Autoři: Mgr. Marcela Janečková, Mgr. Radka Vepřková. Říjen 2010

Transkript

1 Přehled dostupnosti vybraných zdravotních a sociálních služeb, multidisciplinarity rehabilitačních zařízeních a inkluzivních/exkluzivních kritérií pro přijímání pacientů po získaném poškození mozku do rehabilitačních zařízení v jednotlivých krajích ČR Autoři: Mgr. Marcela Janečková, Mgr. Radka Vepřková Říjen 2010 Financováno z prostředků ESF prostřednictvím OP Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.

2 Na následujících řádcích čtenář nalezne podrobněji zpracované výstupy mapování dostupnosti vybraných zdravotních, sociálních a ostatních služeb určených osobám po získaném poškození mozku (dále jen ZPM) v 14 krajích České republiky. Současně tabulky obsahují data o multidisciplinaritě rehabilitačních týmů, spektru přijímaných pacientů zejména z hlediska tíže následků poškození mozku. Protože specializovaných služeb na problematiku získaného poškození mozku (ZPM) je v České republice naprosté minimum, grafy zobrazují souhrn služeb, které a) poskytují služby cílové skupině osob po ZPM a b) především mnohem početnější skupinu služeb, které poskytují péči jiným cílovým skupinám osob se zdravotním postižením, ale které uvedly, že přijímají nebo mezi jejich klienty jsou i osoby po ZPM. Jednotným prvkem vypovídajícím o dostupnosti služeb pro osoby po ZPM v České republice je jejich obtížná místní dostupnost, nebo značné regionální disproporce v dostupnosti určitých, zejména sociálních služeb. V některých především krajských městech je relativně dobrá dostupnost určitého druhu služeb, ale zcela chybí ostatní sociální služby, ale existují i kraje a krajská města, kde chybí i základní sociální služby, které by pracovaly s pacienty po ZPM. Většinou se jedná o sociální rehabilitaci nebo odborné sociální poradenství poskytované neziskovými organizacemi. Sociální služby specializované na cílovou skupinu osob po ZPM, které se nevyskytují v žádném z regionů, a to ani v Praze, jsou chráněné bydlení, podpora samostatného bydlení, denní nebo týdenní stacionáře, služby osobní asistence a odlehčovací služby (respitní péče), pracovní rehabilitace a podporované zaměstnávání. Vzhledem k tomu, že poskytovatelé, kteří uvedli, že poskytují i sociální služby pro osoby po ZPM, jsou většinou malé (mnohdy neziskové) organizace poskytující služby i jiným cílovým skupinám osob, ve většině krajů lze hodnotit dostupnost vybraných sociálních služeb jako nedostatečnou a v některých oblastech zcela nedostatečnou. Metodologická poznámka Důležitým údajem pro hodnocení dostupnosti péče a služeb je množství osob, které službu potřebují a množství osob, které jsou dané služby schopné uspokojit. Přes rozsáhlost tohoto výzkumu (bylo kontaktováno více než 1200 služeb), jsme nebyli schopni tyto údaje zjistit, a to z několika důvodů: 2

3 a) sociální služby jsou většinou určeny pro jinou cílovou skupinu osob s postižením a osoby po ZPM tyto služby přijímají většinou proto, že pro osoby po ZPM jiné služby v okolí nejsou a nesledují, jestli uspokojují poptávku či nikoli, b) ačkoli je incidence ZPM v České republice velmi vysoká (cca 80 tisíc osob ročně), neexistují žádné údaje o prevalenci či počtu osob, které přežívají a už vůbec není sledováno s jak těžkým postižením a nemáme tedy přesné údaje o potřebě různých druhů služeb (např. osoby s těžkým postižením potřebují zcela jiné služby, než osoby s lehkým poškozením mozku). Nicméně se lze domnívat, že na základě vysoké incidence je i prevalence osob po ZPM velmi vysoká, což by mělo odrážet nabídku služeb pro takto postižené osoby či jejich pečující. Následující přehled dostupnosti daných služeb zahrnuje i multidisciplinaritu, tj. složení rehabilitačních týmů v rámci poskytované rehabilitace v daném kraji, stejně jako spektrum přijímaných pacientů rehabilitačními zařízeními z hlediska typu poškození mozku (cévní mozkové příhody a nitrolební poranění) a informaci o tom, jestli daná zařízení přijímají osoby po ZPM dle rozsahu jeho následků (těžší kognitivní poruchy, poruchy chování, poruchy komunikace). Dostupnost péče, rehabilitace a sociálních služeb Praha Nabídku služeb v Praze lze v porovnání s ostatními krajskými městy hodnotit jako jednoznačně nejlepší. Přesto vzhledem k počtu obyvatel i zde množství poskytované péče a služeb zdaleka nepokrývá potřebu cílové skupiny osob po ZPM. V Praze ročně utrpí ZPM přibližně 8000 osob, ačkoli nejsou známa data o prevalenci, přibližně 10-15% z těch, co přežijí, bude potřebovat dlouhodobou rehabilitaci či podporu sociálních služeb. I zde zcela chybí služby podporovaného bydlení, nachází se zde pouze jeden denní stacionář (porovnej s 11 stacionáři pro mentálně postižené), 2 služby podporovaného zaměstnávání, pracovní rehabilitace, či respitní péče. I zde je nutné zdůraznit, že se často jedná o služby, kde cílovou skupinou jsou primárně osoby s jiným zdravotním postižením, které ale přijímají i osoby po ZPM. 3

4 4

5 Dostupnost péče, rehabilitace a sociálních služeb Středočeský kraj Středočeský kraj je hned za Prahou nejlépe co do dostupnosti služeb pro osoby po PM hodnoceným krajem. Na jeho území jsou i dva velké rehabilitační ústavy, Kladruby u Vlašimi a Slapy. Přesto, jako u ostatních krajů ani zde se nenachází služby odlehčovací (respitní) péče, chráněné a podporované bydlení ani služby sociální rehabilitace. 5

6 Dostupnost péče, rehabilitace a sociálních služeb Plzeňský kraj Služby pro lidi po PM se v Plzeňském krajisoustředí do krajského města. Absentují zde zařízení rehabilitačního typu, chybí též služby respitní péče či OCHRIP/DIOP a celé spektrum služeb sociálních. 6

7 7

8 Dostupnost péče, rehabilitace a sociálních služeb Karlovarský kraj Z hlediska dostupnosti je Karlovarský kraj jedním z nejméně vybavených krajů. I přesto se například v Ostrově nad Ohří nachází jednotka OCHRIP, tedy zařízení, která se v ČR nepříliš vyskytují. 8

9 9

10 Dostupnost péče, rehabilitace a sociálních služeb Ústecký kraj 10

11 Dostupnost péče, rehabilitace a sociálních služeb Liberecký kraj I zde se soustředí poskytovatelé sociálních a zdravotních služeb do velkých měst, nejvíce v Liberci, ale také ve Frýdlantu či v Semilách. 11

12 Dostupnost péče a rehabilitace Královéhradecký kraj Sociální a sociálně-zdravotní služby jsou v Královéhradeckém kraji soustředěny nejčastěji do krajského města, dále je nalezneme taktéž v Náchodě, Jičíně či v Hořicích. 12

13 13

14 Dostupnost péče Pardubický kraj V Pardubickém kraji se jako nejčastější služba jeví zařízení typu LDN. Sociální a sociálně- zdravotní služby jsou nejčastěji soustředěny v Pardubicích, dále například v Chrudimi či v Přelouči. 14

15 Dostupnost péče Jihočeský kraj I zde je situace obdobná jako v jiných krajích České republiky. Přesto se dá Jihočeský kraj zařadit co do dostupnosti sociálních a zdravotních služeb mezi nadprůměr 15

16 16

17 Dostupnost péče Vysočina Nejčastěji zastoupenou službou pro osoby po PM na Vysočině jsou léčebny dlouhodobě nemocných. Nachází se zde však například i specializované rehabilitační centrum v Chotěboři, které cílí na léčení stavů po cévních mozkových příhodách. 17

18 18

19 Dostupnost péče Moravskoslezský kraj Moravskoslezský kraj je z hlediska komparace s ostatními kraji unikátní počtem rehabilitačních center či chcete-li ústavů. I z hlediska dostupnosti dalších služeb si vede Moravskoslezský kraj v porovnání s ostatními kraji velice dobře. 19

20 Dostupnost péče Olomoucký kraj 20

21 Dostupnost péče Zlínský kraj 21

22 Zlínský kraj patří společně s Karlovarským mezi ty, ve kterých se posuzované sociální či sociálnězdravotní služby téměř nevyskytují. 22

23 Dostupnost péče Jihomoravský kraj I oblast jižní Moravy charakterizuje rozmístění sociálních a sociálně-zdravotních služeb do velkých měst, zejména Brna, Znojma či Vyškova 23

24 24