Jednotný programový dokument pro Cíl 3 regionu NUTS 2 hlavní město Praha. Výroční zpráva za rok 2007

Transkript

1 Jednotný programový dokument pro Cíl 3 regionu NUTS 2 hlavní město Praha Výroční zpráva za rok Schváleno Monitorovacím výborem Strana 1 z 139

2 Obsah Obsah Úvod Přehled JPD Změny obecných podmínek významných pro provádění pomoci Aktualizace socio-ekonomických trendů - ČR Aktualizace socio-ekonomických trendů - Praha Příjezdový cestovní ruch Vliv na soudržnost pomoci z ESF Kontext národních strategií Kontext strategií EU Důsledky pro realizaci programu Pokrok při implementaci JPD Program celkem Jednotlivá opatření, grantová schémata a individuální projekty...21 Priorita 1: Aktivní politika zaměstnanosti...21 Opatření 1.1 Rozšíření a zvýšení adresnosti aktivní politiky zaměstnanosti...22 Priorita 2: Sociální integrace a rovné příležitosti...27 Opatření 2.1 Integrace specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí 28 Opatření 2.2 Sladění rodinného a pracovního života...30 Opatření 2.3 Posílení kapacity poskytovatelů sociálních služeb...34 Priorita 3: Rozvoj celoživotního učení...36 Opatření 3.1 Rozvoj počátečního vzdělávaní jako základu celoživotního učení a z hlediska potřeb trhu práce a ekonomicky znalostí...37 Opatření 3.2 Rozvoj dalšího vzdělávání...39 Priorita 4: Adaptabilita a podnikání...42 Opatření 4.1 Zvýšení adaptability zaměstnavatelů a zaměstnanců na změny ekonomických a technologických podmínek jako podpora konkurenceschopnosti 43 Opatření 4.2. Spolupráce výzkumných a vývojových pracovišť s podnikatelskou sférou, podpora inovací...46 Opatření 4.3 Rozvoj cestovního ruchu...48 Priorita 5: Technická pomoc...51 Opatření Opatření Finanční přehled JPD Celkový přehled výdajů Přijaté platby a certifikace výdajů programu Regionalizace pomoci Řízení programu Řízení a koordinace JPD Dokumentace Pracovní skupiny (PS) Monitorovací výbor Monitorování Popis systému Metodický dokument monitoringu Pokrok v naplňování indikátorů Evaluace Popis významných problémů při řízení Schváleno Monitorovacím výborem Strana 2 z 139

3 5. Publicita a vzdělávání Informační a propagační opatření Komunikační akční plán JPD Zajištění široké publicity Informace pro potenciální žadatele a pro Konečné příjemce/uživatele Vzdělávání implementační struktury Řídící orgán Zprostředkující subjekt HMP Zprostředkující subjekt SSZ Kontrola Popis systému kontroly JPD Řídící kontrola Veřejnosprávní kontrola projektů na místě Interní audit a kontrola vzorku operací Vnější kontrola a audity Veřejnosprávní kontroly projektů na místě uskutečněné v roce Řídící orgán Zprostředkující subjekty / Koneční příjemci Kontroly vzorku operací provedené v roce Interní audity provedené v roce Vnější kontrola a audity v roce Nesrovnalosti Soulad s politikami Společenství Obecné zajištění Hospodářská soutěž (veřejná podpora) Veřejné zakázky Životní prostředí Rovné příležitosti pro ženy a muže Informační společnost Podpora místním iniciativám Sociální začleňování se zřetelem na problematiku romských komunit Globální grant a hlavní projekty Globální grant Hlavní projekty Příklady realizovaných projektů Grantové projekty Opatření Opatření Opatření Opatření Opatření Opatření Opatření Opatření Projekty přímého přidělení Opatření Opatření 2.1 (hl. m. Praha) Opatření 3.1 (hl. m. Praha) Seznam použitých zkratek Přehled stavu grantových schémat, výzev a projektů JPD SF 180 / A Standardní monitorovací tabulka ( OPRLZ,JPD3 ) Schváleno Monitorovacím výborem Strana 3 z 139

4 1. Úvod Výroční zpráva je monitorovacím dokumentem o realizaci Jednotného programového dokumentu pro Cíl 3 regionu NUTS 2 hlavní město Praha (JPD 3) za rok Při zpracování předkládané výroční zprávy byly využity monitorovací zprávy jednotlivých Zprostředkujících subjektů, monitorovací data a podklady Konečných příjemců (KP), data z MSSF Central a Monit. 1.1 Přehled JPD 3 Jednotný programový dokument pro Cíl 3 regionu NUTS 2 hlavní město Praha je referenčním dokumentem, na jehož základě je poskytována podpora rozvoji lidských zdrojů na území hlavního města Prahy s využitím českých národních zdrojů a zdrojů Evropského sociálního fondu (ESF) z období JPD 3 byl zpracován Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV) ČR v úzké součinnosti s hlavním městem Prahou a ve spolupráci s dalšími partnery z hospodářské i sociální sféry. JPD 3 byl slavnostně vyhlášen dne a byl schválen Evropskou komisí Priority a opatření JPD 3 Označení Priorita 1 Opatření 1.1 Priorita 2 Opatření 2.1 Opatření 2.2 Opatření 2.3 Priorita 3 Opatření 3.1 Opatření 3.2 Priorita 4 Opatření 4.1 Opatření 4.2 Opatření 4.3 Priorita 5 Opatření 5.1 Opatření 5.2 Název Aktivní politika zaměstnanosti Rozšíření a zvýšení adresnosti aktivní politiky zaměstnanosti Sociální integrace a rovné příležitosti Integrace specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí Sladění rodinného a pracovního života Posílení kapacity poskytovatelů sociálních služeb (Globální grant) Rozvoj celoživotního učení Rozvoj počátečního vzdělávání jako základu celoživotního učení a z hlediska potřeb trhu práce a ekonomiky znalostí Rozvoj dalšího vzdělávání Adaptabilita a podnikání Zvýšení adaptability zaměstnavatelů a zaměstnanců na změny ekonomických a technologických podmínek jako podpora konkurenceschopnosti Spolupráce výzkumných a vývojových pracovišť s podnikatelskou sférou, podpora inovací Rozvoj cestovního ruchu Technická pomoc Podpora řízení programu Technické zabezpečení programu Operační manuál pro JPD 3 (včetně příloh) byl schválen s platností od a současně byly k dispozici i manuály ostatních subjektů implementační struktury. Řídícím orgánem JPD 3 je Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Výkonem funkce řídícího orgánu je pověřen odbor 72 - řízení pomoci z Evropského sociálního fondu. Implementační struktura JPD 3 dále zahrnuje tři Zprostředkující subjekty (ZS), se kterými byly v srpnu a září 2004 podepsány Dohody o delegování činností a pravomocí Řídícího orgánu: Správu služeb zaměstnanosti MPSV (SSZ), hlavní město Prahu (HMP) a Nadaci rozvoje občanské společnosti (NROS) Schváleno Monitorovacím výborem Strana 4 z 139

5 Zprostředkující subjekty a Koneční příjemci JPD 3 určení ŘO Opatření Zprostředkující subjekt Konečný příjemce určený ŘO Opatření 1.1 SSZ Úřad práce hl. m. Prahy (ÚPP) a SSZ (odbor 41 1 ) Opatření 2.1 HMP SSZ (část opatření) Opatření 2.2 není (ŘO implementuje část opatření) Opatření 2.3 NROS Opatření 3.1 HMP odbor sociální péče a zdravotnictví Magistrátu HMP a Centrum sociálních služeb Praha 2 ÚPP není NROS Opatření 3.2 HMP není 3 SSZ (část opatření) Opatření 4.1 není (ŘO implementuje část opatření) není (celé opatření je Opatření 4.2 implementováno ŘO) Opatření 4.3 HMP Opatření 5.1 není Opatření 5.2 není odbor školství Magistrátu HMP (část) ÚPP není není není (slouží Řídícímu orgánu a ZS) (slouží Řídícímu orgánu a ZS) Na realizaci programu dohlíží Monitorovací výbor, který je vytvořen v souladu s principem partnerství a který byl ustaven v květnu Všechny projekty jsou monitorovány pomocí informačního systému - Monitorovací systém strukturálních fondů (MSSF), který shromažďuje finanční a statistické údaje a informace o provádění pomoci ze strukturálních fondů, tj. i z ESF. Poskytování prostředků z ESF je založeno na principu spolufinancování z ESF a z národních zdrojů. Celková alokace na JPD 3 pro období činí milionů EUR, z toho 50% z ESF a 50% z národních zdrojů (centrální: 43.31% MPSV a regionální: 6.69% HMP). Z celkových uvedených prostředků JPD 3 by 35% mělo být alokováno do těch částí Prahy, které pokrývá Jednotný programový dokument pro Cíl 2 regionu soudržnosti hlavní město Praha (JPD 2). Podrobné informace o JPD 3 jsou volně přístupné na webových stránkách 1 Pro projekt ITP byl konečným příjemcem určen odbor 41 v rámci SSZ (počátkem roku 2008 byla v důsledku organizačních změn agenda přesunuta do odboru 45 MPSV). 2 Dříve Městské centrum sociálních služeb a prevence, poté název změněn na Centrum sociálních služeb Praha. 3 Oproti původnímu předpokladu nebyly realizovány projekty přímého přidělení, jejichž konečným příjemcem byl určen odbor školství Magistrátu HMP Schváleno Monitorovacím výborem Strana 5 z 139

6 1.2 Změny obecných podmínek významných pro provádění pomoci Aktualizace socio-ekonomických trendů - ČR 4 Dle článku 37, odst. 2 (a) nařízení Rady (ES) 1260/1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech obsahuje roční implementační zpráva také informaci o změnách v obecných podmínkách významných pro provádění pomoci. Ke konci roku 2007 měla Česká republika obyvatel. Oproti předchozímu roku se počet obyvatel zvýšil o 62,2 tisíce osob. Tento přírůstek byl výsledkem kladného salda zahraniční migrace ve výši 52,4 tisíce osob (šlo především o dlouhodobé pobyty cizinců). Díky vyššímu počtu živě narozených a nižšímu počtu zemřelých byl zaznamenán kladný přirozený přírůstek ve výši 9,8 tisíce osob. Narodilo se 86,4 tisíce dětí. Počet zemřelých poklesl na 76,6 tisíce a to vedlo ke kladné hodnotě přirozeného přírůstku. Ukazatel úhrnné plodnosti vzrostl na hodnotu 1,42 živě narozených dětí na jednu ženu v reprodukčním věku. Počet sňatků činil 48,1 tisíce. Počet rozvodů dosáhl 23,2 tisíce a potratů bylo 30, 385 tisíce. Počet ekonomicky aktivních osob (jež tvoří zaměstnaní a nezaměstnaní) byl v roce ,1 tisíce. Počet ekonomicky aktivních mužů dosáhl osob a počet ekonomicky aktivních žen byl Celková míra zaměstnanosti (obyvatelstva ve věku let) dosáhla hodnoty 66,5 % (z toho u žen vzrostla na 57,4 % a u mužů na 75,5%). Celková zaměstnanost se ve 4. čtvrtletí 2007 zvýšila proti stejnému období roku 2006 o 105,6 tisíce osob a dosáhla nejvyšší úrovně za posledních jedenáct let. Vzrostl především počet zaměstnanců o 97,4 tisíce, počet podnikatelů se zvýšil o 10,2 tisíce. Počet nezaměstnaných osob podle metodiky ILO se meziročně snížil o 86,5 tisíce osob a dosahuje 252,8 tisíce (z toho 143,6 tisíce žen), což je nejnižší úroveň od poloviny roku V porovnání se 4. čtvrtletím roku 2006 se celkový počet nezaměstnaných snížil o 86,5 tisíce a meziročně poklesl o 25,5 %. Pokles nezaměstnanosti se projevil více v mužské složce populace (o 44,9 tisíce) a to zvláště v pětileté věkové skupině let (o 10,4 tisíce). Celkový počet nezaměstnaných žen se meziročně snížil o 41,6 tisíce, nejvíce ve skupině mladých let (o 11,6 tisíce). Převážná část všech nezaměstnaných (71,5 %) jsou osoby se středním vzděláním bez maturity nebo se základním vzděláním. Počet osob nezaměstnaných jeden rok a déle se snížil proti 4. čtvrtletí 2006 o 62,3 tisíce na 122,8 tisíce a jejich podíl již klesl pod polovinu všech nezaměstnaných (48,6 %). Mimořádně vysoký podíl osob dlouhodobě bez práce je ve skupině nezaměstnaných se základním vzděláním (65,1 % všech nezaměstnaných se základním vzděláním), ve skupině nezaměstnaných se středním vzděláním bez maturity je to téměř polovina všech nezaměstnaných (46,2%). Celkový počet nezaměstnaných déle než čtyři roky se snížil o 8,7 tisíce na 49,5 tisíce (19,6 % z celkového počtu nezaměstnaných). Obecná míra nezaměstnanosti podle definice Mezinárodní organizace práce ILO 5 (ve věkové skupině letých) dosáhla ve 4. čtvrtletí 2007 podle výsledků výběrového šetření desetiletého minima 4,9 %. Proti 4. čtvrtletí 2006 se snížila o 1,7 %. Obecná míra 4 Zdroj Analýzy Českého statistického úřadu 5 Za nezaměstnané jsou podle definice ILO považovány osoby, které v referenčním období neměly žádné zaměstnání, neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu a aktivně hledaly práci, do které by byly schopny nastoupit nejpozději do dvou týdnů. Tato metodika je jednotná pro všechny členské země EU a poskytuje mezinárodně srovnatelné údaje. Je třeba respektovat skutečnost, že definice nezaměstnaných podle ILO se liší od definice uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce. Odlišná metodika zjišťování se promítla do diference mezi výší obecné míry nezaměstnanosti (ILO) a míry registrované nezaměstnanosti MPSV, ale tendence vývoje obou měr byla obdobná Schváleno Monitorovacím výborem Strana 6 z 139

7 nezaměstnanosti je v ČR dlouhodobě nižší než průměr za všechny členské země EU i nižší než průměr za země eurozóny. Harmonizovaná míra nezaměstnanosti % Q ' EU 27 EUROzóna ČR Zdroj dat: ČSÚ Míra registrované nezaměstnanosti MPSV dosáhla ve 4. čtvrtletí hodnoty 5,8 %, tj. o 1,6 % méně než před rokem. Nízkou míru nezaměstnanosti mají trvale vysokoškoláci (1,8 %) a osoby s úplným středním vzděláním s maturitou (3,0 %). Vysoká míra nezaměstnanosti přetrvává ve skupině osob se základním vzděláním (19,6 %) a nadprůměrná je i v početné skupině osob se středním vzděláním bez maturity vč. vyučených (5,1 %). V rámci výběrového šetření jsou zjišťovány údaje i za osoby, které nepracují, aktivně práci nehledají a nesplňují tak podmínky ILO pro nezaměstnané, ale přitom uvádějí, že by chtěly pracovat. Ve 4. čtvrtletí roku 2007 činil jejich počet 197,8 tisíce, tj. o 46,3 tisíce méně než ve stejném období roku Velký počet těchto osob je ve věkové skupině do 24 let (66,7 tisíce), kdy se převážně jedná o studenty a učně. Relativně značný počet 25-34letých (celkem 38,1 tisíce) vyplývá hlavně ze zájmu žen, které jsou na rodičovské dovolené nebo v domácnosti, o své pracovní uplatnění. Počet zájemců o zaměstnání je vysoký ve věku 50 a více let. V pětileté skupině let je to 17,3 tisíce a ve skupině let 16,9 tisíce. Ve skupině let se jedná především o invalidní důchodce a ve skupině let o osoby v invalidním, řádném starobním a částečném důchodu. Ve skupině šedesátiletých a starších to bylo 29,7 tisíce, když rozhodující částí zájemců o práci jsou starobní důchodci. V roce 2007 dosáhla průměrná hrubá měsíční nominální mzda výše Kč, v meziročním srovnání činil přírůstek Kč (7,3 %). Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2,8 %, reálná mzda vzrostla o 4,4 %. V podnikatelské sféře se zvýšila průměrná mzda o Kč (7,5 %) na Kč, reálná mzda vzrostla o 4,6 %. V nepodnikatelské sféře se průměrná mzda zvýšila o Kč (6,7 %) na Kč, reálná mzda vzrostla o 3,8 % Schváleno Monitorovacím výborem Strana 7 z 139

8 Průměrná měsíční mzda přepočteného zaměstnance v roce Hl. město Praha Kč Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Hl. město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký kraj Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Zdroj dat: ČSÚ (Subjekty se sídlem na daném území, bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců.) Nárůst celkového počtu podnikatelů o 10,2 tisíce se projevil především díky meziročnímu nárůstu na úseku dokončovací stavební činnosti a ve skupině stavební montážní práce (o 20,4 tisíce) a v odvětví nemovitostí, pronájmu a podnikatelských činností (o 7,8 tisíce). Vesměs se jedná o pracující na vlastní účet, tedy podnikatele bez zaměstnanců. Celková míra zaměstnanosti 15-64letých se meziročně zvýšila o 0,9 % na 66,5 %. Vyšší byl relativní nárůst zaměstnanosti mužů v produktivním věku (o 1,3 % na 75,5 %), u žen se zvýšila o 0,5 % na 57,4 %. Míru zaměstnanosti sice snižuje rychlý růst počtu studujících na vysokých školách, na druhé straně znatelně roste počet osob v zaměstnání jako důsledek souběhu zaměstnanosti silných ročníků narozených na přelomu čtyřicátých, padesátých a v polovině sedmdesátých let a dále zvyšování zákonné hranice pro získání nároku na starobní důchod. Z hlediska mezinárodního srovnání náleží Česká republika v rámci EU mezi země s nadprůměrnou intenzitou zaměstnanosti. Podle posledních úplných údajů, zveřejněných Eurostatem za 2. čtvrtletí 2007, byla míra zaměstnanosti 15-64letých v ČR vyšší než v úhrnu za 27 členských států, ale byla nižší než úroveň zemí původní patnáctky. Nižší míra zaměstnanosti než v EU 15 i EU 27 je ve skupině žen. V porovnání s našimi sousedy má vyšší míru zaměstnanosti Rakousko i Německo, míra zaměstnanosti v Polsku, ale i na Slovensku, je však podstatně nižší. Velmi nízká míra zaměstnanosti je i v Maďarsku. Pro ekonomiku ČR je typický vysoký podíl zaměstnanosti v sekundárním sektoru (průmysl + stavebnictví). Tento podíl je nejvyšší ze všech zemí EU 27 a přibližuje se mu pouze podíl tohoto sektoru na celkové zaměstnanosti na Slovensku. Obdobně je tomu u kategorie zpracovatelského průmyslu, když jeho podíl v ČR dosáhl ve 2. čtvrtletí ,6 % celkové zaměstnanosti. To je opět nejvyšší hodnota ze všech zemí EU. V naší republice byl podíl zpracovatelského průmyslu o 10 % vyšší než v EU 27 a o více než 11 % vyšší než v EU 15. Na druhé straně se naše odvětvová skladba zaměstnanosti vyznačuje Schváleno Monitorovacím výborem Strana 8 z 139

9 podstatně nižším zastoupením sektoru služeb, než je tomu v EU 15 (-14 %), ale také v EU 27 (-11 %). Podprůměrně je v ČR zastoupena zejména kategorie nemovitosti a pronájem, podnikatelské činnosti, kategorie zdravotní a sociální péče, obchod, finanční zprostředkování a vzdělávání. Na zkrácený úvazek pracovalo v hlavním zaměstnání 247,4 tisíce osob, převážně žen (181,4 tisíce). Podíl pracujících na plnou pracovní dobu v hlavním zaměstnání je v ČR čtvrtý nejvyšší ze všech 27 členských zemí EU. Zastoupení plných úvazků je sice vyšší na Slovensku, v Maďarsku a Bulharsku, celková míra zaměstnanosti je však v těchto třech zemích podprůměrná. Podíl mužů pracujících v ČR na plný úvazek byl ve 2. čtvrtletí minulého roku třetí nejvyšší z EU 27, u žen to byl pátý nejvyšší podíl. Zvláště u žen se projevuje mimořádně vysoká diferenciace podílu plných úvazků na zaměstnanosti v jednotlivých zemích EU. V řadě zemí původní patnáctky vysoký počet žen využívá možnosti pracovat na zkrácenou pracovní dobu, a to zejména v Nizozemsku (3/4 pracujících žen ve věku let!) a v dalších šesti zemích se podíl zkrácených úvazků blížil nebo přesáhl 40 % celkové ženské zaměstnanosti. Možnost pracovat na zkrácenou pracovní dobu je jeden ze sociálních aspektů, který dlouhodobě ovlivňuje míru fertility především v Nizozemsku a v některých dalších zemích. Počet nezaměstnaných se základním vzděláním se meziročně snížil o 15,0 % na 71,8 tisíce, což souvisí se všeobecným poklesem počtu českých občanů v produktivním věku s nejnižším stupněm vzdělání. Počet nezaměstnaných se středním vzděláním bez maturity (především vyučených) klesl o 30,7 % na 108,9 tisíce a počet nezaměstnaných se středním vzděláním s maturitou se snížil o 30,9 % na 58,4 tisíce. Počet nezaměstnaných vysokoškoláků sice vzrostl o 2,9 % na 13,5 tisíce osob, ale nezaměstnanost osob s vysokoškolským vzděláním je v porovnání s prvními třemi skupinami stále výrazně nižší. Růst celkové zaměstnanosti a snížení počtu nezaměstnaných se projevily v relativně vysokém poklesu obecné míry nezaměstnanosti 15-64letých osob podle ILO. Ta se proti 4. čtvrtletí roku 2006 snížila o 1,7 % na 4,9 %. Pokles obecné míry se projevil především v ženské složce populace (o 1,8% na 6,3 %), zatímco u mužů se snížila o 1,6 % na 3,7 %. Podle posledních výsledků Eurostatu za druhé čtvrtletí minulého roku byla obecná míra nezaměstnanosti v ČR výrazně nižší než v EU 27, když při relativně nízké míře nezaměstnanosti mužů byla i míra nezaměstnanosti žen v ČR pod průměrem za EU 27. Velký pokles nezaměstnanosti v ČR se pozitivně projevil jak v porovnání s EU 27, tak i se zeměmi EU 15, když ve 2. čtvrtletí 2007 byla míra nezaměstnanosti v ČR nižší než průměr evropské patnáctky o 1,6 % Schváleno Monitorovacím výborem Strana 9 z 139

10 1.2.2 Aktualizace socio-ekonomických trendů - Praha Podle předběžných údajů k 31. prosinci 2007 žilo v Hl. m. Praze obyvatel, z toho bylo (51,7 %) žen. V roce 2007 byl zaznamenán celkový přírůstek osob. Přirozenou měnou se stav obyvatel během sledovaného období zvýšil o 987 osob. Stěhováním přibylo obyvatel, do Prahy se přistěhovalo celkem osob, přičemž větší podíl (55,8 %) tvořili přistěhovalí z ciziny než z ostatních míst ČR a vystěhovalo se obyvatel, mezi kterými převažovali vystěhovalí do ostatních krajů ČR (75,2 %). Živě se narodilo a zemřelo osob. Zatímco počet zemřelých se oproti stejnému období roku 2006 o 66 snížil, počet živě narozených se o 665 dětí zvýšil. Na úřadech práce hlavního města Prahy bylo ke konci roku 2007 evidováno neumístěných uchazečů o zaměstnání (z toho žen, tj. 52,9 %). Regionální míra nezaměstnanosti tak byla v Praze pouze 2,2 %. Konečný údaj z konce roku je nejnižší hodnotou od roku Oproti stejnému období minulého roku se počet uchazečů snížil o 18,7 %. Dosažitelní uchazeči (tj. s možností okamžitě nastoupit do zaměstnání) se na celkovém počtu neumístěných podíleli 91,1 %. Více viz tabulka Vývoj nezaměstnanosti v Praze. Porovnáme li průměrné mzdy s minulým rokem, vzrostla jejich úroveň v hl. m. Praze jak u fyzických tak i přepočtených osob o 8,2 % na Kč. Uchazeči o zaměstnání (hl. m. Praha) počty osob ucha ženy muži roky zeči celke m uchazeči celkem ženy muži Zdroj dat: ČSÚ Schváleno Monitorovacím výborem Strana 10 z 139

11 Vývoj nezaměstnanosti v hl. m. Praze Výroční zpráva JPD 3 za rok 2007 (údaje k ) Míra registrované nezaměstnanosti 3,39 3,73 4,02 3,58 3,25 2,7 2,2 Neumístění uchazeči o zaměstnání - celkem z toho ženy Podle dosaženého stupně vzdělání: - bez vzdělání, neúplné základní vyučení nižší střední úplné střední vč. vyučení vyšší vysokoškolské, vědecké Neumístění uchazeči o zaměstnání - absolventi (a mladiství) se zdravotním postižením Neumístění uchazeči o zaměstnání déle než 1 rok celkem z toho ženy Neumístění uchazeči o zaměstnání s nárokem na podporu Neumístění uchazeči o zaměstnání - do věku 25 let - celkem z toho ženy Neumístění uchazeči o zaměstnání - ve věku 25 let a více - celkem z toho ženy Volná pracovní místa celkem pro absolventy a mladistvé pro uchazeče se zdravotním postižením Uchazeči o zaměstnání na 1 volné pracovní místo 2,8 3,1 3,0 1,8 2,2 1,3 0,4 * zvýrazněny jsou nejpříznivější hodnoty v zachyceném období Schváleno Monitorovacím výborem Strana 11 z 139

12 Vývoj nezaměstanosti trvající déle než 1 rok počty osob uchazeči celkem déle než rok roky Zdroj dat: ČSÚ Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa (hl. m. Praha) počty osob a míst Uchaz Volná praco eči o roky vní zamě místa stnání Uchazeči o zaměstnání Volná pracovní místa Zdroj dat: ČSÚ Příjezdový cestovní ruch Podle předběžných údajů služeb hromadných ubytovacích zařízení v hlavním městě Praze v roce 2007 využilo osob (34,6 % z celkového počtu hostů ČR), z toho 89,4 % byli turisté přijíždějící ze zahraničí (na celorepublikové návštěvnosti nerezidentů se Praha podílela 60 %). Z celkového počtu ubytovaných využilo služeb hotelů všech kategorií hostů, tj. 89,8 %, z toho nerezidenti představovali podíl 91,8 %. I mezi hosty ubytovanými v penzionech ( osob) byla většina návštěvníků ze zahraničí (76,8 %). Nejvyšší podíl Schváleno Monitorovacím výborem Strana 12 z 139

13 rezidentů ze všech kategorií ubytovacích zařízení byl v kategorii ostatní hromadná ubytovací zařízení, a to 35,6 %. Meziročně se počet příjezdů hostů zvýšil o 8,1 %, u zahraničních hostů bylo o 8,2 % více. Čisté využití kapacity lůžek bylo ve všech měsících 4. čtvrtletí 2007 v pražských hotelech a penzionech výrazně vyšší než v ČR celkem. Nejvyšší využití bylo ve sledovaném období v měsíci říjnu, a to 56,7 %. Oproti 4. čtvrtletí loňského roku se čisté využití lůžek v pražských hotelech příliš nezměnilo, ale v penzionech došlo k mírnému nárůstu, (nejvíce v měsíci listopadu, z 27,4 % na 34,3 %). Do hlavního města Prahy směřovalo v roce 2007 celkem 1 215,1 tisíc tuzemských turistických cest, což představuje pouze 6,2 % cest uskutečněných na území ČR. Naprostou většinu, 88,6 %, představovaly kratší turistické cesty. Průměrný počet přenocování na jednu kratší cestu byl 1,9 (shodně s republikovým průměrem1,9). Průměrné výdaje na jednu turistickou cestu s cílem v hlavním městě Praze byly o 23 Kč vyšší než v ČR celkem, z toho průměrné výdaje na jednu delší turistickou cestu byly o 215 Kč nižší než průměr ČR, ale kratší cesty průměr ČR převyšovaly o 502 Kč. Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních počet hostů Hl. město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Hl. město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký kraj Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Zdroj dat: ČSÚ Schváleno Monitorovacím výborem Strana 13 z 139

14 1.3 Vliv na soudržnost pomoci z ESF Kontext národních strategií V roce 2007 dále pokračovala realizace klíčového strategického dokumentu Národní program reforem ČR , který byl vypracován v průběhu roku 2005 (schválen usnesením vlády č ze 14. září 2005). Národní program reforem by měl přispět ke zlepšení naplňování cílů revidované Lisabonské strategie a provádění nezbytných reforem v ČR. NPR je závazný stručný politický dokument o prioritách a opatřeních ČR v makroekonomické a mikroekonomické oblasti a politice zaměstnanosti ve vztahu k Lisabonské strategii, s cílem stimulovat hospodářský růst a zaměstnanost v nadcházejícím tříletém období. V roce 2007 byl MPSV zpracován Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ), který vymezuje priority pro podporu rozvoje lidských zdrojů a zaměstnanosti z Evropského sociálního fondu v období Dalšími programy spolufinancovanými z ESF pro období jsou Operační program Praha Adaptabilita (OP PA, v gesci HPM) a Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK, v gesci MŠMT). Vývoj jednotlivých politik byl v roce 2007 ovlivněn dvěma významnými skutečnostmi. Za prvé to bylo ustanovení nové vlády v lednu Nová vláda je tvořena koalicí ODS, KDU-ČSL a Strany zelených. Druhou skutečností, která významně ovlivnila vývoj v roce 2007, bylo zahájení nového programového období EU , včetně projednání a schválení Národního strategického referenčního rámce (NSRR) a většiny operačních programů. Cíle v makroekonomické oblasti formuluje Konvergenční program České republiky, který byl v roce 2007 dvakrát aktualizován (březen 2007, listopad 2007). Za účelem provedení fiskální konsolidace vláda připravila komplexní souhrn daňových a rozpočtových změn (PSP ČR schválila zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů v září 2007). Ve střednědobém horizontu směřuje reforma veřejných financí zejména k redukci vládního deficitu a ke snížení podílu mandatorních vládních výdajů. V dlouhodobém horizontu je cílem přijetí reforem systémů důchodového zabezpečení a zdravotnictví, které posílí dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. V roce 2007 bylo vyhlášeno 5 národních programů podpory MSP financovaných ze státního rozpočtu. MSP mohou rovněž využít podporu z evropských zdrojů, které jsou v ČR poskytovány v rámci operačních programů. S cílem zjednodušit vstup do podnikání začínajícím podnikatelům byla s účinnosti od roku 2008 připravena komplexní novela živnostenského zákona. Na základě výsledků Analýzy administrativní zátěže podnikatelů byl schválen další postup vládního programu na snižování administrativní zátěže podnikatelů a potvrzen cíl snížit celkovou zátěž o 20 % do konce roku Koordinace aktivit v oblasti výzkumu, vývoje a inovací se v průběhu roku 2007 vyvíjela v souladu s cíli stanovenými v Národní politice výzkumu a vývoje na roky , Národní inovační politice ( ) a základními dokumenty a doporučeními Evropské komise. Systém veřejné podpory výzkumu a vývoje (VaV) vychází ze zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje. V současné době se připravuje novela tohoto zákona. Cílem ČR je nejen zvyšování veřejných výdajů na VaV, ale i efektivní vynakládání těchto prostředků. Oblast výzkumu, vývoje a inovací je rovněž podporována ze strukturálních fondů (v rámci programového období i programem JPD 3) Schváleno Monitorovacím výborem Strana 14 z 139

15 Strategie udržitelného rozvoje ČR byla schválena usnesením vlády v prosinci Jejím hlavním úkolem bylo včas upozornit na existující a potenciální problémy přechodu ČR k udržitelnému rozvoji, a iniciovat opatření, jak těmto hrozbám předejít nebo alespoň zmírnit jejich dopad. V roce 2007 přistoupila Rada vlády pro udržitelný rozvoj (RVUR) k aktualizaci Strategie udržitelného rozvoje ČR. V roce 2007 pokračovala rovněž příprava Programu udržitelného využívání a produktivity zdrojů, který je orientován na dematerializaci procesů a zvýšení produktivity zdrojů a dále na snižování dopadů výrobních a spotřebních procesů na životní prostředí. K podpoře úspor energie a využívání obnovitelných zdrojů energií v ČR byl pro rok 2007 vyhlášen Státní program na podporu úspor energie a využití OZE (program EFEKT). V rámci ekologické daňové reformy budou zavedeny spotřební daně na pevná paliva, zemní plyn a elektrickou energii, zvýšení daňové zátěže však bude kompenzováno snížením daňového zatížení práce. Tím je fakticky dokončena první fáze ekologické daňové reformy. Jedním z cílů v oblasti informací a komunikace je také elektronizace veřejné správy. K naplnění tohoto cíle by měl směřovat připravovaný nový zákon (tzv. egovernment Act), který umožní plnohodnotné využívání informačních a komunikačních technologií v praxi veřejné správy a v komunikaci s veřejnou správou. Dalším předpokladem elektronické veřejné správy jsou bezpečně a spolehlivě propojené základní informační systémy veřejné správy. Pro urychlení rozvoje egovernmentu byl spuštěn projekt CzechPOINT (Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál), tzn. vytvoření základních kontaktních míst občanů s veřejnou správou. V současné době je v provozu celkem 121 CzechPOINTŮ (z toho v Praze 23). V létě 2007 byl usnesením vlády schválen návrh zákona (tzv. digi novela), kterým se mění některé zákony v souvislosti s přechodem na digitální televizní vysílání. Vláda ČR schválila v roce 2007 technickou novelu zákoníku práce, která směřuje k dalšímu rozšíření smluvní volnosti v pracovně právních vztazích. Dne 1. ledna 2007 nabyly účinnosti nové zákony o pomoci v hmotné nouzi, o životním a existenčním minimu a dále novela zákona o státní sociální podpoře. V rámci této úpravy byla posílena finanční motivace k nalezení práce a došlo ke zpřísnění podmínek nároku na dávky. Připravuje se zásadní změna organizačního uspořádání služeb zaměstnanosti a sociálních služeb. V oblasti základního vzdělávání je hlavním tématem provádění kurikulární reformy. Školní vzdělávací programy základních škol musely být povinně zavedeny od , jak ukládá tzv. školský zákon č. 561/2004 Sb. Školy se stále více zapojují do různých projektů a rozvíjejí spolupráci na místní i mezinárodní úrovni. Narůstá také zájem o získávání finanční podpory z fondů Evropské unie. Stále častějším jevem je integrace znevýhodněných žáků a jejich výuka prostřednictvím individuálních vzdělávacích plánů. Ministerstvo práce a sociálních věcí v roce 2007 zahájilo hodnocení realizace pilotního projektu Výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků. Cílem bylo nastavit pravidla pro systém dlouhodobého přijímání kvalifikovaných zahraničních pracovních sil a jejich trvalé integrace do české společnosti za účelem řešení negativních důsledků stárnutí české populace na trh práce v horizontu let. V březnu roku 2007 byl zahájen projekt Bílá kniha terciárního vzdělávání, jehož cílem je do června roku 2008 předložit ucelený program reformy terciárního vzdělávání a věcný záměr nového zákona o terciárním vzdělávání, který by měl v roce 2009 nahradit stávající zákon o vysokých školách. V červenci 2007 byla Vládou ČR přijata komplexní národní Strategie celoživotního učení. Pokračuje Národní program počítačové gramotnosti, jenž zahrnuje speciální kurzy zaměřené na znevýhodněné skupiny obyvatel. Regionální politika ČR v roce 2007 vycházela ze schválené Strategie regionálního rozvoje usnesením vlády č. 560/2006 a byla z větší části na národní úrovni zaměřena na Schváleno Monitorovacím výborem Strana 15 z 139

16 podporu problémových regionů, vymezených touto strategií (včetně dalších regionů přechodně podporovaných do konce roku 2008 podle usnesení vlády č. 829/2006). Při provádění regionální politiky došlo v roce 2007 k výrazné decentralizaci přesunutím kompetencí na krajskou (regionální) úroveň. Na základě novelizace zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje (provedené v roce 2006 a 2007) byly v roce 2007 v sedmi regionech soudržnosti ČR dobudovány útvary Regionálních rad (přičemž v území hl. města Prahy jejich úkoly zajišťuje hl. město Praha). Jak již bylo výše uvedeno, na vývoj jednotlivých politik mělo podstatný vliv zahájení nového programového období EU Národní strategický referenční rámec pro nové programovací období byl schválen Evropskou komisí v červenci V programovém období budou v cíli Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost (NUTS 2 hl. m. Praha) realizovány HMP následující operační programy (alokace EUR): OP Praha Konkurenceschopnost OP Praha Adaptabilita Kontext strategií EU Program PROGRESS (Rozhodnutí Parlamentu a Rady č. 1672/2006) svoji činnost zahájil od ledna Nový program by měl doplňovat činnost Evropského sociálního fondu a navíc podporovat aktivity týkající se sociálního dialogu, sociálních studií a volného pohybu pracovníků. Celkem je na fungování programu v letech vyčleněno necelých 630 milionů eur. Program PROGRESS je rozdělen do pěti oblastí: zaměstnanost, sociální ochrana a sociální začleňování, pracovní podmínky, antidiskriminační opatření a rovnost mužů a žen V poslední oblasti je mj. v platnosti Plán pro rovnost mezi ženami a muži , který má posílit současní aktivity v šesti prioritách: stejná ekonomická nezávislost pro ženy a muže; sladění soukromého a profesního života; zastoupení v rozhodovacích procesech; odstraňování všech forem násilí založeného na pohlaví; odstraňování stereotypů v oblasti pohlaví; podpora rovného postavení žen a mužů v zahraniční a rozvojové politice. 1.4 Důsledky pro realizaci programu V roce 2007 nedošlo k žádným podstatným vnějším skutečnostem které by měly vliv na realizaci programu, a které by si vyžádaly úpravu vyhlašovaných výzev v rámci grantových schémat a výzvy pro projekty přímého přidělení. Prostředky na spolufinancování projektů JPD 3 v rozpočtu MPSV i hl. m. Prahy byly využity výhradně na předfinancování grantových projektů a projektů přímého přidělení Schváleno Monitorovacím výborem Strana 16 z 139

17 2. Pokrok při implementaci JPD Program celkem Implementace na úrovni jednotlivých opatření byla zajišťována v souladu s Dohodou o delegování činností a pravomocí uzavřenou mezi ŘO a ZS SSZ. V předchozím období byly podepsány Koordinační dohody mezi ZS a KP (ÚP hl. m. Prahy) ohledně realizací grantových schémat (GS) a národních, regionálních a systémových projektů (projektů přímého přidělení). Více informací o pokroku všech opatření je uvedeno v následujících podkapitolách výroční zprávy, v jednotlivých tabulkách a v přehledné tabulce na závěr kapitoly 2. Projekty přímého přidělení představují relativně malou část prostředků JPD 3 a týkají se pouze opatření 1.1, 2.1, 3.1 a 3.2. Ve všech případech je zpracovávají Koneční příjemci, schvalují je Zprostředkující subjekty a Řídící orgán je obdrží k odsouhlasení. V roce 2007 byla započata realizace 2 projektů přímého přidělení (PPP): Opatření Realizované PPP Projekty přímého přidělení zahájené v roce Poznámky Projekt ITP Praha byl schválen v roce 2007 a byla zahájena jeho realizace, od jednoho schváleného projektu se ustoupilo Jeden projekt byl v roce 2005 schválen, ale v roce 2006 se od jeho realizace ustoupilo Grantová schémata (GS), kterých je celkem 11, představují těžiště a většinu prostředků JPD 3. V návaznosti na schválení, resp. odsouhlasení všech GS v roce 2004 (s výjimkou jednoho z GS v opatření 4.1, kde k odsouhlasení došlo až počátkem roku 2005) byly v průběhu roku 2005 vyhlašovány výzvy k předkládání žádostí o finanční podporu z JPD 3 v rámci všech grantových schémat. V roce 2006 se pokračovalo ve vyhlašování výzev. V roce 2007 probíhala výzva jen v GS , kde byl v témže roce nakontrahováno pro 58 vybraných projektů celkem ,25 Kč (nárůst objemu závazků v roce 2007 v tabulkách u jednotlivých opatření je v ostatních případech způsoben pohybem kurzu, ojediněle i datem přenosu informace o kontrahování v rámci MSSF). Projekty postupně zahajovaly svou činnost, podávaly monitorovací zprávy a žádosti o platby. V roce 2007 také již řada projektů skončila. Objem prostředků určených pro schválené projekty dosáhl koncem roku 2007 částky tis. Kč, tj. 103,6% celkové alokace JPD 3. Kontrahováno bylo za tis. Kč, tj. 98,9% této celkové alokace (údaje v % se vztahují k původnímu přepočtu alokace v kurzu 31 CZK/EUR). Potom, co se v roce 2006 podařilo schválit, zaúčtovat a certifikovat žádosti o platby v celkovém objemu dostačujícím k vyčerpání alokace 2004 (při započtení zálohy) se subjektům IS JPD 3 podařilo totéž i v roce Zaúčtované žádosti o platby představovaly po poslední certifikaci roku EUR, tj. 50,2% celkové alokace na program Schváleno Monitorovacím výborem Strana 17 z 139

18 U třech opatření 2.2. (ÚPP+ŘO), 2.3. (NROS) a 5.1. (ŘO) již na konci roku 2007 přesáhla 60 % úroveň čerpání celkové alokace ESF. Na druhé straně dvě opatření (ÚPP) a 5.2. (ŘO) čerpala méně než 20% celkové alokace. Čerpání celkové alokace v jednotlivých opatřeních (KP/KU) % 80,00 70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0, (ÚPP) 2.1. (HMP) 2.2. (ÚPP+ŘO) 2.3. (NROS) 3.1. (HMP) 3.2. (HMP) 4.1. (ÚPP+ŘO) 4.2. (ŘO) 4.3. (HMP) 5.1. (ŘO) 5.2. (ŘO) HMP hl. m. Praha, NROS Nadace rozvoje občanské společnosti, ŘO řídící orgán (MPSV), ÚPP - Úřad práce hl. m. Prahy Informace o horizontálních tématech JPD 3 jsou součástí kapitoly 7 výroční zprávy. Dále je text u každé priority a opatření doplněn tabulkami Finanční rámec 6, Vývoj financování a Indikátory programu. Struktura těchto tabulek odpovídá Výročním zprávám JPD 3 za rok y 2004 až U jednotlivých grantových schémat (GS) jsou nově zařazeny tabulky Úspěšnost ve výběrovém procesu, které shrnují počty přijatých žádostí, vybraný a kontrahovaných projektů a na ně vázaných dotačních prostředků. Finanční rámec ( ) JPD 3 JPD 3 Celkem Celkem veřejné výdaje Účast Společenství - pouze ESF Národní veřejná účast - MPSV Národní veřejná účast - HMP Ostatní rok rok rok celkem V tabulkách Vývoj financování jsou použity údaje z MSSF, resp. SMT. Kurz CZK/EUR pro přepočet závazků je pro každý rok jiný a z tohoto důvodu objem závazků vzrůstal i tam, kde již nedocházelo ke kontrahování. Uváděná % v tabulkách Vývoj financování se vztahují k celkovým způsobilým výdajům Schváleno Monitorovacím výborem Strana 18 z 139

19 Vývoj financování ( ) JPD 3 JPD 3 Způsobilé výdaje Rok Celková částka (EU + CZ zdroje) Závazky Plnění Platby Celková částka % Celková částka % ,0% 0 0,0% ,9% ,2% ,7% ,7% ,4% ,3% ,0% 0 0,0% Celkem ,0% ,2% * výsledky roku 2007 jsou barevně odlišeny Monitorovací indikátory Naplňování kvantifikovaných indikátorů začalo po ukončení zahajovacích fází jednotlivých projektů a indikátory se načítají až po schválení monitorovacích zpráv, které údaje o těchto indikátorech obsahovaly (individuálně v každém projektu, nejdříve ve druhé monitorovací zprávě, tj. cca 7-9 měsíců po zahájení projektu). V jednotlivých dále uváděných tabulkách jsou uváděny ty indikátory, pro něž byly cíle kvantifikovány. Pokud je cílový stav uveden v procentech, nebyl v minulých zprávách většinou uváděn průběžný stav anebo byl uveden absolutní počet. V této zprávě jsou relativní čísla uvedena. Indikátory programu Typ indikátoru Kód Název indikátoru Cílová hodnota Stav 2005 Stav 2006 Stav 2007 Výstupy 1.05 Počet podpořených osob Počet podpořených organizací Počet podpořených pracovních míst ** Podíl osob klientů služeb, u kterých Výsledky 2.36 poskytnutá podpora splnila svůj účel Podíl vyškolených osob 2.43 poskytujících služby nebo osob podporujících poskytování služeb Počet nově vytvořených/inovovaných 2.12 produktů Nebylo kvantifik. Nebylo kvantifik. Nebylo kvantifik. 0 0 (počet) 7132 (počet) ,3% 43,3% Dopady Míra zaměstnanosti 60,2 % 60,6 % 62,0 % 62,1% Míra nezaměstnanosti 3,38 % 3,25 % 2,6 % 2,2% Podíl dlouhodobé nezaměstnanosti na celkové míře nezaměstnanosti 24,0% 25,6 % 24,0 % 22,7% Podíl podnikajících osob na zaměstnanosti 20,7% 20,4 % 20,9 % 20,1% Podíl malých a středních podniků na zaměstnanosti 69,1 % 61,8 % 62,2 % 64,3% Prozatím Míra účasti na dalším vzdělávání není dostupné - - *aktuální stav lepší než cílová hodnota je zvýrazněn a barevně odlišen, **komentář viz. str Schváleno Monitorovacím výborem Strana 19 z 139

20 U dopadů je uváděn stav v mezidobí podle údajů Českého statistického úřadu. Mimo indikátoru dopadu Podíl MSP na zaměstnanosti jsou nyní u všech dalších indikátorů dosahovány lepší výsledky než byly stanovené cílové hodnoty po ukončení programu. I zmíněný indikátor zatím neustále stoupá a blíží se ke stanovené cílové hodnotě. Vzhledem k individuálním postupům jednotlivých KP/KU při zanášení údaje o naplňování monitorovacích indikátorů do systému Monit, nevyjadřuje soubor monitorovacích indikátorů v MSSF Central dosud zcela přesně stav naplňování jednotlivých kvantifikovaných indikátorů. Obecně, plnění většiny monitorovacích indikátorů je realizováno bez výraznějších problémů. U podpořených osob a organizací bylo již při výběru projektů patrné, že dojde místy až k násobnému překročení (součet ve schválených projektech převyšoval nastavení v programu). U indikátoru počet podpořených pracovních míst však zřejmě cílová hodnota nebude dosažena. K důvodům patřily jednak náročné podmínky na vytvoření a zejména udržení pracovních míst, které odrazovaly řadu zaměstnavatelů od jejich vytváření, dále skutečnost, že tento indikátor měl být z větší části plněn v opatření 1.1, kde většina projektů bude dokončena až v průběhu roku Hlavní důvod neplnění indikátoru je však patrný z grafu viz str. 12: počet volných míst v Praze v průběhu roku 2007 přesáhl počet uchazečů o zaměstnání a tento trend dále narůstal. Z tohoto důvodu bylo i z hlediska využití prostředků JPD 3 efektivnější umísťovat uchazeče na již existující volná místa namísto vytváření nových míst. * Ilustrační foto Schváleno Monitorovacím výborem Strana 20 z 139

21 2.2 Jednotlivá opatření, grantová schémata a individuální projekty Priorita 1: Aktivní politika zaměstnanosti Priorita je zaměřena na rozvoj pružného trhu práce s důrazem na skupiny ohrožené na trhu práce a na prevenci nezaměstnanosti, obsahuje jediné opatření a její realizace probíhá v gesci Zprostředkujícího subjektu SSZ. Závazky přijaté v roce 2005 jsou v této prioritě poloviční ve srovnání s průměrem celého programu. Podrobný popis je uveden dále u Opatření 1.1. Postupně je dosahováno cílů projektů, daří se realizovat věcné záměry projektů i přes řadu problémů, které se při realizaci vyskytují a souvisí do značné míry s malou zkušeností realizátorů projektů, ale hlavně se zde projevují obecné problémy související s implementací programu, akcentované ještě kapacitními problémy KP. V důsledku těchto problémů stále dochází i k časovému skluzu realizace projektů a opožděnému čerpání finančních zdrojů. Naplňování monitorovacích ukazatelů i přes změnu metodiky jejich vykazování je realizováno bez větších problémů u motivačních a rekvalifikačních kurzů, podpořených osob a organizací. U indikátoru počet popořených pracovních míst však zřejmě cílová hodnota nebude dosažena (komentář viz. str. 20). Téměř žádné vykázané indikátory výsledků spíše souvisí se způsobem vykazování. S postupným ukončováním projektů se předpokládá jejich nárůst. Výsledná hodnota se zatím nedá odhadnout. Většina projektů byla kontrahována ve 4. výzvě a jejich realizace, tedy i plnění indikátorů, bude probíhat až v roce Finanční rámec ( ) Priority 1 Priorita 1 Celkem Celkem veřejné výdaje Účast Společenství - pouze ESF Národní veřejná účast - MPSV Národní veřejná účast - HMP Ostatní rok rok rok celkem Vývoj financování ( ) Priority 1 Priorita 5 Způsobilé výdaje Rok Celková částka (EU + CZ zdroje) Plnění Závazky Platby Celková částka % Celková částka % ,0% 0 0,0% ,0% 0 0,0% ,7% ,8% ,9% ,6% ,0% 0 0,0% Celkem ,6% ,5% * výsledky roku 2007 jsou barevně odlišeny Schváleno Monitorovacím výborem Strana 21 z 139

22 Monitorovací indikátory Priority 1 Typ indikátoru Kód Výroční zpráva JPD 3 za rok 2007 Název indikátoru Cílová hodnota Stav 2006 Stav 2007 Výstupy 1.05 Počet podpořených osob klientů služeb Počet účastníků kurzů klientů služeb Počet podpořených osob poskytujících služby nebo podporujících poskytování služeb Počet podpořených pracovních míst Výsledky Podíl úspěšných absolventů kurzů klientů služeb Podíl vyškolených osob poskytujících služby nebo osob podporujících poskytování služeb 70 % 0 2* 87 % 0 0* Dopady 3.21 Udržitelnost pozitivních výsledků podpory osob 50 % 0 - Aktuální stav lepší než cílová hodnota není ani u jednoho indikátoru. Bylo však zjištěno, že údaje z projektů nejsou vždy průběžně zadávány do systému a bude zjednána náprava. *Jsou uvedeny absolutní počty, ze kterých budou na konci programu poměrové indikátory vypočteny. Opatření 1.1 Rozšíření a zvýšení adresnosti aktivní politiky zaměstnanosti Stručný popis: Opatření je zaměřeno na zvýšení účinnosti aktivní politiky zaměstnanosti při zaměstnávání uchazečů a zájemců o zaměstnání. V opatření 1.1 byly původně zamýšleny realizace dvou typů projektů: - grantové projekty (35% z celkové alokované částky na op. 1.1) - národní projekty (65% z celkové alokované částky na op. 1.1) Takto původně nastavený systém realizace opatření byl v průběhu roku 2006 změněn, a to tím způsobem, že v rámci možného nevyužití finančních prostředků pro výše zmíněné způsoby (tj. GP a NP) byl určen jako KP=KU také odbor 41 MPSV pro realizaci systémového projektu Institut trhu práce podpůrný systém služeb zaměstnanosti v hl.m. Praze viz dále. Grantové projekty jsou předkládány v rámci grantového schématu (GS), kde Konečným příjemcem je Úřad práce hlavního města Prahy. Koordinační dohoda mezi ZS a KP o realizaci GS byla uzavřena dne 17. srpna Na GS op. 1.1 byla alokována celková částka ,- Kč. Tato částka byla Dodatkem ze dne navýšena na celkovou výši ,- Kč. Dne 4. února 2005 byla vyhlášena výzva č. 1 k předkládání žádostí o finanční podporu z JPD 3 v rámci grantového schématu Podpora aktivní politiky zaměstnanosti. Celková částka na 1. výzvu GS byla ,- Kč. KP přijímal tyto žádosti od 11. února 2005 do 15. dubna 2005 (podrobnější údaje viz tabulka GS ). Dne 5. září 2005 byla vyhlášena výzva č. 2 k předkládání žádostí o finanční podporu z JPD 3 v rámci grantového schématu Podpora aktivní politiky zaměstnanosti. Celková částka na 2. výzvu GS byla ,- Kč. KP přijímal tyto žádosti od 12. září 2005 do 14. listopadu Dne 21. dubna 2006 byla vyhlášena výzva č. 3 k předkládání žádostí o finanční podporu z JPD 3 v rámci grantového schématu Podpora aktivní politiky zaměstnanosti. Celková částka na 3. výzvu GS byla ,- Kč., která byla později navýšena na ,- Kč. KP přijímal tyto žádosti od 27. dubna 2006, výzva byla vyhlášena jako průběžná, tj. žádosti bylo možné předkládat do vyčerpání celkové částky určené na tuto výzvu. Jako konečný termín pro předkládání žádostí byl stanoven v průběhu výzvy na 5. říjen Schváleno Monitorovacím výborem Strana 22 z 139