V zrcadle severu. Milena Kociánová. Foto M. Kociánová
|
|
- Michaela Beranová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 V zrcadle severu Milena Kociánová Foto M. Kociánová
2 Známou informací pro většinu z vás je ovlivnění přírody Krkonoš dobami ledovými, tj. bývalými místními ledovci i opakovanou blízkostí ledovce skandinávského. Tento zjednodušený pohled ale zahrnuje období 2,5 miliónu let, v průběhu nichž se střídala období chladná glaciály s obdobími teplejšími interglaciály. Výzkumy v posledních letech, které provádějí pracovníci Správy KRNAP spolu s odbornými institucemí Akademie věd ČR a Univerzitami v Krkonoších i ve Skandinávii nám dovolují přiblížit a upřesnit obraz vývoje tundry Krkonoš od konce posledního zalednění do současnosti, tj. v období zhruba posledních let.
3 Rozsah skandinávského ledovce před ca lety. Zhruba v té době krkonošské lokální ledovce začaly roztávat. Jejich poslední zbytky zhruba před 8000 lety byly datovány pomocí izotopu 10Be měřeného v morénovém materiálu a izolovaných skalách (Mercier et al. 2000, Engel et al. 2011) Maly Staw, Karkonosze Mts 13,6+-0,9
4 Krkonošské ledovce začaly odtávat zhruba před lety. Pozice skandinávského ledovce v té době je vyznačena na obrázku. Abisko Abisko Leirpullan Nikel Jižní okraj skandinávského ledovce před ca lety Zbytky skandinávského ledovce před ca lety Do 8000 BP roztály téměř všechny jeho zbytky. Roztátí ledovců Krkonoš před ca lety (Chyba v určení pomoci izotopu 10Be je dost velká -až let, i proto ten velký rozptyl Johanson et al 2011, Lunkka et al. 2004, Lundquist 1986 in Současné ledovce ve Skandinávii začaly znovu narůstat před ca lety místa, která známe z našich srovnávacích prací Jotunheimen, Dovrefjell, Finse, Abisko, Pallas-Yllas tunturi, Kilpisjarvi, Kevo, Kolský poloostrov, RNDr Jankovská - vlastní pylové analýzy
5 Představu o tom, jak vypadaly naše kary se zbytky ledovců, si můžeme udělat na základě současných karových ledovců ve Skandinávii. Proč ve Skandinávii? Protože její pohoří jsou mnohem starší než Alpy a reliéfem jsou proto geologicky starším Krkonoším podobnější, než mladé Alpy nebo Tatry. Kaarsa glacier, Sweden melted 8000 BP, new glaciation 3150 BP Photo: J. Elster Lyngen Alpen, Norway Melted 9000 BP, new glaciation since 4000 BP Photo: M Kociánova
6 Náhorní plató Krkonoš v té době mohla vypadat např. podobně jako současná v oblasti Jotunheimen a Dovrefjellu. Na přilehlých svazích ležela trvalá firnová pole, možná i charakteru menších firnových ledovců. Foto J. Materna 2016 Abisko Slattatjakka Mt Foto M. Kociánová 2010 Na základě výsledků projektu MŽP a oddělení OP Správy KRNAP v letech trvalá sněhová pole v Krkonoších roztávala na základě datování bázípůdních profilů v místech dnešních sezónních sněhových polí před ca 5000 až 3500 lety. Projekt POPFK MŽP : Vývoj vegetace a mezo/mikroreliéfu Krkonoš v průběhu holocénu a počátky jeho ovlivnění člověkem
7 Na plató se tvořily různé půdní tzv. periglaciální formy utvářené střídavým táním a mrznutím nejsvrchnější - tzv. aktivní vrstvy permafrostu. Na obou hlavních plató Krkonoš v okolí Labské a Luční boudy, i na plató vyšších úrovní na Luční pláni, Stříbrném hřbetu, Stříbrném návrší, v okolí Harrachových kamenů, Violíku dnes nalezneme jejich pozůstatky v podobě částečně či zcela zarostlých strukturních půd. Norsko Foto J. Materna 2016 Luční pláň Foto M. Kociánová 2016
8 Strukturní (patterned ground) versus polygonální půdy Proč používám termín strukturní půdy? Protože to je obecnější pojem, který zastřešuje daleko více půdních forem utvářených mrazem nebo spolupůsobením dalších faktorů a procesů formy tříděné, netříděné, kruhy, polygony pruhy stupně atd. (sorted, nonsorted, circles, polygons, steps ) U nás se běžně používá termín polygonální. Ten se ale vztahuje k formám, jejichž prvotní příčinou jsou mrazové trhliny, trhání půdy mrazem (frost cracking) tedy vznik ve velmi chladném a aridním prostředí. Vznik našich forem byl zcela jistě polygenetický, podílelo se na něm daleko více procesů - mrazové třídění, vzdouvání půdy, víření půdy (frost sorting, frost heave, frost boil). Proto je lépe používat termín strukturní půdy. Frost cracking, Vysoká Arktida, Kanada (Walker et al. 2003) Frost boil (Abisko) Foto Kociánová 2010 Polygenetické formy u nás Foto Kociánová
9 Z hlediska konce zalednění a následně celého průběhu holocénu je ale třeba upozornit na skutečnost, kterou jsme doposud opomíjeli. Téměř všechny současné skandinávské ledovce nejsou pozůstatkem pleistocenního zalednění a ani tundrový reliéf, se kterým se dnes setkáváme v alpínských polohách Skandinávie není v podobě, v jaké byl na konci pleistocenního zalednění. Téměř všechny skandinávské ledovce do ca BP roztály.
10 Proč je to pro nás důležité Protože je zřejmé, že Skandinávie zažila daleko razantnější klimatické změny než naše území. Jak z pohledu prudkého oteplení, tak následně z ochlazení. Při něm, když začaly znovu narůstat a oscilovat ledovce, samozřejmě musela narůstat i oscilovat trvalá i sezónní firnová pole, znovu vznikal v povrchových vrstvách permafrost, změnil se - a mění do dnes - i mikro- a mezoreliéf. -. To je jeden z důvodů proč nacházíme na skandinávských lokalitách např. v Abisku, ve Finse, v Dovrefjellu, Jottunheimenu nad hranicí lesa stále aktivní terén s nesouvislým nízkým pokryvem cévnatých rostlin, zatímco u nás převažují nad alpínskou hranicí zapojená travní a rašeliništní společenstva vyvíjející se v posledních ca 5000 letech v relativním klidu. Foto M. Kociánová 2010 Foto M. Kociánová 2014
11 Chladná období v Krkonoších indikovaná na základě profilu Labský důl (Engel et al. 2010) Roztátí permafrostu v oblasti Rownia pod Sniezka (Jahn 1977) a trvalých firnových polí Tání ledovců v Krkonoších (Engel et al. 2011)
12 Příklad změny pokryvu reliéfu (kryoplanačních teras ) v čase a klimatu Slattatjakka Mt. Iniciální mechová společenstva na okrajích trvalých sněhových polí či na bázi dlouholežících sněhových polí, typická pro skandinávské lokality, na obdobném reliéfu u nás již nenajdeme Luční hora Mt. (Krkonoše)
13 Podobně je tomu na brázděných půdách (soil strips) nebo s tzv. dlážděnými půdami (stony pavements) Foto M. Kozák Foto M. Kociánová Brázděné půdy (Dovrefjell Blahoin Mt. ) a Krkonoše severní svah Harrachových kamenů Foto J. Materna Foto M. kociánová Nivační deprese s dlážděnými půdami (Norsko) - u nás s reliktem dlážděných půd výjímečně obnaženým
14 Otázka permafrostu Kupovitá forma palsy a plató palsa u Abiska Foto M. Kociánová 2010 Profil aktivní vrstvou a částí permafrostu kupovité palsy Foto M. Kociánová 2010 Foto V.Jjankovská 2000 U nás povrchové části minerálního podloží resp. alpínského permafrostu roztály teprve před ca 5000, možná přetrvávaly i déle, protože v pleistocénu se předpokládá hloubka promrznutí na Krkonoších až 200 m (Czudek 2005). Současný permafrost v rašeliništích Skandinávie vznikl relativně nedávno v oblasti Abiska, či Nikelu na Kolském poloostrově zhruba před 3500 lety při výrazném ochlazení. U nás nikoli klima i mocnost rašelinišť to vylučují. (výsledek pylových analýz prováděných dr. Jankovskou a datování v rámci projektú řešených BÚ AV ČR ) a následně i Správou KRNAP v r ) Kde a do jaké hloubky roztálo skalní podloží resp. alpínský permafrost ve Skandinávii, není tak zcela známo.
15 Aapa struktury rašeliništ pruhy (strangy), protáhlé deprese (flarky) Úpské rašeliniště Pančavské rašeliniště Foto M. Kociánová Místo pals se u nás nejspíše v chladném výkyvu kolem 3000 BP vyvinuly aapa struktury, rovněž charakteristické pro Skandinávii. Přechod aapa v palsy a naopak je ale běžný. Z toho důvodu je pro nás důležité poznat, jak se mění mezo a mikroreliéf palsa rašelinišť, když roztávají. Rašeliniště S od Narviku Foto M. Kociánová
16 2000 Změny reliéfu a vegetace v důsledku tání permafrostu jsme měli možnost zaznamenávat v rámci srovnávacích projektů v oblasti severošvédského Abiska letech Pokračování je už jen soukromě z vlastního zájmu Foto M. Kociánová Kociánová,Štursová, Jankovská od r Foto M. Kociánová
17 . Foto J. Materna Opakované vyhodnocení roztávání pals v oblasti středního Norska - Dovrefjellu, odkud máme vlastní sledování z rovněž z r. 1998, 2004 by umožnilo lépe pochopit utváření rašeliništních mikro a mezoforem vzhledem k větší podobě s klimatickými podmínkami Krkonoš a geografické poloze Foto J. Materna
18 Hodně z těchto informací nám říkají pylová data. Díky nim a zde přítomné palynoložce paní dr. Jankovské toho víme o vývoji vegetace od konce zalednění v Krkonoších i ve Skandinávii daleko více. Pylové analýzy z profilu Labský důl dokládají vývoj vegetace Krkonoš za posledních ca let (Jankovská 2004, Engel et al. 2009), z Krakonošovy zahrádky a Rýchor za ca let (Jankovská 2015) Pylové analýzy z již zmíněných profilů Abisko a Nikel dokládají vývoj vegetace v severním Švédsku a na Kolském polostrově od odlednění před ca lety (Jankovská et Kociánová 2010) Krakonošova zahrádka Abisko palsa
19 Příledovcové jezero v Labském dole a jezero Leirpullan (Norsko- NP Dovrefjell ) Analýzy pylu a řas a sedimentů 15m hlubokého profilu v blízkosti meandrů Labe ve Labském dole prokázaly, že zde existovalo již zhruba před 30,5 tisíci lety - při jedné z oscilací wurmského zalednění příledovcové jezero. Následně bylo dno dolu opět zakryto ledovcem a při definitivním ústupu ledovce před ca lety se jezero znovu vytvořilo. Postupně se zanášelo a před ca lety se změnilo v rašeliniště. Dnes je částečně pokryto smrkovým porostem. Leirpullan Foto M. Kociánová, 002 Jak takové prostředí vypadalo v době tání ledovce nám může přiblížit údolí s jezerem Leirpullan ve středním Norsku. MAT je zde -3 C Meandry Labe a jezero vzniklé při povodní Foto J. Vaněk
20 Leirpullan Nehluboké jezero je napájeno vodou z jednoho z tajících splazů ledovce hory Snohetta. Spíše by se dalo říci, že si voda hledá cestu mezi jemnými písčitým sedimenty, které tvoří ostrůvky. Ty jsou ale promrzlé tvoří tzv lithalsy. Datování usazených organických zbytků prokázalo stáří báze na úrovni hladiny vody mezi 1500 až 2000 lety BP. Pylové analýzy provedla dr. Jankovská. Foto M. Kociánová Foto M. Kociánová J. Materna na lithalse
21 Se změnami klimatu v průběhu holocénu souvisí i posuny polární a alpínské hranice lesa. Betula tortuosa a Pinus silvestris byly např. ve Finsku ještě před 4000 lety o 400 km severněji než dnes (zdroj: Sheila Huck)
22 U tohoto jezera V Abisku v sedle hor Slattatjakka a Njulla v nadm. výšce 1000 m před lety rostla borovice lesní. Dnes je hranice lesa tvořená břízou Betula pubescens ssp. czerepanowii v ca 800 m n.m., Pinus silvestris v ca 450 m n.m. Příčinou pravděpodobně jsou dlouhodobé oscilace sluneční činnosti a s tím v té době spojená vyšší teplota v růstové sezóně o ca 1,5 C (Barnekov 1999) Foto M. Kociánová In Abisko area, macrofosils of mountain birch Betula pubescens ssp. tortuosa and Scots Pine Pinus sylvestris - dating around BP - were found m above the present tree-line, which corresponds to a 1,5-2 C higher summer temperature than at present. This is interpreted as result of successively drier and more continental conditions. Foto M. Kociánová Gradual retraction about 175 m is recorded since 4700 BP. Is attributed mainly to long-term changes in solar radiation and decrease of growing season temperature of ca 1,5 C (Barnekov 1999)
23 V Krkonoších hranici lesotundry v ca 1000 m n.m. na počátku Holocénu ( BP) tvořily rovněž porosty břízy Betula pubescens, ale v kombinaci se Sorbus aucuparia, a kosodřevinou Pinus mugo (Jankovská 2004, Treml et Migoň 2015). V Boreálu ( BP) to byla Betula, Ulmus, Pinus silvestris, Corylus, Pinus mugo) (Jankovská 2004) V průběhu Atlantiku (ca BP) v souvislosti s rychlým šířením dřevin pak lze již mluvit o hranici lesa a v ní o dominanci smrku. V západních Krkonoších hranice vystoupala na úroveń Pančavského rašeliniště (1320 m n.m.), na východních Krkonoších od ca 4000 BP vždy zůstala pod hranou Úpské jámy (1420 m n.m.)(treml et Migon 2015). Vlastní hřebeny nebyly nikdy pokryty lesem.
24 Pylové analýzy a datování v alpínské oblasti východních Krkonoš provedené z velké části v rámci projektů POPFK MŽP v letech ukazují na mozaiku mezoreliéfu i vegetace různého holocénního stáří
25 Podrobná vyhodnocení analýz půdních a rašelinných profilů pak dovolují vytvořit si o kousek podrobnější představu o změnách v krkonošské tundře v průběhu holocénu. Toto je příklad vývoje na severním svahu Studniční hory na výškovém gradientu ca m n.m.
26 Závěr Z uvedeného je zřejmé, že k pochopení vývoje a hodnot krkonošské tundry se neobejdeme bez srovnávacích studií. Intenzivní výzkumné období Od první týdenní návštěvy skandinávské tundry pracovníky oddělení ochrany přírody v r. 1993, dále přes projekty MŽP, až po r. 2008, kdy končil projekt ATANS, financovaný Abisko Research Station, získali odborní pracovníci odd. ochrany přírody Správy KRNAP spolu s kolegy z akademických institucí řadu informací, které dovolily nahlédnout pod pokličku problematiky tundry. Výsledkem byla řada článků ve sborníku Opera Corcontica v časopise Krkonoše, prezentace na mezinárodních konferencích u příležitosti mezinárodního roku hor, společné příspěvky s odborníky ze Švédska a Skotska týkající se základního geoekologického srovnání oblasti Abiska, Cairngorm a Krkonoš, dlouhodobé sledování vlivu simulace oteplení na suchpýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), které již 10. sezónu provádí kolega Mgr. Harčarik.
27 Ale od té doby jakoby se čas zastavil. Od r jsou Krkonoše sice jednou z pozorovacích stanic projektu INTERACT, ale ten fakticky neumožňuje řadovým odborným pracovníkům pokračovat v jednoduchých pozorovacích a popisných metodách poznávání tundry jinde, než v Krkonoších. To je ale pro ochranářskou praxi nesmírně důležité. Navíc je tu generační výměna odborných pracovníků. Proto je potřebné, aby i nově nastupující odborníci měli možnost sami poznat a porovnat skandinávskou tundru, aby tak mohli fundovaně chránit tundru Krkonoš. Ideální možností by byly opakované návštěvy stejných míst, kde se již pracovalo, (např. NP Jotunheimen, Dovrefjell), která jsou dobře porovnatelná svými podmínkami s Krkonošemi a jsou vzdáleností relativně dostupná. Děkuji za pozornost
28
29 Datování bází sněhových polí (černě) upřesnilo roztátí trvalých firnových polí na období ca 5000 BP, což koresponduje s předpokládaným roztátím permafrostu na plató a vznikem rašelinišť (žlutě).
30
31 Treml et Migoň (2015)
32 Similar, as has expressed one of leading scientist in polar plant ecology, ecosystem sciences and environmental changes.prof. Terry Callaghan on UArctic Congress 2016 in St. Petersburg: We need to understand neighbouring areas to the Arctic through 'mega transects' that connect different environmental regions. Conclusion
33
Tundra v Krkonoších ve vazbě na neživou přírodu
Tundra v Krkonoších ve vazbě na neživou přírodu Milena Kociánová, Jan Vaněk, Jan Štursa Foto: M. Kociánová Predispozice existence tundry v Krkonoších Geografická poloha - na jižním okraji nížin Německa
VíceNázev projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/37
Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/37 jméno autora DUM: Mgr. Naděžda Pluhařová datum (období), ve kterém byl
VíceGymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis I. ročník LEDOVCE. referát. Jméno a příjmení: Ondřej MÍSAŘ, Jan GRUS
Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Zeměpis I. ročník LEDOVCE referát Jméno a příjmení: Ondřej MÍSAŘ, Jan GRUS Třída: 5. O Datum: 24. 4. 2016 1 Ledovce 1) Obecně Pod pojmem ledovec si člověk představí
VícePodobnosti. Krkonoše a Skandinávie. RNDr. M. Kociánová & RNDr. J. Vaněk, Správa KRNAP 2016
Podobnosti a RNDr. M. Kociánová & RNDr. J. Vaněk, Správa KRNAP 2016 Historie zkoumání krkonošské tundry Tundrové prostředí a místní zalednění Krkonoš poprvé popsal již v r. 1894 německý geograf J. Partch,
VícePeriglaciální modelace
Periglaciální modelace Periglaciální oblast - vymezení pás mrazové pouště, tundry a lesotundry pás lemující zaledněné (glaciální) oblasti území v nitru kontinentů (vlivem suchosti klimatu nejsou zaledněné)
VíceR E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S
R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S INTERAKTIVNÍ VÝUKOVÁ PREZENTACE REGIONŮ II EVROPA PŘÍRODNÍPOMĚRY SKANDINÁVIE Mgr. Iva Švecová DÁNSKO geografickévymezení nížinatá země S Evropy na Jutském poloostrově na
VíceDoklady vývoje Labského dolu v pozdním glaciálu a holocénu
ENGEL Z., JANKOVSKÁ V., KřÍžEK M. & TREML V. 2007: Doklady vývoje Labského dolu v pozdním glaciálu a holocénu. In: ŠTURSA J. & KNAPIK R. (eds), Geoekologické problémy Krkonoš. Sborn. Mez. Věd. Konf., říjen
VíceLedovcové sedimenty (s.l.) geneticky spjaty s ledovcem
Ledovcové sedimenty Ledovcové sedimenty (s.l.) geneticky spjaty s ledovcem 1. Glacigenní sedimenty 2. Glacifluviální sedimenty 3. Glacilakustrinní sedimenty 4. Glacimarinní sedimenty Krystaly ledu www.snowcrystals.com
VíceGeologie a pedologie
Geologie a pedologie Schematická geologická mapa Svalbardu Polární půdy vývoj a vlastnosti Půda je produktem matečné horniny klimatu biotické aktivity (rostlin, živočichů a mikroorganismů) času Nízké
VíceGeologická činnost gravitace 1. kameny - hranáče
Geologická činnost gravitace 1 Skalní řícení Skalní sesuvy Vznik osypů a suťových kuželů kameny - hranáče Vznik kamenných moří Geologická činnost gravitace 2 Sesuvy plošné proudové vliv vody v pórech (zatížení,
VíceVegetace Evropy 11. Arktická oblast Verze
Vegetace Evropy 11. Arktická oblast Verze 12. 1. 2019 Přednáší: Milan Chytrý Ústav botaniky a zoologie Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita, Brno Průběh polární hranice lesa Vymezení a zonace arktické
VíceStrukturní půdy ve studovaných oblastech střední Evropy stručná charakteristika. /Křížek, Treml, Engel/
Strukturní půdy ve studovaných oblastech střední Evropy stručná charakteristika. /Křížek, Treml, Engel/ Doslovným překladem anglického ekvivalentu pro termín strukturní půdy patterned ground je půdy se
VíceKryogenní procesy a tvary
Kryogenní procesy a tvary Kryogenní pochody kryosféra 1923 Dobrowolski nivace = destrukční působení sněhu sněžná čára - hranice, která omezuje plochu ZP se souvislou sněhovou pokrývkou sněžníky (trvalé,
VíceTento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu
Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt MŠMT ČR EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3349 Název projektu I nejvyšší věž
VíceMechorosty (nejen) krkonošské tundry. Jan Kučera Katedra botaniky
Mechorosty (nejen) krkonošské tundry Jan Kučera Katedra botaniky mechorosty vývojově nesourodá skupina tří linií vyšších rostlin játrovky, mechy, hlevíky mechorosty a jejich život na Zemi hendikepy: málo
VíceGlaciální a periglaciální prostředí (reliéf)
Glaciální a periglaciální prostředí (reliéf) (kryogenní reliéf) Marek Křížek Katedra fyzické geografie a geoekologie Přf UK, krizekma@natur.cuni.cz Souhrnné označení souboru tvarů zemského povrchu v oblastech
VíceGeologie kvartéru. Jaroslav Kadlec. Geofyzikální ústav AV ČR, v. v. i. Laboratoř geomagnetizmu. tel. 267 103 334 kadlec@ig.cas.cz
Geologie kvartéru Jaroslav Kadlec Geofyzikální ústav AV ČR, v. v. i. Laboratoř geomagnetizmu tel. 267 103 334 kadlec@ig.cas.cz http://www.ig.cas.cz/geomagnetika/kadlec Maximální rozšíření kontinentálního
VíceTrochu terminologie na úvod. Biom tundry Záludnosti názvosloví tundrového biomu Rozdílný svět polární a alpínské tundry
K. Antošová Náplň přednášky Jsou použity informace, obrázky a fotografie z publikace: Kociánová M., Štursa J., Vaněk J.2015: Krkonošská tundra, Správa KRNAP, 44 stran Trochu terminologie na úvod Biom tundry
VíceIdeální les a jeho poruchy v kvartérním klimatickém cyklu. Petr Pokorný; CTS a PřF UK
Ideální les a jeho poruchy v kvartérním klimatickém cyklu Petr Pokorný; CTS a PřF UK Část 1: Teoretická východiska Teorie ideálního lesa (D. Storch, Vesmír 90, červen 2011) - Proč je les ultimátním typem
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 25.1.2010 Mgr.
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 25.1.2010 Mgr. Petra Siřínková OCHRANA PŘÍRODY ČESKÉ REPUBLIKY Ochrana přírody je multidisciplinární,
VíceGeologickáčinnost ledovců, krasové jevy
Geologickáčinnost ledovců, krasové jevy Přednáška 11 RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ e-mail: vaneka@af.czu.cz 1 Ledovec - akumulace ledu pohybující se účinky gravitace po svahu - vznik tlakovým
VíceVÝVOJ VEGETACE NA ÚPSKÉM RAŠELINIŠTI V HOLOCÉNU. Development of the vegetation on Úpské rašeliniště Mire in the Holocene
SVOBODOVÁ H. 2004: Vývoj vegetace na Úpském rašeliništi v holocénu. In: ŠTURSA J., MAZURSKI K. R., PALUCKI A. & POTOCKA J. (eds.), Geoekologické problémy Krkonoš. Sborn. Mez. Věd. Konf., Listopad 2003,
VíceČeská arktická vědecká infrastruktura Stanice Josefa Svobody
3 Česká arktická vědecká infrastruktura Stanice Josefa Svobody Centrum polární ekologie, Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zonální rozdělení úhrnů slunečního záření na
VíceHodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most
Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Ing. Jan Brejcha, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., brejcha@vuhu.cz Voda a krajina 2014 1 Projekt č. TA01020592 je řešen s finanční
VícePolární biologie rostlin. 1. přednáška Biomy, Arktida vs. Antarktida
Polární biologie rostlin 1. přednáška Biomy, Arktida vs. Antarktida Kontakty na přednášející prof. Ing. Miloš Barták, CSc. mbartak@sci.muni.cz Mgr. Kateřina Trnková 184745@mail.muni.cz K. Tomanová Osnova
VíceNaplňování cílů národních parků z pohledu Ministerstva životního prostředí. RNDr. Alena Vopálková
Naplňování cílů národních parků z pohledu Ministerstva životního prostředí RNDr. Alena Vopálková Právní rámec Zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb., (ZOPK) stanoví: Definiční znaky zvláště
VíceKRKONOŠE V DOBĚ POLEDOVÉ VEGETACE A KRAJINA. Giant Mountains in Postglacial vegetation and landscape
JANKOVSKÁ V. 2004: Krkonoše v době poledové vegetace a krajina. In: ŠTURSA J., MAZURSKI K. R., PALUCKI A. & POTOCKA J. (eds.), Geoekologické problémy Krkonoš. Sborn. Mez. Věd. Konf., Listopad 2003, Szklarska
VíceGeologie kvartéru. Jaroslav Kadlec. Geofyzikální ústav AVČR, v.v.i. Oddělení geomagnetizmu. tel
Geologie kvartéru Jaroslav Kadlec Geofyzikální ústav AVČR, v.v.i. Oddělení geomagnetizmu tel. 267 103 334 kadlec@ig.cas.cz http://www.ig.cas.cz/geomagnetika/kadlec Maximální rozšíření kontinentálního a
VíceDřeviny ČR Smrčiny a subalpinské křoviny
Dřeviny ČR Smrčiny a subalpinské křoviny Pozn.: Do smrčin a subalpinských křovin v přírodě zasahují i dřeviny nižších poloh, uvedené v dalších souborech. V tomto souboru jsou uvedeny dřeviny, které ve
VíceR E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S
R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S VÝUKOVÁSLEPÁMAPA POLÁRNÍOBLASTI -ARKTIDA Mgr. Iva Svobodová Polární oblasti obecná charakteristika rozsáhlá území obklopující oba zemské póly přesněji vymezené polárním
VíceČerné jezero Cesta autem z Kašperských Hor: cca 40 minut
ŠUMAVSKÁ JEZERA Šumavská jezera jsou všechna ledovcového původu. Na české straně je jich celkem pět: Černé, Čertovo, Prášilské, Plešné a jezero Laka. Největší je Černé jezero, nejvýše položené a zároveň
VíceZáznam klimatických změn v mořském prostředí. a) oscilace mořské hladiny b) variace izotopického složení hlubokomořských sedimentů
Záznam klimatických změn v mořském prostředí a) oscilace mořské hladiny b) variace izotopického složení hlubokomořských sedimentů Globální změny klimatu v kvartéru oscilace hladin světových oceánů Úroveň
VíceEolické sedimenty (sedimenty naváté větrem)
Eolické sedimenty (sedimenty naváté větrem) Transport prachu větrem Růžičková et al., 2003 Spraše pokrývají až 10 % povrchu kontinentů, stepní oblasti, intenzivní proudění vzduchu tvořeny prachem (~ 0,05
VícePříspěvek lesů Krkonoš pro klima v budoucnosti. Otakar Schwarz
Příspěvek lesů Krkonoš pro klima v budoucnosti Otakar Schwarz Význam lesů pro klima - Dendromasa je obnovitelným zdrojem energie a může přispět ke snížení emisí skleníkových plynů (palivo, stavebnictví)
VícePřestavba lesa v Národním parku Schwarzwald
Přestavba lesa v Národním parku Schwarzwald Jörg Ziegler Nationalpark Schwarzwald Der Schwarzwald Tradiční krajina s mnoha tradicemi a klišé Der Schwarzwald Rýnský zlom Der Schwarzwald pásovité uspořádání
VíceZákladní charakteristika území
NÁRODNÍ PARK ŠUMAVA Základní charakteristika území v r. 1991 (20.3.) vyhlášen za národní park plocha NP: 69030 ha - park plošně největší pro svoji polohu uprostřed hustě osídlené střední Evropy, relativně
VíceO poznání méně pozornosti přitahuje Nízký Jeseník, jehož nadmořská výška dosahuje pouze 800 m nad mořem.
Jeseníky Hrubý Jeseník je geomorfologický celek a dominantní pohoří Slezska a části severní Moravy, které patří ke Krkonošsko-jesenické subprovincii (respektive k Sudetům) jako jejich nejvýchodnější část.
VícePRÁCE S ATLASEM. Celkem 30 bodů. Potřebné vybavení: Školní atlas světa (Kartografie Praha, a. s.), psací potřeby
Soutežící: ˇ ZEMEPISNÁ ˇ OLYMPIÁDA PRÁCE S ATLASEM Celkem 30 bodů Potřebné vybavení: Školní atlas světa (Kartografie Praha, a. s.), psací potřeby 1 2 body Doprava patří mezi velmi rychle se rozvíjející
VíceHYDROSFÉRA = VODSTVO. Lenka Pošepná
HYDROSFÉRA = VODSTVO Lenka Pošepná Dělení vodstva 97,2% Ledovce 2,15% Povrchová a podpovrchová voda 0,635% Voda v atmosféře 0,001% Hydrologický cyklus OBĚH Pevnina výpar srážky pevnina OBĚH Oceán výpar
VíceÚkol č. 1 (15 bodů) Jedna za druhou. 7. ročník (2012/13) 3. Sada. Doby ledové. Termín odevzdání 3. sady: 8. ledna 2013. Přátelé,
7. ročník (2012/13) 3. Sada Doby ledové Termín odevzdání 3. sady: 8. ledna 2013 http://keks.math.muni.cz Přátelé, když chcete někomu rozumět, je potřeba udělat několik kroků. Prvně se seznámit, zapamatovat
VíceTundra a alpínské vysokohoří
Tundra a alpínské vysokohoří Zonální tundra vs. alpínské vysokohoří Extrazonální výskyt tundry arkto-alpínská krkonošská tundra Geografické rozšíření zonální tundry Ekoton jehličnaté tajgy (kontinentální
VícePřírodovědecká fakulta Masarykovy university, Geografický ústav, Brno, Kotlářská 2,
KLAPKA P. 2004: Krajinné mikrochory Krkonoš. In: ŠTURSA J., MAZURSKI K. R., PALUCKI A. & POTOCKA J. (eds.), Geoekologické problémy Krkonoš. Sborn. Mez. Věd. Konf., Listopad 2003, Szklarska Poręba. Opera
VíceNa květen je sucho extrémní
14. května 2018, v Praze Na květen je sucho extrémní Slabá zima v nížinách, podprůměrné srážky a teplý a suchý duben jsou příčinou současných projevů sucha, které by odpovídaly letním měsícům, ale na květen
VíceČtvrtohory. pracovní list. Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU.
Čtvrtohory pracovní list Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU vodova@ped.muni.cz Pracovní list přestavuje soubor sedmi učebních úloh, které byly vytvořeny za účelem procvičení poznatků týkajících
Více2. CIRKULÁŘ. konference.krnap.cz
2. CIRKULÁŘ konference.krnap.cz Správa Krkonošského národního parku Vás srdečně zve k účasti na konferenci, která se uskuteční pod záštitou Ministerstva životního prostředí České republiky Hostitelé konference
VíceEkologické a fyziologické adaptace rostlin na prostředí polárních ekosystémů
Ekologické a fyziologické adaptace rostlin na prostředí polárních ekosystémů Vegetace polárních oblastí a její rozšíření Tundra terestrický ekosystém s nízkou pokryvností rostlin. V severní hemisféře se
VíceMožnosti integrace mokřadů do zemědělské krajiny
Možnosti integrace mokřadů do zemědělské krajiny prof. RNDr. Hana Čížková, CSc., ZF JU RNDr. Jan Květ, CSc., dr.h.c., PřF JU Mgr. Ing. Martina Eiseltová, VÚRV Chráněná území: 15 % rozlohy ČR Lutra lutra
VíceTento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146
VícePROBLEMATIKA DOSUD NEPOPSANÝCH RELIÉFOVÝCH FOREM VZNIKLÝCH ZA SPOLUPŮSOBENÍ MRAZU A VEGETACE
OPERA CORCONTICA 39: 115 142, 2002 PROBLEMATIKA DOSUD NEPOPSANÝCH RELIÉFOVÝCH FOREM VZNIKLÝCH ZA SPOLUPŮSOBENÍ MRAZU A VEGETACE Problems of previously undescribed relief forms created by the interaction
VíceEnvironmentáln. lní geologie. Stavba planety Země. Ladislav Strnad Rozsah 2/0 ZS-Z Z a LS - Zk
Stavba planety Země Environmentáln lní geologie sylabus-4 LS Ladislav Strnad Rozsah 2/0 ZS-Z Z a LS - Zk PEVNÁ ZEMĚ - -HYDROSFÉRA ATMOSFÉRA - -BIOSFÉRA ENDOGENNÍ E X O G E N N Í Oceány a moře (97% veškeré
Více3. PŘ ÍRODNÍ PODMÍNKY 3.1. KRAJINNÝ POTENCIÁL
3. PŘ ÍRODNÍ PODMÍNKY 3.1. KRAJINNÝ POTENCIÁL Významným specifickým prvkem města je jeho sepětí s krajinou. Dramatická konfigurace terénu s množstvím drobných vodních toků a lesnatých strání, údolní poloha
VíceEkologická esej. Zpracoval: Jiří Lahodný. Ekologie II. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Management zahradních a krajinných úprav
10. 5. 2009 Ekologická esej Ekologie II. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Management zahradních a krajinných úprav Zpracoval: Jiří Lahodný Otázka č.2b Klimaxový biom Conisilva Klimaxový
VíceZákladní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever
Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Název projektu Registrační číslo projektu UČENÍ JE SKRYTÉ BOHATSTVÍ INOVACE VÝUKY ZŚ KAZNĚJOV CZ.1.07/1.1.12/02.0029
VíceCo je to CO 2 liga? Víš, co je to CO 2??? Naučil/a jsi se něco nového???
Co je to CO 2 liga? Je to celorepubliková soutěž, která je učena pro týmy 3-10 studentů ve věku cca 13-18 let (ZŠ, SŠ). Zabývá se tématy: klimatické změny, vody, energie a bydlení, jídla, dopravy. Organizátorem
Více5. hodnotící zpráva IPCC. Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav
5. hodnotící zpráva IPCC Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav Mění se klima? Zvyšuje se extremita klimatu? Nebo nám jenom globalizovaný svět zprostředkovává informace rychleji a možná i přesněji
Více4 Identita Krkonoš. 4.1 Environmentální identita
4 Identita Krkonoš Výzkum antropicky výrazně ovlivněného pohoří, jakým jsou Krkonoše, vyžaduje celostní přístup beroucí ohled na přírodní, kulturní, sociální, ekonomické i politické charakteristiky území.
VíceNárodní parky I. K. Kovářová a K. Čapková, 2005
EVROPA Národní parky I K. Kovářová a K. Čapková, 2005 Národní parky Velkoplošné chráněné území, jehož značnou část zaujímají přirozené, nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v němž rostliny,
VíceNELESNÍ EKOSYSTÉMY MOKŘADNÍ
NELESNÍ EKOSYSTÉMY MOKŘADNÍ Prameniště - vývěry podzemní vody; velmi maloplošné ekosystémy - prameništní mechorosty, často porosty řas - nízké ostřice, suchopýry, přesličky aj. - složení vegetace je výrazně
VíceKryogenní procesy a tvary
Kryogenní procesy a tvary Kryogenní pochody kryosféra ra 1923 Dobrowolski nivace = destrukční působení sněhu sněž ěžná čára - hranice, která omezuje plochu ZP se souvislou sněhovou pokrývkou sněž ěžníky
VíceKrkonošský národní park. Ekonomická, ekologická a sociální specifika péče o národní park
Ing. Václav Jansa Krkonošský národní park Ekonomická, ekologická a sociální specifika péče o národní park Hříběcí boudy 8.10.2013 15.10.2013 1 1. Prostředí a jeho limity 2. Sledujeme cíle. 3. V Krkonoších
VíceJEZERA CHILE, BOLÍVIE A PERU
JEZERA CHILE, BOLÍVIE A PERU 24.02.2009 NÁRODNÍ PARK SAJAMA byl založen už v roce 1939, což z něj činí nejstarší bolivijský národní park. Dnes se rozkládá na 10 023 km 2 při hranicích s Chile, kde na něj
VíceEROZE PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST
EROZE PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VY_52_INOVACE_259 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘÍRODOPIS ROČNÍK: 9 EROZE EROZE JE TRANSPORT MATERIÁLU
VíceOpatření obecné povahy č. 2/2012, o omezení vstupu z důvodu ochrany přírody. Čl. 1 Úvodní ustanovení
Správa Krkonošského národního parku V E Ř E J N Á V Y H L Á Š K A čj. KRNAP 05166/2012 Vrchlabí 20.7.2012 Správa Krkonošského národního parku ve Vrchlabí (dále jen Správa ) jako orgán státní správy ochrany
VíceREGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY. 5. přednáška Biogeografie
REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY 5. přednáška Biogeografie Biosféra Pro její charakter (hlavně druhové složení) jsou určující: klimatické poměry, půda lidské zásahy proto je její rozložení v Latinské
VíceEU V/2 1/Z19. Evropa poloha a povrch
EU V/2 1/Z19 Evropa poloha a povrch Výukový materiál (prezentaci PPTX) lze využít v hodinách zeměpisu v 7. ročníku ZŠ. Tématický okruh: Regionální zeměpis světadílů Evropa poloha a povrch. Prezentace slouží
VíceREGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY
REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY 5. přednáška Biogeografie Biosféra Pro její charakter (hlavně druhové složení) jsou určující: klimatické poměry, půda lidské zásahy proto je její rozložení v Latinské
VíceHistorie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP
Historie ochrany přírody a krajiny Přednáška UOZP Počátky První právní akty z 12.-14. století -ochrana lesů, lesních a vodních živočichů, lovených jako zvěř a ryby před pytláctvím Kníže Konrád Ota (1189)
VíceProtimrazová ochrana rostlin
Protimrazová ochrana rostlin Denní variabilita teploty Každý den představuje sám o sobě jedinečnou vegetační sezónu Denní teplota Sluneční záření Vyzářená energiedlouhovlnná radiace Východ slunce Západ
VíceZákladní škola a Mateřská škola Starý Kolín, příspěvková organizace Kolínská 90, Starý Kolín ANOTACE
Základní škola a Mateřská škola Starý Kolín, příspěvková organizace Kolínská 90, Starý Kolín Květen 2013 VY_52_INOVACE_Z7_25 ANOTACE Vzdělávací oblast Doporučený ročník Vypracoval Název aktivity Tematické
VíceBiologické doklady klimatických změn
Biologické doklady klimatických změn Analýza fosilních dokladů - založena na principu aktualismu, většina živočichů i rostlin nalézaných v kvartérním záznamu žije i v současnosti změny paleoprostředí lze
VíceVegetační stupně, trofické a hydrické řady. na příkladu střední Evropy
Vegetační stupně, trofické a hydrické řady na příkladu střední Evropy Sled orobiomů (veget. stupňů) dán: FG pásmem, (geobiomem) Teplotní a Srážkovou kontinentalitou / oceanitou Poloze pohoří v rámci FG
VícePodnebí, rostliny a ţivočichové. 5. třída ZŠ BŘEŢANY
* Podnebí, rostliny a ţivočichové 5. třída ZŠ BŘEŢANY Podnebí Podnebné pásy Jak uţ víte z učiva přírodovědy, planeta Země nemůţe být Sluncem ohřívaná stejně po celém povrchu. Podle mnoţství dopadajících
VícePřízemní ozón v Jizerských horách. Iva Hůnová Český hydrometeorologický ústav, Praha Ústav pro životní prostředí, PřF UK Praha
Přízemní ozón v Jizerských horách Iva Hůnová Český hydrometeorologický ústav, Praha Ústav pro životní prostředí, PřF UK Praha Ozón v evropském kontextu Monitoring ozónu v ČR AIM Expozice ozónu v horských
VíceZrnitostní složení půd Krkonoš Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, Praha 4
Zrnitostní složení půd Krkonoš Karel Matějka IDS, Na Komořsku 75/a, Praha Významnou fyzikální vlastnosti půdy, od které se odvíjejí další vlastnosti, je zrnitostní složení půdy, které je základní vlastností
VíceGymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:
Více1. Jaký vidíte aktuální přínos fyzické geografie a geoekologie pro společnost? Jaké otázky jsou aktuálně řešeny?
Ostravská univerzita v Ostravě Katedra fyzické geografie a geoekologie Písemná přijímací zkouška Bodové hodnocení: Studijní program: Geografie Studijní obor: Fyzická geografie a geoekologie Jméno:... Příjmení:...
VíceRELIÉF A MORFOLOGICKÉ POMĚRY
RELIÉF A MORFOLOGICKÉ POMĚRY Anna Švejdarová Veronika Špačková ALPY nejvyšší pásmové pohoří v Evropě táhnou se přes Slovinsko, Rakousko, Německo, Francii, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Itálii (Monaco) Rozloha
VíceVýzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně
Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně Zpráva o stavu ozimů a rizika jejich poškození mrazy v ČR k 3.3.2018. 1/ Růst a vývoj odolnosti ozimých obilnin v zimě 2017/2018 Podle ČHMÚ byly v
VíceREGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ANGLOSASKÉ AMERIKY
REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ANGLOSASKÉ AMERIKY 3. přednáška Klima Faktory ovlivňující klima (obecně): astronomické geografické: zeměpisná šířka a délka, vzdálenost od oceánu, reliéf všeobecná cirkulace atmosféry
VíceKurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (14) RAŠELINNÉ LESY (TURF)
Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (14) RAŠELINNÉ LESY (TURF) Skladba synuzie dřevin Skladba synuzie podrostu Vazba na abiotické prostředí Přehled skupin typů geobiocénů Přehled stanovištních
VíceKONTINUÁLNÍ SLEDOVÁNÍ TLOUŠŤKOVÉHO RŮSTU KMENE NA PLOCHÁCH INTENZIVNÍHO MONITORINGU ICP FORESTS V ČESKÉ REPUBLICE
KONTINUÁLNÍ SLEDOVÁNÍ TLOUŠŤKOVÉHO RŮSTU KMENE NA PLOCHÁCH INTENZIVNÍHO MONITORINGU ICP FORESTS V ČESKÉ REPUBLICE Monika Vejpustková, Tomáš Čihák Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i.
VíceŠkola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT
Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN
VícePOČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ. Needle year classes of Scots pine progenies. Jarmila Nárovcová. Abstract
POČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ Needle year classes of Scots pine progenies Jarmila Nárovcová Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Výzkumná stanice Opočno Na Olivě 550
VíceRegionální klimatický vývoj holocénu: Evropa (nástin)
Regionální klimatický vývoj holocénu: Evropa (nástin) - data z vrtů grónským ledovcem (GRIP, GISP2) naznačují rychlý růst teplot na začátku holocénu (preboreál) a poté značnou klimatickou stabilitu - nejvýraznější
VíceUniverzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil Pedogeografie a biogeografie Václav ČERNÍK 2. UBZM ZS 2012/2013 1. Základní údaje o lokalitě Název
VíceVodstvo Šumavy. ... z letadla. Foto: Jaroslav Vogeltanz Text: Pavla Mládková
Vodstvo Šumavy Foto: Jaroslav Vogeltanz Text: Pavla Mládková... z letadla Na prstech u ruky sčetl bys jednotlivá suchá místa zde. Bohatství vod, mlh a par tu nepřebraně, v tomto království lesů a slatí,
VíceMODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204. Ekologie lesa. Lesní půdy
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Ekologie lesa Lesní půdy Vztah lesní vegetace a lesních půd Vztah vegetace a půd je výrazně obousměrný, s řadou zpětných vazeb.
VíceUrychlení fluviálních procesů a procesů na vodních nádržích
Urychlení fluviálních procesů a procesů na vodních nádržích Narušení vegetačního krytu (odlesnění, požáry, rekreační a sportovní účely, pastva apod.) hlavní příčina ovlivnění fluviálních procesů, přívalové
VíceSLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM
SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM Bednářová, E. 1, Kučera, J. 2, Merklová, L. 3 1,3 Ústav ekologie lesa Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova
VíceEXOGENNÍ (VNĚJŠÍ) POCHODY
EXOGENNÍ (VNĚJŠÍ) POCHODY pochody, které modelují reliéf zvnějšku, mají význam při velmi detailní modelaci zemského povrchu terén převážně snižují a zarovnávají, tzn. působí proti endogenním (vnitřním)
VíceVY_32_INOVACE_04.13 1/8 3.2.04.13 Činnost ledovce, větru Činnost ledovců
1/8 3.2.04.13 Činnost ledovců cíl analyzovat činnost ledovců - rozlišit typy ledovců a rozdíl v jejich činnosti - důležitým modelačním prvkem - ve vysokých horách horské ledovec, pevninské ledovce (ledové
VíceArial. vycentrovat. již vyhlásilo UNESCO. Hlavním sídlem Správy parku národního Krkonošského je malebné a příjemné horské městečko Vrchlabí.
Český Krkonošský národní park patří určitě k nejvyšším horám střední Evropy severně od alpských velikánů a v rámci České republiky se může pochlubit mnoha prvenstvími jedná se o zázračně českou přírodní
VíceDaniel Nývlt - pedagogická činnost na Přírodovědecké fakultě UK
Daniel Nývlt - pedagogická činnost na Přírodovědecké fakultě UK 2013/2014 2012/2013 2011/2012 2010/2011 10% (s. mgr. Hrochem) 10% (s. mgr. Hrochem) 1 2009/2010 2008/2009 2006/2007 2005/2006 2004/2005 2001/2002
VíceTeplota a vlhkost půdy rozdílně využívaného lučního porostu na Šumavě
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 39 43 Srní 2. 4. dubna 2001 Teplota a vlhkost půdy rozdílně využívaného lučního porostu na Šumavě Tomáš Kvítek, Renata Duffková & Jana Peterková Výzkumný ústav meliorací
VíceUčit se! Učit se! Učit se! VI. Lenin
Geosféra Tato zemská sféra se rozděluje do několika sfér. Problematikou se zabýval fyzik Bulle (studoval zeměpisné vlny). Jednotlivé geosféry se liší podle tlaku a hustoty. Rozdělení Geosféry: Rozdělení
VíceGymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:
VíceModulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/
Modulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/02.0024 Geografie PODYJÍ Pracovní listy ÚDOLÍ DYJE 1. Povodí Dyje Podle mapy v atlasu doplňte
VíceÚvod k lesním ekosystémům
Úvod k lesním ekosystémům Lesní ekosystémy jsou nejdůležitějšími klimaxovými ekosystémy pro oblast střední Evropy, která leží v zóně temperátního širokolistého lesa. Této zóně se vymykají malé plochy jehličnatého
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.
VíceOtázka 1: Říční niva Na kterém obrázku jsou správně označená místa, kde probíhá nejintenzivnější eroze břehů? Zakroužkujte jednu z možností.
ŘÍČNÍ NIVA Text 1: Říční niva Říční niva je část údolí, která je zaplavována a ovlivňována povodněmi. Z geomorfologického hlediska se jedná o ploché říční dno, které je tvořeno říčními nánosy. V nivě řeka
Více