Z A D Á N Í Ú Z E M N Í H O P L Á N U. ( 1. t e x t o v á v e r z e )

Transkript

1 Z A D Á N Í Ú Z E M N Í H O P L Á N U T ř e b o ň ( 1. t e x t o v á v e r z e ) Objednatel: MĚSTO TŘEBOŇ zastoupený starostou PaedDr. Janem Váňou Třeboň, Masarykovo náměstí 20 / I Pověřený zastupitel: Anna Kahounová, místostarostka Pořizovatel: Město Třeboň Městský úřad Odbor územního plánování a stavebního řádu Ing. Miroslav Roubal vedoucí odboru Oddělení územního plánování a památkové péče Ing.arch.Aleš Valder (ČKA 01631) vedoucí oddělení - Ing. Lenka Samcová - Jiří Kalina Masarykovo nám. 20/I Třeboň Zhotovitel analytické části: Ing.Arch. Ivan Plicka, IVAN PLICKA STUDIO Praha 3, Náměstí Jiřího z Lobkovic Praha 6, Thákurova 3 (kancelář) Autoři: Architektonicko urbanistická část, koordinace: Ing.Arch. Ivan Plicka Přírodní podmínky, životní prostředí a územní vazby: Ing. Ivan Dejmal ( ) Doprava: Ing. Václav Pivoňka Technická infrastruktura: ONEGAST spol. s r.o. Ing. Jan Císař Ing. Zdeněk Rauš a kol. Termín: červenec prosinec

2 V textu jsou použity následující zkratky: BPEJ ČOV ČHMÚ ČSÚ DOSS DP EU EVL FUA GIS HDP CHLÚ CHKO JČK KES KPÚ LO LZO LZU LPF MZCHÚ MŽP NATURA NP NPP NPR NRBC NRBK OP OZE OZV ORP OÚ PÚR POU PLO PP PR PUPFL PUR RBC RBK RURÚ ÚPnSÚ SWOT SZ TTP TUR ÚAP UNESCO ÚSES ÚPD ÚDI ÚPG VN VPK VUC VVN Bonitovaná půdně ekologická jednotka Čistírna odpadních vod Český hydrometeorologický ústav Český statistický úřad Dotčené orgány státní správy Dobývací prostor Evropská unie Evropsky vyznaná lokalita Funkční urbanizované území Geografické informační systémy Hrubý domácí produkt Chráněné ložiskové území Chráněná krajinná oblast Jihočeský kraj Koeficient ekologické stability Komplexní pozemkové úpravy Lesní oblast Lesy zvláštní ochrany Lesy zvláštního určení Lesní půdní fond Maloplošně zvláště chráněná území Ministerstvo životního prostředí Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu Národní park Národní přírodní památka Národní přírodní rezervace Nadregionální biocentrum Nadregionální biokoridor Ochranné pásmo Obnovitelné zdroje energie Obecně závazná vyhláška Obec s rozšířenou působností Obecní úřad Politika územního rozvoje Pověřený obecní úřad Přírodní lesní oblast Přírodní park, přírodní památka Přírodní rezervace Pozemky určené k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje (zákon č.183/2006 Sb.) Regionální biocentrum Regionální biokoridor Rozbor udržitelného rozvoje území Územní plán sídelního útvaru (zákon č.50/1976 Sb.) silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení Stavební zákon Trvalý travní porost Trvale udržitelný rozvoj Územně analytické podklady United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization Územní systém ekologické stability Územně plánovací dokumentace Úroveň dopravní infrastruktury Územní prognóza Vysoké napětí Významný krajinný prvek Velký územní celek Velmi vysoké napětí 2

3 ZCHÚ ZM/ZK ZPF ZUR Zvláště chráněná území Zastupitelstvo města / Zastupitelstvo kraje Zemědělský půdní fond Zásady územního rozvoje (zákon č. 183/2006 Sb.) 3

4 Související a podkladové dokumenty : Pol. Název dokumentu Schvalující orgán 1. Strategický plán rozvoje města Třeboň 3. Územně analytické podklady Jihočeského kraje 4. Rozbor udržitelného rozvoje Jihočeského kraje 5. Územně analytické podklady ORP Třeboň 6. Rozbor udržitelného rozvoje ORP Třeboň 7. Politika územního rozvoje ČR Politika územního rozvoje ČR Územní plán VUC Českobudějovické sídelní regionální aglomerace 10. Změna č.1 Územního plánu VUC Českobudějovické sídelní regionální aglomerace 11. Změna č.2 Územního plánu VUC Českobudějovické sídelní regionální aglomerace 12. ZUR Jihočeského kraje Datum schválení / vydání ZM Usn.č. 224/2008 ZK Usn.č.195/2008/ZK poznámka 2. Program rozvoje Jihočeského kraje na období ZK Rada obcí pro trvale udržitelný rozvoj území Odbor ÚPaSŘ MěÚ Třeboň Jiří Kalina, tel PO, ST 8:00 17:00; ÚT, ČT 8:00-14:30 PÁ 8:00-13:00 Po ustavení během 1. pol Vláda ČR usn.č. 561 Vláda ČR Záměr do konce roku 2008 Vláda ČSR Usn.č. 147/1986 ZK Usn.č. 33/2002/ZK ZK Usn.č.415/2008/ZK ZK Ve stavu projednávání Návrhu 13. ÚPnSÚ Třeboň ZM OZV č. 4/ Změna č.1 ZM OZV č. 6/1998 Odbor ÚPaSŘ MěÚ Třeboň Jiří Kalina, tel PO, ST 8:00 17:00; ÚT, ČT 8:00-14:30 PÁ 8:00-13:00 P-Ateliér s.r.o., J.Hradec, říjen 2008 ZK

5 ÚPnSÚ Třeboň 15. Změna č.2 ÚPnSÚ Třeboň 16. Změna č.3 ÚPnSÚ Třeboň 17. Změna č.4 ÚPnSÚ Třeboň 18. Změna č.5 ÚPnSÚ Třeboň 19. Územní plán zóny Břilice 20. Územní plán zóny Pod Hrádečkem 21. Územní plán zóny Na Kopečku u vodárny 22. Vymezení zastavěného území k.ú.branná a k.ú. Přeseka ZM OZV č.4/2001 ZM OZV č. 2/2003 ZM OZV č. 3/2003 ZM OZV č. 2/2005 ZM OZV č. 3/1997 ZM OZV č. 2/1997 ZM OZV č. 5/1994 Rada města Účinnost od Opatření obecné povahy města Třeboň č.1/2008 Dokumenty, u nichž není uveden zdroj, jsou k nahlédnutí na odboru územního plánování a stavebního řádu MěÚ Třeboň, Masarykovo nám. 20/I, Třeboň v pracovních dnech PO, ST 8:00 17:00; ÚT, ČT 8:00-14:30 a PÁ 8:00-13:00, vždy po předchozí domluvě na tel nebo nebo

6 A. Úvod Město Třeboň jako veřejnoprávní korporace, vědoma si svých práv a povinností z titulu naplňování svého poslání, jehož právní rámec je dán zejména zákonem o obcích (č.128/2000 Sb., obecní zřízení, v platném znění), se rozhodlo pořídit pro své území územní plán. Zastupitelstvo města Třeboň rozhodlo usnesením č. 5a) z 30. jednání zastupitelstva města ze dne dle 17 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon ) o pořízení územního plánu města Třeboň. K tomuto úkonu je zmocněno podle ustanovení 6, odstavce (5), písmene a) stavebního zákona (č. 183/2006 Sb., v platném znění). Územní plán bude zpracován v rozsahu celého území obce Třeboň pro šest jejich katastrálních území : Název katastrálního území Kód katastrálního území Branná Břilice Holičky u Staré Hlíny Přeseka Stará Hlína Třeboň B. Právní prostředí Na pořízení Územního plánu Třeboň se vztahuje zejména ustanovení těchto právních norem - zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění, - zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), - zákon č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění, - zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, - vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, - vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, - vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, - vyhláška č. 502/2006 Sb., kterou se mění vyhláška MMR ČR č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. - Novela stavebního zákona: zákon č. 68/2007 Sb. - účinnost od , - Novela stavebního zákona: zákon č. 191/2008 Sb. - účinnost od

7 C. Zadání Územního plánu Třeboň a) požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů a.1) požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje Platná verze Politiky územního rozvoje České republiky ( 31 až 35 Stavebního zákona) byla projednána vládou ČR dne a schválena jejím usnesením č Pro ZÚPT vyplývají z tohoto dokumentu zejména tyto požadavky: Z kapitoly 2. Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území - Kapitola 2.2, odstavec (16) Kapitola 2.2, odstavec (18) Kapitola 2.2, odstavec (19) Kapitola 2.2, odstavec (20) 7

8 Kapitola 2.2, odstavec (22) Kapitola 2.2, odstavec (23) Kapitola 2.2, odstavec (24) Kapitola 2.2, odstavec (27) Kapitola 2.2, odstavec (28) Kapitola 2.2, odstavec (29) 8

9 Z kapitoly 3. Rozvojové oblasti a rozvojové osy - Kapitola 3.2.1, odstavec (43) Z kapitoly 4. Specifické oblasti - Území Třeboně není součástí žádné specifické oblasti ČR (Šumava, Beskydy, Rakovnicko-Podbořansko, Jeseníky, Karvinsko a Mostecko). Z kapitoly 5. Koridory a plochy dopravy - Územím Třeboně neprochází žádný specifikovaný dopravní koridor ani plocha mezinárodního významu a republikového významu - - multimodální (mezinárodní) - vysokorychlostní železniční - konvenční železniční - dálniční - rychlostních silnic - silnic I. třídy - vodní dopravy - kombinované dopravy - letišť - veřejných logistických center. Z kapitoly 6. Koridory a plochy technické infrastruktury - Územím Třeboně neprochází žádný specifikovaný koridor a nenachází se v něm ani specifikovaná plocha technické infrastruktury mezinárodního a republikového významu - - elektroenergetika - plynárenství - dálkovody - elektronických komunikací - vodního hospodářství - odpadového hospodářství. Dokument Politika územního rozvoje ČR je v plném znění k dispozici na adrese : 9

10 a.2) požadavky vyplývající z územně plánovací dokumentace vydané krajem Pro území řešené ZÚPT je schválená nebo vydaná tato územně-plánovací dokumentace : - Územní plán velkého územního celku - Českobudějovická sídelní regionální aglomerace (usnesení Vlády ČSR č. 147/1986 ze dne ) - Změna č.1 Územního plánu velkého územního celku - Českobudějovická sídelní regionální aglomerace (usnesení zastupitelstva Jihočeského kraje č. 33/2002/ZK z , Obecně závazná vyhláška Jihočeského kraje č. 2/200 z s účinností od ) - Změna č.2 Územního plánu velkého územního celku - Českobudějovická sídelní regionální aglomerace (Usnesení Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 415/2008/ZK ze dne o vydání opatření obecné povahy - změna č. 2 ÚP VÚC Českobudějovické sídelní regionální aglomerace) Pro ZÚPT vyplývají z těchto dokumentů zejména tyto požadavky : a.2.1) Územní plán velkého územního celku - Českobudějovická sídelní regionální aglomerace - I.Urbanistická koncepce II.Výroba IV. Ochrana přírodních a kulturních hodnot 10

11 V. Technická vybavenost a.2.2) Změna č.1 Územní plán velkého územního celku - Českobudějovická sídelní regionální aglomerace - Území řešené ZÚPT není dotčeno žádnými závaznými parametry a opatřeními plynoucími ze schválené Změny č.1 ÚP VUC ČBSRA. a.2.3) Změna č.2 Územní plán velkého územního celku - Českobudějovická sídelní regionální aglomerace - 11

12 12

13 Pro území řešené ZÚPT je rozpracovaná tato územně-plánovací dokumentace : a.2.4) Zásady územního rozvoje Jihočeský kraj (návrh před projednáním) : 13

14 14

15 15

16 Návrh Zásad územního rozvoje Jihočeský kraj vymezuje v území dotčeném ZÚPT tyto rozvojové plochy nadmístního významu : 16

17 17

18 18

19 19

20 20

21 21

22 22

23 23

24 24

25 25

26 26

27 27

28 a.3) požadavky vyplývající z dalších širších územních vztahů a.3.1 Požadavky vyplývající z platné ÚPD sousedících obcí - Územní plán Třeboně prověří širší územní vztahy vplývající z návaznosti na schválené resp. vydané územní plány sousedících obcí a navrhne koordinaci všech záměrů, které mají oboustranný dosah : - Domanín u Třeboně (ORP Třeboň) - Libín (ORP Lišov) - Štěpánovice (ORP Lišov) - Lišov (ORP Lišov) - Smržov (ORP Třeboň) - Lomnice nad Lužnicí (ORP Třeboň) - Lužnice (ORP Třeboň) - Novosedly nad Nežárkou (ORP Třeboň) 28

29 - Chlum u Třeboně (ORP Třeboň) - Hamr (ORP Třeboň) - Majdaléna (ORP Třeboň) - Cep (ORP Třeboň) - Jílovice (ORP Trhové Sviny) Údaje, poskytující informace k těmto dokumentům jsou uvedeny na adrese - a.3.2 Požadavky vyplývající z rozpracované ÚPD sousedících obcí - Územní plán Třeboně prověří širší územní vztahy vplývající z návaznosti na rozpracované územní plány sousedících obcí a navrhne koordinaci všech záměrů, které mají oboustranný dosah : - Dunajovice (pořizuje ORP Třeboň) projektant: Ateliér AD České Budějovice - Stříbřec (pořizuje ORP Třeboň) projektant: UA Projekce České Budějovice b) požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů, b.1 Pro celé území řešené Územním plánem Třeboně jsou pořízeny územně analytické podklady. Náležitosti obsahu ÚAP stanoví prováděcí předpis SZ, tj. vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Podle 4 této vyhlášky ÚAP v textové i grafické části obsahují podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. b.2 ÚAP ORP Třeboň sledují celkem 119 jevů. Jev číslo Sledovaný jev 1. zastavěné území 2. plochy výroby 3. plochy občanského vybavení 4. plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území 5. památková rezervace včetně ochranného pásma 6. památková zóna včetně ochranného pásma 7. krajinná památková zóna 8. nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma 9. nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma 10. památka UNESCO včetně ochranného pásma 11. urbanistické hodnoty 12. region lidové architektury 13. historicky významná stavba, soubor 14. architektonicky cenná stavba, soubor 15. významná stavební dominanta 16. území s archeologickými nálezy 17. oblast krajinného rázu a její charakteristika 18. místo krajinného rázu a jeho charakteristika 19. místo významné události 20. významný vyhlídkový bod 21. územní systém ekologické stability 22. významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou 23. významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou 29

30 Jev číslo Sledovaný jev 24. přechodně chráněná plocha 25. národní park včetně zón a ochranného pásma 26. chráněná krajinná oblast včetně zón 27. národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma 28. přírodní rezervace včetně ochranného pásma 29. národní přírodní památka včetně ochranného pásma 30. přírodní park 31. přírodní památka včetně ochranného pásma 32. památný strom včetně ochranného pásma 33. biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO 34. NATURA evropsky významná lokalita 35. NATURA ptačí oblast 36. lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem 37. lesy ochranné 38. les zvláštního určení 39. lesy hospodářské 40. vzdálenost 50 m od okraje lesa 41. bonitovaná půdně ekologická jednotka 42. hranice biochor 43. investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti 44. vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem 45. chráněná oblast přirozené akumulace vod 46. zranitelná oblast 47. vodní útvar povrchových, podzemních vod 48. vodní nádrž 49. povodí vodního toku, rozvodnice 50. záplavové území 51. aktivní zóna záplavového území 52. území určené k rozlivům povodní 53. území zvláštní povodně pod vodním dílem 54. objekt/zařízení protipovodňové ochrany 55. přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem 56. lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa 57. dobývací prostor 58. chráněné ložiskové území 59. chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry 60. ložisko nerostných surovin 61. poddolované území 62. sesuvné území a území jiných geologických rizik 63. staré důlní dílo 64. staré zátěže území a kontaminované plochy 65. oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší 66. odval, výsypka, odkaliště, halda 67. technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma 68. vodovodní síť včetně ochranného pásma 69. technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma 70. síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma 71. výrobna elektřiny včetně ochranného pásma 30

31 Jev číslo Sledovaný jev 72. elektrická stanice včetně ochranného pásma 73. nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma 74. technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma 75. vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma 76. technologický objekt zásobování jinými produkty včetně ochranného pásma 77. ropovod včetně ochranného pásma 78. produktovod včetně ochranného pásma 79. technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma 80. teplovod včetně ochranného pásma 81. elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma 82. komunikační vedení včetně ochranného pásma 83. jaderné zařízení 84. objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami 4) 85. skládka včetně ochranného pásma 86. spalovna včetně ochranného pásma 87. zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma 88. dálnice včetně ochranného pásma 89. rychlostní silnice včetně ochranného pásma 90. silnice I. třídy včetně ochranného pásma 91. silnice II. třídy včetně ochranného pásma 92. silnice III. třídy včetně ochranného pásma 93. místní a účelové komunikace 94. železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma 95. železniční dráha regionální včetně ochranného pásma 96. koridor vysokorychlostní železniční trati 97. vlečka včetně ochranného pásma 98. lanová dráha včetně ochranného pásma 99. speciální dráha včetně ochranného pásma 100. tramvajová dráha včetně ochranného pásma 101. trolejbusová dráha včetně ochranného pásma 102. letiště včetně ochranných pásem 103. letecká stavba včetně ochranných pásem 104. vodní cesta 105. hraniční přechod 106. cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická sezka 107. objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma 108. vojenský újezd 109. vymezené zóny havarijního plánování 110. objekt civilní ochrany 111. objekt požární ochrany 112. objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky 113. ochranné pásmo hřbitova, krematoria 114. jiná ochranná pásma 115. ostatní veřejná infrastruktura 116. počet dokončených bytů k každého roku 117. zastavitelná plocha 118. jiné záměry 31

32 Jev číslo 119. Sledovaný jev další dostupné informace, např. průměrná cena m 2 stavebního pozemku v členění podle katastrálních území, průměrná cena m 2 zemědělské půdy v členění podle katastrálních území Jevy bez za stoupení na území města Třeboň jsou odlišeny kurzivou. b.3 Koncept i návrh Územního plánu Třeboně budou vycházet z dat ÚAP ORP Třeboň a ÚAP Jihočeského kraje platných ke dni b.4 Koncept a návrh Územního plánu Třeboně zohlední relevantní požadavky a zjištění vyplývající z Rozboru udržitelného rozvoje území ORP Třeboň ( , P-Ateliér s.r.o., Jindřichův Hradec). c) požadavky na rozvoj území obce c.1 Úvod c.1.1 Město Třeboň má platný územní plán z roku 1976 (Směrný územní plán; zpracovatel SÚRPMO), který byl přehodnocen změnou z roku 1987 (zpracovatel SÚRPMO) a zejména pak zásadní změnou z roku 1994 (zpracovatel Ing.Arch. Jiří Němec a kol.), která znamenala pro většinu správního území města Třeboň prakticky nový územní plán, reagující na novou politickou, společenskou a ekonomickou situaci po roce c.1.2 V letech 1998 až 2005 byly postupně pořízeny změny č.1 až 5 (zpracovatelé Ing.Arch. Dagmar Polcarová, resp. Ing.Arch. Aleš Valder, resp. Ing.Arch. Stanislav Kovář); v případě poslední změny č.5 se jednalo o změnu vyvolanou potřebou protipovodňových opatření v reakci zejména na povodně ze srpna c.1.3 V současné době je pořizována změna č.6 až změna č.12, reagující na relativně územně limitované rozvojové podněty. c.1.4 V roce 2005 rozhodlo zastupitelstvo města pořídit nový územní plán; současně od vstoupil v platnost nový stavební zákon, který novým způsobem upravuje legislativní rámec pořizování územně plánovací dokumentace. Práce na Zadání byly limitovány dokončením pořízení ÚAP s termínem a zpracováním Rozboru udržitelného rozvoje území ORP Třeboň do c.2 Programové cíle Koncept a návrh Územního plánu Třeboně je právní aplikací Strategického plánu rozvoje města Třeboň, schváleného zastupitelstvem města usnesením č. 224/2008 z září 2008, do oblasti jeho rozvoje legislativně vymezeného stavebním zákonem a jeho prováděcími vyhláškami. c.3 Stávající ÚPD a její dopady a) Koncept a návrh územního plánu Třeboně prověří a v případě prokazatelné potřeby navrhne další uplatnění závazných ustanovení plynoucích z dosud platné ÚPD, a to v rozsahu těchto obecně závazných vyhlášek města Třeboň - OZV č. 4/1994 o závazných částech ÚPnSÚ Třeboň OZV č. 6/1998 o závazných částech Změny č.1 ÚPnSÚ Třeboň OZV č.4 2/2001 o závazných částech Změny č.2 ÚPnSÚ Třeboň OZV č. 2/2003 o závazných částech Změny č.3 ÚPnSÚ Třeboň 32

33 OZV č. 3/2003 o závazných částech Změny č.4 ÚPnSÚ Třeboň OZV č. 2/2005 o závazných částech Změny č.5 ÚPnSÚ Třeboň OZV č. 3/1997 o závazných částech Územního plánu zóny Břilice OZV č. 2/1997 o závazných částech Územního plánu zóny Pod Hrádečkem OZV č. 5/1994 o závazných částech Územního plánu zóny Na Kopečku u vodárny c.4 Základní úkoly Územního plánu Třeboně jsou a) zjistit a posoudit stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty, a na základě zjištěného b) stanovit koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území; c) prověřovat a komplexně posoudit potřebu požadovaných změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání; d) stanovit urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb; e) stanovit podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území, f) stanovovat pořadí provádění změn v území (etapizaci); g) vytvořit v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem; h) vytvořit v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn; i) stanovit podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení; j) prověřit a vytvořit v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území; k) vytvořit v území podmínky pro zajištění civilní ochrany; l) určit nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území; m) vytvořit podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů - (například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon 2 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) před negativními vlivy záměrů na území a navrhnout případná kompenzační opatření, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak; 33

34 n) regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů; o) uplatnit poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování a ekologie a památkové péče. d) požadavky na plošné a prostorové uspořádání území (urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny), a) Stejně jako SWOT analýza je soubor problémových okruhů, jimiž by se měl zabývat koncept nového územního plánu města, založen jako systém, který se bude při přípravě zadání nového územního plánu postupně rozšiřovat. jasně vymezit zastavěné a zastavitelné území jednotlivých sídel ve vztahu k okolní, přilehlé volné krajině stanovit s předstihem rozvojové hranice města v severním a západním směru a zvýraznit hranici města a volné krajiny pomocí okružní cesty se stromořadím a navázat na ni radiální síť stávajících i nově založených polních pěších a turistických cest velké plochy orné půdy na sever a západ od Třeboně a Břilic rozčlenit cestami s oboustranným stromořadím vysoko vzrůstných stromů (dub letní, lípa malolistá a pod.) záplavové louky chránit jako nezastavitelné území staré zemědělské stavby v záplavových lukách chránit jako součást historické kulturní krajiny a nepovolovat jejich přestavbu na objekty s nevhodným ubytovacím nebo komerčním využitím (apartmánové domy, penziony a pod.) stabilizovat směrovou a výškovou polohu železnice a při elektrifikaci trati zvolit esteticky nejšetrnější způsob provedení provést zkapacitnění Světské stoky v rámci protipovodňové ochrany města stanovit konečné prostorové limity pro těžbu rašeliny k nelázeňským účelům navrhnout zrušení stávajícího CHLÚ štěrkopísků Třeboň a převést veškeré zásoby ložiska Třeboň a ložiska Holičky u Třeboně do nebilančních (netěžitelných) zásob stanovit regulaci pro uspořádání prostoru města v oblasti křižovatky I/24 a 1034 na severním okraji města oddělující obytnou zástavbu a průmyslovou zónu navrhnout architektonicko urbanistické řešení problému znehodnocení parteru stávajícím způsobem sběru separovaného a na sídlištích i komunálního odpadu b) Správní území města Třeboň je důležitým uzlem a křižovatkou tras v širších souvislostech dopravní struktury východního segmentu Jihočeského kraje. V rámci dalších kroků při zpracování nového územního plánu města je třeba se zabývat především řešením následujících okruhů dopravní problematiky a úprav komunikačního systému města: nový územní plán považuje trasy páteřních průjezdních úseků silnic I/24 a I/34, prakticky v celém průběhu řešeným územím, včetně středového peážního úseku obou silnic, za územně stabilizované, pro návrhové období je třeba, ve smyslu materiálu ŘSD ČR z Kategorizace silniční a dálniční sítě do roku 2030, počítat s postupnou úpravou trasy silnice I/24 pro vedení návrhové kategorie S 9,5/80 a trasy silnice I/34 pro vedení návrhové kategorie S 11,5/80, kromě středového peážního úseku, který byl v minulosti založen v návrhové kategorii S 22,5/100, v souladu s dříve schválenými změnami územního plánu je třeba na průjezdním úseku silnice I/34 respektovat návrh nové křižovatky situované před vjezdem do zastavěného území města od Českých Budějovic, která je určena ke zlepšení distribuce komunikačních vazeb do rozvojových ploch především v severozápadním kvadrantu města, extravilánové trasy silnic II/154 a II/155 je třeba považovat územně za stabilizované, pro návrhové období, ve smyslu materiálu ŘSD ČR z Kategorizace silniční a dálniční sítě do roku 2030, je třeba počítat s jejich postupnou úpravou pro vedení návrhové kategorie S 7,5/70. Problémy vyvolané průjezdem těžké dopravy městem je třeba řešit návrhem východní obchvatové trasy silnice II/154. V souvislosti s případným návrhem připojení východní obchvatové trasy silnice II/154 do stávající křižovatky typu trubky na připojení jižního úseku Jiráskovy ulice je třeba počítat s přestavbou křižovatky do tvaru úplné čtyřramenné křižovatky umožňující propojení do všech směrů, 34

35 trasy silnic III. třídy je třeba považovat za dlouhodobě stabilizované, jejich jisté úpravy je možné očekávat pouze v návaznosti na případnou přestavbu páteřních silničních tras, v rámci běžné silniční údržby budou trasy postupně upravovány pro vedení návrhové kategorie S 7,5/60, případně S 6,5/50, připravovaný nový územní plán města předloží návrh uspořádání základního komunikačního skeletu města a zajištění jeho vazeb na silniční skelet širšího území, připravovaný územní plán města vytipuje oblasti vhodné k výraznějšímu uplatnění prvků dopravního zklidnění, v návaznosti na zpracované studijní práce podrobně se zabývající problematikou dopravy v klidu na území města Třeboň budou poznatky a závěry práce promítnuty do nového územního plánu města. c) Podmínky využití nových rozvojových ploch z hlediska technického vybavení spočívají zejména v kapacitních možnostech a rezervách ve stávajících sítích a v posouzení ekonomické efektivnosti případných podmiňujících investic, které by byly urbanisticko architektonickým návrhem vyvolány. V zásadě platí, že všechna média pro zásobování jsou v území různou měrou k dispozici. V rámci návrhu rozvoje budou provedeny bilance jednotlivých médií pro pokrytí potřeb navrhovaného druhu zástavby. Na základě vyhodnocení kapacitních rezerv stávajících sítí a zařízení budou navrženy další nové sítě a zařízení. Problematickými, omezujícími nebo limitujícími podmínkami mohou být v území následující skutečnosti : zásobování vodou konečná kapacita vodních zdrojů resp. úpravny vody Chlum, nedostatečný objem akumulace stávajících vodojemů kanalizace kapacitní možnosti stávající kanalizační sítě, čerpacích stanic a výtlaků - ve spolupráci s městem a provozovatelem bude nutno vždy vyhodnotit přípustný limitní přírůstek odpadních vod z řešeného území a navrhnout příslušná opatření. zásobování teplem - kapacitní rezervy tepelného výkonu v centralizovaných zdrojích a horkovodech, které by bylo možno využít pro zásobování nových rozvojových ploch zásobování plynem limitující faktory se nepředpokládají, přednostně bude využívána síť STL plynovodů zásobování elektrickou energií omezené rezervy ve výkonu stávající kabelové i nadzemní sítě 22 kv a TS 22/0,4 kv ve spolupráci s E.ON a.s. návrh řešení zajištění požadovaného příkonu telekomunikace rezervy ve stávajících kabelových sítích a rozvaděčích. d) Možnosti rozvoje správního území z hlediska technického vybavení lze hledat ve třech úrovních v investičních programech a akcích vlastních, iniciovaných přímo městem Třeboní, v akcích jiných investorů a v programech regionálního významu, realizovaných prostřednictvím kraje. Tyto možnosti jsou charakterizovány následujícími systematickými činnostmi v působnosti města : koordinovat časově i prostorově rekonstrukce a výstavbu tras vodovodních, plynovodních, kanalizačních a kabelových sítí specifikovat vlastní záměry a potřeby města v profesích technického vybavení správního území ve vazbě na současný i výhledový stav, v souvislosti s ostatními obory předpokládaného rozvoje a systematicky je prosazovat a koordinovat v městských i krajských programech, v investičních programech správců sítí a dodavatelů energií vyhodnotit připravovaný a předpokládaný rozvoj technické infrastruktury ve správním území města, vycházející ze souhrnného přehledu akcí, záměrů a potřeb, s důrazem na koordinaci a optimalizaci ve prospěch města Třeboně e) požadavky na řešení veřejné infrastruktury e.1) Širší dopravní vztahy a dopravní infrastruktura a) Město Třeboň leží asi dvacet kilometrů východně od krajského města České Budějovice v centru ploché pánve chráněné krajinné oblasti. Komunikační systém širšího spádového území se vyvíjel na postupně rostlém radiálním komunikačním skeletu směřujícím do Třeboně jako přirozeného historického regionálního 35

36 centra. Rozsáhlé vodní plochy, těleso železnice založené v devatenáctém a především pak stavba masivního silničního průtahu budovaná v osmdesátých letech minulého století přeťaly komunikační radiály a svými dopady představují jistá omezení s výraznými barierovými účinky. V širším spádovém území města jsou situována důležitá sídelní centra regionálního významu se silným hospodářským zázemím, v širším území je řada významných atraktivit z hlediska rekreace a turistiky. b) Řešené správní území města Třeboň leží na křižovatce tras mezinárodních silničních koridorů E49 a E551 procházejících republikou zhruba ve směru západ-východ. Mezinárodní automobilová doprava je vedena v obou páteřních trasách silnic I/24 a I/34. Železniční doprava je vedena ve stopě celostátní železniční tratě č. 226 Veselí nad Lužnicí České Velenice Gmünd NÖ, která zprostředkuje propojení mezi koridorovou tratí č. 220 (Praha) Benešov Tábor - České Budějovice a hraničním přechodem České Velenice Gmünd NÖ s další vazbou železniční dopravu ve směru na Vídeň. c) Páteřními komunikačními osami širšího území jsou bezesporu obě trasy silnic I/24 a I/34, na které pak dále navazují silnice II. a III. tříd a další navazující soustava místních a účelových komunikací zprostředkující propojení jednotlivých sektorů města, celého správního území a komunikační obsluhu území. d) Letecká doprava je lázeňským statutem ve správním území města vyloučena a tak nejbližší zařízení pro leteckou dopravu jsou k dispozici v Českých Budějovicích či na sportovním letišti v Hosíně. e) Vodní doprava je v řešeném území zastoupena okrajově rekreačními vyhlídkovými plavbami po rybníku Svět, které jsou v současnosti provozovány společností Brisamm, s.r.o., z Českých Budějovic. Ostatní dopravní obory nejsou v řešeném území zastoupeny a ani nejsou předpoklady pro jejich zapojení. e.1.1 Silniční automobilová doprava a) Silniční automobilová doprava je hlavním dopravním oborem, kterým jsou v řešeném správním území města realizovány rozhodující objemy přepravních vztahů. Silniční automobilová doprava je realizována prostřednictvím silniční sítě a navazující struktury místních a účelových komunikací. b) Silnice I/24 představuje páteřní komunikační osu řešeného území vedenou ve směru sever-jih od budoucí dálniční křižovatky na D3 situované jižně od Veselí nad Lužnicí přes Lomnici nad Lužnicí do Třeboně a dále pak přes Suchdol k hraničnímu přechodu Halámky Neunagelberg. Silnice I/24 prakticky v celém průběhu řešeným územím je vedena v dopravním koridoru se železniční tratí č. 226 Veselí nad Lužnicí České Velenice Gmünd. c) Silnice I/24 vstupuje do správního území za úrovňovým přejezdem železniční tratě č.226 u zastávky Lužnice. V dlouhých přímých úsecích dříve rekonstruované trasy je vedena na jih, do zastavěného území města vstupuje Pražskou ulicí. V prostoru křižovatky s Nádražní ulicí se trasa lomí jihovýchodním směrem do Jiráskovy ulice a směřuje k připojení na peážní úsek se silnici I/34. Do křižovatka typu trubky je od jihu zapojeno prodloužení MK Jiráskova ulice vedoucí kolem plochy Autobusového nádraží. d) Trasa průjezdního úseku I/24 pokračuje v peážním čtyřpruhovém směrově děleném úseku se silnicí I/34 ke křižovatce Na Kopečku, ve které se odpojuje a po severovýchodním obvodu zástavby pokračuje směrem na Majdalenu a ke státní hranici. e) Trasu silnice I/24 je možno prakticky v celém průběhu řešeným územím, včetně peážního úseku s průjezdním úsekem silnice I/34, považovat územně za stabilizovanou. Pro návrhové období je třeba, ve smyslu materiálu ŘSD ČR z Kategorizace silniční a dálniční sítě do roku 2030, v celém průběhu řešeným územím počítat s postupnou úpravou trasy pro vedení návrhové kategorie S 9,5/80, kromě peážního úseku s průjezdním úsekem silnice I/34, kde již v minulosti byla založena návrhová kategorie S 22,5/100. Pouze v souvislosti s případným návrhem východní obchvatové trasy silnice II/154 je třeba počítat s přestavbou křižovatky typu trubky na připojení Jiráskovy ulice do tvaru čtyřramenné úplné křižovatky. f) Silnice I/34 představuje páteřní komunikační osu řešeného území vedenou ve směru západ-východ od budoucí dálniční křižovatky na D3 situované východně od Českých Budějovic, přes Lišov do Třeboně a dále pak přes Stráž nad Nežárkou do Jindřichova Hradce. Trasu silnice I/34 je možno prakticky v celém průběhu řešeným územím, včetně peážního úseku s průjezdním úsekem silnice I/24, považovat územně za stabilizovanou. g) Pro návrhové období je třeba, ve smyslu materiálu ŘSD ČR z Kategorizace silniční a dálniční sítě do roku 2030, v celém průběhu řešeným územím počítat s postupnou úpravou trasy pro vedení návrhové kategorie S 11,5/80, opět kromě peážního úseku s průjezdním úsekem silnice I/24, kde byla založena kategorie S 22,5/100. V souladu s dříve schváleným změnami územního plánu města je třeba respektovat návrh nové křižovatky situované před vjezdem do zastavěného území města od Českých Budějovic. Tato 36

37 křižovatka přispěje ke zlepšení distribuce komunikačních vazeb do rozvojových ploch v v severozápadním kvadrantu města. h) Silnice II/154 je v širších územních vazbách vedena z Třeboně přes Opatovický Mlýn a Brannou směrem na jih do Nových Hradů a dále až do Kaplice. V současné době trasa silnice II/154 začíná u malé okružní křižovatky na s průjezdním úsekem silnice I/34 a dále pokračuje zastavěným územím města ulicemi Táboritskou, Svobody a Budovcovou až ke komunikaci vedoucí po koruně hráze rybníka Svět. Před Novohradskou branou trasa klesá do úrovně pod hrází a dále Novohradskou ulicí pokračuje na jih. V relativně solidních parametrech trasa pokračuje do Branné, za vjezdem do obce se trasa ostře lomí do prostoru návsi a dále pokračuje na jih. i) Silnice II/155 se odpojuje od trasy průjezdního úseku silnice I/154 v Novohradské ulici a prochází ulicí Sádeckou kolem areálu sádek. Trasa v širších vazbách zajišťuje regionální vazby města ve směru na jihozápad do Borovan. j) Trasy obou silnic II/154 a II/155 je třeba považovat územně za stabilizované, pro návrhové období je třeba, ve smyslu materiálu ŘSD ČR z Kategorizace silniční a dálniční sítě do roku 2030, v celém průběhu řešeným územím počítat s postupnou úpravou trasy pro vedení návrhové kategorie S 7,5/70. Zásadním problémem obou silničních tras jsou poměrně vysoké objemy těžké nákladové dopravy, které pak vstupují do města od jihu. Těžká průjezdná doprava se dostává do těsného kontaktu s historickým jádrem a centrální zónou města a svými dopady negativně ovlivňuje životní prostředí města. Tyto problémy v předchozí územně plánovací dokumentaci města vždy řešila obchvatová trasa silnice II/154 vedená po východním obvodu historického jádra. Možnosti vedení východní obchvatové trasy byly v minulosti sledovány v řadě studijních prací, naposledy v práci firmy Mott MacDonald Praha, s.r.o., z roku k) Výše popsané trasy průjezdních úseků silnic I/24, I/34, II/154 a II/155 vytvářejí nosný komunikační skelet nejen města samotného, ale celého řešeného správního území. Na tyto páteřní silniční trasy jsou připojeny další silnice III. tříd, které zajišťují komunikační vazby na jednotlivé sektory města a místní části. l) Od trasy silnice I/24 severně od města, v prostoru křižovatky k hrázi Rožmberka, se opačným směrem odpojuje silnice III/15511, která připojuje místní část Přeseka a dále vede na jih do prostoru návsi Břilice, kde je připojena na průjezdní úsek silnice III/ m) Od průjezdního úseku silnice III/15511 se v prostoru návsi místní části Přeseka odpojuje trasa silnice III/15511a, která pokračuje směrem na západ na Dunajovice. n) Silnice III/15512 vytváří komunikační propojení vedené od malé okružní křižovatky na průjezdním úseku silnice I/34 Táboritskou ulicí směrem na sever, do místní části Břilice a dále pak na severozápad od města do Dunajovice. o) Od průjezdního úseku silnice I/34 se v prostoru místní části Stará Hlína odpojuje silnice III/1536, která je vedena směrem na východ přes Vitmanov a Leštinu do Stříbřece. p) Výše popsané trasy silnic III. třídy, i přes místy skromné trasové parametry, je třeba považovat dlouhodobě za stabilizované. Jisté úpravy na trasách silnic III. třídy je možné předpokládat pouze v návaznosti na případnou přestavbu páteřních komunikačních tras, jinak pro návrhové období je možné počítat pouze s pracemi v rámci běžné silniční údržby. Na všech trasách silnic III. třídy je třeba v dlouhodobém horizontu počítat s jejich postupnou úpravou pro vedení návrhové kategorie S 7,5/60, případně S 6,5/50. e.1.2 Železniční doprava a) S rozvojem průmyslové a zemědělské výroby se v sedmdesátých letech 19. století do širšího území jako nový prvek systému dopravní obsluhy dostává železniční doprava. Provoz na železniční trati č.220 nejprve v úseku Čerčany Tábor - Veselí nad Lužnicí byl zahájen v roce 1871, následně 3. září 1871 byl zahájen provoz na železniční trati č.226 Veselí nad Lužnicí České Velenice Gmünd NÖ, která prochází městem, od té doby trať a drážní zařízení dobře slouží potřebám území. Traťový úsek Veselí nad Lužnicí - České Budějovice byl uveden do provozu až později v roce Už stavba tratě a následně pak vstup železniční dopravy do území představuje významný prvek, který přináší nové impulsy pro rozvoj ekonomiky a místního hospodářství. Železnice otevřela také nové možnosti a cesty a umožnila nové kontakty pro širokou veřejnost. b) Řešeným správním územím města v současné době prochází železniční trať č. 226 Veselí nad Lužnicí České Velenice Gmünd NÖ, která ve smyslu 3 zákona č. 266/94 Sb. a v souladu s usnesením vlády ČR č.766 ze dne byla vyčleněna do kategorie dráhy celostátní. Železniční trať č. 226 je jednokolejná, provoz zatím není elektrizován, pouze s motorovým provozem. Trať je třeba územně 37

38 považovat za dlouhodobě stabilizovanou, s předpokladem budoucí elektrizace a menších modernizačních úprav, která však nepřesáhnou hranice stávajících drážních pozemků. c) Pro potřeby osobní železniční dopravy se na trati č.226 uplatňují zastávky Třeboň a Třeboň - lázně. e.1.3 Pěší a cyklistická doprava a) Město a okolí Třeboně je významné nejen svými historickými a kulturními atraktivitami, ale je rovněž místem velice významných krajinných a přírodních hodnot. Město je v podstatě východiskem a těžištěm pro celou Chráněnou krajinnou oblast Třeboňska, která nabízí řadu neopakovatelných přírodních scenérií v každém ročním období. Celé město a navazující správní území je doslova protkáno hustou sítí pěších i cyklistických turisticky značených i neznačených tras. Tyto turistické pěší a cyklistické trasy jsou dle dostupných podkladů uvedeny v příslušných grafických přílohách a je možné je považovat za dlouhodobě stabilizované. b) Druhou významnou oblastí pro využití pěší a cyklistické dopravy jsou běžné denní vazby ve vztazích mezi bydlištěm a pracovištěm, školou či případně dalšími složkami městské vybavenosti, samozřejmě také cesty pro krátkodobou rekreaci. Rovinatý charakter území a kromě hlavních průjezdních tras silnic I/24 a I/34 i nižší intenzity silničního provozu představují vcelku ideální podmínky pro větší uplatnění cyklistické dopravy při uspokojování běžných denních přepravních potřeb obyvatel města. Problematikou cyklistické dopravy ve městě a jeho širším okolí se zabývala řada studijních prací a jejich výstupy budou zohledněny při návrhu nového územního plánu města. e.2) Technická infrastruktura e.2.1 Zásobování vodou a) Město je zásobováno vodou z veřejného vodovodu přivaděčem DN 350 z úpravny vody v Chlumu u Třeboně. Kapacita zdrojů pitné vody v Chlumu je v současnosti cca 120 l/s. Akumulace v Třeboni je zajištěna podzemním vodojemem 2 x 1000 m3 Na Kopečku. Voda je do spotřebiště dopravována přes čerpací stanici. Provozní tlak je 0,65 MPa, min. 0,30 až 0,35 MPa. Součástí sítě je dále věžový vodojem 300 m3 Na Kopečku s min. hladinou 460 m n.m., který je plněn výtlakem z čerpací stanice a následně napájí řadem DN 150 objekty centra, okrajové části Na Kopečku a sv. Petra a Pavla, což je území samostatného tlakového pásma. Hlavní přivaděč DN výtlak z čerpací stanice Na Kopečku, vedený Dukelskou ulicí, je hlavním napaječem spotřebiště. Výhledově by měl sloužit jako výtlak do plánovaného vyrovnávacího vodojemu 2 x 2000 m3, s hladinami 494,0 až 498,0 m n.m., za městem na Dunajovické hoře. Záložní zdroj vody pro město tvoří úpravna vody "Na sadech" s vlastními jímacími studnami o kapacitě 8 až 10 l/s. Někteří velkoodběratelé, napojení na veřejný vodovod, mají i vlastní zdroje pitné nebo užitkové vody, které využívají převážně k technologickým účelům. e.2.2 Kanalizace a) Město je odkanalizováno jednotnou stokovou sítí. Vzhledem k plochému terénu v řešeném území je větevná síť vybavena čerpacími stanicemi, které umožňují odpadní vody přečerpávat do městské mechanickobiologické čistírny odpadních vod na severním okraji města u rybníka Rožmberk. Před čerpacími stanicemi jsou osazeny na přívodních stokách odlehčovací komory. Původní zástavba a část historického centra je odvodňována kmenovou stokou "A", zaústěnou do čerpací stanice umístěné v prostoru jatek (ČS-A). Výtlakem DN 500 jsou pak odpadní vody vedeny podél železnice na severní okraj města do ČOV. Stoková síť byla v sedmdesátých letech doplněna sběračem "B", který odvodnil část historického centra a městský pivovar. Zaústěn je do čerpací stanice za železniční tratí (cca 300 m od původní přečerpací stanice) na východním okraji města ( ČS - B). Sídla Přeseka, Stará a Nová Hlína nejsou dosud vybavena splaškovou kanalizační sítí. e.2.3 Zásobování plynem a teplem a) Město je zásobováno zemním plynem z vysokotlakého plynovodu Obrataň - České Budějovice, z něhož je vedena VTL přípojka DN 150, ukončená na severním okraji Břilic VTL/STL regulační stanicí (2,0 / 0,08Mpa) o výkonu m3/h. Rozvod zemního plynu je provozován středotlakou sítí do 0,1 MPa a v historické části původní zástavby částečně sítí nízkotlakou do 0,005 Mpa, prostřednictvím STL/NTL regulační stanice o výkonu m3/h, umístěné v sousedství městského pivovaru. Stávající plynovodní síť byla budována podle Generelu zásobování města plynem z roku 1978 (STP Praha). Středotlaký plynovod z VTL-RS je 38

39 veden jihozápadním a severovýchodním směrem k velkoodběratelům centralizovaných tepelných zdrojů průmyslových závodů a sídelních částí s bytovou zástavbou. Centralizované tepelné zdroje byly již většinou rekonstruovány z pevných a kapalných paliv na zemní plyn. Převážná část hlavních středotlakých rozvodů je provedena z profilů DN 300 a DN 150, u nízkotlakých rozvodů DN 80 až 100. Plynofikována nejsou dosud sídla Branná, Stará a Nová Hlína. b) Tepelná energie je na řešeném území získávána z větší části využitím plynu, dále pak pevných a kapalných paliv a elektrické energie. Převážná část rozptýlené bytové výstavby a část občanské vybavenosti využívá ve svých lokálních topidlech plyn a pevná paliva, zanedbatelná část el. energii. Centralizované zdroje byly především budovány pro zásobení průmyslových objektů, objektů veřejné vybavenosti a bytových objektů komplexní bytové výstavby. Výkonově největší centralizované zdroje provozují objekty lázní, městský pivovar a textilní podnik OTAVAN. e.2.4 Zásobování elektrickou energií a) Řešené území města Třeboně a okolních sídel je zásobováno elektrickou energií napájecí a distribuční soustavou VN 22 kv prostřednictvím nadzemních i kabelových vedení, ukončených přípojkami k odběratelským a distribučním trafostanicím 22/0,4 kv. Systém je součástí elektrizační soustavy jižních Čech a je provozován společností E.ON. Hlavním napájecím bodem je rozvodna 110/22 kv Lipnice, která napájí dvojitou linku nadzemního vedení 22 kv "Lázně" - pro západní část města a "Třeboň" - pro východní část. Obě linky jsou propojeny kabelovými trasami přes transformovny v centrální části města. Napájecí vedení má dosud jistou rezervu v kapacitě přenosu s tím, že tato rezerva je k dispozici pro celou napájenou oblast. Sekunderní síť NN 0,4 kv kabelová i nadzemní zhruba odpovídá kapacitně současnému odběru - další zvyšování zátěže vyvolá požadavky na rekonstrukci a doplnění sítě. f) požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území a) Území města a jeho částí se bude rozvíjet plynule jako jeden urbanizovaný celek, aniž by vznikaly nové samoty nebo nová ohniska osídlení ve volné krajině. Stávající samoty budou rozvíjeny pouze v rozsahu zastavěného území ve stavu k ; b) Zastavitelná území budou vždy plynule navazovat na zastavěná území se společnou hranicí tvořící vždy delší linii polygonu; c) Zastavitelné území v prostoru mezi k.ú. Třeboň a k.ú. Břilice je prioritním rozvojovým územím a po jeho zastavění dojde k prostorovému spojení obou sídel; d) Podmínkou zastavitelnosti území bude reálná možnost jeho napojení na síť veřejné dopravní a technické infrastruktury obce (místní komunikace, veřejný vodovod, veřejná kanalizace s napojením na ČOV, elektrizační soustava, plynárenská soustava pokud to podmínky umožní); e) bude regulován tlak na novou výstavbu rodinných domů a zejména objektů přechodného bydlení (individuálního i hromadného) jak v těsném sousedství historického jádra města Třeboň, tak i v doposud zachovaném přírodním prostředí a ve volné krajině (v celém správním území města); d) bude eliminován negativní dopad zátěže území turismem; e) rekreační bydlení a komerční (nebytové) funkce nebudou vytlačovat doposud dominantní funkci bydlení z centra města; f) urychlí se odklon průtahu městem a dopravu z hráze rybníka Svět ze silnic II/154 a II/155 od Domanína a Branné; g) nebude opuštěna kultivace záplavových luk ve výtopě Rožmberka; h) nedojde k další expanzi plošné nebo liniové zástavby do volného a otevřeného prostoru záplavových luk; i) modernizace železniční tratě směrovými a výškovými úpravami nezmění krajinný ráz; j) nerozšíří se těžba rašeliny pro nelázeňské účely; k) neotevřou se ložiska štěrkopísků v severozápadní části řešeného území. g) požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace a) Koncept a návrh územního plánu Třeboně prověří a v případě prokazatelné potřeby převezme veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace, plynoucí z dosud platné ÚPD, a to v rozsahu specifikovaných obecně závazných vyhlášek města Třeboň. 39