Informační fondy II. předmětové pořádání. Předmětové selekční jazyky

Transkript

1 Informační fondy II Předmětové pořádání 1 Předmětové selekční jazyky - přehled 2 - obsah dokumentu nebo jednotlivých informacích je vyjádřen slovně - užívá se přirozený jazyk, více či méně formalizovaný výhoda: srozumitelnost pro uživatele v dané jazykové oblasti nevýhoda: omezení na jazykovou oblast Předmětové pořádání Předmětové selekční jazyky 3 terminologické ekvivalenty: heslování indexování předmětové pořádání předmětová katalogizace předmětové pořádací systémy 4 formalizovaný přirozený jazyk -řízený slovník různé stupně formalizace slovo nebo skupina slov abecední princip pořádání vedle sebe pojmy z různých oblastí, různého stupně podrobnosti neuplatňuje se hierarchie a rododruhové vztahy 1

2 Předmětové selekční jazyky Jevy přirozeného jazyka synonymie, quasisynonymie homonymie, polysémie vágnost přirozeného jazyka Předmětové selekční jazyky - druhy a typy univerzální speciální oborové prekoordinované x postkoordinované 5 6 národní x mezinárodní Předmětové selekční jazyky - dějiny Předmětové selekční jazyky - dějiny 7 - prvky předmětového pořádání ve jmenném katalogu (incipit, substantivum regens) - samostatně používáno od 2. pol. 17. stol. (podmíněno vznikem oborových knihoven, kde se nedá použít univerzální systematické třídění) 8 Adrien Baillet ( ) - knihovna s právnickou literaturou -řešení teoretických problémů 2

3 Předmětové selekční jazyky - dějiny Předmětové selekční jazyky - dějiny 9 Martin Schrettinger ( ) - Dvorská knihovna v Mnichově - teorie i praxe 10 Michael Denis ( ) - Dvorská knihovna ve Vídni - pravidla zahrnuta do rakouských katalogizačních instrukcí r a r Předmětové selekční jazyky - dějiny Předmětové selekční jazyky - dějiny 11 Univerzitní knihovna v Praze (18. stol.) - předmětový katalog - v němčině 12 Charles Ammi Cutter ( ) - slovníkový katalog - pravidla používaná v USA i v Evropě 3

4 Předmětové selekční jazyky - dějiny Předmětové selekční jazyky - dějiny 13 Jaromír Borecký ( ) - Univerzitní knihovna v Praze - budoval předmětový katalog - v češtině 14 Zdeněk Václav Tobolka ( ) - parlamentní knihovna - Pravidla heslového katalogu - Prozatímní pravidla předmětového seznamu Předmětové selekční jazyky - dějiny Předmětové selekční jazyky - dějiny Jaroslav Drtina ( ) Blahoslav Kovář ( ) 15 - vedoucí katedry knihovnictví na Univerzitě Karlově - Předmětový katalog učil věcné pořádání na katedře knihovnictví Univerzity Karlovy - mnoho publikací 4

5 Předmětová hesla Předmětová hesla ČSN Tvorba předmětových hesel pro lístkové i automatizované katalogy - pro veřejné i odborné knihovny - nové názvosloví - prekoordinovaný selekční jazyk Předmětové heslo = jednoslovné nebo víceslovné formálně upravené vyjádření obsahu dokumentu, popř. charakteristiky formy dokumentu Předmětová hesla Předmětová hesla 19 Skládá se z několika prvků: heslo doplněk hesla podheslo doplněk podhesla 20 Schéma předmětového hesla: Heslo (popř. doplněk hesla) - podheslo (popř. doplněk podhesla) - další podheslo (popř. doplněk podhesla) Příklad: Dvořák, Antonín (skladatel hudební český) - skladby symfonické - soupisy 5

6 Předmětová hesla Předmětová hesla Heslo je první prvek předmětového hesla. Vyjadřuje pojem, který má pro obsahovou charakteristiku dokumentu rozhodující, tj. klíčový význam. Téma dokumentu se vyjadřuje nejužším pojmem. Podheslo je druhý, popř. další prvek předmětového hesla. Upřesňuje heslo, tj. první prvek předmětového hesla po obsahové, popř. formální stránce a klade pojem uvedený v hesle do určitých vztahů k jiným pojmům Předmětová hesla Předmětová hesla 23 V případě potřeby se heslo a podheslo rozšiřuje o doplněk hesla, resp. podhesla. Pomocí doplňků hesla a podhesla se rozlišují homonyma, tj. slova stejně znějící avšak s odlišným významem. Podheslo upřesňuje pojem uvedený v hesle. Vyjadřuje vztahy k jiným pojmům. 24 Slovní vyjádření obsahu dokumentu formou předmětových hesel se řídí souborem základních pravidel. Jsou to: - pravidlo nejužšího pojmu - pravidla slovních spojení - pravidla pro jazykovou úpravu 6

7 Předmětová hesla Předmětová hesla Při tvorbě předmětového katalogu se dále přihlíží k odbornému názvosloví daného vědního oboru a k zaměření informačního fondu, tj. předpokládaným uživatelům. Obecná hesla substantivní forma (inverze) substantivum v 1. pádě množného čísla adjektivum ve shodném tvaru se substantivem, ke kterému patří dále je možné užít další slovní druhy: zájmena, číslovky, předložky, spojky Předmětová hesla Předmětová hesla - shrnutí 27 Specifická hesla - pro vyjádření specifických jevů a předmětů - užívají se jiné zásady Druhy specifických hesel: personální chronologické korporativní historické zeměpisné názvové formální 28 - téma dokumentu je vyjádřeno soustavou lexikálních jednotek podle předem stanovených syntagmatických a syntaktických pravidel v průběhu zpracování dokumentu či informace (princip prekoordinace) - lístkové katalogy a první OPAC katalogy - vstup možný pouze ze vstupní pozice - další vyhledávací nástroje umožňovaly vstup z dalších pozic (podheslo, doplněk) 7

8 Předmětová hesla - shrnutí Předmětová hesla - shrnutí 29 Selekční jazyk musí zajistit systém při zpracování a vyhledání - vztahy mezi hesly vylučovací odkaz přidružovací odkaz - heslář = soupis všech použitých hesel 30 Výhody: - přesné vyjádření obsahu dokumentu - dostatečná podrobnost - informační hodnota - efektivní vyhledávání - tradice Předmětová hesla - shrnutí Postkoordinované předmětové selekční jazyky 31 Nevýhody: - princip prekoordinace - složitá pravidla syntaxe - redundance informací z bibliografického záznamu - velký počet jednotlivých hesel - složitá údržba - délka slovního vyjádření 32 dokumenty se složenými tématy omezení plynoucí z principu prekoordinace snaha najít vyhovující systém - použití slov, vyjadřujících obsah dokumentu, bez syntaktických vazeb, spojování slov až při vyhledávání dokumentu či informace 8

9 Postkoordinace Postkoordinace 33 sumerské tabulky - slovní vyjádření příznaku nemoci s pojmenováním nemoci H. Taylor - americký ornitolog, r získal patent na průhledové karty systém na rozpoznávání minerálů systém na vyhledávání osob v osobní kartotéce - H. Liber, Použití pro zpracování a vyhledání dokumentů: W. E. Batten 1939, systém na vyhledávání patentových dokumentů Postkoordinace Postkoordinace Calvin N. Mooers Calvin N. Mooers r patentoval systém mechanické selekce dokumentů na okrajových kartách r použil termínu deskriptor

10 Postkoordinované předmětové jazyky Unitermy Unitermy Klíčová slova z názvu z obsahu Mortimer Taube ( ) léta 20. stol. - abecední princip - ruční vyhledávání v tradičním (lístkovém) katalogu 37 Deskriptorové selekční jazyky 38 Unitermy Unitermy 39 uniterm = slovo, které vyjadřuje obsah dokumentu - nejsou stanoveny vztahy mezi unitermy - všechny jsou na stejné hierarchické úrovni - pro vyjádření obsahu dokumentu použijeme 4-6 unitermů 40 unitermová karta - obsahuje uniterm a přírůstková čísla (signatury) dokumentů, která o tématu vyjádřeném unitermem pojednávají malomechanizační systémy - průhledové karty zaměření na jeden zpravidla úzce vymezený obor 10

11 Unitermy Klíčová slova z názvu 41 malomechanizační systémy - průhledové karty zaměření na jeden zpravidla úzce vymezený obor + rychlost vyhledání - neobsahuje bibliografický záznam 42 key word (in context) klíčové slovo = každé slovo názvu (s výjimkou mluvnických členů, předložek, spojek = stop slov) - záznam dokumentu lze vyhledat podle kteréhokoli slova Klíčová slova z názvu Klíčová slova z názvu 43 rejstříky KWIC, KWOC léta 20. stol. KWIC - key word in context KWOC - key word out of context klíčové slovo = každé slovo názvu (s výjimkou mluvnických členů, předložek, spojek) - název článku se v rejstříku objeví tolikrát, kolik slov je v názvu 44 Rejstříky KWIC, KWOC: - automatizované zpracování rychlé - rejstříky odborných časopisů - přirozený jazyk (neformalizovaný) - neřeší synonymii, homonymii, vágnost - počet slov není omezen, neřízený slovník 11

12 Klíčová slova z obsahu Klíčová slova z obsahu 45 klíčové slovo = slovo, které vyjadřuje obsah dokumentu - nejsou stanoveny vztahy mezi klíčovými slovy - všechna jsou na stejné hierarchické úrovni - pro vyjádření obsahu dokumentu se použije 4-10 klíčových slov 46 - nízký stupeň formalizace přirozeného jazyka - pořadí adjektivum, substantivum - jednotné i množné číslo - induktivní metoda: tvorba klíčových slov v procesu zpracování dokumentů Klíčová slova z obsahu Klíčová slova z obsahu 47 vyhledávání: - kterékoli použité klíčové slovo - různé kombinace klíčových slov - operátory boolovské algebry - další operátory 48 vícehlediskové vyhledávání: vyjádření obsahu lze najít i v jiných charakteristikách: název, podnázev, název nakladatelství, název edice (! slovníkový katalog) podle slov v různých polích bibliografického záznamu kombinace identifikačního (jmenného) a věcného popisu 12

13 Deskriptorové selekční jazyky Deskriptorové selekční jazyky 49 deskriptor = slovo nebo spojení slov, které vyjadřuje obsah dokumentu - deskriptory tvoří systém - jsou vyjádřeny vztahy mezi deskriptory 50 předem připravený slovník vybraných termínů -řízený slovník prvek systematiky - propojení systematického a předmětového pořádání tezaurus = slovník deskriptorů Deskriptorové selekční jazyky Deskriptorové selekční jazyky 51 vztahy: - ekvivalence deskriptor - nedeskriptor (vylučovací odkaz) - hierarchie nadřazený deskriptor - podřazený deskriptor - asociace asociovaný deskriptor (přidružovací odkaz) 52 vztah asociace: celek -část předmět - užití předmět - vlastnost proces - prostředek příčina - účinek pro vyjádření obsahu dokumentu použijeme 4-6 deskriptorů 13

14 Deskriptorové selekční jazyky Deskriptorové selekční jazyky 53 tvorba tezauru: - vymezení tematické oblasti - shromáždění lexikálních jednotek - lexikografické zpracování lexikálních jednotek - uspořádání lexikálních jednotek do odstavců a výběr deskriptorů 54 tvorba tezauru: - vypracování abecedního soupisu lexikálních jednotek - vypracování systematického rejstříku deskriptorů - vypracování soupisu identifikátorů jednojazyčný tezaurus, vícejazyčný tezaurus Deskriptorové selekční jazyky Deskriptorové selekční jazyky 55 deskriptorový odstavec: - deskriptor - definice pojmu, slovní vyjádření obsahu termínu - nedeskriptory - nadřazené deskriptory - podřazené deskriptory - asociované deskriptory 56 Vypracované tezaury pro různé obory: - Polytematický strukturovaný heslář - STK - MESH -česká verze, NLK - EUROVOC -česká verze, Parlamentní knihovna - tezaurus pro oblast pedagogiky - NPK - tezaurus pro oblast teologie a religionistiky, Knihovna ETF UK 14

15 Trend vývoje předmětového pořádání Trend vývoje předmětového pořádání - snižování rozdílu mezi prekoordinací a postkoordinací (přesné vyjádření obsahu dokumentu při zachování alternativnosti vyhledávání) - snaha užívat řízený slovník termínů (deskriptorů, předmětových hesel) - substantivní vyjádření - přirozený slovosled ve spojení slov - omezení rozkladu termínů - omezení formálních charakteristik - vyjádření vztahů hierarchie mezi termíny Konspekt Konspekt - mezinárodní standard - aplikovaný v řadě zemí (USA, Austrálie, Mexiko, Francie, Holandsko, Velká Británie...) - vznik: 70. léta 20. stol. - pro univerzitní knihovny USA - pro zpracování fondu a přístupu k němu prostřednictvím elektronické báze dat - použití systematiky - návaznost na CCL, později DDC a UDC - použití třídníku systematické klasifikace a jeho slovního vyjádření

16 Library of Congress Subject Headings Library of Congress Subject Headings 61 LCSH = řízený slovní pořádací systém prekoordinovaného typu hlavní znaky: - slovní zásoba (lexikum) - sémantika (vztahy) - specifická pravidla pro aplikaci, zvláště syntaxe (aplikační syntax) 62 lexikum: - jednoprvková jednotka - jednoslovné substantivum - spojení adjektiva se substantivem (v přirozeném tvaru) - předložková vazba - spojení substantiv spojkou Library of Congress Subject Headings Library of Congress Subject Headings lexikum: sémantika: - vztah ekvivalence (řeší synonymii) - víceprvková jednotka - heslo a podheslo/a (pro složené téma dokumentu) - vztah hierarchie - nadřazené a podřazené pojmy - systematika vztah asociace - tematicky příbuzné termíny 16

17 Library of Congress Subject Headings Předmětové pořádání 65 aplikační syntax: - pevné pořadí jednotlivých zpřesnění - téma - místo -čas - forma - vyjádření tématu - téma - tematické zpřesnění - zápis chronologického zpřesnění - preference číselného vyjádření - formální zpřesnění - formalizace použitých termínů 66 požadavky na použití slov v předmětovém selekčním jazyce: - jednoznačnost - kompaktnost (celistvost) - systémovost - zařaditelný na jedno místo v systematice oboru - motivovanost - termín má vyjadřovat podstatný znak pojmu, důležité pro výběr ze synonym Předmětové pořádání Předmětové pořádání 67 - přesnost - shoda mezi obsahem pojmu a obsahem termínu - spisovnost - ustálenost - krátkost - přeložitelnost - všeobecná přijatelnost a srozumitelnost - osvojitelnost 68 Harmonizace věcných selekčních jazyků: - konvergence (postupné sbližování, vyrovnávání rozdílů) - kompatibilita (převoditelnost lexikálních jednotek) - konvertibilita (použití pro jiný systém) - konkordance (porovnání jednotek a přiřazení významově shodných) 17

18 Předmětové pořádání - nové metody Automatické indexování - přidělení obsahové charakteristiky bez zásahu člověka - metoda zkoušena na strojovém překladu - statistická analýza textu - syntaktická analýza textu 69 18