Analýza příjemců sociálních služeb Slaný

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Analýza příjemců sociálních služeb Slaný"

Transkript

1 Analýza příjemců sociálních služeb Slaný Slaný březen duben 2007 Tento projekt je spolufinancován z fondů EU a Středočeského kraje

2 Obsah 1. HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ CÍL A PŘEDMĚT ANALÝZY METODY A TECHNIKY INTERPRETACE DAT CHARAKTERISTIKA PŘÍJEMCŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB... 8 Uživatelé sociálních služeb podle typu příjemce... 8 Věková struktura... 9 Vzdělání Bydliště Sociálně ekonomické zařazení Pohlaví ZPŮSOB INFORMOVANOSTI O NABÍDCE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Zřízení poradenského a informačního centra VYUŽITÍ A HODNOCENÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Využití sociálních služeb Hodnocení sociálních služeb Hrazené sociální služby Využití zařízení sociální péče ve Slaném a okolí SOCIÁLNÍ SLUŽBY, KTERÉ VE SLANÉM CHYBÍ Co by pomohlo ke zlepšení sociálních služeb PŘÍLOHA 1: VÝSLEDKY PRVNÍHO STUPNĚ TŘÍDĚNÍ PŘÍLOHA 2: DOTAZNÍK PRO PŘÍJEMCE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

3 1. Hlavní zjištění Sociodemografická struktura příjemců sociálních služeb vyplývá ze složení dotázaných podle převládající oblasti služeb, které je určováno strukturou nabídky sociálních služeb ve Slaném. Nejvíce byli mezi dotázanými zastoupení sociálně slabí příjemci sociálních služeb (čtyřicet šest procent). Jednalo se zejména nezaměstnané a o osoby pobírající sociální dávky. Téměř třicet procent představovali sociálně ohrožení. Patřily sem osoby ohrožené závislostí, bezprizorní mládež, osoby v tíživé životní situaci, apod. Senioři představovali mezi příjemci sociálních služeb pětinu dotázaných. Zdravotně postižených byla čtyři procenta. Mezi příjemci sociálních služeb je ve srovnání s populací ve městě výrazně nižší podíl osob s vysokoškolským a středoškolským vzděláním s maturitou. Největší podíl osob se základním vzděláním se vyskytoval u skupiny sociálně ohrožených osob (více než sedmdesát procent). Nižší vzdělání této skupiny příjemců sociálních služeb spolu s větší sociální izolovaností vyjádřenou například menším podílem dotázaných při získávání informací o sociálních službách prostřednictvím úřadů a organizací, které se jejich problematikou zabývají a větším důrazem na informace od osob s podobnou zkušeností či menším zájmem o zřízení poradenského a informačního centra, vymezuje specifika práce s touto skupinou příjemců sociálních služeb. Sociálně slabí příjemci služeb mající středoškolské a vyšší odborné vzdělání vykazují i úplnější orientaci v oblasti informovanosti o sociální problematice (větší podíl užití internetu než ostatní skupiny dotázaných). Je pravděpodobné, že častěji než ostatní skupiny dotázaných svou sociální zdatnost zaměřují spíše na hledání možností, které poskytuje a umožňuje systém sociálních podpor než na aktivní přístup k řešení životní situace. Sociálně ekonomická struktura příjemců sociálních služeb odpovídá zastoupení jednotlivých typů užívaných služeb. Nejvíce jsou zastoupeni dotázaní v zaměstnaneckém poměru (27%) a lidé ve starobním důchodu (více než pětina). Studentů je více než pětina. Další početnou skupinou jsou nezaměstnaní, kterých je rovněž jedenáct procent. Na rodičovské dovolené je devět procent příjemců sociálních služeb. Invalidních důchodců jsou 4%. Informovanost o sociálních službách nejčastěji dotázaní získávají na úřadech. Více než polovina dotázaných vyhledává při řešení sociálních problémů informace u přátel a v rodině. Informace na internetu vyhledá téměř polovina dotázaných (45 %). Internet je informační zdroj, který více využívají osoby s vyšším vzděláním. 3

4 Více než čtyři pětiny dotázaných příjemců by uvítalo zřízení infocentra, které by poskytovalo informace z oblasti sociální péče, sociálních služeb a sociálních dávek. Vzhledem k tomu, že důraz na zlepšení informovanosti v oblasti služeb je patrná z více otázek, je informovanost o sociálních službách jedním z bodů, o kterém by se v rámci komunitního plánování mělo diskutovat. Většina dotázaných (64 %) uváděla využívání sociálních služeb v jedné oblasti, pět procent bylo uživateli dvou oblastí služeb a dvě procenta dotázaných využila tři oblasti sociálních služeb. Jedno procento dotázaných bylo uživateli více než tří oblastí služeb. Více než čtvrtina dotázaných v minulém roce neuvedla využití sociální služby. Nejvíce dotázaní využívali v minulém roce služeb pro seniory (téměř čtvrtina dotázaných). Více než pětina příjemců služeb využívala služeb pro rodiny sociálně slabé. Téměř pětina dotázaných bylo klienty služeb v tíživé životní situaci. Sociální služby byly hodnoceny příznivě, celkově převažovali spokojení uživatelé. Nejpříznivěji byly hodnoceny služby pro seniory, služby pro neorganizovanou mládež, služby pro sociálně slabé rodiny a služby pro zdravotně postižené občany. Nejvíce zcela spokojených klientů služeb bylo mezi klienty služeb pro neorganizovanou mládež a pro zdravotně postižené občany. Většina zařízení sociální péče pro obyvatele Slaného měla mezi dotázanými i jejich rodinnými příslušníky zastoupeny některé své klienty služeb. Nejvíce dotázaných uvádělo návštěvu Nemocnice Slaný, domu dětí ve Slaném a ve využití zařízení v oblasti péče o seniory Pečovatelskou službu ve Slaném a Dům dětí Ostrov. Rodinní příslušníci, o kterých měli dotázaní přehled, využívali nejčastěji Pečovatelskou službu a Domov důchodců ve Slaném. Jen malá část dotázaných příjemců sociálních služeb měla připomínky k rozvoji sociálních služeb ve městě. Odpovědi se často soustředily zejména na nejstarší a nejmladší věkové kategorie: seniory a děti a mládež. Nejvíce odpovědí (čtyřicet) se týkalo jednotlivých zařízení či služeb sociální péče, a to zejména pro mládež, seniory a osoby bez přístřeší. Další připomínky se týkaly oblasti péče o mládež, seniory a zdravotně postižené, drogově závislé. Dotázaní měli v sedmi případech připomínky k službám a vybavení ve městě. V menší míře byly zastoupeny připomínky v oblasti bydlení, volného času, zaměstnanosti a poradenství. Mezi prostředky, které by mohly vést ke zlepšení sociálních služeb ve Slaném, dotázaní uváděli nejčastěji dostupnost sociálních služeb, peníze a informovanost o sociálních službách. K výraznějším činitelům zlepšení služeb patřila i kvalita poskytovaných služeb. 4

5 2. Cíl a předmět analýzy byla zpracována pro projekt Komunitní plánování sociálních služeb ve městě Slaný. Jejím zpracovatelem je občanské sdružení Přemyslovy Čechy. Komunitní plánování sociálních služeb se zaměřuje na problematiku sociální integrace na území města. Smyslem projektu je zavést efektivní proces plánování rozvoje sociálních služeb ve Slaném. Nejdůležitějšími účastníky komunitního plánování jsou uživatelé klienti sociálních služeb. Uživateli rozumíme lidi v nepříznivé nebo tíživé sociální situaci, kteří služby využívají, kterým jsou určeny. Jejich pohled je v komunitním plánování sociálních služeb nepostradatelný, právě oni mohou vyjádřit svůj názor, zviditelnit své zájmy, přímo se vyslovit k tomu, co vnímají jako nejlepší nejpotřebnější a spolupodílet se tak na utváření podoby sociálních služeb. Zjištěné informace budou sloužit jako jeden z podkladů pro plánování rozvoje sociálních služeb. Cílem analýzy potřeb uživatelů služeb bylo rovněž zprostředkovat možné náměty k diskusi a k zamyšlení při setkávání pracovních skupin v následné plánovací části komunitního plánování sociálních služeb. Komunitní plánování je založeno na rovnocenné diskusi mezi zadavateli, poskytovateli a uživateli sociálních služeb. Zástupci těchto tří stran budou společně v pracovních skupinách jednat o budoucí podobě sociálních služeb ve Slaném. Jejich postavení jsou různá, a proto mají na sociální služby ve městě částečně odlišné úhly pohledu. Jeden z těchto úhlů pohled uživatelů zprostředkovává předložená analýza. Předmětem analýzy bylo především zjistit u příjemců sociálních skužeb: způsob informovanosti o nabídce sociálních služeb využití sociálních služeb využití zařízení sociálních služeb pro město Slaný hodnocení úrovně sociálních služeb chybějící služby v nabídce sociálních služeb ve Slaném sociodemografické údaje 5

6 3. Metody a techniky Výběr souboru: Cílové skupiny komunitního plánování jsou obecně definovány jako osoby ohrožené sociálním vyloučením. V rámci projektu tvorby KPSS rozdělujeme tyto osoby do konkrétních skupin, které jsou současnými či potencionálními příjemci sociálních služeb. Obšírněji se v rámci komunitního plánování sociodemografickému složení a vývoji potenciálních příjemců sociálních služeb věnuje sociálně demografická analýza. V analýze příjemců sociálních služeb jsme se zaměřili zejména na ty skupiny občanů, kteří se jako příjemci sociální služby deklarovali a tudíž mohli posuzovat kvalitu poskytnutých služeb. Problematika potenciálních příjemců sociálních služeb vyžaduje sofistikovanější nástroje deskripce situace. Vzhledem ke složitosti a různorodosti problematiky jsme se v analýze zaměřili na čtyři důležité skupiny příjemců sociálních služeb ve Slaném: seniory zdravotně postižené a rodiny pečující o zdravotně postižené děti občany sociálně slabé, zahrnující zejména osoby pobírající sociální dávky, rodiny s dětmi a nezaměstnané sociálně ohrožené občany (mládež, osoby závislé na drogách či alkoholu, osoby v ochranné péči, romská komunita, apod.) Při určení výběrového souboru jsme se setkali s problémem v přístupu k jednotlivým skupinám příjemců sociálních služeb a to zejména k sociálně ohroženým skupinám obyvatel (jednalo se např. o závislé osoby na drogách a alkoholu nebo o osoby v ochranné péči či osoby v tíživé životní situaci). Databáze těchto klientů podléhají ochraně dat a nebyly přístupné. Další úskalí určení výběrového souboru tkví v překrývání jednotlivých skupin příjemců sociálních služeb. Problematika identifikace romských obyvatel jako příjemců sociálních služeb spočívá v běžném chápání Romů jako etnické skupiny či komunity, kdy příslušnost k těmto kategoriím je obvykle určována na základě vzhledu (za Roma je zkrátka považován ten, kdo jako Rom vypadá). Takto zvolená definice Roma však neumožňuje efektivně rozlišit socioekonomické podmínky života lidí, které tomuto vymezení odpovídají. Toto pojetí neumožňuje rovněž určit, zda se jedná o lidi, kteří žijí v podřadném či bezvýchodném socio-ekonomickém postavení a potřebují profesionální sociální službu, nebo o lidi, kteří, ač splňují vzhledová kritéria, tento typ intervence nepotřebují. Romská otázka tudíž rovněž vyžaduje podrobnější zkoumání sofistikovanějšími metodami. 6

7 Sběr a analýza dat Sběr dat pro analýzu příjemců služeb byl proveden metodou řízených standardizovaných rozhovorů vedených vyškolenými tazateli a zaznamenaných do dotazových archů. Rozhovory se uskutečnily v průběhu března Jednotlivé skupiny záměrně vybraných dotázaných v počtech a struktuře odpovídající projektu byly osloveny přímo tazatelem podle typu příjemce sociálních služeb, tedy buď přímo v zařízení či instituci nebo v jeho blízkosti. Doporučeným základem zařízení a institucí byla následující tabulka s tím, že v případě objevení se neznámého zařízení či instituce projektový tým novou skutečnost zohlednil. Zařízení: Dětský diagnostický ústav a Středisko výchovné péče pro děti a mládež detaš. pracoviště, Slaný Dětský rehabilitační stacionář Zvonek Dobromysl, o. s. Slaný Domácí péče doktor Svět, Slaný Domov důchodců, Slaný Dům dětí Ostrov ve Slaném Kolpingova rodina Smečno, o. s. Linka důvěry Kladno Mateřská škola speciální Pod Bětuškou, Slaný Mateřská škola speciální pro zrakově postižené Kladno Nemocnice Slaný Pečovatelská služba, Slaný Pedagogicko psychologická poradna Středočeského kraje Resocializační institut Šance, o. s. Rodinná poradna, Slaný SONS Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR Ústav sociální péče pro děti, mládež a dospělé Zahrada Sociálně slabé klienty služeb jsme oslovili jednak v den, kdy byly distribuovány sociální dávky na odboru sociálních dávek ve Slaném, tak vytipováním a oslovením v terénu. Jednalo se o rodiny s dětmi pobírající sociální dávky a nezaměstnané. Sociálně ohrožené skupiny obyvatel jsme oslovili jak v sociálních zařízeních, tak vytipováním a oslovením v terénu (zejména osoby závislé na drogách a alkoholu), stejnou metodou byly osloveny také osoby zdravotně postižené. Celkem bylo analyzováno a vyhodnocováno celkem 352 záznamových archů řízených rozhovorů s příjemci sociálních služeb. Získaná data byla zpracovaná statisticky prostřednictvím prvního a druhého stupně třídění a rovněž byla použita obsahová analýza odpovědí na otevřené otázky. 7

8 4. Interpretace dat Charakteristika příjemců sociálních služeb Uživatelé sociálních služeb podle typu příjemce Nejvíce byli mezi dotázanými zastoupení sociálně slabí příjemci sociálních služeb (čtyřicet šest procent). Téměř třicet procent představovali sociálně ohrožení. Senioři představovali mezi příjemci sociálních služeb pětinu dotázaných. Zdravotně postižených byla čtyři procenta. V jednotlivých skupinách dotázaných se vyskytovali příjemci více oblastí sociálních služeb a potenciální příjemci sociálních služeb, kteří v roce 2006 žádnou službu neuváděli (viz též v kap. 4.3.). Graf č. 1: Rozdělení dotázaných podle typu přijímané sociální služby Sociálně ohrožení; 105; 28% Senioři; 82; 22% Zdravotně postižení; 15; 4% Sociálně slabí; 170; 46% Pozn.: V popiscích dat uvádíme název kategorie, absolutní a relativní četnosti. 8

9 Věková struktura Věková struktura odpovídá skladbě příjemců sociálních služeb. Nejvíce příjemců - více než třetina - bylo ve věkové skupině 27 až 65 let. Více než pětina dotázaných byla ve věkové skupině do 26 let, Téměř jedná pětina byla mládež do 18 let. Do věkové skupiny nad 65 let se zařadilo dvacet tři procent dotázaných příjemců sociálních skupin. Graf č. 2: Věková struktura nad 65 let; 82; 23% do 18 let; 66; 19% 27 až 64 let; 129; 37% 19 až 26 let; 74; 21% Pozn.: V popiscích dat uvádíme název kategorie, absolutní a relativní četnosti. 9

10 Vzdělání Více než polovina příjemců sociálních služeb tvoří dotázaní se základním vzděláním a vyučení či se středním vzděláním bez maturity (shodně po dvaceti osmi procentech). Třetinu dotázaných tvořili lidé s maturitním vzděláním Nejvyšší dosažené vzdělání příjemců sociálních služeb je méně příznivé než činí vzdělanostní struktura obyvatel Slaného. Mezi příjemci sociálních služeb je nižší podíl osob s vysokoškolským a vyšší podíl lidí se základním vzděláním. Graf č. 3: Vzdělanostní struktura VOŠ; 14; 4% VŠ; 25; 7% základní; 98; 28% maturita; 114; 33% vyučen,střední bez maturity; 100; 28% Pozn.: V popiscích dat uvádíme název kategorie, absolutní a relativní četnosti. 10

11 Jednotlivé skupiny příjemců sociálních služeb se lišily především podle stupně dosaženého vzdělání. Vzhledem k malým četnostem vyššího odborného a vysokoškolského vzdělání jsme posuzovali čtyři kategorie dosaženého vzdělání: základní, vyučen, střední bez maturity, středoškolské vzdělání s maturitou a vyšší (zahrnující vyšší odborné a vysokoškolské vzdělání). Největší podíl osob se základním vzděláním se vyskytoval u skupiny sociálně ohrožených osob (více než sedmdesát procent). Nejmenší podíl osob se základním vzděláním byl ve skupině osob sociálně slabých (méně než deset procent). Středoškolské vzdělání s maturitou a vyšší měli častěji sociálně slabí příjemci sociálních služeb (téměř tři čtvrtiny dotázaných). Graf č. 4: Jednotlivé skupiny příjemců sociálních služeb podle dosaženého stupně vzdělání 100% 90% % 70% 60% % 40% 30% % 45 10% 0% Senioři Zdravotně postižení Sociálně slabí Sociálně ohrožení Základní vzdělání Vyučen a střední bez maturity Maturita VOŠ a VŠ 11

12 Bydliště Většina dotázaných příjemců sociálních služeb bydlela přímo ve Slaném. Osmnáct procent příjemců sociálních služeb bylo z obcí v bezprostředním okolí města. Graf č. 5: Bydliště dotázaných v bezprostředním okolí; 64; 18% ve městě; 288; 82% Pozn.: V popiscích dat uvádíme název kategorie, absolutní a relativní četnosti. 12

13 Sociálně ekonomické zařazení Sociálně ekonomická struktura příjemců sociálních služeb ve Slaném odpovídá zastoupení jednotlivých typů užívaných služeb. Nejvíce jsou zastoupeni dotázaní v zaměstnaneckém poměru (dvacet sedm procent) a lidé ve starobním důchodu (22 %). Studentů je více než pětina. Další početnou skupinou jsou nezaměstnaní, kterých je rovněž jedenáct procent. Na rodičovské dovolené je devět procent příjemců sociálních služeb. Invalidních důchodců jsou čtyři procenta. Oproti běžné populaci jsou v menší míře zastoupeni zaměstnanci i podnikatelé, studenti a osoby v domácnosti. Graf č. 6: Dotázaní podle socio-ekonomického zařazení ve starobním důchodu; 78; 22% zaměstnanec; 96; 27% v invalidním důchodu; 14; 4% na rodičovské dovolené; 30; 9% nezaměstnaný; 40; 11% podnikatel; 9; 3% v domácnosti; 11; 3% student; 74; 21% Pozn.: V popiscích dat uvádíme název kategorie, absolutní a relativní četnosti. 13

14 Pohlaví Ve zkoumaném vzorku je oproti běžné populaci ve Slaném nepatrně vyšší zastoupení žen (padesát devět procent). Graf č. 7: Dotázaní podle pohlaví muž; 146; 41% žena; 206; 59% Pozn.: V popiscích dat uvádíme název kategorie, absolutní a relativní četnosti. 14

15 4. 2. Způsob informovanosti o nabídce sociálních služeb Nejvíce dotázaných - téměř dvě třetiny - pokud potřebuje získat informace o sociálních službách ve městě, se obrátí se na úřady. Více než polovina dotázaných vyhledá při řešení sociálních problémů informace u přátel a v rodině. Informace na internetu vyhledá téměř polovina dotázaných (45 %). Internet je informační zdroj, který více využívají osoby s vyšším vzděláním. Graf č. 8: Zdroje informací o nabídce služeb zeptá se na úřadech vyhledá pomoc u přátel, v rodině získá informace z internetu kontaktuje organizaci, o které vím, že dané služby poskytuje obrátí se na člověka, který se s podobným problémem setkal jiné zdroje % 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% ano ne Jiné zdroje uvedlo pět dotázaných. Jednalo se většinou o informace z médií, dvakrát informace podal lékař. 15

16 Sociálně ohrožení příjemci sociálních služeb se v o něco vyšší míře obrátí na člověka, který se s podobným problémem setkal (třicet šest procent sociálně ohrožených oproti třiceti procentům všech dotázaných). Dotazovaní klienti sociálních služeb sociálně slabí oproti tomu v menší míře než ostatní vyhledávají tento zdroj informací. Graf č. 9: Získání informací o sociálních službách pomocí člověka, který se s podobným problémem setkal podle převažujícího typu služby příjemců (v %) 100% 90% 80% 70% 60% % 40% 30% 20% 10% % Senioři Zdravotně postižení Sociálně slabí Sociálně ohrožení ano ne 16

17 Pomoc na úřadech častěji než ostatní skupiny hledají zdravotně postižení příjemci sociálních služeb (většina z nich) a senioři (sedmdesát procent). Mezi sociálně ohroženými klienty sociálních služeb je nejmenší podíl těch, kteří se obrátí na úřady pro získání informací. Graf č. 10: Získání informací o sociálních službách na úřadech podle převažujícího typu služby příjemců (v %) 100% 90% 80% 70% % 50% 40% 30% 20% % 0% Senioři Zdravotně postižení Sociálně slabí Sociálně ohrožení ano ne 17

18 Mezi seniory je nejméně rozšířen jako zdroj informací internet. Jen osm procent z nich se na něj při získávání informací spoléhá. To souvisí i s věkovou strukturou dotázaných, kdy mladší ročníky logicky častěji užívají internet pro získání informací. Klienti sociálních služeb označení jako sociálně slabí naopak o něco více hledají pomoc na internetu než průměr (více než šedesát procent). Graf. č. 11: Získání informace pomocí internetu podle převažujícího typu služby příjemců (v %) 100% 80% % % 20% % 7 Senioři Zdravotně postižení Sociálně slabí Sociálně ohrožení ano ne 18

19 Mezi zdravotně postiženým klienty sociálních služeb byl největší podíl dotázaných, který kontaktuje organizaci, o které ví, že dané služby poskytuje. Tyto organizace naopak méně kontaktují sociálně slabí a sociálně ohrožení klienti sociálních služeb (necelá třetina z nich). Graf. č. 12: Získání informací kontaktováním organizací, které dané služby poskytují podle převažujícího typu služby příjemců (v %) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% % Senioři Zdravotně postižení Sociálně slabí Sociálně ohrožení ano ne 19

20 Zřízení poradenského a informačního centra Více než čtyři pětiny dotázaných příjemců by uvítalo ve Slaném zřízení informačního a poradenského centra, které by poskytovalo informace z oblasti sociální péče, sociálních služeb a sociálních dávek. Graf č. 13: Zájem o zřízení Informačního centra sociálních služeb ne; 65; 18% ano; 287; 82% Pozn.: V popiscích dat uvádíme název kategorie, absolutní a relativní četnosti. 20

21 Nejmenší potřebu zřízení informačního a poradenského centra oproti ostatním skupinám příjemců sociálních služeb deklarovali senioři (šedesát procent). Graf č. 14: Zájem o zřízení poradenského a informačního centra podle převažujícího typu sociálních služeb příjemců (v %) 100% 90% 80% % 60% 50% 40% 30% % 10% 0% Důchodci Zdravotně postižení Sociálně slabí Sociálně ohrožení Ano ne 21

22 4. 3. Využití a hodnocení sociálních služeb Využití sociálních služeb Příjemci vypovídali, jaké sociální služby využili v minulém roce. Jednotlivé služby jsme rozdělili do sedmi oblastí: služby pro seniory (domov důchodců, dům s pečovatelskou službou, denní stacionář, jídelna pro důchodce, pečovatelská služba apod.); služby pro zdravotně postižené občany (stacionáře, svoz klientů do stacionáře, centrum pro zdravotně postižené); služby pro rodiny s postiženými dětmi; služby pro sociálně slabé; služby pro osoby ohrožené závislostí; služby pro občany v tíživé životní situaci (ztráta bydlení, domácí násilí apod.); služby pro neorganizovanou mládež do 18 let. Většina dotázaných (64 %) uváděla sociálních služeb v jedné oblasti, pět procent bylo uživateli dvou oblastí služeb a dvě procenta dotázaných využila tři oblasti sociálních služeb. Jedno procento dotázaných bylo uživateli více než tří oblastí služeb. Více než čtvrtina dotázaných v minulém roce neuvedla využití sociální služby. Graf č. 15: Počet využívaných oblastí sociálních služeb ve dvou; 17; 5% ve třech; 7; 2% ve čtyřech a více; 3; 1% v žádné; 100; 28% v jedné; 224; 64% Pozn.: V popiscích dat uvádíme název kategorie, absolutní a relativní četnosti. 22

23 Nejvíce dotázaní využívali v minulém roce služeb pro seniory (téměř čtvrtina dotázaných). Více než pětina příjemců služeb využívala služeb pro rodiny sociálně slabé. Téměř pětina dotázaných bylo klienty služeb v tíživé životní situaci. Mezi méně frekventované patřily služby pro neorganizovanou mládež, služby zdravotně postižené včetně služeb pro rodiny s postiženými dětmi a služby pro osoby ohrožené závislostí. Graf č. 16: Využití sociálních služeb služby pro seniory Služby pro rodiny sociálně slabé Služby pro občany v tíživé životní situaci Služby pro neorganizovanou mládež do 18 let služby pro zdravotně postižené občany Služby pro rodiny s postiženými dětmi Služby pro osoby ohrožené závislostí % 20% 40% 60% 80% 100% ano ne 23

24 Hodnocení sociálních služeb Na tuto otázku odpovídali jen ti příjemci, kteří danou službu v minulém roce využívali. Míru spokojenosti vyjadřovali dotázaní nejvíce u služeb neorganizovanou mládež, jen necelá čtyři procenta se k hodnocení neumělo či nechtělo vyjádřit. Nejmenší byl podíl osob v tíživé životní situaci, které byly ochotny nebo schopny vyjádřit míru spokojenosti s úrovní sociálních služeb, které přijaly (necelých dvacet dva procent). Sociální služby byly hodnoceny příznivě, celkově převažovali spokojení uživatelé. Nejpříznivěji byly hodnoceny služby pro seniory, služby pro neorganizovanou mládež, služby pro sociálně slabé rodiny a služby pro zdravotně postižené občany. Nejvíce zcela spokojených klientů služeb bylo mezi klienty služeb pro neorganizovanou mládež a pro zdravotně postižené občany. Naopak nejméně příznivě hodnotili dotázaní spokojenost se službami pro rodiny s postiženými dětmi. Tab. č. 1: Hodnocení jednotlivých sociálních služeb (v %) služby pro seniory služby pro neorganizovanou mládež do 18 let zcela spokojen spíše spokojen spíše nespokojen zcela nespokojen Neví / neuvedl průměrná známka*/ 36,8 40,8 3,9 2,6 15,8 1,4 46,4 39,3 7,1 3,6 3,6 1,6 služby pro rodiny sociálně slabé 39,1 39,1 8,7 2,9 10,1 1,6 služby pro zdravotně 41,4 20,7 17,2 6,9 13,8 1,6 postižené občany služby pro občany v tíživé životní 26,8 28,6 8,9 14,3 21,4 1,7 situaci služby pro osoby ohrožené závislostí 33,3 22,2 22,2 11,1 11,1 1,9 služby pro rodiny s postiženými dětmi 37,5 12,5 0,0 37,5 12,5 2,1 */aritmetický průměr 24

25 Příjemci služeb pro osoby ohrožené závislostí s maturitním a vyšším vzděláním deklarovali oproti průměru nejmenší spokojenost s poskytovanými službami. U příjemců sociálních služeb pro rodiny s postiženými dětmi spokojenost se službami je nejnižší u rodičů se základním vzděláním, nejméně kritičtí jsou rodiče vyučení či se středním vzděláním. Tab. č. 2: Vliv vzdělání na hodnocení jednotlivých sociálních služeb (průměrná známka*) služby pro seniory Celý soubor Základní vzdělání Vyučen, střední bez maturity Středoškolské a vzdělání 1,4 1,5 1,3 1,4 1,6 vyšší služby pro zdravotně 1,6 2,0 1,4 1,3 2,0 postižené občany služby pro rodiny s postiženými 2,1 3,3 0,7-2,5 dětmi služby pro rodiny sociálně slabé 1,6 1,9 1,7 1,3 1,6 služby pro osoby ohrožené závislostí 1,9 3,0 1,0 1,0 - služby pro občany v tíživé životní situaci služby pro neorganizovanou mládež do 18 let 1,7 1,7 1,3 1,8 2,0 1,6 2,0 1,5 1,0 2,0 */aritmetický průměr 25

26 Hrazené sociální služby Podíl na úhradě sociálních služeb uvádělo deset procent dotázaných. Tento údaj ilustruje spíše to, zda si příjemci uvědomují, jaké sociální služby přijímají. Například ubytování v zařízeních pro seniory někteří dotázaní jako hrazenou sociální službu nedeklarovali, i když jsou v těchto zařízeních ubytovaní. Graf č. 17: Účast dotázaných na hrazených sociálních službách ano; 35; 10% ne; 317; 90% Pozn.: V popiscích dat uvádíme název kategorie, absolutní a relativní četnosti. Nejvíce hrazených služeb bylo v oblasti péče o seniory. Jednalo se z velké části o ubytování (v pečovatelském domě šest odpovědí, po jedné odpovědi v penzionu a v domově důchodců), zajištění stravování (čtyři odpovědi), pečovatelských služeb (čtyři odpovědi),stacionář (tři odpovědi) a rehabilitace ( dvě odpovědi ). Okrajově se vyskytovaly odpovědí, uvádějící jako placenou sociální službu kroužky pro mládež, volnočasové aktivity, lázně či péče o osobu blízkou (po jedné odpovědi). 26

27 Využití zařízení sociální péče ve Slaném a okolí Všechna zařízení sociální péče pro obyvatele Slaného měla mezi dotázanými i jejich rodinnými příslušníky zastoupeny některé své klienty služeb.nejvíce dotázaných uvádělo návštěvu nemocnice Slaný, domu dětí ve Slaném a ve využití zařízení v oblasti péče o seniory Pečovatelskou službu ve Slaném a Dům dětí Ostrov. Rodinní příslušníci, o kterých měli dotázaní přehled, využívali nejčastěji Pečovatelskou službu a Domov důchodců ve Slaném (obojí ve více než desetině případů). Jako jiné sociální služby uváděli dotázaní dvakrát domov důchodců Smečno, dvakrát pečovatelský dům bez uvedení lokality, nemocnici Kladno, zařízení pro tělesné postižené bez bližšího uvedení, ústav pro mentálně postižené bez bližšího určení, dia klub, MŠ a některé další. Tabulka č. 3: Využití jednotlivých zařízení sociálních služeb pro obyvatele Slaného v % Zařízení: Ano, osobně Ano, někdo z rodiny Azylový dům Kladno, o. p. s. 1,1 2,6 96,3 Centrum drogové prevence a krizové pomoci Kladno 0,3 2,6 97,1 Centrum pro zdravotně postižené Kladno 0,9 2,0 97,1 Český červený kříž Kladno, o. s. 0,3 1,1 98,6 Člověk v tísni, společnost při ČT, o.p.s. Kontaktní centrum Kladno 0,0 0,6 99,4 Dětský diagnostický ústav a Středisko výchovné péče pro děti a mládež detaš. pracoviště, Slaný 0,0 1,7 98,3 Dětský rehabilitační stacionář Zvonek 0,6 0,6 98,9 Dobromysl, o. s. Slaný 2,0 1,7 96,3 Domácí péče doktor Svět, Slaný 3,4 3,4 93,2 Domov důchodců, Slaný 3,1 11,2 85,7 Dům dětí Ostrov ve Slaném 8,5 7,1 84,4 Geriatrické a Rehabilitační centrum Kladno 0,6 2,3 97,2 Jiná zařízení 1,7 0,9 97,4 Kolpingova rodina Smečno, o. s. 0,0 2,0 98,0 Linka důvěry Kladno 0,9 1,7 97,4 Mateřská škola speciální Pod Bětuškou, Slaný 0,0 1,7 98,3 Mateřská škola speciální pro zrakově postižené Kladno 0,3 1,4 98,3 Nemocnice Slaný 40,6 28,4 31,1 Pečovatelská služba, Slaný 5,4 12,1 82,5 Pedagogicko psychologická poradna Středočeského kraje 2,3 3,4 94,3 Poradna pro osobnostní rozvoj a krizové situace Kladno 0,0 1,1 98,9 Probační a mediační služba České republiky 0,6 0,9 98,6 Resocializační institut Šance, o. s. 0,3 0,6 99,1 Rodinná poradna, Slaný 1,2 3,7 95,1 SONS Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR 0,3 0,6 99,1 Ústav sociální péče pro děti, mládež a dospělé Zahrada 0,8 0,3 98,9 ne 27

28 Graf č. 18: Podíl dotázaných a rodinných příslušníků, kteří využili zařízení sociálních služeb Pečov atelská služba, Slaný 5,4 12,1 Dům dětí Ostrov v e Slaném 8,5 7,1 Domov důchodců, Slaný 3,1 11,2 Domácí péče doktor Svět, Slaný Pedagogicko psychologická poradna Středočeského kraje Rodinná poradna, Slaný 2,3 1,2 3,4 3,7 3,4 3,4 Azylov ý dům Kladno, o. p. s. 1,1 2,6 Dobromysl, o. s. Slaný 2 1,7 Centrum drogové prevence a krizov é pomoci Kladno 0,3 2,6 Geriatrické a Rehabilitační centrum Kladno 0,6 2,3 Centrum pro zdravotně postižené Kladno 0,9 2 Linka důvěry Kladno 0,9 1,7 Jiná zařízení 1,7 0,9 Kolpingov a rodina Smečno, o. s. 0 2 Mateřská škola speciální Pod Bětuškou, Slaný 01,7 Dětský diagnostický ústav a Středisko v ýchov né péče pro děti a mládež detaš. pracov iště, Slaný Mateřská škola speciální pro zrakově postižené Kladno 01,7 0,31,4 Probační a mediační služba České republiky 0,60,9 Český červ ený kříž Kladno, o. s. 0,3 1,1 Dětský rehabilitační stacionář Zvonek 0,6 0,6 Poradna pro osobnostní rozv oj a krizov é situace Kladno 01,1 Ústav sociální péče pro děti, mládež a dospělé Zahrada 0,8 0,3 SONS Sjednocená organizace nev idomých a slabozrakých ČR 0,3 0,6 Resocializační institut Šance, o. s. 0,3 0,6 Člověk v tísni, společnost při ČT, o.p.s. Kontaktní centrum Kladno 0,6 Ano, osobně Ano, někdo z rodiny Pozn.: Poznámka: graf vyjadřuje skutečnost bez poskytovatele sociálních služeb: Nemocnice Slaný. Nejedná se o klasického poskytovatele sociálních služeb. 28

29 4. 4. Sociální služby, které ve Slaném chybí Na tuto volnou otázku odpovědělo pouze dvacet pět procent dotázaných. Odpovědi se často soustředily zejména na nejstarší a nejmladší věkové kategorie: seniory a děti a mládež. Nejvíce odpovědí (čtyřicet) se týkalo jednotlivých zařízení či služeb sociální péče, a to zejména pro mládež, seniory a osoby bez přístřeší. Další připomínky se týkaly oblasti péče o mládež, seniory a zdravotně postižené, drogově závislé. Dotázaní měli v sedmi případech připomínky k službám a vybavení ve městě. V menší míře byly zastoupeny připomínky v oblasti bydlení, volného času, zaměstnanosti a poradenství Chybějící zařízení sociální péče (40x) zařízení pro seniory o hospic 6x o kapacity v Domově důchodců 4x o stacionář 4x o více Domovů důchodců 3x o dlouhá čekání na Domov důchodců 3x o asistenti 2x o vývařovny a jídelny o větší kapacity pečovatelských domů o seniorská centra Zařízení v oblasti péče o mládež o mateřská centra a dětské kouty 4x o MŠ 3x o dům na hlídání dětí o dětský domov o baby bar o dětská jesle 29

30 zařízení pro osoby bez přístřeší: o azylové domy 2x o péče o bezdomovce Připomínky v oblasti péče o mládež (13x) zábava pro mladé zájmová činnost aktivity pro mládež 4x sport 3x aktivity pro děti 2x sportovní aktivity 2x Připomínky v oblasti péče o seniory a zdravotně postižené (10x) bezpečnost důchodcům setkávání důchodců zábava pro důchodce pro důchodce větší péči pro důchodce sociální služby pro důchodce pro staré občany úklidové služby příspěvek na telefon služby tělesně postiženým pomoc pro postižené dospělé více pečovatelských služeb Služby ve městě (7x) jednání lepší přístup organizací a podpora města všechny řád a pořádek špatné zkušenosti s lékaři ve Slaném WC služby 30

31 Služby pro osoby ohrožené závislostí (3x) pomoc gamblerům a drogově závislým drogová prevence drogové centrum Bezbariérový přístup (2x) bezbariérové vchody u více budov, sjezdy z chodníků více bezbariérových vstupů do budov, institucí atd.. Bydlení (2x) byty bydlení Oblast volného času (2x) více společenských míst využití a programy pro volný čas Zaměstnanost (1x) chybí práce Poradenství, informovanost (1x) poradenství 31

32 Co by pomohlo ke zlepšení sociálních služeb K této otázce se vyjádřily tři čtvrtiny dotázaných příjemců sociálních služeb. Mezi prostředky, které by mohly vést ke zlepšení sociálních služeb ve Slaném, dotázaní uváděli nejčastěji dostupnost sociálních služeb (více než pětina odpovědí), peníze (pětina odpovědí) a informovanost o sociálních službách (téměř pětina odpovědí). K výraznějším činitelům zlepšení služeb patřila i kvalita poskytovaných služeb (dvanáct procent odpovědí). V deseti procentech odpovědí povede ke zlepšení sociálních služeb důraz na poradenství. Tab. č. 4: pořadí podle četnosti odpovědí dostupnost sociálních služeb peníze informovanost občanů o možnostech využití služeb kvalita sociálních služeb poradenství pomoc dobrovolníků neplacená forma návaznost na ostatní sociální služby ve městě pomoc kvalifikované pečovatelky, asistenta placená forma jiné bez odpovědi Abs. % z odpovědí */ % z dotázaných **/ ,9 41, ,4 40, ,3 36, ,5 24, ,5 20,7 25 3,6 7,1 24 3,5 1,0 15 2,2 6,8 7 1,0 2,0 4 0,6 1,1 */N = 601 počet odpovědí, **/N = 350 počet dotázaných; dotázaní uváděli max. tři možnosti. 32

33 Pokud příjemci uvedli jiné prostředky vedoucí ke zlepšení sociálních služeb ve městě ( bylo to v sedmi případech), zaměřovali se na konkrétní doporučení ve třech oblastech (řazeno podle četnosti odpovědí): byty zvýšit důchody penziony úřední jednání větší pomoc při hledání zaměstnání vybavenější služby menší daně 33

34 Příloha 1: Výsledky prvního stupně třídění 1. Na koho se dotázaný obrátí v případě, že by potřeboval získat informace o některé ze sociálních služeb ve městě? a) obrátí se na člověka, který se s podobným problémem setkal Abs. % Ano ,3 Ne ,6 Neuvedl 4 1,1 b) kontaktuje organizaci, o které vím, že dané služby poskytuje Abs. % Ano ,1 Ne ,6 Neuvedl 1 0,3 c) vyhledá pomoc u přátel, v rodině Abs. % Ano ,7 Ne ,0 Neuvedl 1 0,3 d) zeptá se na úřadech Abs. % Ano ,5 Ne ,9 Neuvedl 2 0,6 e) získá informace z internetu Abs. % Ano ,9 Ne ,1 f) použije jiné zdroje Abs. % Ano 5 1,5 Ne ,5 2. Uvítal by ve Slaném činnost poradenského informačního centra, které by poskytovalo občanům všechny potřebné informace z oblasti sociální péče, sociálních služeb a sociálních dávek? Abs. % Ano ,6 Ne 65 18,4 34

35 3. Využil osobně během posledního roku některou z následujících sociálních služeb? A jak byl s poskytovanými službami spokojen. a) služby pro seniory (domov důchodců, dům s pečovatelskou službou, denní stacionář, jídelna pro důchodce, pečovatelská služba apod.) Abs. % ne ,3 ano 76 21,7 Zcela spokojen 28 36,8 Částečně spokojen 31 40,8 Částečně nespokojen 3 3,9 Zcela nespokojen 2 2,6 Neumí zhodnotit, bez odpovědi 10 15,8 celkem ,0 průměr 1,4 b) služby pro zdravotně postižené občany (stacionáře, svoz klientů Abs. % do stacionáře, centrum pro zdravotně postižené) ne ,5 ano 30 8,5 Zcela spokojen 12 41,4 Částečně spokojen 3 20,7 Částečně nespokojen 5 17,2 Zcela nespokojen 2 6,9 Neumí zhodnotit, bez odpovědi 4 13,8 celkem ,0 průměr 1,6 c) Služby pro rodiny s postiženými dětmi Abs. % ne ,2 ano 10 2,8 Zcela spokojen 3 37,5 Částečně spokojen 1 12,5 Částečně nespokojen 0 0,0 Zcela nespokojen 3 37,5 Neumí zhodnotit, bez odpovědi 1 12,5 celkem ,0 průměr 2,1 35

36 d) Služby pro rodiny sociálně slabé Abs. % ne ,0 ano 67 19,0 Zcela spokojen 27 39,1 Částečně spokojen 27 39,1 Částečně nespokojen 6 8,7 Zcela nespokojen 2 2,9 Neumí zhodnotit, bez odpovědi 7 10,1 celkem ,0 průměr 1,6 e) Služby pro osoby ohrožené závislostí Abs. % ne ,4 ano 9 2,6 Zcela spokojen 3 33,3 Částečně spokojen 2 22,2 Částečně nespokojen 2 22,2 Zcela nespokojen 1 11,1 Neumí zhodnotit, bez odpovědi 1 11,1 celkem 9 100,0 průměr 1,9 f) Služby pro občany v tíživé životní situaci (ztráta bydlení, Abs. % nezaměstnaný/á, domácí násilí apod.) ne ,5 ano 58 16,5 Zcela spokojen 15 26,8 Částečně spokojen 16 28,6 Částečně nespokojen 5 8,9 Zcela nespokojen 8 14,3 Neumí zhodnotit, bez odpovědi 12 21,4 celkem ,0 průměr 1,6 g) Služby pro neorganizovanou mládež do 18 let Abs. % ne ,1 ano 35 9,9 Zcela spokojen 13 46,4 Částečně spokojen 11 39,3 Částečně nespokojen 2 7,1 Zcela nespokojen 1 3,6 Neumí zhodnotit, bez odpovědi 1 3,6 celkem ,0 průměr 1,6 36

37 h)jiné Abs. % ne ,3 ano 6 1,7 Zcela spokojen 2 33,3 Částečně spokojen 0 0,0 Částečně nespokojen 0 0,0 Zcela nespokojen 0 0,0 Neumí zhodnotit, bez odpovědi 4 66,7 celkem 6 100,0 průměr 0,3 4. Hradí dotázaný některou ze sociálních služeb. Abs. % Ano 35 9,9 Ne ,1 5. Jaké zařízení sociálních služeb dotázaný nebo někdo z rodiny využil? Dotázaný mohl označit více variant. 1. Kolpingova rodina Smečno, o. s. Abs. % ano, osobně 0 0,0 ano, někdo z rodiny 7 2,0 ne ,0 2. Pečovatelská služba, Slaný Abs. % ano, osobně 19 5,4 ano, někdo z rodiny 43 12,1 ne ,5 3. Domov důchodců, Slaný Abs. % ano, osobně 11 3,1 ano, někdo z rodiny 40 11,2 ne ,7 celkem ,0 4. Dům dětí Ostrov ve Slaném Abs. % ano, osobně 30 8,5 ano, někdo z rodiny 25 7,1 ne ,4 5. Domácí péče doktor Svět, Slaný Abs. % ano, osobně 12 3,4 ano, někdo z rodiny 12 3,4 ne ,2 37

38 6. Nemocnice Slaný Abs. % ano, osobně ,6 ano, někdo z rodiny ,4 ne ,1 celkem ,0 7. Dobromysl, o. s. Slaný Abs. % ano, osobně 7 2,0 ano, někdo z rodiny 6 1,7 ne ,3 celkem ,0 8. Dětský diagnostický ústav a Středisko výchovné péče pro děti a mládež Abs. % detaš. pracoviště, Slaný ano, osobně 0 0,0 ano, někdo z rodiny 6 1,7 ne ,3 celkem ,0 9. Mateřská škola speciální Pod Bětuškou, Slaný Abs. % ano, osobně 0 0,0 ano, někdo z rodiny 6 1,7 ne ,3 celkem ,0 10. Rodinná poradna, Slaný Abs. % ano, osobně 4 1,2 ano, někdo z rodiny 13 3,7 ne ,1 celkem ,0 11. Azylový dům Kladno, o. p. s. Abs. % ano, osobně 4 1,1 ano, někdo z rodiny 9 2,6 ne ,3 celkem ,0 12. Centrum drogové prevence a krizové pomoci Kladno Abs. % ano, osobně 1 0,3 ano, někdo z rodiny 9 2,6 ne ,1 13. Centrum pro zdravotně postižené Kladno Abs. % ano, osobně 3 0,9 ano, někdo z rodiny 7 2,0 ne ,1 celkem ,0 38

39 14. Český červený kříž Kladno, o. s. Abs. % ano, osobně 1 0,3 ano, někdo z rodiny 4 1,1 ne ,6 celkem ,0 15. Dětský rehabilitační stacionář Zvonek Abs. % ano, osobně 2 0,6 ano, někdo z rodiny 2 0,6 ne ,9 celkem ,0 16. Geriatrické a Rehabilitační centrum Kladno Abs. % ano, osobně 2 0,6 ano, někdo z rodiny 8 2,3 ne ,2 celkem ,0 17. Linka důvěry Kladno Abs. % ano, osobně 3 0,9 ano, někdo z rodiny 6 1,7 ne ,4 18. Mateřská škola speciální pro zrakově postižené Kladno Abs. % ano, osobně 1 0,3 ano, někdo z rodiny 5 1,4 ne ,3 19. Pedagogicko psychologická poradna Středočeského kraje Abs. % ano, osobně 8 2,3 ano, někdo z rodiny 12 3,4 ne ,3 20. Poradna pro osobnostní rozvoj a krizové situace Kladno Abs. % ano, osobně 0 0,0 ano, někdo z rodiny 4 1,1 ne ,9 21. Resocializační institut Šance, o. s. Abs. % Ano, osobně 1 0,3 Ano, někdo z rodiny 2 0,6 ne ,1 39

40 22. SONS Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR Abs. % ano, osobně 1 0,3 ano, někdo z rodiny 2 0,6 ne ,1 23. Ústav sociální péče pro děti, mládež a dospělé Zahrada Abs. % ano, osobně 3 0,8 ano, někdo z rodiny 1 0,3 ne ,9 celkem ,0 24. Probační a mediační služba České republiky Abs. % ano, osobně 2 0,6 ano, někdo z rodiny 3 0,9 ne ,6 25. Společnost pro ranou péči středisko pro ranou péči Praha Abs. % ano, osobně 0 0,0 ano, někdo z rodiny 0 0,0 ne ,0 26. Člověk v tísni, společnost při ČT, o.p.s. Kontaktní centrum Kladno Abs. % ano, osobně 0 0,0 ano, někdo z rodiny 2 0,6 ne ,4 27. Jiné Abs. % ano, osobně 6 1,7 ano, někdo z rodiny 3 0,9 ne ,4 40

41 6. Co by dotázanému nejvíce pomohlo k lepšímu zajištění sociálních služeb? Mohl vybrat maximálně 3 odpovědi Abs. % z odpovědí % z počtu dotázanýc h dostupnost ,4 41,5 kvalita 87 12,8 24,7 peníze ,8 40,3 poradenství 73 10,7 20,7 pomoc dobrovolníků neplacená forma 25 3,7 7,1 pomoc kvalifikované pečovatelky, asistenta placená forma 15 2,2 4,3 návaznost na ostatní sociální služby ve městě 24 3,5 6,8 informovanost občanů o možnostech využití služeb ,6 36,1 jiné 7 1,0 2,0 neví/bez odpovědi 4 0,5 1,1 celkem 100,0 7. Domnívá se, že ve městě a okolí některé sociální služby chybí? Abs. % ano 89 1,0 ne ,0 8. Věk dotázaných Abs. % do18 let 65 18, let 74 21, let ,0 nad 65 let 82 23,3 neuvedeno 1 0,2 9. Nejvyšší ukončené vzdělání Abs. % základní 98 27,9 střední ,5 střední s maturitou ,5 vyšší odborná škola 14 4,0 vysokoškolské 25 7,1 neuvedeno 1 0,2 41

42 10. Dotázaný bydlí: Abs. % přímo ve městě ,7 v bezprostředním okolí 64 18,1 neuvedeno 1 0,2 11. Socio-ekonomické zařazení: Abs. % pracující, zaměstnanec 96 27,4 student/ka 74 21,1 podnikatel/ka 9 2,6 v domácnosti 11 3,1 nezaměstnaný/á 40 11,4 na rodičovské dovolené 30 8,5 v invalidním důchodu 14 4,0 ve starobním důchodu 77 21,9 12 Dotázaný je: Abs. % muž ,5 žena ,5 42

43 Příloha 2: Dotazník pro příjemce sociálních služeb Dobrý den, dovolte mi, abych Vám položil pár otázek, týkajících se Vašich názorů a zkušeností, zaměřených na zlepšení životních podmínek ve Slaném, a to především v oblasti sociální péče. 1. Na koho se obrátíte v případě, že byste potřeboval/a získat informace o některé ze sociálních služeb ve městě? ano ne a) obrátíte se na člověka, který se s podobným problémem setkal 1 2 b) kontaktujete organizaci, o které vím, že dané služby poskytuje 1 2 c) vyhledáte pomoc u přátel, v rodině 1 2 d) zeptáte se na úřadech 1 2 e) získáte informace z internetu 1 2 f) použijete jiné zdroje, jaké: Uvítal byste ve Slaném činnost poradenského informačního centra, které by poskytovalo občanům všechny potřebné informace z oblasti sociální péče, sociálních služeb a sociálních dávek? Ano 1 Ne 2 3. Využil jste Vy osobně během posledního roku některou z následujících sociálních služeb? A jak jste byl s poskytovanými službami spokojen/a (Pokyn předložte kartu A) a) služby pro seniory (domov důchodců, dům s pečovatelskou službou, denní stacionář, jídelna pro důchodce, pečovatelská služba apod.) b) služby pro zdravotně postižené občany (stacionáře, svoz klientů do stacionáře, centrum pro zdravotně postižené) c) Služby pro rodiny s postiženými dětmi ne ano Zcela spokojen Částečně spokojen Částečně nespokojen Zcela nespokojen Neumí zhodnotit, bez odpovědi d) Služby pro rodiny sociálně slabé e) Služby pro osoby ohrožené závislostí f) Služby pro občany v tíživé životní situaci (ztráta bydlení, nezaměstnaný/á, domácí násilí apod.) g) Služby pro neorganizovanou mládež do 18 let h) Jiné jaké:

44 4. Hradíte některou ze sociálních služeb. Pokud ano, kterou? 1 Ano, které:... Ne 2 5. Jaké zařízení sociálních služeb jste vy nebo někdo z Vaší rodiny využil? Můžete označit více variant. předložte kartu B Ano, Ano, někdo ne osobně z rodiny 1 Kolpingova rodina Smečno, o. s Pečovatelská služba, Slaný Domov důchodců, Slaný Dům dětí Ostrov ve Slaném Domácí péče doktor Svět, Slaný Nemocnice Slaný Dobromysl, o. s. Slaný Dětský diagnostický ústav a Středisko výchovné péče pro děti a mládež detašované pracoviště, Slaný 9 Mateřská škola speciální Pod Bětuškou, Slaný Rodinná poradna, Slaný Azylový dům Kladno, o. p. s Centrum drogové prevence a krizové pomoci Kladno Centrum pro zdravotně postižené Kladno Český červený kříž Kladno, o. s Dětský rehabilitační stacionář Zvonek Geriatrické a Rehabilitační centrum Kladno Linka důvěry Kladno Mateřská škola speciální pro zrakově postižené Kladno Pedagogicko psychologická poradna Středočeského kraje Poradna pro osobnostní rozvoj a krizové situace Kladno Resocializační institut Šance, o. s SONS Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR Ústav sociální péče pro děti, mládež a dospělé Zahrada Probační a mediační služba České republiky Společnost pro ranou péči středisko pro ranou péči Praha Člověk v tísni, společnost při ČT, o.p.s. Kontaktní centrum Kladno Jiné, jaké: Co by Vám nejvíce pomohlo k lepšímu zajištění sociálních služeb? Vyberte maximálně 3 odpovědi (předložte kartu C) dostupnost 1 kvalita 2 peníze 3 poradenství 4 pomoc dobrovolníků neplacená forma 5 pomoc kvalifikované pečovatelky, asistenta placená forma 6 návaznost na ostatní sociální služby ve městě 7 informovanost občanů o možnostech využití služeb 8 9 Jiné, které,. neví/bez odpovědi 10 44

45 7. Domníváte se, že ve městě a okolí některé sociální služby chybí? 1 Ano, které:.. Ne 2 8. Jaký je Váš věk? do18 let let let 3 nad 65 let 4 9. Jaké je Vaše ukončené vzdělání? základní 1 střední 2 střední s maturitou 3 vyšší odborná škola 4 vysokoškolské? Bydlíte: přímo ve městě 1 v bezprostředním okolí? Jaké je Vaše zařazení: pracující, zaměstnanec 1 student/ka 2 podnikatel/ka 3 v domácnosti 4 nezaměstnaný/á 5 na rodičovské dovolené 6 v invalidním důchodu 7 ve starobním důchodu? Dotázaný je muž 1 žena 2 Děkujeme Vám za vyplnění dotazníku. Datum: Podpis tazatele:.. 45

Analýzy poskytovatelů a příjemců sociálních služeb. Komunitní plán města Slaný

Analýzy poskytovatelů a příjemců sociálních služeb. Komunitní plán města Slaný Analýzy poskytovatelů a příjemců sociálních Komunitní plán města Slaný 2007 Analýza poskytovatelů sociálních Zjištěné informace: podklad pro plánování rozvoje sociálních výchozí materiál pro Katalog poskytovatelů

Více

Vyhodnocení ankety laické veřejnosti. Komunitní plánování sociálních služeb Hustopečsko 2008

Vyhodnocení ankety laické veřejnosti. Komunitní plánování sociálních služeb Hustopečsko 2008 Vyhodnocení ankety laické veřejnosti Komunitní plánování sociálních služeb Hustopečsko 2008 Hustopeče, říjen 2008 Obsah 1 Úvod... 3 2 Cíl anketního šetření... 3 3 Metoda šetření... 3 3.1 Cílová skupina...

Více

Vyhodnocení ankety. Komunitní plánování sociálních služeb Hustopeče 2007

Vyhodnocení ankety. Komunitní plánování sociálních služeb Hustopeče 2007 Vyhodnocení ankety Komunitní plánování sociálních služeb Hustopeče 2007 Srpen 2007 1 Projekt Podpora vytváření krajských plánů střednědobého rozvoje sociálních služeb a vytváření místních partnerství v

Více

Fungování demokracie a lidská práva v ČR únor 2015

Fungování demokracie a lidská práva v ČR únor 2015 pd10312a TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 28 840 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Fungování demokracie a lidská práva v ČR

Více

Mapování sociálních potřeb občanů Nového Jičína a okolních obcí

Mapování sociálních potřeb občanů Nového Jičína a okolních obcí ~ nt -, * * ** * * ** evropský sociální * fond v ČR EVROPSKÁUNIE PJ-i'i OPER~ČNí PROGRAM LlDSKE ZDROJE Mapování sociálních potřeb občanů Nového Jičína a okolních obcí Vážení spoluobčané, naším hlavním

Více

Analýza sociálních služeb města Kravaře

Analýza sociálních služeb města Kravaře Analýza sociálních služeb města Kravaře Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Obsah Úvod... 2 1. Základní informace...

Více

Analýza sociálních služeb obce Strahovice

Analýza sociálních služeb obce Strahovice Analýza sociálních služeb obce Strahovice Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Úvod V rámci zpracovávání Střednědobého

Více

Analýza dotazníkového šetření pro širokou veřejnost

Analýza dotazníkového šetření pro širokou veřejnost Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií Analýza dotazníkového šetření pro širokou veřejnost Analýza byla uskutečněna pro potřeby Komunitního plánu sociálních služeb ve městě Kladně Zpracovatel:

Více

Analýza poskytovatelů sociálních služeb pro město Slaný

Analýza poskytovatelů sociálních služeb pro město Slaný Analýza poskytovatelů sociálních pro město Slaný Tento projekt je spolufinancován z fondů EU a Středočeského kraje město Slaný, duben 2007 Obsah 1. HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ... 3 2. CÍL A PŘEDMĚT ANALÝZY... 5 3.

Více

Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.

Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso. Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007 Kdo se na výběrovém šetření podílel MZ, MPSV a MŠMT Úřad pro ochranu osobních údajů statistická a výzkumná pracoviště - ČSÚ, ÚZIS, ÚIV,

Více

Vyhodnocení dotazníkového šetření

Vyhodnocení dotazníkového šetření Statutární město Ostrava městský obvod Slezská Ostrava Odbor sociálních věcí Vyhodnocení dotazníkového šetření Na oddělení sociálních služeb odboru sociálních věcí Úřadu městského obvodu Slezská Ostrava

Více

Analýza sociálních služeb obce Hněvošice

Analýza sociálních služeb obce Hněvošice Analýza sociálních služeb obce Hněvošice Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Úvod V rámci zpracovávání Střednědobého

Více

Komunitní plánování sociálních služeb v Plzni. Anketa. pro rodiče dětí od 1 do 3 let. Vyhodnocení

Komunitní plánování sociálních služeb v Plzni. Anketa. pro rodiče dětí od 1 do 3 let. Vyhodnocení Komunitní plánování sociálních služeb v Plzni Anketa pro rodiče dětí od 1 do 3 let Vyhodnocení Vyhodnocení zpracovalo: CpKP západní Čechy Americká 29 301 38 Plzeň Tel./fax: +420 / 377 329 558 Mobil: +420

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA MAPOVÁNÍ POTŘEB VEŘEJNOSTI

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA MAPOVÁNÍ POTŘEB VEŘEJNOSTI AUGUR Consulting, dlouholetý člen České marketingové společnosti dodržující kodex ESOMAR a principy SIMAR, uskutečnil pro Město Kopřivnice exkluzivní výzkum, který proběhl na přelomu května a června 2012

Více

Výsledky z dotazníkového šetření Průzkum potřeb seniorů a zdravotně postižených v rámci projektu Komunitní plánování sociálních služeb mikroregion

Výsledky z dotazníkového šetření Průzkum potřeb seniorů a zdravotně postižených v rámci projektu Komunitní plánování sociálních služeb mikroregion Výsledky z dotazníkového šetření Průzkum potřeb seniorů a zdravotně postižených v rámci projektu Komunitní plánování sociálních služeb mikroregion Frýdlantsko Ve Frýdlantě nad Ostravici Dne: 5. srpna 8

Více

Analýza sociálních služeb obce Kobeřice

Analýza sociálních služeb obce Kobeřice Analýza sociálních služeb obce Kobeřice Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Vyhodnocení Analýzy potřeb v oblasti

Více

Z činnosti sociální a zdravotní komise

Z činnosti sociální a zdravotní komise Z činnosti sociální a zdravotní komise Ustavující schůze a zahájení činnosti dne 30.1.2007. Plán práce na rok 2007 Provedení analýzy současného stavu v sociální a zdravotní oblasti v obci. Organizace přednáškové

Více

DOTAZNÍK PRO POSKYTOVATELE SOCIÁLNÍCH A SOUVISEJÍCÍCH SLUŽEB OBYVATELŮM KOLÍNA ZA ROK 2006

DOTAZNÍK PRO POSKYTOVATELE SOCIÁLNÍCH A SOUVISEJÍCÍCH SLUŽEB OBYVATELŮM KOLÍNA ZA ROK 2006 TENTO PROJEKT KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA KOLÍNA JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKOU UNIÍ DOTAZNÍK PRO POSKYTOVATELE SOCIÁLNÍCH A SOUVISEJÍCÍCH SLUŽEB OBYVATELŮM KOLÍNA ZA ROK 2006 Instrukce k

Více

Spokojenost obyvatel s životem v regionu MAS Havlíčkův kraj

Spokojenost obyvatel s životem v regionu MAS Havlíčkův kraj Vyhodnocení dotazníkového šetření, které proběhlo na území MAS Havlíčkův kraj Spokojenost obyvatel s životem v regionu MAS Havlíčkův kraj Místní akční skupina Havlíčkův kraj, o. p. s. Zpracovala: Hana

Více

Analýza sociálních služeb obce Štěpánkovice

Analýza sociálních služeb obce Štěpánkovice Analýza sociálních služeb obce Štěpánkovice Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Úvod V rámci zpracovávání

Více

Zápis č. 1 ze setkání pracovní skupiny Senioři konaného dne 11.6.2007

Zápis č. 1 ze setkání pracovní skupiny Senioři konaného dne 11.6.2007 Zápis č. 1 ze setkání pracovní skupiny Senioři konaného dne 11.6.2007 Přítomni: 22 členů viz. prezenční listina (uložena na OSV sociální prevence) Místo konání: Klub důchodců, Štefánikova 1074, Kopřivnice

Více

Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013

Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013 Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013 Plán rozvoje sociálních služeb se řídí zákony: zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách zákon

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Strategický plán města České Budějovice

Strategický plán města České Budějovice STATUTÁRNÍ MĚSTO ČESKÉ BUDĚJOVICE Strategický plán města České Budějovice VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ MEZI NÁVŠTĚVNÍKY MĚSTA Verze: 15. října 2007 Strana 1 z 14 celkem 1. Charakteristika respondentů

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností

Občané o ekonomické situaci svých domácností eu00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností Technické

Více

TENTO MATERIÁL SLOUŽÍ POUZE JAKO POMŮCKA K SHROMAŽĎOVÁNÍ ÚDAJŮ TAK, ABY MOHLY BÝT ULOŽENY DO ELEKTRONICKÉ PODOBY DOTAZNÍKU. V PÍSEMNÉ PODOBĚ NEBUDE

TENTO MATERIÁL SLOUŽÍ POUZE JAKO POMŮCKA K SHROMAŽĎOVÁNÍ ÚDAJŮ TAK, ABY MOHLY BÝT ULOŽENY DO ELEKTRONICKÉ PODOBY DOTAZNÍKU. V PÍSEMNÉ PODOBĚ NEBUDE TENTO MATERIÁL SLOUŽÍ POUZE JAKO POMŮCKA K SHROMAŽĎOVÁNÍ ÚDAJŮ TAK, ABY MOHLY BÝT ULOŽENY DO ELEKTRONICKÉ PODOBY DOTAZNÍKU. V PÍSEMNÉ PODOBĚ NEBUDE DOTAZNÍK AKCEPTOVÁN. Dotazník pro obce Střednědobý plán

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009

Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009 eu0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 00 Technické

Více

Jednotlivci využívající vybrané informační a komunikační technologie

Jednotlivci využívající vybrané informační a komunikační technologie Mobilní telefon Jednotlivci využívající vybrané informační a komunikační technologie Mobilní telefon v roce 2012 nepoužívaly pouze 4 % osob starších šestnácti V roce 2007, to bylo 14 procent české populace.

Více

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU SPOKOJENOSTI ZA ROK 2011

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU SPOKOJENOSTI ZA ROK 2011 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU SPOKOJENOSTI ZA ROK 2011 Dobrý den, dovolujeme si Vás požádat o vyplnění tohoto dotazníku, který nám bude sloužit k hodnocení a zvyšování kvality služeb poskytovaných ANIMA VIVA o.s.

Více

Spokojenost s životem červen 2015

Spokojenost s životem červen 2015 ov150730 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Spokojenost s životem červen 2015 Technické

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PRŮZKUM VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ V ÚSTECKÉM KRAJI 2006

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PRŮZKUM VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ V ÚSTECKÉM KRAJI 2006 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PRŮZKUM VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ V ÚSTECKÉM KRAJI 2006 Výzkum byl proveden v rámci projektu Ústecký kraj kraj přírody i člověka, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA BECHYŇSKU. Vyhodnocení ankety pro veřejnost

KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA BECHYŇSKU. Vyhodnocení ankety pro veřejnost KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA BECHYŇSKU Vyhodnocení ankety pro veřejnost 1. Cíl ankety Předat všem obyvatelům mikroregionu základní informace o projektu Komunitní plánování sociálních služeb

Více

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2014

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2014 ev22 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 286 80 29 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Daně z pohledu veřejného mínění listopad 20 Technické

Více

Občanské sdružení MAS KRAJINA SRDCE. Výsledky anketního šetření názorů seniorů žijících v obcích zapojených do území MAS KRAJINA SRDCE

Občanské sdružení MAS KRAJINA SRDCE. Výsledky anketního šetření názorů seniorů žijících v obcích zapojených do území MAS KRAJINA SRDCE Občanské sdružení MAS KRAJINA SRDCE Výsledky anketního šetření názorů seniorů žijících v obcích zapojených do území MAS KRAJINA SRDCE 2014 1 Obsah 1. Základní údaje o šetření... 3 2. Hodnocení odpovědí

Více

Vyhodnocení dotazníku spokojenosti s konferencí Barcamp Brno 2012

Vyhodnocení dotazníku spokojenosti s konferencí Barcamp Brno 2012 Vyhodnocení dotazníku spokojenosti s konferencí Barcamp Brno 2012 Tvorba dotazníku a vyhodnocení dat: Magdaléna Katolická / @madla_art magdalena@marketingovevyzkumy.cz www.magdalenakatolicka.cz 2 Obsah

Více

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 840 9 E-mail: jana.novakova@soc.cas.cz Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 286 80 29 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Názory občanů na drogy Technické parametry Výzkum:

Více

VE VYBRANÝCH LOKALITÁCH SRPEN 2011 PILOTNÍ VÝZKUM ZPŮSOBŮ ZAJIŠTĚNÍ PÉČE O PŘÍJEMCE PŘÍSPĚVKU NA PÉČI 0

VE VYBRANÝCH LOKALITÁCH SRPEN 2011 PILOTNÍ VÝZKUM ZPŮSOBŮ ZAJIŠTĚNÍ PÉČE O PŘÍJEMCE PŘÍSPĚVKU NA PÉČI 0 PILOTNÍ VÝZKUM ZPŮSOBŮ ZAJIŠTĚNÍ PÉČE O PŘÍJEMCE PŘÍSPĚVKU NA PÉČI VE VYBRANÝCH LOKALITÁCH SRPEN 211 PILOTNÍ VÝZKUM ZPŮSOBŮ ZAJIŠTĚNÍ PÉČE O PŘÍJEMCE PŘÍSPĚVKU NA PÉČI PILOTNÍ VÝZKUM ZPŮSOBŮ ZAJIŠTĚNÍ

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Dotazník pro občany obce Kosořice

Dotazník pro občany obce Kosořice Dotazník pro občany obce Kosořice Vážení občané, v současné době probíhají práce na zpracování dokumentu Strategický plán obce Kosořice pro období 2007 2013 (dále jen Strategie ). Zpracování Strategie

Více

Cíl ankety. Koncepce ankety

Cíl ankety. Koncepce ankety Cíl ankety Cílem ankety bylo zjistit názory a připomínky obyvatel související s rozvojem sociálních služeb na Sušicku a to na základě dílčích otázek zaměřených zejména na informovanost o sociálních službách

Více

Celková spokojenost s životem v Broumově

Celková spokojenost s životem v Broumově Grafické znázornění odpovědí z dotazníkového šetření občanů Města Broumova Celkem bylo od respondentů získáno 1315 vyplněných dotazníků. Dotazníkové šetření mezi obyvateli proběhlo od června do srpna roku

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

Řešení problematiky ubytoven v krátkodobém a dlouhodobém horizontu

Řešení problematiky ubytoven v krátkodobém a dlouhodobém horizontu Řešení problematiky ubytoven v krátkodobém a dlouhodobém horizontu Mgr. Martina Baranová ACCENDO - Centrum pro vědu a výzkum, o.p.s. E-mail: martina.baranova@accendo.cz Tel.: + 420 603 520 577 Web: www.accendo.cz

Více

Výstupy a shrnutí. Veřejného projednání na téma. Komunitní plán rozvoje sociálních služeb

Výstupy a shrnutí. Veřejného projednání na téma. Komunitní plán rozvoje sociálních služeb Výstupy a shrnutí Veřejného projednání na téma Komunitní plán rozvoje sociálních služeb 1. ÚVOD MČ Praha 14 na svém území uplatňuje principy místní Agendy 21 a významnou části zapojuje veřejnost do procesu

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ PÉČE (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Obor vzdělání: Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny Kód oboru: 75-41-M/005

Více

Vyhodnocení a aktualizace Komunitního plánu sociálních služeb města Kralupy nad Vltavou a spádového území

Vyhodnocení a aktualizace Komunitního plánu sociálních služeb města Kralupy nad Vltavou a spádového území Tento dokument vznikl v rámci projektu Vyhodnocení a aktualizace Komunitního plánu sociálních služeb města Kralupy nad Vltavou a spádového území, který je podpořen z Evropského sociálního fondu prostřednictvím

Více

Spokojenost občanů s místním společenstvím

Spokojenost občanů s místním společenstvím Spokojenost občanů s místním společenstvím Ukazatel kvality života (Evropský indikátor udržitelného rozvoje A1) Průzkum Spokojenost občanů s místním společenstvím, ve kterém jsou zjišťovány názory, postoje,

Více

Velcí podnikatelé v zemědělství. Sociální anamnéza

Velcí podnikatelé v zemědělství. Sociální anamnéza Velcí podnikatelé v zemědělství Sociální anamnéza Celkem bylo osloveno 75 velkých zemědělských hospodářských jednotek. Většinu (83%) tvořila zemědělská družstva s výrobní specializací na rostlinnou a živočišnou

Více

Městský ústav sociálních služeb

Městský ústav sociálních služeb Městský ústav sociálních služeb Při hodnocení uplynulého roku bych rád zmínila zejména práci nejen odborných pracovníků, ale také doslova zapálených laiků, kteří společnými silami dali dohromady velmi

Více

VYHODNOCENÍ REALÍZACE CÍ LŮ A OPATR ENÍ

VYHODNOCENÍ REALÍZACE CÍ LŮ A OPATR ENÍ VYHODNOCENÍ REALÍZACE CÍ LŮ A OPATR ENÍ AKČNÍHO PLÁNU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA BLANSKO PRO ROK 2012 Cílová skupina: Senioři Cíl 1 Podpora stávajících služeb Opatření 1.1 Odborné sociální poradenství - Naplněno.

Více

Vyhodnocení dotazníkového průzkumu v obci Mořice

Vyhodnocení dotazníkového průzkumu v obci Mořice Vyhodnocení dotazníkového průzkumu v obci Mořice Úvod V průběhu května a června 2012 bylo v obci Mořice provedeno anonymní dotazníkové šetření v domácnostech. V náhodně vybraných domácnostech a na místních

Více

Analýza priorit a návrhů v oblasti sociálních služeb Olomouckého kraje

Analýza priorit a návrhů v oblasti sociálních služeb Olomouckého kraje Analýza priorit a návrhů v oblasti sociálních služeb Olomouckého kraje OSNOVA: 1. Úvod: 2. Popis územního a časového rozsahu jednotlivých komunitních plánů sociálních služeb /střednědobých plánů rozvoje

Více

Vybraná data z analytické části RPSS ČB. Zpracovatelé: Mgr. Aleš Novotný Mgr. Hana Francová

Vybraná data z analytické části RPSS ČB. Zpracovatelé: Mgr. Aleš Novotný Mgr. Hana Francová Vybraná data z analytické části RPSS ČB Zpracovatelé: Mgr. Aleš Novotný Mgr. Hana Francová Obsah prezentace Sociodemografická data Socioekonomická data nezaměstnanost sociální dávky Výskyt kriminality

Více

Vyhodnocení dotazníkového šetření

Vyhodnocení dotazníkového šetření Vyhodnocení dotazníkového šetření V měsíci březnu roku 2012 bylo provedeno oddělením sociálních služeb, odboru sociálních věcí Úřadu městského obvodu Slezská Ostrava dotazníkové šetření zjišťující spokojenost

Více

Názor na devizové intervence České národní banky

Názor na devizové intervence České národní banky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: martin.durdovic@soc.cas.cz Názor na devizové intervence České národní

Více

Podpora péče o seniory v Hořovicích a spádových obcích

Podpora péče o seniory v Hořovicích a spádových obcích Tato analýza vznikla v rámci projektu Centra pro komunitní práci střední Čechy Komunitní plán sociálních služeb města Hořovice a spádových obcí na období 2014 2018, který je podpořen z Evropského sociálního

Více

Pracovníci státní správy

Pracovníci státní správy Pracovníci státní správy Sociální anamnéza Ankety se zúčastnilo celkem 51 pracovníků státní správy, z toho více jak tři čtvrtiny mužů (76%) (viz Příloha 4, graf č.1). Většinou patří do věkové kategorie

Více

Názory občanů na úřad Kanceláře veřejného ochránce práv

Názory občanů na úřad Kanceláře veřejného ochránce práv TISKOVÁ ZPRÁVA Mgr. Naděžda Horáková Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129, 221 183 588 E-mail: nadezda.horakova@soc.cas.cz Názory občanů

Více

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Prezentace výsledků výzkumu Výzkum - Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Národní institut dětí a mládeže ve spolupráci s Českou asociací streetwork,

Více

PRŮZKUM SPOKOJENOSTI CZP PK 2013 Strana: 1 z 10. Centrum pro zdravotně postižené a seniory Pardubického kraje, o.p.s. (dále jen CZP PK )

PRŮZKUM SPOKOJENOSTI CZP PK 2013 Strana: 1 z 10. Centrum pro zdravotně postižené a seniory Pardubického kraje, o.p.s. (dále jen CZP PK ) Strana: 1 z 10 Centrum pro zdravotně postižené a seniory Pardubického kraje, o.p.s. (dále jen CZP PK ) PRŮZKUM ZAMĚŘENÝ NA ZJIŠTĚNÍ SPOKOJENOSTI UŢIVATELŮ SLUŢEB A ZHODNOCENÍ KVALITY POSKYTOVANÝCH SLUŢEB

Více

Profil absolventa vyššího odborného studia oboru sociální práce

Profil absolventa vyššího odborného studia oboru sociální práce Střední zdravotnická škola a vyšší odborná škola Cheb Hradební 2, 350 38 Cheb tel: 354 422 877, 354 422 259 fax: 354 422 089 E-mail : szs.cheb@worldonline.cz http://szscheb.cz Profil absolventa vyššího

Více

VOLEBNÍ PROGNÓZA 16. 10. 2013

VOLEBNÍ PROGNÓZA 16. 10. 2013 VOLEBNÍ PROGNÓZA 16. 10. 2013 HLAVNÍ ZÁVĚRY Volby by vyhrála ČSSD, druhou nejsilnější stranou by bylo ANO 2011, třetí pak KSČM. Do Poslanecké sněmovny by se dostaly strany TOP 09, Úsvit přímé demokracie

Více

SWOTA ANALÝZA V OBLASTI PS OSOBY V SOCIÁLNÍ KRIZI

SWOTA ANALÝZA V OBLASTI PS OSOBY V SOCIÁLNÍ KRIZI SWOTA ANALÝZA V OBLASTI PS OSOBY V SOCIÁLNÍ KRIZI Vize: Na začátku setkání byla stanovena vize pro rok 2017 v oblasti spadající do zájmu uvedené PS. - Město Nymburk má v roce 2017 zajištěné dostupné sociální

Více

Vyhodnocení dotazníkového šetření mezi klienty Centra sociálních služeb Kojetín, p. o.

Vyhodnocení dotazníkového šetření mezi klienty Centra sociálních služeb Kojetín, p. o. Vyhodnocení dotazníkového šetření z listopadu 2014 V listopadu 2014 jsme uskutečnili dotazníkové šetření mezi klienty Centra sociálních služeb Kojetín, p. o. a mezi jejich rodinnými příslušníky. Cílem

Více

Setkání pracovních skupin Kravaře

Setkání pracovních skupin Kravaře Setkání pracovních skupin Kravaře Dana Diváková 10. 9. 2013 1 Co je komunitní plánování Komunitní plánování /dále jen KP/ je metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného

Více

Výsledky zjišťování pocitu bezpečí občanů Města Krnova 2006

Výsledky zjišťování pocitu bezpečí občanů Města Krnova 2006 Výsledky zjišťování pocitu bezpečí občanů Města Krnova 2006 Metodologie výzkumu: Metoda výzkumu: Dotazníkové šetření Sběr dat: Květen 2006 Vyhodnocení dat: Prosinec 2006 Cílová skupina: Občané města Krnova

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška TÉMATA

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška TÉMATA PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ SOCIÁLNÍ PÉČE Obor vzdělání: Výchovná a humanitární činnost - Sociálně administrativní činnost Kód

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Návrat obyvatel azylového domu pro muže v Kroměříži do společnosti a na trh práce

Návrat obyvatel azylového domu pro muže v Kroměříži do společnosti a na trh práce Návrat obyvatel azylového domu pro muže v Kroměříži do společnosti a na trh práce Seminář Jak úspěšně čerpat dotace EU Co nás čeká? Projektová gramatika Kdo? Město Kroměříž a Azylový dům pro muže o.p.s.

Více

NÁVRH PRIORIT A OPATŘENÍ KOMUNITNÍHO PLÁNU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ORP TIŠNOV NA OBDOBÍ 2013-2014

NÁVRH PRIORIT A OPATŘENÍ KOMUNITNÍHO PLÁNU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ORP TIŠNOV NA OBDOBÍ 2013-2014 NÁVRH PRIORIT A OPATŘENÍ KOMUNITNÍHO PLÁNU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ORP TIŠNOV NA OBDOBÍ 2013-2014 SYSTÉMOVÉ PRIORITY Priorita č. 1 Nastavení procesů komunitního plánování sociálních služeb na úrovni ORP Tišnov

Více

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Výstupy v roce 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sítě odborného sociálního poradenství Cíl D.1 Zajistit síť krizových poradenských

Více

FILTR: NA IV. ODPOVÍDAJÍ TI, KTEŘÍ V III. ODPOVĚDĚLI

FILTR: NA IV. ODPOVÍDAJÍ TI, KTEŘÍ V III. ODPOVĚDĚLI 1. DOTAZNÍK Dobrý den jmenuji se a jsem tazatelem marketingové společnosti DATAMAR. Zabýváme se výzkumem trhu, v současné době provádíme výzkum zaměřený na zjištění informací, jak se podnikatelé dívají

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Studijní obor: Forma zkoušky: 75 41- M/004 Sociální péče, sociálně správní činnost ústní Školní

Více

Nový obor Sociální činnost 75-41-M/01

Nový obor Sociální činnost 75-41-M/01 Nový obor Sociální činnost 75-41-M/01 Čtyřleté studium ukončené maturitní zkouškou Zahájení výuky na SZŠ ÚO 1. 9. 2010, 1 třída, 30 žáků Vznikl sloučením oboru 75-41-M/003 Sociální péče - pečovatelská

Více

Statistika Mládež a drogy 2012

Statistika Mládež a drogy 2012 Statistika Mládež a drogy 2012 Jihomoravský kraj Vypracovaly A Kluby ČR o.p.s. JMK 2012 dotazníkový průzkum mezi žáky a studenty jihomoravských škol Cílem průzkumu bylo zjistit stav zneužívání návykových

Více

Dlouholetý člen České marketingové společnosti dodržující kodex ESOMAR a principy SIMAR

Dlouholetý člen České marketingové společnosti dodržující kodex ESOMAR a principy SIMAR Dlouholetý člen České marketingové společnosti dodržující kodex ESOMAR a principy SIMAR Výzkum názorů obyvatel ve vybraných lokalitách Městské části Brno Bystrc na případnou výstavbu Polyfunkčního centra

Více

Sociální služby na Českokrumlovsku. Vyhodnocení dotazníkového šetření. Oblast Etnické menšiny

Sociální služby na Českokrumlovsku. Vyhodnocení dotazníkového šetření. Oblast Etnické menšiny Sociální služby na Českokrumlovsku Vyhodnocení dotazníkového šetření Oblast Etnické menšiny Duben 2012 Obsah 1. Úvod... 3 1.1 Komunitní plánování... 3 1.2 Struktura respondentů... 3 2. Výsledky za ORP

Více

Občané o americké radarové základně v ČR

Občané o americké radarové základně v ČR TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 2 0 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o americké radarové základně v ČR Technické

Více

Komunitní plánování sociálních služeb ve správním obvodu města Frenštát pod Radhoštěm

Komunitní plánování sociálních služeb ve správním obvodu města Frenštát pod Radhoštěm Výsledky Analýzy potřeb sociálních služeb ve správním obvodu města Frenštát pod Radhoštěm v rámci projektu Komunitní plánování sociálních služeb ve správním obvodu města Frenštát pod Radhoštěm Zpracoval

Více

Monitorovací zpráva o realizaci komunitního plánu sociálních služeb pro region Znojmo za rok 2008.

Monitorovací zpráva o realizaci komunitního plánu sociálních služeb pro region Znojmo za rok 2008. Monitorovací zpráva o realizaci komunitního plánu sociálních služeb pro region za rok 2008. Vize komunitního plánování: Dosáhnout takového rozvoje sociální sféry, aby reagoval na zjištěné potřeby občanů.

Více

Vzorové rešení. Statistika Mládež a drogy 2013. Brněnské školy. Vypracovaly A Kluby ČR o.p.s.

Vzorové rešení. Statistika Mládež a drogy 2013. Brněnské školy. Vypracovaly A Kluby ČR o.p.s. Statistika Mládež a drogy 2013 Brněnské školy Vypracovaly A Kluby ČR o.p.s. Statistika Mládež a drogy 2013 dotazníkový průzkum mezi žáky a studenty brněnských škol Cílem průzkumu bylo zjistit stav zneužívání

Více

Dotazník k získání doplňujících informací k meziobecní spolupráci (2. část)

Dotazník k získání doplňujících informací k meziobecní spolupráci (2. část) Dotazník k získání doplňujících informací k meziobecní spolupráci (2. část) Název správního území ORP : Název obce: Velikost obce (počet obyvatel) : 0-500 501-3000 3001-10000 10001-25000 více než 25000

Více

Půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je. vždy rizikem. půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je v dnešní době přirozenou

Půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je. vždy rizikem. půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je v dnešní době přirozenou TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 86 840 19 E-mail: jana.novakova@soc.cas.cz Názory obyvatel na přijatelnost půjček leden 014

Více

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob Opatření VI. 1.: Podpora zaměstnávání ohrožených osob Ze sociologického šetření prováděného v rámci komunitního plánování v Mladé Boleslavi vyplynulo, že problém získat a udržet si práci je pro dotazované

Více

336 hod. nízká. http://www.vmonline.cz

336 hod. nízká. http://www.vmonline.cz Metadata průzkumu FINANČNÍ GRAMOTNOST Autoři průzkumu: - tým VMonline - Šetření: 8. - 22.10. 2011 Délka průzkumu: 336 hod. Počet respondentů: 82/ validních 61 Vypovídací hodnota: nízká Počet otázek: 20

Více

Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize

Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize Martina Mikeszová Oddělení socioekonomie bydlení A09101 Aktivita se soustředí na zmapování

Více

Statistika Mládež a drogy 2013

Statistika Mládež a drogy 2013 Statistika Mládež a drogy 2013 JMK 2013 Vypracovaly A Kluby ČR o.p.s. Statistika Mládež a drogy 2013 dotazníkový průzkum mezi žáky a studenty jihomoravských škol Cílem průzkumu bylo zjistit stav zneužívání

Více

Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi

Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi Protesty ve společnosti Praha 19. října 2011 Marketingový a sociologický výzkum Držitel certifikátu ISO 9001:2001 - člen ESOMAR www.scac.cz SC & C Marketing & Social

Více

er140207 Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz

er140207 Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz er00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden 0 Technické

Více

PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková

PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková SPOLEČNÝ ZÁKLAD Zákon FS ČSSR č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení Zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení

Více

systému péče o ohrožené děti

systému péče o ohrožené děti Seminář pro členy krajských koordinačních skupin k transformaci systému péče o ohrožené děti Transformace a sjednocení Síť služeb Transformace stávajících služeb systému péče o ohrožené děti Benešov 13.

Více

Příloha č. 3 Priority a opatření veřejné finanční podpory města Tišnova pro oblast sociálních služeb na období 2013-2014

Příloha č. 3 Priority a opatření veřejné finanční podpory města Tišnova pro oblast sociálních služeb na období 2013-2014 Priorita č. 1 Opatření 1. 1 Opatření 1. 2 PLÁN VEŘEJNÉ FINANČNÍ PODPORY MĚSTA TIŠNOVA - oblast sociálních služeb 2013 2014 Nastavení procesů komunitního plánování sociálních služeb na úrovni ORP Tišnov

Více

288 hod. nízká. http://www.vmonline.cz

288 hod. nízká. http://www.vmonline.cz Metadata průzkumu POSTOJE K PSYCHOLOGŮM A LÉKAŘŮM Autoři průzkumu: - tým VMonline - Šetření: 28.11-09.12. 2011 Délka průzkumu: 288 hod. Počet respondentů: 454/ validních 400 Vypovídací hodnota: nízká Počet

Více

Zápis z jednání pracovní skupiny Ohrožení sociálním vyloučením, mládež a rodina 14.3.2007

Zápis z jednání pracovní skupiny Ohrožení sociálním vyloučením, mládež a rodina 14.3.2007 Zápis z jednání pracovní skupiny Ohrožení sociálním vyloučením, mládež a rodina 14.3.2007 Přítomni: Mgr. Naděžda Chládková, Ing. Zdeněk Bláha, Eva Slavíčková, Jaroslava Klásková, Anna Krejčí, Vlastimil

Více

Vyhodnocení dotazníkového šetření

Vyhodnocení dotazníkového šetření Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. 1 (celkem 15) Vyhodnocení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření proběhlo v květnu červnu 29. Dotazníky byly distribuovány prostřednictvím školní

Více

ZVYŠOVÁNÍ KVALITY ODBORNÉHO SOCIÁLNÍHO PORADENSTVÍ

ZVYŠOVÁNÍ KVALITY ODBORNÉHO SOCIÁLNÍHO PORADENSTVÍ ZVYŠOVÁNÍ KVALITY ODBORNÉHO SOCIÁLNÍHO PORADENSTVÍ Systém měřitelnosti a hodnocení kvality služeb Odborné sociální poradenství má několik různých způsobů a nástrojů, jimiž získává zpětnou vazbu o kvalitě

Více

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Charakteristika souboru respondentů

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Charakteristika souboru respondentů Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 25. 6. 2009 25 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Charakteristika souboru respondentů European

Více

DOTAZNÍK. Tento dotazník je zcela anonymní a bude sloužit pouze jako podkladový materiál ke studiu.

DOTAZNÍK. Tento dotazník je zcela anonymní a bude sloužit pouze jako podkladový materiál ke studiu. DOTAZNÍK Vážení občané města Lanškroun, chtěla bych Vás požádat o vyplnění dotazníku, který slouží jako podklad pro zpracování mé diplomové práce na téma Strategie rozvoje města Lanškroun. Cílem diplomové

Více

Aktualizace. Akčního plánu rozvoje sociálních služeba služeb souvisejících v městské části Praha 5 na rok 2015

Aktualizace. Akčního plánu rozvoje sociálních služeba služeb souvisejících v městské části Praha 5 na rok 2015 Aktualizace Akčního plánu rozvoje sociálních služeba služeb souvisejících v městské části Praha 5 na rok vypracoval Odbor sociální problematiky Obsah Úvod... 3 Přehled priorit... 4 Rozšířené priority o

Více