Stejnosměrné stroje. Konstrukce ss strojů. Princip činnosti ss stroje. Dynamo
|
|
- Helena Kolářová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Stejnosměrné stroje Konstrukce ss strojů Stejnosměrné stroje jsou stroje točivé, základní rozdělení je tedy na stator a rotor. Stator je oproti předchozím strojům homogenní, magnetický obvod není sestaven z plechů. V kostře stroje válcovitého tvaru (odlitek, svařovaný plech apod.) jsou upevněny ny hlavní póly, na kterých je umístěno budicí vinutí ve tvaru koncentrické cívky. Toto vinutí je napájeno ss proudem. Hlavní póly se skládají z vlastního pólu a pólového nástavce (rozšíření pólu v blízkosti vzd.mezery). U větších strojů bývají v pólových nástavcích vytvořeny drážky rovnoběžné né s osou stroje, ve kterých je umístěno kompenzační vinutí.. Toto vinutí je pak zapojeno do série s kotvou. Mezi hlavními póly se opět u větších strojůů konstruují úzké pomocné póly s koncentrickými cívkami zapojenými opět do série s kotvou. Ve statoru jsou dále umístěny držáky kartáčů s kartáči, které dosedají na komutátor rotoru. Na kostře je připevněna svorkovnice a další běžné konstrukční části stroje (patky, ložiskové štíty atd.). Rotor ss stroje se otáčí v magnetickém poli, magnetický obvod tedy musí být složen z plechů, aby byly omezeny ztráty vířivými proudy. V plechách upevněných ných na hřídeli jsou vytvořeny drážky, v nichž je umístěno ss vinutí. Toto vinutí je rozprostřeno ve smyčkách nebo vlnách podél celého obvodu stroje a každá smyčka (vlna) je spojena s jednou lamelou komutátoru. Vinutí je tedy uzavřeno, nemá začátek a konec. Lamely komutátoru jsou odděleny mikanitovou izolací. Princip činnosti ss stroje Dynamo Dynamo využívá indukčního ního zákona pro pohybující se vodič v mag. poli. Nejjednodušším dynamem může být závit rotující v poli perm.magnetu. Pokud bychom vyvedli konce závitu např. přes kroužky ky (jako rotor AM), získali bychom na kartáčích střídavé napětí přibližně lichoběžníkového průběhu. Toto napětí je tedy třeba usměrnit. V tomto nejjednodušším případě postačí použít pouze jeden kroužek rozdělený na dva půlkroužky ky od sebe odizolované. Kartáče pak dosedají na tento dělený kroužek na průměru. V okamžiku, kdy je výstupní napětí nulové, dosednou kartáče na protější půlkroužky ky a polarita výstupního napětí se nemění. Tento nejjednodušší komutátor - 2 půlkroužky - tedy slouží jako mechanický měnič frekvence usměrňovač. Výstupní napětí je zde pulsující. Dynama proto používají více závitů rozprostřených podél obvodu rotoru a vyvedených na potřebný počet lamel komutátoru. Výstupní napětí pak prakticky nekolísá. 1
2 Motor Motor využívá silových účinků mag.pole na vodič protékaný proudem. Konstrukce motoru je shodná s konstrukcí dynama, jeden stroj může pracovat jak jako dynamo, tak jako motor. Pro vysvětlení principu činnosti motoru využijeme znovu nejjednodušší ss stroj - závit v mag.poli perm.magnetu. Budeme-li nyní naopak napájet závit z cizího zdroje, proudy ve vodičích závitu vytvoří silovou dvojici, která svým momentem začne závitem otáčet. Pokud bychom napájeli závit přes dva kroužky, pootočil by se do roviny kolmé na osu pólů a zastavil by se. Pokud ovšem napájíme závit přes náš jednoduchý komutátor, pak v této poloze dojde ke změně polarity proudu v závitu a po překývnutí vlivem setrvačnosti závitu přes tuto polohu bude moment působit ve stejném smyslu. Závit se bude otáčet. Průběh momentu bude mít opět lichoběžníkový průběh, bude pulzovat. Pokud má stroj více závitů podél obvodu rotoru, pak je průběh momentu prakticky konstantní. Indukované napětí a točivý moment Indukované napětí Pro odvození vztahu pro ind.napětí i momentu stroje existuje exaktní postup využívající zákl.vztahy ze ZAE i úvahy o uspořádání stroje. V našem případě se spokojíme pouze s jakýmsi odhadem vztahů. Pro vodič aktivní délky l pohybující se v mag.poli indukce B rychlostí v platí U i1 = B.l.v U el.strojů je zvykem uvádět tok jednoho pólu Φ namísto indukce ve vzd.mezeře a otáčky n namísto obvodové rychlosti. Ze ZAE je známo, že Φ B (Φ= B.S) a z mechaniky n v (v = π.d.n/60). Proto můžeme psát pro ind.napětí celého stroje U i Φ.n, neboť celkové ind.napětí bude jistě úměrné i velikosti U i1 jednoho vodiče. Pro celkové ind.napětí stroje tedy lze psát místo úměry rovnost U i = C U.Φ.n Konstanta C U závisí pouze na uspořádání konkrétního stroje. Točivý moment Na vodič aktivní délky l, kterým protéká proud I 1, působí v mag.poli o indukci B síla F 1 = B.I 1.l. Závit je tvořen dvěma akt.vodiči na průměru D, kterými protékají stejné proudy opačnými směry. Vznikají tak dvě síly velikosti F 1, které vytvoří moment M 1 = F 1.D. Vzhledem k tomu, že opět platí Φ B, že celk.proud stroje I I 1 (vodiče stroje jsou spojeny do několika paralelních větví), a že výsledný moment stroje je dán součtem momentů jednotlivých závitů, můžeme psát úměrnost M Φ.I, nebo výsledný vztah M = C M. Φ.I Konstanta C M opět závisí na uspořádání konkrétního stroje. Pozn.: Oba odvozené vztahy platí pro oba režimy práce ss stroje, tedy jak pro dynamo tak i pro motor. 2
3 Komutace Komutací nazýváme proces, kdy v komutující cívce dochází ke změně polarity proudu. Průběh komutace si nejprve vysvětlíme na ideálním vinutí, tedy takovém vinutí, které má nulový odpor a nulovou indukčnost. Přejíždí-li kartáč z jedné lamely na druhou, rozhoduje o rozdělení proudu na jednotlivé lamely pouze velikost plochy kartáče, která na lamelu dosedá. Pro průběh proudu v komutující cívce dále předpokládáme, že se obvodová rychlost nemění. Jako výchozí stav zvolme okamžik, kdy kartáč dosedá celou svou plochou na jednu lamelu (1), komutace je ukončena v okamžiku, kdy kartáč dosedá celou plochou na sousední lamelu (2). Šířka kartáče je rovna šířce lamely. Další schémata znázorňují stav, kdy na lamelu (1) dosedá postupně 75%, 50%, 25% plochy kartáče. Poslední schéma odpovídá ukončení komutace sledované cívky. Sledované vinutí má 2 paralelní větve. Proud komutující cívky se lineárně mění z hodnoty I/2 na hodnotu -I/2. Tento průběh lze znázornit v grafu I = f(t). Tento ideální případ pak nazýváme přímková komutace (a). Pokud budeme respektovat, že na rozdělení proudu má vliv i odpor vinutí, kartáčů a přívodních vodičů, dostaneme průběh (nadále již bez důkazů), který se nazývá odporová komutace (b). Tento průběh je ideálem skutečného stroje. Každá cívka má i svou indukčnost, zde je L dokonce zvýšena kvalitním mag.obvodem rotoru. Mění-li se proud v cívce s nenulovou indukčností, pak se v ní indukuje napětí = Toto reaktanční napětí se snaží udržet stávající stav (Lencův zákon), podporuje původní směr a velikost proudu. Jestliže se tedy projeví L cívky, bude proud alespoň zpočátku klesat velmi mírně, k prudkému poklesu proudu na hodnotu -I/2 dojde až na konci komutace. Stroj, který komutuje takovýmto způsobem, nazýváme podkomutovaný stroj (c). Hrana kartáče, která opouští lamelu (1) je pak proudově přetěžována, ale hlavně komutace je ukončena za stavu, kdy u R je největší (di/dt dosahuje nejvyšší hodnoty). Toto napětí prorazí vzdálenost mezi lamelou (1) a kartáčem a komutátor pak jiskří a opaluje se. Náprava tohoto nepříznivého stavu je ve své podstatě velmi jednoduchá. Do komutující cívky je třeba naindukovat napětí o velikosti u R avšak opačné polarity. Lze toho dosáhnout pomocnými (komutačními) póly, které jsou umístěny pravidelně mezi póly hlavními. Aby svým polem zasáhly pouze komutující cívku, jsou úzké. Velikost u R = L.di/dt při konstantní době komutace závisí na velikosti proudu stroje. Účinek pom.pólů musí tedy být úměrný velikosti proudu stroje, proto se jejich vinutí zapojuje do série s kotvou. Vliv pom.pólů se ladí pomocí změny vzd.mezery (mag.nástavce). Pokud by byl účinek pom.pólů příliš velký, hovoříme o překomutovaném stroji (d) opět s negativními důsledky pro komutaci. Reakce kotvy U synchronních strojů byla definována kotva jako část stroje, do které je indukováno napětí. U ss strojů to je rotor. Reakce kotvy tedy znamená vliv proudu rotoru (jeho pole) na celkový mag.tok stroje. Výsledný tok stroje je dán kombinací pole budicího vinutí a pole reakce kotvy. Jednoduchý pohled na tuto problematiku dávají následující obrázky. Na prvním je znázorněno pole bud.pólů, proud kotvy je nulový. Na druhém protéká proud kotvou, hl.póly nejsou buzeny. Zde je třeba si uvědomit, že kartáče určují rovinu, ve které dochází ke změně polarity proudu v drážkách (pomůckou k představě může být představa smyčkového vinutí a směry proudu v jednotlivých stranách cívek). Rotor tedy tvoří cívku, jejíž osa je dána polohou kartáčů na komutátoru. Zde je kolmá na osu hl. pólů. Třetí obrázek naznačuje výsledné pole dané kombinací předešlých. 3
4 Je zřejmé, že dochází k deformaci celkového pole. Na stroji se projeví především dva nepříznivé důsledky tohoto stavu. Původně jsme předpokládali, že kartáče jsou nastaveny tak, aby cívka komutovala v okamžiku, kdy je okamžitá hodnota ind.napětí nulová (viz kap. Princip činnosti). Proto byly kartáče umístěny do geometrické neutrály, se kterou původně splývala i magnetická neutrála, tj.osa kolmá na ind.čáry výsledného pole. Vlivem reakce kotvy dochází k natáčení mag.neutrály ( u D ve směru točení, u M proti směru) a cívky nekomutují při nulovém ind.napětí. Komutátor jiskří, opaluje se. Hustota ind.čar na třetím obrázku udává velikost indukce podél obvodu stroje. Lze odhadnout, že na jedné straně pólu se indukce snížila, na druhé straně zvýšila. Vzhledem k tomu, že mag.charakteristika je vlivem sycení zakřivená, nevyrovná zvýšení indukce na jedné straně její snížení na druhé. Celkový tok se tedy snižuje. Reakce kotvy odbuzuje stroj. Pro snížení nepříznivých vlivů reakce kotvy lze natočit kartáče do mag.neutrály. Tohoto jednoduchého způsobu se používá u malých strojů. Reakce kotvy se totiž mění s velikostí proudu rotoru, natočení kartáčů proto odpovídá pouze jedinému stavu stroje (obvykle jm.zatížení). Dokonalejším způsobem je eliminace pole reakce kotvy v celém prostoru rotoru kompenzačním vinutím, které je umístěno v drážkách pólových nástavců hl.pólů. Toto vinutí má za úkol vytvořit pole o velikosti reakčního s opačnou polaritou a tak reakční pole zrušit. Protože se reakce kotvy mění s velikostí proudu kotvy, je kompenzační vinutí zapojeno do série s kotvou. Charakteristika naprázdno Charakteristiku naprázdno lze naměřit v zapojení dle uvedeného schématu. Měříme obvykle při jm.otáčkách stroje. Protože je část stroje buzena stejnosměrně (stator), vykáže charakteristika remanentní napětí a bude mít 2 větve vlivem hystereze podobně jako u synchronního stroje. Na charakteristice se projeví při vyšších hodnotách budícího proudu i sycení magnetického obvodu. Pozn.: Charakteristika nakrátko se u ss strojů neměří. 4
5 Druhy ss strojů, jejich popis Základní schémata Stejnosměrné stroje se rozlišují podle způsobu napájení budicího vinutí. Stroj s cizím buzením má toto vinutí napájeno s cizího, nezávislého zdroje (cbd, cbm). Stroj derivační má budicí vinutí připojeno paralelně ke kotvě (derd, derm). Stroj sériový má budicí vinutí v sérii s kotvou (serd,serm). Stroj kompaundní má smíšené buzení. Část bud.vinutí je derivační, část je sériová. Pokud se obě vinutí magneticky podporují, hovoříme o kompaundním stroji, pokud pole částí bud.vinutí působí proti sobě, jedná se o protikompaundní stroj (kpd, kpm, pkpd, pkpm). cize buzený stroj derivační stroj sériový stroj kompaundní stroj Dynama U dynam se budeme zajímat o zatěžovací charakteristiku U = f(i) (jak se mění svorkové napětí se zatížením) a možnosti regulace napětí a změny polarity. Napěťovou rovnici, kterou využijeme pro stanovení zatěžovací charakteristiky dynam, lze napsat ve tvaru, který uvádí, že svorkové napětí je dáno indukovaným napětím sníženým o úbytky : U U i ΣR U k U r = svorkové napětí stroje - indukované (vnitřní) napětí - součet odporů v obvodu kotvy (vinutí kotvy, kompenzační vinutí, vinutí pomocných pólů) - úbytek napětí na kartáčích; tento úbytek je v širokém rozsahu proudů konstantní a má hodnotu cca 1,5-3 V - snížení napětí vlivem odbuzení reakcí kotvy Cize buzené dynamo Jestliže budeme uvažovat kompenzovaný stroj a zanedbáme úbytky na kartáčích, přejde napěťová rovnice do tvaru =. Odpory v obvodu kotvy jsou malé, napětí při zátěži klesá jen mírně. Cize buzené dynamo se chová jako tvrdý napěťový zdroj. Napětí klesá lineárně s proudem, pouze při velkých proudech se může projevit reakce kotvy výraznějším poklesem napětí. Regulaci napětí lze provádět změnou budicího proudu (moná je i změna otáček). Polaritu napětí lze změnit změnou polarity budicího proudu nebo změnou smyslu otáčení stroje. Zkrat je vzhledem k tvrdosti zdroje nebezpečný, může dynamo poškodit. Derivační dynamo Derivační dynamo má budicí vinutí připojené paralelně ke kotvě. Velikost budicího proudu je dána podle Ohmova zákona velikostí napětí na kotvě a naopak, velikost napětí na kotvě je dána velikostí budicího proudu podle charakteristiky naprázdno. Pro tyto 2 paralelní větve tedy platí : 1. U o = R b. I b (obvod bud.vinutí) 2. U o = f(i b ) (kotva char.naprázdno) Obě rovnice musí platit zároveň. 5
6 Grafické řešení (za předpokladu U rem = 0) : 1.rovnice představuje lineární vztah mezi U o a I b, 2.rovnice je charakteristika naprázdno stroje. Řešením rovnic je průsečík charakteristik. V případě odporu o velikosti R b2 se tedy dynamo nabudí na napětí U o1 při budicím proudu I b1. Zvýšíme-li odpor v obvodu budicího vinutí na velikost R b1, dynamo se vůbec nenabudí! Existuje tedy odpor, při kterém se dynamo právě nabudí, tento odpor se nazývá kritický odpor R k. Napětí derivačního dynama lze regulovat velikostí odporu R b od zakřivení charakteristiky do U n, což odpovídá reg.rozsahu cca %. Reg.rozsah lze zvýšit tzv.stabilizačními zářezy v mag.obvodu pólů. Těmito zářezy se vytvoří úzké a krátké můstky v mag.obvodu, které se nasytí již při malém I b a způsobí zlom na charakteristice naprázdno při malém napětí. Regulační rozsah se tedy zvětší na cca % U n. Průběh zatěžovací charakteristiky lze odhadnout z úvahy, že při zatížení poklesne svorkové napětí, tím se sníží budicí proud a následně i indukované napětí a tak dojde k dalšímu poklesu svorkového napětí. Charakteristika bude tedy měkčí než u cize buzeného dynama a u vyšších proudů kotvy dojde dokonce k lavinovitému poklesu svorkového napětí a charakteristika změní sklon. Proud nakrátko je velmi malý, menší než jmenovitý proud, je dán pouze remanentním napětím. Činnost derivačního dynama není možná bez remanentního pole, které působí ve směru budicího pole. Pokud se dynamo po roztočení nenabudí, je možnou příčinou nesprávná polarita budicího vinutí. Změna polarity je možná změnou polarity budicího vinutí se současnou změnou smyslu otáčení dynama. Sériové dynamo Budicí proud je proudem kotvy. Ve stavu naprázdno má na svorkách remanentní napětí, které se zatížením stoupá. Při velkých proudech se charakteristika zakřiví vlivem úbytků na odporech kotvy a vlivem odsycení stroje reakcí kotvy. Průběh charakteristiky je pro praxi nevhodný, sériové dynamo se nepoužívá. 6
7 Kompaudní dynamo Kompaudní dynama mají na hlavních pólech dvojí buzení. Jedno je buď cizí, nebo častěji derivační a druhé sériové, zapojené tak, že podporuje první vinutí. Sériové vinutí zvyšuje indukované napětí stroje tak, aby vyrovnávalo úbytky napětí. Získáme tak téměř absolutně tvrdý napěťový zdroj. Protikompaudní dynama mají sériové vinutí zapojeno tak, aby působilo proti cizímu nebo derivačnímu buzení. Výsledkem je rychlejší pokles napětí se zátěží a tedy měkčí charakteristika, která se (vzdáleně) blíží charakteristice proudového zdroje. Protikompaudní dynama se používala jako svařovací agregáty. Porovnání zatěžovacích charakteristik : Motory Pro zhodnocení jednotlivých motorů se budeme zajímat především o momentovou charakteristiku M = f (n). Záměnou os momentové charakteristiky vznikne rychlostní charakteristika n = f (M), popř. ω = f(m). V teorii el.strojů se častěji používá momentová charakteristika, v teorii pohonů je pak zvykem používat charakteristiku rychlostní. Přechod k momentové (rychlostní) charakteristice tvoří zatěžovací charakteristika M = f(i). Pro kvalifikované odhady těchto průběhů (po zanedbání některých veličin) budeme používat především vztahy pro moment =, pro indukované napětí =, a napěťovou rovnici motoru = ( + ), která tvrdí, že indukované (vnitřní) napětí motoru je dáno svorkovým napětím sníženým o úbytky. Fiktivní napětí U r je na pravé straně vztahu s kladným znaménkem, protože představuje snížení indukovaného napětí (na levé straně vztahu bude mít znaménko záporné). Cize buzený motor Předpokládejme I b = konst. (nemění se tok) a zanedbejme úbytek na kartáčích a reakci kotvy. Potom po dosazení za indukované napětí v napěťové rovnici dostaneme =, a po vyjádření otáček = První člen na pravé straně je konstantní, má rozměr otáček a motor se tak bude (teoreticky) otáčet při I = 0. Tento člen představuje tedy otáčky naprázdno. Druhý člen závisí lineárně na proudu a vzhledem k malé velikosti způsobí jen mírný pokles otáček při zatížení. = ( ) Pokud vyjádříme proud ze vztahu pro moment a dosadíme ho do zatěžovací charakteristiky, dostaneme podobný vztah mezi otáčkami a momentem = ( ), který vypovídá, že se otáčky se zvyšováním momentu mění jen mírně. Záměnou os získáme momentovou charakteristiku. 7
8 Cize buzený motor má tvrdou charakteristiku, otáčky se zatížením téměř nemění. Regulaci rychlosti lze provádět napětím a tokem (budicím proudem). Při regulaci napětím se mění jen hodnota otáček naprázdno, sklon charakteristik zůstává stejný (druhý člen ve vztahu pro otáčky není svorkovým napětím ovlivněn). Při regulaci tokem se mění oba členy ve vztahu. Při snížení toku se zvýší otáčky naprázdno a pokles otáček se zátěží bude strmější, stroj bude měkčí, a naopak (tok je v obou členech ve jmenovateli). Pozor! Při přerušení buzení se značně sníží tok na hodnotu remanence, otáčky stroje tedy mohou dosáhnout nebezpečných hodnot! Stejnosměrný motor se nesmí připojit na zdroj napětí bez předchozího nabuzení! Derivační motor Předpokládáme-li konstantní svorkové napětí, pak se při zatížení nemění ani budicí proud a tok stroje. Charakteristiky stroje jsou potom shodné s cize buzeným motorem. Pouze při regulaci napětím je třeba brát v úvahu, že se změnou svorkového napětí se změní i budicí proud. Sériový motor Budicí proud je zatěžovacím proudem stroje. Pro první odhad průběhu zatěžovací charakteristiky zanedbáme úbytky v obvodu kotvy a položíme indukované napětí rovné svorkovému, a dále budeme předpokládat lineární závislost mezi tokem a budicím proudem, tedy lineární charakteristiku naprázdno : = = = =, po dosazení =, a po vyjádření otáček = = Otáčky hyperbolicky klesají se zatížením. Do odvozeného vztahu lze zavést moment pomocí vztahu = =. Opět získáme hyperbolickou funkci = = Tyto teoretické průběhy jsou naznačeny v grafech čárkovaně, asymptoticky se blíží u obou os nekonečným hodnotám. V praxi se u motoru projeví především úbytky napětí a mechanické ztráty. Stroj má ve stavu nakrátko konečný moment M záb a odebírá ze sítě proud I k, ve stavu naprázdno se pak ustálí na konečných otáčkách n o při proudu I o. Otáčky naprázdno n o mohou dosáhnout nebezpečně vysokých hodnot, protože je stroj odbuzen, sériový motor se nesmí provozovat bez zátěže na hřídeli! Sériový motor má měkkou charakteristiku, která je vhodná především v trakci, kde při rozjezdu vozidla vyžadujeme vysoký záběrný moment, a po rozjezdu na udržení rychlosti postačuje malý moment. 8
9 Kompaundní motor Kompaundní motor má opět 2 vinutí, obvykle derivační a sériové. Dominantním vinutím je vinutí sériové, derivační buzení působí ve stejném smyslu a jeho tok je nezávislý na zatížení, proto omezí otáčky ve stavu naprázdno. Výjimečně se konstruuje (proti)kompaundní motor tak, že základní vinutí je derivační a sériové vinutí mírně odbuzuje stroj a tím vyrovnává pokles otáček. Při menším buzení je však motor méně stabilní, proto se toto řešení používá jen zřídka. Spouštění S výjimkou malých strojů nelze stejnosměrné motory přímo připojit na síť, došlo by k velkému proudovému rázu. Platí totiž = => =. Na začátku rozběhu je U i = 0, záběrný proud je dán jen svorkovým napětím a odpory v obvodu kotvy, které jsou malé. Na začátku rozběhu se proto musí buď snížit svorkové napětí nebo předřadit odporový spouštěč. Při připojení motoru na síť je třeba zároveň zajistit nabuzení stroje, aby se motor nerozeběhl do příliš vysokých otáček. Ward Leonardova skupina Harry Ward Leonard (8. února února 1915) byl elektrotechnik a vynálezce, jehož třicetileté působení spadalo do přelomu 19. století a 20. století. Byl držitelem více než stovky patentů v oblasti distribuce elektřiny, řídících systémů a příslušných zařízení. Jeho nejznámějším vynálezem je Ward Leonardovo soustrojí.. Soustrojí slouží k regulaci otáček motoru (3). Pohon (1) pracuje s konstantními otáčkami a je mechanicky spojen společnou hřídelí s dynamem (2). Kotva (rotor) dynama je elektricky propojena přímo s kotvou ss motoru (3), touto smyčkou obvykle protéká velký elektrický proud. Stejnosměrný motor dále pohání příslušné zařízení. K pohonu bývá obvykle připojen ještě budič, pokud není buzení napájeno jinak - např. z rozvodné sítě. Při rozběhu pohonu je buzení statoru dynama nastaveno na minimum, buzení statoru ss motoru je připojeno, smyčkou mezi kotvou dynama a motoru neprotéká žadný proud, protože v dynamu neexistuje vnější magnetické pole. Po dosažení provozních otáček pohonu a dynama začne obsluha zvyšovat budící proud dynama, tím se na kotvě dynama začne indukovat napětí (U) a ss motor se rozběhne až do požadovaných otáček. Při plném nabuzení dynama je možno dále zvyšovat otáčky motoru částečným odbuzením motoru Změnou buzení dynama nebo ss motoru tak lze snadno plynule měnit otáčky motoru. Regulace buzení bývá obvykle odporová. Při konstantním buzení ss motoru a zvyšování buzení dynama se zvyšuje výkon a moment zůstává konstantní, tím se zvyšují otáčky oblast a. Při odbuzování ss motoru zůstává konstantní výkon, ale klesá moment a zvyšují se otáčky oblast b. Kontrolní otázky 1. Konstrukce ss stroje (rotor stator, mag.obvod vinutí) 2. Princip činnosti dynama a motoru 3. Vztahy pro indukované napětí a moment 4. Problematika komutace definice, komutace přímková, odporová, podkomutovaný stroj, působení pomocných pólů, překomutovaný stroj 5. Cize buzené dynamo - zatěžovací charakteristika, možnosti regulace, změna polarity 6. Derivační dynamo problematika nabuzení dynama, zatěžovací charakteristika, stabilizační zářezy 7. Sériové dynamo, kompaundní dynamo zat.charakteristiky 8. Cize buzený motor zatěžovací a momentová charakteristika, řízení rychlosti, změna smyslu otáček. Derivační motor. 9. Sériový motor charakteristiky. 10. Kompaundní motor charakteristiky. 11. Ward Leonardova skupina rozběh, řízení rychlosti. 9
Stejnosměrné stroje Konstrukce
Stejnosměrné stroje Konstrukce 1. Stator část stroje, která se neotáčí, pevně spojená s kostrou může být z plného materiálu nebo složen z plechů (v případě napájení např. usměrněným napětím) na statoru
VíceStejnosměrné generátory dynama. 1. Princip činnosti
Stejnosměrné generátory dynama 1. Princip činnosti stator dynama vytváří budící magnetické pole v tomto poli se otáčí vinutí rotoru s jedním závitem v závitech rotoru se indukuje napětí změnou velikosti
VíceZáklady elektrotechniky
Základy elektrotechniky Přednáška Stejnosměrné stroje 1 Konstrukční uspořádání stejnosměrného stroje 1 - hlavní póly 5 - vinutí rotoru 2 - magnetický obvod statoru 6 - drážky rotoru 3 - pomocné póly 7
VíceELEKTRICKÉ STROJE - POHONY
ELEKTRICKÉ STROJE - POHONY Ing. Petr VAVŘIŇÁK 2013 1.5.2 DERIVAČNÍ MOTOR SCHÉMA ZAPOJENÍ 1.5.2 DERIVAČNÍ MOTOR PRINCIP ČINNOSTI Po připojení zdroje stejnosměrného napětí na svorky motoru začne procházet
VíceVítězslav Stýskala TÉMA 1. Oddíly 1-3. Sylabus tématu
Stýskala, 2002 L e k c e z e l e k t r o t e c h n i k y Vítězslav Stýskala TÉMA 1 Oddíly 1-3 Sylabus tématu 1. Zařazení a rozdělení DC strojů dle ČSN EN 2. Základní zákony, idukovaná ems, podmínky, vztahy
VíceKonstrukce stejnosměrného stroje
Stejnosměrné stroje Konstrukce stejnosměrného stroje póly pól. nástavce stator rotor s vinutím v drážkách geometrická neutrála konstantní vzduchová mezera δ budicí vinutí magnetická osa stejnosměrný budicí
Více1 OBSAH 2 STEJNOSMĚRNÝ MOTOR. 2.1 Princip
1 OBSAH 2 STEJNOSMĚRNÝ MOTOR...1 2.1 Princip...1 2.2 Běžný komutátorový stroj buzený magnety...3 2.3 Komutátorový stroj cize buzený...3 2.4 Motor se sériovým buzením...3 2.5 Derivační elektromotor...3
VíceUrčeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, druhý ročník, konstrukce a princip činnosti stejnosměrných strojů
Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, druhý ročník, konstrukce a princip činnosti stejnosměrných strojů Pracovní list - příklad vytvořil: Ing. Lubomír Kořínek Období vytvoření VM:
Více3. Komutátorové motory na střídavý proud... 29 3.1. Rozdělení střídavých komutátorových motorů... 29 3.2. Konstrukce jednofázových komutátorových
ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ 5 KOMUTÁTOROVÉ STROJE MĚNIČE JIŘÍ LIBRA UČEBNÍ TEXTY PRO VÝUKU ELEKTROTECHNICKÝCH OBORŮ 1 Obsah 1. Úvod k elektrickým strojům... 4 2. Stejnosměrné stroje... 5 2.1. Úvod ke stejnosměrným
VíceElektrické stroje. Jejich použití v automobilech. Použité podklady: Doc. Ing. Pavel Rydlo, Ph.D., TU Liberec
Elektrické stroje Jejich použití v automobilech Použité podklady: Doc. Ing. Pavel Rydlo, Ph.D., TU Liberec Stejnosměrné motory (konstrukční uspořádání motoru s cizím buzením) Pozor! Počet pólů nemá vliv
VíceUrčeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, druhý ročník, rozdělení stejnosměrných strojů a jejich vlastnosti
Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, druhý ročník, rozdělení stejnosměrných strojů a jejich vlastnosti Pracovní list - příklad vytvořil: Ing. Lubomír Kořínek Období vytvoření VM:
VíceStejnosměrný generátor DYNAMO
Stejnosměrný generátor DYNAMO Cíle cvičení: Naučit se - stavba stejnosměrných strojů hlavní části, - svorkovnice, - schématické značky, - náhradní schéma zdroje napětí, - vnitřní indukované napětí, - magnetizační
VíceOsnova kurzu. Elektrické stroje 2. Úvodní informace; zopakování nejdůležitějších vztahů Základy teorie elektrických obvodů 3
Osnova kurzu 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10) 11) 12) 13) Úvodní informace; zopakování nejdůležitějších vztahů Základy teorie elektrických obvodů 1 Základy teorie elektrických obvodů 2 Základy teorie elektrických
VíceUrčeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, druhý ročník, synchronní stroje. Pracovní list - příklad vytvořil: Ing.
Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, druhý ročník, synchronní stroje Pracovní list - příklad vytvořil: Ing. Lubomír Kořínek Období vytvoření VM: září 2013 Klíčová slova: synchronní
VíceUrčeno pro studenty kombinované formy FS, předmětu Elektrotechnika II. Vítězslav Stýskala, Jan Dudek únor Elektrické stroje
Stýskala, 2002 L e k c e z e l e k t r o t e c h n i k y Určeno pro studenty kombinované formy FS, předmětu Elektrotechnika II Vítězslav Stýskala, Jan Dudek únor 2007 Elektrické stroje jsou zařízení, která
VícePROTOKOL O LABORATORNÍM CVIČENÍ - AUTOMATIZACE
STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH, DUKELSKÁ 13 PROTOKOL O LABORATORNÍM CVIČENÍ - AUTOMATIZACE Provedl: Tomáš PRŮCHA Datum: 17. 4. 2009 Číslo: Kontroloval: Datum: 5 Pořadové číslo žáka: 24
VíceZáklady elektrotechniky
Základy elektrotechniky Přednáška Asynchronní motory 1 Elektrické stroje Elektrické stroje jsou vždy měniče energie jejichž rozdělení a provedení je závislé na: druhu použitého proudu a výstupní formě
VíceAsynchronní stroje. Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TUO. Ing. Tomáš Mlčák, Ph.D. Katedra elektrotechniky.
Asynchronní stroje Ing. Tomáš Mlčák, Ph.D. Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TUO Katedra elektrotechniky www.fei.vsb.cz/kat452 PEZ I Stýskala, 2002 ASYNCHRONNÍ STROJE Obecně Asynchronní stroj (AS)
VíceMOTORU S CIZÍM BUZENÍM
Stejnosměrný motor Cíle cvičení: Naučit se - zapojení motoru s cizím buzením - postup při spouštění - reverzace chodu - vliv napětí na rychlost otáčení - vliv buzení na rychlost otáčení - vliv spouštěcího
Víceprincip činnosti synchronních motorů (generátoru), paralelní provoz synchronních generátorů, kompenzace sítě synchronním generátorem,
1 SYNCHRONNÍ INDUKČNÍ STROJE 1.1 Synchronní generátor V této kapitole se dozvíte: princip činnosti synchronních motorů (generátoru), paralelní provoz synchronních generátorů, kompenzace sítě synchronním
VíceSynchronní stroj je točivý elektrický stroj na střídavý proud. Otáčky stroje jsou synchronní vůči točivému magnetickému poli.
Synchronní stroje Rozvoj synchronních strojů byl dán zavedením střídavé soustavy. V počátku se používaly zejména synchronní generátory (alternátory), které slouží pro výrobu trojfázového střídavého proudu.
VíceElektrické výkonové členy Synchronní stroje
Elektrické výkonové členy prof. Ing. Jaroslav Nosek, CSc. EVC 7 Projekt ESF CZ.1.07/2.2.00/28.0050 Modernizace didaktických metod a inovace výuky. Tato prezentace představuje učební pomůcku a průvodce
VíceEle 1 Synchronní stroje, rozdělení, význam, princip činnosti
Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: ELEKTROTECHNIKA PRVNÍ ZDENĚK KOVAL 31. 1. 2014 Název zpracovaného celku: Ele 1 Synchronní stroje, rozdělení, význam, princip činnosti 10. SYNCHRONNÍ STROJE Synchronní
VíceUrčeno pro posluchače bakalářských studijních programů FS
SYNCHRONNÍ STROJE Určeno pro posluchače bakalářských studijních programů FS Obsah Význam a použití 1. Konstrukce synchronních strojů 2. Princip činnosti synchronního generátoru 3. Paralelní chod synchronního
VíceDoc. Ing. Stanislav Kocman, Ph.D , Ostrava
9. TOČIV IVÉ ELEKTRICKÉ STROJE Doc. Ing. Stanislav Kocman, Ph.D. 2. 2. 2009, Ostrava Stýskala, 2002 DC stroje Osnova přednp ednášky Princip činnosti DC generátoru Konstrukční provedení DC strojů Typy DC
Vícesběrací kroužky, 8) hřídel. se střídavý elektrický proud odebírá a vede
ELEKTRICKÉ STROJE Mechanickou energii na energii elektrickou přeměňují elektrické generátory. Generátory jsou elektrické točivé stroje, které pracují na základě elektromagnetické indukce. Mohou být synchronní,
VíceOsnova kurzu. Elektrické stroje 2. Úvodní informace; zopakování nejdůležitějších vztahů Základy teorie elektrických obvodů 3
Osnova kurzu 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 1) 11) 12) 13) Úvodní informace; zopakování nejdůležitějších vztahů Základy teorie elektrických obvodů 1 Základy teorie elektrických obvodů 2 Základy teorie elektrických
Více1 STEJNOSMĚRNÉ STROJE
1 STEJNOSMĚRNÉ STROJE V této kapitole se dozvíte: princip činnosti stejnosměrného generátoru, jakou významnou roli hraje komutátor, jak pracuje generátor s cizím buzení, jak pracuje derivační generátor,
VíceELEKTRICKÉ STROJE Ing. Eva Navrátilová
STŘEDNÍ ŠKOLA, HAVÍŘOV-ŠUMBARK, SÝKOROVA 1/613 příspěvková organizace ELEKTRICKÉ STROJE Ing. Eva Navrátilová Elektrické stroje uskutečňují přeměnu mechanické energie na elektrickou, elektrické energie
VíceZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ Katedra elektromechaniky a výkonové elektroniky BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Stejnosměrný stroj vedoucí práce: Ing. Jiří Srb 2012 autor: Kateřina Hulcová Anotace
VíceIntegrovaná střední škola, Sokolnice 496
Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: V/2 - Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných
VíceZÁKLADY ELEKTROTECHNIKY
ZÁKLADY ELEKTROTECHNIKY 1) Který zákon upravuje poměry v jednoduchém elektrickém obvodu o napětí, proudu a odporu: Ohmův zákon, ze kterého vyplívá, že proud je přímo úměrný napětí a nepřímo úměrný odporu.
VíceEle 1 asynchronní stroje, rozdělení, princip činnosti, trojfázový a jednofázový asynchronní motor
Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: ELEKTROTECHNIKA PRVNÍ ZDENĚK KOVAL Název zpracovaného celku: 19. 12. 2013 Ele 1 asynchronní stroje, rozdělení, princip činnosti, trojfázový a jednofázový asynchronní motor
VíceSkalární řízení asynchronních motorů
Vlastnosti pohonů s rekvenčním řízením asynchronních motorů Frekvenčním řízením střídavých motorů lze v současné době docílit téměř vlastností stejnosměrných regulačních pohonů a lze očekávat ještě další
VíceÚvod. Rozdělení podle toku energie: Rozdělení podle počtu fází: Rozdělení podle konstrukce rotoru: Rozdělení podle pohybu motoru:
Indukční stroje 1 konstrukce Úvod Indukční stroj je nejpoužívanější a nejrozšířenější elektrický točivý stroj a jeho význam neustále roste (postupná náhrada stejnosměrných strojů). Rozdělení podle toku
VíceElektro-motor. Asynchronní Synchronní Ostatní DC motory. Vinutý rotor. PM rotor. Synchron C
26. března 2015 1 Elektro-motor AC DC Asynchronní Synchronní Ostatní DC motory AC brushed Univerzální Vícefázové Jednofázové Sinusové Krokové Brushless Reluktanční Klecový stroj Trvale připojeny C Pomocná
VíceElektro-motor. Asynchronní Synchronní Ostatní DC motory. Vinutý rotor. PM rotor. Synchron C
5. října 2015 1 Elektro-motor AC DC Asynchronní Synchronní Ostatní DC motory AC brushed Univerzální Vícefázové Jednofázové Sinusové Krokové Brushless Reluktanční Klecový stroj Trvale připojeny C Pomocná
VíceIntegrovaná střední škola, Sokolnice 496
Název projektu: Moderní škola Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: V/2 - Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných
Více1.1 Princip činnosti el. strojů 1.2 Základy stavby el. strojů
Elektrické stroje 1. Základní pojmy 2. Rozdělení elektrických strojů 1.1 Princip činnosti el. strojů 1.2 Základy stavby el. strojů 2.1 Transformátory 2.2 Asynchronní motory 2.3 Stejnosměrné generátory
VíceELEKTRICKÉ STROJE ÚVOD
ELEKTRICKÉ STROJE ÚVOD URČENO PRO STUDENTY BAKALÁŘSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMŮ NA FBI OBSAH: 1. Úvod teoretický rozbor dějů 2. Elektrické stroje točivé (EST) 3. Provedení a označování elektrických strojů
VíceSynchronní stroje. Φ f. n 1. I f. tlumicí (rozběhové) vinutí
Synchronní stroje Synchronní stroje n 1 Φ f n 1 Φ f I f I f I f tlumicí (rozběhové) vinutí Stator: jako u asynchronního stroje ( 3 fáz vinutí, vytvářející kruhové pole ) n 1 = 60.f 1 / p Rotor: I f ss.
VíceMěření charakteristik DC motoru s cizím buzením (MCB) pokyny k měření
Měření charakteristik DC motoru s cizím buzením (MCB) pokyny k měření Laboratorní cvičení č. V-2 Zadání: 1. Seznamte se s rozdílem mezi sériovým a derivačním buzením. 2. Seznamte se se schématem obvodů
Více1 JEDNOFÁZOVÝ INDUKČNÍ MOTOR
1 JEDNOFÁZOVÝ INDUKČNÍ MOTOR V této kapitole se dozvíte: jak pracují jednofázové indukční motory a jakým způsobem se u různých typů vytváří točivé elektromagnetické pole, jak se vypočítají otáčky jednofázových
Více1. Pracovníci poučení dle 4 Vyhlášky 50/1978 (1bod):
1. Pracovníci poučení dle 4 Vyhlášky 50/1978 (1bod): a. Mohou pracovat na částech elektrických zařízení nn bez napětí, v blízkosti nekrytých pod napětím ve vzdálenosti větší než 1m s dohledem, na částech
VíceZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ Katedra elektromechaniky a výkonové elektroniky BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Stejnosměrný stroj vedoucí práce: Ing. Jiří Srb 2013 autor: Kateřina Hulcová Anotace
VícePohony šicích strojů
Pohony šicích strojů Obrázek 1:Motor šicího stroje Charakteristika Podle druhu použitého pohonu lze rozdělit šicí stroje na stroje a pohonem: ručním, nožním, elektrickým pohonem. Motor šicího stroje se
VíceVýukové texty. pro předmět. Automatické řízení výrobní techniky (KKS/ARVT) na téma
Výukové texty pro předmět Automatické řízení výrobní techniky (KKS/ARVT) na téma Tvorba grafické vizualizace principu DC motoru a DC servomotoru Autor: Doc. Ing. Josef Formánek, Ph.D. Tvorba grafické vizualizace
VíceZáklady elektrotechniky 2 (21ZEL2) Přednáška 1
Základy elektrotechniky 2 (21ZEL2) Přednáška 1 Úvod Základy elektrotechniky 2 hodinová dotace: 2+2 (př. + cv.) zakončení: zápočet, zkouška cvičení: převážně laboratorní informace o předmětu, kontakty na
VíceElektrický výkon v obvodu se střídavým proudem. Účinnost, účinník, činný a jalový proud
Elektrický výkon v obvodu se střídavým proudem Účinnost, účinník, činný a jalový proud U obvodu s odporem je U a I ve fázi. Za předpokladu, že se rovnají hodnoty U,I : 1. U(efektivní)= U(stejnosměrnému)
VíceLABORATORNÍ PROTOKOL Z PŘEDMĚTU SILNOPROUDÁ ELEKTROTECHNIKA
LABORATORNÍ PROTOKOL Z PŘEDMĚTU SILNOPROUDÁ ELEKTROTECHNIKA Transformátor Měření zatěžovací a převodní charakteristiky. Zadání. Změřte zatěžovací charakteristiku transformátoru a graficky znázorněte závislost
VíceAS jako asynchronní generátor má Výkonový ýštítek stroje ojedinělé použití, jako typický je použití ve větrných elektrárnách, apod.
Asynchronní stroje Ing. Tomáš Mlčák, Ph.D. Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TUO Katedra elektrotechniky www.fei.vsb.cz fei.vsb.cz/kat452 TZB III Fakulta stavební Stýskala, 2002 ASYNCHRONNÍ STROJE
VíceTransformátory. Teorie - přehled
Transformátory Teorie - přehled Transformátory...... jsou elektrické stroje, které mění napětí při přenosu elektrické energie při stejné frekvenci. Používají se především při rozvodu elektrické energie.
VíceTématické okruhy teoretických zkoušek Part 66 1 Modul 3 Základy elektrotechniky
Tématické okruhy teoretických zkoušek Part 66 1 3.1 Teorie elektronu 1 1 1 Struktura a rozložení elektrických nábojů uvnitř: atomů, molekul, iontů, sloučenin; Molekulární struktura vodičů, polovodičů a
VícePrincip funkce stejnosměrného stroje
Princip funkce stejnosměrného stroje stator vytváří konstantní magnetický tok Φ B, který protéká rotorem a) motor: do rotoru je přiváděn přes komutátor proud na rotoru je více vinutí, komutátor připojená
VíceUVSSR, ODBOR ELEKTROTECHNIKY LABORATORNÍ CVIČENÍ ELEKTROTECHNIKA A ELEKTRONIKA
Jméno: Vilem Skarolek Akademický rok: 2009/2010 Ročník: UVSSR, ODBOR ELEKTROTECHNIKY LABORATORNÍ CVIČENÍ ELEKTROTECHNIKA A ELEKTRONIKA 3. Semestr: 2. Datum měření: 12. 04. 2010 Datum odevzdání: 19. 4.
Více20ZEKT: přednáška č. 10. Elektrické zdroje a stroje: výpočetní příklady
20ZEKT: přednáška č. 10 Elektrické zdroje a stroje: výpočetní příklady Napětí naprázdno, proud nakrátko, vnitřní odpor zdroje Théveninův teorém Magnetické obvody Netočivé stroje - transformátory Točivé
VíceZÁKLADY ELEKTROTECHNIKY pro OPT
ZÁKLADY ELEKTROTECHNIKY pro OPT Přednáška Rozsah předmětu: 24+24 z, zk 1 Literatura: [1] Uhlíř a kol.: Elektrické obvody a elektronika, FS ČVUT, 2007 [2] Pokorný a kol.: Elektrotechnika I., TF ČZU, 2003
VícePŘÍLOHA A. ÚSTAV VÝKONOVÉ ELEKTROTECHNIKY A ELEKTRONIKY Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií 72 Vysoké učení technické v Brně
Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií 72 Vysoké učení technické v Brně PŘÍLOHA A Obrázek 1-A Rozměrový výkres - řez stroje Označení Název rozměru D kex Vnější průměr kostry D kvn Vnitřní
VíceISŠT Mělník. Integrovaná střední škola technická Mělník, K učilišti 2566, 276 01 Mělník Ing.František Moravec
ISŠT Mělník Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_H.3.04 Integrovaná střední škola technická Mělník, K učilišti 2566,
VícePříloha 3 Určení parametrů synchronního generátoru [7]
Příloha 3 Určení parametrů synchronního generátoru [7] Příloha 3.1 Měření charakteristiky naprázdno a nakrátko synchronního stroje Měření naprázdno: Teoretický rozbor: při měření naprázdno je zjišťována
VíceSYNCHRONNÍ STROJE. Konstrukce stroje, princip činnosti
SYNCHRONNÍ STROJE Konstrukce stroje, princip činnosti Synchronní stroj řazen do strojů točivých jehož kmitočet svorkového napětí je přímo úměrný otáčkám a počtu pólových dvojic. Rotor se tedy otáčí synchronně
VíceVýukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:
VíceEnergetická bilance elektrických strojů
Energetická bilance elektrických strojů Jiří Kubín TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií Tento materiál vznikl v rámci projektu ESF CZ.1.07/2.2.00/07.0247,
VíceELEKTRICKÉ STROJE - POHONY
ELEKTRICKÉ STROJE - POHONY Ing. Petr VAVŘIŇÁK 2013 1.5.1 Motor s cizím buzením 1.5 STEJNOSMĚRNÉ MOTORY Stejnosměrné motory jsou stroje, které mění elektrickou energii na energii mechanickou (odebíranou
VíceSkripta. Školní rok : 2005 / 2006 ASYNCHRONNÍ MOTORY
INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA Jméno žáka: CENTRUM ODBORNÉ PŘÍPRAVY 757 01 Valašské Meziříčí, Palackého49 Třída: Skripta Školní rok : 2005 / 2006 Modul: elementární modul: ELEKTRICKÉ STROJE skripta 9 ASYNCHRONNÍ
VíceUNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A INFORMATIKY
UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A INFORMATIKY MĚŘENÍ NA SS ELEKTRICKÝCH STROJÍCH BAKALÁŘSKÁ PRÁCE AUTOR: Jiří Klimeš VEDOUCÍ PRÁCE: doc. Ing. Jiří Macháček, CSc. 2009 1 UNIVERSITY OF PARDUBICE
VíceSystémy analogových měřicích přístrojů
Systémy analogových měřicích přístrojů Analogové měřicí přístroje obsahují elektromechanická ústrojí, která využívají magnetických, tepelných či dynamických účinků elektrického proudu nebo účinků elektrostatického
VíceASYNCHRONNÍ (INDUKČNÍ) STROJE (MOTORY)
ASYNCHRONNÍ (INDUKČNÍ) STROJE (MOTORY) Indukční (asynchronní) stroj je točivý elektrický stroj, jehož magnetický obvod je malou mezerou rozdělen na dvě části: stator a rotor. Obě části jsou opatřeny vinutím.
VícePohonné systémy OS. 1.Technické principy 2.Hlavní pohonný systém
Pohonné systémy OS 1.Technické principy 2.Hlavní pohonný systém 1 Pohonný systém OS Hlavní pohonný systém Vedlejší pohonný systém Zabezpečuje hlavní řezný pohyb Rotační Přímočarý Zabezpečuje vedlejší řezný
Více1 ELEKTRICKÉ STROJE - ZÁKLADNÍ POJMY. 1.1 Vytvoření točivého magnetického pole
1 ELEKTRICKÉ STROJE - ZÁKLADNÍ POJMY V této kapitole se dozvíte: jak jde vytvořit točivé magnetické pole, co je výkon a točivý moment, jaké hodnoty jsou na identifikačním štítku stroje, směr otáčení, základní
VíceStejnosměrné motory řady M
Stejnosměrné motory řady M EM Brno s.r.o. Jílkova 124; 615 32 Brno; Česká republika www.embrno.cz 1.Úvod Stejnosměrné stroje řady M nahrazují stroje typu SM a SR. Řada je vyráběna ve čtyřech základních
VíceElektrické stroje pro hybridní pohony. Indukční stroje asynchronní motory. Doc.Ing.Pavel Mindl,CSc. ČVUT FEL Praha
Indukční stroje asynchronní motory Doc.Ing.Pavel Mindl,CSc. ČVUT FEL Praha 1 Indukční stroj je nejpoužívanější a nejrozšířenější elektrický točivý stroj a jeho význam neustále roste. Rozdělení podle toku
VíceUrčeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, druhý ročník, transformátory a jejich vlastnosti
Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, druhý ročník, transformátory a jejich vlastnosti Pracovní list - příklad vytvořil: Ing. Lubomír Kořínek Období vytvoření VM: září 2013 Klíčová
Víceu = = B. l = B. l. v [V; T, m, m. s -1 ]
5. Elektromagnetická indukce je děj, kdy ve vodiči, který se pohybuje v magnetickém poli a protíná magnetické, indukční čáry, vzniká elektrické napětí. Vodič se stává zdrojem a je to nejrozšířenější způsob
VíceTRANSFORMÁTORY Ing. Eva Navrátilová
STŘEDNÍ ŠOLA, HAVÍŘOV-ŠUMBAR, SÝOROVA 1/613 příspěvková organizace TRANSFORMÁTORY Ing. Eva Navrátilová - 1 - Transformátor jednofázový = netočivý elektrický stroj, který využívá elektromagnetickou indukci
VíceELEKTŘINA A MAGNETIZMUS kontrolní otázky a odpovědi
ELEKTŘINA A MAGNETIZMUS kontrolní otázky a odpovědi Peter Dourmashkin MIT 2006, překlad: Vladimír Scholtz (2007) Obsah KONTROLNÍ OTÁZKY A ODPOVĚDI 2 OTÁZKA 41: ZÁVIT V HOMOGENNÍM POLI 2 OTÁZKA 42: ZÁVIT
Více1.1. Základní pojmy 1.2. Jednoduché obvody se střídavým proudem
Praktické příklady z Elektrotechniky. Střídavé obvody.. Základní pojmy.. Jednoduché obvody se střídavým proudem Příklad : Stanovte napětí na ideálním kondenzátoru s kapacitou 0 µf, kterým prochází proud
Více19. Elektromagnetická indukce
19. Elektromagnetická indukce Nestacionární magnetické pole časově proměnné. Existuje kolem nehybných vodičů s proměnným proudem, kolem pohybujících se vodičů s konstantním nebo proměnným proudem nebo
VíceKatedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava 8. TRANSFORMÁTORY
Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - T Ostrava 8. TRANSFORMÁTORY 8. Princip činnosti 8. Provozní stavy skutečného transformátoru 8.. Transformátor naprázdno 8.. Transformátor
VíceFYZIKA II. Petr Praus 9. Přednáška Elektromagnetická indukce (pokračování) Elektromagnetické kmity a střídavé proudy
FYZIKA II Petr Praus 9. Přednáška Elektromagnetická indukce (pokračování) Elektromagnetické kmity a střídavé proudy Osnova přednášky Energie magnetického pole v cívce Vzájemná indukčnost Kvazistacionární
Více3. VYBAVENÍ LABORATOŘÍ A POKYNY PRO MĚŘENÍ
9. V laboratořích a dílnách, kde se provádí obsluha nebo práce na elektrickém zařízení s provozovacím napětím vyšším než bezpečným, musí být nevodivá podlaha, kterou je nutno udržovat v suchém a čistém
VíceMerkur perfekt Challenge Studijní materiály
Merkur perfekt Challenge Studijní materiály T: 541 146 120 IČ: 00216305, DIČ: CZ00216305 / www.feec.vutbr.cz/merkur / steffan@feec.vutbr.cz 1 / 11 Název úlohy: Krokový motor a jeho řízení Anotace: Úkolem
VíceU R U I. Ohmův zákon V A. ohm
Ohmův zákon Ohmův zákon Spojíme li vodivě svorky zdroje o napětí U, začne vodičem procházet proud I. Napětí tedy vyvolalo elektrický proud Proud je pak přímo úměrný napětí (Ohmův zákon): I U R R V A U
VíceMgr. Ladislav Blahuta
Mgr. Ladislav Blahuta Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5. výuková sada ZÁKLADNÍ
VíceSYNCHRONNÍ MOTOR. Konstrukce
SYNCHRONNÍ MOTOR Konstrukce A. stator synchronního motoru má stejnou konstrukci jako stator asynchronního motoru na svazku statorových plechů je uloženo trojfázové vinutí, potřebné k vytvoření točivého
VícePříloha P1 Určení parametrů synchronního generátoru, měření provozních a poruchových stavů synchronního generátoru
synchronního generátoru - 1 - Příloha P1 Určení parametrů synchronního generátoru, měření provozních a poruchových stavů synchronního generátoru Soustrojí motor-generátor v laboratoři HARD Tab. 1 Štítkové
VíceVšechny otázky Elektrotechnika II
Všechny otázky Elektrotechnika II pro zkoušku z E-II, jako Edu Test, na web VARIACE 1 Tento dokument byl kompletně vytvořen, sestaven a vytištěn v programu dosystem - EduBase. Více informací o programu
Více5. POLOVODIČOVÉ MĚNIČE
5. POLOVODIČOVÉ MĚNIČE Měniče mění parametry elektrické energie (vstupní na výstupní). Myslí se tím zejména napětí (střední hodnota) a u střídavých i kmitočet. Obr. 5.1. Základní dělení měničů 1 Obr. 5.2.
VíceISŠT Mělník. Integrovaná střední škola technická Mělník, K učilišti 2566, Mělník Ing.František Moravec
ISŠT Mělník Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_H.3.12 Integrovaná střední škola technická Mělník, K učilišti 2566,
VíceTransformátor-princip, převod, indukované napětí
Transformátor-princip, převod, indukované napětí Jaký je význam a použití transformátorů. Popište základní konstrukční části 1.f. transformátoru. Vysvětlete princip funkce a popište vztah pro indukované
VíceVE ŠKOLE PRO PRAKTICKOU VÝUKU, MOTIVACI I ZÁBAVU
CZ.1.07/1.1.24/01.0066 Střední škola elektrotechnická, Ostrava, Na Jízdárně 30, příspěvková organizace 2014 POKYNY KE STUDIU: ČAS KE STUDIU Čas potřebný k prostudování látky. Čas je pouze orientační a
VíceElektrické stroje. stroje Úvod Asynchronní motory
Elektrické stroje Úvod Asynchronní motory Určeno pro studenty kombinované formy FS, předmětu Elektrotechnika II Vítězslav Stýskala, Jan Dudek únor 2007 Elektrické stroje jsou vždyv měniče e energie jejichž
VíceIng. Drahomíra Picmausová. Transformátory
Ing. Drahomíra Picmausová Transformátory Transformátor je netočivý stroj na střídavý proud, pracující na principu elektromagnetické indukce. Slouží k přeměně elektrické energie opět na energii elektrickou.
VíceMS - polovodičové měniče POLOVODIČOVÉ MĚNIČE
POLOVODIČOVÉ MĚNIČE Měniče mění parametry elektrické energie (vstupní na výstupní). Myslí se tím zejména napětí (u stejnosměrných střední hodnota) a u střídavých efektivní hodnota napětí a kmitočet. Obr.
VíceNázev: Autor: Číslo: Listopad Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1
Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Střídavé motory Motor s kotvou nakrátko Ing.
VíceSTŘÍDAVÝ ELEKTRICKÝ PROUD Trojfázová soustava TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.
STŘÍDAVÝ ELEKTRICKÝ PROUD Trojfázová soustava TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. Vznik trojfázového napětí Průběh naznačený na obrázku je jednofázový,
Vícetomas.mlcak@vsb.cz http://homen.vsb.cz/~mlc37
Základy elektrotechniky Ing. Tomáš Mlčák, Ph.D. Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TUO Katedra elektrotechniky http://fei1.vsb.cz/kat420 Technická zařízení budov III Fakulta stavební Tomáš Mlčák
VíceNESTACIONÁRNÍ MAGNETICKÉ POLE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Elektřina a magnetismus - 3. ročník
NESTACIONÁRNÍ MAGNETICKÉ POLE Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Elektřina a magnetismus - 3. ročník Nestacionární magnetické pole Vektor magnetické indukce v čase mění směr nebo velikost. a. nepohybující
VíceMotor s kotvou nakrátko. Konstrukce: a) stator skládá se: z nosného tělesa (krytu) motoru svazku statorových plechů statorového vinutí
Trojfázové asynchronní motory nejdůležitější a nejpoužívanější trojfázové motory jsou označovány indukční motory magnetické pole statoru indukuje v rotoru napětí a vzniklý proud vyvolává sílu otáčející
VíceASYNCHRONNÍ STROJE. Asynchronní stroje se užívají nejčastěji jako motory.
Význam a použití Asynchronní stroje se užívají nejčastěji jako motory. Jsou nejrozšířenějšími elektromotory vůbec a používají se k nejrůznějším pohonům proto, že jsou ze všech elektromotorů nejjednodušší
Více