Ošetřování porodních poranění

Transkript

1 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH VĚD Ústav porodní asistence Martina Baková Ošetřování porodních poranění Bakalářská práce Vedoucí práce: Bc. Štěpánka Bubeníková Olomouc 2010

2

3 ANOTACE Název práce: Ošetřování porodních poranění Název práce v AJ: Treatment of birth injuries Datum zadání: Datum odevdání: Vysoká škola, fakulta, ústav: Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta zdravotnických věd Ústav porodní asistence Autor práce: Martina Baková Vedoucí práce: Bc. Štěpánka Bubeníková Oponent práce: Bc. Štěpánka Bubeníková Abstrakt: Bakalářská práce je zaměřena na prevenci, rizikové faktory a léčbu porodních poranění. Větší pozornost je věnována oblasti hráze, která je při porodu nejvíce namáhána. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část se zabývá rozdělením porodních poranění dle lokalizace, prevencí vzniku porodních poranění včetně masáže hráze v těhotenství, dále rizikovými faktory pro vznik porodních poranění a léčbou porodních poranění a činnostmi podporujícími proces hojení. V praktické části jsou zpracovány výsledky dotazníkového šetření. Summary: The bachelor s examination work is focusedon prevention, risk factors and treatment of birth injuries. More attention is paid to the perineum, which is the most stressed during childbirth. The thesis is divided into theoretical and practical part. The theoretic part deals with the distribution of birth injury according to localization, prevention of birth injuries, including perineal massage during pregnancy, the risk factors for birth injuries and treatment of birth injuries and activities that support the healing proces. The practical part presents the results of a survey.

4

5 Klíčová slova v ČJ: Žena, masáž hráze, porodní poranění, hráz, šestinedělí Klíčová slova v AJ: Woman, perineal massage, birth injury, perineum, childbed Rozsah: 62 stran, 1 příloha

6

7 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a že jsem všechny použité informační zdroje uvedla v seznamu literatury. Olomouc, 5. května 2010 Martina Baková...

8

9 Děkuji Bc. Štěpánce Bubeníkové za odborné vedení bakalářské práce, za cenné rady a trpělivost. Děkuji všem respondentkám za jejich čas pro vyplnění dotazníku a zajímavé nápady a postřehy.

10 Obsah Úvod Poranění měkkých porodních cest Poranění hráze Poranění pochvy Poranění děložního hrdla Prevence porodních poranění Masáž hráze Posilování pánevního dna pomocí masážního balónku Prevence během porodu Prevence v kmenových společenstvech Rizikové faktory pro vznik porodních poranění Ošetřování porodních poranění Zásady ošetřování porodních poranění v ranném šestinedělí Alternativní metody Komplikace porodních poranění Ranné komplikace Pozdní komplikace Základní cviky Cíle práce Metodika výzkumného šetření Technika výzkumného šetření Charakteristika výběrového souboru Organizace výzkumného šetření Analýza získaných dat Interpretace výsledků k cíli č Interpretace výsledků k cíli č Interpretace výsledků k cíli č Interpretace výsledků k cíli č Interpretace výsledků k cíli č Diskuze Závěr Doporučení pro praxi Seznam literatury Seznam tabulek Seznam obrázků

11 Úvod Těhotenství a porod je důležitou událostí v životě každého jedince. Už od počátku jsou hlavně na ženu kladeny velké nároky, zejména co se týče psychických a fyzických změn. Některé ženy mají strach o osud těhotenství, jiné se bojí samotného porodu. Často si kladou otázky jaký porod vlastně je, jak moc bolí, jak dlouho trvá, co se od ní při porodu očekává. Přáním snad každé ženy je, aby porod proběhl hladce a bez komplikací. Možná jim také proběhne hlavou, zda budou nebo nebudou nastřiženy, jestli šití porodních poranění bolí nebo je více či méně bolestivé, jak budou vypadat tam dole, až se jejich dítě narodí. Ošetřováním porodních poranění se odborná literatura zabývá více z pohledu lékaře porodníka, než ze strany matky. Většinou je zde přehledně popsáno, jak se chirurgicky ošetřují poranění hráze a čípku děložního, text doplněn názornými obrázky. O tom, jak urychlit hojení, jak se o porodní poranění starat, co dělat a co naopak nedělat a jak ženě pomoci od bolesti jsem se dozvěděla spíše z knih porodních asistentek věnovaných přímo ženám. Během praxe na oddělení šestinedělí nebo v soukromých ambulancích gynekologů jsem se rovněž nesetkala se situací, že by žena s poraněním vzniklým během porodu obdržela nějaké informace v tištěné podobě. Jedinými informacemi jsou jí většinou rychle odvykládané poučky bezprostředně po ošetření poranění lékařem, kdy je novopečená maminka ještě zahlcena dojmy z příchodu svého dítěte na svět. Na mou otázku vrchní porodní asistentce jedné nemocnice proč ženy nemají k dispozici tištěný materiál věnovaný ošetřování porodních poranění, mi bylo odpovězeno, že edukačních materiálů mají na pokoji dost a navíc by ani neměly čas si to přečíst. Když jsem se ale rozhlédla po pokoji pro šestinedělky, musela jsem souhlasit s tvrzením, že edukované jsou v dostatečné míře. Jenže dané materiály se zabývají pouze novorozencem, jak ho správně okoupat a v jakých polohách ho lze nakojit. Žádné informace se však netýkaly ženy šestinedělky. Myslím, že každá žena by si našla čas a ráda by se dozvěděla více o tom, jak pečovat o svou intimní oblast a jak 7 si

12 zajistit méně bolestivé šestinedělí. V bakalářské práci věnované ošetřování porodních poranění jsem chtěla shrnout všechny možné postupy, jak se co nejlépe připravit na porod, aby proběhl téměř bez poranění, a jak vzniklá poranění co nejlépe ošetřovat a pomoci tak rychlejšímu procesu hojení. V praktické části jsem se zabývala jak prevencí porodních poranění, zejména vlivu masáže hráze na vznik poranění hráze za porodu, tak i mírou edukovanosti rodiček v oblasti péče o porodní poranění a léčbou porodních poranění se zaměřením na využití alternativních způsobů. 8

13 1 Poranění měkkých porodních cest 1.1 Poranění hráze Trhliny hráze (rupturae perinei) různého druhu a lokalizace jsou nejčastějším porodním poraněním. Mohou zasahovat do přilehlé části pochvy, svalstva pánevního dna i konečníku. (Roztočil, a kol., 2008) Ruptura I. stupně postihuje pouze kůži hráze a pochvu, svalstvo pánevního dna zůstává neporušeno. Ženě může působit pálení či řezání při močení. Ruptury I. stupně nejsou výrazně bolestivé a samotné hojení trvá pár týdnů. (Roztočil a kol., 2008, ) Ruptura II. stupně postihuje kůži, podkoží a svalstvo hráze, sliznici a podslizniční vazivo pochvy. Chirurgické ošetření tohoto poranění je již nezbytné. Tak se předejde deformaci hráze a svalstva dna pánevního. Ošetření se provádí v lokální anestezii. Ruptura II. stupně odpovídá poranění hráze při provedené epiziotomii. (Roztočil a kol., 2008, ) Ruptura III. stupně zahrnuje poranění sliznice a podslizničního vaziva pochvy, perineálního svalstva a análního svěrače. Takto poraněná hráz vyžaduje chirurgické ošetření a hojení trvá déle. (Roztočil a kol., 2008) Ruptura IV. stupně se vyskytuje zřídka. Jde o kompletní trhlinu, kdy je se svěračem roztržena i střevní stěna. Komplikací může být následná inkontinence stolice a výrazná bolestivost při pohlavním styku. (Roztočil a kol., 2008, ) Atypické trhliny hráze: latentní trhlina vzniká rupturou svalstva hráze při zachovaném kožním 9

14 krytu a intaktní sliznici poševní kapsovitá trhlina dochází k ruptuře poševní stěny při intaktní kůži na hrázi - centrální trhlina otvor na hrázi mezi commissura posterior a análním otvorem (Roztočil a kol., 2008, s. 295) Epiziotomie (nástřih hráze) je jednoduchá porodnická operace, která má za úkol rozšířit měkké porodní cesty. Provádí se preventivně před instrumentální extrakcí plodu a v případě, že při prořezávání hlavičky hrozí ruptura hráze, při porodu plodu koncem pánevním, při předčasném porodu ( minimalizace tlaku hráze na hlavičku nezralého plodu), k urychlení průběhu II. doby porodní při známkách hrozící hypoxie plodu. (Roztočil a kol., 2008) Epiziotomii lze provést třemi směry: mediálně, mediolaterálně a laterálně. Epiziotomii mediální vedeme ve střední čáře směrem k anu. Po nástřihu je nutné dostatečně chránit hráz, aby se tak zamezilo vzniku ruptury řitního svěrače a stěny střeva. Výhodou mediální epiziotomie je snadné ošetření, minimální krevní ztráta, rychlé hojení a dobrý kosmetický efekt. Nevýhodou je možnost rozšíření epiziotomie a porušení celistvosti řitního svěrače a střevní stěny. (Kudela, 2004, Roztočil a kol. 2008) Epiziotomie mediolaterální je vedena ze střední čáry poševního vchodu šikmo k sedacímu hrbolu v délce přibližně 3 cm. Výhodou je nižší riziko poranění svěrače, vcelku snadné ošetření a možnost nástřih prodloužit. Jedná se o nejčastěji prováděný typ epiziotomie. (Kudela, 2004, Roztočil a kol., 2008) Epiziotomii laterální vedeme 2 3 cm od střední čáry poševního vchodu směrem k tuber ischiadicum. Tento typ epiziotomie nejméně ohrožuje řitní svěrač, měkké porodní cesty jsou maximálně rozšířeny a případné rozšíření epiziotomie je také jednodušší. Nevýhodou je ale technicky nejnáročnější 10

15 ošetření ze všech uvedených typů. (Kudela, 2004, Roztočil a kol. 2008) 1.2 Poranění pochvy Ruptury pochvy vznikají většinou současně s rupturami vulvy či hráze. Mohou se vyskytovat také izolovaně většinou ve střední části pochvy. Někdy nedojde k narušení pochvy v celé její tloušťce sliznice zůstává neporušena, krev se hromadí mezi poševní stěnou a fascia pelvina a vzniká hematom pochvy, který může vyplňovat i celou pochvu. (Roztočil, 2008) Příčiny poševních trhlin jsou mechanického původu. Příznakem je krvácení a narušená stěna poševní. Hematom se projevuje jako pastózní tumor deformující a zužující pochvu. Klienta přitom udává silný bolestivý tlak na konečník. (Roztočil, 2008) Všechny ruptury pochvy se musí sešít, krvácející cévy je nutno podvázat. Drobné hematomy se většinou samy vstřebají, u objemnějších hematomů je třeba revize poranění a evakuace hematomu s následným ošetřením krvácejících cév a trhliny samotné. (Roztočil, 2008) 1.3 Poranění děložního hrdla Povrchní trhlinky zanikající branky vznikají téměř u každého porodu. Snadno se hojí a nezanechávají žádné následky. (Roztočil, 2008) Větší trhliny se mohou šířit po stranách hrdla děložního až do kleneb poševních a mohou sahat až k dolnímu děložnímu segmentu. Někdy může dojít k odtržení části čípku, výjimečně se může odtrhnout celý čípek. Příznakem bývá viditelné krvácení při vyšetření v zrcadlech. Každá trhlina větší než 1 cm musí být chirurgicky ošetřena. (Roztočil, 2008) 11

16 2 Prevence porodních poranění 2.1 Masáž hráze Masáží hráze lze snížit riziko nutnosti epiziotomie, neboli nástřihu hráze, případně nechtěnému natržení hráze při porodu. Masáž je prospěšná zvláště u prvorodiček a u žen, které už rodily a mají jizvy po nástřihu hráze. S masáží hráze by se mělo začít nejlépe 6-8 týdnů před plánovaným termínem porodu. Pravidelnou masáží hráze v tomto období se zvětší její pružnost, dojde ke změkčení tkáně a tak i usnadnění roztažení, ke kterému dojde během porodu. Může nastávající mamince přiblížit pocity, které bude mít, až tudy bude procházet hlavička miminka. Také ji lze využít k nácviku uvolnění hráze, které je při porodu žádoucí. ( 2010, ) Postup masáže hráze: Ruce masírujícího by měly být vždy čisté s krátce střiženými nehty, aby se tak zabránilo zanesení infekce a vzniku poranění. K masáži je vhodné použít masážní olej, který zaručí klouzavý pohyb prstů. Používat by se měly oleje určené přímo k masáži hráze nebo rostlinné oleje. Nevhodné jsou minerální oleje, které mohou tkáň vysušovat. ( 2010, ) Masáž hráze se může provádět ve vaně při koupeli nebo vleže na posteli. Záleží na těhotné ženě, zda si bude masáž hráze provádět sama nebo se rozhodne požádat o pomoc partnera. Těhotná by měla zaujmout pro ni příjemnou polohu, nejlépe v polosedě s pokrčenýma nohama. ( 2010, ) Masážní olejíček si masírující osoba nakape na konečky prstů a začne jej vtírat do kůže hráze. Nejdříve se do pochvy zavede ukazováček, poté i prostředníček. Prsty by měly vniknout do pochvy až po druhý kloub. Prsty by měly po tkáni jemně klouzat a snižovat poševní vchod. Přejíždíme od jedné strany ke druhé a vždy na dně stlačujeme stěnu pochvy směrem dolů. Masáž 12

17 provádíme přibližně 3 minuty. Pomůžeme tak uvolnění poševní tkáně, svalů obklopujících pochvu a kůži hráze. Masáž zakončíme asi minutovým mnutím kůže na hrázi mezi palcem a ukazovákem (palec je vně a ukazovák uvnitř pochvy). Kůže se zpočátku může zdát velmi pevná, ale při opakování masáže se stane jemnou a pružnou. Masáž by celkově neměla přesáhnout 4-5 minut. Opakuje se 2x denně. ( 2010, ) 2.2 Posilování pánevního dna pomocí masážního balónku Přibližně 3 týdny před termínem porodu je vhodné začít s různými cvičeními, která mají za úkol zvýšit elasticitu pánevního dna. K tomu lze využít balónek na přípravu před porodem. ( 2010, ) Předporodní přípravu můžeme rozdělit do 3 stupňů: 1 cvičení pánevního dna k posílení svalstva pánevního dna před porodem 2 napínací cvičení k postupnému napínání poševního vchodu, hráze a poševního svalstva před porodem 3 stimulační cvičení k nácviku vypuzovací fáze ( 2010) Posilování a zpevňování pánevního dna Balónek se zavede do pochvy a poté se trénuje napínání svalstva proti odporu balónku. ( 2010, ) Napínání svalstva Pomocí ruční pumpy lze bez rizika pro dítě přiměřeně napumpovat vzduch do balónku. Objem balónku se nafukováním postupně zvětšuje, svaly a tkáně se mírně napínají.( 2010, ) Stimulace porodu Na závěr posilovacího cvičení nechá těhotná žena vyklouznout napumpovaný balónek z pochvy navodí se podobný pocit jako při průchodu hlavičky dítěte. 13

18 ( 2010, ) Celé cvičení by se mělo provádět aspoň 15 minut denně. Po porodu je balónek ideální při obnově natažených, oslabených a popř. I poraněných svalů. ( 2010, ) 2.3 Prevence během porodu Zásadním bodem v prevenci porodních poranění v průběhu porodu by měla být trpělivost. Díky ní můžeme předejít vážnějším poraněním děložního čípku a hráze. Většina poranění děložního hrdla může být způsobena předčasným použitím břišního lisu rodičkou ještě před plným rozvinutím porodnické branky. S těmito pravidly bychom měli počítat i při porodu hlavičky plodu přes hráz. Pokud je vypuzovací fáze dostatečně kontrolována jak porodnickým týmem, tak rodičkou, a není známek fetálního distresu, můžeme nechat prořezávat hlavičku pomalým tempem až do poševního vhcodu. Můžeme tak činit i několik minut a pomoci tak pozvolnému rozpínání hráze. (Lingen, 2006, Přikládáním teplých obkladů přímo na oblast hráze s jemnou masáží může také napomoci uvolnění svaloviny hráze. Nicméně i zde platí, že méně je někdy více. Příliš zdlouhavá masáž hráze může vést k otoku a většímu sklonu k rupturám. (Lingen, 2006, K porodním poraněním však může dojít i přes dobře provedená opatření. Bohužel dosud neexistuje žádná spolehlivá metoda pro prevenci porodních poranění. (Lingen, 2006, Prevence v kmenových společenstvech V kmenových společnostech je pojem nástřih hráze (epiziotomie) neznámý. Více se spíš zaměřují na zklidnění a změkčení hráze a masáže hráze a to různými metodami. Ženy kmene Buganda v Ugandě si v posledních týdnech 14

19 těhotenství sedaly do bylinkové lázně, v Súdánu dřepěly nad nádobkou s bylinkami na ohni vonné páry jim tak zvlhčovaly a změkčovaly tkáň. Marocké ženy si denně omývaly rodidla horkou slanou vodou a těsně před porodem šly do parní lázně zvané hammam. V Japonsku, Indii a Thajsku si ženy těsně před porodem natíraly hráz různými oleji, v kmeni Kgatla v Botswaně k těmtoúčelům používaly sádlo, jinde místní bylinné masti. (Marek, 2002, s 48) Rady starověkých lékařů hlásaly především tu myšlenku, že porodní cesty jsou pro odchod naléhajícího dítěte o to pohodlnější, čím jsou měkčí, povolnější a vlhčí. (Marek, 2002, s 49) 15

20 3 Rizikové faktory pro vznik porodních poranění Následující faktory jsou spojovány se zvýšeným rizikem vzniku porodních poranění: Primipara je nejznámějším rizikovým faktorem. Problém spočívá v tom, že tkáně poševního vchodu a hráze bývají napjaté, málo uvolněné a to se projevuje jako zúžení měkkých porodních cest. Pokud žena porodí alespoň jednou vaginální cestou, tkáně se rozvolní a další porody probíhají již s menším rizikem. (Lingen, 2006, Hypertrofický plod. Obecně platí, že čím větší dítě, tím více se musí měkké porodní cesty roztáhnout a uvolnit. Hypertrofie je také spojována se sklony ke vzniku dystokie ramének. U rodiček s gestačním diabetem je rovněž větší pravděpodobnost pro vznik vaginálních a perineálních ruptur nebo provedení epiziotomie. (Lingen, 2006, Abnormní rotace hlavičky plodu. Po progresi hlavičky na pánevní dno se po započaté flexi stáčí záhlaví do vyhloubení kosti křížové a ne pod symfýzu jak je tomu zvykem u normálního porodního mechanismu. Vypuzovací doba je značně ztížena tím, že další flexe hlavičky potřebná pro výstup z porodních cest je téměř nemožná. Průběh porodu bývá komplikován protrahovanou druhou dobou porodní. Pozorujeme také výraznější napětí hráze, což vede k častým rupturám. Při známkách tísně plodu je indikováno operativní ukončení porodu za použití vakuumextraktoru nebo porodnických kleští. S tím je spojeno provedení epiziotomie. (Roztočil a kol., 2008, s 280, Martius, Breckwoldt, Pfleiderer a kol., 1996, s. 231, Lingen, 2006, Operativní ukončení vaginálního porodu. Asistované vaginální porody jsou spojeny s porodními poraněními většího rozsahu, zejména s epiziotomií. Vakuumextrakce je obecně méně zatěžující pro matku, protože není třeba větší dilatace pochvy jak je tomu v případě klešťového porodu. Kromě toho je 16

21 postup hlavičky pomalejší a má tendence způsobit menší poranění v pochvě. U porodů per forcipem bývá větší riziko vzniku ruptur v pochvě a ruptur na hrázi i přes provedení epiziotomie. (Lingen, 2006, 17

22 4 Ošetřování porodních poranění 4.1 Zásady ošetřování porodních poranění v ranném šestinedělí Po porodu je oblast hráze často oteklá a rozbolavělá. Ať už byla během porodu provedena epiziotomie nebo došlo ke spontánní ruptuře, vzniklé poranění hráze může být bolestivé i několik týdnů nejvíce při chůzi a sezení. Čím rozsáhlejší je porodní poranění, tím déle se hojí. Proto by měly ženy dodržovat pár zásad, aby se cítily pohodlněji a poranění se lépe a rychleji hojilo. ( 2010) Dodržování hygieny je po porodu nezbytné, aby nedošlo k zanesení infekce. Žena by měla oplachovat rodidla nejlépe po každém použití WC. Štípání a pálení při močení vyvolané kontaktem moče s porušeným kožním krytem lze také eliminovat použitím sprchy při vyprazdňování. Vhodné je sprchování hráze vlažnou vodou tzv. vodní masáž, kterou lze využít v prvních dnech po porodu. ( 2010) Tišení bolesti je pro ženu neméně důležité. Pomoci od bolesti si může různými způsoby farmakologickými nebo alternativními metodami. Jednou z možností je ledování, které snižuje bolest a zmenšuje otok. Dále je možno využít sedací koupele s dubovou kůrou, která má stahovací a protizánětlivé účinky. V pozdním šestinedělí je možno přidat i heřmánek na podporu hojení. ( 2010, Stadelmann, 2009) Vyprazdňování. Při poranění hráze nebo stydkých pysků může žena při močení pociťovat štípání a řezání. Proto pro ni bude v prvních dnech po porodu příjemnější vyprazdňovat se spíše v podřepu ve sprše. ( 2010) Pohyb. Po porodu je vhodnější a pro ženu i příjemnější, když většinu dne 18

23 stráví v poloze vleže. Stažená děloha při stání zatěžuje pánevní dno. Potíže mohou nastat i při sezení a chůzi, kdy rána bolí nejvíce. Aby se žena cítila při sezení pohodlněji, může si na židli položit polštář nebo molitanový kruh. Před usednutím by měla stáhnout svaly pánevního dna a hýždí. (Stadelmann, 2009, ) Masáž hráze po porodu v oblasti jizvy pomůže oddělení jednotlivých vrstev kůže a tím i lepší elasticitě hráze. V prvních dnech po porodu stačí pouze jemné, sotva znatelné mnutí kůže. Po vypadání stehů lze tlak zvyšovat. Prevence infekce je v období šestinedělí velmi důležitá vzledem k množství vstupních bran infekce a oslabení mateřského organismu fyzickou námahou. Nejvíce ohrožená je oblast poraněné hráze. Mezi příznaky infekce patří zintenzivnění bolesti, místo sutury bývá zarudlé, oteklé a bolestivé na pohmat. Prevencí infekce je zvýšená hygiena zevního genitálu. ( 2010) 4.2 Alternativní metody Využití chladu: Ledové obklady mohou být pro ženu příjemné a navíc zmírňují bolesti. Lze je využít hned po porodu nebo až první den šestinedělí. Kostky ledu se nepřikládají na kůži přímo, ale je nutno je obalit, nejméně do třech obalů. Obklady se mohou přikládat jednorázově nebo si je žena může vložit mezi spodní kalhotky a vložku a využít tak nepřetržitého ochlazování bolestivého místa. Pokud žena pocítí chlad ledu nebo jí to činí nepohodlí, je třeba toto opatření na čas přerušit. ( 2010, Stadelmann, 2009) Pravidelné oplachování: Pravidelné oplachování rány patří k příjemným postupům, které zároveň napomáhá hojícímu procesu. 19

24 Větrání: Využití slunce a proudění vzduchu je stará metoda, kterou lze využít k ošetřování ran a na podporu jejich léčení. Jde o to, aby si žena určila během dne dobu, kdy bude pobývat bez vložky a spodního prádla a nechala jizvu volně přístupnou proudění vzduchu. Po každé návštěvě WC nebo po sedací koupeli se může hráz osušit fénem, je to vhodné zejména u špatně se hojících poranění hráze. (Stadelmann, 2009) Sedací koupele: Sedací koupele se pro šestinedělky mohou stát oblíbenou a příjemnou metodou hojení porodních poranění. Žena si sama rozhodne, jak často si chce sedací koupel dopřát. Nezáleží na tom, zda je hrát poraněná nebo naprosto neporušená. Důležitější je dbát na správnou teplotu vody. Ta by první den po porodu měla být spíše chladná (asi 28 C), od druhého dne vlažná (asi 32 C), po odeznění bolestí se může zvýšit až na tělesnou teplotu. (Stadelmann, 2009) Bylinky pro sedací koupele: Dubová kůra má vysoký obsah účinných látek. Nejpřínosnější jsou dezinfekční účinky a schopnost tlumit a zastavovat krvácení. Běžně se používá ve formě odvaru pro vnější užití. Hojivě působí na poranění kůže v různém rozsahu, které dezinfikuje. Rovněž má účinek protizánětlivý a stahovací, indikuje se i na zanícené rány, které se špatně a dlouho hojí. Má minimum nežádoucích účinků. (Stadelmann, 2009, ) Heřmánek je považován za nejznámější přísadu, přesto by však neměl být používán v raném šestinedělí, ale spíše později na podporu hojení. Heřmánek pravý obsahuje azulen, který má silné protizánětlivé účinky. Římský heřmánek pomáhá od tupé nepolevující bolesti. Obecně římský heřmánek uklidňuje, tiší a ulevuje. (Stadelmann, 2009, Farrer Hallsová, 2006) 20

25 Éterické oleje pro sedací koupele: Geranie napomáhá hojení ran, prohřívá, zmírňuje bolesti nervového původu a podporuje tvorbu sliznic. (Stadelmann, 2009, ) Pravý heřmánek je první volbou při léčbě zánětů. Uvolňuje křeče, silně podporuje hojení. Teplé obklady břicha ulevují od řezavých a pálivých pocitů, uklidňuje nervy a tiší obavy a vyčerpání. Po psycické stránce heřmánek uklidňuje a tiší, zejména v případě podráždění a deprese. (Stadelmann, 2009, Farrer Hallsová, 2006) Levandule patří mezi nejpoužívanější silice, na kůži se může použít neředěná. Je vhodná k použití v základních olejových bázích, které pomáhají léčit drobné řezné a tržné ranky. Je uklidňující, vyrovnává a tiší, pomáhá při výkyvech nálady a depresích, chladí a je považována za nejsilnější přírodní analgetikum. Snižuje krevní tlak. (Stadelmann, 2009, Farrer Hallsová, 2006) Růže má tonizující a očistné účinky na dělohu. Pomáhá také při poporodních depresích. V oblasti psychiky zmírňuje lítost, smutek a zklamání, úzkost a zármutek. Podporuje krevní oběh, zmírňuje bolesti a hubí bakterie. (Stadelmann, 2009, Farrer Hallsová, 2006) Řebříček díky vysokému obsahu azulenu podporuje hojení ran. Je výrazně spazmolytický, protizánětlivý a hojivý, reguluje srdeční činnost. (Stadelmann, 2009) 21

26 5 Komplikace porodních poranění 5.1 Ranné komplikace Vznik infekce. V pochvě se nachází velké množství různých bakterií, proto může snadno dojít k infikování porodních poranění čípku děložního, pochvy i hráze. Ve většině případů jsou infekce pouze povrchové, zahrnují pouze vnější tkáně. Ve vzácných případech se může infekce rozšířit hlouběji do tkání. Prevencí infekce je dostatečná hygiena genitálu. Již vzniklá infekce se dá snadno léčit antibitotiky. (Lingen, 2006, Vznik hematomu. Pokud při ošetřování porodních poranění bezprostředně po porodu dojde k přehlédnutí nebo nedostatečnému zastavení krvácení v oblasti rány, tak se krev hromadí a dochází ke vzniku hematomu. V tomto případě je nutná revize porodních poranění s následnou evakuací hematomu. Poté, co je celá oblast vyčištěna a krvácení zastaveno, provede se resutura. (Roztočil, 2008, Lingen, 2006, Dehiscence rány. Jedná se o komplikaci, která je výsledkem špatného hojení. Možnou příčinou rozestupu rány bývá nedostatečné jizvení, což může být způsobeno špatným prokrvením rány, zvýšeným tlakem na ránu nebo oslabením tkáně zánětem. Prevencí je především zvýšená hygiena rány, dále by se ženy měly vyvarovat většího tlaku na ránu a v období hojení by neměly příliš namáhat pánevní dno. Léčba v případě mírné dehiscence spočívá v prevenci infekce, popoře procesu hojení a umožnění proudění vzduchu k ráně. Pokud je rozestup tkání většího rozsahu, je třeba chirurgického ošetření, které spočívá v odstanění odumřelých tkání, resutuře a drenáže rány. Jestliže je vyvolávající příčinou infekce, je vhodné podpořit léčbu antibiotiky. (Duffek, ) 22

27 5.2 Pozdní komplikace Dlouhodobý diskomfort. Výsledkem provedení epiziotomie může být dlouhodobý diskomfort nejen v běžném životě, ale hlavně při pohlavním styku. Žena může trpět bolestmi v oblasti hráze i několik týdnů. (Lingen, 2006, Inkontinence. Ruptury hráze III. a IV. stupně, při kterých je poraněn i řitní svěrač, mohou mít za následek inkontinenci stolice a střevních plynů. Pokud k tomu dojde, následuje operace upravující funkci svěrače. Dalším problémem může být rektovaginální píštěl, ačkoliv se vyskytuje vzácně. Žena tak může mít pocit, že jí odchází stolice a plyny pochvou. Léčba píštělí je vždy chirurgická. (Lingen, 2006, Inkompetence hrdla děložního. Poškození čípku během porodu může jeho tkáň oslabit a způsobit tak problém při dalším těhotenství. (Lingen, 2006, 23

28 6 Péče o pánevní dno po šestinedělí Svalstvo pánevního dna bývá v období těhotenství a při porodu velmi namáháno a může být ochablé. Jejich posilováním lze předejít nepříjemným potížím s únikem moči (inkontinencí) v pozdějším věku a také potížím spojeným se sexuálním životem po porodu.tzv. Kegelovy cviky jsou zaměřeny na posilování svalů pánevního dna, ať už jako forma prevence nebo jako náprava drobných anatomických odchylek, vzniklých zejména po porodu. Posilovat pánevní dno je vhodné již v období těhotenství, ale pozitivní efekt přináší i cvičení po porodu. Cviky lze provádět kdykoliv, kdekoliv a v nejrůznějších pozicích - vsedě, vestoje, vleže nebo kleče. Kromě prevence úniku moči mají Kegelovy cviky vliv také na sexuální život, protože zpevňují poševní stěny. Při pravidelném provádění se účinky projeví po osmi až dvanácti týdnech. (Samková, 2009, ) Kegelovo cvičení: Kegelovy cviky rozdělujeme na čtyři části: vizualizaci, relaxaci, izolaci a vlastní posilování. ( 2010) Fáze vizualizace slouží k ozřejmení anatomických poměrů vnějších genitálií. Je dobré, když si žena v průběhu cvičení dokáže představit oblast, kterou procvičuje. ( 2010) Fáze relaxace je nezbytná pro správné provedení cviku. Nejjednodušší je cvičit vleže na zádech s podloženými koleny, aby se snížilo napětí břišních svalů. V průběhu relaxace by se měla žena soustředit na oblast pánevního dna. ( 2010) Fáze izolace slouží k nácviku odděleného stahu konečníku a pochvy. Často se stává, že dochází k záměně stahů pánevního dna za práci břišních a sedacích svalů. V průběhu cvičení je nezbytné správně dýchat. Pro nácvik 24

29 izolace se doporučuje zadržet proud moči při močení. ( 2010) Fáze posilování je závěrečnou částí a je sestavena z několika cviků. Doba udržení stahu se pohybuje od jedné do sedmi sekund. Počet opakování se zvyšuje od 80 stahů na začátku ke konečným 300 stahům za den. Po zvládnutí cvičení vleže je možné volit i jiné polohy (sed, stoj). Důležité je koordinovat jednotlivé cviky s dýcháním. ( 2010) 6.1 Základní cviky Pomalé zatínání vnějších i vnitřních svalů. Počítá se pomalu do tří a po tuto dobu se drží svaly zaťaté, potom se povolí a uvolní po dobu tří sekund. Střídavé povolování a svírání svalů se opakuje pětadvacetkrát až třicetkrát. Svaly pánevního dna se stahují a povolují rychle, v podobném tempu jako rytmus rychlého tepu. Důležitější než rychlost je pravidelnost a frekvence stahů. Rychlost se může postupně zvyšovat, až žena získá ve cvičení praxi. Opakuje se pětadvacetkrát až třicetkrát. Mezi jednotlivými sekvencemi je vhodné zařadit několik sekund relaxace. V dalším cviku se střídají dlouhé a krátké stahy svalů pánevního dna. Po deseti dlouhých stazích následuje deset krátkých stisků. Celá sekvence se opakuje pětkrát. Žena si představí, že její vagína je výtah, který musí vyvézt nějaký předmět nahoru. Začíná se pomalým stahováním svalů kolem poševního vchodu. Jde o stahování svalů tak, jakoby středem vagíny projížděl zmíněný výtah. Stahy tedy probíhají postupně po celé její délce. Na vrcholu se stah zastaví a stejně postupně jak bylo prováděno stahování svaly povolujeme. Celý cvik se opakuje desetkrát. 25

30 7 Cíle práce Po prostudování příslušné literatury jsem se zaměřila na tyto cíle: 1. Zjistit informovanost žen o masáži hráze v těhotenství. 2. Zmapovat výhody a nevýhody spojené s masáží hráze. 3. Zmapovat nejčastější porodní popranění a ovlivňující faktory 4. Zmapovat míru edukovanosti rodiček v péči o porodní poranění. 5. Zmapovat metody využívané při léčbě porodních poranění a k tišení bolesti. 26

31 8 Metodika výzkumného šetření 8.1 Technika výzkumného šetření K získání dat pro výzkumné šetření byla zvolena metoda anonymního dotazníku. V úvodu dotazníku jsem se respondentkám představila, zdůraznila jsem, že vyplnění dotazníku je anonymní a dobrovolné a rovněž jsem respondentky instruovala, jak má být dotazník vyplněn. Dotazník je sestaven ze dvou částí první část se zabývá obdobím těhotenství, otázky jsou věnovány především předporodní masáži hráze, v druhé části je pozornost zaměřena hlavně na výskyt porodních poranění, využívané metody při jejich léčbě a oblast edukace. Dotazník obsahuje celkem 23 položek, z toho je 15 položek uzavřených a 8 položek polootevřených s možností vlastního vyjádření. Otázky č. 1 4 se zabývají informovaností v oblasti předporodní masáže hráze. V otázce č. 5 měly respondentky označit, co pro ně bylo na provádění masáže hráze nejtěžší. Otázky č. 6 a 7 se zaměřují na osobu provádějící masáž hráze a využívané pomůcky při masáži hráze. V otázkách č. 8 a 9 měly respondentky zhodnotit výhody a nevýhody masáže hráze. Otázka č. 10 zkoumala, zda by masáž hráze měla být součástí předporodní přípravy. Otázky č. 11 a 12 zjišťují základní informace pro sledovaný soubor. Uzavřené položky zkoumaly počet vaginálních porodů a porodní váhu dítěte. Otázky č. 13, 14, 16 a 17 se zabývají četností porodních poranění vzniklých 27

32 za porodu. Otázka č. 15 byla zkoumala, do jaké míry bylo respektováno přání rodičky. Otázky č se zaměřovaly na míru informovanosti rodiček v péči o porodní poranění. Otázky č zjišťují možnosti léčby porodních poranění. 8.2 Charakteristika výběrového souboru Pro výzkumné šetření byly vybírány respondentky, které mají za sebou alespoň 1 vaginální porod, a které zároveň rodily vaginální cestou maximálně před 2 lety. Z celkového počtu 50 (100%) respondentek rodilo 46 žen (92%) rodilo spontánně, u 3 respondentek (6%) byl porod ukončen vakuumextrakcí a 1 respondentka (2%) měla porod ukončen vakuumextrakcí v kombinaci s ukončením per forcipem. Z výběrového souboru bylo nejvíce prvorodiček, celkem 24 (48%), skupinu druhorodiček tvořilo 23 žen (46%) a vícerodičky byly 3 (6%). 8.3 Organizace výzkumného šetření Výzkumné šetření probíhalo v březnu a dubnu Osloveny byly ženy na diskuzním fóru pro rodiče a rodičky z mého okolí. Na diskuzním fóru jsem sebe i téma mé bakalářské práce a požádala rodičky, které mají zájem o vyplnění dotazníku, aby mě kontaktovaly na osobní ovou adresu. Kontaktovalo mě celkem 50 žen, kterým jsem dotazník zaslala. Navrátilo se celkem 40 dotazníků, návratnost tedy činila 80%. Z mého okolí bylo vybráno celkem 5 žen, které dotazníky posílaly ještě dále. Po takto zvoleném postupu se mi vrátilo dalších 10 dotazníků, celková návratnost se však nedá spočítat vzhledem k tomu, že nemám informace kolika dalším rodičkám byl dotazník zaslán. 28

33 Výsledné údaje byly vyhodnoceny a zpracovány pomocí tabulek a grafů. Pro výpočty a sestavení tabulek a grafů byly použity programy OpenOffice.org Writer a OpenOffice.org Calc. 29

34 9 Analýza získaných dat 9.1 Interpretace výsledků k cíli č. 1 Zjistit informovanost žen o masáži hráze v těhotenství. K analýze k cíli č. 1 se vztahovaly otázky č. 1, 3, 4, a 10. Otázka č. 1 : Slyšela jste někdy o přeporodní masáži hráze? Z celkového počtu 50 (100%) respondentek 42 (84%) odpovědělo kladně, 8 (16%) odpovědělo záporně. Tab. 1 Informovanost o masáži hráze Informace o masáži hráze ano ne celkem Absolutní četnost Relativní četnost % 16% 100% Obr. 1 Informovanost o masáži hráze Informovanost o masáži hráze počet odpovědí ano ne Z grafu je patrné, že většina rodiček má základní informace o masáži hráze v těhotenství. 30

35 Otázka č. 3 : Odkud jste čerpala informace o předporodní masáži hráze? Tato otázka měla možnost volby více odpovědí. Z celkového počtu 54 (100%) odpovědí 6 (11,2%)žen zvolilo odbornou literaturu, 10 (18,5%) žen čerpalo informace z časopisů, 3 (5,5%) respondentky daly na rady kamarádek, informace od porodních asistentek využilo celkem 12 (22,2%) žen a jako zdroj informací označilo 23 (42,6%) dotázaných internet. Tab. 2 Zdroje informací o masáži hráze Zdroje informací Odborná literatura Časopisy Kamarádky Porodní asistentka Internet Celkem Absolutní četnost Relativní četnost 11,2% 18,5% 5,5% 22,2% 42,6% 100% Obr. 2 Zdroje informací o masáži hráze Zdroj informací o masáži hráze počet odpovědí internet porodní asistentka odborná literatura kamarádky časopisy Z grafu vyplývá, že nejčastěji využívaným zdrojem informací v této oblasti je internet. Dalším významným ukazatelem je informovanost těhotných porodními asistentkami. 31

36 Otázka č. 4 : Množství informací k předporodní masáži hráze. Z celkového počtu 42 (100%) rodiček, které byly v průběhu těhotenství informovány o masáži hráze mělo 36 (85,7%) dostatečné informace, 5 (11,9%) mělo částečné informace a 1 (2,4%) respondentka měla nedostatečné informace. Tab. 3 Množství informací o masáži hráze Množství informací Dostatečné Částečné Nedostatečné Celkem Absolutní četnost Relativní četnost 85,7% 11,9% 2,4% 100% Obr. 3 Množství informací o masáži hráze Množství informací o masáži hráze počet odpovědí dostatečné částečné nedostatečné Z grafu je patrné, že informace o masáži hráze v těhotenství považují rodičky za dostatečné. 32

37 Otázka č. 10 : Kdyby mi kdokoliv poskytl informace o masáži hráze, tak bych tuto činnost... Tato otázka byla směřována ženám, které neměly možnost získat informace o masáži hráze v těhotenství. Z celkového počtu 8 (100%) respondentek 2 (25%) ženy odpověděly, že by tyto informace uvítaly jako součást předporodní přípravy, 5 (62,5%) dotázaných by váhalo, zda masáž hráze provádět a 1 (12,5%) žena by masáž hráze rozhodně neprováděla. Tab. 4 Provádění masáže hráze po získání informací Masáž hráze Součást předporodní přípravy Váhaly by Rozhodně by neprováděly Celkem Absolutní četnost 2 Relativní četnost 25% ,5% 12,5% 100% Obr. 4 Provádění masáže hráze po získání informací Provádění masáže hráze po získání informací 5 počet odpovědí 4,5 4 3,5 váhaly by součást předporodní přípravy 3 2,5 2 rozhodně by neprováděly 1,5 1 0,5 0 Podle grafu lze soudit, že by většina žen spíše váhala, zda masáž hráze provádět či neprovádět. Na základě těchto výsledků mohu konstatovat, že cíl č. 1 byl splněn. 33

38 9.2 Interpretace výsledků k cíli č. 2 Zmapovat výhody a nevýhody spojené s masáží hráze. K analýze k cíli č. 2 se vztahovaly otázky č. 5, 8, 9 a 13. Otázka č. 5 : Co pro Vás bylo na provádění masáže hráze nejtěžší? Tato otázka měla možnost výběru z více odpovědí. Na tuto otázku odpovídalo 25 žen, které v průběhu těhotenství prováděly masáž hráze. Z celkového počtu 38 (100%) odpovědí byly 3 (7,9%) odpovědi, že nejtěžší bylo překonat stud a strach dělat něco tam dole, 9 (23,7%) odpovědí poukázalo na obavy, že masáž hráze neprovádí správně, 11 (29%) prokázalo nejistotu, zda jim masáž hráze pomůže, pro 7 (18,4%) dotázaných nebyl s masáží hráze problém a 8 (21%) udávalo jiné potíže. Tab. 5 Co bylo na masáži hráze nejtěžší? Co bylo na masáži hráze nejtěžší? Překonat stud a strach Obava z nesprávného postupu Nejistota Nebyl problém Jiné Celkem Absolutní četnost Relativní četnost 3 9 7,9% 23,7% % 18,4% 21% 100% 34

39 Obr. 5 Co bylo na masáži hráze nejtěžší? počet odpovědí Co bylo na masáži hráze nejtěžší? nejistota, že nepomůže nebyl problém obava z nesprávného provádění překonání studu jiné Z grafu můžeme vyčíst, že nejčastějším problémem bývá nejistota, že masáž hráze nebude pro ženu přínosem. Celkem častým problémem je i obava z nesprávného postupu masáže hráze. Překvapivě nejmenším problém se zdá překonání studu. Otázka č. 8 : Myslím, že masáž hráze měla pro mě tyto výhody... Respondentky zde měly možnost zvolit více odpovědí. Odpovídalo celkem 25 žen, které v průběhu těhotenství prováděly masáž hráze. Z celkového počtu 62 (100%) odpovědí bylo 5 (8,1%), podle kterých bylo snadné provádět masáž hráze, pro 4 (6,5%) dotázané byla časově nenáročná, 8 (12,9%) respondentkám nezpůsobovala žádnou bolest, pro 2 (3,2%) bylo výhodou pohodlné provedení, 4 (6,5%) pomáhala relaxovat, 9 (14,5%) žen ji zařadilo mezi běžnou denní činnost, 11 (17,7%) žen si myslelo, že masáž hráze je připravila fyzicky i psychicky na porod, 8 (12,9%) respondentkám pomohla porozumět vlastnímu tělu a 11 (17,7%) ženám upevnila vztah s partnerem. 35

40 Tab. 6 Výhody masáže hráze Výhody masáže hráze Snadné provádění Časová nenáročnost Bezbolestnost Pohodlné provedení Pomáhala relaxovat Běžná denní činnost Psychická a fyzická příprava na porod Porozumění vlastnímu tělu Upevnění vztahu s partnerem Celkem Absolutní četnost Relativní četnost 8,1% 6,5% 12,9% 3,2% 6,5% 14,5% 17,7% 8 12,9% 11 17,7% % Obr. 6 Výhody masáže hráze Výhody masáže hráze počet odpovědí fyzická a psychická příprava na porod porozumění vlastnímu tělu časová nenáročnost upevnění partnerského vztahu zahrnutí mezi běžnou denní činnost bezbolestnost snadné provádění pohodlné provádění pomáhala relaxaci 36

41 Z grafu vyplývá, že největší výhodou provádění masáže hráze vyjádřené respondentkami je fyzická a psychická příprava na porod společně s upevněním vztahu mezi partnery. Většina žen také masáž hráze zahrnula mezi běžnou denní činnost. Dalšími výhodami bylo porozumění vlastnímu tělu a bezbolestnost masáže. Otázka č. 9 : Masáž hráze měla tyto nevýhody... Otázka měla možnost výběru z více odpovědí. Na otázku odpovídalo celkem 25 respondentek, které prováděly masáž hráze v těhotenství. Z celkového počtu 32 (100%) odpovědí měly 3 (9,4%) respondentky problémy s jejím prováděním, pro 2 (6,3%) ženy byla časově náročná, 13 (40,6%) odpovědí poukázalo na bolest při masáži hráze, 11 (34,3%) žen se cítilo nepohodlně a 3 (9,4%) uvedly jiné. Tab. 7 Nevýhody masáže hráze Nevýhody masáže hráze Problémy s prováděním Časová náročnost Bolestivost Pocit nepohodlí Jiné Celkem Absolutní četnost Relativní četnost 9,4% 6,3% 40,6% 34,3% 9,4% 100% Obr. 7 Nevýhody masáže hráze Nevýhody masáže hráze 14 výrazná bolestivost pocit nepohodlí problém s provedením jiné časová náročnost počet odpov ědí

42 Z grafu je patrné, že největší nevýhodou pro respondentky byla výrazná bolestivost při provádění masáže hráze, což vcelku nesouhlasí s předchozím grafem, kde 8 respondentek odpovědělo, že masáž hráze pro ně byla bezbolestná. Může to být způsobeno technikou provádění masáže hráze nebo může být tento ukazatel zkreslen různým prahem bolesti jednotlivých respondentek. Další výraznou nevýhodou je pocit nepohodlí. Otázka č. 13 : Pokud jste prováděla masáž hráze v těhotenství, došlo během porodu k poranění hráze? Z celkového počtu 25 (100%) žen, které prováděly masáž hráze v těhotenství jich 5 (20%) nemělo žádná poranění, 5 (20%) mělo spontánní ruptury a 15 (60%) byla provedena epiziotomie. Tab. 8 Porodní poranění po provádění masáže hráze Porodní poranění po provádění masáže hráze Bez poranění Spontánní ruptury Epiziotomie Celkem Absolutní četnost Relativní četnost % 20% 60% 100% Obr. 8 Porodní poranění po provádění masáže hráze Porodní poranění po provádění masáže hráze poč et odpovědí epiziotom ie 10 spontánní ruptury 8 bez poranění

43 Graf ukazuje, že i přes provádění masáže hráze v těhotenství byla často prováděna epiziotomie. Může to být dáno i tím, že zkoumaný soubor rodiček byl malý. Na základě posouzených informací mohu konstatovat, že cíl č. 2 byl splněn. 9.3 Interpretace výsledků k cíli č. 3 Zmapovat nejčastější porodní poranění a ovlivňující faktory. K analýze k cíli č. 3 se vztahovaly otázky č. 14, 16 a 17. Otázka č. 14 : Byly předešlé porody provázeny poraněním hráze (spontánní ruptury, epiziotomie) a musely být chirurgicky ošetřeny (šity)? Z celkového počtu 26 (100%) respondentek, které rodily dvakrát a více, jich 25 (96,1%) mělo poranění hráze u předešlého porodu, pouze 1 (3,9%) žena odpověděla, že všechny předchozí porody proběhly bez poranění. Tab. 9 Porodní poranění u předešlých porodů Porodní poranění u předešlých porodů Ano Ne Celkem Absolutní četnost Relativní četnost 96,1% 3,9% 100%

44 Obr. 9 Porodní poranění u předešlých porodů Porodní poranění u předešlých porodů počet odpovědí ano 15 ne Z tohoto grafu je patrné, že u téměř všech vícerodiček byl předcházející porod provázen porodním poraněním. Většina z dotázaných byla skupina druhorodiček, takže lze říci, že i v dnešní době stále dochází k rutinním nástřihům hráze prvorodiček nebo je to dáno skutečností, že hráz prvorodiček je méně elastická a tudíž náchylnější ke vzniku porodních poranění. Otázka č. 16 : Po porodu jsem měla tato poranění... Tato otázka měla možnost volby více odpovědí. Z celkového počtu 63 (100%) odpovědí bylo 43 (68,3%) žen s poraněním hráze, 8 (12,7%) ruptur pochvy, 1 (1,6%) žena měla rupturu čípku děložního, 6 (9,5%) odpovědí pro poranění zevního genitálu a pouze 5 (7,9%) žen nemělo žádná poranění. Tab. 10 Porodní poranění Porodní poranění Poranění hráze Ruptury pochvy Ruptura děložního čípku Poranění zevního genitálu Bez poranění Celkem Absolutní četnost Relativní četnost 68,3% 12,7% 1,6% 9,5% 7,9% 100%

45 Obr. 10 Porodní poranění Porodní poranění 45 poranění hráze 40 ruptury pochvy počet odpovědí poranění zevního genitálu 25 bez poranění ruptury čípku děložního Graf ukazuje, že nejčastějším poraněním, ke kterému dochází při porodu je poranění hráze. Mezi vzácněji se vyskytující poranění patří ruptury děložního čípku. Za povšimnutí stojí nízký počet žen, u kterých proběhl porod bez vzniku jakéhokoliv porodního poranění. Tato skutečnost může být dána také nízkým počtem respondentek ve výběrovém souboru. Otázka 17: Z jakého důvodu Vám byla provedena epiziotomie (nástřih hráze)? Z celkového počtu 35 (100%) žen, kterým byla při porodu provedena epiziotomie, 4 (11,4%) ženy uvedly jako důvod pro tento zákrok operativní ukončení porodu per forcipem či vakuumextraktorem, 10 (28,6%) pro úzké porodní cesty, 9 (25,7%) odpovědí pro urychlení druhé doby porodní, 10 (28,6%) udává prevenci ruptury hráze a 2 (5,7%) respondentky neví. 41

46 Tab. 11 Důvody pro provedení epiziotomie Důvody pro provedení epiziotomie Operativní ukončení porodu Úzké porodní cesty Urychlení druhé doby porodní Prevence ruptury hráze Netuší Celkem Absolutní četnost Relativní četnost ,4% 28,6% 25,7% 28,6% 5,7% 100% Obr. 11 Důvody pro provedení epiziotomie počet odpovědí Uvedené důvody pro provedení epiziotomie úzké porodní cesty prevence ruptury v jizvě předcházející epiziotomie operativní ukončení porodu nesděleno urychlení druhé doby porodní Z grafu vyplývá, že nejčastějšími důvody k provedení epiziotomie jsou úzké porodní cesty společně s prevencí ruptur hráze. Druhým nejčastějším důvodem je využití epiziotomie k urychlení druhé doby porodní. Z výše uvedených výsledků mohu konstatovat, že cíl č. 3 byl splněn. 42

47 9.4 Interpretace výsledků k cíli č. 4 Zmapovat míru edukovanosti rodiček v péči o porodní poranění. K analýze k cíli č. 4 se vztahovaly otázky č. 18, 19 a 20. Otázka č. 18 : Podal Vám někdo časně po porodu informace o ošetřování porodních poranění? Z celkového počtu 49 (100%) odpovědí 40 (81,6%) žen edukovala porodní asistentka a 9 (18,4%) respondentek bylo edukováno ošetřujícím lékařem v porodnici. Tab. 12 Osoba provádějící edukaci v péči o porodní poranění Osoba provádějící edukaci Porodní asistentka Ošetřující lékař Celkem Absolutní četnost Relativní četnost 81,6% 18,4% 100% Obr. 12 Osoba provádějící edukaci v péči o porodní poranění Osoba provádějící edukaci v péči o porodní poranění 40 počet odpovědí 35 porodní asistentka ošetřující lékař v porodnici Graf jasně ukazuje, že nejčastěji bývají rodičky edukovány porodní asistentkou. 43

48 Otázka č. 19 : Informace, které jsem získávala od zdravotnického personálu byly... Z celkového počtu 45 (100%) respondentek, u kterých došlo v průběhu porodu k porodnímu poranění odpovědělo 32 (71,1%) žen, že informace o ošetřování porodních poranění byly jasné, stručné, snadno pochopitelné, 6 (13,3%) tvrdilo, že informace jim podal každý jiné, ale spíše se doplňovaly, 1 (2,3%) respondentce byly podány informace, které si spíše protiřečily a 6 (13,3%) žen shledalo množství informací nedostatečným. Tab. 13 Informace o ošetřování porodních poranění Informace o ošetřování porodních poranění Stručné, jasné, výstižné, snadno pochopitelné Každý podal jiné, spíše se doplňovaly Každý podal jiné, spíše si protiřečily Málo informací, spíše zmatené Celkem Absolutní četnost Relativní četnost 32 71,1% 6 13,3% 1 2,3% 6 13,3% % Obr. 13 Informace o ošetřování porodních poranění počet odpovědí Informace o ošetřování porodních poranění jasné, snadno pochopitelné každý podal jiné, spíše se doplňovaly 44 málo inf ormací každý podal jiné, protiřečily si

49 Graf ukazuje, že informace podávané zdravotnickým personálem rodičkám jsou ve většině případů jasné a snadno pochopitelné. Otázka č. 20 : Měla jste k dispozici ucelený tištěný materiál, ve kterém by bylo popsáno, jak se máte starat o porodní poranění? Z celkového počtu 45 (100%) respondentek jich 6 (13,3%) uvedlo, že měly k dispozici tištěný materiál, naopak 39 (86,7%) žen tuto možnost nemělo. Tab. 14 Tištěný materiál o péči o porodní poranění Tištěný materiál o péči o porodní poranění Ano Ne Celkem Absolutní četnost Relativní četnost ,3% 86,7% 100% Obr. 14 Tištěný materiál o péči o porodní poranění Tištěný materiál o ošetřování porodních poranění 40 počet odpovědí ne ano Z grafu lze vyčíst, že většina žen nemá k dispozici ucelený tištěný materiál o péči o porodní poranění. Na základě zjištěných dat mohu konstatovat, že cíl č. 4 byl splněn. 45

50 9.5 Interpretace výsledků k cíli č. 5 Zmapovat metody využívané při léčbě porodních poranění a k tišení bolesti. K analýze k cíli č. 5 se vztahovaly otázky č. 21, 22 a 23. Otázka č. 21 : Byla Vám při pobytu na oddělení šestinedělí nabízena možnost tišení bolesti farmaky? Z celkového počtu 45 (100%) respondentek 21 (46,7%) žen odpovědělo kladně s tím, že se porodní asistentky samy ptaly, zda si analgetika přejí, 5 (11,1%) respondentek odpovědělo také kladně, ale o analgetizaci si musely žádat samy, a 19 (42,2%) dotázaných odpovědělo záporně. Tab. 15 Možnost farmakologického tišení bolesti Možnost farmakologického tišení bolesti Ano, iniciativa ze strany ošetřujícího personálu Ano, iniciativa ze strany respondentky Ne Celkem Absolutní četnost Relativní četnost 21 46,7% 5 11,1% ,2% 100% 46

51 Obr. 15 Možnost farmakologického tišení bolesti Možnost farmakologického tišení bolesti počet odpovědí ano, iniciativa ze strany ošetřujícího personálu 15 ne 10 ano, iniciativa ze strany respondentky 5 0 Graf pro možnosti farmakologického tišení bolesti ukazuje, že většině rodiček jsou nabízena analgetika. Skupina rodiček, která tuto možnost nemá je však přibližně srovnatelná. Otázka č. 22 : Byly Vám nabídnuty i jiné alternativy tlumení bolesti? (sedací koupele, ledové obklady, použití aromaterapie...) Na tuto otázku odpovídalo celkem 45 (100%) žen, ze kterých 13 (28,9%) odpovědělo kladně a 32 (71,1%) odpovědělo záporně. Tab. 16 Nabídka alternativních metod tišení bolesti Nabídka alternativních metod tišení bolesti Ano Ne Celkem Absolutní četnost Relativní četnost ,9% 71,1% 100% 47

52 Obr. 16 Nabídka alternativních metod tišení bolesti Nabídka alternativních metod tišení bolesti 35 počet odpovědí ne 20 ano Z grafu lze usoudit, že většině rodiček nejsou nabízeny alternativní metody tišení bolesti. Otázka č. 23 : Po porodu mi na bolestivou hráz nejvíce pomáhalo... Tato otázka měla volbu více možností odpovědí. Z celkového počtu 67 (100%) odpovědí bylo 8 (12%) odpovědí, které uváděly analgetika, 4 (6%) uvedly sedací koupele, 34 (50,7%) ženám nejvíce pomáhala vlažná sprcha hráze, 9 (13,4%) respondentek vybralo možnost ledových obkladů a 12 (17,9%) rodiček používalo gel s dubovou kůrou. Tab. 17 Metody tišení bolesti u poranění hráze Metody tišení bolesti u poranění hráze Analgetika Sedací koupele Vlažná sprcha Ledové obklady Gel s dubovou kůrou Celkem Absolutní četnost Relativní četnost % 6% 50,7% 13,4% 17,9% 100% 48