Analýza území Mikroregionu Novobydžovsko verze říjen

Transkript

1 - 1 - říjen

2 Analýza území Mikroregionu Novobydžovsko 2006 verze říjen

3 Obsah: Kapitola strana Úvod 1-3 I. Profil území 4-7 II. Obyvatelstvo a nezaměstnanost 8-25 III. Ekonomika území a podnikatelské prostředí IV. Řízení a správa V. Sociální věci a bydlení VI. Školství a další vzdělávání VII. Doprava a bezpečnost VIII.Kultura, volný čas, cestovní ruch IX. Obchod a služby 105 X. Zemědělství a životní prostředí XI. Technická infrastruktura Závěr

4 Úvod Během několika uplynulých let se zcela změnil politický systém, správa státu a obcí, změnila se sociální skladba obyvatelstva a jeho životní styl. Pod vlivem těchto změn se přetváří i obraz Mikroregionu Novobydžovsko. Obce v území nemají dostatek vlastních prostředků na financování investičních akcí, které by zvýšily kvalitu života občanů, proto je a zejména v nadcházejícím období bude snahou hledat prostředky v jiných zdrojích. Tato situace si vyžádala zpracování programového dokumentu, který formuluje reálnou představu o budoucím ekonomickém a sociálním rozvoji mikroregionu v současných podmínkách. Analýza je základním podkladovým materiálem pro tvorbu strategického plánu rozvoje území Mikroregionu Novobydžovsko. Na zpracování se podílel kolektiv autorů. Data byla čerpána z těchto zdrojů: Český statistický úřad, SLDB 2001 Městská a obecní statistika Registr ekonomických subjektů Statistické ročenky Ministerstvo financí, registr Aris Studie, mapy, projekty Technické a odborné útvary Městského úřadu Územně plánovací dokumentace obcí Průzkum podnikatelského prostředí Průzkum neziskového sektoru Průzkum názorů občanů Analýza je v kompletní formě k dispozici na Poděkování patří všem, kteří se na zpracování materiálu podíleli

5 I. PROFIL ÚZEMÍ Mikroregion Novobydžovsko je zájmovým sdružením 19 obcí v severozápadní části okresu Hradec Králové a svým vymezením odpovídá zhruba správnímu obvodu pověřeného obecního úřadu (dále jenom SOPOÚ) Nový Bydžov. Z obcí, které jsou součástí SOPOU Nový Bydžov, nejsou členy zájmového sdružení obcí Babice, Lužec nad Cidlinou, Měník, Mlékosrby a Nepolisy. Naopak obec Kosičky z SOPOU Chlumec nad Cidlinou do zájmového sdružení obcí Novobydžovska patří. Region je součástí NUTS II. Severovýchod. Region patří do turistické oblasti Hradecko. V 19 obcích mikroregionu Novobydžovsko, jež dohromady zaujímají rozlohu 179 km 2, žije dle statistik Sčítání lidu, domů a bytů v roce obyvatel. V souboru obcí mikroregionu tvoří město Nový Bydžov tvoří přirozené centrum sledovaného území (cca 35 km 2 a 7200 obyv.) Těžiště osídlení mikroregionu tvoří zhruba severojižně procházející osa, na které leží tři největší obce mikroregionu Smidary, Skřivany a Nový Bydžov. Naopak nejméně zalidněný je východní okraj sledovaného území, kde se nachází většina populačně velmi malých obcí. Fyzickogeograficky náleží sledované území do České tabule a je tedy charakteristické rovinatým, příp. mírně zvlněným reliéfem s teplým podnebím, jež je příznačné pro celou oblast širšího Polabí (v rámci ČR se jedná o druhou nejteplejší oblast po Moravských úvalech). Vodní osu mikroregionu tvoří řeka Cidlina, která protéká územím od severu k jihu. Uvnitř řešeného území je řeka Cidlina napájena třemi přítoky jedním pravostranným a dvěmi levostrannými. Na celém území je nízká zásoba podzemních vod. V rámci ČR je roční průměrný úhrn srážek ve sledovaném území dlouhodobě mírně podprůměrný. Území mikroregionu patří k oblastem s intenzivní zemědělskou výrobou s nadprůměrným podílem orné půdy a naopak nižším zastoupením lesů. Základní údaje mikroregionu a srovnatelných jednotek v rámci okresu Hradec Králové jsou uvedeny v tabulce č. 1 a

6 Tabulka č. 1: Mikroregion Novobydžovsko základní údaje 2001 obec obyvatele Hustota Výměra pověřený km 2 zalidnění na 1 km 2 úřad 1 Barchov 257 5,95 43 Nový Bydžov 2 Hlušice ,12 66 Nový Bydžov 3 Humburky 324 2, Nový Bydžov 4 Kobylice 189 6,17 31 Nový Bydžov 5 Kosičky 380 7,84 48 Hradec Králové 6 Králíky 396 9,68 42 Nový Bydžov 7 Myštěves 180 5,70 24 Nový Bydžov 8 Nový Bydžov , Nový Bydžov 9 Ohniš'tany 330 8,82 37 Nový Bydžov 10 Petrovice 245 9,95 25 Nový Bydžov 11 Prasek 562 6,26 90 Nový Bydžov 12 Skřivany , Nový Bydžov 13 Sloupno 494 4, Nový Bydžov 14 Smidary ,98 54 Nový Bydžov Šaplava 113 2,01 15 Nový Bydžov 16 Starý Bydžov 403 7,87 51 Nový Bydžov 17 Vinary ,78 42 Nový Bydžov 18 Zachrašťany 178 4,40 40 Nový Bydžov 19 Zdechovice 142 5,42 26 Nový Bydžov Celkem ,79 85 Zdroj: SLDB 2001 Tabulka č. 2: Okres Hradec Králové základní údaje vybraných územních jednotek 2001 Mikroregion NB, SOPOU, Okres, ČR Počet obcí Rozloha Počet obyvatel Hustota zalidnění na 1 km 2 Mikroregion NB Hradec Králové Chlumec nad Cidlinou Nechanice Nový Bydžov Smiřice Třebechovice pod Orebem Okres HK ČR Zdroj: SLDB

7 Shrnutí: Mikroregion Novobydžovsko tvoří 19 obcí, s hustotou osídlení 85 obyvatel na km 2, což je v porovnání s okresem a ČR hustota podprůměrná. V soustavě obcí mikroregionu převládají malé venkovské obce a to jak z hlediska průměrné rozlohy tak i počtu obyvatel. Z hlediska EU je malou obcí obec s počtem obyvatel menším než Zastoupení velmi malých obcí, zde klasifikovaných jako obce s obyv., je ve srovnání s okresní a celorepublikovou úrovní mírně podprůměrné, naopak relativně silné zastoupení mají malé obce v kategorii (celkem 9 obcí). Jedinou obcí, která překračuje standardně používanou statistickou hranici pro vymezení městských obcí v ČR, tj obyvatel, je centrum mikroregionu město Nový Bydžov (cca 7300 obyv.). V kontextu ČR je Novobydžovsko venkovským regionem, ve kterém více jak 50% obyvatel žije ve venkovských obcích do 2000 obyv. (ČR cca 25%). Funkčním centrem území je Nový Bydžov z hlediska hustoty osídlení, počtu obyvatel, centra průmyslové výroby a veřejných služeb. Přirozeným centrem mikroregionu je město Nový Bydžov, které je druhým největším střediskem osídlení v okrese Hradec Králové a dvanáctým největším v Královéhradeckém kraji. Na úrovni kraje jsou srovnatelnými středisky osídlení např. Nová Paka, Hořice nebo Broumov.

8 II. OBYVATELSTVO II. A Demografická situace Mikroregion Novobydžovsko má dle výsledků statistik z roku 2001 celkem obyvatel. Počet obyvatel v regionu za posledních čtyřicet let klesal, na rozdíl v porovnání s počtem obyvatel v ČR. Novobydžovsko patří k populačně ztrátovým oblastem, na území se projevují podobné rysy demografického vývoje jako v celé republice, dochází k poklesu hrubé míry porodnosti a mírnějšímu poklesu hrubé míry úmrtnosti.od r do r ztratil mikroregion Novobydžovsko cca 17% obyvatel (v absolutních hodnotách cca obyv.). Relativně nejvíce ubylo obyvatelstva v malých obcích ležících v severní, resp. severovýchodní části mikroregionu. Absolutně nejvyšší celkový přírůstek obyvatelstva zaznamenala obec Skřivany, ve které přibylo obyvatelstvo jak přirozenou měrou tak i migrací. Relativně nejvyšší populační růst ale vykázala obec Humburky, kde v souvislosti s dostavbou domova seniorů došlo nejenom k výraznému nárůstu migračním pohybem (většina důchodců z uvedeného zařízení se v obci přihlásila k trvalému pobytu), ale také ke skokovitému zhoršení věkové struktury obyvatelstva. Více než 10% obyvatelstva naopak ztratily za posledních cca 10 let Kobylice, Myštěves a Zachrašťany. Tabulka č 3. Celkový počet obyvatel v Mikroregionu Novobydžovsko: Rok Počet obyvatel mikroregion Počet obyvatel ČR Počet obyvatel KHK Zdroj: SLDB

9 Věková struktura regionu není nijak příznivá. Je to způsobeno nižším podílem obyvatel v předproduktivním a produktivním věku a vyšším podílem obyvatel ve věku poproduktivním. Index stáří 60 + je 114,6. V porovnání ženy muži se v našem regionu ženy dožívají podstatně vyššího věku, toto je ale zcela běžný jev. Průměrný věk v regionu je 39,5. V ČR 38,8. Populační stárnutí regionu je proces, který se týká celé naší republiky a Evropy. Region tvoří 49 % mužů a 51 % žen. Tabulka č. 4: Index stáří muži ženy celkem Index stáří , ,6 Porovnání ČR 89,8 139,1 113,8 Zdroj: ČSU Tabulka č. 5: Celkový přehled věkové struktury Obce počet obyvatel muži ženy Ž do 15 Ž do 60 Ž nad 60 M do 15 M do 60 M nad 60 Barchov Hlušice Humburky Kobylice Kosičky Králíky Myštěves Nový Bydžov Ohnišťany Petrovice Prasek Skřivany Sloupno Smidary Šaplava Starý Bydžov Vinary Zachrašťany Zdechovice Celkem Zdroj: SLDB

10 II. B Vzdělanostní struktura Vzdělanost v regionu je průměrná, vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva je poměrně malý podíl. Například Královéhradecký kraj má 7,5 % vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva a patří tím mezi průměr. V ČR je celkem 8,9 vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva a náš region tudíž patří spíše mezi podprůměrný. Podrobný přehled vzdělanosti v tabulce. Tabulka č. 6: Struktura vzdělání obec bez vzdělání základní střední bez střední s vysokoškolské Barchov Hlušice Humburky Kobylice Kosičky Králíky Myštěves Nový Bydžov Ohniš'tany Petrovice Prasek Skřivany Sloupno Smidary Šaplava Starý Bydžov Vinary Zachrašťany Zdechovice Celkem Celkem - % Zdroj: SLDB

11 II. C Ekonomická aktivita Region je krajem s významnou zemědělskou výrobou. Průmysl převládá zpracovatelský, chybí těžký průmysl. Z celkového počtu obyvatel regionu je ekonomicky aktivních lidí, to je 48 %. V porovnání s celým Královéhradeckým krajem je naše % nižší (kraj 50 %) Přehled ekonomicky aktivního obyvatelstva dle jednotlivých obcí: Tabulka č. 7: počty ekonomicky aktivních obec ekon. aktivita Barchov 118 Hlušice 348 Humburky 149 Kobylice 115 Kosičky 182 Králíky 203 Myštěves 79 Nový Bydžov 3530 Ohniš'tany 142 Petrovice 127 Prasek 264 Skřivany 434 Sloupno 250 Smidary 672 Šaplava 51 Starý Bydžov 193 Vinary 207 Zachrašťany 88 Zdechovice 66 Celkem 7218 Zdroj: SLDB

12 II. D Národností složení, náboženství Národnost převažuje česká, druhou nejpočetnější skupinou jsou Slováci - 128, k romské národnosti se hlásí pouze 14 lidí. Věřícího obyvatelstva je 25 % a převažuje římskokatolické vyznání, druhé nejvýznamnější je československé husitské. Tabulka č. 8: Počty české národnosti a věřících obec česká národnost věřící Barchov Hlušice Humburky Kobylice Kosičky Králíky Myštěves Nový Bydžov Ohniš'tany Petrovice Prasek Skřivany Sloupno Smidary Šaplava Starý Bydžov Vinary Zachrašťany Zdechovice Celkem Zdroj: SLDB 2001 II. E Etnická problematika Zastoupení členů romského etnika v komunitě je procentuelně o polovinu vyšší než činí republikový průměr. Věková struktura romské komunity je srovnatelná s věkovou strukturou majoritní společnosti. Počet živě narozených dětí romského etnika za poslední tři roky procentuelně převyšuje poměr menšiny a většiny o 11,5%, průměrný počet dětí v romské rodině s dětmi je vyšší o 0,67 dítěte, také úhrnná plodnost je o 0,4 jednotky vyšší, čistá míra reprodukce v romské komunitě je o jednu desetinu vyšší než ve většinové populaci.tyto ukazatele předpokládají demografický vývoj směrem k posilování romské menšiny ve městě. Počet členů v domácnosti je vyšší než ve většinové společnosti. Vybavení domácností romských rodin elektrickými spotřebiči dosahuje dobré úrovně, třetina

13 romských rodin vlastní motorové vozidlo, více než polovina rodin nějaké motorové vozidlo užívá. Téměř 40% romských rodin bydlí v městském bytě, z celkového počtu městských bytů má romská komunita přiděleno 6%, z toho vyplývá poskytování mírně větší části bytů v poměru menšina ku většině. Nemovitost vlastní pouze necelá pětina romských rodin, více než polovina užívá nájemního bydlení, přičemž průměrný počet místností na byt koresponduje s republikovým průměrem, ovšem na místnost je vyšší počet Romů proti majoritě. Minimálně tři čtvrtiny romských rodin má byt vybavený splachovacím WC, koupelnou a teplou vodou, tři čtvrtiny bytů romských rodin jsou vytápěny lokálně. Stejný počet romských rodin se domnívá, že obydlí vyžaduje opravy. Ze zjištěných údajů vyplývá poměrně vysoká vybavenost bytů a úroveň bydlení, subjektivní dojem nižší úrovně vyvolává problém údržby a schopnosti Romů pečovat o bydlení. Zadluženost nájemného a služeb spojených s bydlením je u romské populace nepoměrně vyšší než u majority, toto ukazuje na naprostou neschopnost racionálně a ekonomicky vést rodinné rozpočty, protože příjem na člena rodiny měsíčně je u romských rodin pouze o 359,- Kč nižší než u majority. Podíl ekonomicky aktivních v romské komunitě je mírně nižší, vzhledem k vyššímu počtu dětí, vyšší počet členů domácnosti koresponduje s vyšším počtem ekonomicky aktivních vůči majoritě. Úroveň nezaměstnanosti a závislosti na dávkách sociální péče dosahuje 67%. Téměř polovina pracujících Romů je zaměstnávána Městem Nový Bydžov na veřejně prospěšných pracích. Většina nezaměstnaných Romů vyjádřila ochotu se rekvalifikovat a polovina ochotu za prací dojíždět. Úroveň vzdělání Romů je velmi nízká, v komunitě je pouze jeden člen, který dosáhl maturity, žádný vysokoškolák. Romové považují vzdělání za důležité, ale nejsou schopni sami se vzdělávat a vést ke vzdělání děti, dvě pětiny romských rodin věnuje školní přípravě dětí maximálně 2 hodiny týdně. Tři čtvrtiny rodin vyjádřilo přání děti doučovat. Tři čtvrtiny Romů se domnívá, že by měli mít svoji hospodu, volný čas tráví převážně s přáteli, s dětmi a u televize. Pouze jedna třetina dětí se věnuje mimoškolní činnosti, většina rodin tvrdí, že je třeba se romské mládeži více věnovat, jedna třetina rodin by uvítala dětské hřiště. Více než polovina rodin uvádí, že některý z jejích členů pocítil diskriminaci, většina rodin si přeje, aby zájmy a práva komunity hájil terénní sociální pracovník. V Novém Bydžově mají na kriminalitě Romové téměř třetinový podíl, podíl výchovných problémů a deviantního chování mládeže je pětinový, což je vzhledem k procentuelnímu zastoupení v místní populaci velmi závažný faktor. Zdravotní péče v romské komunitě je uspokojivá, pouze péče stomatologa je nedostatečná, čtvrtina dospělých Romů zubaře vůbec nenavštěvuje. Desetina dospělých Romů je invalidních. Subjektivně zdrávo se cítí většina Romů. Úroveň užívání antikoncepce ve fertilním věku je výrazně nižší než v majoritní společnosti

14 Subjektivně považuje romská komunita za nejzávažnější problém práci a bydlení. Z objektivně zjištěných údajů vyplývá jako nejzávažnější faktory k řešení zadluženost, nezaměstnanost, vzdělání a kriminalita. II. F analýza trhu práce Vývoj míry nezaměstnanosti na Novobydžovsku v posledních pěti letech je odlišný od celorepublikového trendu a vyvíjí se negativně. Téměř ve všech letech je vzhledem k celé ČR téměř o 2 % vyšší. Výraznější negativní odchylka se projevuje v rámci okresu Hradec Králové, kde je míra nezaměstnanosti na Novobydžovsku ze všech částí nejvyšší a přesahuje míru nezaměstnanosti v okrese o víc jak 3 %. Proti prvnímu roku (rok 2001) došlo k nárůstu míry nezaměstnanosti na Novobydžovsku o 0,8 %. V jiných částech okresu došlo pouze k mírnému nárůstu či dokonce k poklesu. Pozitivním výhledem může být jen to, že po prvotním nárůstu míry nezaměstnanosti došlo v dalších letech k jejímu poklesu a tento trend nadále pokračuje. V posledním roce se na zvýšení nezaměstnanosti podílelo ukončení významného průmyslového podniku Promil a.s. Nový Bydžov, který zaměstnával velkou část ženské populace. Vývoj míry nezaměstnanosti v mikroregionech okresu Hradec Králové, Královehradeckém kraji a v ČR zachycuje tabulka a graf Míra nezaměstnanosti ve správním obvodu obce s rozšířenou působností v % Zdroj: Benchmarkingová iniciativa 2005,Vygenerováno: , 19:21:01, Uživatel: Bc. Daniela Lusková Jedná se o porovnání z benchmarkingu veřejné správy, přičemž ke srovnání jsou vybrané podobné obce. Údaj za rok 2005 vypovídá o míře nezaměstnanosti, která se blíží aritmetickému průměru porovnávaných obcí. (NB č. 34)

15 Tabulka č. 9: Vývoj míry nezaměstnanosti v okrese Hradec Králové v letech (v%) Mikroregiony, Okres, ČR Změna HK - město 5,5 5,8 6,0 6,1 5,5 0,0 HK - okolí 6,3 7,0 6,4 6,7 6,0-0,2 Chlumecko 8,8 8,6 9,9 10,2 9,9 1,1 Nechanicko 6,9 8,4 8,6 7,8 6,8-0,1 Novobydžovsko 9,6 10,9 12,1 10,7 10,3 0,8 Smiřicko 7,8 8,4 9,9 7,7 7,6-0,2 Třebechovicko 7,6 7,4 7,3 7,7 7,4-0,2 Okres HK 6,5 6,9 7,2 7,0 6,6 0,1 Královehradecký kraj 6,1 6,5 6,9 6,6 4,8-1,3 ČR 8,1 7,3 7,8 8,3 7,8-0,3 Pozn. Míra nezaměstnanosti je uvedena vždy k daného roku, je očištěna od sezónních výkyvů; mikroregiony odpovídají 1 spádovému území pověřených úřadů, výjimkou je HK, který je rozdělen na město a okolí Zdroj: Úřad práce Hradec Králové a ČSÚ Graf č. 1: Míra nezaměstnanosti na Novobydžovsku, okrese HK, Královehradeckém kraji a v ČR 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0, Novobydžovsko Okres HK Královehradecký kraj ČR Zdroj: Úřad práce Hradec Králové Vývoj nezaměstnanosti v jednotlivých obcích mikroregionu je různý, ale kopíruje vývoj v ČR. Trvale nejnižší a stále pod hranicí 10 % je míra nezaměstnanosti v obcích Kobylice, Nový Bydžov, Ohnišťany a Sloupno. Naopak trvale nejvyšší je v Hlušicích, Starém Bydžově, Šaplavě a Zachrašťanech. V průměru se míra nezaměstnanosti v mikroregionu Novobydžovsko pohybuje v roce 2005 a v 1. pololetí roku 2006 kolem 10 %, tj. o 1,5 % nad celorepublikovým průměrem. Vše zobrazuje tabulka a graf V rámci hodnocení trhu práce je Novobydžovsko vymezeno jako územní obvod pověřeného úřadu Nový Bydžov (viz. k tabulce 1)

16 Tabulka č. 10 : Míra nezaměstnanosti v obcích mikroregionu v roce 2005 a 1. pol Obec Měsíc/rok III/05 VI/05 IX/05 XII/05 III/06 VI/06 Barchov 9,3 10,2 10,2 11,0 12,7 5,9 Hlušice 12,9 11,8 11,8 13,5 13,5 11,5 Humburky 6,7 7,4 9,4 10,1 6,0 4,0 Kobylice 3,5 7,0 5,2 5,2 7,0 3,5 Kosičky 11,0 9,3 9,9 12,1 11,5 7,7 Králíky 13,3 10,8 9,9 12,3 11,3 7,4 Myštěves 15,2 7,6 8,9 7,6 8,9 10,1 Nový Bydžov 9,9 9,4 9,0 9,4 9,1 8,0 Ohnišťany 5,6 4,9 6,3 7,7 7,0 7,7 Petrovice 9,4 8,7 11,0 15,7 11,0 7,9 Prasek 11,0 8,0 9,1 11,4 9,1 6,4 Skřivany 7,4 7,8 7,4 10,6 9,4 9,0 Sloupno 8,4 8,0 8,4 10,0 9,6 8,4 Smidary 11,8 9,8 11,0 10,6 10,3 10,4 Starý Bydžov 12,4 12,4 10,9 14,0 15,0 11,9 Šaplava 19,6 17,6 13,7 15,7 13,7 11,8 Vinary 8,2 8,7 10,1 12,1 15,0 13,0 Zachrašťany 13,6 10,2 12,5 14,8 11,4 10,2 Zdechovice 6,1 3,0 4,5 6,1 4,5 1,5 Novobydžovsko - průměr 10,3 9,1 9,4 11,0 10,3 8,2 ČR 9,4 8,6 8,8 8,9 8,8 7,7 Graf č. 2: Míra nezaměstnanosti na Novobydžovku v porovnání s ČR 12,0 10,0 8,0 6,0 Novobydžovsko - průměr ČR 4,0 2, ,0 Zdroj: Úřad práce Hradec Králové

17 Struktura uchazečů byla analyzována podle věku a vzdělání. Hlavní pozornost byla věnována problematickým skupinám, jež jsou hůře umístitelné na trhu práce. Jsou jimi zejména čerství absolventi škol (do 19, příp let) a uchazeči v předdůchodovém věku (50+). Dalšími problematickými skupinami jsou uchazeči se základním vzděláním nebo bez vzdělání a hůře umístitelní jsou i středoškoláci, a to zejména v důsledku jejich vysoké nabídky. Struktura nezaměstnaných ve spádovém obvodu Nový Bydžov je při zohlednění podílu rizikových skupin různá. Ve srovnání s celorepublikovým a okresním průměrem je poměrně dobrá u absolventů škol. Naopak u uchazečů v předdůchodovém věku je podíl poměrně vysoký. Tedy proti roku 2000 se trend otočil. Poměrně nepříznivá je situace i u uchazečů mezi rokem. Z hlediska vzdělanosti je nezaměstnanost při srovnání vyšší pouze u uchazečů se základním vzděláním nebo bez vzdělání. Je nutné však vzít v úvahu, že struktura uchazečů o zaměstnání je do jisté míry ovlivněna strukturou celé populace, což v případě Novobydžovska ukazuje právě na vyšší podíl u lidí v předdůchodovém věku. Nízký podíl u uchazečů s vysokoškolským vzděláním naopak svědčí o vyšší poptávce po této skupině. Vše doplňují tabulky 3-6. Rizikovou skupinou jsou Romové, jejichž nezaměstnanost v území dosahuje 67%, problematické zaměstnávání je zejména na Novobydžovsku, kde je zastoupení Romů v populaci 4,48 % Tabulka č.11 : Struktura uchazečů podle věku k (absolutní hodnoty) Mikroregion, okres, ČR do celkem HK - město a okolí Chlumecko Nechanicko Novobydžovsko Smiřicko Třebechovicko Okres HK ČR Zdroj: Úřad práce Hradec Králové Pozn: údaje v ČR jsou k Tabulka č. 12. : Struktura uchazečů podle věku k (v %) Mikroregion, okres, ČR do HK - město a okolí 3,9 26,0 23,9 19,0 27,3 Chlumecko 4,5 21,5 21,1 20,7 32,2 Nechanicko 4,2 23,3 25,0 20,8 26,7 Novobydžovsko 4,6 20,5 20,1 21,1 33,8 Smiřicko 7,1 29,7 24,5 16,7 22,0 Třebechovicko 5,6 25,1 25,1 18,9 25,4 Okres HK 4,4 24,9 23,2 19,3 28,2 ČR 5,6 33,1 21,9 19,5 19,9 Zdroj: Úřad práce Hradec Králové Pozn: údaje v ČR jsou k

18 Tabulka č. 13: Struktura uchazečů podle vzdělání k Mikroregion, okres, ČR celkem HK - město a okolí Chlumecko Nechanicko Novobydžovsko Smiřicko Třebechovicko Okres HK ČR Legenda: 1 - základní vzdělání nebo bez vzdělání včetně neukončeného vzdělání 2 - nižší střední vzdělání a střední odborné vzdělání bez maturity 3 - středoškolské vzdělání s maturitou 4 - vyšší vzdělání včetně bakalářského 5 - vysokoškolské vzdělání Zdroj: Úřad práce Hradec Králové Tabulka č. 14 : Struktura uchazečů podle vzdělání k Mikroregion, okres, ČR HK - město a okolí 24,0 40,4 28,4 1,4 5,8 Chlumecko 29,3 49,4 18,6 0,8 1,9 Nechanicko 25,0 50,8 20,8 0,8 2,5 Novobydžovsko 34,8 46,9 16,5 1,0 0,9 Smiřicko 36,8 45,5 15,2 0,9 1,5 Třebechovicko 35,9 37,7 22,3 2,1 2,1 Okres HK 27,7 42,6 24,3 1,3 4,1 ČR 24,6 49,5 22,3 3,6 Legenda: 1 - základní vzdělání nebo bez vzdělání včetně neukončeného vzdělání 2 - nižší střední vzdělání a střední odborné vzdělání bez maturity 3 - středoškolské vzdělání s maturitou 4 - vyšší vzdělání včetně bakalářského 5 - vysokoškolské vzdělání Zdroj: Úřad práce Hradec Králové Tabulka č. 15: Skupiny obtížně zaměstnatelných a jejich počet v území celkem Z toho ženy Z toho muži Občané se ZPS Mladiství do 26 let Osoby nad 50 let věku Osoby bez vzdělání Osoby po výkonu trestu Osoby ve VTOS Etnické menšiny počet práceschopných Ženy na MD Zdroj: Město Nový Bydžov

19 Tabulka č. 16: Míry nezaměstnanosti v roce 2005 podle pohlaví Novobydžovsko ženy 13,08 % muži 6,31 % Tabulka č. 17: Projekce vývoje počtu příslušníků romské komunity v Novém Bydžově Rok Počet Nárůst Počet Nárůst Podíl Romů v Romů % obyvatel NB % Populaci NB v % ,00 4, , ,46 4, , ,64 4, , ,47 5, , ,2 5, , ,3 5, , ,7 6, , ,3 6, , ,0 6, , ,8 6,57 II. G Problematika zaměstnanosti romské komunity v Novém Bydžově Graf č. 3: Demografická struktura romské komunity Demografická struktura romské komunity podle pohlaví a věku a více muži ženy Zdroj: Město Nový Bydžov

20 Graf č. 4: Struktura romské komunity podle schopnosti pracovat Struktura romské komunity podle schopnosti pracovat děti starobní důchodci invalidní důchodci matky na MD výkon trestu práceschopní Zdroj: Město Nový Bydžov Graf č. 5: Zaměstnanost členů romské komunity Zaměstnanost členů romské komunity v produktivním věku MD výkon trestu nepracuje pracuje Zdroj: Město Nový Bydžov 98 členů komunity nepracuje, ačkoli je práceschopná, 48 Romů pracuje, 2 Romové jsou ve výkonu trestu odnětí svobody a 29 matek je na mateřské dovolené. 12,2% Romů nezaměstnaných Romů v produktivním věku není hlášeno na úřadu práce. U tohoto počtu Romů není odváděno sociální a zdravotní pojištění a není nárok na výplatu dávek sociální péče. Těmto lidem není započítávána doba odpracovaných let a později jim nevzniká nárok na výplatu invalidního nebo starobního důchodu. V současné době zaznamenal Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Městského úřadu Nový Bydžov narůstající počet Romů, kteří sice mají státem přiznaný starobní nebo invalidní důchod, ale bez nároku na výplatu z výše uvedených důvodů. Protože tak nesplňují podmínky českého

21 důchodového systému, nemají zpravidla nárok na výplatu dávek sociální péče ani v tomto případě. Graf č. 6: Odvětví zaměstnání členů romské komunity Odvětví zaměstnání členů romské komunity průmysl zemědělství služby a obchod administrativa podnikání VPP Zdroj: Město Nový Bydžov 11 pracujících členů komunity pracuje v průmyslu, 2 Romové v zemědělství. Ve službách a obchodu pracuje 8 Romů, administrativní práci vykonávají 3 členové komunity, podnikání se věnují 2 Romové, na veřejně prospěšných pracích je zaměstnána většina pracujících členů 22. V poslední době jsou veřejně prospěšné práce místním fenoménem, jsou na nich téměř výhradně zaměstnáváni Romové. O zaměstnání projevují výrazný zájem, v romské komunitě převládá názor, že město je povinno jim práci zabezpečit, aniž by si uvědomovali, že veřejně prospěšné práce jsou nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti úřadu práce, nikoli obce. Pro zaměstnání na těchto pracích musí být splněna podmínka šesti měsíců evidence v seznamu uchazečů o zaměstnání na úřadu práce. Zaměstnavatel musí mít s místně příslušným úřadem práce uzavřenu smlouvu. V roce 2006 přispívá Úřad práce Hradec Králové na mzdu pracovníka na veřejně prospěšné práci 7.600,- Kč, ostatní část mzdy doplácí zaměstnavatel. Pro rok 2006 má Město Nový Bydžov uzavřenu smlouvu na 17 míst veřejně prospěšných prací, to je nejvíce v Královéhradeckém kraji. Královéhradecky úřad práce tak zohledňuje vysoké procento zastoupení romské komunity v Novém Bydžově, jako skupiny obtížně zaměstnatelné a ve spolupráci s Městem Nový Bydžov řeší aktivně politiku nezaměstnanosti. Tato snaha však na straně Romů vyvolává vzrůstající závislost na tomto druhu prací a vzrůstající neochotu hledat si práci vlastními silami. Stále je však, dle názoru autorky práce, tento způsob pozitivnějším řešením ekonomické situace Romů než pasivní závislost na dávkách sociální péče a prohlubování syndromu naučené bezmocnosti

22 Graf č. 7: Zájem o VPP v romské komunitě Zájem o veřejně prospěšné práce má zájem nemá zájem Zdroj: Město Nový Bydžov z 98 nezaměstnaných Romů v dotazníkovém šetření projevilo zájem o veřejně prospěšné práce. 23 nezaměstnaných by tuto práci nepřijalo. Graf č. 8: Zájem o rekvalifikaci v romské komunitě Zájem o rekvalifikaci má zájem nemá zájem Zdroj: Město Nový Bydžov 82 z 98 nezaměstnaných Romů by měla zájem o rekvalifikaci úřadu práce, 16 nezaměstnaných nemá zájem se rekvalifikovat

23 Graf č. 9: Ochota Romů dojíždět za prací Ochota dojíždět za prací ochotno neochotno Zdroj: Město Nový Bydžov Z 98 nezaměstnaných Romů by bylo ochotno za prací dojíždět 46, 52 Romů by nebylo ochotno dojíždět. Graf č. 10: Úroveň vzdělání romské komunity Úroveň vzdělání žádné zvláštní škola základní škola učiliště maturita VŠ Zdroj: Město Nový Bydžov V komunitě je 119 dětí před vzdělávacím procesem nebo v průběhu vzdělávacího procesu. Z 200 dospělých členů komunity nedosáhlo žádného vzdělání 11 Romů, vzdělání na zvláštní škole má 93 Romů, v základní škole 72, vyučeno je 23 Romů, maturitou ukončil vzdělání 1 Rom a vysokou školu nevystudoval žádný z Romů

24 Využívání veřejně prospěšných prací ze strany zaměstnavatelů Na Novobydžovsku využívá VPP 8 obcí z 19, tj. 42% obcí a jedna obecně prospěšná společnost poskytující sociální služby Nástroj aktivní politiky zaměstnanosti veřejně prospěšné práce je v území využíván poměrně významně, ve srovnání např. s Chlumeckém ( 33%). Z organizací je využíván zejména obecně prospěšnými službami. Významným zaměstnavatelem je Město Nový Bydžov O tento typ prací je zájem zejména v romské komunitě. Chráněná dílna a Podporované zaměstnávání nevyužívá žádný zaměstnavatel v regionu Novobydžovska V průzkumu mezi občany mikroregionu Novobydžovsko v celkovém počtu 468 dotázaných byla položena otázka. Co by se mělo ve Vaší obci změnit?.otázka byla otevřená, níže je výčet nejčastějších odpovědí. Mezi všemi obyvateli mikroregionu jednoznačně převládá priorita pracovních příležitostí a bytové výstavby. Tabulka č. 18: Priority změn v obci dle průzkumu občanů Souhrn všech dotázníků 468 návrhy počet dětská hřiště 49 pracovní příležitosti 82 výstavba chodníků 30 dopravní spojení 49 čistota města 19 bytová výstavba 52 zvýšení bezpečnosti 26 volnočasové aktivity (kluby) 27 oprava komunikací 37 obnova nemocnice 18 rómská otázka 30 kulturní program 38 parkovací místa 5 vzdělávání 6 Zdroj: Město Nový Bydžov

25 Graf č. 11: Vyhodnocení otázky Co by se mělo ve Vaší obci změnit? Vyhodnocení všech dotazníků dětská hřiště pracovní příležitosti výstavba chodníků dopravní spojení čistota města bytová výstavba zvýšení bezpečnosti volnočasové aktivity (kluby) oprava komunikací obnova nemocnice rómská otázka kulturní program parkovací místa vzdělávání 0 1 Shrnutí: Region zaznamenal od r pokles počtu obyvatel a s celorepublikovým trendem dochází ke stárnutí obyvatelstva. v souladu Z hlediska vzdělanosti a ekonomické aktivity patří obyvatelstvo mikroregionu mezi podprůměrné. Nadprůměrná je nezaměstnanost, zejména žen. Občané mikroregionu považují za prioritu rozvoj pracovních příležitostí. Rovněž tak zastoupení romské menšiny je naprůměrná. Dle odhadů bude většinového obyvatelstva ubývat, romského přibývat ze současných 4,48% na 6,57% v roce

26 III. EKONOMIKA ÚZEMÍ A PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ III.A Ekonomická základna Na dalším rozvoji regionu se vždy významně podílejí ekonomická základna, sociální situace a politická aktivita jednotlivých obcí. Region Novobydžovska lze charakterizovat jako starou zemědělskou oblast s dobrými předpoklady pro rozvoj zemědělské výroby. Přirozeným centrem této venkovské oblasti je střediskové město Nový Bydžov. Nový Bydžov se díky nepříznivému vlivu některých faktorů (poloha mimo dopravní tepny, ztráta administrativní funkce) vyvíjel v posledních letech ekonomicky méně dynamičtěji než další východočeská centra a také z tohoto důvodu zůstal relativně silný zemědělský sektor jedním z charakteristických znaků hospodářské základny Novobydžovska. Novobydžovsko se tak v rámci Královéhradeckého kraje řadí mezi 5 hospodářsky nejslabších regionů, které jsou upřednostněny při čerpání prostředků z grantů EU na podporu drobného a středního podnikání. Stávající struktura ekonomické základny má vliv na zaměstnanost a počet EAO (ekonomicky aktivních obyvatel) vyjíždějících za prací zejména mimo region. Z dlouhodobě vysoké nezaměstnanosti (kapitola trh práce) a vysokého procenta EAO vyjíždějících za prací mimo obec lze odvodit vysoký potenciál pracovní síly na Novobydžovsku. Podíl ekonomicky aktivních obyv. na celkovém počtu a podíl vyjíždějících za prací mimo obec (2001) obec celkem počet obyvatel celkem ekonomicky aktivních obyvatel podíl EAO v % celkem vyjížd. za prací mimo obec podíl vyjížd. za prací v % Barchov , ,5 Hlušice , ,1 Humburky ,6 Kobylice , ,6 Kosičky , ,4 Králíky , ,4 Myštěves , ,1 Nový Bydžov Ohnišťany ,5 Petrovice , ,7 Prasek ,8 Skřivany , ,1 Sloupno , ,6 Smidary , ,8 Šaplava , ,7 Starý Bydžov , ,9 Vinary , ,5 Zachrašťany , ,2 Zdechovice , ,8-26 -

27 Novobydžovsko , ,8 Spol. Cidlina , ,7 Z celkového počtu obyvatel Mikroregionu Novobydžovsko bylo v roce 2001 ekonomicky aktivních (47,7 %), což je o mírně nižší hodnota, než za Společnou Cidlinu (48,8 %) a než je krajský průměr (50,9 %). Procento obyvatel je vyjíždějících za prací mimo obec je velmi vysoké 35,8 %. Z okolních obcí obyvatelé dojíždějí za prací do Nového Bydžova, část obyvatel a obyvatelé z Nového Bydžova však vyjíždějí zcela mimo region, a to převážně do krajského města Hradce Králové. Počet EAO vyjíždějících za prací vyjíždějící 36% nevyjíždějící 64% Na současný a budoucí rozvoj ekonomické základny mikroregionu má vliv především nabídka připravených pozemků pro podnikání (průmyslová zóna v Novém Bydžově), zvýšení a zkvalitnění dostupnosti dostavbou dálnice D 11 (Praha Hradec Králové) a strategická politika obcí a svazku obcí zaměřená na dotační politiku. Pro analýzu dále můžeme využít výstupů z benchmarkingu, kde MÚ srovnává údaje z dalšími 50 správními územími obce s rozšířenou působností. Správní území ORP (23 obcí) částečně překrývá území mikroregionu (19 obcí), pro výstup to však v tomto případě není podstatné: Počet aktivních živností na 1000 obyvatel správního obvodu obce s rozšířenou působností Typ: Počítaný podle vzorce Vyhodnocení: Absolutní hodnoty Průměr: Aritmetický průměr

28 Benchmarkingová iniciativa 2005 Vygenerováno: , 15:25:14, Uživatel: Ing. Marcela Česáková Novobydžovsko (č.34) s 258 aktivními živnostmi na obyvatel je v porovnání se všemi velikostními kategoriemi zcela v průměru, v porovnání se správními územími stejné velikostní kategorie je mírně nad průměrem (viz. graf). III.B Odvětvová struktura Z hlediska odvětvové struktury lze Mikroregion Novobydžovsko charakterizovat podobně jako region Společné Cidliny jako zemědělsko-průmyslový s převahou ekonomicky aktivního obyvatelstva (EAO) v sekundární sféře (průmysl) 51,1 %, v porovnání s terciální sférou (služby) 37,6 % a primární sférou (zemědělství) 11,3 %. Po roce 1991 zaznamenal velký pokles podíl zaměstnaných v primárním sektoru a v souladu s celostátním trendem začal růst podíl zaměstnaných v terciéru. Přesto má stále sledované území velmi vysoký podíl zaměstnaných v priméru (12,2 %) na rozdíl od celé ČR (4,4 %). Nejvíce podnikatelských subjektů podniká v oblasti zpracovatelského průmyslu, zemědělství a stavebnictví. Silné zastoupení zemědělského sektoru odpovídá skutečnosti vyplývající z ostatních statistik, které ukazují na poměrně velkou orientaci tohoto regionu právě na zemědělskou produkci

29 primér sekundér terciér primér sekundér terciér Mikroregion Novobydžovsko 24,9 42,3 32,8 11,3 51,1 37,6 okres HK 12,2 40,4 47,4 ČR 11,6 44,9 43,5 4,4 37,7 58,9 zaměstnanost podle sektorů v % ,3 44,9 43, , ,9 primér sekundér terciér ,6 5 0 Mikroregion Novobydžovsko ČR

30 zaměstnanost podle sektorů v % ,1 58, ,6 37,7 primér 30 sekundér terciér ,3 4,4 0 Mikroregion Novobydžovsko ČR Při pohledu na sektorovou zaměstnanost je zcela zřejmé, že stále vysoký podíl pracujících v zemědělství zůstává v menších obcích. Zaměstnanost v jednotlivých obcích podle sektorů (2001) zaměstnanost podle sektorů v % obec EAO primární sekundární terciární Barchov 118 9,2 57,1 33,7 Hlušice ,2 45,6 37,2 Humburky ,9 40,4 36,7 Kobylice ,1 49,4 40,4 Kosičky ,7 39,2 30,1 Králíky ,6 44,8 26,6 Myštěves 79 22,1 44,1 33,8 Nový Bydžov ,8 50,5 42,7 Ohnišťany 142 9,5 59,5 31 Petrovice ,8 40,2 Prasek ,3 46,4 36,3 Skřivany 434 3,3 60,6 36,1 Sloupno 250 7,9 58,6 33,5 Smidary 672 8, ,7 Šaplava 51 27,7 40,4 31,9 Starý Bydžov ,4 46,6 27 Vinary ,1 52,4 19,5 Zachrašťany ,7 41,3 Zdechovice 66 15,2 45,7 39,1 Mikroreg. Novobydžovsko ,3 51,1 37,6-30 -

31 Další významné hledisko odvětvové struktury je z hlediska počtu podnikatelských subjektů Hospodářská činnost - odvětvový počet subjektů - ČSÚ Hradec Králové 2004 obec zemědělství, lesnictví, rybolov průmysl stavebnictví doprava a spoje obchod, opravy a prodej mot.voz.,pohostinství ostatní služby veřejná správa školství a zdravotnictví veřejné, sociální a osobní služby Barchov Hlušice Humburky Kobylice Kosičky Králíky Myštěves Nový Bydžov Ohniš'tany Petrovice Prasek Skřivany Sloupno Smidary Šaplava Starý Bydžov Vinary Zachrašťany Zdechovice Celkem státní organizace akciové společnosti obchodní společnosti družstevní organizace peněžní organizace podnikatelé - fyzické osoby samostatně hospodařící rolníci svobodná povolání ostatní právní formy celkem z toho podnikatelských subjektů

32 z toho: Nový Bydžov ostatní obce

33 V roce 2004 sídlilo v regionu hospodářských subjektů, z toho podnikatelských subjektů a soukromých podnikatelů (fyzických osob). V primárním sektoru bylo evidováno 236 podnikatelských subjektů (8 % všech podnikat. subjektů), v sekundárním (38,2 % všech podnik. subjektů, z toho 500 v průmyslu 16,9 % a 556 ve stavebnictví 18,8 %) a v terciární sféře (42,4 % všech podnik. subjektů). Z toho doprava a spoje 72 subjektů (2,4 %), obchod, opravy a prodej motorových vozidel, spotřebního zboží a pohostinství 865 (29,3 %), ostatní obchodní služby 315 (10,7 %). Další vypovídající údaj je z hlediska velikostní kategorie podnikatelských subjektů. V následující tabulce je Novobydžovsko (SÚ ORP 23 obcí) v porovnání s ostatními správními obvody Královéhradeckého kraje. Celkový počet podnikatelských subjektů je tedy o něco vyšší než v předcházejícím rozboru, kde byly údaje sledovány dle jednotlivých obcí Mikroregionu Novobydžovsko (19 obcí). Z grafu je zřejmé, že Novobydžovsko (č. 12) má vysoké procento podnikatelských subjektů ve velikostní kategorii 1-5 zaměstnanců. Tab. 9 Ekonomické subjekty se sídlem na daném území podle kategorie počtu zaměstnanců k Kraj, správní obvody obcí s rozšířenou působností Celkem bez zaměstnanců v tom s počtem zaměstnanců zam a více víc než 100 neuvedeno Královéhradecký kraj v tom: Broumov Dobruška Dvůr Králové n. L Hořice Hradec Králové Jaroměř Jičín Kostelec nad Orlicí Náchod Nová Paka Nové Město n. Met Nový Bydžov Rychnov nad Kněžnou Trutnov Vrchlabí

34 Velikost ekonomických subjektů 100% 80% 60% 40% víc než zam. 20% 0% Nový Bydžov III.C Rozvojové aktivity obcí Rozvojové aktivity jednotlivých obcí a především střediskového města mají nesporně velký vliv na rozvoj celého regionu, na občanské vybavenosti a na celkovém životě v regionu. Mezi základní rozvojové nástroje obcí patří: daňová výtěžnost, dotační politika a výše získaných dotací, zpracování a naplňování strategických dokumentů. Daňová výtěžnost Od roku 2001 prošla příjmová stránka obcí týkajících se daní reformou. Obce dostávají od státu 20,59 % sdílených daní (daň z přidané hodnoty, daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmů právnických osob - zjednodušeně), 30 % daně z příjmů fyzických osob mající na území bydliště, daň z příjmů obce a 1,5 % daně příjmů fyzických osob ze závislé činnosti odváděné zaměstnavatelem. Výsledná částka pro každou obec vychází dále z koeficientů velikostní kategorie obce a v absolutní částce je dána každoročně vyhláškou Ministerstva financí

35 Daňová výtěžnost Obec Počet obyvatel Koeficient velikosti Počet zaměstnanců ze záv. činnosti Daň z příjmů FO ze sam. výděl. činnosti z kapit. výnosů Daň z příjmů PO DPH Celkem sdílené daně Daň z nemovitostí Celková daňová výtěžnost Podíl daně z nemovitostí na 1 obyvatele Podíl sdílených daní na 1 obyvatele Barchov 237 0, Hlušice 744 0, Humburky 297 0, Kobylice 203 0, Kosičky 360 0, Králíky 377 0, Myštěves 171 0, Nový Bydžov , Ohnišťany 314 0, Petrovice 252 0, Prasek 584 0, Skřivany , Sloupno 474 0, Smidary , Starý Bydžov 400 0, Šaplava 113 0, Vinary 474 0, Zachrašťany 163 0, Zdechovice 137 0, Zdroj: MF, Aris 2006 K celkovým daňovým příjmům obce dále náleží daň z nemovitostí a místní a správní poplatky. Do rozpočtu Nového Bydžova plynou i správní poplatky týkající se výkonu státní správy na celém správním území (17 tis. obyvatel)

36 Ekonomickou aktivitu každé obce charakterizuje i dluhová služba. obec fin.výpomoci dlouhodob.úvěry dluh/1obyv. Vinary 0,00 0,00 Prasek 0, , Kobylice 0, , Petrovice 0, , Zachrašťany 0, , Ohniš'tany 0, , Starý Bydžov 0, , Hlušice 0, , Králíky 0, , Humburky 0,00 640, Nový Bydžov 6 075, , Kosičky 0,00 133, Myštěves 0,00 50, Šaplava 0,00 0,00 0 Barchov 0,00 0,00 0 Skřivany 0,00 0,00 0 Sloupno 0,00 0,00 0 Smidary 0,00 0,00 0 Zdechovice 0,00 0,00 0 Dluh obce na 1 obyv. k Vinary Prasek Kobylice Petrovice Zachra šťany Ohn iš'tan y Sta rý Bydžov Hlušice Králíky Hu mb urky No vý Byd žov Kosičky Myš těves Šaplava Barchov Skřivany Sloupno Smid ary Zdechovice

37 Dotační politika a výše získaných dotací Každá obec získává od státu dotaci na výkon státní správy. Výše této částky je nesouměřitelná u města Nový Bydžov, jelikož vykovává státní správu v přenesené ( dvojkové ) i rozšířené ( trojkové ) působnosti. Rozvojové aktivity obcí většinou nelze krýt pouze z daňových příjmů rozpočtu, proto každá obec usiluje o získání účelových dotací. Celkové příjmy obcí regionu činí kolem 300 mil. Kč ročně. Významnou součástí příjmů jsou dotace, které se dělí jednak na dotace na výkon státní správy, jednak na dotace účelové. obec příjmy z toho dotace výdaje Barchov Hlušice Humburky Kobylice Kosičky Králíky Myštěves Nový Bydžov Ohniš'tany Petrovice Prasek Skřivany Sloupno Smidary Šaplava Starý Bydžov Vinary Zachrašťany Zdechovice zdroj MF Aris Pozn.: U Nového Bydžova je u příjmů, výdajů i dotací provedena pro srovnatelnost údajů konsolidace Obce v mikroregionu i samotný svazek obcí pravidelně čerpají dotace z Programu obnovy venkova: Čerpání POV Obec Barchov Hlušice Humburky Kobylice Králíky

38 Myštěves Nový Bydžov Ohnišťany Petrovice Prasek Skřivany Smidary Starý Bydžov Šaplava Vinary Zachrašťany Zdechovice Mikr.Novobydžovsko Celkem Mikroregion Novobydžovsko čerpá z POV každoročně na profesionalizaci svazku obcí, z prostředků POV proběhly 3 etapy rozvoje informačních systémů obcí a 3 etapy obnovy drobných kulturních památek. Svazek obcí od roku 2001 realizoval projekty za 4,9 mil. Kč Tabulka realizovaných projektů svazku obcí Mikroregion Novobydžovsko Celkové náklady v Kč Přidělená dotace v Kč Vlastní podíl v Kč Název projektu Zdroj dotace Termín Komunikační propojení obcí -1 POV Strategický plán rozvoje MN Propagační leták MN Grant KHK Komunikační propojení obcí - 2(hardware) POV Aktualizace str. plánu rozvoje POV Multif.kulturní centrum MN POV Péče o významné památky - 1 POV Odborné poradenství MN Grant KHK Vybavení MN notebookem a kamerou Grant KHK Odborné poradenství MN - 2 Grant KHK Péče o významné památky - 2 POV Komunikační propojení obcí - 3(software) POV Odborné poradenství MN - 3 Grant KHK Péče o významné památky - 3 POV Odborné poradenství MN - 4 Grant KHK Vyznačení páteřních cyklotras MN Grant KHK Obnova prostředků IKT POV

39 Následující přehled uvádí čerpání investičních dotací v letech v jednotlivých obcích mikroregionu: Obec Barchov Název akce Celkové náklady v Kč Výše dotace v Kč Rok realizace Sportovní hřiště Kanalizace směr Kuklinka Vodovod, kanalizace a elektro Palouk I. etapa komunikace Palouk Obec Hlušice Název akce Celkové náklady v Kč Výše dotace v Kč Rok realizace Plynofikace obce Rekonstrukce ZŠ - havárie Rekonstrukce ŠJ Víceúčelové minihřiště Rekonstrukce budovy OÚ Žantovák - kaskáda vod. nádrží Rekonstrukce soc. zař. ZŠ Oprava tenis. a volejbalového hřiště Obec Humburky Název akce Celkové náklady v Kč Výše dotace v Kč Rok realizace Rekonstrukce budovy OÚ Splašková kanalizace I. a II. etapa Dešťová kanalizace Plynovod sídliště Vodovod sídliště Obec Kobylice Název akce Celkové náklady v Kč Výše dotace v Kč Rok realizace Vodovod Kanalizace Nákup pozemků Infrastruktura k nové bytové výstavbě 24 b.j