Projekt Park Rochus a připravovaný Koncept Regionálního operačního programu otázky a odpovědi

Transkript

1 Projekt Park Rochus a připravovaný Koncept Regionálního operačního programu otázky a odpovědi 1. Jaké jsou přesně záměry a konkrétní projekty revitalizace území Rochus? Chceme doposud neudržovanou lokalitu upravit do podoby jedinečného přírodního a historickykulturního parku. Chceme podtrhnout význam Rochusu jako významného ekologického území, nejen nadále ochraňovat vzácnou faunu a floru, ale také podpořit osvětu a vzdělávací aktivity dětí a mládeže. Chceme zde znovu vysadit původní dřeviny, vybudovat vycházkové aleje a zdůraznit liturgický aspekt lokality především v návaznosti na kapli sv. Rocha. V okrajové části pak chceme vybudovat muzeum v přírodě, které prostřednictvím několika historických staveb a související infrastruktury nabídne atraktivní výletní cíl, ale především uchová odkaz lidové architektury a vinařské tradice Uherského Hradiště. 2. Z čeho tento koncept vychází? Kdo to vymyslel? Již v roce 2002 zastupitelstvo města v územním plánu definovalo celou oblast bývalého vojenského cvičiště jako rekreační a oddechové zázemí města. Příprava koncepce funkčního využití návrší Rochusu byla zahájena v roce 2006 diskusí krajinných architektů nad možnou podobou regenerace celého území. Ideovou koncepci navrhl prof. Ing. Ivar Otruba, CSc., renomovaný krajinný architekt. Přípravy plánů pokračovaly velmi podrobným biologickým průzkumem, diskusí s veřejností nad vhodnou podobou a funkcemi přírodně-kulturního areálu, činností pracovních skupin odborníků na jednotlivých tématech, podrobnějšími projektovými studiemi a koncepcí funkčních ploch celého území. 3. Není tento koncept příliš megalomanský? Co je to megalomanie? Chorobná touha po vyniknutí, snaha být co největší, oslňující, apod. Koncepce Parku Rochus je v mnoha svých aspektech protikladem významu tohoto slova. Pouze dotváří stávající kulturní krajinu. Několik štíhlých alejí a dva sady jen symbolicky opticky rozčlení a zpestří toto ohromné území plné monotónních křovinných formací. Stejně tak i muzeum v přírodě na okraji plochy Parku Rochus je daleko více funkční a prostorovou zkratkou tradiční vesnice. Budování takového muzea je postupný a dlouhodobý proces trvající několik desetiletí, což dokládá vývoj všech obdobných muzejních expozic u nás i v zahraničí. Muzeum tvořené několika hospodářskými usedlostmi společně s detaily dvorů, humen, veřejným prostranstvím a typologií jeho zeleně dotvářející historickou atmosféru slovácké vesnice 19. a první poloviny 20. století svou rozlohou ani zdaleka nedosahuje velikosti jiných moravských a českých muzeí v přírodě. 4. Komu jsou jednotlivé projekty určeny? Co přinesou obyvatelům Uherského Hradiště? Projekty jsou určeny široké veřejnosti jak z řad místních obyvatel města Uherské Hradiště, tak i ostatním návštěvníkům, turistům, specialistům na konkrétní tématiku prezentovaných aktivit. Vždy jsou ve všech svých aspektech zohledňovány rovné příležitosti. Obyvatelům Uherského Hradiště 1

2 nabízí Park Rochus velkou respirační plochu svou zelení, relaxační a odpočinkovou zónu, v budoucnu doplněnou o nabídku různých vzdělávacích, kulturních a volnočasových aktivit. 5. Jak plánujete do Vašeho projektu zapojit místní školy? Spolupráce se školami bude jedním z hlavních pilířů funkčního využití celého území, proto je plánována celá řada aktivit. Jedná se zejména o ekologickou výchovu, rozšiřování znalostí o místních druzích organismů, využití lokality pro výuku přírodopisu, ekologie a ochrany přírody, animoterapii. Již nyní připravujeme programy vázané na zeměpis, místopis, historii. Díky muzeu v přírodě bude možné do školního i mimoškolního vzdělávání uherskohradišťských vzdělávacích institucí zahrnout praktické ukázky přirozeného způsobu života tradičního venkovského obyvatelstva předchozích generací. Považujeme to za jedinečnou příležitost v rámci procesu předávání kulturního dědictví a v současném globalizovaném světě také jako jeden z možných způsobů vytváření vlastního hodnotového systému každého jedince. Areál nabídne příklady praxe udržitelného využívání území, relaxační a odpočinkovou zónu. 6. Proč je jedním z projektů muzeum v přírodě? Především kvůli možnostem, které nabízí široké veřejnosti při trávení volného času, odpočinku a relaxaci, ale také pro širokou nabídku vzdělávacích aktivit. Muzeum v přírodě splňuje nejen funkci dokumentační, výzkumnou a prezentační, ale stává se významnou paměťovou institucí, která i díky svým popularizačním aktivitám účinně napomáhá k propagaci kulturního dědictví a sehrává významnou roli při formování lokální, regionální i národní identity. Bez obdobných institucí a aktivit se navždy ztratí kulturní kontext, ve kterém žijeme, nebo jednodušeji řečeno ono dědictví otců, k jehož odkazu bychom se měli hlásit a s ohledem na kulturní paměť lidstva se zároveň i snažit o jeho předání následujícím generacím. Pokud toto budeme vnímat jako samozřejmost, budou pro nás samozřejmé i snahy o vybudování muzea v přírodě. 7. Musí se budovat právě tady? Troufáme si tvrdit, že v Uherském Hradišti, ani na území celého širšího regionu Uherskohradišťska nenajdeme příhodnější místo. Muzeum je zcela v souladu s krajinou, ve které vzniká a kterou dotváří, zároveň respektuje okolní životní prostředí. Již z odborného názvu muzeum v přírodě vyplývá úzká vazba na původní prostředí lidského sídla, kterým je přirozeně okolní příroda a krajina. A skutečně, také plánované Muzeum v přírodě Rochus (v jeho cílové podobě na 5ha plochy z celkových 65ha plochy Parku Rochus) zahrnuje podíl více než 60% nezpevněných, biologicky aktivních ploch. Širší návrší Rochusu je ukázkou tradiční kulturní krajiny, bez rozlehlých ploch orné půdy, bez průmyslových komplexů nebo městského urbanismu. Vedle mozaiky sadů, políček, luk, remízků, teras a polních cest je tak lidské sídlo tradičního vesnického charakteru přirozeným prvkem krajiny. Muzeum v přírodě představuje v konceptu využití celého území ukázku přístupu, kdy se do tradiční kulturní krajiny citlivě začleňuje jeden z jejích základních strukturních prvků. Specifikem konkrétního umístění na bývalém vojenském cvičišti je jeho zařazení do půdního fondu jako ostatní plocha, proto také muzeum nenárokuje zábor zemědělského půdního fondu a tedy vzácných produktivních ploch orné půdy (na rozdíl od řady jiných nově budovaných areálů - zejména obchodních či průmyslových). Proto do tohoto prostoru muzeum v přírodě svou tradiční, materiály i provedením přírodě blízkou zástavbou velmi dobře zapadá. Konkrétní místo realizace v Parku Rochus je nejvýhodnější z hlediska 2

3 ochrany přírody (tento prostor je již člověkem pozměněný a narušený) a současně vhodně navazuje na urbanistickou sídelní strukturu Mařatic, kterou ve své vinařské části logicky zakončuje na přechodu do volné krajiny. Celkovou koncepci umístění umocňují neopakovatelné výhledy do krajiny Pomoraví i na pohoří Chřibů. 8. Nehrozí v souvislosti s budováním muzea v přírodě prolomení stavební uzávěry týkající se tohoto území? Územní plán striktně vymezuje zastavitelné území v lokalitě Rochus, jedná se pouze o prostor muzea v přírodě na okraji Evropsky významné lokality Rochus v těsné návaznosti na zástavbu mařatických vinohradů, toto území je v regulativech územního plánu navíc úzce specifikováno a omezeno konkrétními podmínkami, které umožňují pouze podmíněně přípustné využití území pro stavby muzea v přírodě. Zbylá část lokality se podle územního plánu města Uherské Hradiště nachází v nezastavitelném území, proto jakékoliv prolomení stavební uzávěry v tomto území nehrozí. 9. Mají připravované projekty revitalizace území dopad na životní prostředí a vyhlášenou oblast Natura 2000, která je součástí lokality? Za účelem zjištění, zda záměr Park Rochus negativně neovlivní Evropsky významnou lokalitu Rochus, bylo RNDr. Markem Banašem, Ph.D., v březnu 2010 vypracováno Posouzení vlivu záměru Park Rochus komponovaná krajina na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Ze závěru hodnocení vyplývá, že záměr nemá významný negativní vliv na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality. Při respektování konkrétních doporučení lze dokonce očekávat zlepšení stavu Evropsky významné lokality Rochus v důsledku realizace záměru. 10. Na základě čeho můžete doložit, že plánovaná výstavba muzea v přírodě životní prostředí a kvalitu života obyvatel Uherského Hradiště významně neovlivní? Na základě zjišťovacího řízení z hlediska vlivů muzea v přírodě na životní prostředí provedeného v souladu se zákonem č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ke kterému se měla možnost vyjádřit také veřejnost. Podle tohoto zákona bylo v roce 2011 zpracováno podrobné oznámení. Krajský úřad Zlínského kraje pak po vyjádření dotčených orgánů státní správy a samosprávy vydal v únoru 2012 závěrečné stanovisko, které konstatuje, že není nutné další posuzování vlivů tohoto záměru podle uvedeného zákona. Prakticky to znamená, že životní prostředí v okolní volné krajině i zastavěných částech města bude záměrem ovlivněno natolik nepodstatně, že není třeba tento záměr z hlediska vlivů na životní prostředí dále posuzovat a zkoumat. Realizaci muzea v přírodě budou tedy limitovat pouze požadavky, které již byly popsány v oznámení nebo doplněny v rámci vydaného závěru zjišťovacího řízení. 11. Proč nenechat území a přírodu Parku Rochus bez jakéhokoliv dalšího zásahu? Zachování přírodního bohatství Parku Rochus, je podmíněno nutností pravidelné údržby celého území. Organismy, které se zde nacházejí, jsou vázané na mozaikový charakter lokality luční a keřové segmenty (tzv. sukcesní stadium biotopu). Pokud by zde nedocházelo k pravidelné údržbě, travnaté plochy by postupně zarostly náletovými dřevinami a celé území by se tak začalo pozvolna přeměňovat v les. To by vedlo k vymizení vzácných druhů lučních společenstev, díky kterým je tato lokalita výjimečná. 3

4 Pravidelná údržba také zabrání šíření invazních druhů rostlin, které se zde nacházejí a které vážně ohrožují druhy chráněné. Správa areálu pak eliminuje zřizování dalších černých skládek odpadu, které zde vznikají a přírodní lokalitu významně znehodnocují. 12. Jak bude řešení revitalizace celého území i jednotlivých dílčích projektů dlouho trvat? Revitalizace území představuje postupný a dlouhodobý proces a to jak revitalizace přírodního areálu, tak i samotná výstavba muzea v přírodě. Do roku 2015 by měly proběhnout nejvýznamnější výsadby zeleně (např. aleje ke kapli, sadové úpravy prostoru muzea). Ovocné sady již byly vysazeny v roce 2010, ve výsadbách se však bude pokračovat v horizontu dalších desítek let. V roce 2011 byla zahájena pastva ovcí na 21 ha plochy, v následujících pěti letech se počítá s jejím rozšířením na cca 30 ha (z celkových 65 ha), které by měly být stabilně udržovány. První objekt muzea (stodola z Břestku) bude postavena v průběhu letošního roku, první etapa výstavby muzea, která podle projektové přípravy zahrnuje celkem 6 staveb, bude dokončena v případě získání evropských dotací do konce roku Následné budování dalších expozičních objektů bude trvat v řádu několika desetiletí, což je pro muzeum v přírodě zcela přirozené. Pro návštěvníky to znamená, že je zde v budoucnu bude čekat vždy něco nového. 13. Kolik to bude celé stát? Kdo to zaplatí? Koncepce financování realizace Parku Rochus vychází z veřejné prospěšnosti tohoto tematického areálu pro občany Uherského Hradiště, s širším přesahem na celý region a jeho obyvatele. Snahou je získat co možná největší prostředky z různých dotačních titulů a zajistit si tak vícezdrojové financování, které minimalizuje finanční účast žadatele a realizátora regenerace území. V roce 2011 jsme proto požádali o dotační podporu z Operačního programu Životní prostředí na výsadbu nových alejí stromů v objemu cca 3 mil. Kč. V lednu 2012 jsme ve spolupráci s městem Uherské Hradiště získali podporu z Fondu švýcarsko-české spolupráce na environmentální vzdělávání ve výši cca 1,5 mil. Kč. V současnosti připravujeme Koncept Konverze bývalého vojenského cvičiště Rochus, ve kterém se budeme ucházet o další dotační prostředky. Finanční objem celého Konceptu je 100 mil. Kč. Předpokládá se, že evropská dotace z Regionálního operačního programu by mohla být ve výši až 52,5 mil. Kč. Zastupitelstvo města schválilo již v loňském roce na kofinancování investičních projektů částku 7 mil. Kč. Ostatní prostředky budou do projektů investovány ze soukromého sektoru. Holding SYNOT totiž přislíbil nejen realizaci soukromé investice ve výši 30 mil. Kč, která je nezbytnou podmínkou integrovaného projektu, ale také dalších 20 mil. Kč na kofinancování projektu. Jedná se tedy o typický PPP projekt, který chce využít možností evropské podpory pro regionální rozvoj. 14. Kde mohu sledovat důležité informace o vývoji celého projektu? Důležité informace o vývoji a realizaci dílčích projektů průběžně zveřejňujeme na internetových stranách obecně prospěšné společnosti Park Rochus, o.p.s. kde jsou publikovány i výroční zprávy a výsledky naší činnosti. Park Rochus Uherské Hradiště najdete také v sociální síti Facebook. Ve spolupráci s městem jsou pořádány besedy s občany, na podzim roku 2011 jsme ve spolupráci se Slováckým muzeem v Uherském Hradišti zahájili sérii odborných přednášek o muzeích v přírodě. Od podzimu 2010 pořádáme terénní akce přímo v Parku Rochus (Stromy pro Rochus, Otevírání pastvin). 4

5 Koncepční informace je také možné získat na odboru architektury, plánování a rozvoje města na městském úřadě v Uherském Hradišti. 15. Jaký je vlastně současný stav lokality Rochus? Udělalo pro ni něco město? Revitalizace lokality započala v roce 2009 zásahy Krajského úřadu Zlínského kraje za účelem ochrany motýla bourovce trnkového, zásahy spočívaly v redukci náletových dřevin. Ve stejném roce město zrekonstruovalo kapli sv. Rocha. V roce 2010 zde proběhly ve spolupráci města a společnosti Park Rochus, o.p.s., první výsadby ovocných dřevin, včetně založení obou sadů. V roce 2011 byla na ploše 21 ha zahájena pastva ovcí za účelem údržby travnatých porostů a zamezení zarůstání lokality. 16. Jaké postavení má v celém projektu společnost SYNOT? Co od toho SYNOT očekává? Společnost SYNOT REAL ESTATE, a.s. je jedním ze zakladatelů obecně prospěšné společnosti Park Rochus, o.p.s., a jeden z hlavních iniciátorů přeměny a revitalizace bývalého vojenského cvičiště v novou odpočinkovou a kulturní zónu města. Mimo to je holding SYNOT značným donátorem společnosti Parku Rochus, o.p.s., a jejích projektů. Jeho záměrem je, aby areál sloužil veřejnosti v plné míře a celé širší území Mařatic, především pak území Parku Rochus, mařatických vinohradů a Vinohradské ulice, bylo rekreačně-odpočinkovou a poznávací zónou pro všechny, kdo ji navštíví. Z tohoto důvodu plánuje jako investor vstoupit do projektu výstavbou tzv. Mařatského dvora, který bude na úpatí Vinohradské ulice vytvářet pomyslnou vstupní bránu do celého širšího území parku. Především gastronomické služby tohoto zařízení budou doplněny o další tak, aby je mohli využívat např. rodiny s dětmi, cyklisté a pěší turisté, ale i místní obyvatelé. 17. Proč by radnice měla investovat peníze v době hospodářské krize do skanzenu místo toho, aby opravila chodníky nebo zlepšila ovzduší ve městě? Nebude to pro ni neúměrná finanční zátěž? Je potřebné uvést, že město Uherské Hradiště nebude v rámci připravovaného Konceptu aktuálního evropského dotačního titulu investovat žádné prostředky do objektů muzea v přírodě. Pouze schválilo spolufinancování dotačních projektů veřejné infrastruktury přírodně-kulturního areálu Park Rochus. Je známo, že napojení tohoto areálu na cestní síť, potažmo infrastrukturu města je žalostné a poplatné předchozímu vojenskému využití tohoto území. Navíc podle hodnocení zahraničních expertů má Park Rochus v sobě v kontextu smysluplného propojení přírodního parku s muzeem v přírodě neuvěřitelně silný potenciál dalšího rozvoje. Záměr města tak neřeší pouze aktuální žalostný stav území a jeho napojení na přilehlé části města, ale dívá se vizionářsky i do budoucnosti, kdy úspěšnou realizací celého projektu revitalizace území bývalého vojenského cvičiště můžeme zanechat mimořádný odkaz našim potomkům. Pro Město Uherské Hradiště nebude Park Rochus v kontextu svého významu žádnou finanční zátěží. Aktuálně má na kofinancování evropských dotací již schválených 7 mil. Kč plus ročně na činnost obecně prospěšné společnosti asi 900 tis. Kč. Investice města tak nepřesáhne 10 % celkového objemu plánovaných finančních prostředků. 5

6 18. Kolik budov bude muset na Rochusu vyrůst a jak budou veliké? Stavební činnost se týká pouze areálu muzea v přírodě Rochus. Ta je rozdělena do několika etap a jak jsme již uvedli výše, proces budování každého takového muzea probíhá s ohledem na vlastní odborně-dokumentační a záchranný výzkum tradičního lidového stavitelství konkrétního regionu po desetiletí. Tradiční lidové sídlo a dům z běžné zástavby nenávratně mizí, smyslem muzea v přírodě je proto mj. uchovat tento obraz v určité urbanisticky zpracované zkratce v podobě reálných staveb, ale i pomocí dalších plánů a zaměřovacích výkresů uložených v archivu. Nyní počítáme s ohledem na možnost získat evropské dotační prostředky s 3 5 expozičními objekty (menší hospodářská usedlost, domkářské stavení, stodola, příp. vinohradnická búda) a s jednou vstupní budovou, ve které bude malá pokladna s prodejnou drobných suvenýrů, místnost pro průvodce a nezbytné sociální zařízení pro návštěvníky i zaměstnance. Všechny uvedené objekty jsou přízemní, respektují tradiční materiály a při jejich realizaci se počítá s okolními sadovými úpravami budou tedy obklopeny stromy a další zelení. Výstavba areálu Muzea v přírodě Rochus je podřízena schválenému územnímu plánu, stavebnímu zákonu, jeho normám a vyhláškám. Klíčový je soulad s odsouhlasenou koncepcí Muzea v přírodě Rochus. 19. S jak velkým počtem turistů projekt počítá? Nevezmou turisté klid obyvatelům Mařatic? Kde budou parkovat tyto desítky aut a kde zastaví autobusy? V prvních letech po otevření muzea očekáváme, že Park Rochus včetně samotného muzea v přírodě zaznamená přibližně tisíc návštěv za rok (jednorázových vstupů osob), z čehož však bude podstatnou část tvořit v rámci spolupráce se školami místní školní mládež a při víkendových pořadech občané Uherského Hradiště, příp. přilehlých obcí. Všichni tito návštěvníci Parku Rochus se ve městě běžně pohybují již dnes. Proto ti návštěvníci, kteří přijedou do města osobním automobilem, zaparkují zpravidla na stejném místě, kde parkují již nyní u Kauflandu, zimního stadiónu a na parkovištích v areálu bývalých kasáren. Odtud je budeme navigovat v pěším provozu do Vinohradské ulice a Parku Rochus, kde při větších akcích uvažujeme i s kyvadlovou dopravou z uvedených odstavných parkovišť do nástupního prostoru do Parku Rochus. Zde bude za tímto účelem vybudována točna a také parkoviště určené zejména pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace. Vzhledem ke snaze zachovat přírodní charakter lokality bude vjezd automobilů do prostoru parku de facto zakázán. Projekt dále počítá s využitím parkoviště u mařatického hřbitova, které by mělo být z těchto důvodů renovováno. 20. Jaký dopravní ruch bude na Rochusu během výstavby a jaký po zahájení činnosti muzea? Během výstavby se budou dodržovat veškeré platné předpisy a normy, kterými bude omezeno na nejnižší míru obtěžování nadměrným hlukem. Všichni pracovníci na stavbě budou řádně seznámeni s bezpečnostními předpisy a ochrannými prostředky. Při výstavbě lidových staveb jde navíc spíše o činnosti řemeslné (zedník, tesař, truhlář), které využívají tradiční technologie postrádající nějaké hlučné stavební stroje. Po zahájení činnosti muzea začnou fungovat navržená parkoviště, která se nacházejí mimo území přírodní lokality. Vnitřní prostor areálu Parku Rochus není a nebude přizpůsoben vjezdu osobních automobilů. 6

7 21. Kdy muzeum v přírodě začne fungovat? Muzeum v přírodě bude veřejnosti zpřístupněno po realizaci první etapy, jejíž dokončení je plánováno v průběhu druhého pololetí roku Kdo bude financovat provoz muzea? Nevystavuje se město tímto projektem nebezpečí, že bude muset každý rok poskytovat mnohamilionové dotace? Když město převzalo areál bývalého vojenského cvičiště od armády, muselo aktuálně řešit, jak to udělat, aby právě každoroční mnohamilionové dotace z vlastního rozpočtu do údržby celého území vkládat nemuselo. Pokud by s areálem nedělalo nic, jistě by kritika takovýto postoj odsoudila a označila ho za macešský. Z tohoto důvodu vznikla koncepce trvale udržitelné rozvoje Parku Rochus skládající se z několika integrovaných, vzájemně propojených projektů. Ze stejného důvodu byla také založena společnost Park Rochus, o.p.s., která připravuje projekční podklady a následně dotační žádosti do všech dostupných dotačních titulů. A právě muzeum v přírodě, jako instituce zaměřená na kulturní a environmentální vzdělávání, může být dílčím, přesto však významných projektem, díky kterému lze finanční prostředky pro realizaci zajistit. A to i s ohledem na celé širší území Parku Rochus. Plán financování realizace Parku Rochus je založen na možnostech, díky kterým jsou veřejně prospěšné areály, úpravy veřejných prostranství, kulturní akce a vzdělávací projekty, stejně jako ochrana a záchrana přírodního a kulturního dědictví podporovány řadou dotačních titulů od místních až po evropskou úroveň. V rámci PPP projektů a marketingově řízeného fundraisingu je při přípravě obecně prospěšné činnosti v areálu také nutné usilovat o dary soukromých fyzických a právnických osob. Bez podpory mecenášů by v historii lidské civilizace vzniklo mnohem méně míst, prostorů a budov, které dnes označujeme za přírodní a kulturní dědictví. Takto je a bude postupně získávána podstatná část zdrojů na revitalizaci přírodních ploch, výstavbu expozic muzea v přírodě i údržbu celého areálu. U provozních nákladů lze v budoucnu počítat i s částečným vykrytím z postupně generovaných příjmů, např. ze vstupného. 23. V Rožnově pod Radhoštěm a ve Strážnici se nachází dvě muzea v přírodě. V čem jsou tato muzea odlišná od hradišťského, nebudou si konkurovat? Není dokonce muzeum na Rochusu z tohoto pohledu zbytečné? Muzeum v Rožnově pod Radhoštěm je zaměřené na Valašsko a jeho převážně roubené (dřevěné) stavitelství, ve strážnickém muzeu prezentace lidového stavitelství z Uherskohradišťska chybí a v nejbližších letech se s ní jistě nepočítá. Každá expozice je založena na podrobném terénním výzkumu, z tohoto hlediska máme dnes asi již neopakovatelnou příležitost zachytit poslední pozůstatky prvků lidového stavitelství z přelomu 19. a 20. století. Pokud se tomu nebude věnovat nikdo, všechny technologie, řemesla, způsob využití materiálu i vzácné typy tradičního domu nenávratně zmizí. Plánované muzeum v přírodě v Uherském Hradišti tak usiluje o zachování této paměti s přímou vazbou na náš domácí region a to za něj neudělá ani rožnovské ani strážnické muzeum. Navíc má každé muzeum v přírodě obrovský potenciál pro domácí obyvatele, především pro školy. Trojměstí Uherského Hradiště, Starého Města, Kunovic i všech ostatních blízkých měst a vesnic je pro rozvoj činností muzea v přírodě, co se počtu škol i obyvatel týká, vynikajícím domácím zázemím. Z tohoto pohledu nelze na uvedená muzea nahlížet jako na konkurenty, ale jako na 7

8 spolupracující instituce, prostřednictvím jejichž činnosti bude naplňována snaha o zachování kulturního dědictví. 24. Má projekt potřebné odborné zázemí, podporu a garanci? (přírodovědci, etnografové, expertní skupiny apod.) Již od počátku byl záměr připravován a konzultován s experty dle jejich odborného zaměření. Ideová studie, ze které projekt vychází, byla zpracována renomovaným krajinným architektem prof. Ing. Ivarem Otrubou, CSc. Pro přípravu a zpracování dokumentace výstavby muzea, včetně přenosu a zasazení konkrétních staveb do krajiny, byla sestavena expertní skupina složená z odborníků na lidovou architekturu a památkovou péči. V orgánech společnosti Park Rochus, o.p.s. jsou zastoupeni architekt urbanista, etnograf, specialistka na problematiku ochrany přírody a krajiny, právníci, odborníci na marketing a publicitu, řízení, finance a účetnictví ad. Projekt je podporován Odborem životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Zlínského kraje, se kterým jsou průběžně konzultovány veškeré zásahy do Evropsky významné lokality Rochus. Odbornou podporu a konzultace poskytuje projektu také Slovácké muzeum v Uherském Hradišti. 25. Jaký je rozdíl mezi klasickým muzeem a muzeem v přírodě? Potřebuje Uherské Hradiště vedle Slováckého muzea ještě muzeum v přírodě? I když se v obou případech jedná o paměťové instituce, jejichž hlavní náplní činnosti je identifikace, dokumentace, uchování, prezentace a předávání hodnot souvisejících s vybranými fenomény se vztahem k určitému území nebo historické epoše, oproti klasickému muzeu má muzeum v přírodě jednu velkou devizu a tou je právě ono přírodní prostředí, uzavřený prostor modelového sídla tradiční vesnice, ve kterém se můžete časově přenést třeba o sto let zpět. V kamenném muzeu se tak těžko návštěvník potká s historickým životním prostředím a činnostmi s ním obsahově svázanými např. s reálnou ukázkou způsobů zaměstnání a obživy (např. chov drůbeže, králíků a dobytka, orání pole, sečení trávy, výmlat obilí, včelařské činnosti, roubování stromků), některými řemesly, nebo obyčeji zasazenými do autentického prostředí. Každá z těchto dvou institucí dokáže veřejnosti nabídnout to, co ta druhá neumí. Z tohoto důvodu se obě muzea mohou v Uherském Hradišti jedinečně doplňovat. 26. Jakou programovou nabídku přinese muzeum v přírodě obyvatelům města? Muzeum nabídne návštěvníkům zpřístupnění atraktivních a autentických expozic obytných i hospodářských interiérů a exteriérů lidových staveb. V jejich prostorách budou instalovány tematicky vybrané sbírkové předměty dokládající tradiční způsob života a hospodaření spadajícího do určitého historického období. V prostředí muzea v přírodě se rovněž budou konat pravidelné kulturní akce se vztahem k výročnímu obyčejovému cyklu např. masopust, Velikonoce, stavění máje, letniční obyčeje, dožínkové a vinařské slavnosti, hodové obřady, Vánoce, rituály rodinného cyklu. Velký prostor bude věnován prezentaci tradičních řemesel. Lze také uvažovat o řemeslných jarmarcích a farmářských trzích podporujících místní výrobce, zemědělce a domácí produkty. Muzeum v přírodě je tedy prostorem, který prezentuje tradiční lidovou kulturu ve všech jejích podobách a historických vrstvách. Přírodní areál rovněž nabídne možnost využít toto jedinečné prostředí v rámci stávající nabídky hradišťských kulturních institucí, jako jsou Klub kultury, Slovácké divadlo, Slovácké muzeum, Městská 8

9 kina, nebo akcí jako Velikonoční putování Vinohradskou ulicí, Letní filmová škola, Slavnosti vína, Křest svatomartinských vín apod. 27. Uherské Hradiště bylo v minulosti označeno jako srdce Slovácka. Platí to dodnes? Sehrává v tom projekt muzea v přírodě nějakou roli? Uherské Hradiště je přirozeným centrem širokého regionu a můžeme je plným právem a s hrdostí označit jako otevřené srdce Slovácka. Kompaktní historické centrum města je napojeno na další jeho části, je otevřené vzdělanosti, volnočasovým aktivitám, zvyšování kvality života jeho obyvatel, stejně jako inovativním přístupům a projektům, které ze srdce Slovácka činí pulsující metropoli a současně příjemné místo pro pestrý a aktivní život. V tomto světle je koncepce Parku Rochus a muzea v přírodě příležitostí, jak doplnit mozaiku života města o jedinečný prostor, který bude sloužit občanům v souladu s dochovanými hodnotami tohoto území, rozvíjenými v duchu tradic a odkazu našich předků. 28. Má vybudování muzea v přírodě vazbu na světové, státní, krajské a jiné koncepce a dokumenty (UNESCO, státní kulturní politiku a koncepce atd.)? Je z tohoto pohledu možno počítat s nějakou podporou (fondy, granty )? Realizace projektu je zcela v souladu s koncepčními materiály místního, krajského, státního i mezinárodního významu. UNESCO, Ministerstvo kultury, Krajský úřad Zlínského kraje i samotné město Uherské Hradiště si velmi zřetelně uvědomují ohrožení materiálního i nemateriálního kulturního a přírodního dědictví. Projekt Parku Rochus i muzea v přírodě proto přesně naplňuje přirozené snahy o jeho ochranu a péči. Díky tomu je také možné žádat o určitou grantovou podporu na konkrétní činnosti (Krajský úřad Zlínského kraje, Ministerstvo kultury), nebo se ucházet o prestižní zápis do některých reprezentativních seznamů UNESCO. Domníváme se, že projekt Parku Rochus má i takovýto potenciál. Může být totiž vhodným příkladem pro jiné obdobné projekty, ukázkou dobré praxe a účinných řešení založených na principech trvale udržitelného rozvoje. Za společnost Park Rochus, o.p.s., dne 18. února 2012 Mgr. Jan Blahůšek, Ph.D., ředitel 9