Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

Transkript

1 ~ 1 ~ Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr PROBLEMATIKA DOHODY O PROVEDENÍ PRÁCE OD ROKU 2013 Podrobný komentář včetně odvodové povinnosti na SZ, ZP a daně. 1) Zákoník práce (ZP): Problematiku uzavírání dohody o provedení práce určuje 75, kdy zásadní podmínky pro uzavření dohody jsou: - uzavření dohody musí být již od roku 2011 vždy písemnou formou, - rozsah práce nesmí být od roku 2012 větší, než 300 hodin v kalendářním roce, - v dohodě o provedení práce musí být uvedena doba, na kterou se dohoda uzavírá. KOMENTÁŘ : Dohodu o provedení práce je zaměstnavatel povinen uzavřít vždy písemnou formou, jinak je ve smyslu 20 odst.2) ZP dohoda neplatná. Dohodu lze uzavřít tam, kde rozsah výkon práce nebo prací nepřesáhne 300 hodin v kalendářním roce. Zde není rozhodující, zda charakter práce mají povahu jednorázového úkolu nebo jde-li o opakující se činnost. V případě uzavření více dohod v rámci kalendářního roku u téhož zaměstnavatele podmínka 300 hodin v kalendářním roce se sleduje, jako součet odpracovaných hodin ze všech sjednaných dohod v rámci kalendářního roku. (Poznámka: Zaměstnavatel není podle 74 odst.2 ZP povinen zaměstnanci rozvrh pracovní doby zaměstnanec pracuje podle potřeby zaměstnavatele. Tím se může značně zkomplikovat průkaznost o počtu odpracovaných hodin v rámci ročního limitu 300 hodin! Zaměstnavatel má povinnost evidovat veškerou odpracovanou dobu zaměstnance - 96 odst. 1) ZP.! )Doporučený obsah dohody je uveden v příloze tohoto pracovního materiálu str ) Zákon o nemocenském pojištění (ZNP): Od roku 2012 jsou zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce také účastni nemocenského pojištění ve smyslu 7a) ZNP jen v těch měsících, kdy jim byl zúčtován započitatelný příjem podle 6 odst. 1 písm. a) ZNP příjem v částce vyšší než Kč ,-.

2 ~ 2 ~ Zaměstnanec na DPP je účasten nemocenského pojištění i v tom měsíci, kdy měl sjednány v jednom měsíci více dohod a odměna, která mu byla do tohoto měsíce zúčtována, dosáhla částky vyšší než Kč ,-. Odměna, zúčtovaná do kalendářního měsíce, v němž již dohoda netrvala, se musí považovat pro účely ZNP za odměnu zúčtovanou do posledního kalendářního měsíce, v němž dohoda trvala. KOMENTÁŘ: Jak z uvedeného vyplývá, podmínky vzniku účasti na nemocenském pojištění se u dohody o provedení práce sledují zcela odlišně od posuzování vzniku účasti na nemocenském pojištění ostatním poplatníků pojistného. Znamená to, že u DPP není rozhodující, zda dohoda trvá déle než 14 dnů, zda se jedná o krátkodobé zaměstnání nebo zda rozsah práce je nepatrného rozsahu tzv. práce malého rozsahu. Hlavním kritériem pro posouzení vzniku účasti na nemocenském pojištění je měsíční zúčtovaná částka tj. částka vyšší Kč ,- (10 001,-). Tak, jak bylo uvedeno v první části materiálu Zákoník práce, kdy se u více sjednaných dohod o provedení práce v jednom kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele sleduje podmínka max. počtu hodin (300) v kalendářním roce, sledování podmínky vzniku účasti na nemocenském pojištění se posuzuje obdobně s tím, že odměny z více sjednaných dohod v jednom měsíci se pro posouzení vzniku účastni na nemocenském pojištění sčítají. Pokud tedy součet všech zúčtovaných odměn dosáhne částky vyšší než Kč ,-, bude pojištěnec účasten nemocenského pojištění v tomto daném měsíci, kdy součet těchto odměn přesáhl příslušnou částku rozhodného příjmu. Obdobně se posuzuje i situace, kdy již dohoda skončila a odměna byla zúčtována v dalším(ch) měsících po skončení výkonu práce. 3) Zákon o všeobecném zdravotním pojištění (ZVZP): Tím, že došlo ke změnám v Zákoníku práce byl kromě již zmíněného Zákona o nemocenském pojištění, novelizován též 5 písm. a) bod 3 ZVZP, kdy za plátce pojistného na zdravotní pojištění jsou uvedeny i osoby činné na základě dohody o provedení práce, pokud dosáhly vyšší částky, která je rozhodná podle ZNP pro posouzení vzniku účasti na nemocenském pojištění. ( viz. bod 2 ZNP) tj. pokud v daném měsíci byla pojištěnci zúčtována odměna vyšší Kč ,- ( ,- ).

3 ~ 3 ~!Pozor odlišný postup při souběhu více dohod v jednom měsíci sčítání odměn! Ministerstvem zdravotnictví byl dne 24. ledna 2012 čj. MZDR 318/2012 upřesněn postup u souběhu více dohod o provedení práce v kalendářním měsíci a s tím zúčtovaných částek za tento měsíc. Pro účely odvodu pojistného na sociální zabezpečení a s tím samozřejmě vznik účasti na nemocenském pojištění je rozhodující součet zúčtovaných příjmů z více dohod v jednom měsíci. Stanovisko MZDR je však opačného názoru, kdy : Pokud v jednom kalendářním měsíci pojištěnec vykonává u téhož zaměstnavatele více DPP, z hlediska odvodu pojistného na veřejné zdravotní pojištění se výše dosaženého příjmu posuzuje u každé dohody o provedení práce samostatně, tj. příjmy z více takových dohod se pro účely ZVZP nesčítají. 4) Názorné příklady na posuzování odvodové povinnosti: PŘÍKLAD Č. 1: Zaměstnavatel uzavřel DPP se zaměstnancem od do s předem sjednanou hodinovou odměnou Kč 150/hod. práce jsou vykonávány podle potřeby zaměstnavatele. Zaměstnanec začal sjednanou práci vykonávat ihned v den nástupu tj Odměny za zúčtované měsíce činily: 3, 4 a 5/2012 á Kč 8 500,-. V měsíci 6/2012 mu byla zúčtována odměna Kč ,-. Za další měsíce odměny dosahovaly částek hluboko pod rozhodný příjem pro posouzení vzniku účasti na nemocenském pojištění. Jak budeme postupovat? Řešení: 1) Zaměstnavatel přihlásí pojištěnce na místně příslušnou OSSZ nejpozději do tj. do měsíce od měsíce, kdy se stal pojištěnec poprvé účastníkem nemocenského pojištění, s tím, že na přihlášce uvede den, kdy začal zaměstnanec fakticky pracovat tj Do druhu činnosti uvede T, MR - NE. Odhláška z NP pak bude provedena do jednoho měsíce od měsíce, kdy skončil sjednaný termín dohody. Pojistné odvede za měsíc červen nejpozději do ) Na zdravotní pojišťovnu zaměstnance přihlásí nejpozději do 8. dnů od měsíce, ( 8.7. ), ve kterém poprvé dosáhl částky vyšší Kč ,-- s datem přihlášení od 1.6. Pokud pojištěnec nedosáhl v dalším měsíci rozhodný příjem zaměstnavatel ho do 8. dnů po uplynutí dalšího měsíce, ve kterém

4 ~ 4 ~ nedosáhl rozhodného příjmu, odhlásí ze zdravotního pojištění s datem odhlášení k Pojistné odvede nejpozději do PŘÍKLAD Č. 2: Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu o provedení práce od září 2011 do Práce jsou sjednány podle potřeby zaměstnavatele s hodinovou odměnou Kč 80,- hod. Zaměstnanec poprvé dosáhl rozhodný příjem pro posouzení vzniku účasti na NP a ZP až v březnu Do skončení sjednané dohody pak již rozhodný příjem nedosáhl. Jak budeme postupovat? Řešení: Postup přihlášení i odhlášení bude stejný jak uvedeno v příkladu č. 1), s tím rozdílem, že na přihlášce k nemocenskému pojištění se uvede datum přihlášení tj. datum vzniku účinnosti nového Zákona o nemocenském pojištění. PŘÍKLAD Č. 3: Zaměstnavatel uzavřel DPP se zaměstnancem na lektorování třídenního semináře v měsíci květnu 2012 od do Odměna za výkon této práce byla sjednána ve výši Kč ,-. Jak budeme postupovat při odvodové povinnosti? Řešení : Zaměstnanec bude účasten nemocenského pojištění jen ve dnech , kdy je také povinnost zaměstnavatele odvést pojistné v tom měsíce, do kterého mu bude zúčtována shora uvedená odměna. Totéž se týká odvodové povinnosti na zdravotní pojištění. PŘÍKLAD Č. 4: Zaměstnavatel uzavřel DPP s odborným lektorem na dobu od do s tím, že v dohodě jsou uvedeny dvě části výkonu práce a celková odměna ve výši Kč ,- je rozdělena na : a) příprava a zpracování materiálů - odměna Kč ,- a b) výkon vlastní lektorské činnosti - odměna Kč 8 000,- s tím, že odměna za přípravu a zpracování materiálů bude zúčtována zaměstnanci do měsíce června a zbylá částka odměny za samotný výkon vlastní lektorské činnosti tj. Kč 8 000,--bude zúčtována do měsíce července.

5 ~ 5 ~ 1) Jak budeme postupovat při odvodové povinnosti v tomto případě? 2) A co v případě, kdy bude postup zaměstnavatele tak, že odměnu Kč ,-- zúčtuje zaměstnanci do měsíce července a odměnu za výkon lektorské činnosti zúčtuje až po skončení sjednané dohody tj. např. do měsíce srpna v rámci zúčtovaného měsíce července? Řešení : 1) Pokud by zaměstnavatel postupoval tak, že by první část odměny zúčtoval do měsíce června a druhou část odměny do měsíce července, nebyl by zaměstnanec účasten nemocenského, důchodového ani zdravotního pojištění. 2) Pokud by první odměnu zaměstnavatel zúčtoval až do měsíce července za měsíc červen a zbylou odměnu zúčtoval až po skončení dohody tj. do měsíce srpna za měsíc červenec, přičetl by se příjem zúčtovaný po skončení zaměstnání do posledního zúčtovaného měsíce trvání DPP, tj. do měsíce, kdy mu byla zúčtována první odměna tj. Kč ,-. Znamená to, že je nutno odvést pojistné ze součtu částek odměn Kč ,- + Kč 8 000,- tj. Kč ,-. PŘÍKLAD Č. 5: Zaměstnavatel uzavřel s jedním zaměstnancem souběžně 3 dohody o provedení práce na výkon práce: a) práce v podatelně 2 hodiny denně od měsíční odměna Kč 3 500,-, b) práce v účtárně fakturace 2 hodiny denně od měsíční odměna Kč 5 500,-, c) práce úklidové denně 2 hodiny od odměna Kč 2 000,-. 1) Jak budeme odvádět pojistné, na sociální zabezpečení, je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění? 2) Co kdyby se stal práce neschopným bude mít nárok na náhradu mzdy za prvních 21 dnů a nemocenské?

6 ~ 6 ~ 3) Budeme odvádět pojistné také na zdravotní pojištění? Řešen : 1) Správa sociálního zabezpečení přihlášení a odvod pojistného: Zaměstnavatel přihlásí zaměstnance souběžně na místně příslušnou správu sociálního zabezpečení nejpozději do 1 měsíce od měsíce, kdy započal s výkony práce, a to z každé dohody zvlášť tj. druhy činnosti pak budou T, U a V nejedná se o malý rozsah. Odvede pravidelně klasické pojistné na sociální zabezpečení nejpozději do následujícího 20. tého měsíce za uplynulý měsíc ze součtu všech tří odměn tj. Kč ,-. 2) Likvidace náhrady mzdy a výplata nemocenského v případě nemoci zaměstnance: V případě, že by zaměstnanec v průběhu sjednaných dohod o provedení práce onemocněl, vznikl by mu nárok na náhrady ze všech tří dohod ze zredukovaných průměrných výdělků za prvních 21 dnů. V případě pokračování jeho pracovní neschopnosti by pak správa vyplácela nemocenské a to až do skončení pracovní neschopnosti nejdéle však do skončení sjednané dohody. 3) Povinnosti vůči zdravotní pojišťovně: Zaměstnavatel nemá vůči zdravotní pojišťovně žádné povinnosti, neboť pro účely odvodu pojistného na zdravotní pojištění se odměny n e s č í t a j í a proto zaměstnavatel nemusí přihlašovat svého zaměstnance a ani odvádět pojistné ze součtu dosažených odměn, tak jak uvedeno v bodě 1) pro účely odvodu pojistného na sociální zabezpečení. PŘÍKLAD Č. 6: Zaměstnavatel uzavřel dohodu o provedení práce se zaměstnancem na týdenní inventuru ve skladu č. 1) od do se sjednanou odměnou z této dohody ve výši Kč 5 000,-. S ohledem na to, že byl s provedenou inventurou spokojen sjednal se zaměstnancem další dohodu na inventarizaci skladu č. 2) od do Se sjednanou odměnou z této dohody ve výši Kč 6 000,-. Odměny z těchto dohod jsou zúčtovány do měsíce dubna a vyplaceny v měsíci květnu ve výplatním termínu tj Jak to bude s přihlášením a odvodem pojistného na sociální a zdravotní pojištění?

7 ~ 7 ~ Řešení: Zaměstnavatel přihlásí zaměstnance do konce května a zároveň ho odhlásí k Odvede pojistné na sociální zabezpečení ze součtu odměn tj. Kč 5 000,-- + Kč 6 000,-- = Kč Vůči zdravotní pojišťovně nemá zaměstnavatel žádnou povinnost, každou odměnu z jednotlivých dohod se pro účely zdravotního pojištění posuzují každá samostatně. PŘÍKLAD Č. 7) : Zaměstnanec skončil pracovní poměr dohodou k 6. dubnu. Příjem za těchto 5 dnů trvání pracovního poměru byl zúčtován ve výši Kč 7 500,--. V témže měsíci dubnu ji zaměstnavatel požádal o provedení účetní závěrky, kdy na tuto práci s ní sjednal dohodu o provedení práce od 23. dubna do 30. dubna. Odměna za tuto práci byla sjednána ve výši Kč ,--. Oba tyto příjmy byly zúčtovány do měsíce dubna a vyplaceny ve výplatním termínu v měsíci květnu. Jak se bude posuzovat účast na nemocenském pojištění a následný odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění? Řešení: Zaměstnavatel odhlásí zaměstnance z účasti na sociálním a zdravotním pojištění z titulu zániku účasti na nemocenském, důchodovém a zdravotním pojištění nejpozději do 8. dnů ode dne skončení pracovního poměru (tj. do ). Odvede pojistné na sociální a zdravotní pojištění z dosaženého vyměřovacího základu z titulu pracovního poměru. Příjem odměna z dohody o provedení práce ve výši Kč ,- se nebude zahrnovat do celkového zúčtovaného příjmu za měsíc duben neboť každý pracovněprávní vztah se pro účely posuzování vzniku účasti na nemocenském pojištění posuzují zvlát, tzn. že příjmy se nesčítají a to ani tehdy, kdy by součet byl vyšší jak rozhodný příjem tj. Kč ( ). Poznámka: Takto by se též postupovalo v případech, kdy by zaměstnavatel ukončil v témže měsíci dohodu o pracovní činnosti a sjednal by následně dohodu o provedení práce nebo naopak!

8 ~ 8 ~ 4) Problematika vydávání zápočtového listu i u dohod o provedení práce a následný event. výpočet průměrného výdělku hrubého a čistého z DPP: Od roku 2012 je v ustanovení 313 ZP dána povinnost vydávat zápočtový list zaměstnancům činným na základě dohod o provedení. Pokud by si pak zaměstnanec žádal svého bývalého zaměstnavatele o potvrzení průměrného výdělku dosaženého z DPP, a nebo pokud by sám zaměstnavatel měl potřebu zjistit průměrný výdělek uvádím několik názorných příkladů. Především je třeba zdůraznit, že zjišťování průměrného výdělku se řídí klasicky Zákoníkem práce, konkrétně ust. 354 odst. 1), 356, 361 a 362 odst.2). PŘÍKLAD Č. 8: Zaměstnanec uvedený v příkladu č. 5, který má souběžně 3 dohody o provedení práce od do se stal práce neschopným od 3. 7., kdy jeho pracovní neschopnost trvala pro všechny tři výkony samostatné výdělečné činnosti až do Práce neschopný si tak uplatňuje nárok na náhradu mzdy a následně po uplynutí 21 dnů pracovní neschopnosti nárok na nemocenské. Vypočtěte průměrný výdělek, když ve všech dohodách pracuje pravidelně 2 hodiny denně s měsíčními příjmy : Kč 3 500,-, Kč 5 500,- a Kč 2 000,-, a ze zjištěných průměrných výdělků stanovte náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti. Řešení: Rozhodné období pro výpočet průměrného výdělku je II/ Q, kdy započitatelný výdělek z tohoto rozhodného období budeme dělit skutečnými odpracovanými hodinami je určen pravidelný rozvrh pracovní doby. Výpočet tak bude následující: První dohoda o provedení práce Započitatelný výdělek / skutečně odpracovaná doba: Kč x 3 = Kč : 130 skutečně odpracované hodiny za II/Q = Kč 80,77 Druhá dohoda o provedení práce Započitatelný výdělek/skutečně odpracovaná doba:

9 ~ 9 ~ Kč x 3= Kč : 130 skutečně odpracované hodiny za II/Q = Kč 126,92 Třetí dohoda o provedení práce - započitatelný výdělek/skutečně odpracovaná doba: Kč x 3 = Kč : 130 skutečně odpracované hodiny za II/Q = Kč 46,15. Další výpočet náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti za prvních 21 dnů, kdy náhrada bude poskytována od 2.7. do tj = Kč 0,-- karenční doba = 24 hodin x Kč 44,-- = 1 056,-- ( 80,77 x 0,9 = Kč 72,69 x 0,6 = Kč 44,-- ) první DPP = 24 hodin x Kč 69,-- = 1 656,-- ( 126,92x0,9= Kč 114,23x0,6 = Kč 69,--) druhá DPP = 24hodin x Kč 25,-- = 600,-- ( 46,15x0,9= Kč 41,54x0,6 = Kč 25,--) třetí DPP. Jiná situace nastane, kdy zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele podle potřeby, tzn., nemá stanoven přesný harmonogram směn (pracovní dobu). V takovém případě musíme zjistit průměrný počet hodin v jedné směně, který zjistíme z fiktivního počtu hodin v rámci týdne. Dále pak již postupujeme obvyklým způsobem v rámci koeficientu, kterým násobíme hodinovou odměnu a fiktivní počet hodin (fiktivní úvazek). PŘÍKLAD Č. 9: Zaměstnanec pracoval na základě dohody o provedení práce od 1.1. do Po skončení této dohody požádal svého již bývalého zaměstnavatele o potvrzení o průměrné hrubé a čisté odměně. Zaměstnanec odpracoval celkem 290 hodin a jeho hodinová odměna činila Kč 150,-. Zaměstnanec pracoval podle potřeby zaměstnavatele. Zjistěte průměrný výdělek. Řešení :

10 ~ 10 ~ 1) Převod počtu odpracovaných hodin na fiktivní počet hodin za měsíc: 290 hodin: 12 měsíců = 24,17 měsíční počet fiktivních hodin. 2) Převod počtu fiktivním měsíčních hodin na týden: 24,17 měsíční počet fikt. hodin : 4,348 koef. = 5,56 fiktivní počet hodin na týden. 3) Průměrná měsíční hrubá odměna : S ohledem na to, že při dodržení klasického rozhodného období tj. III/Q nebude splněna podmínka odpracování alespoň 21 dnů, budeme vycházet z pravděpodobného výdělku, který tak činí hodinová odměna Kč 150,--. Kč 150,-- x 4,348 koef. x 5,56 fiktivní počet hodin na týden = Kč 3 627,-- PV/měsíc 4) Průměrná měsíční čistá odměna : Kč 3 627,-- průměrná hrubá měsíční odměna, Kč 3 627,-- základ daně Kč 544,-- 15% daň srážková ( zaokrouhluje se na celé koruny dolů) Kč 3 083,-- průměrná čistá měsíční odměna. V případě, že by nastala potřeba potvrdit průměrný výdělek u krátkodobě sjednané dohody o provedení práce, budeme vycházet z celkové doby trvání dohody (dny), z průměrného počtu kalendářních dnů v měsíci v rámci roku, z počtu odpracovaných hodin, koeficientu a hodinově sjednané odměny. PŘÍKLAD Č. 10) : Zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem dohodu o provedení práce na dobu od 1.4. do v rozsahu 300 hodin. Jeho hodinová odměna činila Kč 220,-- /hod.. V měsíci dubnu obdržel zaměstnanec odměnu Kč ,-- (odpracoval 109 hodin), v měsíci květnu obdržel zaměstnanec odměnu Kč ,-- (odpracoval 140 hodin), v měsíci červnu obdržel zaměstnanec odměnu Kč ,-- ( opracoval 51 hodin ). Doba trvání dohody tak činila 86 dnů.

11 ~ 11 ~ Zaměstnanec po skončení dohody požádal svého bývalého zaměstnavatele o potvrzení o průměrné hrubé odměně. Řešení : 1) Průměrný počet kalendářních dnů v měsíci činí v roce. 366 rok : 12 měsíce = 30, 5 dne. 2) Počet měsíců. 86 doba trvání dohody : 30,5 průměrný počet dnů v měsíci = 2,82 3) Průměrný počet hodin na jeden měsíc. 300 max. možný počet hodin DPP : 2,82 počet měsíců trvání DPP = 106,38 4) Fiktivní týdenní pracovní doba. 106,38 průměrný počet hodin : 4,348 koeficient = 24,47 5) Výpočet pravděpodobného měsíčního hrubého výdělku Kč 220/h. x 4,348 koef. x 24,47 týdenní prac. doba = Kč ,--.