Stručný úvod do odborného vzdělávání v České republice

Transkript

1 Stručný úvod do odborného vzdělávání v České republice V 90. letech došlo k oslabení vzájemných vztahů mezi odborným vzděláváním a zaměstnavateli. Přerušení vazeb mezi firmami a oblastí školství způsobilo odborným školám mnoho problémů. Těžiště praktické výuky se z podniků přesunulo do škol, což následně znamenalo, že vzdělávací programy jsou vzhledem k rychlému technickému vývoji a z důvodu značných materiálních nákladů v mnoha oborech zastaralé a ztrácejí na aktuálnosti. Současně učitelé ztratili kontakt s nejnovějším vývojem a inovacemi v příslušných oborech. V době rychlého hospodářského růstu a poklesu počtu obyvatel bránil nedostatek kvalifikovaných sil, především v řemeslnických oborech, podstatně rozvoji podnikání. Určitý nesoulad mezi požadavky podniků a dovednostmi absolventů vedl k tomu, že firmy byly nuceny investovat vlastní prostředky do zaškolování nových pracovníků. Disproporce mezi požadavky podniků a neschopností školského systému tyto požadavky naplnit vedla k tomu, že zaměstnavatelé opět začali oživovat spolupráci se školami, s cílem připravovat přitom své budoucí pracovníky. Ukázalo se, že klíčem ke zlepšení situace na trhu práce a k zajištění dostatečného počtu kvalifikovaných pracovníků je úzká spolupráce a partnerství mezi podniky a vzdělávacím sektorem a účast firem ve vzdělávacím procesu. První průlom představovalo v roce 2001 vydání základního strategického dokumentu k rozvoji vzdělávání v České republice, takzvané Bílé knihy. Tento dokument upozorňuje na potřebu úzké spolupráce mezi školami a zaměstnavateli. Skutečnost, že zaměstnavatelé mohou pouze omezeně ovlivňovat odborné vzdělávání, je jedním z důvodů obtížného vstupu absolventů do praxe. Teoretická a praktická výuka probíhá ve školách vzdáleně od reálného pracovního světa podniků a firem. Dokument Bílá kniha současně představuje první krok k celkové reformě školství. Přijetím školského zákona (561/2004 Sb.) byl do vzdělávacího systému České republiky zaveden systém vícestupňového tvorby vzdělávacích programů. V roce 2005 byla zahájena školská, nebo též kurikulární reforma (reforma přináší především změny v obsahu a cílech vzdělávání. Vedle zprostředkování znalostí by školy nyní měly klást důraz na to, aby žáci pracovali s informacemi a osvojili si i jiné dovednosti, takzvané klíčové kompetence, které jim umožní plnohodnotný život ve 21. století). Nové pojetí zahrnuje také užší spolupráci a vytváření funkčních vazeb mezi školami a sociálním a pracovním prostředím. Znamená odklon od koncepce centrálního plánování obsahu odborného vzdělávání směrem k větší autonomii a svobodě škol. Školy se mohou profilovat a přizpůsobovat se potřebám zaměstnavatelů a potřebám dalších sociálních partnerů na regionální úrovni. Formální rámec reformy školství tvoří přechod od jednotných dokumentů k takzvaným rámcovým vzdělávacím programům, na jejichž základě školy vytvářejí vlastní školní vzdělávací programy. Na státní úrovni jsou vytvářeny rámcové vzdělávací programy (RVP) pro jednotlivé předměty. Tyto dokumenty konkretizují všeobecné cíle vzdělávání, specifikují klíčové kompetence nutné pro individuální osobnostní rozvoj žáků, definují věcné oblasti vzdělávání a jeho obsahy, charakterizují očekávané výsledky učení a stanovují podmínky a pravidla pro tvorbu školních vzdělávacích programů, včetně učebních plánů. Na základě rámcových vzdělávacích programů a v nich definovaných pravidel stanovují jednotlivé školy vlastní programové dokumenty takzvané školní vzdělávací programy (ŠVP). Tyto programy umožňují podstatnou individualizovanou profilaci škol a školy se mohou více přizpůsobovat potřebám žáků a potřebám regionálních trhů práce. 1

2 V období let bylo postupně zveřejněno 284 rámcových vzdělávacích programů pro jednotlivé vzdělávací obory středního vzdělávání. Dle školského zákona musí být při každé závěrečné zkoušce, která vede k dosažení středního vzdělání s výučním listem (ISCED 3C), jako člen zkušební komise přítomen odborník z praxe. Také zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání (č. 179/2006 Sb.) podstatně přispěl k tomu, že sociální partneři hrají větší roli v širším kontextu rozvoje vzdělávacích programů. Zákon vymezuje sociálním partnerům jasné role v procesu tvorby a schvalování příslušných kvalifikací a hodnotících standardů. V České republice je totiž poměrně velký počet osob s dosaženým středním odborným vzděláním a odborné vzdělávání zde má dlouhou tradici. Střední odborné vzdělání (ISCED 3) je ukončeno maturitní zkouškou (ISCED 3A), kterou úspěšně složilo 47 % všech absolventů vzdělávání na sekundárním stupni. Maturitní zkouška umožňuje přístup ke studiu na terciární úrovni. Střední vzdělání bez maturity (ISCED 3C), které umožňuje přímý vstup na trh práce, získá cca 27 % všech absolventů sekundárního vzdělávání. V České republice byl vždy velký podíl osob se středním odborným vzděláním (ISCED 3, ukončené buď maturitou, nebo výučním listem) a dokonce i v současné době, kdy je v celé Evropě patrný zájem o studium všeobecných oborů, zůstává podíl absolventů odborného vzdělávání ve srovnání s evropským průměrem (EU 28) relativně vysoký 1. (viz Graf 1) Graf 1: Studenti v odborném vzdělávání (ISCED 3) v EU 28 a CZ CZ; 79,30% CZ; 72,70% EU 28; 51,90% EU 28; 50,40% EU 28 CZ Zdroj: Eurostat, Tabulka educ_ipart, převzatá dne 27. května

3 V České republice byl zaznamenán dlouhodobý pokles zájmu o studium učebních oborů bez maturity ve prospěch učebních oborů ukončených maturitou. Zájem o studium všeobecných oborů zůstává setrvalý (více viz Graf 2). Graf 2: Vývoj počtu žáků nastupujících k dennímu (nezkrácenému) studiu do prvního ročníku sekundárního vzdělávání, včetně žáků soukromých škol a žáků se zdravotním postižením ke z toho dni Sekundární vzdělávání - kategorie M, J a s maturitou Gymnázium C Kategorie H+E a LO celkem bez s maturity s výučním s maturitou lyceum celkem listem maturitou celkem Zdroj: Prvotní odborné vzdělání je poskytováno především v sekundární sféře Střední školy poskytují především vyšší sekundární vzdělání (ISCED 3), a to jak všeobecné (gymnázia) tak odborné. Na střední školu nastupují žáci po ukončení devítileté povinné školní docházky a úspěšném absolvování přijímacího řízení (více viz Graf 3) 3

4 Graf 3: Struktura českého vzdělávacího systému Po úspěšném ukončení určitého programu vzdělávání na sekundární úrovni získávají absolventi tyto stupně vzdělání: a) Střední vzdělání Střední vzdělání získá absolvent po úspěšném ukončení ročního až dvouletého regulérního vzdělávacího programu. Programy středního vzdělávání (bez výučního listu a bez maturity ISCED 2C/EQF 2-3) představují pouze malý segment středního vzdělávání a jsou určeny především pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Vzdělávací programy poskytují střední odborná učiliště (SOU) nebo praktické školy. b) Střední vzdělání s výučním listem 4

5 Tříleté vzdělávací programy (ISCED 3C/EQF 3) ukončené závěrečnou zkouškou nebo výučním listem umožňují absolventům přímý vstup na trh práce a připravují absolventy na výkon manuální práce a podobných profesí (např. zedník, kadeřník). Tyto programy většinou poskytují střední odborná učiliště (SOU). Absolventi mohou absolvovat dvouleté nástavbové studium (ISCED 4A/EQF 4) a poté složit maturitní zkoušku, která umožňuje další studium na vyšším stupni. Střední odborná učiliště nabízejí také menší počet čtyřletých programů ukončených maturitou (ISCED 3A/EQF 4). c) Střední vzdělání s výučním listem a maturitou Středního vzdělání s výučním listem a maturitou (ISCED 3C a 3A/EQF 3-4) lze dosáhnout úspěšným ukončením čtyřletého regulérního studia nebo zkráceného studia. d) Střední vzdělání s maturitou Střední vzdělání s maturitou získá absolvent po úspěšném ukončení vzdělávacích programů šestiletého nebo osmiletého gymnázia, čtyřletého regulérního studia, dvouletého nástavbového studia nebo zkráceného vzdělávacího programu. Čtyřleté programy, které jsou zakončené maturitou a umožňují studentům přihlásit se ke studiu na vysoké škole nebo vykonávat technické, administrativní nebo podobné profese na střední úrovni (např. technik v oboru stavebnictví, systémový IT administrátor). Střední odborné školy poskytují také programy lycea s vysokým podílem všeobecného vzdělávání (až 70 % kurikula), která připravují absolventy pro studium na vysoké škole. Specifický typ středních škol představují konzervatoře, jež připravují své žáky na náročná umělecká povolání v oblasti hudby, tance, zpěvu a divadla. Studium je zakončeno buď maturitní zkouškou (střední vzdělání ISCED 3B/EQF 4) nebo absolutoriem (vyšší odborné vzdělání - ISCED 5B/EQF 6). Maturitní zkouška ve všech typech škol otevírá přístup k terciárnímu vzdělávání. Praktická odborná příprava tvoří pevnou součást všech vzdělávacích programů. Rámcové vzdělávací programy stanovují minimální dovednosti, které mají absolventi získat, a minimální časový rozsah výuky potřebný k získání těchto dovedností. V tříletých vzdělávacích programech, jež připravují žáky na dělnická a řemeslná povolání, činí praktická odborná příprava minimálně % výuky. Tento podíl závisí na charakteru studijního oboru a požadavcích kladených na pracovní dovednosti. Ve studijních oborech, v nichž se vzdělávají převážně žáci se sníženou schopností učit se nebo žáci vyžadující speciální péči, činí praktická výuka min %. Školy mohou v školních vzdělávacích programech po dohodě se sociálními partnery rozšířit rozsah praktické výuky. Ve čtyřletých vzdělávacích programech, které připravují absolventy na výkon středních technických, hospodářských a jiných funkcí, je v rámcovém vzdělávacím programu stanoven minimální rozsah odborného výcviku v délce 1 měsíce, v některých vzdělávacích programech je ale podíl praktické výuky vyšší. Praktická výuka probíhá ve školách, školských zařízeních nebo v podnicích. V současné době je v úzké spolupráci se sociálními partnery diskutována možnost, jak lze podporovat praktickou výuku realizovanou v podnicích a jakým způsobem lze silněji zapojit sociální partnery do vzdělávání. Postavení chemického průmyslu v České republice Chemický průmysl je třetím největším průmyslovým odvětvím České republiky, přesto školy pouze obtížně získávají žáky, kteří by se ucházeli o studium chemických oborů. Chemické obory nejsou pro žáky (nebo jejich rodiče) atraktivní; počet zájemců o vzdělávání v oboru 5

6 v posledních letech klesá a na trhu práce je nedostatek absolventů chemických oborů, tzn. kvalifikovaných pracovních sil. V České republice je celkem 26 středních škol v oboru chemie, 5 z nich jsou členy Svazu chemického průmyslu (celkem 132 členů, m. j. firmy, školy, univerzity). Svaz se snaží podporovat chemii a zvyšovat popularitu oboru a rozvíjet studium chemie. Od roku 2013 organizuje celorepublikovou soutěž Mladý chemik, podporuje takzvanou olympiádu na středních školách, přičemž nejlepší účastníci mohou studovat na chemické fakultě Univerzity Pardubice bez přijímací zkoušky. Dále byla založena Sektorová rada pro chemii, která také usiluje o rozvoj spolupráce mezi podniky a školami a zprostředkovává školskému sektoru také požadavky zaměstnavatelů. Postavení chemického průmyslu zůstává v rámci českého hospodářství a zpracovatelského průmyslu v posledních letech stabilní. Na konci roku 2008 se v důsledku hospodářské krize mírně snížily tržby v odvětví. V roce 2010 došlo k oživení a v období let 2010 a 2012 vzrostly tržby téměř o 27 %. V roce 2012 zaměstnával chemický průmysl celkem zaměstnanců a jejich průměrný příjem činil kolem CZK (cca 924 EUR). Důležitost kompetencí absolventů z pohledu zaměstnavatelů (průmyslový sektor údaje z roku 2012, ) Nejdůležitější znalosti, dovednosti a schopnosti, které jsou nutné pro úspěšný vstup do pracovního života: U absolventů s maturitou: čtení a porozumění pracovním návodům schopnost řešit problémy ochota učit se převzetí odpovědnosti U absolventů s výučním listem: čtení a porozumění pracovním návodům ochota učit se převzetí odpovědnosti schopnost týmové práce Především zaměstnavatelé v průmyslu požadují praktické dovednosti a znalost praxe, těsnější propojení s praxí během studia, rozšíření a zvýšení kvality praktické výuky pro žáky a studenty. Z odpovědí respondentů vyplývá, že u budoucích absolventů postrádají především praktické znalosti a dovednosti daného oboru, ale i znalost reálného pracovního prostředí. Mezi kompetence, jejichž význam dle tvrzení zaměstnavatelů v příštích letech výrazně vzroste, patří především velmi dobré jazykové znalosti a znalosti IT, ochota učit se, adaptabilita a flexibilita. Oblast průmyslu předpokládá, že se bude zvyšovat důležitost kompetencí v informatice a schopnost týmové práce. Studium vybraných chemických oborů ze skupiny Technická chemie a chemie silikátů 6

7 Studium oborů chemický technik operátor, popř. aplikovaná chemie (Applied Chemist) (4 roky zakončené maturitou, odpovídá oboru chemický laborant (Chemielaborant) v DE), chemik pro obsluhu zařízení popř. chemist popř. chemical plant operator (3 roky zakončené výučním listem, odpovídá oboru Chemikant v DE), jež patří do skupiny oborů Technická chemie a chemie silikátů, nabízí 17 středních škol. V roce 2013 bylo v těchto oborech 2059 žáků a 329 absolventů. Nejvyšší podíl studentů a absolventů je ve studijním oboru Aplikovaná chemie. Počet žáků přijatých ke studiu byl v roce 2013 všeobecně poměrně nízký, ke studiu v prvním ročníku oboru chemický technik operátor (s maturitou) bylo v loňském roce přijato 551 žáků. Pro srovnání, počet všech žáků přijatých ke studiu v prvním ročníku této kategorie činí To znamená, že podíl žáků přijatých do prvního ročníku uvedené kategorie a skupiny oborů činí 1,4 %. Do studijního oboru chemik pro obsluhu zařízení (s výučním listem) bylo přijato 145 žáků. Nezaměstnanost mladých dospělých a průměrný příjem V České republice se nezaměstnanost mladých dospělých do 25 let ve 3. čtvrtletí roku 2012 pohybuje mezi 19,2 a 19,5 %, oproti celkové míře nezaměstnanosti je počet téměř třikrát vyšší (více viz Graf 4 a 5). Graf 4: Míra nezaměstnanosti absolventů podle dosaženého vzdělání v roce

8 Nezaměstnanost absolventů 11,90% Střední vzdělání s výučním listem 14,80% 4,10% 27,40% Střední vzdělání a maturitou a odborným výcvikem Absolventi nástavbového studia Střední vzdělání s maturitou 29,60% 19,30% Absolventi gymnázií Absolventi vyšších odborných škol (terciární sféra) Zdroj: Graf 5: Přehled nezaměstnanosti absolventů duben 2013 Počet Míra Počet nezaměstnaných nezaměstnanosti Srovnání absolventů absolventů u absolventů v s dubnem Kategorie vzdělání (2012) (duben 2013) % (duben 2013) 2012 Střední vzdělání s výučním listem ,4 % 10,7 p.b. Střední odborné vzdělání s maturitou a odborným výcvikem ,3 % 6,9 p.b. Nástavbové studium ,6 % 12,0 p.b. Střední odborné vzdělání s maturitou ,8 % 5,8 p.b. Všeobecné vzdělání (gymnázium) ,1 % 1,0 p.b. Vyšší odborné vzdělání (terciární sféra) ,9 % 4,0 p.b. Zdroj: 8

9 Nezaměstnanost ve vybraných oborech převyšuje celkový průměr a ve srovnání s minulým rokem výrazně vzrostla. Nejvyšší nezaměstnanost je v oboru chemik pro obsluhu zařízení (obor s výučním listem), v roce 2013 dosahovala 74,2 % a je tedy výrazně vyšší než průměr v celé kategorii vzdělávání s výučním listem (26,2%). Ve studijním oboru chemický technik operátor (s maturitní zkouškou) činila míra nezaměstnanosti v roce ,3 % a odpovídá tedy přibližně průměrné míře nezaměstnanosti v kategorii oborů s maturitou (14,8 %). V oborech s výučním listem (chemik pro obsluhu zařízení) dosahují příjmy až CZK ( EUR při směnném kurzu 27EUR/CZK). Absolvent středního vzdělávání s maturitou (chemický technik operátor) může vydělávat mezi až CZK ( EUR), částka závisí na typu povolání a na skutečnosti, zda se jedná o výkon povolání v soukromém nebo veřejném sektoru. 9