MIKULOV, ALFONSE MUCHY Č. 7

Transkript

1 MIKULOV, ALFONSE MUCHY Č. 7 Stavebně historický průzkum 1

2 MIKULOV, ALFONSE MUCHY Č. 7 Standardní nedestruktivní stavebně historický průzkum TEXT, FOTOINVENTÁŘ, OBRAZOVÉ PŘÍLOHY, PLÁNY Zpracoval, fotografoval a digitalizoval: PhDr. Jan O. E l i á š Spolupráce: Marie Mezlíková text, foto a grafic. vyhodnocení, PhDr. Jan ELIÁŠ, Toto v r elektronicky publikované dílo je duševním majetkem autora a chrání je jako každé jiné věřejně tiskem publikované originální dílo autorský zákon. Celek ani části díla nesmějí být měněny, šířeny nebo publikovány bez písemného souhlasu autora. Odkazy, vycházející z obsahu díla nebo odvolávající se na něj, musí být řádně označeny náležitou citací a titul uveden v seznamu použité literatury. 2

3 OBSAH Úvodní poznámka... 4 Zkratky... 5 Architektonický rozbor a popis... 6 Situace, dispozice... 7 Dvůr Průčelí Interiéry Sklep Přízemí Hlavní schodiště První patro Půdní podlaží Doporučení pro obnovu a rekonstrukci Zhodnocení Plány stavebně historického vývoje Plány památkově architektonického hodnocení Dějiny a stavební historie Mikulovská židovská čtvrť jako historický rámec stavebního vývoje objektu Historická fotodokumentace Stavební historie objektu Historické plány domu Prameny Ikonografie, mapy a plány Literatura

4 Úvodní poznámka ikonografii a historické plány města. V tomto ohledu zvláštní dík náleží pracovníkům Státního okresního archivu a Regionálního muzea v Mikulově i pracovníkům Národního památkového ústavu v Brně za laskavé poskytnutí podkladových materiálů, potřebných ke zpracování průzkumového díla. Jako plánový podklad průzkumové práce sloužilo zaměření objektu, vyhotovené a digitalizované v Atelieru A3, Brno. Následující elaborát vychází ze stavu domu v roce Dílo má sloužit majiteli objektu, projekčnímu atelieru a orgánům Státní památkové péče jako odborný podklad pro stanovení zásad aktuální památkové obnovy a rekonstrukce domu v ulici Alfonse Muchy č. 7, rozšířeného o parcelu pč. 464/2 již dříve zbořeného východního domovního souseda. Elaborát je zpracován v intencích metodiky standardního nedestruktivního stavebně historického průzkumu, kterou v definitivním znění r doporučil Státní ústav památkové péče v Praze (Zprávy pam. péče 2001, příloha).... Dlužno nicméně upozornit na dvě formální odlišnosti. Jednak jinde samostatné stati Dějiny objektu a Stavební historie objektu jsou díky zpracování jedním a týmž autorem v předmětném elaborátu spojeny ve stať jednu. Jednak, že v zájmu lepší barevné čitelnosti byla v plánech architektonického vyhodnocení elaborátu použita škála odvozená z modré barvy, místo poněkud splývajících tónů barvy hnědé. V přiložené legendě je ovšem tato odchylka vyznačena.... V archivu stavebního úřadu města se před meziválečným obdobím k zkoumanému stavení nedochovalo prakticky nic stavebně historicky instruktivního. Bylo tudíž třeba se opřít především o slohovou analýzu stavebního organismu objektu, jakož i o existující 4

5 Zkratky ASU Archiv stavebního úřadu (Městský úřad). MěNV Městský národní výbor. MPR - městská památková rezervace. RM Regionální muzeum Mikulov. MU (MěÚ) - Městský úřad MZA Moravský zemský archiv v Brně. MZA StOA - Moravský zemský archiv - Státní okresní archiv v Mikulově NPU Národní památkový ústav v Brně. ONV Okresní národní výbor. OSP Okresní stavební podnik. SHP stavebně historický průzkum. SPÚ - (býv.) Státní památkový úřad v Brně. SÚPP (býv.) Státní ústav památkové péče v Praze. 5

6 ARCHITEKTONICKÝ ROZBOR A POPIS Letecký pohled r Internetový zdroj: Mapy Google. 6

7 Situace, dispozice sledující vrstevnici Zámeckého kopce. Nynější ulice Alfonse Muchy vystřídala více názvů. Jmenovala se dříve také Vídeňská, později Příční. Jednostranně parcelovaný blok na její jihozápadní straně byl až do 20. století vzadu nesoustavně ohraničen toliko na způsob humna s vedlejší obvodovou komunikací, na kterou ústily zadní Řadový, po asanaci z konce 50. let minulého století dnes koncový jednopatrový dům se typologicky hlásí k maloměstskému obytnému domu s omezenými prostorami hospodářského využití ve dvoře. vjezdy do dvorů. V sousedství domu na ploše asanované v 50. letech minulého století bylo zřízeno prostorné parkoviště. Nachází se na předměstí, totiž na jihovýchodním konci někdejší mikulovské židovské čtvrti, a to na pokračování její hlavní ulice, Jednopatrová hmota domu původně s paralelní sedlovou střechou, po asanaci levého souseda nověji zvalbenou, se částečně exponuje v dálkových pohledech na stavební podnož dominujícího zámku od jihu a jihozápadu. Je také viditelná z ptačí perspektivy návrší ke Sv. Kopečku na východní straně města. Přední dům, 7

8 náležející ke zbytkům historické zástavby, jež zůstala po asanaci v židovské čtvrti v třetí čtvrtině 20. století, se uplatňuje v bližších pohledech z ulice Alfonse Muchy jako součást její jihozápadní fronty. Asanací odkrytý bok domu je součástí pohledů na zámek z Komenského nám. a zaústěných ulic. Jen pod dvorním křídlem podsklepený přední dům (druhý sklep se nachází pod terénem dvora), postavený na terénní terase ve svahu, vykazuje prostorově sevřený hloubkový dvoutraktový půdorys s krátkým dvorním křídlem vlevo. Ve dvoře vlevo vzadu je pak architektonicky bezvýznamné přízemní jednotraktové novodobé užitkové stavení někdejší kůlny a dílny. Vjezd z ulice v pravé krajní ose hlavního průčelí směřuje do průjezdu, při dvorním křídle prodlouženého nedávným zastřešením části dvora. Z průjezdu vlevo do patra nastupují křivočaré jednoramenné schody půloválného půdorysu. Dvůr se zahrádkou t.č. nemá možnost zadního vjezdu. Na jihozápadě jej ukončuje plná novodobá tarasní zeď s plotem. Na jihovýchodě je ohraničen jednak plnou ohradní zdí, jednak již zmíněným přízemním užitkovým stavením a také přístavbou veřejných městských záchodků. Na severozápadě hraničí s dvorním křídlem pravého souseda a s tamější plnou ohradní zdí. 8

9 9

10 Dvůr pročleněna bíle olíčeným pásovým kordonem. Při patě z terénu dvora vystupuje komínovitý větrák druhého suterénu popisovaného domu, tesaný z jednoho kusu vápence do shora zaobleného hranolu s kruhovými průduchy. K rohu dvorního křídla pravého souseda nabíhající ohradní zeď zahrady smíšená s převahou lomového vápence, jen zhruba Hraniční zeď na straně SZ souseda náleží k jeho dvornímu křídlu, je překvapivě rušivě prolomena dvěma osami, v úrovni patra hledícími do popisovaného dvora. Povrchová úprava hraniční zdi lícovaná, kdysi v celé ploše omítaná, dnes téměř bez omítek, shora uzavřená ve dvou řádcích položenou cihlovou korunou pokrytou dodatečně taškou falcovkou. Podle techniky zdění se podstata zdi jeví při nejmenším barokní. po nedávné obnově bez závad a totéž lze konstatovat o bočním štítu. Barva hraniční zdi světle žlutá. Plocha v úrovni přízemí Vzadu na jihovýchodní straně dvůr ohraničen častěji zmíněným přízemním novodobým užitkovým přístavkem někdejší kůlny a dílny bez jakéhokoliv architektonického významu. Je proveden z režného 10

11 cihlového zdiva, otvory bez výplní, s ocelovými traverzovými překlady. Střecha pultová o nízkém spádu krytá taškou falcovkou. Interiéry tč. prázdné, bez využití. Blíž k domu, mezi zadním přístavkem a dvorním křídlem běžící ohradní zeď na straně levého odbouraného souseda, vykazuje týž materiál i techniku zdění jako zeď na straně souseda pravého, což ukazuje rovněž na barokní slohový původ. Při dvorním křídle prolomen dodatečný boční vchod uzavřený užitkovým deskovým jednokřídlem. Na této straně ohradní zeď kryta rozbitou taškou bobrovkou. Zadní strana dvora uzavřena drátěným plotem na lomovém tarasu, vyzděném při tvorbě uliční komunikace v 50. až 60. letech minulého století. Terén dvora při domě vydlážděn čtvercovou betonkou. V zadní části pokračuje hlinitý povrch neudržované zahrádky. 11

12 Průčelí levého souseda. Vpravo průčelí až na malý ústupek téměř slícované s průčelím sousedního domu. Uzavřené profilovanou korunní římsou pod zástřeškem zleva dodatečně zvalbené, dříve paralelní sedlové Hlavní průčelí Průčelí obrácené do ulice Alfonse Muchy v závislosti na zleva doprava stoupajícím terénu lehce lichoběžníkové, až téměř krátce střechy, kryté novodobou taškou falcovkou. Po pozdním novodobém přefasádování až na profilovanou, patrně už barokní korunní římsu průčelí hladké, jednopatrové, dvouosé, vertikálně osově symetrické. K nároží v úrovni patra do průčelí vetknuta lampa pouličního osvětlení, v historizujícím provedení dekorativní litiny, složená z ornamentální konzoly a pětiboké prosklené lucerny s dekorativním polygonálním víkem. obdélné, vymezené vlevo volným nárožím vzepřeným profilem odstupněné novodobé opěrné zdi, staticky nahrazující odbouraného Vjezd nacházející se v pravé ose vykazuje hladce nově omítanou vyzděnou špaletu se segmentovým záklenkem. Ve špaletě za- 12

13 sunuto novodobé vratové dvojkřídlo složené z šikmo kladených latěk a hladké klapačky. V každém křídle po jednom shora šikmo seříznutém stojatě obdélném okénku, zabezpečeném zevně osazenou mříží z provlékaných tordovaných železných prutů čtvercového profilu. Okna v přízemí i pat- větší obdobná plechová skříň vetknuta do průčelí při nároží, po kterém vedena roura okapního svodu. ře sdružená, vesměs s novodobými špaleto- Boční průčelí domu odkryto odbouráním levého souseda po polovině minulého století. Je ležatě obdélného obrysu, uzavřené hlubším zástřeškem novodobého dílu střechy, jenž zhotoven po vými výplněmi. V patře zdůrazněná poněkud větší výškou otvoru. Výplně v přízemí skládají čtyřtabulková dvojkřídla. Výplně v patře mají tvar T s jednotabulovými dvojkřídly a jednotabulovými sklopnými ventilacemi. Barevnost pozdní novodobé fasády spekulativní. Omítková plocha světle oranžová; Plastická korunní římsa bílá. Bílé rámy okenných výplní. Průčelí po nedávné obnově v dobrém stavebně technickém stavu bez zjevných závad. Boční průčelí Vlevo vjezdu typová plechová elektrorozvodná skříň. Jiná o něco 13

14 zmíněné demolici současně s již zmíněnou jednou odstupněnou opěrnou zdí. Průčelí vymezeno vpravo uličním nárožím, vlevo pak svislým ústupkem oddělujícím dodatečný novodobý přístavek nádvorní verandy pod pultovou střechou o nízkém spádu. Průčelí průčelí vysoko narušován vzlínající zemní vlhkostí a omítky vlivem toho rozrušené, místně opadané až na zdivo. Dvorní průčelí Obraz dvorního průčelí znejasněn pozdními novodobými zásahy, totiž zastřešením původně volné uličky při dvorním křídle a pří- Nádvorní veranda v patře prolomena jedním asymetricky umístěným šestitabulovým oknem. stavbou patrové verandy na volném pilíři. Z úzkého průčelí předního domu je tak vidět jen jednoosé patro, hladké bez detailů, s okenní výplní novodobou, členěnou do symetrického kříže. Přízemí překryto novým ploše zastřešeným pokračováním průjezdu, uzavřeným trojdílnou prosklenou užitkovou laťkovou výplní, z dvora dostupnou po třech předložených betonových stupních. Barevnost: na bílém omítkovém základu monochromní světle zelený nátěr, poškozený a částečně smytý povětrnostními vlivy. Sokl Západní průčelí dvorního křídla při vlastního domu až na malé okno v úrovni patra osvětlující schodiště, slepé. Blíž k nároží vpravo další typová elektrorozvodná skříň i podobná skříňka telefonního rozvodu. Povrchová úprava průčelí spíše nouzová, podmíněná odpovědí na statické problémy vzniklé odstraněním stavebního souseda. 14

15 koutě promodelované předstupujícím hranolkem uzavřené jednou odstupněným zástřeškem novodobého dílu střechy. Až na novodobá stojatě obdélná spíše větrací okénka příslušenství průčelí slepé předpokládané okno do pokoje v patře dvorního křídla uza- kovanými závěsy pro již neexistující jednokřídlé okenice. Pravé ostění ve špaletě uzavřeno novodobou zazdívkou z druhotně použitých starších cihel. V levém osazena novodobá jednotabulová dvojkřídlá výplň a parapet částečně přetažen novodobou omítkou. Šikmo vpravo nad pravým barokním ostěním proražen užitkový novodobý větrák. V úrovni pravého ostění a pod ním pod opadanou omítkou odkryto zdivo, vřeno kvalitně slícovanou, okem zevně které je smíšené s převahou lomového vápence, proloženého nepravidelnými řádky cihel. Technika cihlových řádků v kamenném vá- takřka nepostřehnutelnou zazdívkou. pencovém zdivu volně koresponduje s technikou zděných konstrukcí Jižní průčelí dvorního křídla v patře překryto již zmíněnou krytou verandou v patře. Odkryté přízemí ukazuje dvě barokní osy armované mělce olištovaným pískovcovým pravoúhlým ostěním s mělkým ozubem a 15

16 souvisejícího barokního suterénu. Pod levou barokní osou betonem orámovaný padák - dodatečný novodobý sklepní vstup. Vpravo vstupního padáku v patě průčelí ležatě obdélné větrací okénko sklepa bez řádné armatury. Průčelí pod přístavkem v dezolátním stavu, z části bez omítek. Nad pravou barokní osou v oloupaném místě ve spodnější vrstvě omítka monochromního bílého nátěru. Svrchní nátěr stejně jako na bočním průčelí světleji zelený, tedy z doby po asanaci sousedů v 50. letech minulého století. Přístavek zděné patrové verandy novodobý, architektonicky bezvýznamný, v nádvorních průčelích v patře široce prolomený mnohadílnými výplněmi a završený plochou pultovou, do dvora mírně přečnívající stříškou. Barevnost obnovené fasády zevně monochromní světle pomerančového tónu, tedy stejná jako na hlavním průčelí. 16

17 Interiéry Sklep Sklep pod domem (1. suterén) Původní vstup mírně zakřivenou schodovou rampou, otevírající se z podschodí hlavních schodů při průjezdu. Tento vstup podschodí zaslepen omítnutou zazdívkou a přeložen ven do padáku při dvorním průčelí, do něhož se vstupuje vedle přístavku v JV koutě. Padák armován betonem. Uzávěr deskové užitkové jednokřídlo. Schodová rampa přímá, stupně betonové, ztužené ocelovým profilem na hraně. Původní, dnes zhora zaslepený vstup na opačné straně sklepa zaklenut dvěma nestejně šikmými valeným segmenty, cihlovými. Stupně 17

18 cihlové kladené na ostro. Ve vnitřní zdi odkládací nika se segmentovým cihlovým záklenkem. Klenba sklepa barokní, valená půlkruhem, s jedním párem vstřícných trojbokých výsečí o velmi mírných hřebíncích a s půlkruhovými čely. Klenba omítaná, v opadaných místech vystupuje charakteristické barokní zdivo z cihlových řádků střídaných řádky nestejně dlouhých, jinak ale v ostatním rozměru téměř normalizovaných tesaných snadno opracovatelných vápencových kvádříků. Materiál a technika zdění klenby jsou totožné mimo jiné s klenbou barokního sklepa datovanou do roku 1729, nacházející se na Koněvově ulici č. 7 (a jinde ve městě). Klenba na západní straně prostoru podchycena mocným cihlovým dodatečným stříškovitým pasem, zdůvodněným zřejmě staršími statickými poruchami. Za pasem v čele výseče mělčí o něco starší dodatečná přizdívka na způsob segmentového pasu v délce cihly. Ve vrcholnici klenby zavěšeno břevno (věšák na maso?). Osvětlení zprostředkováno dodatečně šachtovém okénku, v záklenku odsekáním zvětšeném, ústícím v soklu dvorního průčelí. Podlaha dlážděná jen nahrubo srovnávaným místním lomovým vápencem. Sklep pod dvorem (2. suterén) Vstup z předešle popsaného sklepa vlevo nové nádvorní schodové rampy. Původní trámková armatura odstraněna, následuje zděná špaleta s klesajícím segmentovým záklenkem, pokračující do mírně vpravo zakřivené širší schodové rampy s klesající vale18

19 nou segmentovou barokní klenbou, zhotovenou již popsanou charakteristickou technikou cihlových řádků, prokládaných řádky kvádříků z místního vápence. Podpateční zdivo částečně cihlové, částečně smíšené cihlové řádky s řádky vápencových kvádříků. Schody cihlové, cihly na ostro. V levé, hraniční zdi dvě hlubší odkládací niky se segmentovými záklenky soudobé s barokní klenbou. Vlastní sklep s celistvou mírně stlačenou valenou klenbou bez výsečí, zaklenutou touže barokní technikou jak popsáno výše, patky cca 60 cm nad blátem zanesenou a tudíž nehodnotitelnou podlahou, vlevo s betonovým chodníkem. Prostor směřoval šikmo vpravo ze dvora až pod parcelu dnešního souseda, proto při výstavbě dvorního křídla západního souseda byl dodatečně narušen vložením masivní lomové mírně šikmé podzákladové zdi, jež z části pohltila o něco starší výztužný cihlový pas barokní. Ze stavebně historických souvislostí vyplývá klasicistní původ podzákladové přiz d í v k y. Do SZ kouta vložena nově vyhloubená studna, armovaná betonovými skružemi, cca 5 m hluboká. V základové zdi dvorního průčelí odkládací nika se segmentovým záklenkem a čelem zadlabaným do jílovitého terénu. Materiál z vyhloubené studny ponechán na podlaze sklepa, který je jím vážně znehodnocen. 19

20 Přízemí Č. 1a Přední část průjezdu nad podlahou svažující se od ulice a pokrytou betonovou mazaninou zaklenuta mírně klesající renesanční valenou klenbou půlkruhového profilu, s patkami o nestejné mírně 20

21 klesající výšce - cca 120 cm. Klenba probrána dvěma páry styčných půlkruhových výsečí se středními hřebínky. Výseče při uličním vjezdu dodatečně, naposled novodobě vážně narušeny odsekáním pro větší dvojkřídlá vrata. Vpravo hraniční zeď ve výsečích probrána dvěma skříněmi v síle zdi, podle zbylých závěsů klasicistními, dnes bez křídel, v nadpraží s jednoduchou podkosenou řezbovanou římsičkou. Vnitřní zeď v první výseči probrána elektrorozvodnou skříňkou současný se zastropením nástupu schodiště, jakož i s jeho hodnotnou dekorativní dlažbou. Byl tudíž zhotoven současně s křivočarým půloválným schodištěm koncem 19. až počátkem 20. století. Č. 1 b s proskleným jednokřídlem. Vpravo skříňky lze ve zdi tušit novodobě upravený komín. Vymetací komínová dvířka jsou i dále v průjezdu šikmo pod druhou výsečí ve vnitřní zdi. Vedle betonový poklop kryje vodovod event. kanalizaci. U nástupu schodiště za přímým pasem následuje úsek novodobého rovného stropu s drobným fabionem. Pod malbou vystupuje geometrické vícebarevné zrcadlo s válečkovým ornamentem, památkově nezajímavé. Strop je Zadní, nádvorní část průjezdu byla jako krytý prostor zhotovena dodatečně v pokročilém 20. století. Podlaha předlážděna v nedávno uplynulých letech, vykazuje mírnější spád a keramické velkosériové dlaždice. Strop nepozoruhodně hladký. V pravé hraniční zdi dvě okna hledící od souseda původně do dvora, vevnitř zabezpečena k sousedovi otevíranými více tabulkovými dvojkřídly, před nimi pak 21

22 Č. 2 provlékanými mřížemi čtvercového profilu, zřejmě klasicistními. V líci hraniční zdi průjezdu obě okna uzavřena až na větráčky luxfery. Světnice situovaná vedle průjezdu při průčelí přístupná přes novodobě příčkami oddělené příslušen- Dřívější vjezd do dvora v původním dvorním průčelí završen trámovým překladem s jednoduchým ozubem. V líci průčelí pak segmen- ství předsíňku a kuchyňku. Před tovou hladkou archivoltou. p ř e p ř í č k o vá n í m prostor celistvě za22

23 přímým překladem. Výplně novodobá špaletová dvojkřídlá okna. Vně líce zdi při hraniční zdi zbořeného levého souseda rušivě vedeno potrubí plynoinstalace, elektroinstalace dílem rovněž vně líce stěn. Na klenebním náběhu při SV koutě v odsekávce patrné souvrství historických liček. Jedna ze spodních, nikoliv však nejspodklenut pozdně renesanční valenou, v průřezu ležatě eliptickou klenbou s patkami ve výšce cca 140 cm nad nyní betonovou podlahou. Klenba pod omítkou cihlová vybavena dvěma páry styčných trojbokých výsečí o půlkruhových a stlačených čelech, hrany výsečí vytaženy do mírných hřebínků. Průčelní zeď prolomena druhotně upravovaným sdruženým oknem s probraným parapetem a nějších, vykazuje černou barvu, jež se však v ostatních nahodilých sondách v místnosti neopakuje. Z boku výseče lze určit původní renesanční omítku jako vápennou bílou, poškozenou pekováním pro tenkou vrstvu barokní omítkové vyrovnávky. V nověji odděleném příslušenství na podlaze žluto hnědá šachovnice velkosériové sanitární keramiky. Č. 3 Nádvorní světnice přístupná snad už barokně upraveným vstupem od nástupu schodů do patra. Strop hladký nepozoruhodný s drobným fabionem, zřejmě starší novodobý. Novější příčky oddělují 23

24 Hlavní schodiště hygienické příslušenství WC, sprchový kout. V přední část zbytky keramických obkladů a plynoinstalace i komínové zděře naznačují existenci kotelny, dnes již zlikvidované. Podlaha dlážděná šablonami poštorenské tvrdé keramiky. Sokly stěn obloženy běžnou sanitární keramikou, z větší části již odsekanou. Povrchová úprava interiéru tč. dezolátní, před rekonstrukcí. V mírně svažité podlaze odpadní kanál krytý ocelolitinovou mřížkou. Elektroinstalace a plynoinstalace vedeny vně líce stěn. Jinak bez zřetelných statických vad. Nástup schodiště uprostřed vlevo průjezdu dlážděn hodnotnou dekorativní k e r a m i k o u s florálními motivy, skládajícími obdélné zrcadlo zarámované mořskou vlnou. Křivočará stupnice složena z tesaných kamenných stupňů s dvakrát ustoupenou podstupnicí. Vlevo otevřené podschodí, završené nízkým klesajícím segmentem, zpřístupňuje již zazděný původní vstup do sklepa. Vnitřní renesanční severní 24

25 zeďpodschodí smíšená, s velkou převahou cihel. Nad stupnicí schodů umístěné spirálovité madlo nedávno odstraněno. 25

26 První patro Pokračování schodiště na půdu omítanými ze dřeva konstruovanými dvojramennými na půl žebrovými novodobými nepozoruhodnými schody (20. století). Vedle ponechána hlubší nika, jež je od půdních schodů odtržena vážnou svislou trhlinou. Č. 101a - podesta Podesta schodů kombinovaná s centrální síňkou, zpřístupňující všechny prostory patra. Hladký strop s drobným fabionkem je nepozoruhodný. Osvětlení umožňuje luxfery zasklené okno v bočním Č. 101b Větší ze dvou pokojů při uličním průčelí vykazuje mírně lichoběžníkový protáhlý půdorys. Je završen hladkým průčelí, jdoucí za podhled schodiště, zřejmě ve východní hraniční zdi nově upravené. Na podlaze podesty a síně novodobé desky na sraz. 26

27 nepozoruhodným stropem s drobným fabionem, omítaným na rákos. Okno v hlavním průčelí v mírně nálevkovité špaletě s přímým překladem a probraným parapetem. Konstrukce špaletové výplně novodobá druhá pol. 20. století. Pod odstraněnou svrchní podlahou desky na volný sraz. Profilované zárubně stejně jako dveřní křídla nedávno odstraněny. Jinak bez viditelných statických vad. Č. 102 Týž strop a podlaha i sdružené okno do ulice jak předešle. Půdorys táhlý, téměř obdélný. Od kuchyně místnost oddělena příčkou, za níž se skrývá prostůrek koupelny. Zařizovací prvky koupelny odstraněny. Zůstala pozoruhodná, bohužel neúplná vanová baterie cca z počátku 20. století. Keramický obklad stěn odsekán. Č. 103 Kuchyň hledící do dvora nad dodatečně zastřešený díl průjezdu. Týž hladký strop s drobným fabionem jak předešle. V hraniční zdi západního souseda širší nika s přímým překladem zřejmě pozůstatek odkládací police. Okno špaletové s probraným parapetem. Novější zazdívka parapetu, zdá se, naznačuje zrušený vstup na již odstraněnou pavláčku. Na podlaze sanitární keramika, ze stěn keramika odstraněna. Povrchová úprava ve stavu před rekonstrukcí. Do kouta nad průjezd vložený prostůrek někdejší špižírny je současný s úpravou stropu kuchyně, tedy o něco starší, 27

28 novodobý. Odvětrání umožňuje špaletové okénko. Č. 104 Původně nádvorní barokní světnice po novodobé adaptaci s hladkým orákosovaným omítaným stropem o drobném fabionku. Do SV kouta vložena alkovna otevírající se pod stlačeným obloukem na celou dimenzi, konstrukčně soudobá se sousedními novodobými schody na půdu, jejichž schodnice je do alkovny vložena. Pod odstraněným krytem podlahy desky na volný sraz. V západní zdi prostor otevírá širokým prostupem pod přímým překladem. Č. 105 Přístavek verandy spočívající na volném pilíři plochostropý, ze tří stran osvětlený vícedílným oknem altánového charakteru. Ve fabionu mírné trhliny; dělící přepážka na straně mč. 104 odstraněna spolu s podlahou. Vážnější svislé trhliny se objevují ve styku s někdejším barokním průčelím na straně východní hraniční zdi. mělká nika s přímým překladem označuje zazdívkou zaslepené okno do dvora. K jihu do dodatečného novodobého přístavku verandy se 28

29 Půdní podlaží o paralelní sedlovou střechu, prodlouženou dozadu kolmo nabíhající užší pultovou střechou nad kratším dvorním křídlem, opírající se o tomu uzpůsobený protažený hraniční štít. Po zboření východního Vlevo schodů před nádvorním přístavkem podkrovní světnička se stropem sledujícím spád sedlové střechy a úroveň deskových hambalků. Konstrukce světničky spíše provizorní; na podlaze souseda v cca polovině minulého století byl pak na východní straně krov předního domu překonstruován zbořením hraničního štítu a zhotovením valby konstrukčně provázané s novou, tentokrát sedlovou střechou dvorního křídla. Při tom nadezdívkou zvýšena koruna východní hraniční zdi, a to s druhotným použitím staršího trámu jako pozednice. Původní konstrukci krovu nad předním domem a nejnovější konstrukci zřetelně odlišuje opracování dřevotříska, osvětlení přichází trojdílným oknem v mělké pravoúhlé špaletě s plným parapetem. Vlastní půda předního domu vybavena dodatečně zkombinovaným novodobým krovem. Původně šlo totiž konstrukčních prvků trámů. Starší novodobá konstrukce je ještě ručně tesaná, novou konstrukci charakterizují strojně řezané hranoly. Původní konstrukce byla standardní vaznicová se stojatými stolicemi. Dnes kryje střechu taška falcovka na řídkém laťování. Na líci 29

30 západního štítu vápnem nakreslen letopočet 1927 a iniciály K.T. (J)? Nepochybně datují obnovu střechy po místním požáru v r Podlaha půdy je v celém rozsahu kryta betonovou mazaninou, podle odhalené plošky u komína položenou na cihlovou dlažbu kladenou na plocho. Komínové nástavce omítané, podle dimenze starší novodobé. Krov po poválečné obnově v uspokojivém stavu, což se týká i krytiny falcovky. 30

31 DĚJINY A STAVEBNÍ HISTORIE 31

32 Mikulovská židovská čtvrť jako historický rámec stavebního vývoje objektu jehož práva bylo však odvolání k vrchnosti. Mikulovští židé dosáhli i (Text stati o hist. rámci s podrobnostmi viz SHP domu Mikulov, tak v šenku. Byl jim povolen výsek i prodej masa, a to jak židům tak Husova č. 5 0 v této e-knihovně. ) vykoupení roboty za roční plat 300 zlatých. Byl jim mimo jiné za plat 116 zl., 40 kr. osvobozen obchod s mikulovským vínem jak v sudech, křesťanům. Za dříví platili do knížecího důchodu 57 zl. Z domů odváděli ročně činži ve výši 610 zl., 58 kr. Kromě jiného platili i tzv. rourovné (vodovodné) v částce 50 zl. a také ze špitálu 15 zl. Arcikníže Lichtenštejnský urbář z r nezaznamenal v Mikulově ještě žádné židovské usedlíky. Židovská čtvrť na západní straně v podhradí se začala rozvíjet až po polovině 15. století, patrně v souvislosti s vyhnáním židů z královských měst, jak se stalo na základě příkazu krále Ladislava z roku Lichtenštejnský urbář z roku 1560 napočítal v Mikulově již 32 židovských poddaných, při čemž na předměstí za zámkem bylo z tamějších 42 poplatných domů 24 domů židovských (hlavně v dnešní Husově ul. a těsném okolí), kdežto v navazující Vídeňské ulici se 44 domy 8 židovských domů (v dnešní ul. A. Muchy). Podle téhož urbáře byli mezi Matyáš povolil mikulovským židům r obchod suknem a plátnem, což jim kardinál František Ditrichštejn r potvrdil. Ačkoliv na konci třicetileté války byl r Mikulov obsazen Švédy a vypleněn, přece jen po válce zaujal místo největšího poddanského města na Moravě - přes 400 osedlých (F.Matějek, Morava za třicetileté války, Práce historického ústavu ČAV, A - 6, 1992, s. 318, 395). Stavební škody zde tudíž nebyly tak drastické jako jinde. Do roku 1656 počet usazených židů v Mikulově stoupl na 146 rodin, bydlících v 98 domech. Tento počet domů byl v roce 1681 zemským sněmem i pro budoucno stanoven jako limitní. mikulovskými židy drobní zemědělci i vinaři. Tehdejší židovské V stavebním obrazu předměstí se negativně odrazil tatarský vpád osídlení v Mikulově prosperovalo a bylo na vzestupu, takže v roce na Moravu r Lehké jízdní oddíly nepřátel sice nebyly vybaveny 1574 se tu nacházelo již 68 židovských domů, tedy víc než k účinnému obléhání městské pevnosti, na vyplenění a vypálení dvojnásobek proti r předměstí však stačily. Nicméně přímo o škodách v židovské čtvrti Kardinál František Ditrichštejn potvrdil a zlepšil privilegia na úpatí zámku není zpráv. mikulovských židů. Židovská obec požívala ochrany mikulovské Po posledním vyhnání židů z Vídně v r přijal kníže Ditrichštejn vrchnosti. Mikulovští židé měli svobodnou volbu židovského rychtáře do svého Mikulova údajně na 80 židovských rodin. Vzdor úřední a i obsazování svých obecních úřadů. Trestní věci soudil rabín, od vládní snaze o omezení počtu židů na Moravě se zdá, že nově 32

33 příchozí v Mikulově zůstali i nadále. Při oficiálně stanoveném limitním krytými pálenými taškami. Pro ty majitele, kteří museli své domy počtu židovských domů ve městě to zřejmě mělo za následek jejich natrvalo zbořit, koupil kníže vně židovské zdi pole za 50 zl. Na rozšiřovací přestavby a nástavby do patra, aby se dosáhlo zvětšení tomto pozemku byly provedeny náhradní novostavby a kníže na to ubytovacích možností. židům z panského lomu věnoval 100 sáhů kamene. Císařským Důvodem k čilé vrcholně barokní stavební aktivitě v Mikulově byl požár, který 10. srpna 1719 vypukl na severozápadě města v židovské čtvrti, která skoro úplně vyhořela. Vyhořel i téměř celý zámek a podstatná část města. Po ohni bylo nařízeno obnovit jen dekretem z 10. února 1721 byl potvrzen stavební vzhled, jakož i dřívější počet 98 židovských domů podle usnesení zemského sněmu a vyhotovení příslušného plánu. Téhož roku se v Mikulově nadále pilně stavělo. dosavadní počet židovských domů. Aby napříště bylo omezeno R bylo v Mikulově 107 židovských domů včetně obecního nebezpečí požáru zámku, přikázal kníže Ditrichštejn některé, po domu a špitálu. Mnozí židé měli ve svém vlastnictví také menší požáru překotně na starých základech a sklepech obnovené domy zahradní parcely, jakož i několik kousků vinohradu. zbořit a místo nich stavět nové řádně na úplně nových základech. Stavební obnova židovské čtvrti se regulérně rozběhla po delších jednáních, dokonce až u císařského dvora. Uvádí se, že 4 domy zahloubené do zámeckého kopce a jdoucí až ke škole byly natrvalo odstraněny, místo nich zůstalo volné místo. Ve 13 domech od školy až k Malé uličce majitelé museli zbořit příliš vysoké zadní trakty a ponechat jen přední dům. Místo zadních traktů zde mohly napříště zůstat jen neobytné klenuté, z tvrdého materiálu (kamene a cihel) R shořely 2 domy v tzv. Jámě. Téhož roku shořelo dalších 14 domů v Bratrském dvoře a 3 přímo v židovské čtvrti. V r byla zrušena židovská politická obec v Mikulově. Při velkém požáru 23. září 1924 bylo zničeno 10 židovských domů. Vlastnili je: Jakub Koritschoner, Ernst Spitzer, Amálie Hahnová, Wilhelm Spielmann, Heinrich Toch, Fritz Pater, Michael Sachs, Reich. Vyhořel i židovský zaopatřovací dům a dům Spielmannův. postavené sklepy a kvelby. Střechy domů musely být ohnivzdorně Následující požární katastrofě z 30. dubna 1926 padlo za oběť 15 kryté pálenými taškami. To platilo i v tzv. Malé uličce, kde tak měly domů ve Školní uličce, Příčné ulici a Schweinburgově (Husově) ulici. být uzpůsobeny staré zadní trakty nově postavených předních domů. Byly to domy Eislerův, Paterův, Rachmilův, Spitzerův, Hahnův, V předních domech mělo být jen tolik místnosti, jak před požárem. Spielmannův, Deutschův, Glaserův, Paskesův, Eduarda Ebsteina, Domy tam musely mít nižší střechy než před tím a musely být rovněž Alberta Ebsteina, a obecní kultovní dům. pokryté pálenými taškami. Ostatních 9 domů v Malé uličce se mohlo obnovit do předešlého stavu, ale s co možná nižšími střechami, opět I když jednotliví židovští poddaní snad v Mikulově byli už ve 14. století, trvalejší charakter začala nabývat zástavba zdejší židovské 33

34 čtvrti, vznikající po polovině 15. století, až v průběhu 16. století, kdy V polovině 18. století čítalo židovské město 107 domů, zdá se, po dvou velkých požárech vzala za své převážně dřevěná, případně že po polovině 17. století úředně stanovený počet 98 židovských hrázděná středověká zástavba města. Zejména požár z roku 1584 domů byl postupem času prolomen. Roku 1793 již bylo totiž v byl signálem k radikální renesanční, tentokrát již zděné přestavbě židovském městě 169 domů. Markantní přírůstek více než 60 domů jak města, tak židovské čtvrti. tedy přísluší době pokročilého baroka a časného klasicismu. Po té, Urbář z roku 1629 napočítal v židovském ghetu 138 usedlíků, z nichž ne každý bydlel samostatně ve vlastním domě. 17. století až do konce 19. století se počet domů v židovské čtvrti skoro neměnil. od doby třicetileté války, kdy byl Mikulov na čas obsazen Švédy, až Názornou představu o situaci zástavby židovské obce na přelomu do 70. let, kdy do Mikulova přišel větší počet židovských rodin první a druhé čtvrtiny 19. století nám dává jednak plán židovského z Vídně, znamenalo pro město i židovskou čtvrť dobu stavební města od Franze Wawrausche z roku 1824, jednak plán města stagnace. Rozmnožení židovských usedlíků po r při úředně Mikulova zhotovený na základě katastrálního měření z roku 1826 omezeném počtu 98 domů muselo v židovské čtvrti vyvolat (viz. obraz. příl.). Srovnání s dnešním stavem napoví, že půdorysná odpovídající stavební tendenci, zaměřenou na nutné rozšíření a struktura bloků byla již tehdy až na drobnosti hotová, že vykazovala nástavby stávajících domů kvůli rozmnožení v nich existujících celistvé uliční fronty v Brněnské i dnešní Husově ulici a v nynější ubytovacích prostor. Ví se, že v některých židovských domech ulici A. Muchy. Výraz uličních front domů potvrzuje, že domy v nich později bydlelo ve stísněných podmínkách až osm rodin. Řada domů byly převahou jednopatrové. byla také rozdělena mezi několik spoluvlastníků. Vážným podnětem pro větší, již pokročile barokní stavební akce byl požár z roku Lepšící se hospodářská situace obyvatel židovské čtvrti a požární hrozba dovolovala místy nákladnější úpravy interiérů, které byly po požáru vybavovány více méně nespalitelnými barokními klenbami místo trámových stropů. Ze srovnání počtu domů, obnovených po požáru, s počtem židovských domů na poč. 17. století vyplývá, že z barokně přestavěných domů mohla mít valná většina (až 90 objektů) renesanční jádro. 34

35 Prospekt Mikulova od východu; Archiv města Brna, Hofferova sbírka; repro in RM Mikulov. 35

36 lán židovské čtvrti z r od lichtenštejnského geometra Františka Wawrausche. Reprodukce in Regionální muzeum Mikulov. Výřez. Zkoumané domy vybarvil JOE. 36

37 Plán města podle měření stabilního katastru z r Regionální muzeum Mikulov. Výřez. Podle indikač. skicy se zvýrazněním zkoumaného domu vybarvil JOE. 37

38 Historická fotodokumentace jednopatrové hlavní průčelí zkoumaného řadového domu. Potvrzuje se sedlová střecha s okapem podél uliční čáry. Průčelí bylo v patře trojosé, horizontálně členěné kordonovou římsou. Kolem oken tušíme šambrány, jak víme odjinud, existující ještě později v 50. letech. Vjezd na nynějším místě měl na rozdíl od dnešního segmentového půlkruhový oblouk. Fasáda se jeví dvojbarevná tmavé omítkové plochy a kontrastně světlé (bílé?) plastické detaily (římsy, šambrány) letecký pohled na Mikulov exponovaný od východu (OA Mikulov; viz obraz. příloha) poskytuje nejstarší známý, bohužel nepříliš ostrý snímek domu z ptačí perspektivy. Na předním jednopatrovém domě dokládá s ulicí paralelní sedlovou střechu, na dvorním křídle pak střechu pultovou, opřenou o dobře viditelný podélný hraniční štít na straně východního souseda. Nádvorní veranda u dvorního křídla ještě nestála. Zajímavá je dnes už neexistující zástavba vzadu dvora, vykazujícího hákovitý půdorys. V jeho závěru se nacházelo do úhlu zalomené přízemní zděné stavení, částečně se sedlovou a částečně s pultovou střechou a s krátkým bočním křídlem, vybíhajícím do prostoru dvora pod polovalbou. Stavení vzadu dvora bylo podle existujícího komína zřejmě zčásti obytné, jinak hospodářské. Na tomto půdorysu je zaznamenal už stabilní katastr. Bylo tedy nejméně klasicistního původu. K jeho úplné asanaci došlo poč. 60. let minulého století. před r dvorní průčelí a přízemní hospodářské křídlo na východě sousedícího domu krátce před demolicí (ASU Mikulov; viz obraz. příloha). Je zřejmý totálně dezolátní stav od války opuštěného a vybydleného objektu foto slavnostního odhalení pamětní desky A. Muchy (RM a OA Mikulov; viz obraz. příloha) v pozadí zachycuje nepříliš zřetelné 1958 průčelí levého souseda při demolici (ASU Mikulov; viz obraz. příloha). O něco nižší trojosé průčelí domu novodobě přepracováno a hladce přefasádováno. Na sousedním bočním štítu ještě vidíme otisk již odstraněné paralelní sedlové střechy. Vpravo viditelná část průčelí zřejmě náleží druhé polovině dvojdomu. Vykazovala zajímavou historizující starší novodobou fasádu, nad odstupněným soklem operující tmavými hrubě strukturovanými omítkovými plochami a světlými, zřejmě bílými plastickými detaily, totiž profilovanou korunní římsou, pásovou římsou kordonovou a pravoúhlými utahovanými šambránami v patře s klenáčkem a stylizovanými parapetními konzolkami. kol dva snímky z doby nedlouho po asanaci domů na 38

39 nynějším parkovišti (ASU Mikulov; viz obraz. příloha). Znovu dokládají existenci sedlové střechy předního domu paralelní s ulicí a na dvorním křídle střechu pultovou, opírající se o vysoký hraniční štít na straně zbořeného souseda. Nad přístavkem nádvorní verandy je vidět pultová střecha o nízkém spádu. Světnička vestavěná do půdy dvorního křídla ještě neexistovala. Ke změně tvaru střechy na dnešní došlo r Současně s tím vznikla i zmíněná podkrovní světnička s oknem v nově upraveném štítku. Letecký pohled na Mikulov z r. 1926; Reprofoto V. Hortvík, StOA v Mikulově. Výřez. 39

40 Foto slavnostního odhalení pamětní desky A. Muchy r RM Mikulov et StOA v Mikulově. 40

41 Foto slavnostního odhalení pamětní desky A. Muchy r RM Mikulov et StOA v Mikulově. Zvětšený výřez. 41

42 Kolorit židovské čtvrťi od západu poč. 20. století. Pohlednice in NPU v Brně. 42

43 Dvorní trakty domů v jižní frontě dnešní ul. A. Muchy, poč. 20. stol. foto in RM Mikulov. 43

44 Vlevo sousedící dům během demolice. Fotodokumentace asanační akce v ul. A. Muchy z let ASU Mikulov, příloha spisů domu čp

45 Pohled ze dvora na vlevo sousedící dům krátce před demolicí a část bočního průčelí zkoumaného domu čp 297. Fotodokumentace asanační akce v ul. A. Muchy z let ASU Mikulov, příloha spisů domu čp

46 Úprava odkrytého bočního průčelí a zákres změněného tvaru střechy zkoumaného domu čp 297. Fotodokumentace asanační akce v ul. A. Muchy z let ASU Mikulov, příloha spisů domu čp

47 Stavební historie objektu ve dvoře chlév, dřevník etc. bylo nepochybně zprvu dřevěné. Teprve později nahrazené staveními zděnými. Doba baroka Instruktivnější podklady pro sledování stavební historie města začínají v druhé pol. 17. století. Zkoumaný objekt však nezachycují. Zajímavý pro náš účel je až plán židovské čtvrti z r od lichtenštejnského geometra Františka Wawrausche (Reprodukce in Muzeum Mikulov zámek), a také jen o málo mladší katastrální plán města, pořízený na podkladě měření stabilního katastru r (Plán je uložen v Muzeu Mikulov - zámek, sekunduje mu indikační skica stabilního katastru. Viz. obraz příl. elaborátu). Období renesance Dochovaný stavební organismus objektu vypovídá o počátku jeho stavební historie v podobě nevelkého přízemního domu, dispozičně rozvinutého v mírně svažitý průjezd a s ním sousedící místnost, za kterou (v místě dnešních schodů do patra) můžeme předpokládat časem zmizelou černou kuchyni a komoru. Uvedené slohové zařazení nynější přední části průjezdu umožňuje jeho valená lunetová klenba se středními hřebínky. Obdobná klenba ve světnici při průčelí má dnes tytéž hřebínky zastřené mocnější vrstvou početných vápenných liček a mezi nimi i vrstvou tenčí vyrovnávací omítky barokní. Domek nebyl podsklepen. Hospodářské příslušenství Po požáru židovské čtvrti v r byl dům, stejně jako jeho východní soused obnoven. Zatím ještě opět jako přízemní. Takový jej vidíme na prospektu Mikulova, pořízeném k r (viz obraz. příl.). O tom, že dům byl přízemní, vypovídá zde výškové srovnání s jeho jednopatrovým západním sousedem. Měl, tak jako soused vlevo, sedlovou střechu paralelní s ulicí. Ve dvoře domu stálo podle soudobých požárních nařízení vrchnosti již zděné zřejmě přízemní hospodářské příslušenství, skládající se ze stavení s pultovou střechou blíž k přednímu domu. Dál vzadu pak ze stavení se střechou sedlovou. Nedlouho po r byl sotva obnovený dům barokně, tentokrát velkoryseji přestavěn. Bylo k němu přičiněno zděné podsklepené jednoprostorové levé dvorní křídlo. Sklep pod dvorním křídlem, pokračující druhým, hlouběji založeným sklepem pod terénem dvora, byl zaklenut vpředu valenou lunetovou, pod dvorem pak prostou valenou klenbou, vykazující pozoruhodnou, pro soudobý Mikulov charakteristickou techniku a materiál zdiva. Totiž řádky cihel, proložené řádky pečlivě tesaných vápencových kvádříků. Stejnou technikou a materiálem provedenou klenbu nacházíme ve sklepě domu Koněvova ul. č. 7, datovaného s jistotou do r Vrcholně barokní rozšíření zkoumaného domu nemůže být tomuto datu příliš vzdáleno. Dalším slohově uchopitelným detailem jsou také dvě okenní pískovcová ostění, dochovaná v přízemí na jižní straně 47

48 dvorního křídla. O jejich pokročilejším barokním původu svědčí již značně mělký profil lištového orámování a ozubu pro jednokřídlé okenice, po kterých zůstaly toliko kované závěsy. Původní barokní vstup se schody do předního sklepa ústí do podschodí schodů do patra a je v tamější vřetenové zdi uzavřen novodobou zazdívkou. Konstrukčními souvislostmi pomáhá potvrdit, že schody do patra v tomto místě byly už v době baroka. Byly však zřejmě strmější dnešních a proto byly ve starším novodobém období přepracovány. Spolu s rozšířením o zděné dvorní křídlo byl tedy dům zvýšen o patro. Viditelné barokní slohové detaily však byly z interiérů patra při novodobých adaptacích beze zbytku odstraněny. Zůstala toliko dispoziční a konstrukční provázanost s přízemím, totiž věrně navzájem podmíněný půdorys i mocnější dimenze nosného zdiva. Klasicistní změny O stavebních změnách doby klasicismu v dnešním organismu objektu nenacházíme zjevné stopy vyjma statického zabezpečení západního klenebního náběhu v předním sklepě, a to masivním cihlovým střechovitě vyklenutým pasem, jenž reagoval na statické poruchy západní boční zdi dvorního křídla. Ve druhém suterénu pod terénem dvora došlo k architektonicky drastickému vložení základové substrukce, náležející nově zřízenému dlouhému dvornímu křídlu západního souseda. Prostor barokního sklepa tím byl bezohledně nakoso zúžen. Provedení bylo ryze utilitární. jde o nahrubo omítnuté nevalně lícované lomové zdivo, vedené diagonálně sklepem přes o něco starší příčný výztužný cihlový pas. Na plánu židovského města z r (viz obraz. příl.) byl dům Bez novodobě zastřešené zadní části průjezdu a bez novodobé kryté verandy vykazoval přední dům dnešní do úhlu zalomený půdorys. Výstupek na jižním průčelí dvorního křídla bezpochyby označoval záchodový přístavek. Menší obdélné stavení stálo odděleně ve dvoře u hraniční zdi pravého souseda. V závěru dvora podle přesnější soudobé mapy stabilního katastru z r (viz obraz. příl.) stálo do úhlu zalomené stavení, vyvinuté do dvora na způsob krátkého křídla, resp. hlubšího rizalitu. Všechna nádvorní stavení stejně jako přední dům byla vyznačená jako zděná z tvrdého materiálu a podle leteckého pohledu z r (viz obraz. příl.) ještě ve 20. století byla přízemní. Východní stavební soused na mapě stabilního katastru byl vyznačen jako dvojdům s pravým zděným dvorním křídlem, za kterým se v hákovitém zalomení dvora nacházelo drobné čtvercově stavení ze dřeva, asi nějaká kůlna. Městiště zkoumaného domu na indikační skice mělo č. 73, východní soused č. 72. Novodobé změny Podkovovité schody, jejich plochostropý nástup uprostřed dnešního průjezdu vypovídají o starší novodobé adaptaci domu přibližně koncem 19. nebo počátkem 20. stol. Patrně současně při zachování dřívějšího tvaru s ulicí paralelní sedlové střechy nad předním domem a pultové střechy nad dvorním křídlem došlo k výměně barokního krovu za jednoduchou vaznicovou soustavu se stojatými stolicemi na předním domě. označen č. 103 ( CIII ), kdežto jeho východní soused č. 104 ( CIV ). 48

49 Znovu se na střeše (bez změny tvaru) pracovalo rok po místním požáruv, což připomíná i ltp. 1927v prostoru půdy. Ostatně zhruba v téže době se písemně dokládá výměna šindelové krytiny za pálenou tašku na dvorních staveních domu. Na soudobém leteckém pohledu z doby těsně před požárem (viz obraz. příl.) se zkoumaný jednopatrový dům s malebně členitou přízemní dvorní zástavbou jeví jako dobře udržovaný. Z fotografie z r (viz obraz. příl.) víme, že vjezd, podle všeho orámovaný alespoň pásovou paspartou, měl půlkruhový oblouk místo dnešního segmentu. v patře trojosé průčelí horizontálně vrstvila kordonová římsa. V tmavých omítkových plochách tušíme kolem oken kontrastně světlé (bílé?) šambrány. Okno v přízemí se již jeví širší, sdružené. Závažná a hlavně značně rozsáhlá pokročile novodobá stavební akce se datuje rokem Byl změněn osový rozvrh hlavního průčelí, kde dosavadní tři osy v patře nahradily dvě široké osy sdružené. Tento zásah si nepochybně vynutil i zásadní přefasádování asi vč. odstranění starších plastických detailů. Při té příležitosti byl patrně i dřívější půlkruhový oblouk vjezdu převeden na segmentový. Vložením nových příček za účelem zřízení moderního příslušenství byly adaptovány interiéry 1. patra (nové WC, koupelna, spižírna). Spolu se zřízením nových schodů na půdu byla v nádvorní místnosti ve vnitřním koutě zhotovena tradiční alkovna. Zmíněný obývací pokoj byl širokým přímým prostupem v jižním průčelí otevřen do nově přistavěné široce prosklené kryté verandy. V celém rozsahu patra byly přinejmenším zhotoveny nové hladké stropní podhledy. Event. zcela novou konstrukci stropů ještě bude nutno ověřit sondáží nejlépe shora do podlah půdy. Z projektové dokumentace z r (viz obraz. příl.) vyplývá kuriózní fakt, že v přízemí levého souseda k domu patřil a s ním byl vnitřním vstupem spojen malý prostůrek při průčelí, označený kabinet. Po násilných majetkoprávních peripetiích za německé okupace ČSR byl r dům čsl. státem konfiskován a po té přidělen českému majiteli. Poválečná desetiletí znamenala rychlé chátrání neudržovaných dvorních stavení. Drastickým pozdním novodobým zásahem byla asanační akce z konce 50. až počátku 60. let minulého století. Znamenala úplnou demolici a odklizení historické dvorní zástavby. Po té bylo městiště cca o čtvrtinu zkráceno ve prospěch nově vytvořené obvodové ulice, vymezené vůči zkráceným domovním parcelám novou tarasní zídkou a drátěným plotem. Demoliční akce nakonec zahrnula i levého souseda zkoumaného domu. Zkoumaný dům se tím stal řadovým domem koncovým. Bylo při tom nutné přizdívkou zesílit nově odhalené boční průčelí. Spolu s tím byl pozměněn tvar střechy jejím zvalbením na předním domě a nahrazením pultu na dvorním křídle za jednoduché sedlo. K jeho štítku byla do půdy vestavěna malá světnička. Poslední povrchová obnova fasády se pak uskutečnila na základě úředního rozhodnutí z r Do již dříve stavebně uvolněného dvora byla r vestavěna (nedokončená) přízemní užitková kolna s chlívkem, dílnou a skladišti. 49

50 Historické plány domu Půdorysy přízemí a patra, řez z projektu adaptací domu v r. 1936; stav. Kowalski. ASU. 50

51 Půdorys půdy a krovu z plánu úpravy střechy v r ASU. 51

52 Púdorys přízemí a základů z projektu hospodářské kolny, r ASU. 52

53 Prameny Ikonografie, mapy a plány Městský úřad Mikulov, stavební úřad: Spisy odd. Mikulov, dům čp. 297, ul. A. Muchy č. 7. Prospekt Mikulova od východu, r. 1728; Archiv města Brna, Hofferova sbírka; repro in RM Mikulov. Plán židovské čtvrti z r od lichtenštejnského geometra Františka Wawrausche. Reprodukce in Regionální muzeum Mikulov (Viz obraz. příl. elaborátu). Plán města podle měření stabilního katastru z r Regionální muzeum Mikulov (Viz obraz. příl. elaborátu). Plán města v meziválečném období 20. století. Reprodukce in Heimatbuch Nikolsburg, Plán adaptace domu Quergasse No 15, pro paní Kateřinu Kopetzkou, půdorysy, řezy; měst. stav. Ferd. Kowalski, Mikulov ASU. Projekt úprav domu (střecha) po zboření sousedního objektu, půdorys patra a půdního podlaží; stav. R. Ochotský, ASU. Projekt - Výstavba hospodář. kolny, majitel Frant. Koudela, A. Muchy č. 7; vypracoval M. Krčma, ASU Půdorysy stávajícího stavu objektu (zaměření) z r Atelier A3, Brno. 53

54 Fotografie: Letecký pohled na Mikulov z r. 1926, výřez. Reprofoto V. Hortvík, StOA v Mikulově. Foto slavnostního odhalení pamětní desky A. Muchy r RM Mikulov et StOA v Mikulově. Kolorit židovské čtvrťi od západu poč. 20. století. Pohlednice in NPU v Brně. Fotopohled na dvorní trakty domů v jižní frontě ul. A. Muchy, počátek 20. století. RM Mikulov. Fotodokumentace asanační akce v ul. A. Muchy z let ASU Mikulov, příloha spisů domu čp

55 Literatura Mikulov, územní a stavebně architektonický rozbor historického jádra, SÚRPMO Praha, str. Hradec Králové, Th. Seifert, Nikolsburg, M. Spegele, Chronik der Stadt Nikolsburg, B. M. Trapp, Geschichte der Juden in Nikolsburg. Ve sborníku Die Juden und Judegemeinde Mährens..., editor H. Gold, Brno 1929, s. 417 n. Břeclavsko, Vlastivěda moravská, G. Wolny, Die Markgrafschaft, Mähren II/2, J.O. Eliáš, elaboráty stavebně historických a historicko urbanistických posouzení mikulovských předměstí, strp Objednatel Městský úřad Mikulov. L. Hosák, Historický místopis země Moravskoslezské, Týž, Dějiny Mikulova a Mikulovska do konce 15. stol., Sborník Mikulovsko, Heimatbuch Nikolsburg, I. Herisch, Die deutschen politischen Israelitengemeinden in Mähren; Heimatsblatt für den Nikolsburger Bezirk, R. Hurt, J. Moudrý, Mikulov, J. Klenovský, Židovské památky v Mikulově, D. Líbal, Mikulov - městská památková rezervace, J.Matzura, Führer durch Nikolsburg, Feldsberg und Eisgrub, Mikulov, Městská památková rezervace,