Nep ímápodpora výzkumu, vývojea inovací. Podklad pro p ípravu nové NP VaVaI

Transkript

1 Nep ímápodpora výzkumu, vývojea inovací Podklad pro p ípravu nové NP VaVaI 2012

2 Tato zpráva byla vypracována v rámci ve zakázky Ú vlády Analýzy a podklady pro realizaci a aktualizaci Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací. Auto Ing. Miroslav Jane ek, CSc. Aktivity pro výzkumné organizace, o.p.s. Ing. Karel Mrá ek, CSc. Aktivity pro výzkumné organizace, o.p.s. Ing. Václav Neumajer Aktivity pro výzkumné organizace, o.p.s.

3 Nep ímá podpora výzkumu, vývoje a inovací Tato studie byla vypracována na základ smlouvy mezi Technologickým centrem Akademie v d eské republiky a obecn prosp šnou spole ností Aktivity pro výzkumné organizace jako p ísp vek k aktualizaci Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací. P edm tem smlouvy je zpracování analýzy nep ímé podpory výzkumu, vývoje a inovací a zhodnocení p ínos systému této nep ímé podpory v R. Obsah 1. Výhody a nevýhody nep ímé podpory výzkumu a vývoje Formy nep ímé podpory výzkumu a vývoje (v etn p íklad í) Da 2.2 Používané da v podnikatelské sfé e ve sv t Hodnocení efekt t Další formy nep ímé podpory výzkumu a vývoje Sou asný systém nep ímé podpory v R Zhodnocení výsledk ímé ve ejné podpory výzkumu a vývoje v R a existující problémy s implementací této nep ímé podpory Statistická analýza nep ímé ve ejné podpory výzkumu a vývoje (s využitím dat MF R a SÚ) Názorová (postojová) analýza VO a podnik 4.3 Doporu ení a poznatky z mezinárodního auditu systému výzkumu, vývoje a inovací v R Názory a pohled správce dan (MF R, finan ní ú ady) Návrhy na zm ny systému nep ímé podpory výzkumu a vývoje v R a jejich o ekávané dopady Literatura a prameny Da 2. P ímé dan v zemích EU (k ) Mezinárodní audit systému výzkumu, vývoje a inovací v R... 53

4 Úvod Tato studie byla vypracována na základ smlouvy mezi Technologickým centrem Akademie v d eské republiky a obecn prosp šnou spole ností Aktivity pro výzkumné organizace jako p ísp vek k aktualizaci Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací. 1. Výhody a nevýhody nep ímé podpory výzkumu a vývoje Ve ejná podpora výzkumu a vývoje m ímou a nep ímou podobu. P ímá ve ejná podpora výzkumu a vývoje v dané zemi p edstavuje poskytnutí (výdaj) ve ejných (státních) finan ních prost edk elem podpory rozvíjení t chto inností, a to ve form institucionální podpory, ú elové podpory grantových a programových projekt velkých infrastruktur, podpory mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji a v p ípad lenských zemí EU i ve form spolufinancování opera ních program Jako její výhody jsou v tšinou ozna ovány možnosti zam ení podpory na p edem definované cíle, podpora koncep ního dlouhodobého rozvoje výzkumných organizací, apod. Nevýhody p ímé ve ejné podpory výzkumu a vývoje spo ívají pak práv v jejím selektivním p ístupu ovlivn ném asto i subjektivními a skupinovými zájmy, ve vysokých nákladech spojených s administrací, hodnocením a kontrolou projekt Nep ímá ve ejná finan ní podpora výzkumu a vývoje ze strany státu m form da hleného odpisování, zvýhodn ných úv r rizikového kapitálu, apod. Zvýšená pozornost této nep ímé podpo e v posledních letech má svou motivaci p edevším v t chto skute nostech. V konkuren ním kontextu globalizované ekonomiky nar eba vyšších investic podnikatelské sféry do výzkumu a vývoje. EU již v Lisabonské strategii a nyní ve strategii Evropa 2020 zd práv na ur ité zaostávání Evropy za USA v intenzit podnikových výdaj pot ebu tvorby vládních politik orientovaných na stimulaci podnikatelských subjekt vyššímu vynakládání prost edk 1 Nedosta ující investice podnikatelské sféry do výzkumu a vývoje jsou nyní dokonce naléhavou celoevropskou otázkou. Úloha státu v daných souvislostech je spat ována v tvorb podn t inily investice do výzkumu a vývoje pro podnikatelské subjekty zajímav jšími a atraktivn jšími. Zejména stimula ní ú inek p ímých daní je v posledních letech ve sv t a v EU asto spojován s oblastí podnikových výdaj nep ímé finan ní podpory, ale k danému ú elu lze využít i n které nástroje p ímého financování. V p ípad nástroj ímého financování jde zejména o ú elové financování programových projekt v oblasti aplikovaného a pr myslového výzkumu (k zabezpe ení strategických výzkumných priorit národní politiky i regionálních politik výzkumu a vývoje), které se realizuje formou spolufinancování státu a soukromého sektoru. Tato již pom rn rozší ená forma spolufinancování by nem la jen p itahovat soukromý kapitál k podpo e 1 Europe A Strategy for Smart, Sustainable and Inclusive Growth, COM (2010) 2020 final, European Commission, Brussels, March 3,

5 výzkumu, ale sou asn i vytvá et p edpoklady pro pot ebnou praktickou realizaci a komercializaci výsledk signály o svých prioritách a rizicích, jež je ochoten financovat a u soukromého kapitálu, který je nucen podílet se na financování projektu obvykle alespo edpokládat vyšší odpov dnost p i výb ru tématu projektu s ohledem na skute né pot eby, dosažitelné výsledky ešení i ekonomickou efektivnost a v vyšší snahu o realizaci a komercializaci dosažených výzkumných výsledk P itom využití nástroj ímé tak nep ímé finan ní podpory a opat ení s nimi spojených sm uje asto k podpo e malého a st edního podnikání a regionálního rozvoje a kombinuje se s další podporou poskytovanou v t chto oblastech. V konfrontaci s nástroji p ímé podpory výzkumu a vývoje lze, podle našeho názoru i na základ dosaženého poznání a praktických zkušeností v jednotlivých zemích, uvést zejména tyto následující výhody a nevýhody nep ímé podpory v oblasti výzkumu a vývoje. Výhody nep ímé ve ejné podpory výzkumu a vývoje (zejména formou da úlev) spo ívají p edevším v tom, že: p i jejím možném plošném uplatn ní nedochází k narušení konkuren ního prost edí (rovné a stejné podmínky pro všechny možnost využití za daných okolností všemi podnikatelskými subjekty); umož e do výzkumu, vývoje a inovací v celé ší i podnikatelského sektoru; zvlášt je to ú inné v zemi s chudou inova ní tradicí nebo v zemi, kdy v dané situaci neodpovídá její inova ní výkonnost pot ebám ekonomiky; její uplatn ní povede k vyšší objektivit a pružnosti tržní alokace prost edk ponechané na firmách, zejména k orientaci jejich investic do výzkumu a vývoje v oblasti konkurenceschopných technologií a odv tví (s minimem zásah podnikatelské subjekty (obchodní spole nosti) mají plnou možnost volby vlastních výzkumných a inova ních priorit p i o ekávané efektivní alokaci jimi vynakládaných prost edk uje zp ujícím mu jejich maximální návratnost); p edstavuje v tšinou z hlediska správy menší administrativní a nákladovou náro nost ve srovnání s nástroji p ímého financování (nap. odpadají administrativní náklady spojené s podáním žádosti o dotaci, jejím prov ováním, schvalováním, kontrolou pln ní, náklady dané p ípadnými oboustrannými protich dnými toky prost edk i p ímém financování, náklady spojené s vytvo ením nových vládních i jiných ve ejnoprávních institucí a agentur, atd.); snižuje nejistoty a vytvá í ur itou stabilitu pro podniky p i financování výzkumu (podniky v dí p edem, s ím mohou za daných podmínek po ítat, mají ur jistotu, p irozen pokud v dané zemi existuje nap. jistá stabilita da sou asn je pln ní da ejnou kontrolou; stimuluje širší obecný zájem o financování výzkumu (možnost rozší ení zdroj financování sponzo i). 2

6 Nevýhody nep ímé ve ejné podpory výzkumu a vývoje, zejména pokud jde o daové pobídky a úlevy, jsou pak zvlášt v tom, že: dochází obvykle k vytvá ení složit jší da podpory komplikuje da ho vzdalování od standardních požadavk nosti a neutrality daní; tvorba ú inných da rn náro nou komplexní záležitostí; predikce celkových dopad ekávané da íjmy (dopad et) jsou mnohdy obtížné; fiskální stabilita m edstíraná; používaná plošnost podpory neumož n sm ovat prost edky cílen a adresn na výzkumná ešení stanovených celospole ensky klí ových témat; možnost jejího využití nereflektuje asto na naléhavost pot eby podpory výzkumu a vývoje v daném p ípad ; realizovat tuto podporu lze v tšinou jen tam, kde vzniká da dosahován kladný hospodá ský výsledek (nutná vazba na zisk je asto problémem jejího využití pro malé a st ední podniky); existuje ur ité riziko jejího zneužití (zejména v p ípad nep esných formulací v da a nedostate ných vazeb na ú etnictví, zna nou pozornost je nutno v novat p esnému vymezení výzkumných a vývojových aktivit a náklad na výzkum a vývoj). V sou asné dob nejvíce rozší enými nástroji nep ímé podpory výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru ve vysp lých ekonomikách jsou da zám ry jejich využití zejména platí: Da ijímány s cílem stimulovat podnikatelské subjekty k vyššímu vynakládání prost edk ekává se od nich, že p isp jí k vytvo ení lákav jšího a atraktivn jšího prost edí pro investice do výzkumu a vývoje a k všeobecnému proinova nímu klimatu s kone ným efektem r podnik ky. Da asto charakterizovány jako jistý odraz cíl typu mén státu, více trhu. Jejich použití nevyžaduje sice zakládání nových vládních i jiných ve ejnoprávních institucí, ale na druhé stran jejich spojení s liberálními koncepcemi není jednozna n prokazatelné. Da ení na podporu výzkumu a vývoje použily a nadále používají vlády jak v pom rn liberálních ekonomikách, tak v ekonomikách s významnou rolí státu. Lze se s nimi setkat v zemích s r ské, rozpo tové, výzkumné a inova ní politiky. Da ímé podpory jsou využívány v souladu s uznávanou vyšší objektivitou tržního hodnocení alokace prost edk subjektivních vliv ímého financování a hodnocení projekt. ze strany vládních ú edník i v d itých skupin len hodnotících komisí, p evahy hodnotitel edí i jiných institucí, 3

7 apod.). Da ové úlevy p edstavují vlastn striktn stanovená pravidla hry, do kterých dále již nevstupují žádná výb rová ízení se subjektivními faktory. Da asto kompenzují nep íznivé dopady na výzkum a vývoj v situaci relativn vysokých daní. Obvykle se též p edpokládalo, že v zemích, kde da ící celkové rámcové podmínky pro rozvoj a investice jsou relativn nízké, se da používají spíše výjime n. Nyní se však stále více ukazuje, že snížení celkové da zát že nemusí ješt pln stimulovat sofistikované výroby založené na výsledcích výzkumu a vývoje. Pozornost da výzkumu a vývoje v posledních letech nar ho trendu poklesu sazeb daní z p íjm právnických osob, ke kterému dochází ve v tšin zemí. Zatímco v prvé polovin 90. let byly r ny ve 12 zemích OECD, nyní je to ve více než 20 zemích OECD a ve v tšin lenských zemí EU. Z dosažených poznatk a zkušeností vyplývá, že sou asným rozhodujícím cílem a zám rem využití da ímých forem podpory je povzbudit podnikatelskou sféru k vyšším výzkumným a inova ním aktivitám a jejich financování. Da ch výzkumu jsou ozna ovány jako da jsou v podstat rovnocennou složkou s p ímými rozpo tovými výdaji, s nimiž tvo í tzv. hrubé vládní rozpo tové výdaje na výzkum a vývoj. V praxi se již pln ov eným p ístupem vládní (státní) výzkumné a inova ní politiky v zemích EU i OECD stala podle pot eby zvolená a utvá ená ur itá kombinace p ímých a nep ímých forem podpory výzkumu a vývoje. Kombinace (mix) r je vhodný p ístup, nebo samotným jednotlivým nástrojem nem na celá škála podn t. P itom je nutno, aby používané nástroje byly nákladov ú inné a nem ly vyt s p i vzájemném p elná kombinace nástroj liší v závislosti na dané ekonomice a spole nosti a m nit i v pr hu asu. 2. Formy nep ímé podpory výzkumu a vývoje (v etn p íklad ze zahrani í) Nep ímou podporu výzkumu, vývoje a inovací mohou zajiš ovat zejména tyto nástroje: - da - úlevy v oblasti p ísp vk ní; - opat ení v oblasti odpisové politiky; - zvýhodn né úv ry pro výzkum a vývoj; - mechanismy garancí; - celní politika na podporu výzkumu a vývoje; - podpora rizikového kapitálu; - zvýhodn ný pronájem státní / regionální infrastruktury k výzkumným a vývojovým aktivitám. 4

8 Tyto nástroje se uplatují p itom v ad forem. Jak již bylo e eno, nep ímá podpora výzkumu, vývoje a inovací je však p edevším spojována s jejich podporou v oblasti daní a tohoto nástroje se také jednozna n nejvíce ve sv t využívá. Proto mu bude v nována v dalších ástech studie hlavní pozornost. R a vývoj a tendence v této oblasti nelze analyzovat a pln pochopit bez v domí obecného rámce da 2.1 Da ové systémy rámec pro daové pobídky a úlevy V kontextu vytvo ených da asných tendencí v oblasti da ové legislativy je nutno posuzovat i existující a p ijímané da pobídky a úlevy pro výzkum a vývoj. V prvé ad musíme mít na z eteli, že vývoj národních da historických tradic v jednotlivých zemích a stal se výrazem suverenity národních stát hem tohoto vývoje se formovala i r tu jednotlivých daní. V posledních desetiletích nové impulsy do tohoto vývoje da inesly globaliza ní tendence spojené s výrazným r nadnárodních spole ností s dce inými spole nostmi v r pohybem kapitálu a osob mezi jednotlivými zem mi. Do pop edí pozornosti se tak mnohem více dostávají konkuren ní silné a slabé stránky jednotlivých národních da, ale též otázky dvojího zdan ní nebo možných da íznivým dopadem na p íjmy státního rozpo tu. Vedle da da jednotlivých zemí, zvlášt pak v p ípad integra ních seskupení jako EU. 2 V podmínkách globalizované ekonomiky jsou da ji posuzovány se z etelem k vytvá enému podnikatelskému prost edí. Da jedním z nejd jších faktor edí dané ekonomiky, což potvrzují i r dnikatelskými subjekty vnímány velmi výrazn. Ú inný da l jen zajistit dostate né p íjmy státního rozpo tu, ale m l by stimulovat k investicím a v it konkurenceschopnost a hospodá ský r být však pod ízen jen cíli konkurovat jiným zemím nízkými dan mi, ale k podstatným hledisk í také, zda da íliš komplikovaná a nestabilní, zda nedochází k nejednozna nému výkladu da edpis finan ními ú ady, a v neposlední ad jde i o výši odvodového zatížení náklad (p ísp vky na sociální pojišt ní) /viz každoro ní srovnávací studie Sv tové banky Doing Business/. 3 2 Taxation trends in the European Union. Luxembourg: European Union, Eurostat 2012, 274 p., ISBN World Bank: Doing Business 2012; available at: 5

9 Výši zdan ní a jeho dopad na podnikatelské prost edí v dané zemi je však také nutno posuzovat v širších ekonomických a sociálních souvislostech. asto se poukazuje na severské zem Evropy jako na zem s dlouhodob celkov nejvyššími dan mi (i když podle posledního stavu tomu tak zcela není). P esto jsou to zem s vysokou ekonomickou výkonností. V relevantních sv tových zprávách o hodnocení konkurenceschopnosti jednotlivých zemí se již standardn nacházejí na p edních místech (zejména Dánsko, Finsko, Švédsko). P i hodnocení výše zdan ní je totiž rovn ž d probíhá výb r daní a jak jsou státem vybrané dan v ili jaká je struktura rozpo tových výdaj EU vykazují vysoké ve ejné výdaje na výzkum, vývoj a inovace jako pror ení. Svým da vysokou úrove ejných služeb placených z vybraných daní. Výb rová ízení k ve ejným zakázkám probíhají pro ve ejnost transparentním zp í cích pat í severské zem EU práv k zemím s nejnižší mírou korupce. D ové zatížení, které lze charakterizovat s využitím r efektivní da r výnosu daní a cel k HDP) m že pro danou zemi p itom vyznívat v mezinárodním srovnání mnohem p ízniv ji než v p ípad použití složené da r výnosu daní, cel a p ísp vk zabezpe ení k HDP), která se také v da uje jako celkové da zatížení (overall tax burden). To je nap íklad situace eské republiky, která vykazuje vysoký podíl p ísp vk ní na celkových da íjmech. Vybrané indikátory da é v tabulkách v p íloze této studie ukazují na dosud zna né rozdíly mezi jednotlivými lenskými zem mi EU. (viz p íloha. 1) Z hlediska da í o da souvisí s procesy globalizace a integrace, se rozlišují v podstat t i formy: da da mi se zam uje na vzájemnou informovanost o da nách, na zamezení da p edcházení dvojímu zdan ní. Da edstavuje takovou situaci, kdy jednotlivé zem se v rámci vzájemné spolupráce snaží o p ibližování svých da formou mezinárodní da t ech fázích. První fází je ur ení harmonizované dan spolupracujícími zem mi. Poté v další fázi by m l být harmonizován da l by být stanoven jednotný zp ur it da n poslední, t etí fázi je samotná harmonizace da ili spolupracující zem by se m ly dohodnout na její výši. Mezi lenskými státy EU bylo již dosaženo ur ité shody a souladu, pokud jde o vzájemné poskytování da zamezování dvojího zdan ní a boj proti tzv. da ovým ráj ena snaha o da ovou harmonizaci a koordinaci jako jeden z jejích fiskálních cíl nespadá sice do spole ných politik, ale EU se snaží harmonizovat p edevším ty dan, které napomáhají fungování vnit ního trhu. Ur itá harmonizace probíhá již v oblasti nep ímých daní (da idané hodnoty, spot ební dan ). Naopak v oblasti p ímých daní, s kterými jsou 6

10 nejvíce provázány daové pobídky a úlevy pro výzkum a vývoj, harmoniza stagnuje a ukazuje se spíše jako nereálný. ní proces zcela Silné zastánce (nejen mezi p edstaviteli liberálních ekonomických teorií) má nadále práv využití da že jednotlivých národních stát. S jednotlivými dan mi jsou spojovány ekonomické sout žní stimuly, ale i úspory ve ve ejných rozpo tech a další výhody. V hospodá ské politice vlád jsou nap. asto používány nízké dan resp. osvobození od dan po ur ité období jako ú inný prost edek nabídky p i získávání p ímých zahrani ních investic. Pokud jde o EU, musíme mít také na v domí, že v da eba jednomyslného souhlasu všech lenských stát EU. Tento požadavek z ijetí Lisabonské smlouvy. lenské státy EU projevují neochotu p edevším k další harmonizaci p ímých daní, nebo práv zásahy do t chto daní považují tyto státy za zásahy do své suverenity a navíc zejména korporátní dan využívají jako nástroj hospodá ské politiky. Krom toho další postup možné da etních systém. v anglosaských zemích oproti N mecku i Rakousku). Pokud jde o korporátní dan, jejich vývoj je v poslední dekád sice charakteristický celkovou tendencí ke snižování této da že, nicmén existují dosud nep ehlédnutelné rozdíly v jejich výši mezi lenskými zem mi EU. 4 Nejvyšší da dále následují Francie (33,3 %), Belgie (33 %) a Špan lsko (30 %). U v tšiny zemí (v etn severských) se pohybuje nominální sazba této dan na úrovni %. Nižší dan mají obvykle nové lenské státy EU. Nejnižší 10% nominální sazbu dan uplat Kypr a Ma arsko. Zdan ní firem v eské republice dosahuje 19 % a pat í tak v rámci EU k nižšímu. (Výše p ímých daní v zemích EU viz p íloha. 2) Nominální sazba dan vypovídá však málo o skute ném zdan ní firmy v dané zemi. Vliv na reálnou výši dan mají r ní (da tení investi ních pobídek, uplat ba odpisování apod. Výsledkem tohoto procesu m ný odklon reálné (efektivní) sazby dan ze zisku firem od nominální sazby této dan. V úvahu je dále nutno též vzít, že snížení korporátní dan nemusí ješt znamenat celkové snížení da ové zát že v dané ekonomice, nebo snížení u jednoho druhu dan je asto vládami kompenzováno zvýšením u jiného druhu dan (nap. vyšším zdan ním spot eby v oblasti nep ímých daní). 2.2 Používané da ové nástroje a pobídky na podporu výdaj na výzkum a vývoj v podnikatelské sfé e ve sv t Da aly být široce využívány v ad zemí v etn lenských zemí EU p edevším s cílem povzbudit investory nebo spole nosti k investicím do výzkumu a vývoje nebo k založení a vzniku nových 4 Taxation trends in the European Union. Luxembourg: European Union, Eurostat 2012, 274 p., ISBN

11 technologicky orientovaných spole ností, a to zvlášt cestou da od itatelných položek od základu dan nebo nižšími da sv t se p itom setkáváme v zemích s r lých ekonomikách jsou da ené na podporu výzkumu a vývoje uplat chto formách: - tax credit (da - odpo ty (položky od itatelné) od základu dan, - odklady platby dan. Dále se pak nap íklad využívá: - odpisová politika (urychlené odpisování), - r ení nových pracovních p íležitostí ve výzkumu a vývoji, na podporu zavád ní a využívání špi kových technologií zejména ve st edních a malých podnicích apod.), - da - snížení odvod ní zam stnavatele za výzkumné a vývojové pracovníky. R a vývoj (vedle jeho p ímé finan ní podpory) využívá v sou asné dob v tšina lenských zemí EU (viz nap. Belgie, Dánsko, eská republika, Irsko, Itálie, Ma arsko, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Špan lsko, Velká Británie ad.). Zavedení da v N mecku a op tné zavedení se uvažuje i ve Finsku. Z mimoevropských vysp lých zemí OECD využívají nep ímou finan ní (da Kanada, Jižní Korea, Japonsko i Austrálie. S da ž v ín a Indii. V zásad m t používaná tato schémata da ové stimulace: 5 a) objemov a plošn založená (flat rate) da ující) investory do výzkumu a vývoje podle objemu jimi vynaložených prost edk rozvojové oblasti v pr hu fiskálního roku s rozdílem podle zahrnutí pouze b žných (neinvesti ních) výdaj. Dánsko, eská republika, Norsko, Velká Británie ad.) nebo b žných výdaj a výdaj na stroje a za ízení (nap. Austrálie, Francie, Itálie, Kanada, Rakousko ad.); tyto zem v tšinou poskytují také št d ejší da asn je t eba mít na z eteli jinou techniku výpo tu redukce da ové povinnosti (úpravy základu dan nebo slevy na vypo dani - viz následující p íklady). Ale nap. Belgie a Nizozemsko aplikují da ní pro výzkum a vývoj formou odpo t ísp vky na sociální pojišt ní. 5 OECD R&D tax incentives: rationale, design, evaluation. November

12 P íklady: Velká Británie odpo et výdaj na VaV Výdaje na VaV Investice do stroj a zaízení Da ov zvýhodn né výdaje na VaV (pro VaV uznatelný pro da ové úlevy) Neinvesti ní (b žné) výdaje MSP celkem 175 %; velké podniky celkem 130 % Kanada da ový dobropis pro VaV Výdaje na VaV Investice do stroj a za MSP 35 % až do 3 mil. vynaložených CAD, 20 % z dalších; velké podniky 20 % Da ov zvýhodn né výdaje na VaV (pro VaV uznatelný pro da ové úlevy) Neinvesti ní (b žné) výdaje MSP 35 % až do 3 mil. vynaložených CAD, 20 % z dalších; velké podniky 20 % Velká Británie: MSP [175 % % (normální výše ode tu výdaj 0,16 z 1 GBP íjm Kanada: MSP 0,35 z 1 CAD ové povinnosti z p íjm CAD) a poté redukce da ové povinnosti z p íjm Nizozemsko da ové pobídky pro mzdy ve VaV Výdaje na VaV Investice do stroj a za Da ov zvýhodn né výdaje na VaV (pro VaV uznatelný pro da ové úlevy) VaV mzdy odpo et 50 % z dan z mezd pro prvních 0,220 mil. EUR; 18 % nad tuto ástku (strop 14 mil. EUR) Ostatní b žné výdaje b) p ír investory do výzkumu a vývoje za zvýšení výdaj asov a v cn stanovenému výchozímu základu (úrovni) viz nap. USA, Irsko; c) smíšená (hybridní, mix) schémata podporující investory do výzkumu a vývoje se z etelem jak k dosaženému objemu výdaj ír. Japonsko, Portugalsko, Špan lsko). P íklad: Portugalsko mix objemových a p ír stkových da ových pobídek pro VaV Výdaje na VaV Investice do stroj a za Da ov zvýhodn né výdaje na VaV (pro VaV uznatelný pro da ové úlevy) Neinvesti ní (b žné) výdaje (úrove 32,5 % da žné výdaje Neinvesti ní (b žné) výdaje (p ír plus 50 % da ír stek VaV 9

13 Konstrukce daových nástroj m na úplném vyn tí nebo osvobození od dan nebo na úpravách základu dan (tedy odpo tech od základu dan ) nebo je realizována formou slevy na vypo tené a splatné dani. Výb r konstrukce da závisí též na zvyklostech v dané zemi v etn v její legislativ zavedených da V sou asné dob v zemích EU a OECD p evládají da slevy na dani. Od itatelnost neinvesti ních výdaj na výzkum a vývoj od b žných p íjm Uplat i OECD jako plošné neutrální opat ení pro da výdaje byly vynaloženy s cílem dosažení, zajišt ní a udržení p íjm itatelné (bez rozlišení toho, zda je výzkum a vývoj provád n vlastními silami nebo je nakupován od externí specializované výzkumné organizace). Podle dosavadní praxe existují t i možné zp ítání t chto výdaj a) bezprost edn v roce, ve kterém byly vynaloženy; b) jejich odpo et je odložen do dalších let, v nichž bude realizován výnos z daného výzkumu a vývoje (toto asové rozlišení jako náklad íštích období se používá nap. v USA a Japonsku, v b žném roce svého vzniku jsou výdaje na výzkum a vývoj kapitalizovány jako nehmotná aktiva); c) kombinací obou p edchozích zp sob ást výdaj tena v b žném ú etním roce, odpo et další ásti výdaj. Velká Británie a Irsko). Od 90. let se v jednotlivých zemích za aly též prosazovat fakultativní p ístupy, kdy da poplatníci mají obvykle možnost volby mezi zp sobem ode ítání a) a b). Bližší charakteristika jednotlivých da ových pobídek a úlev na podporu výzkumu a vývoje, které jsou používány v zemích EU resp. OECD. V posledních letech jsou využívány i v zemích BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, ína a Jihoafrická republika). Da ový dobropis /sleva na dani/ (tax credit) Je to procentuáln stanovená od itatelná ástka od vypo tené a splatné dan, která náleží podnikatelským subjekt již investují do vlastního výzkumu a vývoje i ho nakupují). Stanoví se bu paušální sazbou z objemu výdaj výzkum a vývoj v daném fiskálním roce (tzv.flat rate) nebo sazbou z výše p ír stku výdaj na výzkum a vývoj v daném fiskálním roce (tzv. incremental rate) oproti p íslušn vymezenému asovému období i stanovenému základu (p edchozí rok, fixní rok v minulosti, pr r z výdaj í let, poslední nejvyšší výdaje, apod.). Da dobropis se m ízené nemovitosti pro tyto ú ely) nebo jejich ásti (neinvesti ních výdaj je podle dosavadních zkušeností však nejlépe využitelný a nejvíce p ínosný pro velké 10

14 podniky. Proto v n kterých zemích (viz nap. Velká Británie) byly provedeny takové úpravy da ho vyšší využití naopak ze strany MSP. Tento da ad zemí (nap. v USA, Kanad, Japonsku, Francii, Itálii, Špan lsku, ad.). K jeho zavedení by m lo dojít i v N mecku a Irsku. V posledních letech lze sledovat tendenci k r stu sazeb da ní jejich podmínek pro MSP a k jejich v tšímu používání ve vazb na p ír výzkum a vývoj. Za pozornost též stojí, že už v 80. letech zavedlo tuto formu da pobídky Finsko na podporu zvýšení výzkumných a inova ních aktivit v pr s ohledem na její konstrukci a nep íliš š astné nastavení se zde projevila relativn malým dopadem. Vláda ji pak p estala používat (i p es ješt pokra ující zájem podnik s p ijatou v tší da a jednoduchost a neutralitu daní. D n položen na p ímou finan ní podporu v rámci vybraných strategických program od roku 2004 se znovu za alo uvažovat o da Odpo ty od základu dan (položky od itatelné od základu dan ) Jde o snižování vypo teného zisku podnik ový zisk), a tím i da ur ité stanovené procento výdaj na výzkum a vývoj. Již klasickým p íkladem odpo tu od základu dan jsou dary firem a jednotlivc (sponzoring). Postupn v ad zemí (nap. Rakousko, Velká Británie, eská republika ad.) byly pak zavedeny da opakovaného odpo tu obvykle vybrané ásti da uznatelných náklad teného základu dan (výše odpo tu se mezi jednotlivými zem mi liší a pohybuje se v intervalu %). To znamená, že firmy mohou takto ode ítat da uznatelné náklady na výzkum a vývoj z více než 100 %. V p ípad, že jde o nastartování výzkumné innosti ve firm nebo po dobu posledních t í let lze zaznamenat nadpr m rné výdaje na výzkum, m snížen (Rakousko). Další formy da ových pobídek speciáln zam 11 ené na: - podporu zájmu podnikatelské sféry o zam stnávání lidí ve výzkumu a vývoji. K da orientovaným na podporu vytvá ení nových pracovních p íležitostí ve výzkumu a vývoji pat í nap. slevy na dani z mezd nebo odpo ty z odvod ze mzdy za výzkumné a vývojové pracovníky (viz nap. Belgie, Nizozemsko, Irsko). Da používají ke stimulaci firem zam stnávat mladé lidi v doktorandském studiu i postdoktorandy (nap. Francie). - podporu zavád ní a využívání high-tech v podnikatelské sfé e (zejména ve st edních a malých podnicích); - podporu výzkumné spolupráce subjekt ejného a soukromého sektoru (spole né projekty, apod.). Existují da zadávají výzkumná ešení pro univerzity nebo jiné ve ejné výzkumné instituce (nap. Itálie, Portugalsko).

15 - podporu patentových aktivit a prodeje duševního vlastnictví, p i emž se využívá osvobození od dan i odpo tu u dan z p íjm (nap. Belgie nebo Irsko, kde p íjmy z patent v bec). Da ové úlevy pro malé a st ední podniky MSP jsou v rozsahu uplatn ných da ad zemí zvýhodn ny oproti velkým podnik. ve Velké Británii, Kanad, Japonsku a dalších zemích). Pot ebu této diferenciace zd tegie Evropa 2020). Startups zakládané s orientací na high-tech, na využití výsledk i p ímo k provozování výzkumné a vývojové innosti jsou v n kterých zemích na ur itou dobu osvobozeny od dan resp. jsou pro n stanovena r ní (nap. Francie, Irsko, Portugalsko,). Ve Francii mladé inova ní MSP, schopné dokladovat výdaje na výzkum a vývoj ve výši 15 % celkových náklad i roky da íjm dva roky jen 50 % této vypo tené a splatné dan. Jejich zam stnanci ve výzkumu a vývoji a v oblasti patent ní. V úvahu je však t eba vzít, že celkové zvýhodn ní nesmí p esáhnout b hem t í let ástku 100 tisíc EUR. Snížení odvod sociálního pojišt ní zam stnavatele za výzkumné a vývojové pracovníky Obvykle se spojují s da ními v oblasti mzdových náklad. Belgie, Nizozemsko) a da sociálního pojišt ní pat í k t m nástroj ímé podpory, které snižují zam stnavatel a vývojové pracovníky a podporují zájem podnikatelské sféry o jejich zam stnávání. Platy t chto pracovník ovacího základu resp. je do n ho zapo ítat jen áste n ; pro daný rok m jako u odvod ze mzdy, apod. Odpisová politika Tato forma nep ímé podpory t sn souvisí s problematikou da Obvykle se využívá urychlené (degresivní) odpisování investi ního majetku po ízeného pro ú ely výzkumu a vývoje, které má i sv roce z p íslušného po ízeného investi ního majetku celých 100 % hodnoty nebo procentuáln pom rn vysokou ástku, resp. lze navíc použít i tzv. mimo ádné odpisy hmotného investi ního majetku. Prakticky tedy probíhá toto odpisování rychleji než v p íslušné odpisové skupin. Urychlené odpisování umož ení pot ebných interních finan ních zdroj asnému po ízení nových progresivních v deckých p ístroj ízení, které procházejí obvykle rychlou morální amortizací. 12

16 Tab.. 1 P íklady da ových pobídek pro výzkum a vývoj ve vybraných zemích 6 7 Zem /hlavní Popis da ové pobídky da ová pobídka Kanada SR&ED tax credit (permanentní program) Výše 35 % z objemu prvních 3 mil. CAD vynaložených na VaV a 20 % z dalších prostedk platí pro tuzemské MSP; 20 % pro velké podniky. Výdajová základna NIV a výdaje na stroje a za Odpo teno z / strop Splatná da (benefit je zdanitelný). Strop viz pouze stanovená výše da ové pobídky. Odpušt ný da ový p íjem (dostupná data) ,38 mld. CAD (0,21 % HDP); ,28 mld CAD (0,22 % HDP) Francie Research tax credit (CIR) (permanentní program s do asnými opat Další charakteristiky: da ov uznatelný úplný ode et všech b žných výdaj ; refundace cash pro malé kanadské firmy; carry back 3 roky a carry-forward 20 let pro všechny firmy. Až 10 % VaV vykonávaného mimo Kanadu je uznatelného pro uplatn ní da ového dobropisu. 30 % z objemu prvních 100 mil. EUR vynaložených na VaV a 5 % z dalších prost ; 30% sazba je zvýšena na 50 % v 1. roce a na 40 % ve 2. roce u firem prvn žádajících o CIR. NIV a odpisy všech kapitálových aktiv. Mzdy a p vky na sociální pojišt ní postdoktorand zapo ítány dvakrát (24 m síc po p Splatná da (benefit není zdanitelný). Strop viz pouze stanovená výše da ové pobídky mil. EUR (0,03 % HDP); ,58 mld EUR (0,08 HDP); ,68 mil. EUR (0,29 % HDP) Další charakteristiky: da ov uznatelný úplný ode et všech b žných výdaj ; Od roku 2008 je používán da ový dobropis založený na objemovém schématu (namísto p vodního hybridního schématu). P vodní da ový strop pro benefit byl 16 mil. EUR. V roce 2009 bezprost pro všechny firmy (namísto 3 let ekacího období) do asné opat Itálie R&D tax credit 10 % z objemu prost vynaložených na VaV; 40 % u VaV ve NIV a výdaje na stroje a za Splatná da. Strop 50 mil. EUR (pro VaV uznatelný pro Údaje nejsou k dispozici. 6 7 R&D tax incentive questionnaires January 2010 and June

17 Japonsko R&D Tax Credit (permanentní program s do asnými opat spolupráci da ové úlevy). s universitami nebo jinými VVI; Další charakteristiky: úplný odpo et všech b žných výdaj. Žádné refundace ani p Toto schéma bylo implementováno v roce % z objemu prost vynaložených na VaV pro MSP a 8-10 % pro velké podniky (v závislosti na intenzit jejich VaV) a 5 % z p stku (výchozí základna pr m r výdaj na VaV za poslední p NIV a odpisy stroj a za Splatná da. Strop dobropis ve výši 30 % da ové povinnosti (v tom 20 % za objem plus 10 % za p stek) ,02 % HDP; ,12 HDP Další charakteristiky: pro fiskální roky 2009 a 2010 se zvýšil strop dobropisu na 40 %. USA R&D tax credit (prozatímní program) Velká Británie R&D tax credit (permanentní program) 20 % z p stku prost vynaložených na VaV nad výchozí základnu (pravidelný dobropis); r zné sazby pro alternativní volená schémata (AIRC, ASIC) NIV 14 Splatná da (benefit je zdanitelný). Strop 50 % VaV uznatelného pro da ové úlevy a max. hodnota dobropisu - 25 % da ové povinnosti ,18 mld USD (0,17 % HDP); ,18 mld USD (0,18 % HDP) Další charakteristiky: úplný odpo et všech b žných výdaj. Carry - forward na 20 let pro všechny firmy. Výchozí základna pro stanovení p stku - odlišná pro nové firmy a start-ups. Od r pro energetický výzkum 100% tax credit a úlevy p odpisování za 175 % z objemu NIV Splatná da mil. GBP prost Strop žádný 0,04 % HDP); vynaložených na pro VaV mil. GBP (0,06 % HDP) VaV pro MSP a uznatelný pro 135 % pro velké da ové úlevy. podniky Další charakteristiky: úplný odpo et všech b žných výdaj. Carry - forward neomezen pro všechny firmy. Rozší stnanc a obrat až na 100 mil. GBP.

18 75 % odpo et (VaV mzdy) Míra úlevy 15

19 opat EUR a 18 % nad tuto ástku. mzdovém ú tu. 2009: pro OSV (nejmén 500 hod. VaV) odpo et dan z p ve výši EUR (s dodate ným odpo tem EUR pro start-ups) Splatná da Innovation income box (širší než VaV pobídky) 2010: snížení sazby efektivní dan z p na 5 % P y z kvalifikovaných VaV projekt Da z p. Brazílie R&D tax allowance ína R&D tax allowance Indie R&D tax credit Další charakteristiky: mzdový da ový dobropis systém refundací. Carry - forward u inova ního p íjmového boxu až 5 let. Tendence ke zvyšování sazeb uvedených da ových pobídek v posledních letech. 160 % z objemu prost vynaložených na VaV 150 % z objemu prost vynaložených na VaV NIV NIV Zdanitelný p íjem. Zdanitelný p. Strop žádný pro VaV uznatelný pro da ové úlevy. Údaje nejsou k dispozici. Údaje nejsou k dispozici. Další programy da ových pobídek: Snížení dan z p (z 25 % na 15 %) pro VaV firmy, high-tech podniky a podniky vyvíjející software umíst né v ur itých nových technologických zónách nebo pro firmy investující do biotechnologií, IKT nebo jiných high-tech. 150 % z objemu prost vynaložených na výzkum a vývoj NIV a výdaje na stroje a za Zdanitelný p Údaje nejsou k dispozici. 16

20 P íklad - Velká Británie Hlavní da ová pobídka pro podnikový VaV používaná ve Velké Británii je v anglické legislativ ozna ena jako R & D tax credits, ale má v mnohém i charakter da ové úlevy založené na odpo tu výdaj. Experty a v p ehledech a studiích OECD je také asto zahrnována mezi R & D tax allowances a nikoli mezi R & D tax credits. Cíl použití: Toto da ení bylo p ijato v roce 2000 pro MSP a v roce 2002 pro velké spole nosti na základ zjišt nosti investují do VaV srovnateln mén než jejich zahrani ní konkurenti. Vláda rozhodla stimulovat zvýšení jejich investic do VaV práv tímto opat ením, které bylo p ipraveno ve spolupráci ministerstva pr ministerstva financí a ú adu správy daní (Inland Revenue) a v konsensu s podnikatelskou sférou. 8 Kdo m že žádat o da ovou úlevu - pouze spole nosti (podnikatelské subjekty) ze své dan z p íjm - existují dv da a st ední podniky nebo velké spole nosti - výzkum a vývoj je pro da ely definován v p íslušných sm rnicích v rámci legislativy. Náklady uznatelné pro tuto da ovou úlevu Spole nosti mohou žádat o da - zam stnance p ímo a aktivn se zabývající výzkumem a vývojem ve spole nosti nebo extern pro spole nost pracující v oblasti výzkumu a vývoje - spot ební materiál využívaný p ímo p i provozování výzkumu a vývoje - zvláštní pravidla existují pro výdaje na subdodávky výzkumu a vývoje (s odlišností pro MSP a velké firmy). Výše da ové úlevy - žádosti jsou podávány se z etelem k výše uvedeným uznatelným náklad ú etnímu období; pro podání žádosti se požaduje vynaložit v ú etním období nejmén 10 tisíc liber na výzkum a vývoj, horní limit není stanoven - MSP mohou ode íst 175 % uznatelných výdaj i výpo tu dan (p 150 %) - velké spole nosti mohou ode íst 135 % uznatelných výdaj na výzkum a vývoj p i výpo tu dan (p 120 %) - specifickým opat ením na podporu MSP (procházejícím obdobím r investic a tedy i obdobím s možnými ur itými ztrátami) je možnost pro MSP žádat i v p ípad, že vykazují ztráty v daném ú etním období, o splatný da který m init až 24 liber z každých 100 liber aktuálních uznatelných výdaj - v podstat jde tedy o redukci da ijetí ur ité platby

21 Hodnocení efekt : Celková hodnocení i reakce podnikatelské sféry jsou dosud zatím pozitivní. Nap. jen v po áte ním období po zavedení této da i a p ce než 8 tisíc žádostí o da 500 milión Procesní záležitosti Žádosti se podávají na Inland Revenue. Pokud jde o další vývoj a uvažovaná zdokonalení, d ílohou je podp dokumentace vysv tlující povahu výzkumu a vývoje) a na další urychlení procesu vy ízení žádosti. P íklad Nizozemsko Pozitivní zkušenosti s da ním mzdových náklad ísp vk na sociální pojišt ní v oblasti podnikového VaV uvádí zejména Nizozemsko. Tyto da ur eny zejména MSP a podnikajícím fyzickým osobám v oblasti VaV. P ijatá opat ení, umož stnavatel ní za jejich výzkumné a vývojové pracovníky, jsou považována za velmi úsp šná, snadno proveditelná a práv konkrétn pro st ední a malé podniky atraktivní. Maximální ode et je 14 mil. EUR (p to bylo 8 mil. EUR). Jen po samotném zavedení této da ové úlevy v pr hu druhé poloviny 90. let se po et podnik ztrojnásobil. Provedený pr itom prokázal jak zvýšení po tu výzkumných a vývojových pracovník u uživatel zvýhodn ní, tak další r chto podnicích Hodnocení efekt a tlaky na monitoring používaných da ových stimul ve sv t Ve snaze zjistit efekty a dopady používaných daových a dalších nástroj nep ímé podpory výzkumu a vývoje bylo již uskute n no množství analýz a šet ení (zvlášt pak v USA), ze kterých však nelze vyvodit jednozna né hodnotící stanovisko. 10 Podle n kterých studií podniky zm nily významn své chování a investovaly ve vyšší mí e do výzkumu a vývoje. Podle jiných zjišt ní jsou dosahovány spíše skromn jší výsledky. Avšak jako primární užitek se zd na postoje k výzkumu, vývoji a inova nímu podnikání. Da ení na podporu výzkumu a vývoje signalizují vytvá ení všeobecného proinova ního prost edí, což se považuje dokonce za významn jší užitek, než je jen úzce chápané hledisko jejich rozpo tových efekt asn provedené výzkumy efekt da managementu v etn jeho schopností i ochoty pat i n reagovat ve firemní strategii na m nící se podmínky a pot eby. Diskuse o ú inném využití a efektech da vedly pak v ad vysp lých ekonomik k zavedení pravidelného monitoringu (obsahujícího tzv. impact data da 9 10 Warda, J.: Measuring the Value of R and D Tax Treatment in OECD Countries. STI Review, No. 27,

22 kontrolu náklad spojených s da ovými nástroji podpory a pro evidenci po tu podnik (spole ností), které tyto nástroje využívají a mají z nich prosp ch. Uvádí se, že dobré praktické zkušenosti mají s t mito monitorovacími systémy zvlášt USA a Francie. P íkladem stabilizovaného monitoringu je i Velká Británie, kde vláda stanovila Institute of Fiscal Studies jako nezávislou instituci odpov dnou za úplné vyhodnocování efektivnosti používaného da lsko je uvád no jako p íklad ur ité netransparentnosti v této oblasti. Nemá dostatek ísel pro analýzu dopadu da ípadná disponibilní data jsou navíc agregována s daty reflektujícími da t solidní analýzu využití a efekt netransparentních a neúplných ísel vznikají pak i zkreslené záv ry o tom, v jaké mí e v výhody da t Ve ejná (státní) správa i podniky (obchodní spole nosti) se p itom liší ve vnímání efekt ímé podpory. Ve ejná (státní) správa požaduje k implementaci da pobídek jasné a komplexní vymezení výzkumu, vývoje a inovací (existují tak s právními definicemi); nejv tší výhodou pro ni je pak relativn snadná administrativa a ízení tohoto procesu a nejv tší nevýhodou nemožnost takto cílen a adresn orientovat výzkum a vývoj ke stanoveným prioritám (používané da rozvoje výzkumu). A koli i v daném p ípad není zásadn nutné používat da vztahu k p íslušným subjekt (plošn ), nebo i zde je možno uplatnit selektivní p ístup a v n kterých zemích se také využívá (nap. podpora vybraného typu nebo sm ru výzkumu, pro který existuje širší resp. strategický zájem, apod.). Tento p ístup se však v p ípad komer n orientovaného výzkumu celkov p íliš nepoužívá, a to nejen s ohledem na požadované rovné podmínky hospodá ské sout že, ale i z d možných složitostí daných da íslušných zvýhodn ní. Podniky považují da ž za obvykle snadn jší nástroj z hlediska jejich správy a aplikace, než je tomu v p ípad p ímé finan ní podpory a dále za nástroj, který mohou využívat veškeré firmy (obvykle však ziskové) a nejen n kolik z nich vybraných subjekt tší nevýhodu spat ují pak ve složitosti, komplikovanosti n kterých da systém míru da itom vnímají velké spole nosti a st ední a malé podniky. N které da podniky. Proto jsou také postupn provád na ur itá opat ení, která by vytvo ila adekvátn jší podmínky jejich využití pro MSP (nap. ve Velké Británii v p ípad R & D tax credits). K pravidelnému hodnocení nep ímé podpory výzkumu a vývoje dochází také na úrovni orgán i OECD, a to jak z hlediska jednotlivých zemí, tak i za celek spole enství a jsou z tohoto hlediska provád ny komparace jednotlivých národních výzkumných politik. Pro tyto ú ely byly dokonce vyvinuty nástroje sloužící k vyhodnocení a komparaci úrovn da. tzv. B-index jako souhrnná míra fiskální št drosti /fiscal generosity/ k výzkumu a vývoji). 19

23 2.4 Další formy nep ímé podpory výzkumu a vývoje Mechanismy garancí Tento nástroj sm uje ke zvýšení disponibility kapitálu pro firmu cestou ú inného zajišt ní p ístupu k cizímu kapitálu. S nedostate ným p ístupem k n mu jsou konfrontovány p edevším MSP, zejména pak malé a nov zakládané firmy se špi kovými technologiemi. P i financování výzkumu a vývoje je však s ohledem na jeho rizika tento problém ješt naléhav jší. Pokud jde o použité záruky, mohou být p edevším poskytovány jednak za úv ry a leasing, jednak za upsané akcie (potenciálním investor Mechanismy záruk za úv ry a akcie vytvá ejí p edpoklady pro získání dalších kapitálových zdroj itou redukci náklad ístup k t mto zdroj v oblasti high-tech lze také uplatnit záruky za vlastní vkládaný kapitál, u MSP v tradi ních odv tvích m tšinou o záruky za úv ry, apod. Riziko je na základ použitých mechanism garancí tak vlastn rozloženo na více subjekt lze uplatnit i v rámci p íslušných program ímž jsou ale spojeny omezené možnosti podpory ze strany státu (selektivní p ístup). Problémem v lenských zemích EU je, že v sou asné dob existují sice etné programy záruk, ale tyto programy nejsou zdaleka ur eny pro výzkum a vývoj. Zvýhodn né úv ry pro výzkum a vývoj Jde o další formu ú inného zajišt ní p ístupu k cizímu kapitálu. Podpora je zam ena na MSP, zejména pak na malé a nov zakládané firmy se špi kovými technologiemi a spo ívá zde obvykle v subvencování úrok (snížení úrokových náklad p íjemce úv ru) a v dlouhodobé splatnosti úv ru s možným odkladem splátek jistiny (v tšinou až 5 let). Zvýhodn ný úv r (soft loan) p edstavuje tak pro firmu výhodný cizí zdroj financování, který se chová tém obdobn jako její vlastní kapitál. Stejn jako v p ípad p edchozího nástroje v podob záruk lze jeho použití realizovat v rámci p íslušného vyhlášeného programu, což ale op t vede k omezujícím selektivním p ístup strany státu. Navíc dosavadní zkušenosti ukazují, že ur itá shoda státu a komer ních bank na této form podpory se dosahuje až v úrovni inova ních projekt i nichž již klesá míra rizika (nicmén jisté tržní riziko p etrvává). S formou bezúro ných p ek ze strany státu poskytovaných soukromým firmám se pak n kdy setkáváme p i financování ú elových projekt Podpora rizikového kapitálu Ke stimulaci tvorby a vyššího užití soukromého rizikového kapitálu na podporu výzkumu a rozvoje technologií jsou p ijímána opat ení legislativní povahy vytvá ející p ízniv jší prost edí pro investice rizikového kapitálu, zejména da osvobození od dan z výnosu rizikového kapitálu, odkladu dan, nižšího zdan ní p íjm spole ností rizikového kapitálu, apod. Tyto da ové pobídky nalezneme v rámci EU zejména ve Velké Británii, která má již ur itou dlouhodob jší tradici s používáním rizikového kapitálu jako nástroje podnikového financování. 20

24 Celní politika na podporu výzkumu a vývoje V tšinou jde o osvobození od cla p i dovozu v deckých p ístroj ízení. Toto osvobození je však v národních výzkumných politikách obvykle sm rováno k ve ejným výzkumným institucím. V rámci EU není navíc tato problematika již v kompetenci národních stát Zvýhodn ný pronájem státní / regionální infrastruktury k výzkumným a vývojovým aktivitám Infrastrukturou se zde myslí r ízení, zkušebny, apod. Jejich zvýhodn ný pronájem znamená nižší náklady pro firmu i ústav na vlastní výzkum a vývoj díky nižším náklad ní pot ebných technologických za ízení a možnosti jejich efektivního využívání jen po skute n pot ebnou dobu. Jde o výhodné ešení zvlášt v p ípad jednorázových pot eb ur itých za ízení pro daný výzkum a vývoj. Není nutno též ešit otázku, co s již nepot ebným resp. nevyužívaným za ízením (prodej, pronájem, atd.). Na druhé stran musíme vzít v úvahu, že tento nástroj podpory výzkumu a vývoje by vyžadoval pat i né investice státu do vybudování technologické infrastruktury ur ené k zvýhodn nému pronájmu a dále by mu vznikly náklady spojené s vytvo ením efektivní organizace systému pronájmu technologických za ízení. XXX Nástroje stimulující posílení výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru existují jak z výše uvedené analýzy také plyne v sou asné dob ve sv t v celé ad r konkrétních podob, a to nejen p ímé, ale i nep ímé podpory. Jsou zam eny jak na velké podniky, tak na zejména na st ední a malé podniky, na stimulaci zájmu o zam stnávání lidí ve výzkumu, na spolupráci mezi pr nostmi a ve ejnými výzkumnými organizacemi i na rozší ení financování o formu rizikového kapitálu. Na úrovni orgán i OECD je p ímá i nep ímá podpora výzkumu a vývoje pravideln hodnocena a jsou z tohoto hlediska provád ny též komparace jednotlivých výzkumných politik. Tendence v oblasti podpory výzkumu a vývoje v podnikovém sektoru spo ívají pak nyní spíše v hledání vhodné kombinace forem a nástroj ímé a nep ímé podpory, nežli v jednozna né preferenci použití p ímých i nep ímých (zejména da Ve ejná p ímá podpora výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru v EU inila po átkem 90. let p ibližn 12 % z celkových výdaj V roce 2005 to ale bylo již mén než 8 %. 11 Podíl ve ejného p ímého financování na finan ních zdrojích soukromého výzkumu a vývoje se tak významn snížil. Avšak toto snížení bylo provázeno zvýšeným užitím da a vývoje v tomto sektoru. Souhrnn vyjád eno, da átku 90. let postupn stále více prosazovaly, p i emž jednotliv vznikaly r základních nástroj ní podpory výzkumu a vývoje 11 Eurostat June

25 v podnikatelském sektoru. Trend k využití daových stimul akceleroval pak v pr posledních p ti let. hu Podíváme-li se blíže na uvedené trendy v podpo e podnikatelského výzkumu a vývoje, vidíme, že v 90. letech rostla tendence k vytvo ení p ízniv jšího da výzkum a vývoj a to soub žn s ur itou redukcí p ímé finan ní podpory (tzv. substitu ní efekt). Po roce 2000 se pak prosadila snaha nikoli již redukovat p ímou podporu, ale usilovat alespo xtu i o zesílení mixu nástroj tšina zemí volila cestu udržení stávající úrovn p ímého financování a rozší ení portfolia da pobídek pro výzkum a vývoj. Zejména Špan lsko, ale v menší mí e i Spojené království a Portugalsko kombinovaly pak da ímou finan ní podporou. Zm ny kombinace nástroj docházelo v období od po átku 90. let zhruba do poloviny minulé dekády, ukazuje typologie tohoto mixu rozlišená do ty kategorií (viz tabulka. 2). Tab.. 2: Typologie politik podpory (p ímé financování a da ové pobídky) výzkumu a vývoje v podnikatelském sektoru v zemích EU v letech 1991, 2000 a 2006 Kategorie Silné p ímé financování a mén p íznivý da ový režim Slabé p ímé financování a mén p íznivý da ový režim Slabé p ímé financování a p íznivý da ový režim Silné p ímé financování a p íznivý da ový režim Itálie, N mecko, Spojené království, Švédsko Belgie, Dánsko, Finsko, Irsko, Ma arsko, Nizozemsko, Portugalsko, ecko Rakousko Francie,Špan lsko R, Itálie, Polsko Itálie Belgie, Finsko, N mecko, ecko, Spojené království, Švédsko Dánsko, Irsko, Francie, Ma arsko, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Špan lsko Zdroj: Key Figures 2007 on Science, Technology and Innovation. June 2007 Finsko, N mecko, ecko, Švédsko Belgie, Dánsko, Irsko, Francie, Ma arsko, Nizozemsko, Rakousko, Portugalsko R, Polsko, Spojené království, Špan lsko Z tabulky vyplývá, že ubývá zemí s mén píznivým da ovým režimem ve vztahu k výzkumu a vývoji v podnikatelském sektoru. Skute ností však je, že práv n které zem EU s celkov vysokou intenzitou výzkumu a vývoje (N mecko, Finsko, Švédsko) dlouhodob zachovávají v této oblasti státní podpory politický mix relativn slabého p ímého financování a mén p íznivého da tší nár relativn slabého p ímého financování a p íznivého da ilo v roce 1991 pouze Rakousko a nyní již zahrnuje osm zemí EU. V poslední dob se z eteln navýšil i po et zemí za le silného p ímého financování a 22

26 p íznivého daového režimu, kde je nyní zahrnována i R. V úvahu je p itom nutno vzít i rozdílný historický vývoj jednotlivých zemí, zejména pak v p ípad transformujících se ekonomik s nedostate nou podporou výzkumu a vývoje ve formujícím se podnikatelském sektoru z jeho vlastních zdroj Graf..1 P ímé a nep ímé financování VaV v podnikatelském sektoru (v % HDP),

27 3. Sou asný systém nep ímé podpory v R V eské republice existuje v sou asné dob nep ímá finan ní podpora v oblasti da zvýhodn ní, která se týká p edevším odpo tu (od itatelných položek) od základu dan z p íjm innost. Do p ijetí uvedeného odpo tu s ú inností od roku 2005 byla da R vcelku zanedbatelná, p estože pot ebu jejího v tšího využití opakovan a pom rn d doporu ovaly p ijímané dokumenty Národní politiky výzkumu a vývoje. Do té doby existovaly pouze následující da a vývoje, které již prošly i ur itými díl ími zm nami a jsou zde dále uvedeny v platném zn ní. Ve ejné vysoké školy a ve ejné výzkumné instituce, které pat í mezi poplatníky založené nebo z ízené nikoli za ú elem podnikání (tedy v podstat jako neziskové organizace), mohou podle 20 odst. 7 zákona. 586/1992 Sb., o daních z p íjm ní pozd jších p edpis snížit základ dan až o 30 %, maximáln však o 3 mil. K, použijí-li prost edky získané takto úsporou da ové povinnosti v následujícím zda výzkumné a vývojové innosti (nebo vzd lávání). Pokud 30% snížení iní mén než 1 mil. K, mohou ode íst ástku ve výši 1 mil. K, maximáln však do výše základu dan. Ostatní nepodnikatelské subjekty provozující výzkumnou a vývojovou innost mohou snížit základ dan také o 30 %, ale v absolutní ástce maximáln o 1 mil. K. Pro zdanitelné p íjmy musí ale všechny nepodnikatelské subjekty vést odd lené ú etnictví. Od základu dan m íst hodnotu dar ených na financování v dy a vzd lávání, výzkumné a vývojové ú ely (u právnických osob úhrnná hodnota daru musí init alespo a lze ode íst takto v úhrnu nejvýše 5 % ze základu dan viz 20 odst. 8 ZDP; u fyzických osob musí p esáhnout úhrnná hodnota daru 2 % ze základu dan nebo init alespo a nejvýše lze takto v úhrnu ode íst 10 % ze základu dan viz 15 ZDP). O tuto formu podpory byl ze strany poplatník ípadné dary sm ovaly spíše na jiné da uznatelné ú ely. Od dan ddické a dan darovací je pak osvobozeno bezúplatné nabytí majetku právnickou osobou založenou nebo z ízenou k vykonávání innosti v oblasti v dy, výzkumu, vývoje nebo vzd lávání, a to za podmínky, že bezúplatné nabytí majetku je ur eno k zabezpe ování dané innosti (viz 20 odst. 4 zákona. 357/1992 Sb., o dani d dické, dani darovací a dani z p evodu nemovitostí, ve zn ní pozd jších p edpis ). Významný posun v oblasti nep ímé podpory výzkumu a vývoje v R pak znamenala v prosinci 2004 p ijatá pom rn rozsáhlá novela zákona o daních z p íjm. 669/2004 Sb., kterým se m ní zákon. 586/1992 Sb., o daních z p íjm ní pozd jších p edpis n které další zákony). Tato novela p inesla s ú inností od i dlouhodob prosazované a o ekávané da ené na podporu výzkumu a vývoje v soukromém sektoru. V 90. letech (zejména pak do roku 1998) bylo jednozna n preferováno p ímé financování výzkumu formou dotací. V té dob bylo zavedeno institucionální a ú elové financování výzkumu na základ výb rových ízení a ve ejných sout ží pod dohledem pracovník 24