1. MZDY Úprava nezabavitelných částek pro provádění srážek ze mzdy Plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením

Transkript

1 1. MZDY Ing. Helena Plavecká, hlavní metodik modulu Mzdy, 1.1. Úprava nezabavitelných částek pro provádění srážek ze mzdy Podle NV 595/2006 Sb. se při výpočtu nezabavitelných částek použije částka ŽM jednotlivce podle zákona 110/2006 Sb. a částka normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu (ta se stanoví pro byt užívaný na základě nájemní smlouvy pro obec od do obyvatel. Částka životního minima se pro rok 2009 nemění, tzn., že zůstává ve výši 3126 Kč. Částka normativních nákladů na bydlení se pro rok 2009 zvyšuje NV č. 449/2008 Sb. na 3804 Kč (dosud 3155 Kč). Součet těchto částek činí 6930 Kč. Zvýšení nezabavitelných částek: Základní částka, která nesmí být sražena povinnému je součet základní částky na osobu povinného 4620 Kč (2/3 z ( =6930)). základní částky na osoby, kterým je povinen poskytovat obživu 1155 Kč (4620/4) Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení, činí součet částky ŽM a normativních nákladů na bydlení, tj = 6930 Kč. Jedna třetina z této částky činí 2310 Kč Vlastní výpočet srážky ze mzdy: Od čisté mzdy se odečte základní částka, která nesmí být sražena povinnému. To, co zbude se porovná s částkou 6930 Kč. Vše, co přesahuje částku 6930 Kč, se srazí bez omezení a použije se na úhradu přednostních pohledávek. Pokud nejsou přednostní pohledávky, použije se tato částka na úhradu nepřednostních pohledávek, a to podle pořadí došlých. Pokud je částka rovna nebo nižší než 6930 Kč, zaokrouhlíme ji na částku dělitelnou třemi směrem dolu ( max Kč). Jestliže se jedná o přednostní pohledávku, lze na její uspokojení použít až dvě třetiny a vše, co je nad 6930 Kč. Jestliže se jedná o nepřednostní pohledávku, může se na ní srazit jedna třetina a vše, co je nad 6930 Kč. Vzhledem k tomu, že tyto sazby budou platit od , je vhodné je použít již při výpočtu srážek ze mzdy z prosincové výplaty roku 2008, tj. při výplatním termínu v lednu Plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením Pro účely naplnění povinného podílu osob se zdravotním postižením za rok 2008 se použije průměrný výdělek za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, za který se povinnost plnit povinný podíl zjišťuje. Ve Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 435/2008 Sb. ze dne 4. prosince 2008 o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2008 pro účely zákona o zaměstnanosti byla zveřejněna průměrná mzda za I. až III. čtvrtletí 2008 ve výši Kč. Tato částka se použije na výpočet osob se ZP, které zaměstnavatel naplnil odběrem výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, zaměstnávajících více než 50% zaměstnanců, kteří jsou osobami se ZP (7 x = Kč) odvodu do státního rozpočtu (2,5 x = Kč) Termín odevzdání Oznámení a úhrady: POZOR! dle sdělení ÚP se do odpracované doby nezapočítávají hodiny během pracovních dní neschopnosti do 3 KD, kdy nebyla poskytována nemocenská tj. do Pokud chcete hodiny odstranit, musíte přepočítat každého pracovníka ručně. Pro rok 2009 už máme tuto dobu evidovanou pro Oznámení za rok Úprava náhrady za ztrátu na výdělku Dle NV č. 447/2008 Sb. ze dne 16. prosince 2008 o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při - 1 -

2 invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady) 1 Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen "náhrada za ztrátu na výdělku") a náhrada nákladů na výživu pozůstalých příslušející zaměstnancům nebo pozůstalým podle zákoníku práce, popřípadě podle dřívějších právních předpisů 1), se upravuje tak, že průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku, popřípadě zvýšený podle pracovněprávních předpisů 2), a pro výpočet náhrady nákladů na výživu pozůstalých, popřípadě zvýšený podle pracovněprávních předpisů, se zvyšuje o 4,4 %. 2 (1) Vznikl-li nárok na náhradu za ztrátu na výdělku a na náhradu nákladů na výživu pozůstalých po 31. prosinci 2008, průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku a náhrady nákladů na výživu pozůstalých se podle 1 nezvyšuje. (2)Úprava podle 1 se provede bez žádosti zaměstnance nebo pozůstalých; na žádost zaměstnance se provede v případech, kdy mu náhrada za ztrátu na výdělku nepříslušela pouze v důsledku zvýšení invalidního nebo částečného invalidního důchodu podle právních předpisů o sociálním zabezpečení, nebo zvýšení plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu podle právních předpisů o důchodovém pojištění. (3) Úprava podle 1 se provede na žádost zaměstnance i v případech, kdy mu náhrada za ztrátu na výdělku nepříslušela, protože to neumožňovalo ustanovení 195 odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, účinné před 1. červnem Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě 3) (dále jen "náhrada") a náhrada nákladů na výživu pozůstalých se upravuje tak, že průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady, popřípadě zvýšený podle dřívějších právních předpisů 4), a pro výpočet náhrady nákladů na výživu pozůstalých, popřípadě zvýšený podle občanskoprávních předpisů, se zvyšuje o 4,4 %. Úprava náhrady podle věty první se neprovede, vznikl-li nárok na náhradu a na náhradu nákladů na výživu pozůstalých po 31. prosinci Pro náhradu za ztrátu na výdělku i po její úpravě provedené podle 1 a pro náhradu i po její úpravě provedené podle 3 platí čl. V zákona č. 160/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., a některé další zákony. 5 Náhrada za ztrátu na výdělku, náhrada a náhrada nákladů na výživu pozůstalých, upravené podle tohoto nařízení, přísluší od 1. ledna Cestovní náhrady Vyhláška č.451/2008 Sb. ze dne 17. prosince 2008, kterou se pro účely poskytování cestovních náhrad mění sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravné a stanoví průměrná cena pohonných hmot Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 189 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce: 1 Sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel Sazba základní náhrady za 1 km jízdy podle 157 odst. 4 zákoníku práce činí nejméně u a) jednostopých vozidel a tříkolek 1,10 Kč, b) osobních silničních motorových vozidel 3,90 Kč. 2 Stravné Za každý kalendářní den pracovní cesty poskytne zaměstnavatel zaměstnanci stravné podle 163 odst. 1 zákoníku práce nejméně ve výši a) 60 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin, b) 92 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin, c) 144 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin. 3 Stravné pro státní zaměstnance Za každý kalendářní den pracovní cesty poskytne zaměstnavatel zaměstnanci stravné podle 176 odst. 1 zákoníku práce ve výši a) 60 Kč až 72 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin, b) 92 Kč až 110 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin, c) 144 Kč až 172 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin. 4 Průměrná cena pohonných hmot Výše průměrné ceny za 1 litr pohonné hmoty podle 158 odst. 3 věty třetí zákoníku práce činí a) 26,30 Kč u benzinu automobilového 91 oktanů, b) 26,80 Kč u benzinu automobilového 95 oktanů, c) 29,00 Kč u benzinu automobilového 98 oktanů, d) 28,50 Kč u motorové nafty. Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna Vyhláška č. 417/2008 Sb. mění sazby zahraničního stravného pro rok Většina nejnavštěvovanějších států zůstává beze změn, jen pro Slovensko, které přešlo na euro, byla vyhlášena sazba 30 EUR. Z ostatních změn je třeba si dát pozor na některé mimoevropské státy, kde se přechází z amerického dolaru na eura. Tahák

3 Položka Průměrná mzda Odběr výrobků Odvod OZP , ,5 Životní minimum Nezabavitelná částka , ,67 Na vyživovanou osobu povinného ,83 964,17 Limit UP Limit UP Nem. Náhr. Redukční hranice ,55 Redukční hranice ,15 Redukční kranice ,30 % náhrady nemoci do 3 0 % náhrady nemoci nad 3 60 % náhrady karanténydo 3 25 SP VZP Max Průměrný počet dnů v měsíci 21,75 21,83 21,75 Průměrný počet hodin v měsíci , Průměrný počet týdnů v měsíci 4,348 4,348 4,348 Limit pro penzijní a životní pojištění Minimální mzda Daň zálohová tabulka Daň srážková POJISTNÉ 2.1. Odvod pojistného u některých skupin zaměstanaců od Vzhledem k tomu, že od dochází ke změnám v okruhu nemocensky pojištěných osob, v následující tabulce najdete porovnání odvodu pojistného na SZ a VZP u některých kategorií zaměstnanců: Typ zaměstnance Společníci a jednatelé s.r.o. a komanditisté k.s., jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro společnost práci, za kterou jsou touto společností odměňování SZ VZP SZ VZP Typ PPV Typ činn. Pojištěnec je plátcem pojistného, pokud je jeho příjem 400 Kč nebo vyšší Pojištěnec je plátcem pojistného, pokud mu plynou příjmy ze závislé činnosti Nemocensky pojištěni nejsou, důchodově při příjmu 5900 Kč nebo vyšším Pojištěnec je plátcem pojistného, pokud mu plynou příjmy ze závislé činnosti R, S - 3 -

4 Typ zaměstnance Členové družstva v družstvech, kde podmínkou členství je jejich pracovní vztah k družstvu, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni Členové družstva, kteří vykonávají činnost v orgánech družstva mimo pracovněprávní vztah za odměnu, jejíž výše je předem určena, pokud výkon této činnosti není považován podle stanov za výkon práce pro družstvo Členové družstva, kteří vykonávají činnost v orgánech družstva mimo pracovněprávní vztah za odměnu, jejíž výše NENÍ předem určena. Členové statutárních orgánů (představenstvo a dozorčí rada v a. s., dozorčí rada v s. r. o., pokud byla zřízena, představenstvo a kontrolní komise v družstvu, společenství vlastníků bytových jednotek apod.) Zaměstnanci pracující na dohodu o pracovní činnosti Pojištěnec je plátcem pojistného, pokud je jeho příjem 400 Kč nebo vyšší Pojištěnec je plátcem pojistného při jakémkoliv příjmu Nejsou účastni Nejsou účastni Pojištěnec je plátcem pojistného, pokud je jeho příjem 400 Kč nebo vyšší Pojištěnec je plátcem pojistného, pokud mu plynou příjmy ze závislé činnosti s výjimkou člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován a nedosáhl započitatelného příjmu Pojištěnec je plátcem pojistného, pokud mu plynou příjmy ze závislé činnosti Pojištěnec je plátcem pojistného, pokud mu plynou příjmy ze závislé činnosti Pojištěnec je plátcem pojistného, pokud mu plynou příjmy ze závislé činnosti Pojištěnec je plátcem pojistného, pokud mu plynou příjmy ze závislé činnosti s výjimkou osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, která v kalendářním měsíci nedosáhla započitatelného příjmu Pojištěnec je plátcem pojistného, pokud je jeho příjem 2000 Kč nebo vyšší (jinak zaměstnání malého rozsahu) Nemocensky pojištěni nejsou, důchodově při příjmu 5900 Kč nebo vyšším Nejsou účastni Nejsou účastni Pojištěnec je plátcem pojistného, pokud je jeho příjem 2000 Kč nebo vyšší, jinak jde o zaměstnání malého rozsahu Pojištěnec je plátcem pojistného, pokud mu plynou příjmy ze závislé činnosti s výjimkou člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován a nedosáhl započitatelného příjmu. Pojištěnec je plátcem pojistného, pokud mu plynou příjmy ze závislé činnosti Pojištěnec je plátcem pojistného, pokud mu plynou příjmy ze závislé činnosti Pojištěnec je plátcem pojistného, pokud mu plynou příjmy ze závislé činnosti Pojištěnec je plátcem pojistného, pokud mu plynou příjmy ze závislé činnosti s výjimkou osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, která v kalendářním měsíci nedosáhla započitatelného příjmu Sjednaný příjem = 2000 nebo je vyšší 822 Sjednaný příjem je menší než (sjednaný příjem = 2000 a více) 621 (dopočítává do minimálního základu pro odvod) (Sjednaný příjem je menší než 2000) O P A..J Zaměstnanci pracující v krátkodobém zaměstnání do 8 kalendářních dnů ( v roce 2009 do 15 kalendářních dnů) Nejsou účastni Pojištěnec je plátcem pojistného, pokud mu plynou příjmy ze závislé činnosti Nejsou účastni, pokud od ukončení předchozího PPV uplynulo nejméně 6 měsíců Pojištěnec je plátcem pojistného, pokud mu plynou příjmy ze závislé činnosti

5 Typ zaměstnance Jsou účastni, pokud sjednaný nebo započitatelný příjem je nejméně 2000 Kč a od předchozího zaměstnání uplynulo méně než 6 při splnění dalších podmínek Zaměstnanci s pracovní Jsou účastni smlouvou na dobu alespoň 15 dnů a sjednaným příjmem = 2000 a výše se stanoveným rozvrhem pracovní doby Pojištěnec je plátcem pojistného, plátcem pojist- Jsou účastni Pojištěnec je pokud mu plynou ného, pokud mu (dopočítává příjmy ze závislé plynou příjmy do minimálního vyměřova- činnosti ze závislé činnostcího základu). Zaměstnanci s pracovní smlouvou na dobu alespoň 15 dnů a sjednaným příjmem méně než 2000 se stanoveným rozvrhem pracovní doby Pojištěnec je plátcem pojistného, pokud je jeho příjem 400 Kč nebo vyšší Jsou účastni, pokud sjednaný příjem je nejméně 2000 Kč Pojištěnec je plátcem pojistného, pokud mu plynou příjmy ze závislé činnosti Pojištěnec je plátcem pojistného, pokud mu plynou příjmy ze závislé činnosti Zaměstnanci s pracovní smlouvou na dobu alespoň 15 dnů a sjednaným příjmem menším než 2000 bez rozvrhu pracovní doby, tzv. zaměstnanci na nepravidelnou výpomoc Pojištěnec je plátcem pojistného, pokud je jeho příjem 400 Kč nebo vyšší podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění podle zvláštních právních předpisů (400) Jsou účastni, pokud v měsíci dosáhl i příjmu ve výši částky, která je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění (2000) Pojištěnec je plátcem pojistného, pokud mu plynou příjmy ze závislé činnosti, který v pracovním poměru vykonává sjednané práce jen občas a nepravidelně podle potřeb zaměstnavatele a který v kalendářním měsíci dosáhl příjmu ve výši částky, která je Pojištěnec je plátcem pojistného, pokud mu plynou příjmy ze závislé činnosti, který v pracovním poměru vykonává sjednané práce jen občas a nepravidelně podle potřeb zaměstnavatele a který v kalendářním měsíci dosáhl příjmu ve výši částky, která je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění podle zvláštních právních předpisů (2000) Změny v platbě pojistného na sociální zabezpečení od , respektive při placení pojistného na sociální zabezpečení poprvé za měsíc leden 2009, které je dle nové právní úpravy splatné od 1. do 20. února Dle platné právní úpravy od končí rozlišení plátců dle počtu zaměstnanců na organizace a malé organizace a zavádí se nový pojem zaměstnavatel. V návaznosti na tuto úpravu a další zákonné úpravy účinné od zavádí Česká správa sociálního zabezpečení místo dosavadního osmimístného variabilního symbolu nový symbol desetimístný. Tento desetimístný variabilní symbol je nutné používat pro všechny platby pojistného na sociální zabezpečení a musí být uveden i na předkládaném Přehledu o výši pojistného a vyplacených dávkách od ledna 2009 (případně na dalších tiskopisech, na nichž je variabilní symbol uváděn). Desetimístný variabilní symbol bude mít zaměstnavatel přidělen po celou dobu registrace, tzn., že se nebude měnit ani v případě změny sídla zaměstnavatele.

6 Další změnou v oblasti výběru pojistného zaměstnavatelů je nové předčíslí účtu pro odvod pojistného. Místo předčíslí 1011 bude nově zavedeno předčíslí Předčíslí 1011 nadále zůstává v platnosti pro odvod důchodového pojištění OSVČ a osob dobrovolně důchodově pojištěných. Změna předčíslí účtu platí pro úhrady Přehledů zaměstnavatelů od ledna 2009, tzn. pro platby, které zaměstnavatel hradí poprvé v únoru 2009 v termínu od 1. do 20., následně pro další kalendářní měsíce, kdy pojistné je dle nové právní úpravy splatné vždy od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Nový desetimístný variabilní symbol i další informace, týkající se oblasti výběru pojistného budou každému zaměstnavateli sděleny dopisem v průběhu ledna Výše uváděné změny jsou vyvolány jednak legislativními změnami a jednak modernizací programového vybavení ČSSZ, kdy ČSSZ postupně přechází z lokálního systému na systém centrální Tiskopis Přehled o výši pojistného a vyplacených dávkách Přehled o výši pojistného a vyplacených dávkách je od ledna 2009 shodný pro všechny zaměstnavatele a bude plátcům k dispozici na i k odebrání v klientských centrech okresních správ sociálního zabezpečení a územních pracovištích PSSZ. Podle 9 odst. 6 zákona 589/92 Sb. o pojistném na SZ je zaměstnavatel povinen ve lhůtě stanovené v odstavci 1 (tj. v období od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce) předložit příslušné OSSZ na předepsaném tiskopisu přehled o výši vyměřovacích základů zaměstnanců, kteří platí nemocenské i důchodové pojištění a zaměstnanců odvádějících jen pojistné na důchodové pojištění ( 5a písm. a) a b), o výši pojistného, které je povinen odvádět, o výši částky, kterou zúčtoval v kalendářním měsíci zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, a o výši rozdílu mezi pojistným a polovinou těchto zúčtovaných náhrad mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti s uvedením čísla účtu, z něhož byla platba pojistného provedena. Je-li částka, kterou odečítá zaměstnavatel z pojistného vyšší než pojistné za příslušný kal. měsíc, požádá zaměstnavatel OSSZ o vrácení rozdílu. Za žádost se přitom považuje podání přehledu. OSSZ je povinna uhradit rozdíl do 14 kal. dnů od obdržení žádosti. Tiskopis Přehled o výši pojistného a vyplacených dávkách najdete na v sekci tiskopisy - nemocenské VYPLNĚNÍ TISKOPISU - PŘEHLED O VÝŠI POJISTNÉHO A VYPLACENÝCH DÁVKÁCH Místně příslušná OSSZ (ÚP PSSZ) - uvádí se OSSZ (ÚP PSSZ), u které je zaměstnavatel registrován. Sekce 1. - Identifikace zaměstnavatele Variabilní symbol jde o evidenční číslo, které bylo zaměstnavateli přiděleno OSSZ (PSSZ) pro jeho řádnou identifikaci a které musí být uvedeno nejen na přehledu, ale i na převodním příkazu. Zaměstnavatel kolonku Kód sazby za kalendářní měsíce roku 2009 nevyplňuje a od kalendářního měsíce leden 2010: Zaměstnavatel, který platí pojistné v základní procentní sazbě podle 7 odst. 1 písm. a) bodu 1. zákona č. 589/1992 Sb., v platném znění (dále jen "zákon") uvede v kolonce Kód sazby číslo 1. Zaměstnavatel, který platí pojistné ve zvýšené procentní sazbě podle 7 odst. 1 písm. a) bodu 2. zákona uvede v kolonce Kód sazby číslo 2. Sekce 2. Pojistné odváděné za zaměstnance a za zaměstnavatele V řádce a) se v kolonce Úhrn vyměřovacích základů uvede úhrn vyměřovacích základů za vykazovaný měsíc všech zaměstnanců zaměstnavatele, kteří podléhají odvodu pojistného na nemocenské a důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; v kolonce Úhrn pojistného se uvede výměra tohoto pojistného, zaokrouhlená na celé koruny nahoru, kterou je zaměstnavatel povinen sám vypočítat. V řádce b) se v kolonce Úhrn vyměřovacích základů uvede úhrn vyměřovacích základů za vykazovaný měsíc těch zaměstnanců zaměstnavatele, kteří podléhají pouze odvodu pojistného na důchodové pojištění (jedná se o zaměstnance definované v 3 odst. 1, písm. b), bod 14 a bod 15 zákona); v kolonce Úhrn pojistného se uvede výměra tohoto pojistného, zaokrouhlená na celé koruny nahoru, kterou je zaměstnavatel povinen sám vypočítat. V řádce náhrady mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti v kolonce Úhrn zúčtovaných náhrad mezd uvede zaměstnavatel za kalendářní měsíce roku 2009 náhradu mzdy, kterou zúčtoval všem svým zaměstnancům a od kalendářního měsíce leden 2010 uvede zaměstnavatel, který se označil kódem 1, náhradu mzdy, kterou zúčtoval jen zaměstnancům se zdravotním postižením; v kolonce 1/2 zúčtovaných náhrad mzdy se uvede polovina této náhrady zaokrouhlená na celé koruny nahoru. Zaměstnavatel, který se označil kódem 2, uvádí náhradu mzdy, kterou zúčtoval všem svým zaměstnancům. V kolonce Rozdíl mezi pojistným a 1/2 zúčtovaných náhrad mzdy se uvede součet výměr pojistného z řádek a) a b) snížený o 1/2 zúčtovaných náhrad mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti. Zúčtovanou náhradou mzdy se rozumí pouze ta část náhrady mzdy, na kterou zaměstnanci vznikl nárok podle zákoníku práce. Nezahrnuje se tedy ta část zúčtované náhrady mzdy, která byla dohodnuta nebo stanovena nad zákonnou výši. Sekce 3. Vyplacené dávky Uvádějí se dávky zúčtované oprávněným příjemcům za vykazovaný měsíc, na které vznikl nárok před Údaje Počet proplacených dnů nebo Počet proplacených případů se vztahují k dávkám, které byly zúčtovány ve vykazovaném měsíci (údaje čerpá zaměstnavatel ze své operativně technické a účetní evidence). V kolonkách Částka vyplacených dávek se uvádí celkové částky vyplacených dávek zaokrouhlené na celé Kč. Sekce 4. Rozdíl mezi pojistným a vyplacenými dávkami Převodní příkaz k úhradě předkládá zaměstnavatel svému peněžnímu ústavu s uvedením přiděleného variabilního symbolu. V případě, že je úhrn vyplace-

7 ných dávek a 1/2 náhrady mzdy vyšší než úhrn pojistného, které je zaměstnavatel povinen odvést, doporučuje se zaměstnavateli poslat současně s přehledem písemnou žádost ( 9 odst. 7 zákona), ve které uvede číslo účtu, na který má být částka poukázána včetně názvu a směrového čísla peněžního ústavu zaměstnavatele. Obecné upozornění V případě pozdního odeslání přehledu nebo jeho chybného, neúplného vyplnění, může být zaměstnavateli předepsána pokuta až do výše ,- Kč za každé jednotlivé nesplnění či porušení povinnosti. Příslušný tiskopis vyplňujeme kompletně v modulu MZDY v nabídce Přehled pro OSSZ. Nezapomeňte doplnit v modulu MZDY do Přepínače v sekci Pojištění Název a kód Vaší OSSZ a Váš nový variabilní symbol Změny provedené zákonem č. 187/2006 Sb. a č. 189/2006 Sb. Jedná se o tyto zásadní změny: v zákoně č. 589/1992 Sb. o sociálním pojištění 3 se rozdělili pojištěnci na ty, kteří si povinně platí nemocenské i důchodové pojištění ( zaměstnanci pod body 1 až 13) a na ty, kteří si povinně platí jen na důchodové pojištění (společníci, jednatelé, členové družstev pod body 14 a 15), pokud dosáhnou započitatelného příjmu alespoň 5900 Kč. Pro účely odvodu pojistného se zjistí samostatně vyměřovací základ za obě skupiny pojištěnců, zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru a součet těchto vyměřovacích základů je odvod za zaměstnavatele v 5 odst. 2 se doplnilo nové písm. g), z něhož vyplývá že se mezi příjmy, z nichž se nebude odvádět pojistné na SZ, doplnil příjem zaměstnance, který mu plyne z důvodu, že za něho zaměstnavatel zaplatil pojistné na SZ v měsíci, kdy neměl příjem v peněžní formě (viz následující změna v 8 odst. 2). v 8 se změnil celý text, kdy z odst. 2 vyplývá, že zaměstnavatel odvede pojistné i za zaměstnance, který měl započitatelný příjem (např. měl k dispozici vozidlo i v době nemoci), ale tento příjem nebyl v peněžní formě. Dosud se pojistné tomuto zaměstnanci sráželo až v měsíci, kdy měl příjem v peněžní formě. Nyní zaplatí pojistné zaměstnavatel a potom si jej od zaměstnance vyinkasuje. Změna v odst. 3 navazuje na 7 odst. 3 nového zákona o NP, kdy se započitatelný příjem zúčtovaný po skončení zaměstnání malého rozsahu považuje za příjem zúčtovaný v měsíci, v němž toto zaměstnání skončilo. podle odst. 1 změněného 9 odvádí zaměstnavatel pojistné za jednotlivé kalendářní měsíce. Pojistné za kalendářní měsíc je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Pojistné se odvádí na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Z toho vyplývá, že i zaměstnavatelé, kteří mají stanoven termín pro výplatu mzdy na pozdější datum než 20., jsou povinni pojistné na SZ odvést nejpozději 20. dne následujícího měsíce. POZOR: u zdravotního pojištění zůstává i nadále pro odvod pojistného den, který je určen pro výplatu mezd a platů. podle 9 odst. 2 si zaměstnavatel odečte z částky pojistného placeného za kalendářní měsíce roku 2009 polovinu částky, kterou v kalendářním měsíci, za který pojistné platí, zúčtoval zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, a je-li částka pojistného vyšší než odečítaná náhrada mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, rozdíl odvede na účet příslušné OSSZ. Tato změna reaguje na to, že zaměstnavatel bude od poskytovat zaměstnanci náhradu mzdy za dobu prvních 14 kal. dnů PN. v 9 odst. 7 je řešena situace, kdy zaměstnavatel nemá z čeho odečíst polovinu částky vyplacené náhrady mzdy. Zaměstnavatel žádá příslušnou OSSZ o vrácení částky, kterou vyplatil na náhradě mzdy podáním tiskopisu Přehled o výši pojistného a vyplacených dávkách. OSSZ by měla v případě, že rozdíl mezi pojistným a polovinou zúčtovaných náhrad bude se znaménkem mínus, vrátit zaměstnavateli do 14 dnů od předložení tiskopisu částku v přehledu uvedenou. Pro tento účel se uvádí do bodu 5 přehledu číslo účtu. v zákoně č. 582/91 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení v 35a odst. 4 a 5 jsou nově řešeny doby úschovy dokladů (4) Zaměstnavatelé jsou povinni uschovávat a) stejnopisy evidenčních listů ( 38 odst. 5 věta první) vyhotovených v kalendářním roce, kterého se týkají, nebo v bezprostředně následujícím kalendářním roce po dobu 3 kalendářních roků po roce, kterého se týkají, a stejnopisy ostatních evidenčních listů po dobu 3 kalendářních roků po roce, ve kterém byly vyhotoveny, b) záznamy o skutečnostech vedených v evidenci podle 37 odst. 1 písm. h) po dobu 6 kalendářních roků následujících po měsíci, kterého se záznam týká, vždy však po dobu 3 kalendářních roků následujících po měsíci, v němž bylo dlužné pojistné za tento měsíc zaplaceno (seznamy společníků a členů statutárních orgánů),c) záznamy o skutečnostech vedených v evidenci podle 37 odst. 1, pokud jde o poživatele starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu, po dobu 10 kalendářních roků po roce, kterého se týkají, d) mzdové listy nebo účetní záznamy o údajích potřebných pro účely důchodového pojištění, včetně údajů uvedených v 37 odst. 2, po dobu 30 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají, a jde-li o mzdové listy nebo účetní záznamy o údajích potřebných pro účely důchodového pojištění vedené pro poživatele starobního - 7 -

8 důchodu, po dobu 10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají, pokud zvláštní právní předpis nestanoví pro záznamy, které mají charakter účetních záznamů, delší uschovací dobu; za záznamy o těchto skutečnostech se vždy považují doklady o druhu, vzniku a skončení pracovního vztahu, záznamy o pracovních úrazech a o nemocech z povolání a záznamy o evidenci pracovní doby včetně doby pracovního volna bez náhrady příjmu. (5) Zaniká-li zaměstnavatel bez právního nástupce před uplynutím dob uvedených v odstavci 4, je povinen zajistit úschovu záznamů a dalších dokladů do uplynutí uvedených dob a písemně oznámit okresní správě sociálního zabezpečení, kde jsou tyto záznamy a doklady uloženy. Jsouli záznamy a další doklady uloženy v archivech, jsou archivy tyto záznamy a doklady povinny bezplatně na výzvu okresní správy sociálního zabezpečení nebo České správy sociálního zabezpečení pro účely provádění důchodového pojištění na nezbytně nutnou dobu předat; archivy mají právo na úhradu nákladů přepravy nebo zaslání. v 37 odst. 1 se doplnila mezi údaje, které musí obsahovat evidence, doba pracovního volna bez náhrady příjmu a neomluvené nepřítomnosti v práci, podle změněného 41 odst. 1 je zaměstnavatel povinen nahlásit OSSZ pouze poživatele starobního důchodu. Tohoto poživatele starobního důchodu nahlásí ale jen v případě, že zaměstnání je na dobu delší než jeden rok. Poživatelé plného nebo částečně invalidního důchodu již není třeba pro účely důchodového pojištění hlásit. Pro účely nemocenského pojištění je třeba v Oznámení o nástupu do zaměstnání uvést, že se jedná o poživatele těchto důchodů ( 94 a 95 odst. 1 písm. f) zákona 187/2006 Sb. o NP). do zákona byl opět vložen 42, který zní Zaměstnavatel je povinen vydat svému zaměstnanci, popřípadě zaměstnanci, jehož zaměstnání skončilo, na jeho žádost potvrzení o době trvání zaměstnání v kalendářním roce, po kterou byl zaměstnanec nemocensky nebo jen důchodově pojištěn. Toto potvrzení je zaměstnavatel povinen vydat též okresní správě sociálního zabezpečení na její žádost. Tato potvrzení je zaměstnavatel povinen vydat do 8 dnů od obdržení žádosti. v zákoně č. 128/2000 Sb. o obcích v 73 odst. 4 je řešeno poskytování odměny uvolněným členům zastupitelstva v době prvních 14 kal. dnů PN v zákoně č. 117/95 Sb. o státní sociální podpoře se v 5 odst. 1 písm. b) aktivuje bod 13), podle kterého se mezi příjmy od daně osvobozené, které se zahrnou do příjmů pro posouzení vzniku nároku na dávku SSP, doplňuje i náhrada mzdy od čtvrtého do čtrnáctého dne dočasné PN. Toto bude poprvé použito při potvrzování příjmů za I. čtvrtletí 2009 pro účely poskytování příspěvku na bydlení a sociálního příplatku Sazby pojistného Podle upraveného 7 zákona 589/92 Sb. o pojistném na SZ budou sazby pojistného na SZ po novele zákonem č. 2/2009 Sb. ze dne 18. prosince 2008 tyto : a) u zaměstnavatele % z vyměřovacího základu uvedeného v 5a písm. a) - (zde je uveden součet vyměřovacích základů jeho zaměstnanců), z toho 2,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti 2. 21,5 % z vyměřovacího základu uvedeného v 5a písm. b) - to jsou společníci, jednatelé, komanditisté a členové statutárních orgánů v družstvech, jestliže jsou důchodově pojištěni, tj. jejich příjem činní alespoň 5900 Kč, b) u zaměstnance 1. 6,5 % z vyměřovacího základu, jde-li o zaměstnance uvedeného v 3 odst. 3 písm. a) - to jsou zaměstnanci podle bodů 1 až 13 - tj. pracovní poměr, dohoda o pracovní činnosti, členové družstva s pracovněprávním vztahem, soudci, poslanci, členové zastupitelstev územně samosprávných celků apod. 2. 6,5 % z vyměřovacího základu, jde-li o zaměstnance uvedeného v 3 odst. 3 písm. b) - to jsou společníci, jednatelé a členové statutárních orgánů v družstvech, jestliže jsou důchodově pojištěni, tj. jejich příjem činní alespoň 5900 Kč, c) u osoby samostatně výdělečně činné 1. 29,2 % z vyměřovacího základu uvedeného v 5b odst. 1 a 2 (tj. OSVČ v hlavní i vedlejší účasti na pojištění), z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou důchodového pojištění, 2. 1,4 % z vyměřovacího základu uvedeného v 5b odst. 3, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou nemocenského pojištění (toto by platila OSVČ na nemocenské pojištění, kromě důchodového pojištění - 29,6% uvedeného v bodu 1). Nemocenská by se OSVČ ale vyplácela až od 15. kal. dne pracovní neschopnosti, proto je sazba snížena na 2,4% již pro rok 2009, d) u osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění 28 % z vyměřovacího základu, který si sami určí (nejméně částka do níž se započítává plně část OVZ) e) u zahraničního zaměstnance 1,4 % z vyměřovacího základu

9 2.5. Potvrzení pro účely zjištění dosažení maximálního vyměřovacího základu V případě, že zaměstnanec pracuje u více zaměstnavatelů a v součtu vyměřovacích základů dosáhne maximálního vyměřovacího základu, je povinností všech jeho souběžných zaměstnavatelů vystavit na jeho žádost písemné potvrzení o úhrnu vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo sraženo pojistné. Toto potvrzení je třeba vystavit do 8 dnů ode dne obdržení žádosti. Potvrzení je třeba vystavit samostatně pro pojistné na SZ ( 15a odst. 3 zákona 589/92 Sb.), které předá zaměstnanec na příslušnou OSSZ a samostatně pro pojistné na VZP ( 3 odst. 18 zákona 592/92 Sb.), které předá zaměstnanec příslušné zdravotní pojišťovně. Pokud byl zaměstnanec v průběhu kal. roku u více zdravotních pojišťoven, je povinen potvrzení předložit všem zdravotním pojišťovnám. Přeplatek na jeho žádost vrátí každá zdravotní pojišťovna v poměrné výši k součtu doložených vyměřovacích základů. Tiskopis Potvrzení o úhrnu vyměřovacích základů pro OSSZ je k dispozici na v sekci tiskopisy. V modulu MZDY jej najdete v menu Potvrzení o trvání zaměstnání a výši vyměřovacích základů Změny v platbě zdravotního pojištění od 1. ledna 2009 Na základě Nařízení vlády č. 365/2008 Sb. dochází u osob samostatně výdělečně činných ke měně minimálního a maximálního vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na zdravotní pojištění Minimální vyměřovací základ OSVČ Minimální vyměřovací základ OSVČ činí dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Za průměrnou měsíční mzdu v národním hospodářství se považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Takto vypočtená částka průměrné mzdy se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Podle Nařízení vlády č. 365/2008 Sb. ze dne 22. září 2008 je výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2007 stanovena na Kč a výše přepočítacího koeficientu činí 1,0942. Pro rok 2009 činí průměrná měsíční mzda Kč. Minimální měsíční vyměřovací základ pro měsíce roku 2009 je tudíž ,50 Kč. Z toho minimální měsíční záloha na pojistné je po zaokrouhlení rovna částce Kč. Zálohu ve výši Kč musí poprvé za leden 2009 (posledním dnem splatnosti je ) uhradit OSVČ, které zahajují v roce 2009 samostatnou výdělečnou činnost, nebo i ty, které podle Přehledu za rok 2007 platily v roce 2008 zálohy nižší než Kč, s výjimkou osob, které nemají stanoven minimální vyměřovací základ Maximální vyměřovací základ OSVČ Maximální vyměřovací základ OSVČ činí čtyřicetiosminásobek průměrné mzdy. Definice průměrné mzdy je stejná jako při stanovení minimálního vyměřovacího základu, tzn. že se pro rok 2009 vychází z částky Kč. Maximální vyměřovací základ v roce 2009 bude činit Kč, maximální měsíční vyměřovací základ bude Kč a maximální záloha na pojistné je stanovena na Kč. Na základě této změny se výše zálohy změní od ledna 2009 osobám samostatně výdělečně činným, které v roce 2008 platily zálohu Kč, tj. v maximální výši určené pro rok 2008, ale záloha vypočtená podle příjmů dosažených v roce 2007 byla vyšší. U OSVČ, které byly v roce 2008 též zaměstnancem a součet vyměřovacích základů ze zaměstnání a vyměřovacího základu ze samostatné výdělečné činnosti dosažených v roce 2008 přesáhl Kč, se bude při vyúčtování pojistného za rok 2008 postupovat podle ustanovení 3a odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Znamená to, že se o přesahující částku sníží vyměřovací základ OSVČ, a je-li přesahující částka vyšší než vyměřovací základ ze samostatné výdělečné činnosti, sníží se o zbytek přesahující částky vyměřovací základ/y ze zaměstnání Vyměřovací základ pro platbu pojistného státem Od činí vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem 25 % všeobecného vyměřovacího základu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se vyměřovací základ zjišťuje. Na základě přechodných ustanovení zákona č. 261/2007 Sb., který nově stanovil tuto definici, se vyměřovací základ pro rok 2008 pro platbu pojistného státem použije i pro rok Na základě tohoto přechodného ustanovení bude i v roce 2009 činit vyměřovací základ částku 5013 Kč. Z tohoto vyměřovacího základu bude stát i v roce 2009 platit za osoby, za které je podle zvláštního právního předpisu plátcem pojistného stát, měsíčně pojistné ve výši 677 Kč. Kromě samotné platby pojistného státem lze výši tohoto vyměřovacího základu použít jako odpočtu u některých zaměstnanců podle 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jestliže je Vaše firma zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením, nastavíte přepínač - 9 -

10 Ostatní Nad 50% ZPS na hodnotu zapnuto a zaměstnancům nastavíte příslušný pracovněprávní vztah Minimální vyměřovací základ zaměstnance Pokud je vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5% z rozdílu těchto základů. Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů, je povinen doplatit pojistné podle předchozí věty prostřednictvím toho zaměstnavatele, kterého si zvolí, a to vždy současně s odvodem pojistného v následujícím kalendářním měsíci. Pokud je vyměřovací základ nižší z důvodů překážek na straně organizace ( 207 a 208 zákoníku práce), je tento rozdíl povinen doplatit zaměstnavatel (použijete DM 950, kterým navýšíte vyměřovací základ zaměstnance. Nový DM 960 pro navýšení základu najdete ve verzi Neplacené volno Je-li zaměstnanci poskytnuto pracovní volno bez náhrady příjmu, připočte se k úhrnu příjmů započitatelných do vyměřovacího základu za každý kalendářní den, ve kterém trvalo pracovní volno, poměrná část minimální mzdy připadající na jeden kalendářní den v daném měsíci (DM 197). Doby pracovního volna bez náhrady příjmů kratší než kalendářní den se nenačítají. Za dobu pracovního volna bez náhrady příjmu se nic nepřipočítává, pokud bylo takové volno poskytnuto zaměstnanci, který: a. vykonává v tomto období veřejnou funkci nebo práci pro jiného zaměstnavatele a doloží, že subjekt, pro který je v té době činný, za něj odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu (DM 196); b. patří mezi pojištěnce, kteří nemají určen minimální vyměřovací základ; c. se zdržuje dlouhodobě v cizině, je v cizině zdravotně pojištěn a učinil před odjezdem písemné prohlášení u zdravotní pojišťovny Jednu třetinu pojistného musí v každém případě zaplatit zaměstnanec. Zaměstnanec se může písemnou smlouvou zavázat, že zaplatí zaměstnavateli zcela, nebo z části částku dvou třetin pojistného, kterou má zaměstnavatel povinnost za něj zaplatit v době, kdy mu poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu ( 9 odst. 3 zákona o veřejném zdravotním pojištění). Použijte DM 197, program vypočte odvod zaměstnance a zaměstnavatele. Dohodnutou úhradu pojistného zaměstnavatele provede zaměstnanec srážkou ze mzdy (DM 559) nebo úhradou do pokladny (DM 568 se znaménkem mínus). Proto byla provedena v modulu MZDY změna v DM 195 a 197, kdy se započítává do vyměřovacího základu zaměstnance za absenci a neplacené volno poměrná část minimální mzdy Neomluvená absence Při neomluvené nepřítomnosti v práci (neomluvené absenci) se při odvodu pojistného zdravotního pojištění za každý kalendářní den, ve kterém trvala neomluvená nepřítomnost v práci, vždy do vyměřovacího základu zahrnuje poměrná část minimální mzdy. Není zde úleva pro některé osoby jako u pracovního volna bez náhrady příjmů. V tomto případě je zaměstnanec přímo povinen zaplatit zaměstnavateli částku odpovídající pojistnému, kterou musí zaměstnavatel za něj za tuto dobu uhradit ( 9 odst. 3 zákona o veřejném zdravotním pojištění). Úhradu pojistného zaměstnavatele provede zaměstnanec srážkou ze mzdy (DM 559) nebo úhradou do pokladny (DM 568 se znaménkem mínus) Důležité osobní překážky v práci Pokud bylo zaměstnanci poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci ( 191 zákoníku práce), snižuje se minimální vyměřovací základ na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, ve kterých takové pracovní volno netrvalo. Jedná se o dobu omluvené nepřítomnosti v práci po dobu pracovní neschopnosti pro nemoc, úraz, lázeňskou péči nebo přijetí do ústavní péče ve zdravotnickém zařízení, po dobu mateřské a rodičovské dovolené, po dobu karantény, ošetřování člena rodiny a po dobu péče o dítě mladší než 10 let, které nemůže být z důležitých důvodů v péči dětského výchovného zařízení nebo školy. Záleží vždy na tom, jak je příslušné období kvalifikováno lékařem, bez ohledu na to, zda je v tomto období vyplácena dávka nemocenského pojištění, podpora při ošetřování člena rodiny, apod. Nepřítomnost v práci v takových případech musí být doložena dokladem, který stvrzuje, že se jedná o osobní překážku v práci v souladu s 191 zákoníku práce (např. ošetřování člena rodiny, karanténa atd.). Příklad: Žena má "ošetřování dítěte" déle než 9 dní. Dále jí už nebude vyplácena podpora. Pokud je celé období označeno u zaměstnavatele jako "ošetřování dítěte", je minimálním vyměřovacím základem v tomto měsíci poměrná část minimální mzdy odpovídající počtu kalendářních dnů, které nebyly označeny jako "ošetřování". Teprve, je-li započitatelný příjem nižší než takto určený minimální vyměřovací základ, provádí se doplatek pojistného. Pokud si však žena požádá o neplacenou dovolenou (pracovní volno bez náhrady příjmu), postupuje se jako u pracovního volna bez náhrady příjmu. Pokud bylo zaměstnanci poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci ( 199 zákoníku práce) postupuje se jako u pracovního volna bez náhrady příjmu, ale v tomto případě použijete DM 193, neboť se jedná o překážky dle nařízení vlády č. 590/2006 Sb. A tato doba se považuje podle 18 zákona č. 187/2006 Sb. za vyloučenou dobu Vyměřovací základ Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Znamená to, že z toho, co se zaměstnanci zdaňuje podle 6 zákona o daních z příjmů, se odvádí pojistné, kromě zákonem daných výjimek ( 3 odst. 2 písm. a) až f) zák. č. 592/1992 Sb.). Zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dob

11 ru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance. Do vyměřovacího základu zaměstnance se dále zahrnuje: odměna, která je ve zvláštních případech vyplácená pěstounům podle zákona o státní sociální podpoře, příjem zaměstnance, který ukončil zaměstnání a příjem mu byl zúčtován po skončení zaměstnání. Příjmy, zúčtované v souvislosti se zaměstnáním, které se do vyměřovacího základu nezahrnují Náhrada škody podle zákoníku práce, odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné poskytovaná na základě zvláštních právních předpisů a odměna při skončení funkčního období náležející podle zvláštních právních předpisů, věrnostní přídavek horníků, odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, pokud vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nemělo souvislost s výkonem zaměstnání, jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události, plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání. Zcela samostatně je řešen vyměřovací základ pracovníků v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů, kdy vyměřovacím základem je úhrn příjmů zúčtovaných mu zaměstnavatelem v souvislosti s tímto pracovním vztahem, a to ve výši, ve které jsou nebo by byly předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů, s výjimkou příjmů, které tomuto pracovníku nahrazují výdaje jím za zaměstnavatele vynaložené v souvislosti s tímto pracovním vztahem nebo škodou vzniklou v souvislosti s tímto pracovním vztahem, a příjmů uvedených v odstavci 2 písm. e) a f). Ustanovení o minimálním vyměřovacím základu podle odstavce 6 se použije obdobně. 3. ZÁKON Č. 187/2006 SB. NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ Dne nabyl účinnosti nový zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců, který zároveň zruší všechny dosud platné zákony, vyhlášky apod. pro různé skupiny zaměstnanců. Od tohoto data bude nemocenské pojištění zaměstnanců řešeno pro všechny skupiny zaměstnanců pouze v tomto zákoně Základní změny První zásadní změnou je to, že všechny dávky nemocenského pojištění budou vyplácet Okresní správy sociálního zabezpečení. Od roku 2009 se již nebudou organizace dělit na tzv. velké a malé, ale v zákoně 187/2006 Sb. o NP se hovoří pouze o zaměstnavateli, tzn., že i zaměstnavatel s méně než 26 zaměstnanci bude muset plnit úkoly v zákoně uvedené. Zaměstnavatel ale bude zodpovídat za správné stanovení započitatelných příjmů v rozhodném období, které bude potvrzovat na tzv. Příloze k žádosti o dávku. Dále bude zaměstnavatel sledovat podpůrčí dobu, ochrannou lhůtu a některé další důležité paragrafy z nového zákona o NP, které mají vliv na výplatu náhrady mzdy a na výplatu dávek NP. Z nemocenského pojištění se budou poskytovat podle 4 tyto dávky: nemocenské (pobírá se ale až od 15. dne PN) peněžitá pomoc v mateřství ošetřovné vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Změnil se název z podpory při ošetřování člena rodiny na ošetřovné a názvem nemocenské je označeno pobírání nemocenské od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti. Za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti náleží náhrada mzdy podle ZP Okruh pojištěných osob ( 5) 1. Byli vypuštěni společníci a jednatelé s.r.o. a komanditisté k. s., jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro společnost práci, za kterou jsou touto společností odměňováni a členové družstva, kteří vykonávají činnost v orgánech družstva mimo pracovněprávní vztah za odměnu, jejíž výše je předem určena. Tito společníci, jednatelé a členové družstva budou povinně pojištění pouze na důchodové pojištění a nemocensky se můžou případně pojistit dobrovolně u komerční pojišťovny. Tito společníci, jednatelé s.r.o., komanditisté k.s. a členové družstva, kteří mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ně práci, jsou účastni důchodového pojištění v těch měsících, v nichž jim byl zaúčtován příjem považovaný za příjem ze závislé činnosti alespoň ve výši rozhodného příjmu. Rozhodným příjmem

12 je jedna čtvrtina součinu VVZ a koeficientu pro jeho přepočet, za kalendářní rok, který o dva roky předchází kal. roku, za který se posuzuje účast na pojištění. Tato částka se zaokrouhluje na celé stokoruny směrem nahoru. V roce 2009 tato částka činí 5900 Kč (21527x1,0942x0,25). POZOR: Pokud budou vykonávat tyto osoby pro společnost práci na základě pracovněprávního vztahu (pracovní smlouva, dohoda o pracovní činnosti, která zakládá účast na nemocenském pojištění), budou z tohoto pracovněprávního vztahu nemocensky pojištěni i nadále. 2. Pojištěni nebudou podle tohoto zákona ani studenti a žáci. V případě, že budou při studiu nebo o prázdninách pracovat, budou účastni pojištění jako ostatní zaměstnanci Podmínky účasti na pojištění Zaměstnanci budou pojištěni ( 6) v případě, že 1) vykonávají zaměstnání a) na území ČR nebo b) v cizině pro zaměstnavatele se sídlem v ČR a nejsou povinně pojištěni v tomto státě výkonu práce 2)zaměstnání trvalo nebo mělo trvat alespoň 15 kalendářních dnů a 3) sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za kal. měsíc činí alespoň částku rozhodnou pro účast na pojištění. Podle odst. 5 by měla činit 2000 Kč. Zaměstnanci budou pojištěni i v případě, a) jestliže jejich zaměstnání trvalo méně než 15 kalendářních dnů, jedná-li se o zaměstnání na území ČR a výše příjmu dosáhne alespoň částky 2000 Kč, pokud nastoupili opětovně do zaměstnání k témuž zaměstnavateli a od skončení předchozího zaměstnání, které založilo účast na NP neuplynula doba alespoň 6 měsíců, b) nebo předchozí zaměstnání, které nezaložilo účast proto, že trvalo méně než 15 kal. dnů, ale zaměstnanec v něm dosáhl příjmu alespoň 2000 Kč a do opětovného nástupu neuplynula doba 6 měsíců. U státních zaměstnanců se podmínka započitatelného příjmu považuje vždy za splněnou, i když je sjednaná částka nižší než 2000 Kč! 3.4. Zaměstnání malého rozsahu Zaměstnáním malého rozsahu ( 7) je takové zaměstnání, v němž jsou splněny podmínky uvedené v 6 (tj. zaměstnání na území ČR, které trvalo nebo mělo trvat alespoň 15 kal. dnů), s výjimkou podmínky započitatelného příjmu, který je nižší než 2000 Kč nebo nebyl vůbec sjednán. Při výkonu tohoto zaměstnání by pojištění vzniklo jen v měsících, v nichž zaměstnanec dosáhl alespoň částky 2000 Kč. POZOR: z takto sjednaného zaměstnání (např. dohody o pracovní činnosti) by se neodvádělo ani pojistné na VZP v případě, že by byl započitatelný příjem nižší než 2000 Kč. Pokud vykonává zaměstnanec více zaměstnání ( 8) zakládajících účast na pojištění, je pojištěn z každého z nich Vznik a zánik pojištění U zaměstnanců vzniká pojištění ( 10) dnem, ve kterém nastoupili do práce a zaniká dnem skončení pracovního poměru. Za den, ve kterém zaměstnanec nastoupil do práce, se považuje též den přede dnem nástupu, za který mu příslušela náhrada mzdy nebo platu, nebo za který se mzda nebo plat nekrátí. Tzn., že zůstává v platnosti současný stav, tj., že zaměstnanec musí začít pracovat nebo obdržet náhradu mzdy za svátek, aby vzniklo pojištění. Nově se pojištění přerušuje po dobu, po kterou bylo zaměstnanci poskytnuto pracovní volno bez náhrady příjmu na dobu delší než 30 kalendářních dnů po sobě jdoucích a po dobu rodičovské dovolené, s výjimkou doby, za kterou náleží peněžitá pomoc v mateřství. Nárok na dávku vzniká i v době přerušení pojištění ( 14 odst. 1), ale vyplácet se začne až po skončení přerušení pojištění (tj. po neplaceném volnu nebo po rodičovské dovolené), protože pojištění u nich vzniká opět dnem, kdy začali vykonávat práci ( 19 odst. 1 písm. d). Novinkou je i tzv. pokračování pojištění (odst. 4), které se týká skončení jednoho pracovního poměru a uzavření dalšího pracovního poměru k témuž zaměstnavateli. Pokud na sebe tyto pracovní poměry bezprostředně navazují, nedochází k zániku pojištění, jako tomu bylo do konce roku To se bude týkat hlavně poživatelů starobního důchodu, kterým se vystavuje nová pracovní smlouva na dobu jednoho roku. Dosud to byl nový vstup a tím i nové rozhodné období, nově to bude pokračování pojištění. Musí se ale jednat o pokračování stejných druhů pracovněprávního vztahu. Např. pracovní poměr na pracovní poměr, dohoda o pracovní činnosti na dohodu o pracovní činnosti. Za pokračování pojištění by se nepovažovalo skončení pracovního poměru a bezprostřední sjednání dohody o pracovní činnosti

13 3.6. Ochranná lhůta Nemocenské bude náležet i v případě, že ke vzniku pracovní neschopnosti došlo po zániku pojištění v ochranné lhůtě ( 15). Ochranná lhůta činí 7 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění. Pokud pojištění trvalo dobu kratší, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik dnů trvalo pojištění. Peněžitá pomoc v mateřství bude náležet v případě, že k nástupu na ni dojde v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta u žen, jejichž pojištění zaniklo v době těhotenství je 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění, pokud pojištění trvalo dobu kratší než 180 kal. dnů, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik dnů trvalo pojištění. Vznikne-li ženě v ochranné lhůtě znovu pojištění, ochranná lhůta během tohoto nového pojištění neběží a nevyčerpaná ochranná lhůta z dřívějšího pojištění se připočítává k ochranné lhůtě získané na základě tohoto nového pojištění. POZOR: V roce 2008 plyne ochranná lhůta u žen, jejichž zaměstnání zaniklo v době těhotenství, 6 měsíců pro peněžitou pomoc i pro nemocenské a to i v případě, že zaměstnání trvalo kratší dobu! Ochranná lhůta neplyne z pojištěné činnosti 1. poživatele starobního nebo 2. plného invalidního důchodu, 3. z dalšího zaměstnání (tj. ze zaměstnání sjednaného na dobu pracovního volna v prvním zaměstnání), 4. ze zaměstnání sjednaného jen na dobu dovolené v jiném zaměstnání, 5. zaměstnání malého rozsahu a 6. ze zaměstnání žáků nebo studentů, pokud doba zaměstnání spadá výlučně do období školních prázdnin. Pojištěnec nemá nárok ( 16) na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství a ošetřovného za dobu, po kterou a) vykonává v pojištěné činnosti, ze které mu tyto dávky náleží, práci b) mu náleží podle zvláštních právních předpisů ze zaměstnání, z něhož tyto dávky náleží, nadále započitatelný příjem (týká se např. vojáků nebo příslušníků) c) je ve vazbě nebo vykonává trest odnětí svobody, jde-li o dávky, na které vznikl nárok před vzetím do vazby nebo před nástupem výkonu trestu; to však neplatí v případě peněžité pomoci, pokud žena ve výkonu trestu pečuje o dítě. Dávky nemocenského pojištění ( 17) se budou poskytovat za kalendářní dny a při jejich výpočtu se bude vycházet z denního vyměřovacího základu. Výše dávky se zaokrouhluje na celé Kč nahoru. Má-li zaměstnanec za kalendářní den, v němž vznikl nárok na dávku nebo v němž nárok zanikl, nárok na započitatelný příjem za část pracovní doby, náleží mu dávka za tento den v poměrné výši. Např. musel začít ošetřovat dítě po odpracování 4 hodin své směny. Tento den se započítává do podpůrčí doby. Obdobně by se postupovalo v případě odpracování části směny u pracovní neschopnosti, která se považuje za pokračování předchozí PN ( 55 odst. 4) 3.7. Denní vyměřovací základ ( 18 a 19) se zjistí tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. 1. Vyměřovacím základem je úhrn vyměřovacích základů pro pojistné na SZ za jednotlivé měsíce rozhodného období. Do úhrnu vyměřovacích základů pro pojistné na SZ se zahrnují i ty vyměřovací základy, z nichž nebylo odvedeno pojištění z důvodu překročení maximálního vyměřovacího základu. 2. Rozhodným obdobím je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla pojistná událost. Např. Sociální událost vznikla , rozhodným obdobím je únor 2008 až leden Jestliže sociální událost vznikla v období, kdy od vzniku pojištění do konce kalendářního měsíce, který předchází měsíci, v němž vznikla sociální událost, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází měsíci, v němž sociální událost vznikla. Např. při vstupu do zaměstnání a zaměstnanec onemocní , je rozhodné období od do Jestliže sociální událost vznikla v kal. měsíci, v němž vzniklo pojištění, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění do konce tohoto kalendářního měsíce. Např. zaměstnanec vstoupil do zaměstnání a nemoc vznikla Rozhodným obdobím je období od do V obou těchto případech musí mít zaměstnanec v rozhodném období alespoň 5 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Pokud je nemá, musí se použít započitatelný příjem, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl za kalendářní den v měsíci, v němž vznikla sociální událost. Při stanovení tohoto pravděpodobného příjmu je třeba zaměstnancův příjem přepočíst na kalendářní dny a nikoliv na pracovní. Např. při měsíčním příjmu Kč by se pravděpodobný příjem vypočetl tak, že se vezme měsíční příjem

14 20000 Kč a vydělí počtem kalendářních dnů měsíce, ve kterém k pojistné události došlo. Při nástupu zaměstnance v měsíci dubnu a vzniku pracovní neschopnosti v tomto měsíci by se pravděpodobný příjem zjistil tak, že se vydělí Kč 30 kalendářními dny. Pokud zaměstnanec nemá v rozhodném období vyměřovací základ nebo má jen vyloučené doby, bude rozhodným obdobím první kalendářní rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem a je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Toto se bude aplikovat především u žen, které byly na rodičovské dovolené a přímo z ní budou odcházet na další peněžitou pomoc v mateřství. Např. zaměstnankyně byla na mateřské dovolené od , poté čerpala rodičovskou dovolenou a dne nastupuje na další mateřskou dovolenou. Rozhodné období by se zjistilo z období III až II není příjem. Dále pokračujeme prvním předchozím kal. rokem, tj. rok není příjem. Dalším rokem je rok není příjem a alespoň 30 kal. dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Dalším rokem je rok 2006, kde má zaměstnankyně započitatelný příjem a alespoň 30 kal. dnů jimiž se dělí vyměřovací základ. Rozhodným obdobím je u ní kalendářní rok POZOR: toto by neplatilo, pokud by zaměstnankyně v roce 2006, před nástupem na mateřskou dovolenou, byla v pracovní neschopnosti a neměla v období do započitatelný příjem a alespoň 30 kal. dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Zde bude třeba ještě prověřit rok 2005, zda je v něm splněna podmínka započitatelného příjmu a alespoň 30 kalendářních dnů. Nelze-li rozhodné období možno stanovit z důvodu, že v něm neexistuje rok s alespoň 30 kalendářními dny, jimiž se dělí vyměřovací základ, považuje se za denní vyměřovací základ započitatelný příjem, kterého by zaměstnanec zřejmě dosáhl za kal. den v měsíci v němž vznikla sociální událost. Vznikne-li sociální událost v ochranné lhůtě, postupuje se při určení rozhodného období tak, jako by pojistná událost vznikla v den, který bezprostředně následuje po dni, ve kterém skončilo pojištění. Např. pracovní poměr zaměstnance skončil a on onemocněl v ochranné lhůtě , rozhodné období bude leden 2008 až prosinec 2008, protože se rozhodné období zjišťuje ke dni Rozhodné období pro peněžitou pomoc u pojištěnky, která nastoupila na peněžitou pomoc v mateřství od pozdějšího data než od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu se zjišťuje k počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu ( 19 odst. 3). V platnosti zůstává i nadále povinnost použít u zaměstnankyně, která nastupuje na další peněžitou pomoc v mateřství v období do 4 věku předchozího dítěte, denní vyměřovací základ z předchozí peněžité pomoci, je-li výhodnější než denní vyměřovací základ zjištěný podle předchozích odstavců. Porovnávají se denní vyměřovací základy před jejich redukcí. U dohody o pracovní činnosti a u členů družstev, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, které přecházejí z roku 2008 do roku 2009, se pro účely stanovení rozhodného období považuje za den vzniku pojištění 1. leden Pokud by zaměstnanec na dohodu o pracovní činnosti onemocněl v měsíci dubnu 2009, bylo by rozhodné období leden 2009 až březen U zaměstnance, který byl uznán plně nebo částečně invalidním se za vznik pojištění považuje den, v němž byla uznána plná nebo částečná invalidita. Např. částečný invalidní důchod byl přiznán od 15. května Jeho poživatel onemocněl u téhož zaměstnavatele dne Pro poskytování nemocenského je rozhodným obdobím doba od do Změna oproti stávajícímu stavu je také ve vyloučených dobách. Kromě dnů, kdy je poskytováno nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství nebo ošetřovné se nově budou vylučovat dny pracovní neschopnosti, v nichž náleží zaměstnanci náhrada mzdy za dobu prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Naopak se nevylučují dny pracovního volna bez náhrady příjmu (tzv. neplacené volno). V případech, kdy zaměstnanec má na pracovní volno nárok podle zvláštního právního předpisu (např. NV 590/2006 Sb.) se i nadále vylučují dny neplaceného volna při stěhování, doprovodu některých rodinných příslušníků nebo při vlastní svatbě, kdy jsou 2 dny volna, ale pouze jeden s náhradou mzdy, protože na toto volno má zaměstnanec nárok podle NV ( nový DM 192). Tato změna rozmělní zaměstnanci, který čerpal delší období neplaceného volna, jeho denní vyměřovací základ. POZOR: Doba neplaceného volna poskytnutá na žádost zaměstnance k vyřízení soukromých záležitostí a hlavně doba neplaceného volna poskytnutá do 4 let věku dítěte se nevylučuje. U těchto zaměstnanců dojde k rozmělnění jejich denního vyměřovacího základu. Vykonává-li zaměstnanec více zaměstnání zakládajících účast na pojištění ( 14 odst.2 20), je pojištěn z každého z těchto zaměstnání. Změněn je výpočet jednotlivých dávek v případě pojistné události. Zde se podle 20 nejprve stanoví denní vyměřovací základ z každé pojištěné činnosti a za denní vyměřovací základ pro výpočet dávky se považuje úhrn těchto vyměřovacích základů. Dosud se počítá denní vyměřovací základ i dávka z každého zaměstnání samostatně. Např. pokud má zaměstnanec dva pracovní poměry a onemocní, bude se mu v obou zaměstnáních prvních 14 dnů poskytovat náhrada mzdy zaměstnavatelem z jeho průměrného výdělku. Jestliže bude PN pokračovat, bude mu náležet nemocenské, které se vypočte ze součtu denních vyměřovacích základů z jednotlivých zaměstnání. Takto sečtené příjmy se budou redukovat a z redukované výše se bude vyplácet nemocenská

15 Redukce denního vyměřovacího základu Redukce denního vyměřovacího základu ( 21 a 22) Podle 21 se bude denní vyměřovací základ zjištěný podle 18 až 20 upravovat tak, že 1. u nemocenského a ošetřovného se a) do částky první redukční hranice se počítá 90% b) z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60% c) z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30%; d) k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží. 2. u peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství se a) do částky první redukční hranice se počítá 100% b) z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60% c) z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30%; d) k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží. Takto vypočtený denní vyměřovací základ se zaokrouhlí na celé koruny nahoru. Podle 22 redukční hranice činí první redukční hranice jednu třicetinu součinu všeobecného vyměřovacího základu (dále jen VVZ) za kalendářní rok, který o dva roky předchází roku, pro který se výše redukčních hranic stanoví a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto VVZ. Tzn., že v roce 2009 se by se vycházelo z VVZ a koeficientu pro jeho přepočet za rok Podle NV č. 365/2008 Sb. VVZ činí Kč a koeficient pro jeho přepočet 1,0942. První redukční hranice bude v roce Kč, což odpovídá jedné třicetině ze součinu VVZ a koeficientu pro jeho úpravu za rok 2007 v částce (21527x1,0942=23554,84:30). druhá redukční hranice 1,5 násobek nezaokrouhlené první redukční hranice = 1178 Kč (785,16x1,5) třetí redukční hranice činí 3 násobek nezaokrouhlené první redukční hranice = 2356 Kč (785,16x3). Maximální výše denního vyměřovacího základu pro nemocenské a ošetřovné by po redukci činila 1296 Kč (786x0,9)+( )x0,6)+( x0,3). Maximální výše denního vyměřovacího základu pro peněžitou pomoc a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství by po redukci činila 1375 Kč (786+( )x0,6+( )x0,3) Dávky Nemocenské ( 23 až 31) 1. Nemocenské ani další dávky nevyplácí v roce 2009 zaměstnavatel, který bude vyplácet pouze náhradu mzdy za prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Pro zaměstnavatele vyplývá povinnost předat příslušné podklady pro výpočet dávky NP na místně příslušnou OSSZ. Místní příslušnost OSSZ se podle 83 odst. 1 písm. a) řídí pro provádění pojištění zaměstnanců vč. kontroly plnění povinností zaměstnavatele sídlem zaměstnavatele, pokud je toto sídlo shodné s místem mzdové účtárny nebo pokud zaměstnavatel nemá mzdovou účtárnu. Pokud má zaměstnavatel mzdovou účtárnu a místo mzdové účtárny není shodné se sídlem zaměstnavatele, řídí se místní příslušnost OSSZ místem mzdové účtárny. Nárok na nemocenské má pojištěnec, který byl uznán práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa, trvá-li pracovní neschopnost nebo karanténa déle než 14 kalendářních dnů. 2. Výše nemocenského za kalendářní den činí 60% denního vyměřovacího základu do 30. kal. dne PN nebo karantény 66% denního vyměřovacího základu od 31. kal. dne PN nebo karantény do 60. kal. dne jejich trvání 72% denního vyměřovacího základu od 61. kal. dne PN nebo karantény 100% denního vyměřovacího základu po celou dobu trvání PN nebo karantény v případech, kdy se jedná o PN člena jednotky Sboru dobrovolných hasičů povolaného Hasičským záchranným sborem ČR a tato PN mu prokazatelně vznikla při provádění záchranných nebo likvidačních prací při požáru, ekologické nebo průmyslové havárii, při povodni, vichřici nebo vyšším stupni větrné pohromy nebo při jiných mimořádných událostech. Pokud si zaměstnanec přivodil pracovní neschopnost zaviněnou účastí ve rvačce, jako následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo při spáchání trestného činu, činí výše nemocenského pouze 50% z vypočtené částky. 3. Maximální délka podpůrčí doby je stanovena na 380 kalendářních dnů ode dne vzniku pracovní neschopnosti (karantény). Tzn., že když odečteme 14 dnů PN, za které poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy, tak nemocenské je možno poskytovat 366 kalendářních dnů (přestupný rok již do budoucna nebude dělat potíže). Do podpůrčí doby se i nadále započítávají i doby předchozích PN, pokud spadají do období 380 kalendářní dnů před vznikem PN. Předchozí PN se nezapočtou v případě, kdy pojištěná činnost trvala alespoň 190 kalendářních dnů od skončení poslední pracovní neschopnosti. POZOR: Oproti stávající zákonné úpravě vypadlo nezapočítávání předchozích PN způsobených pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Takže nemoc z důvodu pracovního úrazu je z hlediska podpůrčí doby postavena na roveň běžné nemoci. Lékař orgánu nemocenského pojištění může podpůrčí dobu prodloužit až o 350 kalendářních dnů

16 Ke změně dochází při výplatě nemocenského poživatelům starobního nebo plného invalidního důchodu, kde se nově bude poskytovat pouze 70 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž končí pojištěná činnost. Byla-li podpůrčí doba (70 kal. dnů) vyčerpána v jednom kal. roce, nevzniká nárok na výplatu nemocenského od následujícího kal. roku, pokračuje-li PN v tomto kal. roce. Zaměstnavatel však bude poskytovat náhradu mzdy za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti, ale od OSSZ dostanou zaplaceno maximálně za 70 kalendářních dnů, a to i při více PN v příslušném roce. POZOR: vzhledem k tomu, že je podpůrčí doba 70 kal. dnů a běží až od 15. kalendářního dne PN, bude poživateli starobního nebo invalidního důchodu poskytována náhrada mzdy i v případě, že budou mít již vyčerpáno 70 kal. dnů podpůrčí doby. Dobu prvních 14 kal. dnů do podpůrčí doby nepočítáme Peněžitá pomoc v mateřství ( 32 až 38) 1. Peněžitá pomoc v mateřství bude poskytována vždy 28 týdnů. Pouze v případě, že žena porodila 2 nebo více dětí, by se peněžitá pomoc poskytovala 37 týdnů (po uplynutí 28 týdnů musí ale pečovat alespoň o dvě děti). 2. Okruh osob s nárokem na peněžitou pomoc se rozšířil o pojištěnce, který pečuje o dítě a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud s matkou dítěte uzavře písemnou dohodu, že bude pečovat o dítě. Tuto dohodu lze uzavřít s účinkem na dobu nejdříve od počátku sedmého týdne po porodu dítěte. Podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství se v tomto případě zjišťují ke dni prvního převzetí dítěte do péče. To platí i v případě, kdy pojištěnec převzal péči o totéž dítě opakovaně. 3. Doba účasti na pojištění alespoň 270 kal. dnů v posledních dvou letech zůstává, ale do této doby se již nebude započítávat doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání. 4. Výše peněžité pomoci v mateřství za kalendářní den činí 70% denního vyměřovacího základu. Z toho vyplývá, že u zaměstnankyně s denním vyměřovacím základem 658 Kč by peněžitá pomoc činila 461 Kč (658x0,7). Maximální výše peněžité pomoci by podle redukčních hranic byla 963 Kč (1375x0,70) za kalendářní den Ošetřovné ( 39 a 41) Podmínky pro poskytování ošetřovného jsou téměř stejné jako dříve u podpory při OČR, tj. délka 9 kalendářních dnů a 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance. Novinkou je to, že se manželé budou moci při ošetřování vystřídat. Změna ošetřujícího je možná ale jen jednou za dobu trvání ošetřování. U osoby, která převzala ošetřování, se posuzují podmínky nároku na ošetřovné ke dni převzetí. Nárok na ošetřovné nebude mít zaměstnanec v případě, kdy jiná osoba má z důvodu péče o toto dítě nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo na rodičovský příspěvek. Výjimkou by byl případ, kdy tato osoba onemocněla, utrpěla úraz apod. Ošetřovné se nebude poskytovat za dny pracovního klidu, pokud zaměstnanci nevznikl nárok na výplatu ošetřovného alespoň za 1 kalendářní den, který měl být pro něho pracovním dnem a v němž potřeba ošetřování trvala. Tzn., že pokud by ošetřovné bylo vystaveno od soboty a tato by nebyla pro zaměstnance pracovním dnem, náleží mu ošetřovné až od pondělí. Výše ošetřovného činí 60% denního vyměřovacího základu, maximální výše činí 778 Kč za kalendářní den Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství ( 42 až 44) Podmínky pro poskytování této dávky se nemění a její výše se stanoví jako rozdíl mezi denním vyměřovacím základem zjištěným ke dni převedení na jinou práci a průměrem započitatelných příjmů připadajícím na jeden kalendářní den po tomto převedení Vznik a ukončení dočasné pracovní neschopnosti ( 57 až 59) Dočasná pracovní neschopnost začíná dnem, v němž ji lékař zjistil. Ošetřující lékař může v případě, že pojištěnec nemohl navštívit ošetřujícího lékaře nebo v jiných odůvodněných případech rozhodnout, že PN pojištěnce vznikla i přede dnem, v němž ji lékař zjistil, a to nejdéle 3 kalendářní dny přede dnem, kdy PN zjistil. Za období delší než 3 kal. dny však může ošetřující lékař tak učinit jen po předchozím písemném souhlasu orgánu nemocenského pojištění Povinnosti ošetřujícího lékaře ( 60 a 61) Lékař je povinen rozhodnout o vzniku dočasné PN resp. o jejím ukončení. Na části tiskopisu, který je určen pro zaměstnavatele nesmí být značka diagnózy nebo jiný údaj, z něhož lze diagnózu dovodit. Dále je povinen potvrdit pojištěnci na předepsaném tiskopisu pro účely výplaty dávek nebo poskytování náhrady mzdy trvání pracovní neschopnosti, a to ke dni vydání tohoto potvrzení nebo nejvýše 3 kal. dny dopředu ( lístek na peníze ). Trvá-li PN neschopnost déle než 14 kal. dnů je ošetřující lékař povinen potvrdit pro účely poskytování náhrady mzdy její trvání vždy ke 14. kal. dni ode dne jejího vzniku. Toto bude doklad pro zaměstnavatele pro vyplacení náhrady mzdy do 14. kalendářního dne

17 3.11. Povinnosti zaměstnavatelů 1. Zaměstnavatel, který zaměstnává zaměstnané osoby, je povinen se přihlásit nejpozději do 8 dnů od svého vzniku do registru zaměstnavatelů ( 93). V přihlášce uvádí všechny peněžní ústavy, u nichž má vedeny účty a všechny své mzdové účtárny s uvedením jejich adres a osob, které jsou za ně oprávněny jednat jménem zaměstnavatele. 2. Podle 94 je zaměstnavatel povinen oznámit OSSZ den nástupu zaměstnance do zaměstnání, které mu založilo účast na pojištění, a to do 8 kal. dnů ode dne nástupu do zaměstnání (pokud není písemně dohodnuta jiná lhůta) a den skončení zaměstnání do 8 kal. dnů ode dne skončení zaměstnání. Zaměstnavatel je povinen písemně oznámit změnu údajů uvedených na oznámení o nástupu, a to do 8 kal. dnů ode dne, kdy změna nastala. Tuto povinnost bude zaměstnavatel plnit na tiskopisu Oznámení o nástupu do zaměstnání, který nahrazuje tiskopis přihláška/odhláška. I tento tiskopis bude možné předávat na OSSZ v elektronické podobě. 3. Zaměstnavatel je dále povinen vést evidenci o svých zaměstnancích účastných pojištění v rozsahu uvedeném v 95. Tato evidence musí obsahovat: a) jméno, příjmení, rodné příjmení, rodné číslo, datum a místo narození, místo trvalého, popřípadě hlášeného pobytu zaměstnance (kontaktní adresa), den nástupu do zaměstnání a skončení zaměstnání, druh činnosti zakládající účast na pojištění, údaj o místě výkonu práce, je-li toto místo trvale v cizině, a o tom, zda je zaměstnanec v cizině povinně účasten důchodového pojištění, státní občanství, a byl-li zaměstnanec povinně účasten důchodového pojištění v cizině a zaměstnavatel je jeho prvním zaměstnavatelem po skončení této účasti nebo za jejího trvání, též údaj o názvu a adrese cizozemského nositele pojištění a o cizozemském čísle pojištění, a u smluvního zaměstnance též identifikační údaje jeho zahraničního zaměstnavatele a údaj o povinné účasti smluvního zaměstnance na důchodovém pojištění ve státě, v němž má sídlo jeho zahraniční zaměstnavatel, jakož i den zahájení a den skončení výkonu práce smluvního zaměstnance na území České republiky, b) výši sjednaného (stanoveného) započitatelného příjmu, c) příjem zaměstnance za jednotlivá mzdová (výplatní) období a jednotlivé složky započitatelného příjmu pro stanovení dávek, d) dobu dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance, dobu karantény, dobu ošetřování člena domácnosti (péče o dítě ve věku do 10 let), dobu mateřské dovolené a rodičovské dovolené, dobu vazby a výkonu trestu odnětí svobody zaměstnance a další dny jeho omluvené nepřítomnosti v práci, dny pracovního volna bez náhrady příjmu, poskytnutých zaměstnanci jeho zaměstnavatelem v případech, kdy zaměstnanec nemá na pracovní volno nárok, a dny výkonu práce zaměstnance v pojištěné činnosti v době, v níž má nárok na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství a ošetřovného, e) neomluvené pracovní dny zaměstnance, popřípadě jejich části, f) záznam, zda zaměstnanec pobírá starobní nebo invalidní důchod, a od kdy jej pobírá, plátce tohoto důchodu, a je-li tento důchod pobírán ze státu, s nímž Česká republika uzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, též záznam o tom, z jakého státu je tento důchod pobírán a jaký cizozemský nositel pojištění je plátcem důchodu, g) předcházející orgán, který prováděl pojištění zaměstnance, pokud jím není okresní správa sociálního zabezpečení, h) výši vyměřovacího základu pro pojistné, i) název zdravotní pojišťovny, u níž je zaměstnanec zdravotně pojištěn, j) nepodléhá-li zaměstnanec nebo smluvní zaměstnanec pojištění podle tohoto zákona, údaje o jeho povinné účasti na důchodovém pojištění v cizině. POZOR: U zaměstnanců, jejichž zaměstnání nezakládá účast na pojištění, je třeba vést evidenci pouze v rozsahu pod písm. a) až c). Všechny tyto údaje se musí podle 96 uschovávat alespoň 10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají. Za záznamy o těchto skutečnostech se vždy považují doklady o druhu, vzniku a skončení pracovního vztahu a záznamy o evidenci docházky do práce, včetně doby pracovního volna bez náhrady příjmu. 4. Podle 97 je zaměstnavatel povinen přijímat žádosti svých zaměstnanců o dávky a neprodleně je spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek předávat OSSZ. Těmito potřebnými údaji se rozumí vyměřovací základy zaměstnance uvedené v 18 odst. 2 a vyloučené dny uvedené v 18 odst. 8. Tyto údaje se budou předávat na tiskopisu Příloha k žádosti o. Tato povinnost se bude vztahovat i na zaměstnance, kteří budou nárok na dávku uplatňovat v ochranné době. Tzn., že všechny podklady pro výpočet dávek bude předávat příslušné OSSZ zaměstnavatel. Tiskopis Příloha k žádosti o najdete na stránce v sekci tiskopisy pro nemocenské pojištění. V modulu MZDY najdete tiskopis v menu Příloha k žádosti o dávky. Nezapomeňte si před doplněním tiskopisu vytisknout pro zaměstnance sestavu Podpůrčí doba, abyste mohli korektně vyplnit údaje o podpůrčí době v písmenu i) řeší součinnost zaměstnavatelů při provádění kontroly plnění povinností zaměstnavatele v pojištění pracovníky OSSZ. Zaměstnavatel s více než 25 zaměstnanci musí umožnit pověřeným zaměstnancům OSSZ provést kontrolu plnění povinností zaměstnavatele ve svých prostorách. Zaměstnavatel s méně než 26 zaměstnanci je povinen na výzvu OSSZ se dostavit na OSSZ za účelem provedení kontroly plnění povinností v pojištění. 6. Podle 100 obstarává zaměstnavatel práce spojené s plněním úkolů v pojištění na vlastní náklady

18 3.12. Způsob výplaty dávek ( 84 odst. 2 písm. d) a 110) Dávky se vyplácejí nejpozději ve lhůtě do 1 měsíce následujícího po dni, v němž byl stanovený doklad pro nárok na výplatu dávky doručen OSSZ. OSSZ by měla vyhlásit termíny výplaty a lhůty, do kdy nejpozději před výplatním termínem mají být předloženy doklady pro výplatu dávky. Údajně by měl být výplatní termín dávek 3x v měsíci Úkoly a oprávnění OSSZ ( 84 a 116) Mezi povinnosti OSSZ patří mimo jiné: vydávání písemného oznámení pojištěnci o druhu vyplácené dávky, denní výši dávky, výši denního vyměřovacího základu a době, za kterou byla dávka vyplacena ( 84 odst. 2 písm. c) (na vlastní žádost zaměstnance). poskytují pojištěncům a zaměstnavatelům bezplatně odborné informace o pojištění ( 84 odst. 2 písm. o). Zde doporučujeme zaměstnavatelům, aby vyžadovali bezplatnost a hlavně kvalitu odborných informací o pojištění. sdělit na žádost orgánů poskytujících dávky státní sociální podpory údaje o výši jednotlivých dávek zúčtovaných ve stanoveném období ( 116 odst. 3). Tzn., že zaměstnavatel bude pro účely nároku na dávky SSP potvrzovat pouze čisté příjmy, které zaměstnanec u něho dosáhl, dále vyplacenou náhradu mzdy za dobu prvních 14 kal. dnů PN a v případě, že poskytoval dávky nemocenského pojištění, na které vznikl nárok před , potvrdí i tyto vyplacené dávky. sdělit fyzické nebo právnické osobě, která prokáže, že má vůči fyzické osobě podle pravomocného rozhodnutí splatnou pohledávku, údaje o tom, zda fyzická osoba je poživatelem dávky a zda vyplacená dávka dosahuje výše podléhající výkonu rozhodnutí ( 116 odst. 6 písm. d). Tyto údaje se poskytují na jejich žádost. Vzhledem k tomu, že zaměstnavatel je povinen zaměstnanci, jehož PN vznikla jako následek pracovního úrazu (nemoci z povolání) poskytnout náhradu mzdy za dobu pracovní neschopnosti, bude třeba, aby mu zaměstnanec předložil doklad o výši vyplaceného nemocenského, který je mu OSSZ povinna vystavit podle 84 odst. 2 písm. c). Zaměstnavatel by na základě tohoto dokladu odškodnil pracovní úraz a poté si částku refundoval s příslušnou pojišťovnou (Česká pojišťovna nebo Kooperativa). V případě, že již zaměstnavatel předal podklady příslušné pojišťovně, provede odškodnění pojišťovna na základě stejného dokladu vystaveného OSSZ. Za dobu prvních 14. kal. dnů PN se provede rovněž odškodnění pracovního úrazu, a to i za první 3 pracovní dny PN, kdy nenáleží náhrada mzdy Postup zaměstnavatele při výplatě dávek NP Při pracovní neschopnosti 1. Zaměstnanec předloží ROZHODNUTÍ o dočasné pracovní neschopnosti, a to díl III. (modrý) a díl IV. (červený) 2. Zaměstnavatel začne na základě těchto dokladů vyplácet náhradu mzdy 3. Pokud PN skončí do 14 kal. dnů od jejího vzniku a zaměstnanec předloží díl V. neschopenky (červený) - ukončení PN, nic dalšího zaměstnavatel nekoná a zůstanou u něho díly III., IV. a V. rozhodnutí, tj. jeden modrý a 2 červené. 4. Pokud je PN delší než 14 kal. dnů, musí zaměstnavatel zaslat na OSSZ zaměstnancem vyplněný díl IV., který slouží k uplatnění nároku na nemocenské a zaměstnanec zde žádá o poskytování nemocenského. Zároveň s tím vyplní zaměstnavatel PŘÍLOHU K ŽÁDOSTI O (zaškrtne se nemocenské) a zašle toto na OSSZ, nejpozději do termínu, který by měla OSSZ vyhlásit podle 84 odst. 2 písm d). 5. Pokud bude PN přecházet mezi 2 měsíci, měl by zaměstnanec předložit POTVRZENÍ O TRVÁNÍ PN od svého ošetřujícího lékaře, které rovněž předá na OSSZ. Tento krok by se opakoval při déle trvající PN. 6. V případě, že zaměstnanec předloží díl V. neschopenky - tj. její ukončení, předá zaměstnavatel tento doklad na OSSZ - na tomto dokladu vyplní zaměstnavatel, kdy zaměstnanec nastoupil opět do práce a zda poslední den PN neodpracoval část směny. Z tohoto dokladu si zaměstnavatel udělá kopii a založí Při ošetřování a peněžité pomoci v mateřství 1. Zaměstnanec předloží rozhodnutí ošetřujícího lékaře o vzniku potřeby ošetřování resp. potvrzení ošetřujícího lékaře o očekávaném nebo skutečném dni porodu u peněžité pomoci v mateřství. 2. Zaměstnavatel vyplní PŘÍLOHU K ŽÁDOSTI O (zaškrtne se příslušná dávka) a odešle se na OSSZ. 3. U ošetřovného předloží zaměstnanec zaměstnavateli rovněž ukončení potřeby ošetřování. 4. Poskytování peněžité pomoci v mateřství by měla ukončit sama OSSZ po uplynutí 28 resp. 37 týdnů jejího pobírání

19 Při nároku na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství 1. Nárok na výplatu vyrovnávacího příspěvku se uplatní potvrzením zaměstnavatele o tom, že pojištěnka byla převedena na jinou práci, protože práce, kterou předtím konala je zakázána těhotným ženám apod. Dále předloží rozhodnutí ošetřujícího lékaře o potřebě převedení. 2. Zaměstnavatel vyplní opět Přílohu k žádosti o 3. Každý měsíc, v němž trvalo i jen po část měsíce převedení se zašle na OSSZ a) započitatelný příjem za kalendářní měsíc b) počet dnů, kdy byla převedena ( 97 odst. 1). Poslat by se tyto údaje měly nejpozději následující den po dni, který je určen pro výplatu mezd a platů Srážky ze mzdy na základě výkonu rozhodnutí z dávek nemocenského pojištění Podle 50 nelze dohodu o srážkách z vyplacených dávek uzavřít s výjimkou dohody o srážkách na úhradu přeplatku na dávce nebo regresní náhrady. Provádění srážek z dávek nemocenského pojištění zákon 187/2006 Sb. o NP nijak neřeší, a to i přesto, že povinnost provádění srážek z nemocenského, peněžité pomoci v mateřství, ošetřovného i vyrovnávacího příspěvku ukládá zákon 99/63 Sb., občanský soudní řád. Jelikož se pracovníci MPSV a ČSSZ staví k provádění srážek ze mzdy na základě výkonu rozhodnutí tak, že pokud soud nevystaví rozhodnutí i pro ně, nebudou srážky provádět. Přesto informujte OSSZ na vlastním tiskopise o tom, že jsou srážky ze mzdy prováděny. Např. Zaměstnavatel: OSSZ v... Věc: Informace o provádění srážky ze mzdy Oznamujeme Vám, že našemu zaměstnanci panu/ní...( uvede se jméno a příjmení) rodné číslo bytem... (dále jen povinnému ) jsou prováděny tyto srážky ze mzdy: Přednostní nepřednostní pohledávka na základě výkonu rozhodnutí ve prospěch: (uvede se ve prospěch koho se srážky provádí) na...(číslo účtu na který se srážky budou zasílat) ve výši:... Kč zbývající částka ke srážení:... Kč. Tato pohledávka má pořadí... a nabyla nenabyla právní moci. Sdělujeme Vám, že v měsíci.. byla povinnému sražena z jeho mzdy částka ve výši... Kč. Při provádění srážky činí u něho nezabavitelná částka celkem.... Kč a byla uplatněna za měsíc.. ve výši. Kč. Zároveň Vás žádáme, abyste nám po ukončení výplaty (uvede se nemocenského, ošetřovného, peněžité pomoci v mateřství nebo vyrovnávacího příspěvku) laskavě sdělili, kolik bylo povinnému na tuto pohledávku u Vás sraženo. Vyřizuje: (uvede se jméno odpovědného pracovníka zaměstnavatele) Telefon: (uvede se tel. spojení na pracovníka) V. dne. Razítko a podpis Tuto informaci doporučuji předat na OSSZ za každou srážku samostatně s fotokopií výkonu rozhodnutí spolu s žádostí zaměstnance o příslušnou dávku a Přílohou k žádosti o dávku. Zaměstnavatel tím splní povinnost vyplývající z 293 odst. 1 OSŘ Přechodná ustanovení k zákonu o NP ( 168 až 198) 1. Podle 170 se všechny dávky NP, na které vznikl nárok před a nárok trvá i po se vyplácejí za podmínek a ve výši podle předpisů platných ke dni Tyto dávky vyplácí nejdéle po dobu jednoho roku ten, kdo je vyplácel do (tj. velká organizace nebo OSSZ u malých organizací). Vzhledem k tomu, že v průběhu roku 2008 došlo k několika změnám ve výpočtu nemocenského, překontrolujte, zda jste vypláceli nemocenskou správně

20 Období poskytování od-do Výše dávky za první 3 kal. dny PN Výše dávky od 4. kal. dne PN Nemocenské od do % Nemocenské od do Nemocenské od do % Nemoceské při PN nebo karanténě vzniklé do a trvající i po Nemoc nebo karanténa od náhrada mzdy 60%, v případě karantény musela tato trvat více než 3 kal. dny 25% Náhrada: 0% za první 3 pracovní dny pracovní neschopnosti 25% za první 3 pracovní dny karantény v období prvních 14. kal. dnů PN. 60% od 4. do 30. dne 66% od 31. do 60. dne 72% od 61. dne PN 60% od 4. do 30. dne 66% od 31. do 60. dne 72% od 61. dne PN 60% od 4. do 30. dne 66% od 31. do 60. dne 72% od 61. dne PN 60% od 4. do 30. dne 66% od 31. do 60. dne 72% od 61. dne PN Zaměstnavatel poskytuje maximálně do Náhrada mzdy 60% od 4. dne do 14. kal. dne, Nemocenské OSSZ 60% od 15. do 30. dne 66% od 31. do 60. dne 72% od 61. dne PN Při pracovní neschopnosti nebo karanténě vzniklé do a trvající i po bude nutno přepočíst pokračovačku od podle zvýšených redukčních hranic. Pro tyto případy, kdy bude nárok na dávku přecházet z roku 2008 do roku 2009, vláda valorizovala NV č. 366/2008 Sb. redukční hranice pro výpočet dávek tak, že první redukční hranice 550 Kč se zvýší na 610 Kč a druhá redukční hranice 790 Kč se zvyšuje na 870 Kč. Z toho vyplývá, že nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství a podpora při OČR, které budou přecházet z roku 2008 do roku 2009, se od přepočtou podle zvýšených redukčních hranic. Maximální hodnota pro průměr pro pokračování dávek z roku 2008 činí v roce 2009: pro P1 (nemoc a OČR) ( 90 % z 610 = ) (60% z ( = 260) =) 156 =705 Kč pro P2 (PPM) ( 100 % z 610 = ) (60% z ( = 260) =) 156 =766 Kč V případě, že po bude dávky vyplácet velká organizace, bude si i nadále o tyto vyplácené dávky snižovat odvod pojistného na SZ. 2. Podle 172 se nemocenské, na které vznikl nárok před a nárok trvá po a k tomuto dni ještě neuplynulo prvních 14 kal. dnů PN, vyplácí podle předpisů platných do a od 15. kal. dne rovněž dle předpisů do Tzn., že zaměstnavatel nebude vyplácet v tomto případě náhradu mzdy, ta se bude vyplácet až u pracovních neschopností vzniklých po Podle 174 odst. 2 u peněžité pomoci v mateřství, na kterou vznikl nárok před , lze po uzavřít písemnou dohodu mezi otcem dítěte a matkou dítěte, že bude pečovat o dítě (nejdříve ale od počátku 7 týdne po porodu dítěte). 4. Podle 178 odst. 1 jsou zaměstnavatelé společníků a jednatelů s.r.o., komanditistů k.s., studentů a žáků a členů družstev (tyto skupiny již nejsou od nemocensky pojištěny) povinni tyto osoby odhlásit od z pojištění u příslušné OSSZ. Odhlášení je třeba provést nejpozději do , a to formou seznamu v němž se uvede jméno, příjmení a rodné číslo osoby odhlašované z pojištění a název a sídlo zaměstnavatele. Dále je třeba uvést, zda činnost těchto osob (s výjimkou studentů a učňů), zakládá od účast na důchodovém pojištění (tzn., že jejich započitatelný příjem činní měsíčně alespoň 5900 Kč). 5. Podle odst je zaměstnavatel povinen písemně oznámit OSSZ do , zda příležitostné zaměstnání před je zaměstnáním malého rozsahu dle 7 odst. 1. Dále je třeba nahlásit u některých skupin zaměstnanců, zda se jejich zaměstnání nestalo od zaměstnáním malého rozsahu (např. u zaměstnanců na dohodu o pracovní činnosti s odměnou do 2000 Kč). 6. V případě, že zaměstnavatel nesplní do povinnosti uvedené v 178, hrozí mu pokuta do Kč. 7. Jestliže vznikl důvod k přerušení pojištění (neplacené volno nebo rodičovská dovolená) před a tento důvod trvá i po , přerušuje se pojištění od Zaměstnavatel je povinen přerušení pojištění nahlásit na OSSZ do 31. ledna 2009 na předepsaném tiskopisu ( 180). 8. Ochranná lhůta, která začala běžet před a neskončila k se řídí předpisy účinnými ke dni Je to zbytečné, když je stejných 7 kalendářních dnů v roce 2008 i v roce 2009 ( 184 odst. 1). 9. Podle 184 odst. 2 u zaměstnanců, jejichž pojištění skončilo dnem (společníci, jednatelé, komanditisté, členové družstev, studenti a žáci) plyne ochranná lhůta podle tohoto zákona. Tzn., pokud společník s.r.o. onemocní do 7. ledna, budou se mu vyplácet dávky NP. 10. Podle 185 se určí vyloučené dny již podle nového zákona, i když rozhodné období bude zasahovat před Předpokládám, že jste obdrželi instrukci OSSZ, která obsahuje Vašich nových povinností