Pozměňovací návrh. poslance. Ing. Ladislava Šincla

Transkript

1 Pozměňovací návrh poslance Ing. Ladislava Šincla k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (sněmovní tisk 252)

2 ČÁST PRVNÍ Změna zákona o daních z příjmů Čl. I V 28 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, odstavec 1, se upravuje písmeno a) které nově zní: a) poplatník, který má k hmotnému majetku vlastnické právo, vyjma majetku uvedeného pod písmenem g) v bodech 1 a 2 2. V 28 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, odstavec 1, se doplňuje písmeno g) které zní: příspěvková organizace zřízená územním samosprávným celkem, a to v případech 1. majetku svěřeného zřizovatelem na základě zřizovací listiny *). Příspěvková organizace bude pokračovat v odepisování započatém zřizovatelem. Odpis uplatní ta účetní jednotka, která majetek užívá k daného roku. 2. majetku nabytého příspěvkovou organizací pro svého zřizovatele. **) 3. majetku nabytého do svého vlastnictví bezúplatným převodem od svého zřizovatele. Příspěvková organizace bude pokračovat v odepisování započatém zřizovatelem. Odpis uplatní ta účetní jednotka, která majetek užívá k daného roku. 4. majetku nabytého do svého vlastnictví jiným způsobem Poznámka: *) 27 odst. 2 písm. e) zák. č. 250/2000 Sb. **) 27 odst. 4 zák. č. 250/2000 Sb V 29 odst. 1 písm. a) se za slova: s výjimkou majetku nabytého formou finančního leasingu, vkládají slova: vstupní cena hmotného majetku se nesnižuje o dotace poskytnuté zřizovatelem příspěvkové organizaci, vstupní cena hmotného majetku se nesnižuje o dotace poskytnuté dobrovolnému svazku obcí jeho členem, Čl. II Přechodná ustanovení

3 Ustanovení 28 odst. 1 písm. g) zákona č. 586/1992 Sb., lze použít již pro zdaňovací období roku Ustanovení 29 odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., lze použít již pro zdaňovací období roku 2014.

4 Odůvodnění : 193. Cílem navrhovaných změn v zákoně je odstranění daňové nerovnosti a nastavení rovných podmínek při užívání majetku svěřeného k hospodaření příspěvkové organizaci. Odstranit znevýhodnění právního institutu svěření majetku k hospodaření u příspěvkových organizací zřízených územním samosprávným celkem Daňové znevýhodnění institutu svěřeného majetku je dokumentováno přiloženým příkladem v příloze č.1. Hospodaření Domova pro seniory Z něj je zřejmé, že při stejném charakteru provozované činnosti je účetní výsledek hospodaření příspěvkové organizace, podle současně platné účetní metodiky, stejný ve výsledku hospodaření a zároveň i v základu daně s modelovou obchodní korporací (např. společnosti s ručením omezeným, akciovou společností). Z daňového hlediska je však zásadně odlišný. Příspěvkové organizace jsou daňově znevýhodněny nemožností uplatnit daňové odpisy při užívání svěřeného majetku. Z příkladu plyne, že daň z příjmu právnických osob u příspěvkové organizace jako neziskového subjektu zřízeného územním samosprávným celkem, je vyšší než v případě ostatních právnických osob. Zajistit co nejlepší ochranu veřejného majetku Přijetím této navrhované změny zákona nebudou zřizovatelé nuceni řešit rozdílné postavení svých organizací z daňového hlediska. Mohou bez obav svěřit příspěvkové organizaci majetek k hospodaření s tím, že příspěvková organizace už nebude znevýhodněna v daňové oblasti nemožností uplatnit si daňové odpisy. Majetek svěřený k hospodaření příspěvkovým organizacím je do našeho právního řádu zapracován jako nástroj efektivního nastavení výkonu majetkových práv, kdy zřizovatel (obec, kraj, svazek obcí) vymezí (nejčastěji podle velikosti, schopností, potřeb konkrétní příspěvkové organizace tedy individuálně ve zřizovací listině) majetková práva, kterými je příspěvková organizace nadána. Smyslem je zajistit co nejlepší výkon majetkových práv příspěvkovou organizací s důrazem na ochranu majetku a co nejlepšího výkonu poslání příspěvkové organizace. U majetku ve vlastnictví příspěvkové organizace nemá zřizovatel podle zákona č. 250/2000 Sb. možnost (vyjma majetku zřizovatelem bezúplatně předaného) vymezit práva a povinnosti příspěvkové organizace k tomuto majetku. Je tedy individuálně na každé příspěvkové organizaci, jak k tomuto majetku bude přistupovat, zejména na odpovědnosti a schopnostech ředitele příspěvkové organizace. Zároveň u majetku nabytého příspěvkovou organizací do vlastnictví nemá zřizovatel možnost tento majetek např. z důvodu změny její činnosti, nepotřebnosti apod. bezúplatně převádět na sebe nebo jinou jím

5 zřízenou příspěvkovou organizaci. V aktuálně účinném právním stavu je uplatnění daňových odpisů ze svěřeného majetku umožněno příspěvkovým organizacím zřízených organizačními složkami státu a také u technického zhodnocení provedeného nájemcem, a to v případě souhlasu pronajímatele v obou případech jde o majetek vlastněný jiným subjektem. Praxe uplatnění daňových odpisů ze svěřeného majetku je u organizačních složek státu dobře známá a nepůsobí žádné problémy. Vymezení použitých pojmů a aktuální stav v České republice Majetek svěřený k hospodaření je právní institut zajišťující individuální nastavení využívání a ochranu veřejného majetku. Z pohledu ekonomického jde o obchodní majetek příspěvkové organizace. o Účetnictví účetní jednotka je povinna majetek svěřený k hospodaření stejně jako majetek vlastní evidovat, vykazovat v účetnictví a odepisovat jej o Daň z přidané hodnoty nerozlišuje mezi majetkem svěřeným k hospodaření a majetkem vlastním. o Z judikátů rozhodnutí soudů včetně soudu ústavního vyplývá, že jde o obchodní majetek příspěvkové organizace se všemi dopady s tím souvisejícími, tedy včetně možnosti exekuce svěřeného majetku. Legislativní stav k o o Zdaňovací období 2013 podle většiny odborné veřejnosti bylo možné uplatnit daňové odpisy (komora daňových poradců, Svaz měst a obcí, ). Nesouhlasné stanovisko bylo pouze ze strany MF. V zákonném opatření senátu byla provedena změna, a to bez jakéhokoliv zmínky či komentáře, která možnost uplatnění odpisů ze svěřeného majetku odstranila. Vzhledem ke specifičnosti zákonného opatření nebylo možné realizovat změny oproti předloze. Majetkoprávní situace u příspěvkových organizací v České republice o Celkový počet příspěvkových organizací zřízených územním samosprávným celkem je více než (k je 8328 zřízeno obcemi, 1944 zřízeno kraji). Z uvedeného počtu jsou nejcitelnější finanční dopady, způsobené diskriminační konstrukcí daně z příjmu, u příspěvkových organizací zabývajících se službami v oblasti sociální a zdravotní. Jde přibližně o 500 organizací. o Zásadní většina příspěvkových organizací využívá institutu svěřeného majetku. Institut vlastnictví je u příspěvkové organizace využíván zcela ojediněle. o Změna v přístupu k příspěvkovým organizacím z pohledu majetkoprávního je náročná časově i odborně. Je podmíněna koncepční změnou zákona č. 250/2000 Sb. Není tedy reálně možné stávající institut svěřeného majetku opustit nebo modifikovat v krátkém termínu.

6 Finanční dopady na veřejné rozpočty Uplatnění daňových odpisů je posuzováno ve vztahu k příspěvkovým organizacím (PO) poskytujících sociální a zdravotní služby v kontextu se způsobem financování (dotace z MPSV, služby financované ze zdravotního pojištění) a dále v kontextu omezením zřizovatelů poskytovat příspěvky na provoz. Tato omezení pro veřejnou podporu jsou dána pravidly veřejné podpory podle směrnic EU. Hrubým odhadem to bude znamenat snížení odvodu daně z příjmu o částku až 100 mil Kč. U prodejů nepotřebného dlouhodobého majetku svěřeného PO k hospodaření bude navrhovaná změna neutrální, možná nepatrně pozitivní z hlediska výběru daně z příjmu. Lze předpokládat, že významný nepotřebný majetek bude podle stávající praxe vyjmut zřizovatelem z hospodaření PO a následně bude zřizovatelem prodán (jde zejména o pozemky). Prodej dlouhodobého majetku PO lze předpokládat přibližně ve výši 50 mil. Kč. Základ daně bude snížen uplatněním nákladů, daňová povinnost pro PO bude maximálně v jednotkách mil. Kč (odhad 1-2 mil. Kč). Dle současné legislativy je povinen zdanit prodej zřizovatel a ten je příjemcem své vlastní daně, to znamená, že výše hrazené daně byla rovna nule Ustanovení 27 odst. 1 zák. č. 250/2000 Sb. vymezuje, že územní samosprávný celek zřizuje příspěvkové organizace (PO) pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu. Jde tedy o úkoly, které je povinen nebo plnit chce územní samosprávný celek a pro tuto činnost je z důvodu lepšího a efektivnějšího fungování vhodná samostatná organizace s právní subjektivitou. Specifickou vlastností právnické osoby příspěvkové organizace (PO) ve vztahu k předmětu činnosti, jejímu rozsahu a k způsobu vykonávání je možnost jeho průběžné úpravy a na to navázána úprava rozsahu majetku svěřeného zřizovatelem příspěvkové organizaci, a to bez dalších omezení a regulací. Tato vlastnost je z právního pohledu vyvažována ust. 27 odst. 7. Zde je uvedeno, že v případě zrušení příspěvkové organizace přechází její majetek, práva a závazky na zřizovatele. Z uvedeného plyne, že potřeby PO, zejména nároky na majetkovou vybavenost, v průběhu doby mění. Z toho plyne právo zřizovatele průběžně měnit rozsah majetkové vybavenosti příspěvkové organizace (průběžné rozšíření nebo zúžení kapitálu příspěvkové organizace). Uvedené je realizováno zejména: Předání majetku (zejména dlouhodobého) zřizovatelem příspěvkové organizaci. Investiční dotace zřizovatele příspěvkové organizaci. Vyjmutí svěřeného majetku z hospodaření. Odvod z investičního fondu příspěvkové organizace.

7 Účetní hledisko Předání a převzetí dlouhodobého majetku mezi PO a zřizovatelem znamená převzetí účetního ocenění majetku včetně převzetí hodnoty oprávek a případné hodnoty nerozpuštěných transferů. Zůstatková cena převzatého dlouhodobého majetku je základem pro odepisování příspěvkové organizace. Investiční dotaci zřizovatele zřízené příspěvkové organizaci účetní předpisy vyčleňují z transferů a řeší ji (souvztažně s účtem Jmění účetní jednotky) jako navýšení kapitálu příspěvkové organizace Daňové hledisko Ust. 29 odst. 1 zák. č. 586/1992 Sb. stanoví, že vstupní cena se snižuje o poskytnuté dotace z veřejných rozpočtů, tedy i prostředky poskytnuté zřizovatelem příspěvkové organizaci. Účetní hledisko reflektuje ekonomickou a právní realitu tedy skutečnost, že územní samosprávný celek zřizuje příspěvkovou organizaci pro plnění svých úkolů a z toho plyne přirozená povinnost zřizovatele PO majetkově vybavit pro plnění tohoto úkolu. Stávající konstrukce daně z příjmu významným způsobem znevýhodňuje příspěvkové organizace a má za následek, že dané činnosti jsou realizovány přímo územními samosprávnými celky. Nevýhodou takového postupu je horší organizace činností a osob, nedostatečné, málo pružné a efektivní nastavení odpovědnosti za plnění povinností, negativní dopad na řízení organizace včetně schopnosti rychlého a profesionálního rozhodování. Nelze opomenout i společenský pohled. Čím složitější co do rozsahu činností a organizačního uspořádání je hospodaření územního samosprávného celku, tím je obtížnější veřejná kontrola se všemi důsledky. Cílem úpravy zákona je nastavení pravidel, která jednak zrovnoprávní postavení PO, ale zejména nebudou klást překážky omezující efektivní nastavení činností v rámci působnosti územního samosprávného celku a nastavení co nejlepšího systému majetkoprávní regulace vztahu zřizovatel a jím zřízená PO. Obdobná situace je i u Dobrovolných svazků obcí. Investiční transfery od členů svazku, členem může být výhradně obec nebo kraj, je v současnosti posuzován jako transfer od jakéhokoliv jiného subjektu. Z pohledu daně z příjmu se snižuje ocenění dlouhodobého majetku. Tato situace zásadním způsobem omezuje využití uvedeného typu právnické osoby, a to z důvodu zásadního daňového znevýhodnění u daňového odepisování dlouhodobého majetku oproti obcím a krajům. Tato situace je ještě umocněna skutečností, že obec nebo kraj jsou na rozdíl od Dobrovolného svazku obcí, navíc příjemci své vlastní daně z příjmu. Výše uvedená skutečnost omezuje využití Dobrovolných svazků obcí v některých žádoucích případech. Je to například sdružování obcí při výstavbě a provozování kanalizací a čistíren odpadních vod, výstavby a provozování vodovodů. Nejčastěji vznikají tyto dobrovolné svazky za účelem optimalizace provozu z hlediska personálního i finančního. Reálná situace je dokumentována na příkladu č. 2. Vstupní cena dlouhodobého majetku pro daňové účely.

8 Finanční dopady na veřejné rozpočty Bezprostřední dopad to mít nebude, protože nebude přehodnocen již zařazený majetek. Bude to mít spíše dlouhodobý dopad protože se to bude se týkat až majetku zařazeného do užívání po účinnosti daného ustanovení. Příklad č.1 Hospodaření Domova pro seniory Domov pro seniory ABC = poskytovatel sociální služby hospodařil následujícím způsobem: Hospodaření Domova pro seniory ABC účetní pohled (odpovídá účetnímu VH a základu daně u obchodní korporace) popis částka Popis částka Materiálové náklady Tržba od klientů Služby Účelová dotace od MPSV Mzdové náklady Odpisy z majetku svěřeného k hospodaření Celkem náklady Celkem výnosy Výsledek hospodaření Transformace na základ daně pro poskytovatele podle dosavadní platné úpravy úzký základ daně ust. 18a odst. 1 písm. b) vyloučení účelové dotace z MPSV 1. ve vztahu k bodu 1) ust. 25 odst. 1 písm i) - vyloučení nákladů souvisejících s účelovou dotací z MPSV (mzdové náklady) 2. vyloučení účetních odpisů Stejného základu daně dosáhneme i v případě tzv. širokého základu daně (pouze náklady a výnosy nebudou korigovány o bod 2.) Transformace účetního výsledku hospodaření na základ daně (v roce 2014) u příspěvkové organizace popis částka popis částka Celkem náklady Celkem výnosy Mzdové náklady dotace Účelová dotace od MPSV od MPSV Odpisy z majetku svěřeného k hospodaření Uplatněné náklady Výnosy zdaňované Základ daně

9 Příklad č.2 Vstupní cena dlouhodobého majetku pro daňové účely porovnání stavu u Dobrovolných svazků obcí DSO a samostatné obce Pořízení čističky odpadních vod dobrovolným svazkem obcí při současné daňové legislativě Náklady na pořízení čističky 100 mil. Kč, z toho: Vlastní zdroje (nájem kanalizace, stočné) 5 mil Kč Investiční dotace členů svazku 25 mil Kč Dotace ze státního rozpočtu 70 mil Kč Ocenění dlouhodobého majetku pro účely daňových odpisů 5 mil. Kč ( = 5). To znamená, že daňově budeme odepisovat pouze částku 5 mil. Kč. Pořízení čističky odpadních vod obcí při současné daňové legislativě Náklady na pořízení čističky 100 mil. Kč, z toho: Vlastní zdroje (nájem kanalizace, stočné, daňové příjmy, ) 30 mil Kč Dotace ze státního rozpočtu 70 mil Kč Ocenění dlouhodobého majetku pro účely daňových odpisů 30 mil Kč ( = 30). To znamená, že daňově budeme odepisovat z významně vyššího ocenění dlouhodobého majetku, tedy částky 30 mil. Kč. Pořízení čističky odpadních vod dobrovolným svazkem obcí dle při zapracování předkládaného návrhu Náklady na pořízení čističky 100 mil. Kč, z toho: Vlastní zdroje (nájem kanalizace, stočné) 5 mil Kč Investiční dotace členů svazku 25 mil Kč Dotace ze státního rozpočtu 70 mil Kč Ocenění dlouhodobého majetku pro účely daňových odpisů 30 mil. Kč ( = 30). Vstupní cena dlouhodobého majetku by byla stejná jako v případě, že by činnost realizovala jednotlivá obec, tedy 30 mil Kč. V Praze