číslo září 2012 Samostatně neprodejné Krize stavebnictví Pomůže Zelená úsporám ochromenému sektoru?

Transkript

1 číslo září 2012 Samostatně neprodejné Krize stavebnictví Pomůže Zelená úsporám ochromenému sektoru? podnikatelský magazín. Vychází s deníkem Mladá Fronta E15

2 /VIZE /2013 KONFERENCE O PERSPEKTIVÁCH MÉDIÍ, REKLAMY A PUBLIC RELATIONS PRO PŘÍŠTÍCH 12 MĚSÍCŮ PRAHA, 17. ŘÍJNA 2012, JURYS INN PRAGUE HOTEL PROMĚNY MEDIÁLNÍ SCÉNY POHLEDEM SDĚLOVACÍCH PROSTŘEDKŮ Vyplácí se vydavatelům tvorba kvalitního obsahu? A má být takový obsah placený? Obstojí tradiční média ve světě mnoha obrazovek? LOGIKA REKLAMY ŽIVOTASCHOPNOST REKLAMNÍCH FORMÁTŮ Proč je čas vykročit ze stínu billboardů. Zadavatelé versus agentury porozumění nebo ring volný? Co ohrožuje český mediální trh? Proč (ne) věřit sociálním sítím? A jak spolehlivě zkazit dobrou digitální kampaň? KDO NEPOTŘEBUJE PUBLIC RELATIONS, AŤ ZVEDNE RUKU Nahradí public relations klasickou žurnalistiku? Lobbismus na britský a český způsob. Proč se PR neobejde bez médií? A obejdou se média bez PR? Více informací a registrace na strategie.e15.cz/konference

3 inzerce A Zelená pro firmy? České stavebnictví v současnosti jede jen na přibližně 75 procent objemu výroby oproti době před recesí. To je pořádný propad, který podsekává celou ekonomiku a pochopitelně tuzemské podniky. Situace se navíc nelepší, zpomaluje výstavba nových bytů, stavební úřady vydávají méně povolení a firmy se stále častěji ocitají v konkurzech. Co s tím? Jedním z nástrojů, který by mohl churavějícímu segmentu dodat tolik chybějící energii, je druhá část programu Zelená úsporám. První etapa, která se rozjela v dubnu 2009 a v jejímž rámci bylo ke konci letošního srpna schváleno více než 68 tisíc žádostí a proplaceno přes 17 miliard korun, přinesla řadu pozitivních efektů. Například podle ekonomů Miroslava Zámečníka a Jana Hlaváče vzniklo v první fázi projektu Zelená úsporám více než 19 tisíc pracovních míst. Autoři tvrdí, že v porovnání s jinými programy má podpora zateplování z hlediska tvorby pracovních příležitostí jeden z nejvýraznějších přínosů v národním hospodářství. Její mimořádný nabalovací efekt vychází z vysokého podílu práce na celkové vytvořené hodnotě a také ustálených vazeb na velké množství menších tuzemských subdodavatelů. Takže vliv každé takto investované koruny na ekonomický růst je vysoce nadprůměrný. A jak vyplývá ze zjištění PROFITU, představitelé malých a středních firem si program více než pochvalovali. Není tedy divu, že se teď s nadějí upnuli ke druhé části programu Zelená úsporám. Jenže vydavatelství: Mladá fronta a. s. Mezi Vodami 1952/ Praha profit@mf.cz Generální ředitel: David Hurta Ředitel divize EURO E15: Tomáš Skřivánek adresa redakce: Pod Kotlářkou Praha 5 tel.: profit@mf.cz REDAKCE: Šéfredaktor: Martin Zika, , zika@mf.cz Redaktoři: (prijmeni@mf.cz) Jan Stuchlík, Dalibor Dostál, Renata Lichtenegerová, Tomáš Stingl, Robert Šimek Jazyková redakce: Zuzana Hladíková VYDAVATELSTVÍ: Ředitel Inzerce: David Korn, Ředitelka marketingu: Hana Holková, Brand Manager: Štěpánka Hejlová, Výroba a distribuce: Kateřina Piškulová, Sekretariát: Martina Minaříková, i přes podporu řady odborníků chce vláda do pokračování tohoto efektivního a jednoznačně protikrizového programu v příštích osmi letech nalít pouhých 30 z celkových 80 miliard, které bude mít k dispozici z prodeje emisních povolenek. Určitý pozitivní tón do aktuálního vydání PROFITU vnesl Petr Witowski, ředitel úseku Firemní klientely České spořitelny, který nám mimo jiné řekl, že se zostřuje bankovní boj o klienta z řad malých a středních podniků. Na dalších stránkách pak najdete mimořádně zajímavou reportáž z Jihomoravského inovačního centra, které v regionu intenzivně pomáhá začínajícím firmám z oborů budoucnosti, zprávu o tom, jak se dá s pomocí raperů uspět v jediném regionu s dosud nenasycenými trhy, tedy v subsaharské Africe, nebo příběh úspěchu značky Tretter s Chips. Dámy a pánové, přeji vám příjemné čtení. Martin Zika, šéfredaktor TISK: Tiskárna EUROPRINT a. s. Předplatné deníku Mladá fronta E15: Mediaservis, predplatne@madiaservis.cz Reg. zn: MK ČR E 6590 Mladá fronta a. s. Veškerá práva vyhrazena. Jakékoli užití části nebo celku, zejména přetisk včetně šíření jakýmkoli způsobem bez výslovného svolení vydavatele, je zapovězeno. Titulní strana: Tomáš Novák Číslo / 10. září 2012 PROFIT vychází od roku 1990 editorial PROFIT OBSAH Top události... 4 Startuje vzdělávací kurzarbeit... 5 Téma: Stavebnictví vyhlíží zelený záchranný kruh... 6 Málokterý obor postihla ekonomická recese tak výrazně jako stavebnictví. Stavbaři proto netrpělivě čekají, až vláda spustí další vlnu státních podpor pro úsporné budovy. Existuje tu obrovský potenciál, budou ale chystaná opatření dostatečná? Rozhovor: Petr Witowski...10 Banky už nechtějí při poskytování úvěrů nést podnikatelské riziko jako před krizí. Chceme také vyšší finanční spoluúčast firem do doby, než se prokáže, že projekt v praxi funguje, říká Petr Witowski, ředitel úseku firemní klientely České spořitelny. Regiony: Brno a okolí Cesta do budoucnosti Na jižní Moravě už 11 let budují prostředí, které z regionu jednou udělá místo, kde budou vznikat a působit firmy z oborů budoucnosti. Jsou zatím ve třetině a už se mohou pochlubit viditelnými úspěchy. V českých podmínkách jde skoro o unikát. Jeden den podnikatele / Názor Příběh úspěchu: Tretter s Chips Zahraničí: Poslední bílé místo? Černá Afrika...20 Subsaharská Afrika je posledním regionem světa, kde lze ještě nalézt totálně nenasycené trhy. Některé africké země navíc prožívají v současnosti velký hospodářský boom. Využít toho se rozhodly i české firmy. Loni vyvezly do regionu zboží za 16 miliard korun, což je historický rekord. Osudy: Edmund Bochner Pán vlněného impéria...22 Servis...24 Poradna...25 PORTRÉT: Jan Borůvka

4 PROFIT TOP události Služby vývozcům budou za paušál Nové občanky komplikují výpis z trestního rejstříku Potřebujete výpis z Rejstříku trestů a máte nový typ občanského průkazu, vydávaný od ledna 2012? Čeká vás nemilé překvapení. Tato občanka vám k získání výpisu nemusí stačit. Není na ní totiž uvedeno rodné příjmení držitele. Šel jsem si pro výpis na jednu pražskou pobočku sítě Czech POINT v domnění, že to vyřídím snadno a rychle. Úřednice mi ale řekla, že protože na mé nové občance není rodné příjmení, musím se prokázat ještě rodným listem. Odešel jsem domů s nepořízenou a musel jsem se vrátit s rodným listem druhý den, zlobí se podnikatel z Prahy 4. Exportní poradenství vývozcům, které dříve poskytovala agentura CzechTrade za různě velký poplatek odvozený od rozsahu služeb, by mělo být podle nové koncepce za paušální cenu. V tom paušálu dostanou čeští vývozci celé portfolio služeb, které tak bude lépe dosažitelné i pro menší a střední firmy, vysvětlil důvod změny ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. Tento krok je součástí balíku změn v proexportní politice státu. Vláda chce mimo jiné stále více směřovat vývoz i mimo Evropskou unii. V prvním pololetí přitom klesl podíl unijních Průzkum mezi podnikateli: Druhé pololetí vidí slibně Skepse a obavy z budoucnosti se v českých firmách nešíří. Aktuální průzkum Hospodářské komory České republiky jednoznačně potvrzuje, že tuzemští podnikatelé jsou v hodnocení výhledu pro druhé pololetí relativně optimističtí. Počet respondentů, kteří odpověděli v pozitivním duchu na otázku, jaký celkový vývoj očekávají ve druhém pololetí roku 2012, se oproti předchozímu průzkumu výrazně zvýšil, a to téměř na 27 procent z předchozích zhruba 16 procent. Průzkum ale ukázal i na některé potíže, které podnikatele stále trápí. Problémy způsobuje rostoucí daňová zátěž především u DPH a omezované veřejné výdaje a investice. Naopak zlepšení výsledků u kategorie Očekávání ekonomické situace indikuje, že destinací na českém vývozu z 84 na 81 procent. Vývoz zároveň atakuje rekordní hodnoty. Za první letošní pololetí dosáhl celkového objemu téměř 1,55 bilionu korun, což je meziroční růst o 8,5 procenta. Obecně se předpokládá, že letos by mohl objem českého vývozu na konci roku překonat rekordní hranici tří bilionů korun. Poznámka PROFITU: Evropská krize měla pro český vývoz paradoxně jistý blahodárný účinek. Mnozí exportéři teď pod tlakem okolností vstupují na nová mimoevropská odbytiště. situace by se měla v příštím období výrazně zlepšovat, říká prezident Hospodářské komory ČR Petr Kužel. Poznámka PROFITU: Tento průzkum potvrdil, že dojem krize je zbytečně posilován médii, když firmy ve skutečnosti recesi zdaleka tak nepřeceňují. Na doložení rodného listu trvá ministerstvo spravedlnosti. Na rozdíl od starších občanských průkazů nové elektronické občanky rodné příjmení neobsahují, protože není považováno za základní údaj nutný k identifikaci držitele. Ministerstvo vnitra, které zastřešuje síť kontaktních center Czech POINT, se nyní kvůli vzrůstajícímu počtu problémů při vydávání výpisů rozhodlo přistoupit k určité benevolenci. V tuto chvíli platí pro zaměstnance Czech POINTU doporučení, aby pokud občan rodný list u sebe nemá, jeho předložení nepožadovali, uvádí Jiří Korbel z odboru tisku ministerstva vnitra. Trvale by měla situaci vyřešit až chystaná novela zákona o základních registrech. Ta počítá s tím, že rodné příjmení se stane takzvaným referenčním údajem. Na Czech POINTU si tak bude moci obsluha rodné příjmení sama zjistit přímo ze základních registrů, vysvětluje Jiří Korbel. Poznámka PROFITU: Smyslem sítě Czech POINT mimo jiné je, aby podnikatelům co nejvíce zjednodušila obíhání úřadů. Nesrovnalost s novými občankami může ale zase snad jen dočasně znepříjemnit živnostníkům život. Foto: archiv, profimedia.cz 4

5 top události PROFIT PODPORA PODNIKÁNÍ Startuje vzdělávací kurzarbeit Firmy, které kvůli ekonomické stagnaci přijdou o velkou část zakázek a budou zvažovat propouštění zaměstnanců, najdou pomoc u státu. Podmínkou je, že výpadek v objednávkách bude dočasný. Foto: čtk Ministerstvo práce a sociálních věcí v polovině září spustí program Vzdělávejte se pro stabilitu. Podnikům postiženým náhlým výpadkem zakázek z něho uhradí část mzdy zaměstnanců, pro něž nemají zrovna práci a které pošlou na školení či rekvalifikaci. Stát zaplatí i náklady na vzdělávání. Celkem si firmy v první fázi budou moci sáhnout na 400 milionů korun. A ministerstvo je připraveno dodat dalších 400 milionů. Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek o programu mluví jako o kurzarbeitu po česku, tedy o obdobě německého programu, který pomohl firmám v těžkých časech recese udržet klíčové pracovníky. I v českých podmínkách je cílem pomoci firmám, aby nemusely dávat důležitým zaměstnancům výpověď. Ovšem s tím rozdílem, že se tito lidé musejí v čase, kdy nebudou mít práci, vzdělávat. Podniky mohou zaměstnancům dopřát specifické odborné vzdělávání, také obecné kurzy. Musí se ale vždy jednat o zvyšování kvalifikace, vysvětluje Karel Machotka, náměstek ministra práce a sociálních věcí. V Praze dotace nebude Firmy musejí prokázat, že jim tržby přepočtené na zaměstnance klesly ve čtvrtletí před podáním žádosti meziročně o více než 20 pro - cent. Zároveň musejí zaměstnance, na něž budou dotaci čerpat, alespoň měsíc před podáním žádosti převést do režimu podle paragrafu 209 zákoníku práce, protože jim nejsou schopny přidělovat práci. Pak je mohou poslat domů a vyplácet jim 60 procent mzdy. Tento výpadek práce musí být od 20 do 60 procent stanovené pracovní doby. Nelze však získat dotaci na zaměstnance, kteří pracují v provozovnách v Praze, protože jde o peníze z evropských fondů a Praha nepatří BUDE TO RYCHLÉ. Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek slibuje, že vyřízení dotace na vzdělávání pracovníků potrvá maximálně měsíc. mezi podporované regiony, upozorňuje Jiří Reichl, mluvčí Úřadu práce ČR. Na jednoho zaměstnance mohou podniky získat až 31 tisíc korun měsíčně na pokrytí mezd, včetně sociálních a zdravotních odvodů. Uhrazenu dostanou ovšem jen tu část platu zaměstnance, která bude odpovídat době, kdy se vzdělával. Ministerstvo uhradí také náklady na vzdělávací kurz. Pokud si bude chtít firma vzdělávání zajistit sama, pokryje stát mzdu lektora až do výše 230 korun na hodinu. Podporu budou moci firmy čerpat po dobu šesti měsíců. Jestliže přesvědčí příslušný krajský úřad práce, který bude mít program na starosti, že má smysl tuto dobu prodloužit, mohou získat dotace celkem až na 12 měsíců. Za půl roku by však za všechny proškolované zaměstnance neměla jedna firma inkasovat více než půl milionu korun. Zájem nejistý Ministerstvo zatím nedokáže odhadnout, kolik firem se v příštích měsících s razantním propadem zakázek bude muset poprat. Vážná ztráta zakázek zatím nepředstavuje fatální problém, firmy si celkem drží výrobní program bez velkých výpadků, popisuje reálnou situaci malých a středních podniků Eva Svobodová, ředitelka jejich asociace (AMSP). Podobný program s názvem Vzdělávejte se mohly firmy postižené krizí využívat už v letech 2008 a Tehdy podaly žádostí o dotaci a celkem na úhradu vzdělávání, mzdových nákladů, cestovného a stravného získaly 1,358 miliardy korun. Pro vstup do programu ovšem nebyly omezeny podmínkou razantního propadu tržeb. Není navíc jisté, jestli za tyto peníze firmy skutečně získaly kvalifikovanější zaměstnance. Ministerstvo nesledovalo, o jaké kurzy měly podniky největší zájem a zda nechávaly opravdu školit pracovníky v odborných dovednostech. Ze zkušeností malých a středních podniků vyplývá, že dotace čerpaly především na rozvoj měkkých dovedností a nikoli na odborný rozvoj. Rozdělování dotací z nového programu se bude řídit podobnými pravidly jako minulé dotační programy. Administrativa, včetně počtu potřebných dokumentů, s nimi byla poměrně rozsáhlá. Pokud bude nový program v tomto ohledu podobný, vyplatí se spíše firmám s několika desítkami pracovníků, myslí si Eva Svobodová z AMSP. Problémy byly podle Pavla Širokého, ředitele agentury Republikové centrum vzdělávání, také v nejednotné metodice, takže různé úřady práce posuzovaly žádosti různě. Tentokrát bude na jednotlivých úřadech práce, aby posoudily, zda potíže firmy jsou jen dočasné. Jan Stuchlík 5

6 PROFIT téma CESTA Z KRIZE Stavebnictví vyhlíží zelený záchranný kruh 6

7 téma PROFIT Málokterý obor postihla ekonomická recese tak výrazně jako stavebnictví. Stavbaři proto netrpělivě čekají, až vláda spustí další vlnu státních podpor pro úsporné budovy. Existuje tu obrovský potenciál, budou ale chystaná opatření dostatečná? EKONOMICKÝ ZÁZRAK. Podobně pozitivní efekt, jako má státní podpora energeticky úsporného stavebnictví, se dá podle ekonomů jinde najít jen těžko. Dává práci především malým a středním firmám a nevytváří bublinu, která by uměle zvyšovala ceny. Foto: Profimedia.cz I když vrcholila ekonomická krize a málokterý obor zažil takový pád jako stavebnictví, mohl Jan Dufek ze stavební společnosti Stabach na Domažlicku zvýšit počet zaměstnanců o 20 procent. Psal se rok 2010 a firma získala řadu nových zakázek díky vládnímu programu Zelená úsporám. Jeho případ přitom rozhodně nebyl výjimkou. Podle studie, kterou zpracoval ekonom Miroslav Zámečník pro nadaci Heinrich Böll Stiftung a Hnutí Duha, vytvořila Zelená úsporám celkem 19 tisíc nových pracovních příležitostí. Největší část prací přitom tvořilo zateplování domů, program však podporoval také výstavbu pasivních domů, výměnu oken, instalaci tepelných čerpadel nebo solárních kolektorů na střechách. Celkem získalo podporu na 150 tisíc domácností. Zakázky realizovaly především malé a střední firmy v regionech. Byl to rozhodně přínos. Program přinesl oživení ve stavebnictví, kde jinak zakázek celkově ubylo, protože se hodně omezily projekty financované státem a soukromí investoři také téměř nic nestaví, řekl PROFITU Břetislav Urbánek, jednatel První vysokomýtské stavební. Celkově to stavebnictví velmi pomohlo. Díky tomu se nám podařilo udržet pracovní místa, která by jinak byla kvůli ekonomické krizi ohrožena. Škoda jen, že to tak rychle skončilo, uvedl pro PROFIT Vlastislav Petrů z rodinné stavební firmy Stapestav ze Zlína. Z programu ovšem zdaleka neprofitovaly jen stavební firmy, ale prakticky všichni. Jak už bylo řečeno, za tři roky fungování přinesl úsporu zhruba 150 tisícům domácností. Zvedl vlnu zájmu ze strany majitelů nemovitostí, kteří se rozhodli zateplovat ve větší míře, než kdyby podpora nebyla vyhlášena. Velký význam měla samozřejmě pro malé a střední lokální firmy v regionech. A nejenom pro stavební, také pro projektanty nebo energetické auditory, konstatuje Libor Urbášek, předseda Asociace výrobců minerální izolace, kteří zažívali rovněž zlaté časy. Neveselé vyhlídky Oživení vyvolané Zelenou úsporám bylo snad jedinou dobrou zprávou, které tuzemské stavebnictví za poslední čtyři roky získalo. Jinak je pohled na byznys postavený z cihel a betonu poměrně tristní. Říci, že stavebnictví je nadále velice slabé, je jako poukázat na to, že nový londýnský mrakodrap,střep je,celkem vysoký. Stavebnictví totiž dál klesá. A to nepřetržitě, s výjimkou dvou nepatrných výkyvů způsobených spíš administrativními úpravami statistiky, už od začátku roku Tady už nemluvíme jen o zpomalování tempa růstu, jde vysloveně o pokles, kdy se každý měsíc staví méně než ve stejnou dobu před rokem, říká ekonomka Markéta Šichtařová. Podle posledních čísel zveřejněných Českým statistickým úřadem kleslo v červnu stavebnictví o 8,4 procenta. S problémy se potýká hlavně inženýrské stavebnictví, jehož produkce se meziročně snížila o 22,1 procenta. Produkce v pozemním stavitelství klesla o 1,4 procenta. Od počátku roku do konce června už stavební výroba propadla ve srovnání s rokem 2008 o 23,7 procenta. Situace se nelepší. Klesá totiž výstavba nových bytů, která byla v červnu o 17,4 procenta nižší než před rokem. Stavební úřady rovněž vydaly méně stavebních povolení. Z toho můžeme odvodit, že ani v dalších měsících nebude pro stavební společnosti práce. Za druhé klesá i orientační hodnota těchto nově povolených staveb. Jinými slovy: staví se málo a menší stavby, zmiňuje Markéta Šichtařová. Utažený kohoutek Důvodem je podle ní nedostatek peněz v ekonomice. Všichni šetří. Domácí poptávka je extrémně slabá, doplňuje ekonomka. Celkově podle ní stavebnictví letos vykáže pokles v rozmezí tří až pěti procent a k růstu se vrátí až v roce Mizernou kondici odvětví odráží také přehled konkurzů za červenec, kde se objevuje stále více stavebních 7

8 PROFIT téma 8 Tepelná čerpadla: Česko dohání zpoždění Ve vyspělých zemích jde o jeden z nejvyužívanějších zdrojů energetických úspor. V Česku se však stále prosazují jen pomalu. Řeč je o tepelných čerpadlech. V naší zemi jsou tepelná čerpadla stále popelkou, říká Josef Slováček, předseda Asociace pro využívání tepelných čerpadel. Čísla mu dávají za pravdu. Například v roce 2009 se v Česku instalovalo zhruba čerpadel. Ve srovnatelné Belgii to bylo téměř desetkrát tolik, přes 30 tisíc čerpadel, v Rakousku pak téměř 18 tisíc. Ještě více se tato technologie, která dokáže ušetřit 60 až 70 procent energie v budově, prosazuje ve Skandinávii. V desetimilionovém Švédsku se za jediný rok instalovalo 117 tisíc čerpadel, v polovičním Norsku 84 tisíc. Pokud sněmovna přehlasuje veto prezidenta a zavede od příštího roku povinné energetické štítky budov, otevře se podle Josefa Slováčka větší prostor pro používání čerpadel i v Česku. Dostat objekt do kategorie nízkoenergetické stavby bez tepelného čerpadla je velice obtížné, s tepelným čerpadlem velice snadné, říká šéf asociace. Dosud malý zájem je podle něj způsobený malou podporou této technologie ze strany státu. Například v Německu musí mít ze zákona každý nový dům nějaký obnovitelný zdroj energie. Jednotlivé spolkové země si pak samy upravují, které z nich podpoří. Další překážkou k většímu rozšíření tepelných čerpadel v Česku je přetrvávající povědomí veřejnosti o tom, že jsou velmi drahá. To je hloupá písnička stará 15 let. Tehdy skutečně čerpadlo s vrtem vyšlo na 450 tisíc. Od té doby se traduje, že je strašně drahé. Jenže dnešní chytrá, vzduchová tepelná čerpad la umějí téměř totéž jako ta s vrty, ale za poloviční cenu, doplňuje Josef Slováček. firem. Mezi 12 firmami s největšími tržbami, které byly minulý měsíc v konkurzu, jich byla plná polovina ze stavebnictví. Oproti květnu jejich počet narostl o třetinu. Mezi nejrizikovější obory patří stavebnictví spolu s dopravou a zpracovatelským průmyslem také podle analýzy poradenské společnosti Dun & Bradstreet. Za důvody vysokého počtu krachů lze považovat vysokou náročnost na zdroje financování, které plynou z potřeby disponovat dlouhodobým majetkem, jenž je nezbytný k provozním aktivitám podniků v těchto oblastech podnikání, říká Alena Seoudová, ředitelka Dun & Bradstreet. Dalším významným zdrojem nadprůměrného počtu insolvencí v tomto oboru je také velmi konkurenční prostředí a značná nejistota ohledně budoucího ekonomického vývoje. Navíc jsou důsledky ekonomické krize v těchto oborech stále patrné zejména v objemu zakázek, ale bohužel i době splatnosti pohledávek, čímž je silně ovlivněno cash-flow, a tedy schopnost vhodně zajišťovat chod firmy, dodává Alena Seoudová. Málo muziky Právě proto stavební firmy netrpělivě vyhlížejí start druhého kola programu Zelená úsporám. Další kolo programu bychom přivítali na tisíc procent. Je tam úžasný prostor, aby se pomohlo stavebnictví, především malým firmám, řekl PROFITU Václav Matyáš, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví. I když ministerstvo životního prostředí nedávno oznámilo, že Zelená úsporám 2 odstartuje v polovině příštího roku, oslavné chorály ze stavebních firem neznějí. Množství peněz, o nichž se uvažuje, je zatím natolik skromné, že to nepomůže vůbec nikomu. Ta situace nás neuspokojuje. Je to o drobných, a to je špatně, doplňuje Václav Matyáš. Pokud by to byla avizovaná částka, bylo by to pro nás zklamání. Je to podstatně méně, než se očekávalo, připojuje se Libor Urbášek. Stejně jako u první vlny Zelené úsporám půjdou také příští rok na zateplování a další energetické úspory výnosy z prodeje emisních povolenek. Za ně má stát v letech 2013 až 2020 získat zhruba 80 miliard korun. Jenže ministři nakonec rozhodli, že na Zelenou úsporám půjde jen malá část těchto prostředků. Vláda totiž odsouhlasila, že polovina výnosů z těchto příjmů skončí ve státním Václav Matyáš. rozpočtu. O zbývající polovinu se podělí rezorty životního prostředí a průmyslu a obchodu. Pro financování nového programu Zelená úsporám je tedy zatím vyčleněno méně než 30 miliard korun. Odborníci nad tím krčí rameny. Nepovažuji za šťastné utopit polovinu výnosů z emisních povolenek ve státním rozpočtu a velkou část dát teplárnám, které již dostaly na rekonstrukce svých zastaralých a neefektivních zdrojů a rozvodů desítky miliard ze zrušených povolenek, říká Petr Holub, koordinátor iniciativy Šance pro budovy, která zastupuje na dvě stovky firem působících v odvětví výstavby a renovace budov. Zároveň doufá, že se peníze ministerstvu životního prostředí podaří doplnit z evropských fondů tak, aby až do roku 2020 mohlo jít na zlepšování energetické účinnosti budov 10 až 12 miliard ročně. Takto nastavený program pak může zaměstnat 20 až 30 tisíc lidí rovnoměrně napříč celou republikou, dodává Petr Holub. Podle analýzy ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) Miroslava Zámečníka mají investice do energetické účinnosti budov velký prorůstový potenciál pro celou českou ekonomiku. Pokud bude dobře nastavený, lze za každý milion vynaložený státem na energeticky úsporná opatření očekávat kladný dopad na HDP ve výši 2,13 až 3,59 milionu korun. A to díky vysokému multiplikačnímu faktoru stavebnictví budov a také takzvané finanční páce. Tedy podílu soukromého kapitálu, který se nabalí na každou korunu státní investice, říká Miroslav Zámečník. Oproti tomu podle statistik běžné státní výdaje přinesou podle Zámečníka růst HDP pouze 600 tisíc korun na každý milion. Pokud by stát do roku 2020 investoval do Zelené úsporám 2 potřebných 10 až 12 miliard ročně, mohlo by to podle analýzy přinést růst DPH až o jedno procento. Naopak pokud by se Zelená úsporám 2 v příštím roce vůbec nerozjela, namydlilo by to stavebnictví schody k dalšímu pádu dolů. Pokud k předpokládaným pěti mi liardám státních výdajů přičteme pákový efekt soukromých investic ve výši 15 miliard, došlo by k poklesu výkonu stavebnictví o 20 miliard. To by znamenalo pokles DPH o půl procenta, což není legrace, uvedl Miroslav Zámečník. Foto: Anna Vacková

9 téma PROFIT Foto: Tomáš Novák, profimedia.cz Nejlepší recept Státu se navíc samotná investice téměř celá vrátí už během jednoho roku. Jeho příjmy z jednoho investovaného milionu mohou činit 0,97 až 1,21 milionu korun na daních z příjmu stavebních firem a jejich pracovníků, ze sociál ního a zdravotního pojištění zaměstnaných lidí a na nevyplacených sociálních dávkách, které by jinak bylo nutné vyplatit všem, kdo by bez tohoto programu neměli práci. Podobně účinných protikrizových programů navíc příliš není. Druhý takový nenajdete, vysvětluje Miroslav Zámečník. Státní podpora do energeticky úsporného stavění totiž přináší hned několik pozitivních efektů pro ekonomiku. Je možné ji relativně rychle nastartovat, má výrazný pozitivní krátkodobý dopad a navíc je výhodná i dlouhodobě. Podle ekonoma by se pro zlepšování energetické účinnosti staveb měly najít peníze ještě dříve. Například v Lesích České republiky leží mnoho nevyužitých miliard, říká Miroslav Zámečník. Uvolňování prostředků po etapách formou výzev zároveň umožní postupně omezovat podporu v případě, kdy se stavebnictví začne dařit. Stát by neměl dotacemi přispívat k přehřívání ekonomiky ani jednotlivých odvětví. Něčeho podobného jsme byli svědky v letech silného ekonomického růstu. Projevilo se to nárůstem cen stavebních prací i materiálů. Například v roce 2008 byla u cihly zisková marže ve výši 100 procent, což bylo nepřiměřené a nenormální, upozorňuje Miroslav Zámečník. Program by měl navíc pomoci vytvořit přechod k novým pravidlům, která budou od roku 2020 platit pro energetickou náročnost budov v celé Evropské unii. O zákonu, nedávno vetovaném prezidentem Klausem, budou v příštích dnech znovu jednat poslanci. Pokud ho schválí, budou se v Česku stejně jako v ostatních zemích Evropské unie za osm let stavět již jen budovy s energetickým standardem tzv. blízkým nule. U veřejných staveb začnou pravidla platit již od roku To je zajímavá příležitost nejen pro stavaře, ale i pro technologické a strojírenské firmy. Je to pro nás obrovské téma. Nejde jen o klasické zateplení budov, jak se obecně míní, ale o celý soubor moderních technologií, které umožňují například akumulaci tepla, jeho uložení či transformaci a následnou spotřebu nebo využití zbytkového tepla či Miroslav Zámečník. opětovné využití odpadního tepla. Pro osvětlení budov lze dnes použít nejen elektrické rozvody a klasická svítidla, ale také optické kabely či LED systémy, které využívají přenosu slunečního záření, řekl PROFITU generální ředitel společnosti Siemens v České republice Eduard Palíšek. Pro úspěšné nasazení technologií však nejsou podstatná jen samotná technická řešení. Řada investorů se potýká s nedostatkem finančních prostředků a představa vysokých vstupních investic je odrazuje. Proto pro ně máme vedle technologického řešení připravený i ekonomický model. Patříme k průkopníkům EPC (z anglického Energy Performance Contracting, pozn. redakce) metody, což je pro zákazníky nesmírně atraktivní systém smluvně zajištěných úspor bez nákladných vstupů. Na energetickou optimalizaci svých budov nepotřebují počáteční investici. Projekt je splácen až následně při provozu z garantovaných energetických úspor, dodal Eduard Palíšek. Tento model se podle šéfa Siemensu hodně uplatňuje v době špatné ekonomické situace. Opožděný start Česká cesta k energeticky úsporným budovám však zatím není příliš přímočará. Co přesně znamená standard blízký nule a jak se k němu budou české stavební předpisy přibližovat, určí prováděcí vyhláška. Firmy z oboru se však shodují, že v tomto ohledu Česko za vyspělými zeměmi zaspalo. Pro stavbaře i výrobce stavebních hmot je totiž KONEC HUBENÝCH LET? Dlouhodobá podpora energeticky úsporného stavění by podle ekonomů mohla zvýšit růst DPH až o jedno procento. klíčové, aby včas věděli, jak bude přechod k novému typu stavění vypadat. Musíme si uvědomit, že zpřísňování energetických standardů bylo v posledních letech velmi plytké. Přestože se technologie výrazně posunuly dopředu, současné standardy jsou v Česku stejné jako před deseti lety. Legislativa v tomto ohledu zaspala, vysvětlil Libor Urbášek. Přesná pravidla programu Zelená úsporám 2 se připravují, již nyní je ale jasné, že se bude od toho původního v mnohém lišit. Výrazně se například sníží výše podpory. Ta v první vlně dosahovala průměrně 67 procent nákladů, nově se má pohybovat zhruba kolem 25 procent. Na rozdíl od nenávratných dotací z první vlny mají nyní dostat výrazně větší prostor nízkoúročené půjčky. Další odlišností od první vlny, která byla směrována hlavně na rodinné a bytové domy, je výrazně větší prostor pro obce a další veřejné budovy. Naší ambicí je, aby šly dotace primárně na rekonstrukci veřejných budov, jako jsou školky, školy nebo sociální a kulturní zařízení. Druhou skupinou podporovaných projektů bude rekonstrukce soukromých domů zaměřená opět na snižování energetické náročnosti, řekl ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Zateplování soukromých domů má přitom podle ekonomů pro hospodářství mnohem větší přínos než veřejné budovy. Díky státní podpoře totiž domácnosti dají do ekonomiky naspořené miliardy, které by jinak v době krize zůstávaly na účtech, kde nepomohou rozhýbat churavé hospodářství. DALIBOR DOSTÁL 9

10 PROFIT ROZHOVOR PETR WITOWSKI: Firmy jsou odpovědnější než před krizí Banky už nechtějí při poskytování úvěrů nést podnikatelské riziko jako před krizí. Chceme také vyšší finanční spoluúčast firem do doby, než se prokáže, že projekt v praxi funguje, říká Petr Witowski, ředitel úseku firemní klientely České spořitelny. Nedávný průzkum České národní banky (ČNB) o úvěrových podmínkách ukázal, že české banky usnadnily poskytování úvěrů malým a středním firmám, ale naopak zpřísnily podmínky pro velké podniky. Proč jsou na tom velké firmy hůře než ty menší? Velké firmy srovnávají podmínky bank s podmínkami, které mohou získat na kapitálovém trhu, když vydávají dluhopisy. Tam se obecně podmínky dramaticky zpřísnily a vzrostly i ceny, za které se dá půjčit. Banky této situace u velkých firem využívají. Říkají si, proč nechtít také vyšší výnos. Dostali jsme se do paradoxní situace, kdy má velká nadnárodní firma horší cenu než malá či střední firma, která je někde v regionu. Proč tento paradox vzniká? V regionech si banky mnohem víc konkurují. O jednoho klienta z řad malých a středních firem tam bojuje pět bank, které chtějí udělat byznys a dokážou být agresivnější a nabídnout daleko výhodnější podmínky. Takže to neznamená, že přísnější úvěrové podmínky značí horší ekonomickou situaci velkých podniků? Když si děláme interní rating firmy, velké podniky z něho vycházejí lépe než malé a střední. Horší úvěrové podmínky jsou spíše projevem určité momentální anomálie. Teď neplatí to, co před krizí, že čím menší firma, tím vyšší marže pro banku. Dnes je ta situace otočená. Jako jeden z důvodů přísnějších podmínek pro velké firmy z průzkumu ČNB vyplynuly vyšší náklady 10 související s kapitálovou pozicí banky. Proč jsou tyto náklady vyšší u velkých firem a nižší u těch menších? Dá se to vysvětlit třeba tak, že u řady menších a středních firem je úvěr něčím zajištěný. Bankovní regulace takové úvěry zvýhodňuje, bance nevážou tolik kapitálu. Když máte nezajištěný úvěr, na který velké firmy většinou dosáhnou, tak je vyšší požadavek na kapitál banky. Jiný důvod mě nenapadá. Protože když velká firma vychází ratingově lépe, měla by pro banku znamenat i nižší kapitálový požadavek než firma, která vychází hůře. Proč je konkurence bank u malých a středních firem větší než dříve? Dnes se na tuto skupinu firem soustředí i banky, které to předtím nedělaly. Na trh vstupují nové banky, je tady i spousta bank, které se v krizovém období z trhu stáhly a nyní se na něj začínají vracet. Vy jste na trhu malých a středních podniků až třetí bankou. Hodláte svůj podíl zvyšovat? Jsme třetí, protože Česká spořitelna není tradičně vyhledávanou destinací pro firemní klienty. Máme spíše image banky pro drobné zákazníky. Chceme se ale i v oblasti malých a středních firem stát hlavní bankou. Nechceme však svůj podíl zvyšovat za každou cenu. Naším cílem je, aby s námi stávající klien ti dělali co nejvíce obchodů a využívali co nejširší paletu produktů. Vůči konkurenci se chceme vymezit specializovanými produkty pro různá odvětví, a i díky tomu jednotlivým firmám více rozumíme. Jenže kvalita služby se špatně prodává, tu musí firma poznat tak, že si ji vyzkouší. Máme mnohem lepší pověst u firem, které už jsou našimi klien - ty, než u těch, které s námi zatím žádný obchod neuzavřely. Jaký je nyní zájem firem o úvěry? Když to budeme srovnávat s předkrizovou úrovní, je vidět jednoznačný pokles. Ale ode dna v letech 2010 a 2011 se nyní poptávka začíná odrážet a zvyšuje se. V čem je nyní přístup firem jiný než před krizí? Obecně vzato jsou firmy opatrnější, pokud jde o investiční záměry, do nichž se pouštějí. Vyprchala předkrizová euforie, kdy se ve vidině růžových zítřků investovalo skoro do všeho. Řada firem tyto investice přepálila, investovaly třeba do výrobní linky s kapacitou, která odpovídala oněm růžovým zítřkům, ale krize její využití srazila prudce dolů. Firmy se prostě chovají odpovědněji než v roce 2006 nebo Je tedy větší zájem o krátkodobé provozní úvěry? Investiční úvěry vidíme, ale větší zájem je o krátkodobé úvěry, financování provozního kapitálu a o garance. A to jak ze strany tradičních zájemců, jako jsou stavební firmy, tak ze strany exportérů. Řada firem si v krizi začala tvořit více rezerv a sedí na větším balíku hotovosti. Je to také jeden z důvodů, proč poptávka po úvěrech nijak výrazně neroste? Částečně to tím je. Když se podíváte na statistiky, uvidíte, že výrazně vzrostl objem

11 Foto: anna vacková 11

12 PROFIT ROZHOVOR firemních depozit. Souvisí to s celkovou opatrností firem. Jsou tak díky tomu schopny financovat mnohem větší část projektů ze svých peněz. Zpřísnili jste po krizi požadavky na spoluúčast firem na financování? To záleží případ od případu. Když budete mít nemovitostní projekt, budeme po vás chtít asi 30 procent vlastních peněz. Když přijdete s nějakým technologickým projektem, budeme možná po vás chtít jen 15 procent. Nicméně obecně platí, že ochota banky podílet se na podnikatelském riziku je nyní mnohem menší než v minulosti. Pokud teď někdo investuje do technologie, díváme se na to, jestli je ověřená, jestli už někde funguje a zda se dá říct, že je schopna naplnit cash flow firmy tak, jak si ji ona sama stanovila. Chceme také vyšší spoluúčast majitelů firem do doby, než se projekt rozběhne a než se v praxi ukáže, že funguje. Co se týče zajištění, máme vyšší požadavky na startovní fázi. Po rozjetí projektu a ověření jeho fungování jsme schopni něco se strukturou zajištění udělat. Snižujete hodnotu tohoto zajištění? Přesně tak. Nebudete mít třeba tak vysoké zádržné nebo nebudeme chtít po majitelích, aby měli směnky avalované neboli zajištěné ručitelem po celou dobu splatnosti úvěru. Platí to na trhu obecně, nebo i s těmito parametry hýbe ostřejší konkurence mezi bankami? Tady jde proti sobě konkurence a regulace. Regulace nutí banky, aby požadovaly zajištění, tím, že na zajištěné produkty nemusejí vázat tolik vlastního kapitálu. Ale kvůli konkurenci v oblasti malých a středních firem se skoro u každého investičního záměru či provozního úvěru setkáváme s tím, že klient má na stole dvě až tři nabídky, které porovnává. Kromě cenové části je samozřejmě pro něj důležitá i část zajištění. Takže nemůžete chtít, aby klient zastavil celý majetek, když u konkurence bude ten požadavek mnohem nižší. Stává se, že za vámi přijdou klienti a argumentují podmínkami u jiných bank? To je standardní vyjednávací proces. My se jim vždy snažíme i na základě určité historické zkušenosti vysvětlit, že naše nabídka nemusí být nejlevnější, protože nejlevnější být nechceme. Její hodnota je ale v tom, že když něco nebude fungovat podle plánů klienta, tak my mu neřekneme, aby nám úvěr hned Petr Witowski (32) Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Od roku 1998 působil tři roky jako vedoucí oddělení firemní klien tely v ABN Amro Bank. Na stejné pozici pracoval dva a půl roku i v bance BAWAG. Do České spořitelny přišel v roce Nastoupil do funkce ředitele úseku Finanční trhy Obchodování a prodej, kde byl zodpovědný za prodej produktů korporátním zákazníkům, institucionální správu aktiv, tradingové aktivity a následně i za prodej korporátním zákazníkům ve všech šesti zemích, kde působí Erste Bank. Jako ředitel úseku Firemní klientela působí od června roku splatil. Takových případů bylo na trhu v souvislosti s krizí nepočítaně. Banky klientům zesplatňovaly úvěry ze dne na den, zdvojnásobily jim marže, popř. zpřísnily podmínky. To dělat nechceme, máme zájem být s klienty i ve špatných časech. Slyší firmy na tyto argumenty, nebo je pro ně pořád hlavní cena úvěru? Firmy, které si v krizi takovou zkušeností prošly, si našeho přístupu váží více. Samozřejmě firmy, které tuto zkušenost nemají, pořád říkají, že konkurenční banka nabízí třeba úrok jedno procento, a aby si vybraly nás, máme být levnější. My jim pak vysvětlujeme, že když se jim nebude dařit, což si spousta podnikatelů nepřipouští, tak je podržíme. Že za nimi v případě potíží nepřijdeme s novými požadavky, protože se původní podmínky úvěru ukážou jako neudržitelné. Jsou teď odvětví, která mají horší přístup k úvěrům? Stavebnictví je takový obvyklý podezřelý, protože spolu s developery dostalo krizí na frak nejvíce. Naše filozofie ale není mít zakázaná a povolená odvětví. Řekli jsme si, že i v krizi jsou firmy z různých odvětví, které jsou na tom lépe než ostatní a na krizi vydělávají. Na ně se snažíme cílit. Jak se stagnace ekonomiky a výhled na velmi pomalý růst promítá do výše rizikových přirážek u firemních úvěrů? Marže banky jsou dané konkurenčním prostředím. Pohybujeme se v nízkoúrokovém prostředí, takže i úrokové sazby a úrokové náklady firem klesají. Takže budoucnost se vám nezdá o tolik rizikovější než současnost a nepotřebujete si tvořit větší rezervy na nesplácené úvěry? To byl fenomén roku 2009, kdy se marže zvyšovaly. Dnes jsme v jiné situaci. Marže mají tendenci jít lehce dolů. Jak se budou úrokové sazby u firemních úvěrů v příštích měsících vyvíjet? Záleží na tom, co udělá ČNB v září. Jestli sníží úrokové sazby, nebo je nechá tam, kde jsou dnes. V případě snížení samozřejmě úrokové náklady firem adekvátně klesnou. Může vůbec ta čtvrtina procentního bodu, o níž se v případě ČNB mluví, ještě něco se sazbami u úvěrů udělat? Může. Z tohoto pohledu je nyní pro firmy výhodné, aby si nízký úrok zajišťovaly na delší dobu. U investičních úvěrů by si měly nízké úrokové náklady zafixovat třeba na pět let. Pravděpodobnost, že úroky půjdou ještě více dolů a firma na tom bude tratit, je mnohem menší než pravděpodobnost, že se úroky zvednou a firma na tom vydělá. Málokdo asi věří tomu, že by u nás mohl nastat japonský scénář s nulovými úroky po dobu 10 let. Ze statistik ČNB ale vyplývá, že úrokové sazby fixované na pět a více let od letošního dubna poměrně rychle rostou. Čím to je? Tím, že se firmy snaží více než v minulosti úrokové náklady zajistit. Jan Stuchlík Foto: anna vacková inzerce A

13 Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR prodloužilo lhůtu pro podávání projektových žádostí v 8. výzvě Integrovaného operačního programu, oblast intervence 3.1 Služby v oblasti sociální integrace, která je financovaná ze zdrojů Evropského fondu pro regionální rozvoj a státního rozpočtu ČR. Lhůta pro podávání projektů byla prodloužena do 30. června ČEho SE daná výzva týká? Odborně řečeno výzva je zaměřena na oblast intervence 3.1 c) investiční podporu sociální ekonomiky. Jinými slovy je určena pro podnikatele (fyzické osoby, nestátní neziskové organizace a podnikatelské subjekty), jejichž místo provozovny sociálního podniku (tj. místo realizace projektu) je mimo území hlavního města Prahy, a kteří budou podnikat v souladu s principy sociálního podnikání. Poskytnutá dotace může být v hodnotě od ,- Kč do ,- Kč a lze ji použít na technické zhodnocení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, pořízení drobného hmotného a nehmotného majetku a výdaje na nákup služeb související s pořízení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a DPH. Žadatel neobdrží veškeré finanční zdroje, na které má připravený projekt, ale musí se z 20 % finančně spoluúčastnit na všem pořízeném z dotace. MáM MožnoSt podat projektovou žádost také do této výzvy? Shrnutí základních podmínek pro podání projektové žádosti do této výzvy: 1. Mám či budu mít sídlo v ČR a plánuji založit novou firmu nebo novou živnost (nový obor činnosti) v již existující firmě, která bude realizovat své aktivity (mít svou provozovnu) mimo region hlavního města Prahy avšak v České republice. 2. Tuto novou firmu nebo novou živnost (nový obor činnosti) v již existující firmě zrealizuji do 2 let (24 měsíců) a můžu zahájit činnosti související s projektem před podáním žádosti, realizace projektu nesmí však být ukončena před schválením Rozhodnutí o poskytnutí dotace. 3. Právní forma podnikání je fyzická osoba (OSVČ) nebo společnost s ručením omezeným, akciová společnost, komanditní společnost, družstvo, veřejná obchodní společnost a podnikatelské právnické osoby podnikající na základě oprávnění podle zvláštních právních předpisů nebo nestátní neziskové organizace, a to obecně prospěšná společnost a evidovaná (církevní) právnická osoba. 4. A v této firmě přijmu nové zaměstnance z cílové skupiny, což jsou osoby ze znevýhodněných sociálních skupin (např. zdravotně postižení blíže jsou tyto skupiny definovány ve výzvě). 5. Vytvořím nové pracovní místo pro osoby ze znevýhodněných sociálních skupin. Těchto zaměstnanců musí být minimálně 40 % z celkového počtu zaměstnanců a to po dobu 5ti let. 6. Plánuji, že zaměstnanci se budou účastnit pravidelných porad. Tím lze splnit i podmínku zapojení pracovníků do rozhodování. 7. Provozuji ekonomickou aktivitu, jenž generuje zisk ze které bude financován podnik (tj. podnik je soběstačný z vlastních příjmů). 8. Minimálně 50 % zisku je znovu reinvestováno do rozvoje podniku (nikoliv vyplacení ve formě podílů či výnosu akcií). 9. Naplním při podnikání alespoň jednu z následujících podmínek: budu využívat místní zdroje, pomáhat uspokojovat místní potřeby, budu přispívat k místnímu regionálnímu rozvoji. Bližší informace o podmínkách jsou zde: Mezi již podpořenými projekty jsou projekty zaměřené na založení nového podniku nebo rozšíření stávajícího podniku, přičemž dochází k zaměstnání osob z cílových skupin. Podniky jsou zaměřené na využití lokálních surovin, dodavatelů a podmínek. Jedná se např. o průmyslové podniky (jako je zpracování a prodej masa a masných výrobků, výroba PET lahví ), úklidové, dřevařské, kultivační, lesnické firmy či podnik na zpracování ovoce a bylin. Mezi podpořenými projekty jsou často také kavárny, restaurace, cukrárny nebo penziony.

14 PROFIT REGIONY BRNO A OKOLÍ Cesta do budoucnosti Na jižní Moravě už 11 let budují prostředí, které z regionu jednou udělá místo, kde budou vznikat a působit firmy z oborů budoucnosti. Jsou zatím ve třetině a už se mohou pochlubit viditelnými úspěchy. V českých podmínkách jde skoro o unikát. Vyčistí vodu, pomůžou s výrobou léků, zlikvidují jedovaté odpady z průmyslu a pomohly by i ve válce vedené chemickými zbraněmi. Enzymy s tajuplným jménem haloalkan dehalogenázy mají před sebou velkou budoucnost. Jakmile je někdo bude umět vyrábět ve velkém. A to bude brzy. Brněnská biotechnologická firma Enantis na vývoji průmyslových aplikací těchto enzymů pracuje od založení 14 PLNÁ STĚNA ÚSPĚCHŮ. Jiří Hudeček šéfuje mezinárodně oceňovanému Jihomoravskému inovačnímu centru od založení v roce Od krajských politiků dostal už na začátku hodně prostoru. v roce Zatím jsme dodávali enzymy jen v gramových množstvích jako laboratorní vzorky. Ale dokončujeme technologii, díky níž budeme moci v příštích dvou letech začít vyrábět ve velkém. Nejdřív chceme rozjet pilotní výrobu v tisícilitrovém fermentoru Mikrobiologického ústavu Akademie věd, říká Zbyněk Prokop, jeden z majitelů Enantisu. Když budou mít zákazníci zájem o větší množství, poohlédne se Enantis po partnerech s většími výrobními kapacitami. Na základě poptávky firem, kterým dodáváme vzorková množství, čekáme vysoký zájem, dodává optimisticky Prokop. Prokop není typický byznysmen. V kostkované košili a šortkách vypráví o potenciálním biotechnologickém zlatém dole až nesměle. Srdcem je hlavně vědec. Enzymy, s nimiž Enantis pracuje, vyvinul s kolegou Jiřím Damborským z Loschmidtových laboratoří Masarykovy univerzity v Brně. Enantis spolu založili, aby objev dovedli až k praktickému použití a zároveň udrželi technologii v Česku. Jenže o byznysu toho tenkrát věděli málo. Vše se museli naučit za pochodu. Naštěstí v té době vznikal v Brně technologický inkubátor Jihomoravské inovační centrum (JIC). Byli jsme první biotechnologická firma, kterou vzali. S konzultanty JIC jsme zpracovali byznysplán, naučili se, jak vést firmu. Hodně nám toho předal pan Michal Kostka, který nám dělal kouče a jezdil s námi například i na jednání do zahraničí. Dodnes s lidmi z JIC konzultujeme důležitá obchodní rozhodnutí, vypráví Prokop. Bez této pomoci by Enantis nefungoval a potenciál významného vědeckého objevu by zůstal nevyužitý. Není přitom náhoda, že se tento příběh odehrál právě v Brně. Brněnský unikát V roce 2001 se v Brně potkali tři muži. Milan Venclík, radní pro regionální rozvoj, Jan Vitula, předseda finančního výboru krajského zastupitelstva, a David Uhlíř, který se v Regionální rozvojové agentuře věnoval lákání investorů do Jihomoravského kraje. Uhlíř se na studiích ve Velké Británii dostal do inovačních center a inkubátorů, kde viděl, jak funguje podpora nových firem a perspektivních oborů. Pochopil, že investorům je třeba

15 nabídnout víc než jen místo v průmyslové zóně. Dokázal díky zkušenostem z Británie přesvědčit Venclíka a Vitulu, že kraj by měl mít ucelenou strategii, jak dlouhodobě rozvoj inovačního a high-tech podnikání podpořit. Společně pak na svou stranu získali vedení vysokých škol. Venclík si navíc dokázal obhájit milionové investice, které kraj na budování inovační infrastruktury vynakládal, říká Petr Chládek, hlavní manažer jihomoravské Regionální inovační strategie. Kraj měl od začátku ambici stát se v budoucnu jedním ze středoevropských lídrů v inovačním podnikání. I když nebude moci kvůli velikosti konkurovat centrům jako Vídeň, chtěl se zařadit po bok uznávaných inovačních regionů, jako je třeba belgická Lovaň. Nutné investice v rámci první generace inovační strategie se povedlo obhájit i díky tehdejší vysoké, dvanáctiprocentní nezaměstnanosti. V roce 2002 odešel z kraje Flextronics, což byl důkaz, že politika založená na podpoře montoven nemůže dlouhodobě fungovat, vzpomíná Chládek. Na české poměry je brněnské počínání unikátní ještě v jednom ohledu. Podporu politiků si strategie získala a udržela, i když bylo od začátku jasné, že plody začne přinášet až za deset let a viditelný posun ve skladbě regionální ekonomiky bude možné pozorovat třeba až kolem roku BIOTECHNOLOGICKÁ NADĚJE. Zbyněk Prokop z firmy Enantis nyní řeší, jak malou firmu s unikátním produktem nastartovat k růstu. inovační centrum, které se z jednoduchého inkubátoru vyvinulo v instituci pomáhající rozjíždět nadějné firmy promyšleným systémem služeb a s pomocí zkušených konzultantů, koučů a mentorů. Navíc pomáhá s přesunem vědeckých objevů do praxe a zprostředkovává kontakty mezi firmami a vědeckými týmy na univerzitách a akademických pracovištích. Z velké části na něm leží i naplňování cílů Regionální inovační strategie. inzerce A NENÍ JEN HIGH-TECH. Petr Chládek, manažer jihomoravské Regionální inovační strategie, chce pomáhat i netechnologickým jihomoravským firmám. JIC se stalo vzorem pro ostatní inkubátory v zemi a na mezinárodní scéně získalo titul třetí nejlepší mezinárodně zapojený inkubátor roku Povedlo se nám tady vytvořit ekosystém sdílení znalostí a zkušeností. Postupně jsme navázali spolupráci s úspěšnými podnikateli a manažery, kteří našim začínajícím podnikatelům ukazují, jak firmu vést. Získali jsme důvěru investorů, kteří firmám radí, jak dál byznys rozvíjet. A fungují i vazby mezi našimi firmami, které velice Plodný ekosystém Ze začátku chtěly brněnské vysoké školy zakládat vlastní podnikatelské inkubátory. Rektory se však podařilo přesvědčit, aby síly spojili. Vzniklo tak Jihomoravské Firmy v Jihomoravském inovačním centru Počet firem v inovačním parku JIC Počet zájemců o vstup do inovačního parku JIC Foto: anna vacková Pramen: JIC

16 PROFIT REGIONY PODNIKATELSKÁ MIMINA. Projekt Star Cube nabízí lidem se zajímavou myšlenkou tříměsíční přípravu, během níž se naučí na základě svého nápadu sestavit byznysplán, založit firmu a základy podnikání. PROSTOR PRO MLADÉ FIRMY. Inovační park Jihomoravského inovačního centra nabízí kanceláře a řadu služeb pro skoro šedesátku začínajících inovačních firem. 16 neformálně sdílí zkušenosti týkající se toho, jak se perou s určitými problémy, popisuje úspěch JIC jeho ředitel Jiří Hudeček. Necelá šedesátka firem v inovačním parku jen loni vykázala obrat téměř půl miliardy korun a zájem o zařazení mezi podporované firmy překročil počet volných míst v JIC desetkrát. Ze dvou třetin je JIC závislé na dotacích kraje a města. Většinu peněz ovšem dodává krajský rozpočet, i když hlavní přínos z nich má zatím město Brno. Do budoucna bychom chtěli krýt náš rozpočet, který se pohybuje kolem 50 milionů korun ročně, ze 60 procent z vlastních zdrojů. To jsou příjmy z nájmů, služeb či externí zdroje na projekty, které spolufinancujeme. Ze zahraničních zkušeností vyplývá, že to je pro inovační centrum našeho typu realistický podíl, říká Hudeček. Inovačním centrem ovšem jihomoravské tažení za high-tech budoucností nekončí. Z evropských fondů doplněných veřejnými penězi se už proinvestovalo 17 miliard korun. Do roku 2014 bude například hotový Středoevropský technologický institut CEITEC, který v sousedství brněnského Vysokého učení technického a Masarykovy univerzity nabídne zázemí vědcům a firmám z oboru nových materiálů, nanotechnologií či elektrotechniky. Skoro 100 milionů korun už kraj dal na pobyt špičkových zahraničních vědců na brněnských univerzitách. Spolupráci firem a vědeckých institucí podporuje město dotovanými inovačními vouchery, za které si firmy objednají na zakázku výzkum. Za poslední tři roky město do projektu vložilo 20 milionů korun, k nim firmy přidaly na spolufinancování dalších 18 milionů korun. Výhody pro celý kraj Na první pohled jde o obrovské peníze, které se koncentrují jen v jihomoravské metropoli. Služeb budované inovační infrastruktury využívají ze 70 procent firmy z Brna a okolí. Některé okresy se přitom perou s více než desetiprocentní nezaměstnaností a nějakou formu finanční podpory by uvítaly. Jsme si vědomi, že přesah na celý kraj by měl být větší. Chceme proto vyvinout nástroje, které pomůžou i netechnologickým firmám posunout svou výrobu do oblasti s vyšší přidanou hodnotou. To mohou být klidně vinaři či stolaři. Ti mohou projít vzděláváním v inovativním managementu, mohou získat propojení na špičkové designéry, díky kterým získají náskok před konkurencí, naznačuje plány pro připravovanou čtvrtou generaci Regionální inovační strategie Petr Chládek. Celý kraj ovšem z budování brněnské infrastruktury profituje nepřímo už teď. Ze 70 procent naše firmy zakládají studenti z brněnských vysokých škol. Ti přicházejí z celého kraje a nejen z něj. Tady se naučí podnikat a rozjedou firmu, připomíná Jiří Hudeček. JIC pořádá semináře i na školách po kraji, takže znalosti, které se koncentrují v Brně, se i tímto způsobem dostávají dál. Pro všechny firmy jsou určeny služby, jako je transfer technologií či inovační vouchery. Firmy, které se nedostanou do inovačního parku, mohou využívat některé jeho služby. Jsou zvány na akce, kde lze navázat zajímavé kontakty, na semináře a workshopy. Cílem inovační strategie je mít v roce 2020 každého desátého zaměstnance v high-tech odvětvích. Obecně platí, že jedno takové pracovní místo uživí další čtyři v ostatních oborech a službách. I to je šance pro další firmy v kraji, jak na růstu inovačního byznysu vydělat. Nemluvě o tom, že už teď roste prestiž Brna jako místa, které inovacím přeje. Zjišťují to podnikatelé i vědci, kteří se potkávají s kolegy doma i v zahraničí. BRNO A OKOLÍ* Rozloha: 230 km2 Počet obyvatel: Hustota zalidnění: ob./km2 Nezaměstnanost: 8,5 % Počet uchazečů o jedno pracovní místo: 20,5 Počet podnikajících subjektů: Počet firem: Počet fyzických osob: Jan Stuchlík Největší zaměstnavatel: Fakultní nemocnice Brno (5 tisíc zaměstnanců) Nejdůležitější obory: služby, výzkum a vývoj, strojní inženýrství, chemický a farmaceutický průmysl, elektronika Pozn.: * Okres Brno-město Foto: anna vacková

17 PROFIT jeden DEN podnikatele PROFIT NÁZOR Strategie vzniká večer Vy ještě telefonujete? Foto: archiv V 6.45 začíná hrát rádio, předpověď počasí a zprávy jsou naším každodenním budíčkem. Po několika letech vstávání k dítěti si noci prospané v kuse stále vážím jako malého zázraku. Bertíkovi je teď už pět let a nějaký čas řešíme obrácený problém: ráno se mu nechce vstávat a jít do školky. S manželem pracujeme společně v naší rodinné firmě, takže máme většinou sladěný režim, a to je příjemné. O buzení syna a další potřebné ranní úkony se operativně dělíme. Výhodou je, že cesta do školky je stejně jako cesta do práce otázkou pěti minut. Takže kolem osmé hodiny přijíždíme do kanceláře. Pokud nemám jednání mimo firmu, bývá ranní program v práci podobný. Obejdu kanceláře, se všemi se pozdravím a probereme aktuální témata. Následně projdu poštu a vyřizuji y, u čehož většinou snídám. Dnes máme už na devátou hodinu svolané zaměstnance. Interní komunikaci přikládáme velký význam. V první výrobní hale jim představuji přijaté personální a organizační změny. Posílili jsme řízení výroby v několika směrech, změny nastaly i v obchodním oddělení. Dnešnímu shromáždění předcházela jednání s dotčenými osobami a vedoucími oddělení. Zásadní změny chystáme ve své dceřiné pobočce ve Španělsku, a tak jsem při této příležitosti mohla všem zaměstnancům oficiálně představit jejího nového ředitele. Ten je u nás momentálně na měsíčním školení, na konci září se ujme funkce. Dobrý den Právě španělskému řediteli se věnuji po zbytek dopoledne. Řešíme naši dlouhodobou marketingovou strategii a procházíme doposud uskutečněné aktivity ve Španělsku. Na oběd si společně s manželem zajedeme do pět kilometrů vzdáleného Letohradu. Přestože oběd většinou řešíme rychlými hotovkami, je to už díky samotné cestě a změně prostředí pro nás žádoucí odreagování. Odpoledne zase zpět k počítači. Následuje schůzka na vývoji. Náš designér právě dokončuje několik nových produktů najednou a je potřeba rozhodnout pár zbývajících detailů, aby vše bylo připravené na zítřejší focení. Závěrečná fáze bývá u podobných projektů vždy hektická. Nejinak je tomu i v tomto případě, už za tři týdny budeme novinky uvádět během veletrhu na trh a do té doby potřebujeme mít hotové nejen katalogy. Právě nad rozpracovanými aktualizacemi katalogů se poté scházím s marketingovou manažerkou a grafičkou. Probíráme také harmonogram zítřejšího focení, expozici na veletrh, novou microsite pro Swim Spa a další rozpracované projekty. Mezi poslední várkou ů ještě s novým španělským kolegou diskutujeme o jeho zkušenostech s různými obchodními strategiemi. Po šesté hodině na závěr ještě zabrousíme na zásadní téma rozdílů české a španělské kuchyně. Byl to dobrý den. Večerníček a vířivka A teď už rychle vyzvednout syna u rodičů. Oba donedávna ve firmě aktivně působili, a tak než odjedeme, probíráme všechny novinky z firmy. Po cestě domů nám Bertík vylíčí, jak se měl ve školce, co prováděl s babičkou a prababičkou, jak sportoval s dědou. Doma okamžitě vybíhá na terasu a jde se vykoupat do plavecké Swim Spa, ostatně jako každý den, pokud nepadají trakaře. Podvečer se plně točí kolem našeho syna. Když se dostaneme domů dříve, jedeme na golf či na tenis nebo se na zahradě jezdí na kole, kope do balonu. Dnes už moc času nemáme. Po večeři, večerníčku a nezbytných hrách na ipadu nastupuje večerní rituál zakončený pohádkou na dobrou noc. Pak si ještě chvilku v posteli povídáme, což jsou ty nejúžasnější momenty z celého dne. Jakmile usne, vytratím se z pokojíčku. Konečně máme čas si popovídat s manželem. Máme sice společnou kancelář, ale většinou se v ní celý den míjíme. Teprve večer máme možnost probrat nejrůznější záležitosti, které jsme za celý den řešili nebo které je třeba vyřešit. Ostatně po večerech, víkendech a dovolených většinou vznikají ta nejzásadnější strategická rozhodnutí naší firmy. Snažíme se samozřejmě žít i něčím jiným než firmou. Rádi si večer pustíme film, a když se zadaří, užijeme si to příjemné, kolem čeho se točí naše práce báječnou půlhodinku ve vířivce, ideálně se skleničkou španělského červeného vína. Chvíli před půlnocí usínám. Kateřina Kadlecová, ředitelka a spolumajitelka firmy USSPA Nebo přesněji řečeno: řešíte podnikání skrze telefonní hovory? Myslím, že éra mobilních telefonů skončila s reklamou na soby. Pro mě osobně je telefonování ztrátou času. Už jen doba než to druhá strana zvedne a dostaneme se přes úvodní zdvořilosti! Telefonovat neznamená pracovat efektivně, i když má člověk často pocit, že věci hrozně posouvá. Pro mě je opak pravdou. Většinou se začíná otázkou Jak se máte? a často se obě strany trumfují, kdo řekne více. Závěry jsou nejasné, každý si z hovoru vezme to své a v případě sporu se k podobě dohodnutého nejde vrátit. Dávám přednost u. Pracuji, kdy na to mám čas, a určuji prioritu konverzací. Vždy vím, kdo mi píše a z předmětu většinou poznám, o co jde. Písemná forma vede k efektivní komunikaci, úspornému sdělení a přesnějším dohodám. Neskáčeme si do řeči a reaguji jenom na to, na co reagovat chci. Druhá strana se nemůže vymlouvat, že něco myslela nebo říkala jinak. Samozřejmě jsou výjimky, ale v poslední době mám stále pocit, že někteří lidé volají, jenom aby udrželi kontakt. Pokud telefonuji, tak řeším neodkladnou věc, vyjasňuji si nějaký rozpor nebo volám dobrému kamarádovi. Telefon je někdy dobré použít takticky, když chcete zjistit něčí názor a víte, že by to nemusel napsat upřímně. Svého mobilu se ale nevzdám. Je to pro mě dnes nástroj mnohem důležitější. Slouží k organizaci mého času, schůzek a úkolů. V neposlední řadě je taky díky Twitteru mocným informačním zdrojem. Vím, co se děje, a stačí mi k tomu 140 znaků. Na mobil se proto dívám, spíše než bych ho dával k uchu. Ale pozor, dobrý sluha může být špatný pán, striktně vypínám veškerá samovolná upozorňování na y nebo od aplikací. Takže pokud mi voláte a mobil vyzvání, patrně řeším důležitou věc a nemůžu to zvednout. Určitě ale zavolám zpátky. Vsaďte se, že vás však vyruším od něčeho jiného. Může to znít přehnaně, ale takto jsem si podnikání zařídil a nekončím den s tím, že mi drní hlava ze vzpomínání, kdo co vlastně chtěl. Pokud jste realitní makléř nebo obchodní zástupce, asi se bez hovorů neobejdete. Zkuste se ale někdy zamyslet, zda je nutné někoho opravdu vytáčet. Adam Kurzok, internetový podnikatel a zakladatel portálu Pizzatime.cz 17

18 PROFIT PŘÍBĚH ÚSPĚCHU Tretter s CHIPS Z českého baru na zahraniční trhy Značka zeleninových lupínků, která ještě před několika měsíci neexistovala, se dnes prosazuje od Londýna po Moskvu. KŘUPAVÝ BYZNYS. Michael Tretter začal před devíti lety vyrábět zeleninové chipsy jen pro návštěvníky svého baru. Nyní je vyváží do několika zemí Evropy od Londýna po Moskvu. Když Michael Tretter začínal s výrobou svých zeleninových chipsů, nemyslel na plné regály supermarketů ani na kamiony vyvážející jeho lupínky z řepy a celeru do zahraničí. Chtěl jen, aby návštěvníci jeho baru měli co zakousnout ke skleničce koktejlu. Vznik značky Tretter s Chips si pak vynutili až zákazníci. Devět let jsme naše lupínky připravovali jen na baru a lidé se nás neustále ptali, kde si chipsy mohou koupit. Když zjistili, že na trhu nejsou, sami nám začali doporučovat, ať se pustíme do jejich výroby, vzpomíná Michael Tretter. Kvůli rostoucímu zájmu před třemi lety prozkoumal český trh a zjistil, že v této oblasti zatím existuje velká mezera. Nechtěl jít jednodušší cestou dovozu některé zahraniční značky, a tak se pustil do výroby vlastního produktu. Byl jsem si vědom, že zavádíme výrobu nového druhu lupínků, českému konzumentu zcela neznámého, ale právě v tom je ta výzva. Naučit českého konzumenta něčemu novému. Velmi se mi líbila myšlenka, že přinášíme na trh novinku, že vybudujeme novou značku, říká majitel společnosti. Výrobu chipsů spustil Michael Tretter před 22 měsíci. V současnosti jsou dostupné u mnoha malých odběratelů, velkoobchodů, ale především ve všech významných sítích supermarketů, jako je Tesco, Globus, Interspar, Foto: anna vacková 18

19 PŘÍBĚH ÚSPĚCHU PROFIT Chutě z přírody Při výrobě lupínků firma nepouží vá žádné chemické stabilizátory ani konzervanty. Příchutě používané u dvou prvních výrobků jsou přírodní, dodává je zavedená švédská společnost. Před jejich použitím je majitel osobně testoval přímo u výrobce. Zatímco u první série byly použity příchuti Provence, Aceto balsamico a sýru cheddar, poslední výrobek je již zcela bez dodatečných příchutí. Součástí naší filozofie je jednoduchost a využívání čistě přírodních zdrojů. Jdeme tedy raději cestou ochucování zeleniny kořením než používání příchutí. Z tohoto důvodu je také naše nová směs ochucena pouze mletým indickým Foto: archiv Makro, dm drogerie, BioPoint, Eurest, Billa, Albert, Relay, Pont a lékárny a drogerie Rossmann. Zákazníci je najdou také v mini barech několika desítek českých hotelů nebo ve vlacích železniční společnosti Regio Jet, v současnosti firma uzavírá smlouvu se dvěma sítěmi čerpacích stanic. Sortimentní komunismus Obchodníci se samozřejmě zpočátku na neznámý typ výrobku dívali poněkud nedůvěřivě. Ale přesvědčil jsem je hlavně argumentem, že s naším výrobkem rozšíří současnou poněkud limitovanou nabídku obsahující jen velmi úzký okruh značek. Zavedl jsem pro to pojem sortimentní komunismus. Ve vyspělých zemích je na trhu s potravinami výrazně širší nabídka sortimentu, vysvětluje Michael Tretter. Přesto se firmě daří v zahraničí více než doma. Paradox je ten, že mnohem snadněji dobýváme zahraniční trh než ten český. Zřejmě díky tomu, že tam zeleninové lupínky už nejsou novinkou, ale standardní a oblíbenou pochutinou. U nás se stále setkáváme s neznalostí produktu, konstatuje Michael Tretter. V současnosti firma vyváží do Velké Británie, na Slovensko a do Ruska. Minulý týden podepsala smlouvy o exportu do Německa a Rakouska a kvůli tomu nyní plánuje rozšíření výroby. Je třeba si uvědomit, že jen Moskva a Petrohrad mají 21 milionů obyvatel, tedy více než dvojnásobek českého trhu, říká Michael Tretter. Zeleninu firma odebírá výhradně od českých zemědělců. Zakládáme si na tom, že jsme česká značka a český výrobce, proto klademe důraz na výběr dodávané zeleniny zásadně od českých zemědělců. Naším cílem bylo navázat vztahy s českými zemědělci a vzájemně podporovat české produkty, zdůrazňuje Tretter. I v krizi dokáže společnost zaměstnávat lidi v regionu, včetně postižených. Přestože sídlí v Praze, výrobní závod má ve Stříbrné Skalici v Posázaví. Ve znamení inovací Přestože je sortiment firmy nový, jsou i pro ni inovace klíčové. Proto letos v červnu uvedla na trh novou příchuť mrkve a pastináku ochucenou indickým pepřem. Rozšířila tak dosavadní čtyři příchutě chipsů založených na celeru a řepě. Uvedení nové příchutě samozřejmě předcházelo dlouhodobé testování a ochutnávání několika druhů zeleniny. Jednak u nás ve společnosti, ale také u konzumentů. Jednoznačným vítězem testování byla mrkev s pastinákem, popisuje výběr nových chutí majitel společnosti Michael Tretter. Protože má mrkev a pastinák přirozeně nasládlou chuť, bylo je třeba dochutit něčím pikantnějším. Nechali jsme si zaslat několik druhů i exotických pepřů jako třeba červený a kajenský, ale na závěr se nám zdál ideální indický. Následně pracujeme velmi jednoduše. Připravenou zeleninu mícháme s kořením a hledáme ideální míru. Pak se vzorky zapečetí a čeká se nějaký čas, jak zelenina v obalu s daným kořením pracuje, poodhalil Michael Tretter, jak vzniká nová příchuť. Další uvede ještě do konce letošního roku, o jakou půjde, však zatím nechce prozrazovat. Rodinná tradice A jaký recept mu pomohl k úspěchu? Nejsem klasický typ investora. S každým svým podnikatelským produktem jsem se ztotožnil. To je rozhodující aspekt. Věřím, že to má potenciál, vysvětlil podnikatel. Druhým prvkem je rodinná tradice. Jeho praděd a děd založili ve 30. letech síť kaváren a distribuční síť s kávou, kterou později prodali a věnovali se pepřem, říká Michael Tretter. Firma vznikla v roce 2010 a v současnosti má 15 zaměstnanců. hotelnictví. Pak přišel komunismus a po dvě generace nemohla rodina v budování značky Tretter pokračovat. Díky mému otci se podnikání po roce 1989 znovu rozjelo, postupně jsem se zapojil i já. To, že jsme na chipsy dali naše jméno, je zodpovědnost, protože je to naše vizitka, která nás denně reprezentuje na tisícovkách míst v celé republice. Nemůžeme tedy nabízet výrobky, které by nebyly kvalitní, chutné a za rozumnou cenu, vysvětlil Michael Tretter. Poslední přísadou, která pomohla neznámému druhu výrobku se prosadit, byla netradiční forma prezentace. Lidem jsme museli vysvětlovat, že to nejsou klasické bramborové lupínky. Proto jsme v první sérii našich chipsů udělali na obalu průsvitné okénko, aby každý viděl, že to jsou lupínky z řepy a celeru, vzpomíná Michael Tretter. I díky tomu dokáže firma růst a zvyšovat prodeje bez masivní reklamní kampaně. Navíc letos získala první cenu Volba spotřebitelů pro oblast slaných pochutin. Zeleninové chipsy nejsou jediným byznysem, ve kterém podnikatel působí. Všechny jeho hlavní aktivity se však pohybují kolem gastronomie. Kromě koktejl baru má rovněž cateringovou firmu a spolu se svým otcem provozuje barmanskou školu. DALIBOR DOSTÁL 19

20 PROFIT zahraničí Vývoz Poslední bílé místo? Černá Afrika Subsaharská Afrika je posledním regionem světa, kde lze ještě nalézt totálně nenasycené trhy. Některé africké země navíc prožívají v současnosti velký hospodářský boom. Využít toho se rozhodly i české firmy. Loni vyvezly do regionu zboží za 16 miliard korun, což je historický rekord. Když se podíváte na obchodní mapu světa, uvidíte všude tlačenici. I rozvíjející se státy Asie či Latinské Ameriky už začínají být pomalu přeplněné zbožím a mezinárodní obchodní konkurencí. Posledním regionem světa, kde je ještě relativně velký prostor pro odbyt, tak zůstala subsaharská Afrika. Západní investoři a vývozci ji donedávna raději vynechávali. Důvodem byla nestabilita regionu, mizivá kupní síla obyvatel i špatná infrastruktura. To se ale v posledních letech zásadně změnilo. Země jako Nigérie, Mozambik, Tanzanie či Zambie se vyhouply k úrovni kolem sedmi procent růstu HDP ročně. Motorem tohoto růstu je hlavně těžba nerostných surovin. Nigérie vydělává na prodeji ropy, v Mozambiku byla nalezena obrovská ložiska uhlí. Země jako Pobřeží slonoviny či Ghana zase sázejí hlavně na zemědělskou produkci, například na prodej kakaových bobů, kávy nebo čaje. Tyto rostoucí ekonomiky tak nyní získaly peníze na nákup strojů, aut i spotřebního zboží. I české firmy z toho už dokázaly těžit. Jestliže ještě v roce 2006 vyvezly do zemí subsaharské Afriky zboží jen za necelých 8,5 miliardy korun, loni to už bylo skoro dvakrát tolik. Celkový vývoz za 15,8 miliardy korun je tak historickým rekordem. Dovezeno bylo ze subsaharských zemí zboží za 10 miliard, celkový obrat obchodu se tak meziročně zvýšil téměř o 26 procent. Žiletky či mucholapky V černé Africe se výborně daří například broumovské textilce Veba. Ta dodává do několika zemí africký bavlněný brokát. Látka vyrobená speciální technologií je pak v cílových zemích ještě sestříhána a nabarvena ve stylu tradičních afrických oděvů takzvaných agbád či civilnějších kaftanů s bohatým zdobením. JEDEN DOLAR NA DEN. To je typický rozpočet mnoha Afričanů. Začíná ale růst i střední třída a vrstva velmi bohatých lidí. Hlavní české exportní cíle v subsaharské Africe země objem exportu (mld. Kč) 1. Jihoafrická republika 9,57 2. Nigérie 1,29 3. Mali 0,85 4. Angola 0,70 5. Mauritánie 0,66 Zdroj: MPO V Nigérii, která je s téměř 170 miliony spotřebitelů nejlidnatějším africkým trhem, dominuje českému vývozu jeden docela nenápadný produkt žiletky. Vyváží je tam společnost Czech Blade z Jevíčka. Na nigerijském trhu, jehož kupní síla díky příjmům z ropy pozvolna roste, uspěl také Tonak Nový Jičín, který vyváží čepice či fezy. Zajímavou zakázku získala vývojářská společnost Octopus, která má v nejbližší době dodat a zprovoznit redakční systém pro zpravodajství nigerijské televize. Že lze v Africe uspět i s nabídkou služeb, zjistila architektonická kancelář Helika. Ta vytvořila návrh podoby katolického chrámu či univerzitní nemocnice v hlavním městě Gabonu v Libreville. Afriku vidí jako svou současnou výzvu také brněnská Papírna Moudrý. Společnost má téměř světový monopol na výrobu mucholapek. Jen za loňský rok jich vyrobila přes 75 milionů a vydělala přes 100 milionů korun. Jejími hlavními trhy byly dosud Rusko či Amerika. Nyní chce podchytit i africký trh. Ten je vzhledem ke klimatu pro výrobce mucholapek logickou destinací o mouchy a další obtížný hmyz tam asi nouze jen tak nebude. I přes rostoucí potenciál v Africe samozřejmě přetrvávají bezpečnostní rizika či prob lémy s infrastrukturou. Platí ale klasická byznysová rovnice: Větší riziko rovná se větší zisk. I do Afriky se proto už dere světová konkurence tentokrát zejména ta z Východu. Kontinent je především v hledáčku Číny, která tam už rozsáhle investuje. A pak jsou kupodivu velkou konkurencí třeba i obchodníci Foto: Profimedia.cz 20