Připomínkující: Český rybářský svaz sekretariát rady Vypořádání: WELL Consulting, s.r.o.

Transkript

1 WELL Consulting, s.r.o. Vypořádání připomínek k dokumentaci podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění "Plavební stupeň Děčín záměr zařazený v kategorii I Vypořádání vyjádření Českého rybářského svazu sekretariátu rady bylo zpracováno na základě původního textu tohoto vyjádření, jeho struktura je zachována. Znění připomínek je doslovně překopírováno z původního vyjádření. Jednotlivé části vyjádření - připomínky jsou v tomto textu zvýrazněny tučným písmem pod nadpisem (pokud jsou součástí připomínky citace z Dokumentace EIA PSD, jsou označené tučnou kurzívou). Připomínky jsou vyhodnoceny ve stejném pořadí, jako jsou uvedeny v původním dokumentu, a na každou z nich je (standardním nezvýrazněným písmem) formulována argumentace pod nadpisem. Celkové uspořádání textu a oddělení jednotlivých částí nadpisy (zvýrazněny podtržením) zůstává pro lepší orientaci stejné jako v originálním dokumentu. Celý posudek nese charakteristické znaky toho, že nebyl zpracován renomovaným ichtyologem, což je při takto významném zásahu do vodního prostředí s předpokládaným vlivem na ichtyofaunu z našeho pohledu nezbytným předpokladem. Protože bude případnou stavbou PSD ovlivněno především společenstvo vodních organizmů, zvláště ryb, považujeme zhodnocení vlivu PSD na ryby jako naprosto nedostatečné. Zpracovatel z neznalosti či záměrně (?) bagatelizuje vliv PSD a zcela v posudku vynechal či zlehčil zásadní skutečnosti a faktory, které mohou zásadním způsobem ovlivnit ichtyocenózu řeky Labe. Na tuto připomínku z důvodu nekonkrétnosti nelze zcela dobře reagovat. Co se týče poznámek o nerenomovaném a věci neznalém ichtyologovi, který měl zpracovávat posudek, zde je třeba podotknout, že ichtyologické průzkumy byly prováděny a vyhodnocovány týmem pod vedením renomované a uznávané odborné kapacity, Mgr. Ondřeje Slavíka Ph.D (VÚV TGM, v.v.i.) a vyhodnocení vlivu záměru na ryby jako biologickou složku kvality podle Rámcové směrnice o vodách (příloha SP3) zpracoval Ing. Pavel Jurajda, Ph.D. (ÚBO Akademie věd ČR). Tvrzení na str. 53 dole, že, cituji: Záměr nebude mít negativní vliv na chemický stav útvarů povrchových vod ani na chemický a kvantitativní stav útvarů podzemních vod. Toto tvrzení lze považovat za nepodložené, domníváme se, že záměr bude mít vliv jak na povrchové, tak podzemní vody. Při prohrábkách silně zatíženého dna řeky Labe a samotných stavebních pracích dojde ke kontaminaci povrchových vod uvolněním látek vázaných v dnových sedimentech. Napadaná tvrzení uvedená v dokumentaci EIA jsou podložena příslušnými matematickými modely, hydraulickými zkouškami, výpočty a chemickými rozbory. Domněnku ČRS je vzhledem k jejímu odůvodnění nutné považovat za subjektivní a nepodloženou. Tvrzení na straně 53 dole, že, cituji: Záměr není v rozporu se směrnicí 2000/60/EC, v případě realizace však musí být rádně zohledněn v aktualizovaných plánech povodí. Toto tvrzení považujeme za absurdní a domníváme se, že plánovaná stavba jezu je naopak v přímém rozporu se směrnicí 2000/60/EC a plánem zprostupňování řeky Labe pro ryby, ať již na úrovni regionální, či evropské. 1

2 WELL Consulting, s.r.o. V připomínce není uvedeno konkrétní ustanovení RSV, se kterým by měl být záměr v přímém rozporu. S rámcovou směrnicí jako celkem záměr v rozporu není, protože tento komplexní a propracovaný evropský právní předpis samozřejmě obsahuje ustanovení, která zajišťují (při splnění rámcovou směrnicí explicitně daných podmínek) možnost rozvojových aktivit lidské společnosti. Proto je možné pouze konstatovat, že tato připomínka není podložená a není pravdivá. Jakékoliv ve studii navrhované úpravy ústí řeky Ploučnice jsou jednoznačně nežádoucí, jedná se o jedno z nejvýznamnějších trdlišť s přirozeným výtěrem reofilních druhů ryb v povodí celého dolního toku Labe. Z rybích druhů, které se zde každoročně účastní výtěru, můžeme jmenovat zvláště ostroretku stěhovavou (Chondrostoma nasuš), jelce jesena (Leuciscus idus) či bolena dravého (Aspius aspius). Samotný návrh na revitalizační opatření" směřující k úpravě dolního toku Ploučnice vypovídá o tom, že zpracovateli chybí elementární znalost místních podmínek. Jestliže se zpracovatel důkladně neseznámí s místními podmínkami a řídí se pouze obecně platnými principy, nemůže z našeho pohledu zpracovat svůj posudek hodnověrně a na požadované úrovni. Trdliště ryb v ústí Ploučnice bude ovlivněno především vzdutím PSD a nikoli tímto opatřením. Další vhodná trdliště by měla vzniknout díky rozsáhlým úpravám břehů - plážování - nad, v rámci i pod vzdutím PSD. Plochy vhodné pro trdliště ryb se tedy celkově rozrostou. Připomínka ČRS vyplývá z opomenutí vlivu vzdutí v oblasti Ploučnice, které vede k neoprávněné kritice zmírňujícího opatření v této oblasti. Nejde o revitalizační opatření na Labi ve stávajícím stavu, ale o opatření, které má zmírnit vlivy způsobené vlivem vzdutí PSD v oblasti ústí Ploučnice do Labe - v tomto případě zpětné zavzdutí dlouhé výústní trati Ploučnice o nízkém sklonu. Toto staré koryto by neumožňovalo dostatečný chod splavenin, plavenin a ledu. Proto je navrženo další koryto, které riziko těchto negativních vlivů eliminuje. Revitalizační opatření spočívá v odtěžení až 7 m mocné vrstvy antropogenní navážky a v inicializaci lužních porostů. Plánované břehové výhony (viz. str. 22, 281 nahoře) jsou spíše než kompenzačním opatřením a získáním náhradního biotopu pro zoobentos technickým opatřením, směřujícím k soustředění vody do plavební dráhy, jak ostatně připouští sama studie (srv. str. 281 dole). Dnový substrát odtěžený v rámci prohrábek se v daném toku vytváří roky, má svojí charakteristickou strukturu a oživení. Jeho odtěžením vznikají nenahraditelné škody. Navíc při jeho odstraňování dochází likvidaci nativního bentického společenstva. Zpracovatel jaksi opomenul" zahrnout do studie výrazně negativní vliv odtěžení dnového substrátu na rybí společenstvo, které je na tento substrát přímo vázané. Plánovaná těžba substrátu a změna jeho vrstvení bude mít výrazně negativní vliv na jeho strukturu (vrstvení) a oživení, což bude mít jednoznačně negativní vliv na: 1) rozmnožování (nevhodná velikostní struktura substrátu, jeho umístění, ztráta původních trdlišť) 2) získávání potravy (snížení oživení přímou těžbou, snížení produkce na jednotku plochy vlivem prohrábky) 3) ztráta úkrytů a stanovišť (ryby přijdou o své úkryty, místa pro vývoj plůdku) Nejde pouze o zlepšení plavebních podmínek. Technické řešení koncentračních výhonů (kóta nátoku, výplň autochtonním materiálem) jsou řešeny variabilně tak, aby kromě plavební funkce plnily i funkce ekologické a zvyšovaly heterogenitu břehů a příbřežní části koryta toku. Odtěžování dnového substrátu (prohrábky, prokopávky) je běžně používaným technologickým postupem používaným v daleko větším rozsahu než tomu bude v případě PSD na většině splavných toků v ČR. V úseku dolního českého Labe jsou prohrábky rovněž správcem toku prováděny jako součást jeho údržby. Proti těmto postupům nejsou ani z hlediska OOP vznášeny závažnější 2

3 WELL Consulting, s.r.o. připomínky, a to z důvodu uznávání všeobecného povědomí o poměrně rychlé rekolonizaci narušeného dna bezobratlými živočichy. K rozsahu, v jakém budou tyto zásahy prováděny u PSD, lze navíc dodat, že prohloubena bude pouze část toku v plavební dráze. Příbřežní partie a partie mimo plavební dráhu budou zachovány prohrábkou tedy nebude zasažena 1/2 až 1/3 stávající plochy dna. Z hydrobiologických průzkumů navíc vyplývá, že oživení v nejhlubších částech toku (plavební dráze) je nižší než v mělčích částech toku. K jednotlivým negativním vlivům, které jsou v připomínce uvedeny: 1) Rozmnožování: prohrábka plavební dráhy nepředstavuje ztrátu rybích trdlišť, většina ryb se tře v mělkých částech toku (příbřežní partie), mezi vegetací apod. Vlastní výstavba břehových výhonů bude jistě představovat narušení, ale pouze krátkodobé. Z pohledu hodnocení dlouhodobého vlivu břehových výhonů je zřejmé, že zde budou naopak vznikat nová trdliště (viz také bod 3). 2) Získávání potravy: rozsah prohrábky bude ve variantě 1B omezený (významnější prohrábky budou provedeny pouze v cca 3 km dlouhém úseku toku) a po realizaci prohrábky dojde k rychlé přirozené rekolonizaci dna, vliv na získávání potravy bude tedy lokální a časově omezený. 3) Ztráta úkrytů a stanovišť: plavební dráha obecně neposkytuje rybám množství úkrytů a stanovišť. Vliv prohrábky je tedy z tohoto hlediska malý. Realizací břehových výhonů dojde k nárůstu heterogenity příbřežních partií toku a ryby zde tedy naleznou více úkrytů a stanovišť. Heterogenní okolí výhonů, včetně jejich vnitřního prostoru, který bude chráněn před rušivými vlivy, by mělo být vhodným prostředím zejména pro juvenilní ryby (tj. prostředím pro odrůstání plůdku) Jako zásadní shledáváme omezení migrační prostupnosti daného toku v klíčovém úseku spodního Labe, a to nikoliv pouze pro lososa obecného či úhoře říčního, ale především pro reofilní druhy ryb. V souvislosti s omezenou možností migrace v důsledku fragmentace říčního kontinua lze u těchto druhů ryb očekávat zhoršení genetické struktury jejich populace nad a pod dotčenými úseky se všemi důsledky (ztráta genetické variability a s tím související zhoršení fitnes, rozmnožování atd.). V nadjezí očekáváme úplné vyhynutí či přestěhování reofilních druhů ryb a jejich postupné nahrazení obsádkou hospodářsky i ekologicky méně cenných druhů, což je z našeho pohledu jev nežádoucí. Změny splaveninového režimu a vlnování mohou mít dalekosáhlé důsledky na přežití jiker, plůdku a samotná trdliště reofilních druhů ryb. Omezení migrační prostupnosti je dostatečně zmírněno navrženým systémem rybích přechodů a dalších opatření pro reofilní druhy ryb. V několik km dlouhém úseku Labe nad PSD lze skutečně očekávat úbytek reofilních ryb (ovšem ne jejich vyhynutí), což je také uvedeno na příslušných místech dokumentace EIA a v posudku, který hodnotí vliv PSD na ryby jako biologickou složku kvality podle RSV (SP3 dokumentace). Realizace PSD neovlivní splaveninový režim Labe. Vlnování představuje organizační opatření, které je na dolním českém Labi v současné době používáno. Realizací PSD se pouze zvýší efektivita tohoto opatření. Zhodnocení vlivu na lososa obecného (Salmo salar) považujeme za naprosto nekompetentní. Zprovoznění zdymadla ve Střekově v roce 1936 znamenalo úplný zánik populace lososa u nás. Zprovoznění PSD bude znamenat prakticky zánik repatriované populace lososa, do které stát investoval od roku 1998 milióny Kč. Přitom argumentace užitá ŘVC o tom, že se jedná o nižší vodní stupeň s menším vzdutím, je zcela scestná. V případě stupně nad cca 1,5 m nehraje roli, jak je stupeň dále vysoký, jestli čtyři nebo osm metrů. Jeho výška je z biologického pohledu pro rybu nepřekonatelná. I ten nejlépe technicky provedený rybí přechod není schopen nahradit volně prostupný tok a v konečném důsledku bude znamenat finální a nepřekonatelnou bariéru pro migraci řady ryb. Celý tento fakt násobí skutečnost, že PSD se má nacházet v úseku naprosto klíčovém pro poproudovou i protiproudovou migraci ryb, což potvrzuje i sama studie (str

4 WELL Consulting, s.r.o. nahoře). Fakt, že losos je potenciálně dotčeným druhem na většině posuzovaných lokalit vyplývá ze studie RNDr. Zahrádky. Domníváme se, že losos bude nikoliv potenciálně, ale jistě dotčeným druhem, zvláště proto, že je již 12 let intenzivně vysazován do řeky Ohře, na Ohři se má nacházet první z našich klíčových líhní pro lososa, navíc jsou zde budovány nové RP právě s cílem usnadnit protiproudovou migraci lososa obecného. To je nepodložená hypotéza, kterou si musí uvědomovat i sám autor připomínky. Tvrzení, že Zprovoznění PSD bude znamenat prakticky zánik repatriované populace lososa, je absurdní. Není možné srovnávat vlivy výstavby Střekovského jezu, který byl postaven v roce 1936 a kde není migrační prostupnost vyřešena dodnes, s PSD, kde je migrační prostupnost řešena systémem rybích přechodů. V rámci přípravy záměru byl návrh jednotlivých prvků optimalizován a jejich funkčnost byla ověřena pomocí matematických i hydraulických modelů. Není důvod, aby navrhovaný systém rybích přechodů lososům nevyhovoval. Pokud by snad prostřednictvím monitoringu po realizaci záměru byla tato skutečnost přece jen zjištěna, budou rybí přechody upraveny. Dovolujeme zásadně nesouhlasit s tvrzením RNDr. Zahrádky na str. 41 v jeho posudku, že, cituji: Realizací záměru tedy nebude dotčen předmět ochrany těchto lokalit losos atlantský. Jeho text týkající se lososa na str. 46 v jeho posudku by bylo vhodné upřesnit, lososi se běžně třeli i v jinde než pouze v Tiché a Divoké Orlici. Dále např. nesouhlasíme s větou, že:...veškeré zahraniční zkušenosti potvrzují, že žádná repatriace lososa se bez trvalé lidské podpory neobejde. Podobně lze vyslovit nesouhlas s některými dalšími větami v jeho práci, které se týkají lososa (problematika úspěšnosti repatriace lososa v Ploučnici, původnost Ploučnice jakožto lososí řeky aj.). V hodnocení například není započítáno, že losos musí hledáním, překonáním RP či skoky do oblasti jezových polí vynaložit mnohem více energie, než kolik by vynaložil, kdyby zde PSD nestál. Možná zranění způsobená snahou překonat PSD v místě nejvyššího proudu (výtoky z turbín, jezové klapky) ovlivní celkové přežití i při výstavbě technicky správného RP. Populace lososa nad PSD nebude výstavbou významně negativně dotčena, protože migrační prostupnost PSD bude zajištěna nadstandardně. S ohledem na konstrukční řešení PSD lze předpokládat, že úspěšnost rybochodů bude velmi vysoká. Za běžných průtoků bude voda protékat MVE, rybochody a plavební komorou, takže lososi nebudou lákání k naskakování do paprsku přepadající vody přes jez. Mimo období vysokých průtoků tak lososi nebudou lákáni k marným pokusům o překonání stupně, ale budou navedeni přímo k rybochodům a MVE, protože pouze tam poteče voda. Za zvýšených průtoků se jezová pole budou sklápět a bude se tak otevírat volná migrační cesta. Populace lososa nad PSD je pak jednoznačně limitována průchodností migračních barier nad PSD, nikoliv vlastním PSD. Pro migraci lososa do Liboce je klíčové odstranění migračních překážek nad PSD a to jak na Labi, tak na Ohři, ale i na vlastní Liboci, kde jich je 57. Povodí Ohře připravuje projekt na zprůchodnění potoka Liboc. Tah do Tiché a Divoké Orlice je uváděn příkladně: Např. ve vlastní labské části povodí (nad Mělníkem) táhli až do Tiché a Divoké Orlice,... Zahraniční zkušenosti skutečně potvrzují (např. Vrána P., 2007; Fullner G., Pfeifer M., 2007; Bartel R., 2007), že repatriace lososa se bez trvalé lidské podpory neobejde. S ohledem na nedostupnost rozhodující většiny historických lososích trdlišť v povodí Vltavy se ani repatriace lososa do Labe bez trvalé lidské podpory neobejde. Historické údaje nedokládají, že by Ploučnice byla lososí řekou. Z hlediska gradientů říčního kontinua je Ploučnice pro lososa nevhodným tokem. Dosavadní pokusy o repatriaci lososa v Ploučnici byly neúspěšné. 4

5 WELL Consulting, s.r.o. Vliv byl při započítání zvýšeného úsilí při překonávání migrační překážky vyhodnocen jako mírně negativní. Délka vzdutí PSD rozhoduje především o délce úseku, kde budou smolti (ve studii RNDr. Zahrádky chybně uvádění na str. 30 jako strdlice) na cestě predováni štikou a jinými stanovištními predátory, protože v místech se sníženým průtokem budou dezorientováni, navíc jejich výrazně stříbrné zbarvení přispěje k zvýšení predace (ve studii není ani zmíněno). Plánované využití driftové sítě pro odchyt smoltů lososa obecného (Salmo salar) je v podobě navrhované zpracovatelem prakticky z řady níže zmíněných důvodů naprosto nevhodné. Jestliže by měla být při dané hltnosti turbíny použita síť, bude docházet při daných rozměrech sítě a ok k přílišnému tlaku na konstrukci, sakovinu a v konečném důsledku i na ulovenou rybu. Náklady spojené s obsluhou a manipulací se sítí o rozměrech vyplývajících z obr. 31 v době tahu by byly pravděpodobně neúměrné, docházelo by k rychlému zanášení sítě s potřebou čištění. Jedná se totiž o jarní období - velké průtoky a velké množství unášených částic. Zvýšení velikosti ok sítě by zase mohlo vést usmrcování ryb na principu žaberní sítě. Losos je v době tahu díky přirozeně, fyziologicky dané podlomené imunitě citlivá na manipulaci a stresy a jakákoliv manipulace s ní je v období tahu maximálně nežádoucí. Problematika poproudové migrace lososích smoltů tak zůstává z našeho pohledu neřešena bez ohledu na variantu návrhu projektu. Jen na okraj si dovolujeme podotknout, že losos atlantský (Salmo salar) není taxonomicky správným termínem, český název zní losos obecný (Salmo salar). Smolt je synonymní označení pro strdlici. Strdlice je ryze český název jednoho a toho samého (mladí jedinci lososa obecného táhnoucí zpět do moře). Nelze očekávat, že migrující smolti budou dezorientovaní ve zdrži PSD. Tato zdrž bude průtočná, a přestože samozřejmě dojde ke snížení rychlosti proudu, nelze v žádném případě hovořit o prostředí se stojatou vodou (rychlost proudu pod 0,3 m/s), ve které by se smolti nedokázali orientovat, a to tím spíše, že jejich migrace nespadá do období, kdy by bylo třeba očekávat nízké průtoky. Vzhledem k velikosti smolta je možné překonání jezu poproudou migrací několika cestami. Využity mohou být oba rybí přechody, z nichž zejména pravobřežní je velmi vhodný a to zejména díky průtoku. Možný je i přepad přes hranu jezového pole, který je pro rybu velikosti smolta bezpečný. Dále bude umožněna migrace za vyšších průtoků vyhrazením jezových polí. Migrace je možná též plavební komorou. V rámci doplňku byla věnována další pozornost technickému řešení poproudní migrace ryb. Byly navrženy 55 m dlouhé česle orientované podélně ke směru proudu se světlou vzdáleností česlic 24 mm a příslušné obtoky. Dle vyjádření ichtyologů by toto opatření mělo být v kombinaci s navrhovanými odpuzovacími zařízeními dostatečné. Nebezpečí poškození ryby velikosti smolta je v turbíně daného typu a velikosti velmi malé. Úhoř říční je první rybou chráněnou v rámci EU pomocí zvláštního nařízení (1100/2007 ES). Populace úhoře bude případnou stavbou PSD zásadním způsobem ovlivněna. Oproti tvrzení zpracovatele na str. 22 uprostřed, že je v práci řešena poproudová migrace úhoře říčního musíme konstatovat, že řešena není, je pouze zmíněn jeden z principů možné ochrany a to na úrovni, která vypovídá o nízké znalosti problematiky u zpracovatele. Zpracovatel se spokojí s poněkud nekonkrétním tvrzením (srv. str. 125), že budou instalovány zábrany proti vnikání do vodní elektrárny. Při dané hltnosti turbín však nebude provozovatel schopen zajistit funkční ochranu ryb před poproudovou migrací. Dosavadní investice do podpory úhoří populace jak ze strany EU (prostřednictvím OPR), tak ze strany ČRS, které dosáhly miliónů Kč tak pravděpodobně přijdou vniveč. Podobně jako u lososa obecného i u úhoře říčního musíme konstatovat, že samotná stavba PSD je plánována v klíčovém bodě, který představuje jakousi pomyslnou vstupní bránu do České republiky. Klíčové problematice katadromní migrace úhoře říčního není věnovaný prakticky žádný 5

6 WELL Consulting, s.r.o. prostor (vyjma zmínky na str. 288), zatímco je donekonečna rozebírána problematika modrásků r. Maculinea, jejichž biotop bude ovlivněn ve srovnání s úhořem naprosto minimálně a u nichž se dá management lučních porostů provádět nezávisle na PSD. Na str. 288 se hovoří o tom, že turbíny jsou navrženy tak, aby, cituji: ryby a organismy menších rozměru by jimi měly v cca 90 % případů bez vážného poranění projít. Upozorňujeme, že tato pasáž je nepodložená, bez příslušných citací a domníváme se, že zde navržené turbíny jsou zcela standardní (tedy nikoliv tzv. fish friendly turbines), se všemi logickými důsledky jejich osazení a typickou mortalitou, která je pro klíčového úhoře díky jeho velké průměrné délce podstatně vyšší. Navíc se jedná o klíčový úsek řeky Labe z pohledu poproudové migrace - přes tyto turbíny musí projít prakticky všichni úhoři, kteří migrují po 8-12 létech strávených v našich vodách do moře. V takovém případě jde stavba přímo proti principům nařízení 1100/2007 ES a vystavuje Českou republiku zvýšenému riziku sankcí za nedodržení nařízení, což ve studii není ani okrajově zmíněno. Česle jako prostředek k zabránění migrace úhoře (srv. str. 125) jsou účinné pouze při rozteči, která se nedá u vodního díla jako PSD ani uvažovat. Je to dáno specifickým morfologií hlavy úhoře, který na rozdíl od většiny našich ryb nemá pevně fixované skřelové víčko a může se tak protáhnout i otvory menšími, než je standardní šířka jeho hlavy či těla. Pro případné časově ohraničené (srv str. 125) využití blíže nespecifikované driftové sítě, u které nejsou stanoveny klíčové parametry (rozměry ok) jejíž využití vidíme jako značně problematické vzhledem k nutnosti časté, pravidelné a zvláště v klíčových obdobích tahu obtížné obsluhy, zvláště v nočních hodinách. Dále vzhledem k hltnosti daných turbín na úrovni 2 x 135 m 3. s- 1 považujeme její využití za prakticky nemožné, neboť listí, větve a jiné nečistoty téměř okamžitě ucpou síť, jestliže má být dodržena správná velikost ok sítě. Spoléhat na světelnou a zvukovou bariéru v řece, která je v kritickém období poměrně kalná a kde budeme v souvislosti s uvedením díla do provozu očekávat zvýšený hluk spojený s provozem turbín a lodní dopravy se zdá být neuvážené. Klademe si otázku, jaká může být vypovídací schopnost odlovů do driftové sítě (při instalaci dle obr. 31), jestliže nemáme ke srovnání procento ryb, které bude tou dobou procházet řekou, popř. celým prostorem nátoku na turbíny. V souvislosti s tím je krajně znepokojující zmínka na str. 30 Hodnocení vlivů záměru Plavební stupeň Děčín" dle 45i zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, kde se praví, že tato driftová síť bude na základě takto provedené analýzy možná časem odstraněna. Nejedná se tedy z našeho pohledu o návrh technického řešení, ale spíše o ukázku neznalosti problematiky. V rámci doplňku byla věnována další pozornost technickému řešení poproudní migrace ryb. Byly navrženy 55 m dlouhé česle orientované podélně ke směru proudu se světlou vzdáleností česlic 24 mm a příslušné obtoky. Dle vyjádření ichtyologů by toto opatření mělo být v kombinaci s navrhovanými odpuzovacími zařízeními dostatečné. Absolutně se nelze ztotožnit s tvrzením na str. 22, že cituji: Migrační prostupnost PS Děčín ve variantě 1B je řešena nadstandardně. Dle našeho stanoviska se z ichtyologického pohledu jedná o řešení ryze standardní, vyhovující pouze částečně, v některých ohledech vůbec. Rybí přechod kapacitně stavěný na 10 m 3. s- 1 představuje vzhledem k průměrným průtokům v Labi v navrhovaném úseku nedostatečnou kapacitu. Žádáme kompletní zveřejnění odborného ichtyologického posudku jako nedílnou součást přílohy (zpracoval Mgr. O. Slavík, Ph.D. a kol. v létech 2005, 2006, 2007). Z těchto odborných prací je jasně patrné, že daná stavba bude mít výrazný negativní vliv na ichtyocenózu dolního Labe. 6

7 WELL Consulting, s.r.o. Řešení je navrženo na základě nejnovějších poznatků a zkušeností, ve spolupráci s předními odborníky v ČR. Migrační prostupnost zajišťuje nejen technický rybí přechod na levé straně stavby jezového objektu ale i vysocekapacitní by-pass s průtokem cca 10m 3 na pravobřežní straně. Dále bude migraci zajišťovat přednostní sklápění pravého jezového pole při vyšších průtocích. Tato řešení svojí kapacitou a umístěním odpovídají potřebám zajištění migrace toku významu Labe. Vyjádření popírá objektivní skutečnosti (reálné srovnání s jinými rybími přechody) a je zřejmě v souvislosti s osobními a subjektivními názory autora vyjádření. Závěr Zásadně negativní vliv PSD na výše zmíněné druhy a společenstva je v rámci předložené studie zmíněn pouze okrajově, nebo dokonce vůbec. Navrhovaná revitalizační opatření (viz. Varianta 1 B) se ve velké většině míjí účinkem, nebo jsou dokonce negativní. V žádném případě nemohou nahradit dalekosáhlé škody, způsobené případnou stavbou stupně. Proto se zásadně nemůžeme ztotožnit se závěrem zpracovatele předložené dokumentace tak, jak jej prezentoval na str. 350 dole, a nemůžeme daný projekt doporučit k realizaci. Vzhledem k tomu, že toto vyjádření není podloženo žádnými relevantními odbornými argumenty, jde pouze o subjektivní názor autora vyjádření. 7