âeleì: Baboãkovití (Nymphalidae) Baboãka osiková (Nymphalis antiopa L.) se vyznaãuje Ïlut m lemem na v ech kfiídlech, kter je dostateãnû odli uje od

Transkript

1 âeleì: Baboãkovití (Nymphalidae) Baboãka osiková (Nymphalis antiopa L.) se vyznaãuje Ïlut m lemem na v ech kfiídlech, kter je dostateãnû odli uje od ostatních mot lû. U mlad ch jedincû je lem svítivû Ïlut, u star ích bledne. Baboãka osiková patfií k nejvût ím denním mot lûm evropské zvífieny. Îije nejradûji v lesích níïin i podhûfií, ale nevyh bá se ani horám, kde létá na horsk ch loukách. První jedinci se objevují velice brzy na jafie, ãasto uï za hezk ch bfieznov ch dnû. To jsou mot li, ktefií pfieãkali zimu v rûzn ch úkrytech, k nimï patfií i pûdy venkovsk ch domkû a chalup. Pfiilétají k rozkvetl m jívám i ke kmenûm a pafiezûm bfiíz, ronícím mízu. Na podzim se objevují v zahradách, kam je pfiiláká pfiezrálé opadané ovoce. Na jeho sladk ch Èávách hodují spoleãnû s baboãkou admirálem, vosami, sr ní i dal ím hmyzem. Samice klade ve skupinách protáhlá vajíãka, která jsou na povrchu velmi jemnû skulpturovaná. Housenky upoutávají pozornost ãerven mi skvrnami na hfibetû. Îijí na listech vrby, topolu, bfiízy i jilmu. Vyskytují se v ãervnu a v ãervenci a kuklí se na hostitelské rostlinû. Mot li vyletují v ãervenci a Ïijí aï do kvûtna budoucího roku. Bûhem roku tedy vznikne jediné pokolení. Rozpûtí pfiedních kfiídel: mm 128

2 h 129

3 âeleì: Baboãkovití (Nymphalidae) Baboãka jilmová (Nymphalis polychloros L.) by mohla b t pfii letmém pohledu zamûnûna s baboãkou kopfiivovou. Máme-li v ak moïnost oba druhy porovnat, pak je zfiejmé, Ïe barevná kresba na kfiídlech je u obou druhû, i pfii ve keré jejich promûnlivosti, znaãnû odli ná. Baboãka jilmová ob vá pfiedev ím svûtlé listnaté lesy, paseky a lesní okraje, ale zalétá i do parkû a láká ji mnoïství kvûtû na hfibitovech. První jedinci opou- tûjí své zimní úkryty uï brzy na jafie. Mot l rád pfiilétá k poranûn m bfiezov m stromûm i pafiezûm a nasává vytékající mízu. Jsou-li na lokalitû kvetoucí jívy, pak na nich tato baboãka neschází. Vajíãka jsou zelenavá, protáhlá a na povrchu ozdobena osmi jemn mi Ïebírky. Samice je klade v fiadách. Housenky Ïijí od kvûtna pospolitû v hnízdû z fiídkého pfiediva. Setrvávají v nûm aï do plného vzrûstu. Pak je opou tûjí a zakuklí se. K Ïivn m rostlinám housenky patfií hlavnû vrba, jilm a v sadech ovocné stromy, pfiedev ím tfie eà a jabloà. Kukla má 4 kovovû lesklé skvrny. Mladí mot li se objevují od konce ãervna. Pak pfiezimují. Údaje o pfiemnoïení housenek a o kodách, které pûsobily v ovocn ch sadech, patfií dnes uï definitivnû minulosti. Baboãka jilmová dnes uï patfií k ub vajícím druhûm. Rozpûtí pfiedních kfiídel: mm. 130

4 h 131

5 âeleì: Baboãkovití (Nymphalidae) Baboãka paví oko (Inachis io L.), neodmyslitelná okrasa na í pfiírody má to tûstí, Ïe se dovede pfiizpûsobit stále se zhor ujícím podmínkám Ïivotního prostfiedí. Je v ude hojná, v nûkter ch letech dokonce velmi hojná. Je pfiekrásná, kdyï sedí na poraïeném kmenu, na kamenu nebo na kvûtu, rozevírá kfiídla a nastavuje je slunci. Baboãka paví oko je doma v nejrûznûj ích biotopech. Létá v lesích, na polích, na kvûtnat ch loukách, podél polních cest, na pastvinách, ve stepích, na mezích, v parcích, na hfibitovech i v zahradách. Právû zde patfií s baboãkou kopfiivovou a bûláskem zeln m k nejhojnûj ím druhûm mot lû. V ãasném jaru je paví oko úãastníkem vãelích hodû na kvetoucích jívách. Plno v Ïivné stravy jí sk tají úbory pampeli ek. V plném létû saje nektar z kvítkû dobromysli, chebdí, sadce konopáãe i jetele. K podzimu vyhledává astry a spokojuje se ispcháãem, bodláky a chryzantémami. Vábí ji i míza listnat ch dfievin nebo pfiezrálé spadané ovocné plody. Létá skoro po celou sezónu, ale vytváfií jen jediné pokolení. Mot li, ktefií se líhnou v létû, létají do podzimu a pak zalézají k pfiezimování, ãasto na pûdu venkovsk ch domkû, chalup, do jeskyà a nejednou i do venkovsk ch kostelíkû. Po pfiezimování létají je tû do kvûtna. Housenky Ïijí na kopfiivû nebo na chmelu. Kukla je na rostlinû zavû ena hlavou dolû. Rozpûtí pfiedních kfiídel: mm. 132

6 h 133

7 âeleì: Baboãkovití (Nymphalidae) 1 Baboãka admirál (Vanessa atalanta L.) sedává ráda na kmeni stromu s kfiídly sklopen mi k sobû a k nerozeznání spl vá se stromovou kûrou. KdyÏ v ak kfiídla rozevfie, objeví se jejich barevná nádhera. Admirál je mot lem kvûtnat ch luk a neschází ani v zahradách. Sem jej lákají nejen rozmanité kvûty, ale zvlá tû k podzimu opadané hnijící hru ky nebo vestky. Nasává z nich sladké Èávy. Admirál je druhem migrujícím, proto musí b t v born m letounem. U nás pfiezimuje jen zfiídka, pfiesto v ak tu není nijak vzácn. KaÏdoroãnû k nám pfiilétají mot li z jihu. Ti se zde rozmnoïují, takïe mûïeme admirála zastihnout od kvûtna do fiíjna. Vyhovuje mu i horské prostfiedí. Housenka Ïije na kopfiivû, nûkdy na bodláku a pcháãi. Rozpûtí pfiedních kfiídel: mm. 2 Baboãka bodláková (Vanessa cardui L.) miluje otevfienou krajinu stepi, pole, kvûtnaté louky i okraje lesû. Je taïn m druhem, stejnû jako baboãka admirál. Její vlast leïí v tropech a v subtropech. K nám zalétá z jiïní Evropy a ze severní Afriky. První jedinci se objevují uï v dubnu, vût inou v ak aï v kvûtnu. Vytvofií u nás zpravidla dvû pokolení. Mot li u nás nepfiezimují. Housenka Ïije na bodláku, pcháãi aj. Rozpûtí pfiedních kfiídel: mm. 134

8