajům je rozdělováno 7,86% z celostátního výnosu daně z přidané hodnoty, příslušný kraj se podílí na výnosu stanoveným procentem. Uvedených pět částí daní b) až f) je určeno všem krajům v ČR. Tento objem daňových výnosů (100 %) je pak rozdělen jednotlivým krajům na základě stanoveného procentního podílu. Procentní podíly z celostátního výnosu daní, stanovené pro jednotlivé kraje, zachycuje tabulka 5.8. Tab. 5.8 Procentní podíl jednotlivých krajů na celostátním výnosu daní Kraj Procentní podíl Praha 3,18 Středočeský 13,77 Jihočeský 8,61 Plzeňský 7,25 Karlovarský 3,77 Ústecký 8,24 Liberecký 4,68 Královéhradecký 6,44 Pardubický 5,56 Vysočina 7,34 Jihomoravský 9,52 Olomoucký 6,75 Zlínský 5,25 Moravskoslezský 9,62 ČR celkem 100 Pramen: Zákon o rozpočtovém určení daní 243/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Poplatky, které vybírají kraje, při své správní činnosti jsou zejména poplatky správní. Jde o ty, které poskytují na požádání kraje např. v oblasti fungování krajů jako dopravních úřadů apod. Dále kraje vybírají poplatek za odebrané množství podzemní vody. 15

16 1.4.3 Rozpočty dobrovolných svazků obcí Dobrovolné svazky obcí vznikají vzájemnou dohodou obcí na principu sdílení společného území (mikroregionu) či na principu prosazování společných zájmů apod. Vznikem dobrovolného svazku obcí vzniká nový veřejný rozpočet, který nemá z hlediska daňového svěřeny žádné daňové příjmy (daně ani poplatky). Zdroje hospodaření tak pro tyto dobrovolné svazky obcí vznikají společnou činností (nedaňové příjmy) či do rozpočtu jsou poskytovány transfery (dotace od členských obcí nebo z jiných veřejných rozpočtů) Rozpočty regionálních rad regionů soudržnosti Regiony soudržnosti byly vytvořeny za účelem realizace regionální politiky EU. Na základě této politiky a na principu regionálních operačních programů jsou těmto rozpočtům poskytovány prostředky, které tyto územní veřejné rozpočty rozdělují žadatelům na území regionu soudržnosti. Zdroje rozpočtů regionální rad nejsou žádné daně či poplatky, ale v podstatě všechny příjmy jsou tvořeny transfery (dotacemi), jejichž zdrojem je zejména rozpočet EU (resp. jeho část poskytnutá státnímu rozpočtu ČR, tj. Národní fond). 16