X36ASS Dokumentace projektu. Firemní helpdesk se správou požadavků. Bc. Ondřej Brynda Bc. Petr Hůla
|
|
- Ilona Pešková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 X36ASS Dokumentace projektu Firemní helpdesk se správou požadavků Bc. Ondřej Brynda Bc. Petr Hůla
2 Obsah X36ASS Dokumentace projektu...1 Firemní helpdesk se správou požadavků Cíle projektu Uživatelé Funkční požadavky Nefunkční požadavky Use Case diagram Stavový diagram požadavku Datový model Použité technologie Diagramy nasazení Sekvenční diagramy načtení přehledu požadavků Náhled aplikace Srovnání architektur Vyhodnocení...11
3 1. Cíle projektu Cílem tohoto projektu je vytvoření webové aplikace Firemní helpdesk se správou požadavků a to hned ve dvou verzích ve dvou architekturách za účelem srovnání jejich výhod a nevýhod. Aplikace bude sloužit ke vkládání uživatelských dotazů a požadavků tedy stylem, který odpovídá aplikacím typu hepldesk. Navíc bude naše aplikace umožňovat správu těchto požadavků stylem issue tracking systémů. Uživatel/zákazník tedy zadá dotaz nad příslušným produktem. Pracovník firmy dále rozhodne o relevantnosti dotazu a buď ho uzavře nebo věc předá k dalšímu řešení příslušné osobě. Aplikaci jsme se rozhodli realizovat na platformách PHP a Enterprise Java. 2. Uživatelé Náš systém je cílen pro tři typy uživatelů. Jejich grafické znázornění najdete na obrázku 1. Nejobecnějším uživatelem je zákazník. Tento provádí v systému základní činnost, tedy odesílá svůj požadavek, zobrazuje již odeslané požadavky a komunikuje s ostatními uživateli diskuzí u jednotlivých požadavků. Řešitel je specifikací zákazníka s rozšířením pravomocí především o odesílání řešení jemu přidělených požadavků. I této osobě je umožněno přidávat do systému další požadavky, protože během řešení konkrétního požadavku může zjistit, že je třeba udělat ještě něco úplně jiného. Administrátor je rozšířením řešitele o klasické administrační prvky (správa uživatel), ale také o možnost přerozdělování požadavků konkrétním řešitelů. 3. Funkční požadavky V této kapitole popíšeme funkční požadavky na systém, rozdělené do kategorií dle uživatelských skupin. Zákazník zadává dotazy do systému, zobrazuje jím odeslané dotazy a jejich řešení, komunikuje s řešiteli kvůli upřesnění požadavků pomocí diskuse pod jednotlivými požadavky. Řešitel zobrazuje jemu přidělené požadavky a přidává k nim řešení. Administrátor spravuje uživatele a jejich účty, spravuje projekty a přiděluje jednotlivé požadavky konkrétním řešitelům. Má možnost nesmyslný nebo irelevantní požadavek rovnou uzavřít. 4. Nefunkční požadavky Obrázek 1: Uživatelé systému Nefunkční požadavky vychází z toho, že se jedná o webovou aplikaci. HTML i CSS by tedy měly být validní. Tím pádem musíme zajistit také správné zobrazení ve všech běžných webových prohlížečích. Aplikace by měla být dostupný 24 hodin denně, aby k ní mohli uživatelé pohodlně přistupovat kdykoliv nezávisle na časových pásmech. Důležitým požadavkem je také bezpečnost systému. Vyvarovat se musíme při nejmenším základním útokům jako SQL injection, XSS a další.
4 5. Use Case diagram Obrázek 2: Use case diagram Use Case diagram vidíte na přiloženém obrázku 2. Vychází ze zmíněných tří skupin uživatel. Zákazníkovi je tedy umožněno: zadat požadavek, přihlásit se nebo odhlásit ze systému, zobrazit své požadavky, přidat komentář a potvrdit vyřešení požadavku. Zobrazením svých požadavků je myšleno zobrazení požadavků, které zákazník odeslal. V případě řešitele, který tuto funkčnost dědí jde o zobrazení požadavků, které mu byly přiděleny k vyřešení. Řešitel tedy navíc může přidat řešení. Administrátor ještě navíc může spravovat uživatele a přiřazovat řešitele k jednotlivým požadavkům. 6. Stavový diagram požadavku Stavový diagram na obrázku 3 popisuje životní cyklus požadavku. Požadavek má celkem čtyři možné stavy: Nový, Přiřazený, Vyřešený a Uzavřený. Základním životním tokem požadavku je tedy posloupnost Nový, Přiřazený, Vyřešený a Uzavřený. To znamená, že je požadavek nejprve vytvořen a tedy ve stavu Nový, dále mu administrátor určí řešitele a požadavek přepne do stavu Přiřazený. Řešitel požadavek vyřeší a tudíž přepne do stavu Vyřešený. Následuje kontrola zákazníkem, který ověří vhodnost řešení. V případě, že je spokojen, potvrzením přepne požadavek do stavu Uzavřený. Není-li uživatel s řešením z nějakého důvodu spokojený, požadavek se znovu otevírá a tedy přepíná zpátky do stavu Přiřazený, je vrácen řešiteli. Životní cyklus dále umožňuje změnu řešitele požadavku. V případě, že už řešitel v řešení požadavku nemůže dále pokračovat, zruší se přiřazení a přepne znovu do stavu Nový. Pokud administrátor zjistil, že je požadavek nesmyslný, může ho ze stavu Nový přepnout rovnou do stavu Vyřešený.
5 Obrázek 3: Stavový diagram požadavku 7. Datový model Datový model aplikace je zobrazen na obrázku 4. Skládá se ze 4 entit a jedné ISA hierarchie. Ta odráží zmíněnou skupinu uživatel nad-entitu Osoba do níž patří Zákazník a Řešitel. Administrátor je odlišen příznakem isadmin, protože o něm neevidujeme žádné další informace, jen rozšiřujeme jeho pravomoce. Zákazník je v relaci N:N s entitou produkt, která eviduje informace o výrobcích firmy. Nad těmito produkty můžeme vznášet požadavky. Jsou tedy v relaci N:1. V entitě požadavek evidujeme informace sloužící k jeho popisu, příznak stavu a datum vložení a uzavření. Požadavky vznáší zákazník, takže je mezi nimi relace N:1. Řešitelům jsou tyto požadavky přidělovány k řešení od určitého data. Relace mezi nimi tedy nese tento atribut a je typu N:N, protože umožňujeme, aby jeden požadavek řešilo více řešitelů společně. Když řešitel požadavek vyřeší, přidá do databáze řešení. K tomu slouží entita Řešení. Relace řešitel řešení je logicky typu N:1. Relace požadavek řešení je typu N:1, což znamená, že k jednomu požadavku evidujeme více řešení, tedy například i původní špatné řešení, které zákazník zamítl (viz stavový diagram požadavku). Poslední entitou je Komentář, který slouží k diskutování nad jednotlivými požadavky. Konkrétní požadavek tedy může mít více komentářů. Komentáře vytváří osoby, tedy relace typu N:1. Každý komentář má svého jedinečného autora, který ovšem může vytvářet komentářů více.
6 Obrázek 4: Datový model
7 8. Použité technologie V případech obou architektur jsme zvolili open source řešení všech použitých technologií. V případě PHP, které bylo ve verzi 5.X byl jako webový server zvolen Apache a jako databázový server MySQL. V případě Java EE 6 jsme zvolili webový server GlassFish 3 a databázový server Java DB. 9. Diagramy nasazení Obrázek 5 ukazuje diagram nasazení aplikace v PHP verzi. Klient pomocí svého webového prohlížeče a http protokolu přistupuje k serveru, který obsluhuje mnoho klientů. Na serveru běží Apache s mod_php, který spouští naši aplikaci. Ta si pomocí mod_php načítá data z MySQL databáze. Java verze je zobrazena na obrázku 6. Situace klient-server je obdobná. Rozdíl je v tom, že na serveru běží JVM, které spouští server Glassfish, a ten zpřístupňuje aplikaci klientovi. Glassfish dále načítá data z databáze Java DB. Obrázek 5: Diagram nasazení - PHP
8 Obrázek 6: Diagram nasazení - Java 10. Sekvenční diagramy načtení přehledu požadavků Obrázek 7: Sekvenční diagram načtení požadavků - PHP Zřejmě nejnázornějším diagramem pro vyjádření rozdílu mezi jednotlivými architekturami jsou sekvenční diagramy. Na obrázku 7 je znázorněn sekvenční diagram načtení přehledu požadavků v architektuře s PHP. Zpracování probíhá následovně: webový prohlížeč pošle na server požadavek (ať již POST nebo GET) na konkrétní soubor (v tomto případě pozadavky.php), což už je přímo
9 konkrétní fyzická stránka, kde je umístěn náš vlastní kód. Naše stránka si vytvoří objekt Pozadavky, který je definován v souboru classpozadavky.php, a zavolá metodu tohoto objektu, která vrátí seznam požadavků. Zmíněná třída samozřejmě získá seznam požadavků tak, že pošle dotaz do databáze. Databáze vrací seznam řádků ve svém nativním formátu o tento formát se nestaráme, protože při zpracování výsledku používáme standartní funkce PHP, které nám umožní s výsledkem pracovat jako s asociativním polem (iterování přes řádky a indexem přes jednotlivé sloupce). Výsledek dotazu naše třída Pozadavky přepošle vlastní stránce pozadavky.php, která ho vypíše, přesněji řečeno pomocí PHP engine se vygeneruje konečná HTML podoba stránky a ta se odešle zpátky klientovi (v diagramu reprezentovaném čarou života: web. Prohlížeč). Obrázek 8: Sekvenční diagram načtení požadavků - Java Diagram pro stejnou situaci v architektuře Java je mírně složitější (zobrazeno na obrázku 8). Zpracování začíná stejně jako v předchozí architektuře: klient (webový prohlížeč) odešle požadavek na server. Tento požadavek namapuje server (v našem případě Glassfish) na konkrétní servlet (dáno v konfiguraci aplikace) a zavolá metodu servletu, která má zpracovat konkrétní typ požadavku (dopost nebo doget). Servlety obvykle spravuje nějaký framework (v našem případě JavaServer Faces), který po programátorovi požaduje pouze aby naplnil nějaké vlastnosti (zde konkrétně seznam požadavků, které se mají vypsat). To v Javě znamená volání metody get (zde konkrétně getpozadavky). Tato metoda se volá na tzv. backing bean, což jsou třídy, které mají za úkol obsluhovat prvky na jsf stránce. V sekvenčním diagramu je tento postup znázorněn jednoduše: čára života pozadavek.jsf volá metodu getpozadavky v balíku backing bean, která mu má vrátit seznam požadavků pro výpis. Backing bean by teoreticky mohl zpracovávat další vstupní parametry, ale v tomto jednoduchém případě to není zapotřebí. Backing bean předá volání metody na session bean v diagramu další čára života PozadavkyLocal.java, kde je uložena business logika naší aplikace.
10 Session bean by mohl provést další zpracování parametrů nebo další kontroly, ale nakonec stejně odešle dotaz na model, od kterého chce aby vybral seznam požadavků z databáze. Objekty v modelu, reprezentují entity jaké používáme v aplikaci a jejich mapování na tabulky v databázi (použita JavaDB). Je zde použit další framework Jave Persistence API, který mimojiné zajišťuje potřebné objektově-relační mapování. Model tedy odešle dotaz do databáze, databáze vrátí výsledek jako řádky tabulky, JPA provede OR mapování, tím dostaneme kolekci List objektů Pozadavek a ten opět vracíme přes jednotlivé vrstvy session bean a backing bean až do místa, kde servlet zavolal naší metodu getpozadavky. Zbytek obsluhy už se zařídí automaticky JSF vygeneruje servlet, ten zpracuje Glassfish a vygeneruje výhlednou odpověď v podobně HTML. 11. Náhled aplikace Na obrázku 9 si můžete prohlédnout screenshot výsledné aplikace, konkrétně stránky se seznamem zadaných požadavků. Pod hlavičkou "Helpdesk firmy XY" se nachází navigační menu a pod ním tabulka s výpisem zadaných požadavků. Ta obsahuje ID požadavku, jeho popis, aktuální stav, jméno řešitele, přiřazení ke konkrétní zakázce a odkaz na detail požadavku. Jelikož se v obou porovnávaných případech jedná o webovou aplikaci, její vzhled je totožný, a proto uvádíme pouze jeden obrázek. Obrázek 9: Náhled aplikace 12. Srovnání architektur V této kapitole uvedeme několik porovnání našich architektur. Jedná se spíše o předpokládané výhody a nevýhody, zatímco naše konkrétní zkušenosti jsou uvedeny v následujíc kapitole. Java Kompilované - rychlejší Méně hostingů Zpočátku složitější vývoj PHP Interpretované - pomalejší Rozšířený hosting Jednodušší pro začátečníka
11 Mnoho věcí zajišťuje samo o sobě Konfigurace v XML GC, debugování, škálování, knihovny... Vše si musíme udělat sami Konfigurace v PHP souborech Z technického hlediska je mezi oběma technologiemi zásadní rozdíl. PHP stránky se interpretují, tedy se zpracovávají při každém požadavku. Aplikace v Javě je kompilovaná, tedy se překládá do nativního kódu serveru. Oba přístupy mají své výhody i nevýhody intepretování je platformově nezávislé, ale není zde žádný prostor pro optimalizace, tedy stránka běží pořád stejně rychle. Naproti tomu kód Javy se může s výhodou optimalizovat a je potom rychlejší než PHP, ale nevýhodou je právě to, že musíme provést kompilaci, obvykle probíhá tzv. JIT (Just In Time), tedy například při prvním použití stránky - první načtení tedy bude mírně pomalejší. Druhým poměrně velkým rozdílem je dostupnost hostingu pro jednotlivé technologie. Zatímco PHP je jednoznačně nejrozšířenější, hostingy na Javu se shánění o mnoho hůře. To souvisí zřejmě i s dalším rozdílem: programování v PHP je na první pohled daleko jednodušší než v Javě. Tedy spíše se najdou uživatelé schopní psát v PHP než v Javě. Na druhou stranu výhodou Javy je, že mnoho rutinních činností zajišťuje sama o sobě, zatímco v PHP začínáme obvykle stavět na zelené louce. Je to dáno tím, že Java je poměrně rozsáhlá technologie (nejen pro webové projekty), tedy má velké množství knihoven, podporuje například automatickou správu paměti, škálování atd. 13. Vyhodnocení Při zpracování našeho projektu se nám jevil jako nejzásadnější rozdíl ve složitosti obou technologií. Trvalo nám mnohem delší dobu se zorientovat v Javě. Abych mohli vůbec začít psát museli jsme pochopit rozdělení do backing bean, session bean, modelu, jak vše spolu provázat a tak dále. Zatímco v PHP byl vývoj dost přímočarý, zhruba na úrovni: sem napište kód. Z toho plyne, že první verze byla hotová právě v PHP. Na druhou stranu, když jsme se seznámili s prostředím Javy, spoustu prací jsme měli ušetřenou díky možnostem Javy například ošetřování parametrů, jak už u dotazů do databáze, tak parametry požadavku, nebo OR mapování, řešení autorizace uživatelů... Dalším zásadním rozdílem je podle nás podpora ze strany IDE. Zatímco v Javě se zdá (například v sekvenčním diagramu), že musíme napsat mnohem více kódu, tak díky podpoře v IDE (v našem případě NetBeans) ho napíše vlastně méně než v PHP velké části se dají generovat například entity z databáze nebo i přehledy v JSF stránkách (podle entit). Takováto podpora IDE pro PHP neexistuje. Pravděpodobně je to dáno tím, že v PHP neexistují podobné standarty jako v Javě, takže se dá těžko předpokládat co chce programátor vlastně napsat. Velkým rozdílem je i to, jak jednotlivé technologie vynucují samotnou architekturu aplikace. Zatímco v PHP záleželo jen na nás, že jsme se snažili logiku aplikace a dotazy do databáze ukládat do zvláštních tříd a nemíchat do zobrazování, v Javě nás to daleko více nutilo rozdělit aplikaci do mnoha tříd. Vše je názorně vidět v sekvenčních diagramech. V PHP má naše aplikace stěží dvě vrstvy: prezentační a ve třídách business a databázovou. Naproti tomu v Javě: servlety a backing beany tvoří naší prezentační vrstvu, session beany business vrstvu a model je naše databázová vrstva. Zřejmě netřeba zmiňovat, že Java je přirozeně objektový jazyk, zatímco PHP zavádí objekty teprve v posledních pár letech. Během naší práce jsme nezaznamenali rozdíly co se týče rychlosti jednotlivých technologií. Ani problém s hostingy se nás nedotknul, protože jsme vyvíjeli na lokálně nainstalovaných serverech. Kdybychom vše shrnuli, dalo by se říct, že Java umožňujeme psaní lepších aplikacích, pomocí lepších nástrojů, ale vše je vykoupeno větší náročností jak na programátory, tak programové
12 vybavení. Naproti tomu v PHP může snadno vyvíjet téměř kdokoliv a v čemkoliv, ale zřejmě by bylo velmi obtížné s ním psát velký projekt. Na druhou stranu není potřeba používat Javu na malé osobní stránky. Nejdůležitějším kritériem pro volbu architektury (PHP nebo Java) je, podle našeho názoru, velikost zpracovávaného projektu. Podle našich zkušeností leží náš projekt na pomezí toho kdy se vyplatí použít Javu a přitom šel poměrně bez problémů realizovat i v PHP.
Obsah přednášky. Představení webu ASP.NET frameworky Relační databáze Objektově-relační mapování Entity framework
Web Jaroslav Nečas Obsah přednášky Představení webu ASP.NET frameworky Relační databáze Objektově-relační mapování Entity framework Co to je web HTTP protokol bezstavový GET POST HEAD Cookies Session HTTPS
Více1 Webový server, instalace PHP a MySQL 13
Úvod 11 1 Webový server, instalace PHP a MySQL 13 Princip funkce webové aplikace 13 PHP 14 Principy tvorby a správy webového serveru a vývojářského počítače 14 Co je nezbytné k instalaci místního vývojářského
VíceÚvod. Petr Aubrecht (CA) Martin Ptáček (Wincor Nixdorf) Je 10 typů lidí: ti, kteří znají binární kód, a ti, kteří ne.
Úvod Petr Aubrecht (CA) Martin Ptáček (Wincor Nixdorf) Je 10 typů lidí: ti, kteří znají binární kód, a ti, kteří ne. Organizace předmětu Materiály k předmětu -Web stránky: http://cw.felk.cvut.cz/doku.php/courses/x33eja/start
VíceReranking založený na metadatech
České vysoké učení technické v Praze Fakulta informačních technologií Katedra softwarového inženýrství Reranking založený na metadatech MI-VMW Projekt IV - 1 Pavel Homolka Ladislav Kubeš 6. 12. 2011 1
VíceSemináˇr Java X J2EE Semináˇr Java X p.1/23
Seminář Java X J2EE Seminář Java X p.1/23 J2EE Složitost obchodních aplikací robusní, distribuované, spolehlivé aplikace s transakcemi na straně serveru, klientské aplikace co nejjednodušší Snaha : Návrh,
VíceFAKULTA INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ SPOLEČNOST DECADIC PROJEKT FRAMETRIX
FAKULTA INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ MANAGEMENT PROJEKTŮ SPOLEČNOST DECADIC PROJEKT FRAMETRIX SPECIFIKACE POŽADAVKŮ AUTOR DOKUMENTU JIŘÍ JANDA BRNO 15. března 2012 Obsah 1 Úvod........................................
Více1. Webový server, instalace PHP a MySQL 13
Úvod 11 1. Webový server, instalace PHP a MySQL 13 Princip funkce webové aplikace 13 PHP 14 Principy tvorby a správy webového serveru a vývojářského počítače 14 Co je nezbytné k instalaci místního vývojářského
VíceAplikace je program určený pro uživatele. Aplikaci je možné rozdělit na části:
Aplikace Aplikace je program určený pro uživatele. Aplikaci je možné rozdělit na části: prezentační vrstva vstup dat, zobrazení výsledků, uživatelské rozhraní, logika uživatelského rozhraní aplikační vrstva
VíceIng. Přemysl Brada, MSc., Ph.D. Ing. Martin Dostal. Katedra informatiky a výpočetní techniky, FAV, ZČU v Plzni
Webové aplikace Ing. Přemysl Brada, MSc., Ph.D. Ing. Martin Dostal Katedra informatiky a výpočetní techniky, FAV, ZČU v Plzni Harmonogram Dopolední blok 9:00 12:30 Ing. Dostal Úvod, XHTML + CSS Ing. Brada,
VíceArchitektura softwarových systémů
Architektura softwarových systémů Ing. Jiří Mlejnek Katedra softwarového inženýrství Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Jiří Mlejnek, 2011 jiri.mlejnek@fit.cvut.cz Softwarové
VíceKlíčová slova: dynamické internetové stránky, HTML, CSS, PHP, SQL, MySQL,
Anotace sady: Dynamické internetové stránky, VY_32_INOVACE_PRG_PHP_01 Klíčová slova: dynamické internetové stránky, HTML, CSS, PHP, SQL, MySQL, Stupeň a typ vzdělávání: gymnaziální vzdělávání, 4. ročník
VíceTechnologie Java Enterprise Edition. Přemek Brada, KIV ZČU 8.6.2011
Technologie Java Enterprise Edition Přemek Brada, KIV ZČU 8.6.2011 Přehled tématu Motivace a úvod Infrastruktura pro velké Java aplikace (Java základní přehled) Části třívrstvé struktury servlety, JSP
VíceSoučasný svět Projekt č. CZ.2.17/3.1.00/32038, podpořený Evropským sociálním fondem v rámci Operačního programu Praha adaptabilita
Aktivní webové stránky Úvod: - statické webové stránky: pevně vytvořený kód HTML uložený na serveru, ke kterému se přistupuje obvykle pomocí protokolu HTTP (HTTPS - zabezpečený). Je možno používat i různé
VíceServer-side technologie pro webové aplikace
Server-side technologie pro webové aplikace PIA 2011/2012 Téma 6 Copyright 2006 Přemysl Brada, Západočeská univerzita Server-side scriptování Cíl dynamické generování webového obsahu/rozhraní integrace
VíceNápověda pro systém ehelpdesk.eu
www.ehelpdesk.eu Nápověda pro systém ehelpdesk.eu Obsah 1. Základní informace o ehelpdesk.eu... 2 1.1 Rychlé použití aplikace ehelpdesk.eu... 2 1.2 Příklady nasazení... 2 2. Příručka pro uživatele ehelpdesk.eu...
VíceAplikační vrstva. Úvod do Php. Ing. Martin Dostal
Aplikační vrstva Úvod do Php Ing. Martin Dostal Co to je PHP? php soubory se nekompilují, interpret je spouští přímo bez překladu php běží na serveru php soubor je.txt soubor obsahující php kód: Zkrácený
VíceOlga Rudikova 2. ročník APIN
Olga Rudikova 2. ročník APIN Redakční (publikační) systém neboli CMS - content management system (systém pro správu obsahu) je software zajišťující správu dokumentů, nejčastěji webového obsahu. (webová
VíceDatabáze II. 1. přednáška. Helena Palovská palovska@vse.cz
Databáze II 1. přednáška Helena Palovská palovska@vse.cz Program přednášky Úvod Třívrstvá architektura a O-R mapování Zabezpečení dat Role a přístupová práva Úvod Co je databáze Mnoho dat Organizovaných
VíceWORKWATCH ON-LINE EVIDENCE PRÁCE A ZAKÁZEK
WORKWATCH ON-LINE EVIDENCE PRÁCE A ZAKÁZEK Systém WorkWatch je určen pro malé a střední firmy, které se zabývají službami nebo zakázkovou výrobou. Zajistí dokonalý přehled o všech zakázkách a jejich rozpracovanosti.
VícePlatební systém XPAY [www.xpay.cz]
Platební systém XPAY [www.xpay.cz] implementace přenosu informace o doručení SMS verze 166 / 1.3.2012 1 Obsah 1 Implementace platebního systému 3 1.1 Nároky platebního systému na klienta 3 1.2 Komunikace
VíceUživatelská příručka pro respondenty
Uživatelská příručka pro respondenty Statistický informační systém Českého statistického úřadu Subsystém DANTE WEB Funkční blok Objednavatel: Český statistický úřad Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 Dodavatel:
VícePHP PHP je skriptovací programovací jazyk dynamických internetových stránek PHP je nezávislý na platformě
PHP PHP původně znamenalo Personal Home Page a vzniklo v roce 1996, od té doby prošlo velkými změnami a nyní tato zkratka znamená Hypertext Preprocessor. PHP je skriptovací programovací jazyk, určený především
VíceSTŘEDNÍ ŠKOLA INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE
STŘEDNÍ ŠKOLA INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE WEBOWÉ STRÁNKY TŘÍD KAMIL POPELKA ZÁVĚREČNÁ MATURITNÍ PRÁCE BRNO 2011 Prohlášení Prohlašuji, že maturitní práce je mým původním autorským dílem, které
VíceObsah. 1.1 Práce se záznamy... 3 1.2 Stránka Dnes... 4. 2.1 Kontakt se zákazníkem... 5
CRM SYSTÉM KORMORÁN UŽIVATELSKÁ PŘÍRUČKA Obsah 1 Základní práce se systémem 3 1.1 Práce se záznamy................................. 3 1.2 Stránka Dnes.................................... 4 1.3 Kalendář......................................
VíceKAPITOLA 3. Architektura aplikací na frameworku Rails. V této kapitole: modely, pohledy, řadiče.
KAPITOLA 3 Architektura aplikací na frameworku Rails V této kapitole: modely, pohledy, řadiče. 58 Část I: Začínáme Jedna ze zajímavých vlastností frameworku Rails spočívá v tom, že klade docela závažná
VíceKurz je rozdělen do čtyř bloků, které je možné absolvovat i samostatně. Podmínkou pro vstup do kurzu je znalost problematiky kurzů předešlých.
Soubor kurzů XHTML, CSS, PHP a MySQL Kurz je rozdělen do čtyř bloků, které je možné absolvovat i samostatně. Podmínkou pro vstup do kurzu je znalost problematiky kurzů předešlých. Jeden blok se skládá
VíceElektronická podpora výuky předmětu Komprese dat
Elektronická podpora výuky předmětu Komprese dat Vojtěch Ouška ouskav1@fel.cvut.cz 19. června 2006 Vojtěch Ouška Elektronická podpora výuky předmětu Komprese dat - 1 /15 Co je to SyVyKod? SyVyKod = Systém
VícePROFI TDi s.r.o. 696 37, Želetice 40 www.profi-tdi.cz info@profi-tdi.cz. Návod k používání systému OTDI.CZ
Návod k používání systému OTDI.CZ Vážený kliente. Děkujeme za projevený zájem o náš on-line systém evidence kontrol, určený speciálně pro účely dozorů staveb. Systém OTDI.CZ nabízí svým uživatelům zejména:
VícePortál Algotech HelpDesk Uživatelský manuál
Portál Algotech HelpDesk Uživatelský manuál Vypracovali: Datum: 14. 9. 2012 Jméno Michal Zeman Jan Košátko Jan Skýpala Funkce IT specialista Project Manager Service Desk Manager Kontakt helpdesk@algotech.cz
Více(Enterprise) JavaBeans. Lekce 7
(Enterprise) JavaBeans Lekce 7 JavaBeans vs. Enterprise JavaBeans (EJB) JavaBeans technologie: jedná se o tzv. komponentní architekturu určenou pro JSE platformu určená pro tvorbu JSE GUI programů pomocí
VíceInformační systém ozdravných pobytů zdravotní pojišťovny
Úvod ní studie @fel.cvut.cz Téma bakalářské práce: Informační systém ozdravných pobytů zdravotní pojišťovny Pokyny pro vypracování: Analyzujte IS ozdravných pobytů dětí a mládeže obecné zdravotní pojišťovny.
VíceServlety a JSP. Petr Adámek, petr.adamek@ibacz.eu
Servlety a JSP Petr Adámek, petr.adamek@ibacz.eu Úvod Rekapitulace vstupních znalostí Standardy Nástroje (Běhové prostředí, nástroje pro vývoj) Servlety JSP JSP značky EL (Expression Language) Internacionalizace
VíceFormy komunikace s knihovnami
Formy komunikace s knihovnami Současné moderní prostředky Jiří Šilha a Jiří Tobiáš, Tritius Solutions a.s., Brno Osnova Základní požadavky na komunikaci s knihovnami Historie komunikace s knihovnami Confluence
VíceWebové stránky fotbalového klubu
Semestrální práce pro X36WWW Webové stránky fotbalového klubu DOKUMENTACE autor: David Komárek 1. Zadání Naprogramujte informační web fotbalového klubu. V klubu jsou registrována dvě mužstva, A mužstvo
VíceÚvod do tvorby internetových aplikací
CVT6 01a Úvod do tvorby internetových aplikací Osnova předmětu (X)HTML a tvorba webu pomocí přímého zápisu kódu Tvorba web designu a skládání stránek z kousků Skriptovací jazyky na webu Návrh software
VíceElektronická komunikace s ČSSZ
Elektronická komunikace s ČSSZ Elektronická komunikace není ani v roce 2017 povinná. Nicméně je dobré být připraven a na elektronickou komunikaci se připravit. Elektronická komunikace v DUNA MZDY se týká
VícePokročilé typové úlohy a scénáře 2006 UOMO 71
Pokročilé typové úlohy a scénáře 2006 UOMO 71 Osnova Interní model typové úlohy Vazby include a extend Provázanost typových úloh na firemní procesy a objekty Nejčastější chyby 2006 UOMO 72 Interní model
Více2012 ET NETERA a.s. Wicket přehled technologie Martin Strejc www.etnetera.cz 5.4.2012
Wicket přehled technologie Martin Strejc www.etnetera.cz 5.4.2012 Osnova přednášky 1. Vznik Wicketu 2. Co Wicket umí a co neumí? 3. Účely užití výhody a nevýhody 4. Rozšiřitelnost Wicketu 5. Srovnání s
VíceHelpDesk. Co je HelpDesk? Komu je aplikace určena? Co vám přinese?
Aktivity Správce IT HelpDesk HelpDesk Co je HelpDesk? HelpDesk je uživatelsky vstřícná webová aplikace, která výrazně usnadňuje firemní komunikaci a plánování úkolů k řešení. Svou přehledností umožňuje
VíceInformační systém pro e-learning manuál
Informační systém pro e-learning manuál Verze 1.00 Úvod Tento dokument popisuje způsob práce s informačním systémem pro elektronické vzdělávání. Systém je určený pro vytvoření elektronického kurzu a jeho
Vícerychlý vývoj webových aplikací nezávislých na platformě Jiří Kosek
rychlý vývoj webových aplikací nezávislých na platformě Jiří Kosek Co je to webová aplikace? příklady virtuální obchodní dům intranetový IS podniku vyhledávací služby aplikace jako každá jiná přístupná
VíceObsah. Zpracoval:
Zpracoval: houzvjir@fel.cvut.cz 03. Modelem řízený vývoj. Doménový (business), konceptuální (analytický) a logický (návrhový) model. Vize projektu. (A7B36SIN) Obsah Modelem řízený vývoj... 2 Cíl MDD, proč
Více1. Distribuce Javy. 2. Vlastnosti J2EE aplikace. 3. Fyzická architektura J2EE aplikace. Distribuce Javy se liší podle jejího zamýšleného použití:
Architektura webové aplikace, funkce jednotlivých vrstev, životní cyklus standardizovaných komponent Java EE, Servlety, JSP, frameworky, návrhové vzory 1. Distribuce Javy Distribuce Javy se liší podle
VíceUživatelský manuál.
Uživatelský manuál www.dpd.cz/objednavkaprepravy Obsah 1 Úvod 1 2 Přihlášení 1 2.1 Nový uživatel, zapomenuté heslo 1 3 Nastavení 2 3.1 Nastavení 2 3.2 Uživatelé 3 3.3 Bankovní účty 4 3.4 Adresář 5 3.4.1
VíceVÝVOJ INTERNETOVÝCH APLIKACÍ - VIA
Metodický list č. 1 Způsob zakončení : Úvod Technologie webových aplikací Protokol HTTP Po zvládnutí tématického celku bude student mít základní přehled o problematice programování internetových (webových)
VíceZáklady databází. O autorech 17 PRVNÍ ČÁST. KAPITOLA 1 Začínáme 19
3 Obsah Novinky v tomto vydání 10 Význam základních principů 11 Výuka principů nezávisle na databázových produktech 12 Klíčové pojmy, kontrolní otázky, cvičení, případové studie a projekty 12 Software,
VíceGTL GENERATOR NÁSTROJ PRO GENEROVÁNÍ OBJEKTŮ OBJEKTY PRO INFORMATICA POWERCENTER. váš partner na cestě od dat k informacím
GTL GENERATOR NÁSTROJ PRO GENEROVÁNÍ OBJEKTŮ OBJEKTY PRO INFORMATICA POWERCENTER váš partner na cestě od dat k informacím globtech spol. s r.o. karlovo náměstí 17 c, praha 2 tel.: +420 221 986 390 info@globtech.cz
Více1. ÚVOD A INFORMACE O APLIKACI -3- 2. PŘÍSTUP DO SYSTÉMU IS LUCI A BEZPEČNOST -4- - 3. PŘÍSTUPOVÁ PRÁVA K SYSTÉMU -5-
MANUÁL K APLIKACI 1 OBSAH: 1. ÚVOD A INFORMACE O APLIKACI -3-2. PŘÍSTUP DO SYSTÉMU IS LUCI A BEZPEČNOST -4- - 3. PŘÍSTUPOVÁ PRÁVA K SYSTÉMU -5-4. HELPDESK ASISTENCE A DŮLEŽITÉ KONTAKTY -6-5. PRŮVODCE OBRAZOVKAMI
VíceIB111 Programování a algoritmizace. Programovací jazyky
IB111 Programování a algoritmizace Programovací jazyky Programovací jazyky Programovací jazyk Prostředek pro zápis algoritmů, jež mohou být provedeny na počítači Program Zápis algoritmu v programovacím
VíceNemocnice. Prvotní analýza a plán projektu
Nemocnice Projekt do předmětu AIS Prvotní analýza a plán projektu Lukáš Pohl, xpohll00, xkosti03 Jan Novák, xnovak79 2009/2010 1 Neformální specifikace FN potřebuje informační systém, který bude obsahovat
VíceRezervační systém Tvorba WWW stránek
2012 Rezervační systém Tvorba WWW stránek Vytvoření rezervačního systému pro rezervaci motokár,ubytování a atrakcí Marek Svoboda Motokáry Motobydlo 30.12.2012 Obsah 1.Základní charakteristika... 3 a) Téma
VíceTvorba podnikových aplikací v jazyce JAVA. Josef Pavlíček KII PEF CZU
Tvorba podnikových aplikací v jazyce JAVA Josef Pavlíček KII PEF CZU J2EE Jedná se o přístup: sadu pravidel, technologií, metod, doporučení jak provádět design, vývoj, nasazení a provozování vícevrstvých
VíceSystém JSR představuje kompletní řešení pro webové stránky malého a středního rozsahu.
Redakční systém JSR Systém pro správu obsahu webových stránek Řešení pro soukromé i firemní webové stránky Systém JSR představuje kompletní řešení pro webové stránky malého a středního rozsahu. Je plně
VíceObsah SLEDOVÁNÍ PRÁCE... 4
Co je nového Obsah SLEDOVÁNÍ PRÁCE...... 4 Konfigurace souboru... 5 Globální konfigurace... 6 Soubory... 6 Projekty... 6 Uživatelské rozhraní... 7 Synchronizace... 7 Typ serveru... 8 Test připojení...
VíceHelpDesk. Uživatelská příručka verze 1.7. duben Dodavatel: MÚZO Praha s.r.o. Politických vězňů Praha 1
HelpDesk Uživatelská příručka verze 1.7 duben 2009 Dodavatel: MÚZO Praha s.r.o. Politických vězňů 15 110 00 Praha 1 Seznam verzí dokumentu Verze Zpracoval Stav Stručný popis změn, dodatků Datum 1. 1.0
VíceHelpDesk. Co je HelpDesk? Komu je aplikace určena? Co vám přinese?
HelpDesk Co je HelpDesk? HelpDesk je uživatelsky vstřícná webová aplikace, která výrazně usnadňuje firemní komunikaci a plánování úkolů k řešení. Svou přehledností umožňuje rychlou orientaci v přidělených
VíceNa vod k nastavenı e-mailu
Na vod k nastavenı e-mailu 1. Návod k nastavení e-mailových schránek na serveru stribrny.net. Do e-mailových schránek lze přistupovat přes webové rozhraní Webmail nebo přes poštovního klienta. Návod popisuje
VíceArtlingua Translation API
Artlingua Translation API Dokumentace Jan Šváb, Artlingua, a.s. 2015 Revize: 2015-09-22 - verze API : v1 Obsah Obsah... 2 Předávání dokumentů k překladu... 3 Implementace klientské aplikace pro Translation
VícePřipravil: Ing. Jiří Lýsek, Ph.D. Verze: 12.2.2015 Webové aplikace
Připravil: Ing. Jiří Lýsek, Ph.D. Verze: 12.2.2015 Webové aplikace Úvod strana 2 Vyučující Ing. Jiří Lýsek, Ph.D. Ing. Oldřich Faldík https://akela.mendelu.cz/~lysek/ https://akela.mendelu.cz/~xfaldik/wa/
VíceWebové rozhraní TELEFONNÍ STYK POD KONTROLOU NÁSTROJ PRO ŘÍZENÍ CHODU CALL CENTRA A ZPRACOVÁNÍ TELEFONNÍCH HOVORŮ. Funkcionalita
TELEFONNÍ STYK POD KONTROLOU NÁSTROJ PRO ŘÍZENÍ CHODU CALL CENTRA A ZPRACOVÁNÍ TELEFONNÍCH HOVORŮ Webové rozhraní Webové rozhraní je určeno k ovládání a konfiguraci komponent SEVIO a k ovládání a konfiguraci
VíceVYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ DATABÁZOVÉ SYSTÉMY ARCHITEKTURA DATABÁZOVÝCH SYSTÉMŮ. Ing. Lukáš OTTE, Ph.D.
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ DATABÁZOVÉ SYSTÉMY ARCHITEKTURA DATABÁZOVÝCH SYSTÉMŮ Ing. Lukáš OTTE, Ph.D. Ostrava 2013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory
VíceTÉMATICKÝ OKRUH Softwarové inženýrství
TÉMATICKÝ OKRUH Softwarové inženýrství Číslo otázky : 24. Otázka : Implementační fáze. Postupy při specifikaci organizace softwarových komponent pomocí UML. Mapování modelů na struktury programovacího
VíceStřední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hořovice
Kód DUM : VY_32_INOVACE_DYN.1.18 Název materiálu: Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup 18 PHP- Základy práce s databází PHP - MySQL DUM naučí žáky postupu při vytvoření, připojení databáze a vytvoření
VíceTechnologie Java. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/
Technologie Java Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/ Trocha historie Java vznikla v roce 1995 jak minimalistický programovací jazyk (211 tříd). Syntaxe vycházela z C/C++. V
VíceDIPL 2. Stručný manuál pro vysokoškolské kvalifikační práce.
DIPL 2 Stručný manuál pro vysokoškolské kvalifikační práce. Obsah STUDENTI VYTVOŘENÍ VOLNÉHO TÉMATU VŠKP VÝBĚR TÉMATU VŠKP Z VOLNÝCH TÉMAT KONTROLA ZADÁNÍ TÉMATU FORMÁLNÍ ÚPRAVA VYPLNĚNÍ ÚDAJŮ ELEKTRONICKÉ
VíceMaturitní otázky z předmětu PROGRAMOVÁNÍ
Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PROGRAMOVÁNÍ 1. Algoritmus a jeho vlastnosti algoritmus a jeho vlastnosti, formy zápisu algoritmu ověřování správnosti
Více8.2 Používání a tvorba databází
8.2 Používání a tvorba databází Slide 1 8.2.1 Základní pojmy z oblasti relačních databází Slide 2 Databáze ~ Evidence lidí peněz věcí... výběry, výpisy, početní úkony Slide 3 Pojmy tabulka, pole, záznam
VíceVypracoval: Antonín Krumnikl Email: antonin.krumnikl@ha-velfamily.cz Mob.: 606 778 713 Tel.: 552 302 362
Vypracoval: Antonín Krumnikl Email: antonin.krumnikl@ha-velfamily.cz Mob.: 606 778 713 Tel.: 552 302 362 Stránka 1 z 21 Obsah 1. Co je systém HELPdesk?... 2 2. Možnosti využití systému HELPdesk:... 2 3.
VíceISPOP 2019 MANUÁL PRO PRÁCI V REGISTRU ODBORNĚ ZPŮSOBILÝCH OSOB
ISPOP 2019 MANUÁL PRO PRÁCI V REGISTRU ODBORNĚ ZPŮSOBILÝCH OSOB Správce výrobce verze 1.0 1 z 24 Obsah 1. Seznam zkratek... 3 2. Přehled změn manuálu... 3 3. Úvod... 4 4. Popis Registru OZO... 5 4.1. Uživatelské
VícePOKYNY K REGISTRACI PROFILU ZADAVATELE
POKYNY K REGISTRACI PROFILU ZADAVATELE Stav ke dni 4. 12. 2012 Obsah: 1 Úvod... 3 1.1 Podmínky provozu... 3 1.2 Pokyny k užívání dokumentu... 3 2 Registrace profilu zadavatele... 4 2.1 Přihlášení uživatele...
VíceVývoj informačních systémů. Přehled témat a úkolů
Vývoj informačních systémů Přehled témat a úkolů Organizace výuky doc. Mgr. Miloš Kudělka, Ph.D. EA 439, +420 597 325 877 homel.vsb.cz/~kud007 milos.kudelka@vsb.cz Přednáška Znalosti Schopnosti Cvičení
VíceTvorba informačních systémů
Tvorba informačních systémů Michal Krátký 1, Miroslav Beneš 1 1 Katedra informatiky VŠB Technická univerzita Ostrava Tvorba informačních systémů, 2005/2006 c 2006 Michal Krátký, Miroslav Beneš Tvorba informačních
VíceÚvod do aplikací internetu a přehled možností při tvorbě webu
CVT6 01a Úvod do aplikací internetu a přehled možností při tvorbě webu Internet a www Internet? Služby www ftp e-mail telnet NetNews konference IM komunikace Chaty Remote Access P2P aplikace Online games
VíceÚvodem 9. Zpětná vazba od čtenářů 10 Zdrojové kódy ke knize 10 Errata 10. Než začneme 11
Obsah Úvodem 9 Zpětná vazba od čtenářů 10 Zdrojové kódy ke knize 10 Errata 10 Kapitola 1 Než začneme 11 Dynamické vs. statické stránky 11 Co je a k čemu slouží PHP 12 Instalace potřebného softwarového
VícePrezentace CRMplus. Téma: CRMplus jako nástroj pro kontrolu a vyhodnocení rozpracovanosti dílů na zakázkách
Prezentace CRMplus Téma: CRMplus jako nástroj pro kontrolu a vyhodnocení rozpracovanosti dílů na zakázkách Obsah prezentace Představení společnosti Technodat Develop, s.r.o. CRMplus základní charakteristika
VíceNástroje a frameworky pro automatizovaný vývoj. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/
Nástroje a frameworky pro automatizovaný vývoj Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/ Proces vývoje webové aplikace Předepsaná adresářová struktura. Kompilace zdrojových kódů.
VíceMBI - technologická realizace modelu
MBI - technologická realizace modelu 22.1.2015 MBI, Management byznys informatiky Snímek 1 Agenda Technická realizace portálu MBI. Cíle a principy technického řešení. 1.Obsah portálu - objekty v hierarchiích,
VíceUživatelský manuál. Aplikace GraphViewer. Vytvořil: Viktor Dlouhý
Uživatelský manuál Aplikace GraphViewer Vytvořil: Viktor Dlouhý Obsah 1. Obecně... 3 2. Co aplikace umí... 3 3. Struktura aplikace... 4 4. Mobilní verze aplikace... 5 5. Vytvoření projektu... 6 6. Části
VíceRoční periodická zpráva projektu
WAK-1F44C-2005-2 WAK System Název projektu: Automatizovaná výměna dat mezi informačními systémy krizového řízení v dopravě s jednotným univerzálním a implementovaným rozhraním založeným na standardu webových
VíceANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů
ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Formát Druh učebního materiálu Druh interaktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0722 III/2 Inovace a
Více3 MOŽNÉ PŘÍSTUPY K TVORBĚ APLIKACÍ NAD SVG DOKUMENTY
3 MOŽNÉ PŘÍSTUPY K TVORBĚ APLIKACÍ NAD SVG DOKUMENTY 3.1 Tenký a tlustý klient Klientské aplikace nad XML dokumenty v prostředí internetu se dají rozdělit na dvě skupiny: tenký klient a tlustý klient.
VíceINFORMAČNÍ SYSTÉMY NA WEBU
INFORMAČNÍ SYSTÉMY NA WEBU Webový informační systém je systém navržený pro provoz v podmínkách Internetu/intranetu, tzn. přístup na takový systém je realizován přes internetový prohlížeč. Použití internetového
VíceDatabázové a informační systémy
Databázové a informační systémy doc. Ing. Miroslav Beneš, Ph.D. katedra informatiky FEI VŠB-TUO A-1007 / 597 324 213 http://www.cs.vsb.cz/benes Miroslav.Benes@vsb.cz Obsah Jak ukládat a efektivně zpracovávat
VíceÚvod. Klíčové vlastnosti. Jednoduchá obsluha
REQUESTOR DATASHEET Úvod Requestor Service Desk poskytuje kompletní řešení pro správu interních i externích požadavků, které přicházejí do organizace libovolnou cestou. Produkt je zaměřen na vytvoření
VíceVývoj informačních systémů. Přehled témat a úkolů
Vývoj informačních systémů Přehled témat a úkolů Organizace výuky doc. Mgr. Miloš Kudělka, Ph.D. EA 439, +420 597 325 877 homel.vsb.cz/~kud007 milos.kudelka@vsb.cz Přednáška Teorie Praxe Cvičení Diskuze
VíceMax Homebanking PS uživatelský manuál rozhraní pro automatické stahování dat
Max Homebanking PS uživatelský manuál rozhraní pro automatické stahování dat Obsah 1 Úvod... 2 2 Nastavení přístupů k rozhraní... 2 2.1 Popis obrazovky... 2 2.1.1 Nastavení datových extraktů z banky...
VíceDELTA - STŘEDNÍ ŠKOLA INFORMATIKY A EKONOMIE, s.r.o. Obor informační technologie AJAX ESHOP. Maturitní projekt. Třída:
DELTA - STŘEDNÍ ŠKOLA INFORMATIKY A EKONOMIE, s.r.o. Obor informační technologie AJAX ESHOP Maturitní projekt Vypracoval: Denis Ptáček Třída: 4B Rok: 2014/2015 Obsah 1. Použité nástroje... 3 1.1 NetBeans
VíceMATURITNÍ OTÁZKY ELEKTROTECHNIKA - POČÍTAČOVÉ SYSTÉMY 2003/2004 PROGRAMOVÉ VYBAVENÍ POČÍTAČŮ
MATURITNÍ OTÁZKY ELEKTROTECHNIKA - POČÍTAČOVÉ SYSTÉMY 2003/2004 PROGRAMOVÉ VYBAVENÍ POČÍTAČŮ 1) PROGRAM, ZDROJOVÝ KÓD, PŘEKLAD PROGRAMU 3 2) HISTORIE TVORBY PROGRAMŮ 3 3) SYNTAXE A SÉMANTIKA 3 4) SPECIFIKACE
VíceUživatelská příručka pro respondenty
Uživatelská příručka pro respondenty Statistický informační systém Českého statistického úřadu Subsystém DANTE WEB Funkční blok Objednavatel: Český statistický úřad Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 Dodavatel:
VíceReportní systém MANTIS
TD-IS s.r.o. Sladkovského 43 32600 Plzeň verze: 1.9 Reportní systém MANTIS http://mantis.td-is.cz 1. Přístup k aplikaci Aplikace MANTIS je čistě internetová aplikace, z čehož vyplívá, že jediný přístup
VíceRESTful API TAMZ 1. Cvičení 11
RESTful API TAMZ 1 Cvičení 11 REST Architektura rozhraní navržená pro distribuované prostředí Pojem REST byl představen v roce 2000 v disertační práci Roye Fieldinga, zkratka z Representional State Transfer
VíceEnvironmentální helpdesk. příručka pro žadatele
Environmentální helpdesk - příručka pro žadatele Historie dokumentu Verze Datum Popis změny Vytvořil 1.0 6. 1. 2012 První verze dokumentu P.Vratný, J.Mikulíková 1.1 7. 1. 2012 Revize dokumentu M. Syrovátková
VíceMicrosoft Windows Server System
Microsoft Windows Server System Uživatelský autentikační systém od společnosti truconnexion komplexně řeší otázku bezpečnosti interních počítačových systémů ebanky, a.s. Přehled Země: Česká republika Odvětví:
VícePlatformy / technologie. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz
Platformy / technologie Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz Které platformy / technologie znáte Java Java Java EE 5 Java EE 6 Pruning, Extensibility Ease of Dev, CDI, JAX-RS Java EE 7! JMS 2, Batch, Concurrency,
VíceWonderware Information Server 4.0 Co je nového
Wonderware Information Server 4.0 Co je nového Pavel Průša Pantek (CS) s.r.o. Strana 2 Úvod Wonderware Information Server je výrobní analytický a reportní informační portál pro publikaci výrobních dat
VíceNápověda pro Service Desk
Nápověda pro Service Desk Service Desk společnosti SUMA s.r.o. je pomocná aplikace sloužící k hlášení chyb, požadavků, dotazů a k jejich následnému řešení za pomocí uživatelů Suma Servis Sector. Doporučený
VíceDatabáze EMS podacích lístků
Databáze EMS podacích lístků Semestrální práce ------------------------------ 1 / 30 Obsah Obsah...2 Obsah...2 Záměr projektu...3 Uživatele...6 Katalog požadavků...7 Use case...8 Konceptuální datový model...9
Více1. Využívání služeb servisního portálu
1. Využívání služeb servisního portálu 1.1. Přístup pro uživatele IS V32 Dne 15.10.2011 jsme na našich stránkách spustili servisní portál pro uživatele Systému Vision 32. Tento portál primárně slouží k
VíceFIO API PLUS. Verze 1.1.1
FIO API PLUS Verze 1.1.1 www.fio.cz Verze 29. 5. 2015 OBSAH: 1 FUNKČNÍ POPIS... 2 2 INSTALACE APLIKACE... 2 3 ZÍSKÁNÍ TOKENU... 2 4 PŘIDÁNÍ ÚČTU / TOKENU DO APLIKACE... 3 5 STAŽENÍ DAT... 3 Periodické
VíceAplikace objednávání svozů
GE MONEY Aplikace objednávání svozů Uživatelská dokumentace IMP spol. s r.o. 14.1.2011 Uživatelská dokumentace k systému pro objednávání a evidenci svozů z poboček GE Money. 1 Přihlášení do aplikace K
Více