Potravní a produkční ekologie
|
|
|
- Růžena Dostálová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Potravní a produkční ekologie Tomáš Zapletal zapletal.tomas@ .cz
2 Autotrofie - heterotrofie autotrofie (fotosyntéza, chemosyntéza u bakterií a sinic) heterotrofie (živočichové, saprofágové houby) mixotrofie (podle okolností, zelení bičíkovci)
3 Potravní řetězec přenos látek a energií v potravě od autotrofních organismů ke konečným konzumentům řadou organismů, které se požírají energie: řetězcem protéká, část se spotřebovává (pohyb, životní funkce obecně) kratší řetězce méně ztrát nejkratší řetězce ve vodním prostředí s extrémními podmínkami (horké prameny, slaná jezera) Dlouhé řetězce v mořích (7 článků) látky (živiny): mohou recyklovat Ekologické pyramidy: početnosti biomasy energie základna vždy širší
4 Jednoduchý řetězec Producenti Konzumenti Reducenti
5 Několikastupňový potravní řetězec
6 Pastevní potravní řetězec Od zelených rostlin přes býložravce k masožravcům:
7 Koloběh živin
8 Produktivita Schopnost společenstva vytvářet organickou hmotu Limitující faktory primární produktivity: Nedostatek živin (obvykle N, P) Nedostatek světla Intenzita pastvy Bottom-up nebo top-down mechanismy řízení Bottom-up živiny, světlo Top-down predace
9 Produkce
10 Primární produkce Celkové množství organické hmoty (biomasy) vytvořené biocenózou za určitou dobu na jednotku plochy či objemu Primární produkce TPP = BPP - T Hrubá primární produkce, čistá primární produkce, dýchání Dříve metoda černých a bílých lahví Nyní chlorofyl a
11 Primární produkce Vliv na rozvoj primární produkce má dlouhodobý postupný nárůst teploty vody a dotace nutrienty Teplota vody u hráze (průměr z patnácti nejvyšších hodnot) 0 C Červenec + Srpen Červen + Září Trend
12 Sekundární produkce Sekundární produkce množství organické hmoty (biomasy) fixované v tělech konzumentů za určitou dobu na jednotku plochy či objemu Čistá produkce se měří růstem jedinců a reprodukce (různé metody podle typu růstu plynulý, v odlišitelných stádiích a nebo v kohortách
13 mg/m 3 sušiny a biomasy Sekundární produkce Dvouvrcholová dynamika zooplanktonu VD Hamry - rozvoj planktonu v nádrži zoo fyto
14 Terciální produkce Terminální produkce Určitý článek potravního řetězce, jehož produkt člověk odčerpává (čím kratší řetězec, tím vyšší výnos)
15 Tady bych to viděl na přestávku
16 Získávání potravy vodními živočichy Živá potrava - biofágové Zoofágové (predátoři, konzumenti 2. a vyšších řádů) např. piscifágní ryby štika, okoun fytofágové (např. filtrátoři fytoplanktonu - mlži, seškrabávači nárostů - ostroretka) Mrtvé organismy - nekrofágové (detrito-) prvoci, houbovci, máloštětinatci.tolstolobik bílý, plotice Mikrofágové (potravou je detrit, bakterie, fytoplankton ) Makrofágové (potravou jsou větší organismy)
17 Potrava: Plnohodnotná Stravitelná Dostupná Hlavní Vedlejší Příležitostná Nouzová Druhy potravy
18 Potrava - příjem Diferencovaný příjem lov: aktivní pohyb, pronásledování kořisti, číhání pastva: při konzumaci makrofyty, nárosty nebo málo pohyblivými živočichy (např. býložravé ryby) Nediferencovaný příjem filtrace: aktivní, pasivní sedimentace jednoduchá u nálevníků a bičíkovců Kombinace obou metod: např. velcí mlži
19 Potrava - výběrovost Výběrovost: preference x diskriminace Index výběrovosti: procentické zastoupení dané potravní složky v zažívacím traktu minus procentické zastoupení dané potravní složky v okolním prostředí Nedostatek potravy Prahová koncentrace potravy - množství potravy, při níž je mortalita a natalita v rovnováze Nižší u malých organismů
20 Trofické skupiny makrozoobentosu spásači a seškrabávači získávají rostlinnou potravu z minerálních a organických povrchů drtiči - kouskovači drtící či drobící hrubou organickou hmotu sběrači živí se sběrem nebo shrnováním detritu, sedimentů nebo biofilmu
21
22
23
24 aktivní filtrátoři pasivní filtrátoři dravci Trofické skupiny druhy vybavené filtračním aparátem umožňujícím jim získávat z volné vody jemnou organickou hmotu druhy vytvářející sítě nebo sítím podobná zařízení na zachytávání jemné organické hmoty dravé druhy, požírající celé živočichy či jejich části
25 herbivoři karnivoři omnivoři Trofické skupiny ryb druhy specializované na příjem rostliné potravy (amur, tolstolobik, perlín) druhy přijímající masitou potravu, např. ryby (piscivoři okoun, štika) Druhy potravně nevyhraněné živící se smíšenou potravou (kapr, lín)
26 herbivoři Složení potravy ryb teorie Amur bílý Perlín ostrobřichý vegetace ostatní vegetace ostatní karnivoři Okoun říční Štika obecná ryby bentos plankton ryby bezobratlí omnivoři Kapr obecný Lín obecný bentos plankton ostatní bentos ostatní
27 Složení potravy ryb praxe Ryby Copepoda Cladocera Ephemeroptera Mucus Makrovegetace Perifyton minerální částice Ryby Copepoda Cladocera Ephemeroptera Mucus Makrovegetace Perifyton Minerální částice
28 Metody hodnocení potravy ryb Index naplnění Hmotnost plného zažívacího traktu/hmotnost ryby * 100 Hmotnostní podíl potravy Hmotnost potravy obsažené v zažívacím ústrojí/hmotnost ryby * 100 Frekvence výskytu potravní složky Počet ryb s daným taxonem v zaživadlech /c elkový počet ryb s potravou
29 Potravní migrace chemismus vodního prostředí Rozvoj anoxie, teplotní distribuce
30 Potravní migrace roční období Kontinuální pohyb ryb i v průběhu zimního období
31 Biomanipulace rybami vysazování dravých ryb, tj štiky, candáta a pstruha eliminace doprovodných druhů, tj kaprovitých ryb a okouna
32 Schema biomanipulace Fytoplankton Nedravé ryby Dravé ryby Zooplankton
33 Podporované druhy Vysazovány jsou druhy, jejichž potravou jsou hlavní konzumenti zooplanktonu, nebo mají bioindikační význam. Candát obecný Bolen dravý Pstruh obecný potoční
34 Regulace doprovodných druhů ryb Zaměření: kaprovité ryby, okoun kaprovité ryby tenatní síť okoun elektrický agregát typ BMA
Rybářství 4. Produktivita a produkce. Primární produkce - rozdělení. Primární produkce - PP 27.11.2014
Rybářství 4 Produktivita a produkce Vztahy v populacích Trofické vztahy Trofické stupně, jejich charakteristika Biologická produktivita vod (produkce, produktivita, primární produkce a její měření) V biosféře
Pozor na chybné definice!
Pozor na chybné definice! Jakrlová, Pelikán (1999) Ekologický slovník Potravnířetězec dekompoziční: vede od odumřelé organické hmoty přes četné následné rozkladače (dekompozitory) až k mikroorganismům.
Biomanipulace známé i neznámé
Biomanipulace známé i neznámé Tomáš Zapletal, Václav Koza, Pavel Jurajda Povodí Labe, státní podnik, Ústav biologie obratlovců AV ČR, v.v.i. PRINCIP BIOMANIPULACE Ekosystémová služba Dosažení cíle Nedosažení
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Základy ekologie Ekosystém, dělení
Produkce organické hmoty
Produkce organické hmoty Charakteristika prostředí a života ve vodě Voda nebude nikdy limitním faktorem ostatní limitující faktory jsou jen dočasné neexistují fyzické bariéry Teplotní variabilita nepřesahuje
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 8.3.2013
Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:
9. Ekosystém Ve starších učebnicích nalezneme mnoho názvů, které se v současnosti jednotně synonymizují se slovem ekosystém: mikrokosmos, epigén, ekoid, biosystém, bioinertní těleso. Nejčastěji užívaným
Konference Vodárenská biologie 2019, února 2019, Interhotel Olympik, Praha
Konference Vodárenská biologie 2019, 6. 7. února 2019, Interhotel Olympik, Praha (neboli top-down effect ) je založena na ovlivnění potravního řetězce vodního ekosystému: dravé ryby plaktonožravé ryby
2.1. EKOSYSTÉMY. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín
2.1. EKOSYSTÉMY Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky 1) Ekosystém, zákl. pojmy 2) Ekologické faktory, nika, valence 3)
Šablona: III/2. Sada: VY_32_INOVACE_9IS
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_9IS Pořadové číslo: 07 Ověření ve výuce Třída: 7.A Datum: 11.10.2013 1 Sladkovodní ryby pásma, výživa Předmět: Ročník:
Jiří Schlaghamerský: Pedobiologie jaro 2012
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Jiří Schlaghamerský: Pedobiologie jaro 2012 Saprotrofní potravní řetězec Producenti Konzumenti 1. řádu Konzumenti 2. řádu Konzumenti
Vodní organismy a jejich formy
Vodní organismy a jejich formy Hierarchizace Mikrobiální destruenti (heterotrofní mikroby = bakterie, houby) Primární producenti (řasy) Makrofyta (rákosovité trávy) Organismy skupin 1-3 jsou prvotním zdrojem
Jak fungují rybníky s rybami a rybníky bez ryb, při nízké a vysoké úrovni živin
Jak fungují rybníky s rybami a rybníky bez ryb, při nízké a vysoké úrovni živin L. Pechar 1,2, M. Baxa 1,2, Z. Benedová 1, M. Musil 1,2, J. Pokorný 1 1 ENKI, o.p.s. Třeboň, 2 JU v Českých Budějovicích,
Potravní řetězec a potravní nároky
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 7 Potravní řetězec a potravní nároky
23.3.2015 BIOLOGICKÁ PRODUKTIVITA K ČEMU? PRODUKCE ENERGIE POTRAVNÍ SÍTĚ EKOLOGICKÉ VZTAHY
PRODUKCE ENERGIE POTRAVNÍ SÍTĚ EKOLOGICKÉ VZTAHY Produktivita a produkce Trofické stupně Potravní sítě Vztahy v populacích BIOLOGICKÁ PRODUKTIVITA K ČEMU? Jsou na ní závislé veškeré složky života na zemi
primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka
primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka přirozená jezera (ledovcová, tektonická, ) tůně rybníky přehradní nádrže umělé tůně (lomy, pískovny) Dělení stojatých
Ekosystémy. Ekosystém je soubor organismů žijících na určitém
Ekosystémy Biomasa Primární produktivita a její ovlivnění faktory prostředí Sekundární produktivita Toky energie v potravních řetězcích Tok látek Bilance živin v terestrických a akvatických ekosystémech
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 255 Jméno autora Jana Malečová Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 11. 5. 2012 Ročník, pro který je DUM určen 9. Vzdělávací oblast (klíčová slova) Člověk a příroda
věda zkoumající vzájemné vztahy mezi organismy a vztahy organismů k prostředí základní biologická disciplína využívá poznatků dalších věd - chemie, fyzika, geografie, sociologie rozdělení ekologie podle
Metodika hodnocení EP silně ovlivněných a umělých vodních útvarů kategorie jezero. RNDr. Jakub Borovec, Ph.D. a kolektiv
Metodika hodnocení EP silně ovlivněných a umělých vodních útvarů kategorie jezero RNDr. Jakub Borovec, Ph.D. a kolektiv Praha, 5.2.2014 Cíl výzkumného úkolu: metodický postup, který bude: - splňovat požadavky
CZ.1.07/1.5.00/
[1] Číslo projektu Název školy Předmět CZ.1.07/1.5.00/34.0425 INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ BENEŠOV Černoleská 1997, 256 01 Benešov BIOLOGIE A EKOLOGIE Tematický okruh Téma Základy obecné ekologie
Hydrobiologie. Produktivita a produkce. Zařazení organismů do článků potravního řetezce. A) Primární produkce - PP 11.11.2013
Hydrobiologie Produktivita a produkce Vztahy v populacích Trofické vztahy Trofické stupně, jejich charakteristika Eutrofizace Biologická produktivita vod (produkce, produktivita, primární produkce a její
+ Fytoplankton (producenti) Zooplankton, zoobentos (konzumenti 1.řádu) Ryby (konzumenti 2.řádu)
Trend budování nových rybníků, tůněk a nádrží Sukcese společenstva jako předmět zájmu z pohledu rybářství i ochrany přírody Požadovány komplexní studie ekosystému Fyzikálně-chemické parametry + Fytoplankton
Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.0006
Název školy Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.0006 I/2 Inovace a zkvalitnění výuky
STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace
Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková
Ztrátové faktory Grazing filtrační rychlost, filtrační rychlost společenstva.
Ztrátové faktory Grazing filtrační rychlost, filtrační rychlost společenstva. Světlo Světelné podmínky ve vodním sloupci Eufotická vrstva, epilimnion, kompenzační hloubka. Závislost fotosyntézy na hloubce
A) Primární produkce PP NÁPLŇ PŘEDNÁŠKY BIOLOGICKÁ PRODUKTIVITA VOD. Zařazení organismů do článků potravního řetezce HYDROBIOLOGIE
NÁPLŇ PŘEDNÁŠKY BIOLOGICKÁ PRODUKTIVITA VOD HYDROBIOLOGIE Produktivita a produkce Vztahy v populacích Trofické vztahy Trofické stupně, jejich charakteristika Eutrofizace Miloslav Petrtýl http://home.czu.cz/petrtyl/
Potravní síť Společenstvo
Potravní síť Společenstvo Potravní řetězec Predátor 2 Predátor 1 Predátor 3 Herbivor 2 Herbivor 3 Herbivor 4 Herbivor 5 Herbivor 1 Producent 1 Producent 2 Potravní síť potravní síť Topografická potravní
Vodní ekosystém. vstupy z atmosféry odtok. vstupy z povodí (přítok) potravní vztahy (metabolismus, cykly živin)
Vodní ekosystém vstupy z povodí (přítok) vstupy z atmosféry odtok potravní vztahy (metabolismus, cykly živin) primární producenti konzumenti (zoobentos, zoobentos) vrcholoví predátoři (ptáci, ryby) Bentický
Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146
Atraktivní biologie PRODUCENTI. biotické faktory DESTRUENTI ENTI KONZUMENTI
PRODUCENTI biotické faktory KONZUMENTI DESTRUENTI ENTI Ekosystém Ekosystém představuje soubor všech v organismů v daném prostoru, propojených s abiotickým prostřed edím m koloběhem látek a tokem energií,,
Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.
Ekosystém Co je to ekosystém? Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému Složky Anorganické látky
Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.
Ekosystém Co je to ekosystém? 32 Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému 32 Složky Anorganické
BIOLOGIE OCEÁNŮ A MOŘÍ
BIOLOGIE OCEÁNŮ A MOŘÍ 1. ekologické faktory prostředí světlo salinita, hustota, tlak teplota obsah rozpuštěných látek a plynů 2 1.1 sluneční světlo ubývání světla do hloubky odraz světla od vodní hladiny,
MZe_ryby.qxp 18.7.2008 13:06 StrÆnka 1 KVALIT V ČESKÝCH A MORAVSKÝCH TOCÍCH
MZe_ryby.qxp 18.7.2008 13:06 StrÆnka 1 KVALIT ALITA A RYBR V ČESKÝCH A MORAVSKÝCH TOCÍCH MZe_ryby.qxp 18.7.2008 13:06 StrÆnka 2 Ryby jsou důležitou součástí zdravé výživy. Obsahují omega-3 mastné kyseliny,
a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí
1. Praví predátoři: a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí b) konzumují část kořisti, kořist zpravidla neusmrtí,
Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly
Ekosystém tok energie toky prvků biogeochemické cykly Ekosystém se sestává z abiotického prostředí a biotické složky (společenstva) a jejich vzájemných interakcí. Ekosystém si geograficky můžeme definovat
Úvod k pracovním listům FOTOSYNTÉZA
Úvod k pracovním listům FOTOSYNTÉZA Rostliny přeměňují světelnou energii v energii chemickou v reakci, která se nazývá fotosyntéza. Jedná se vůbec o nejdůležitější chemický proces na naší zeměkouli. Začátek
1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie
1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie 2. Obor ekologie lesa se zabývá zejména: a) vzájemnými vztahy organismů s prostředím a mezi sebou b)
PRIMÁRNÍ PRODUKCE. CO 2 + H 2 A světlo, fotosyntetický pigment (CH 2 O) + H 2 O + 2A
PRIMÁRNÍ PRODUKCE PP je závislá na biochemických procesech fotosyntézy autotrofních organizmů její množství je dáno množstvím dostupných živin v systému produktem je biomasa vytvořená za časovou jednotku
Vodní ekosystém. vstupy z atmosféry odtok. vstupy z povodí (přítok) potravní vztahy (metabolismus, cykly živin)
Vodní ekosystém vstupy z povodí (přítok) vstupy z atmosféry odtok potravní vztahy (metabolismus, cykly živin) primární producenti konzumenti (zoobentos, zoobentos) vrcholoví predátoři (ptáci, ryby) Bentický
DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ
DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků Nejdůležitější C, O, N, H, P tzv.
Projevy života. přijímání potravy dýchání vylučování růst pohyb dráždivost rozmnožování dědičnost
Projevy života přijímání potravy dýchání vylučování růst pohyb dráždivost rozmnožování dědičnost Projevy života přijímání potravy dýchání vylučování růst pohyb dráždivost rozmnožování dědičnost zbavení
OBSAH TĚŽKÝCH KOVŮ V ORGANISMECH POTRAVNÍHO ŘETĚZCE ROKYTKY A BOTIČE
OBSAH TĚŽKÝCH KOVŮ V ORGANISMECH POTRAVNÍHO ŘETĚZCE ROKYTKY A BOTIČE Dana KOMÍNKOVÁ, Jana NÁBĚLKOVÁ ČVUT, Fakulta stavební, Katedra zdravotního a ekologického inženýrství Těžké kovy Prioritní polutanty
Ztrátové faktory Grazing filtrační rychlost, filtrační rychlost společenstva.
Ztrátové faktory Grazing filtrační rychlost, filtrační rychlost společenstva. Grazing Změny abundance v přírodních podmínkách dn/ dt = µ (S + G + Pa + D) N... koncentrace buněk řas µ......specifická růstová
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ EKOSYSTÉMY
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ EKOSYSTÉMY 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - ekosystémy V této kapitole se dozvíte: Z čeho se skládá ekosystém. Co je to biom a biosféra. Jaké
Plnění zarybňovacího plánu
A2 Amur bílý A2-3 Amur bílý Bo1 Bolen dravý Br1 Bílá ryba BrN Bílá ryba Ca1 Candát obecný Ca2 Candát obecný Mimo ÚSO 7 763 7 526,00 542 747,51 507 667,51 MO ÚSO 2 534 1 493,00 114 000,00 114 000,00 Vlastní
Plnění zarybňovacího plánu
A2 Amur bílý A2-3 Amur bílý A3 Amur bílý Bo1 Bolen dravý BrN Bílá ryba Ca1 Candát obecný Ca2 Candát obecný Mimo ÚSO 10 447 8 781,00 662 490,72 333 049,22 MO ÚSO 1 100 1 128,00 90 240,00 90 240,00 Vlastní
Dekompozice, cykly látek, toky energií
Dekompozice, cykly látek, toky energií Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: - Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků - Nejdůležitější C, O, N, H, P
Základy produkce kapra a dalších druhů ryb
Základy produkce kapra a dalších druhů ryb prof. Dr. Ing. Jan Mareš,Odd. rybářství a hydrobiologie Mendelova univerzita v Brně www.rybarstvi.eu, mares@mendelu.cz Produkce kapra Historie chovu kapra v českých
Plnění zarybňovacího plánu
A2 Amur bílý Bo1 Bolen dravý Br1 Bílá ryba BrN Bílá ryba Ca1 Candát obecný Ca2 Candát obecný Ca2-3 Candát obecný Mimo ÚSO 3 281 3 145,00 205 450,00 196 950,00 MO ÚSO 2 075 1 112,00 88 960,00 88 960,00
Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS
Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.9 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení
Zoologie, živočichové a prostředí
Šablona č. I, sada č. 2 Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Přírodopis Přírodopis Zoologie, živočichové a prostředí Ekosystém Ročník 8. Anotace Materiál slouží pro přiblížení pojmu ekosystém
J i h l a v a Základy ekologie
S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 06. Základní vztahy v ekosystému Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Tomáš Krásenský
pásmo cejnové dolní tok řek (velmi pomalý tok řeky) pásmo parmové střední tok řek pásmo lipanové podhorské potoky a řeky
Ryby sladkovodní Sladkovodní ryby žijí jak ve stojatých, tak i tekoucích vodách, které podle rychlosti proudu, teploty a obsahu kyslíku rozdělujeme do čtyř pásem, které jsou pojmenovány podle typického
kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita
kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou
1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie
1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa v ČR dle statistiky ročně: a) stoupá o cca 2 tis. ha b) klesá o cca 15 tis. ha
kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita
kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou
Přírodopis. 6. ročník. Obecná biologie a genetika
list 1 / 7 Př časová dotace: 2 hod / týden Přírodopis 6. ročník (P 9 1 01) (P 9 1 01.1) (P 9 1 01.4) (P 9 1 01.5) (P 9 1 01.6) (P 9 1 01.7) (P 9 1 02) P 9 1 02.1 rozliší základní projevy a podmínky života,
Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu
Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu Poznáváme přírodu
Kontaminace ryb v okolí Spolany Neratovice
Kontaminace ryb v okolí Spolany Neratovice Kontaminace ryb v okolí Spolany Neratovice David Štrunc, Zuzana Hořická, Jiří Musil Polutanty ve vodním prostředí VODA ELIMINACE RESPIRACE, EXKRECE 1 POTRAVNÍ
Biologická produktivita
Biologická produktivita vod Biologická produktivita vod V biosféře probíhá biogenní forma pohybu látek a energie uskutečňovaná metabolickou aktivitou všech organismů. Ve vodním prostředí zkoumá tyto procesy
Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících
Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících Libor Pechar a kolektiv Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta, Laboratoř aplikované ekologie a ENKI o.p.s., Třeboň
Test č. 10. 1. O jaký druh ryby se jedná? a) sumec velký b) štika obecná c) mník jednovousý
Test č. 10 1. O jaký druh ryby se jedná? a) sumec velký b) štika obecná c) mník jednovousý 2. O jaký druh ryby se jedná? a) losos obecný b) pstruh obecný c) hlavatka obecná 3. O jaký druh ryby se jedná?
KVALITA RYB V ČESKÝCH A MORAVSKÝCH TOCÍCH
KVALITA RYB V ČESKÝCH A MORAVSKÝCH TOCÍCH 2 Ryby jsou důležitou součástí zdravé výživy. Obsahují omega-3 mastné kyseliny nezbytné pro člověka, ale jeho organismus si je nedokáže sám vytvořit. Obsahují
Zkoumá: Obory ekologie:
Základy ekologie Ekologie se zabývá vzájemnými vztahy mezi organismy a prostředím. Zkoumá: - vliv organismu na prostředí a zpětný vliv prostředí na celkový stav a způsob života organismu - vztahy v prostředí,
CMAS SPECIÁLNÍ KURZ "MOŘSKÁ BIOLOGIE"
CMAS - kurz Mořská biologie 1. CMAS SPECIÁLNÍ KURZ "MOŘSKÁ BIOLOGIE" Návrh prof. Willi E. R. Xylandera, presidenta Komise pro biologii a ochranu přírody CMASu, diskutováno a přijato Vědeckým komitétem
Základní informace o chovu ryb a kontrole rybničního prostředí
CENTRUM PRO PÉČI O MOKŘADY A VODU V KRAJINĚ Základní informace o chovu ryb a kontrole rybničního prostředí RNDr. Richard Faina ENKI o.p.s. Třeboň TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM
NEŽIVÁ PŘÍRODA. 1. Spoj čarami NEŽIVOU přírodu a její složky: Název materiálu: Opakování- vztahy mezi organizmy Autor: Mgr.
1. Spoj čarami NEŽIVOU přírodu a její složky: NEŽIVÁ PŘÍRODA 1 2. Spoj čarami ŽIVOU přírodu a její složky: ŽIVÁ PŘÍRODA 2 3. Z nabídky vyber (podtrhni), které látky řadíme mezi LÁTKY ORGANICKÉ (ústrojné).
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.Petra Siřínková
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 12.2.2010 Mgr.Petra Siřínková BIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA Populace Biocenóza Ekosystém Biosféra POPULACE
Nevstoupíš dvakrát do téhož rybníka
Nevstoupíš dvakrát do téhož rybníka aneb vývoj rybničních ekosystémů od Šusty k hypertrofii Jaroslav Vrba Z. Benedová, J. Jezberová, A. Matoušů, M. Musil, J. Nedoma, L. Pechar, J. Potužák, K. Řeháková,
Téma: Ročník: VZTAHY 6. ŽIVOČICHŮ A ROSTLIN V LESE
Základní škola Jindřicha Matiegky Mělník, příspěvková organizace Pražská 2817, 276 01 Mělník www.zsjmme.cz tel.: 315 623 015 EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS EKOLOGICKÝ Tematický celek: PŘÍRODOPIS LES Tématický Téma:
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné
Martina Bábíčková, Ph.D. 30.10.2013
Jméno Martina Bábíčková, Ph.D. Datum 30.10.2013 Ročník 6. Vzdělávací oblast Člověk a příroda Vzdělávací obor Přírodopis Tematický okruh Život na Zemi Téma klíčová slova Potravní vztahy organismů. Pracovní
Prostor a čas čtyřrozměrný prostor
Tekoucí vody lineární charakter jednosměrné proudění umožňují migraci, i mezi mořem a sladkou vodou kolísající průtok nestabilní dno přísun látek přítokem, z okolí, jejich ztráty odtokem otevřené systémy
Vzájemné vazby mezi rostlinami a ţivočichy existují ve všech ekosystémech. Jsou v tomto směru mokřady něčím výjimečné?
Ekologie mokřadů (9) Vodní a mokřadní rostlinstvo a ţivočichové Vzájemné vazby mezi rostlinami a ţivočichy existují ve všech ekosystémech. Jsou v tomto směru mokřady něčím výjimečné? Rostliny primární
Vodní ekosystémy Práce v ekosystému rybník
Vodní ekosystémy Práce v ekosystému rybník Úvodní poznámka Cílem práce v ekosystému rybník je pokusit se o rozbor abiotických a biotických složek rybníka Žďár. Vzhledem k času, který na zkoumání máme,
Jihočeská oblastní tábornická škola Materiály a přednášky ROZDĚLENÍ VOD. 2008-06-25 verze první
Jihočeská oblastní tábornická škola Materiály a přednášky ROZDĚLENÍ VOD 2008-06-25 verze první Vody je možno dělit z mnoha různých hledisek a podle mnoha ukazatelů. Nejjednodušším a pro obyčejného člověka
23/10/2015 NÁPLŇ PŘEDNÁŠKY SPOLEČENSTVA TEKOUCÍCH VOD 1) VOLNÁ VODA (REOPELAGIÁL) PŘÍČNÝ PROFIL TOKU 3) PODŘÍČNÍ DNO (HYPOREÁL) 2) PÁSMO DNA (BENTÁL)
NÁPLŇ PŘEDNÁŠKY SPOLEČENSTVA TEKOUCÍCH VOD HYDROBIOLOGIE Tekoucí vody Příčný profil: Volná voda, bentál, hyporeál Podélný profil: Rybí pásma Interakce v říčním systému Společenstva tekoucích vod Morfologické
POTRAVNÍ VZTAHY MEZI ORGANIZMY
POTRAVNÍ VZTAHY MEZI ORGANIZMY V přírodě se setkáváme s organizmy, které rozlišujeme podle příjmu látek nutných k životu, do několika základních skupin: 1. ZELENÉ ROSTLINY - PRODUCENTI - Producenty jsou
Studenti se naučí jednoduchou metodou změřit primární produkci vodní nádrže
Biomasa ve vodě měření produkce vodní nádrže Shrnutí Během této úlohy studenti sami odvodí způsob, jak měřit produkci vodní nádrže. Při plánování postupu je lektor pouze usměrňuje vhodnými otázkami a postupně
Moderní metody intenzivní produkce ryb
Moderní metody intenzivní produkce ryb Pramen: FAO Světová produkce (tis. tun) Produkce ryb v evropských zemích (mil. EUR) 1900 4000 1700 1500 1300 3800 3600 3400 3200 3000 1100 2800 900 700 2600 2400
Esej na ekologické téma: Současné pojetí ekosystému
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Zahradnická fakulta, Zahradní a krajinná architektura Seminární práce z předmětu: Ekologie II. Vedoucí práce: Ing. Vladimír Láznička, Ph.D. Esej na ekologické
Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS
Test na přezkoušení uchazeče pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS Test č.9 Tento test je určen organizačním jednotkám Českého rybářského svazu na přezkoušení
Aplikovaná ekologie. 2.přednáška. Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj
Aplikovaná ekologie 2.přednáška Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj Životní prostředí ÚVOD základní pojmy životní prostředí, ekologie z čeho se skládá biosféra? ekosystém potravní závislosti, vztahy
Vysoká eutrofizační účinnost fosforu původem z odpadních vod v nádrži Lipno
Vysoká eutrofizační účinnost fosforu původem z odpadních vod v nádrži Lipno Josef Hejzlar Petr Znachor Zuzana Sobolíková Vladimír Rohlík Biologické centrum AV ČR, v. v. i. Hydrobiologický ústav České Budějovice
PRODUCENTI, KONZUMENTI, ROZKLADAČI aneb koloběh energie a živin v přírodě pracovní list
Y_52_INOACE_CSC2_19_4B PRODUCENTI, KONZUMENTI, ROZKLADAČI aneb koloběh energie a živin v přírodě pracovní list Anotace: Tento pracovní list umožní žákům seznámit se s tříděním organismů podle způsobu získávání
Podle výskytu - vody podzemní a vody povrchové Podzemní vody - podzemní a jeskynní jezírka, podzemní toky, vody skalní a půdní Povrchové vody -
Druhy a typy vod Podle výskytu - vody podzemní a vody povrchové Podzemní vody - podzemní a jeskynní jezírka, podzemní toky, vody skalní a půdní Povrchové vody - stojaté (lentické) a tekoucí (lotické) Z
Ostrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY. Sedimentace. sedimentace. eroze. Půdní eroze. zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY.
Ostrov Vilm Ostrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY eroze sedimentace Sedimentace Půdní eroze zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY Zaniklý záliv 1 ZÁSOBNÍKY A ROZHRANÍ 5.1.1. ZÁSOBNÍK Složka zásobník prostředí
SUCHOZEMSKÉ A VODNÍ EKOSYSTÉMY ZEMĚDĚLSTVÍ A RYBOLOV
Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Člověk a příroda 7.ročník červenec 2011 SUCHOZEMSKÉ A VODNÍ EKOSYSTÉMY ZEMĚDĚLSTVÍ A RYBOLOV Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_ Čap-Z 7.,8.09 Vzdělávací oblast:
Ryby v hydricky rekultivovaných důlních jamách předpoklad vysoké kvality vody a potenciál socio-ekonomického rozvoje
Ryby v hydricky rekultivovaných důlních jamách předpoklad vysoké kvality vody a potenciál socio-ekonomického rozvoje J. Peterka, J. Kubečka Hydrobiologický ústav, Biologické centrum AV ČR, v.v.i. konference
Biotické interakce. Biotické interakce (vztahy) = vztahy a vazby mezi organismy v ekosystému. Postavení živocichu v lesním ekosystému
Biotické interakce Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpoctem CR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Biotické interakce (vztahy) = vztahy a vazby mezi organismy v ekosystému
ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů
ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Formát Druh učebního materiálu Druh interaktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0722 III/2 Inovace a
KVALITA RYB V ČESKÝCH A MORAVSKÝCH TOCÍCH
KVALITA RYB V ČESKÝCH A MORAVSKÝCH TOCÍCH 2 Ryby jsou důležitou součástí zdravé výživy. Obsahují omega-3 mastné kyseliny, které jsou pro člověka nezbytné, a jeho organizmus si je nedokáže sám vytvořit.
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné
Test A: RYBÁŘSTVÍ. 1. Rybářství je odvětví hospodářství zaměřené na: a) produkci vodních organizmů. b) chov, ochranu a lov ryb a vodních organizmů
Test A: RYBÁŘSTVÍ 1. Rybářství je odvětví hospodářství zaměřené na: a) produkci vodních organizmů b) chov, ochranu a lov ryb a vodních organizmů c) sportovní rybolov 2. Obecně rybářství dělíme na: a) mořské
CZ.1.07/1.5.00/
[1] Číslo projektu Název školy Předmět CZ.1.07/1.5.00/34.0425 INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ BENEŠOV Černoleská 1997, 256 01 Benešov BIOLOGIE A EKOLOGIE Tematický okruh Téma Základy obecné ekologie
Obr. č. 1 nezbytná údržba aerační věže před zahájením aerační sezóny
Projekt Realizace opatření na Brněnské údolní nádrži Stručný výtah ze závěrečné zprávy k tomuto projektu CÍLE PROJEKTU Cílem projektu Realizace opatření na Brněnské údolní nádrži je snížení eutrofizace
KYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc.
KYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc. Úvod do problematiky Fytoplankton=hlavní producent biomasy, na kterém
TEST. na přezkoušení uchazeče. pro získání kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku. 1. O jaký druh ryby se jedná.
TEST na přezkoušení uchazeče pro získání kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku 1. O jaký druh ryby se jedná a] úhoř říční b] lipan podhorní c] hrouzek obecný 2. O jaký druh ryby se jedná a]