CÏ ESKE REPUBLIKY OBSAH: 178. Vyhla sï ka Ministerstva financõâ o ocenï ovaânõâ staveb, pozemkuê a trvalyâch porostuê

Transkript

1 RocÏnõÂk 1994 SBIÂRKA ZA KONUÊ CÏ ESKE REPUBLIKY CÏ aâstka 57 RozeslaÂna dne 28. zaârïõâ 1994 Cena KcÏ 52,50 OBSAH: 178. Vyhla sï ka Ministerstva financõâ o ocenï ovaânõâ staveb, pozemkuê a trvalyâch porostuê

2 Strana 1794 SbõÂrka zaâkonuê cï. 178 / 1994 CÏ aâstka VYHLA SÏ KA Ministerstva financõâ ze dne 25. srpna 1994 o ocenï ovaânõâ staveb, pozemkuê a trvalyâch porostuê Ministerstvo financõâ stanovõâ podle 2 odst. 2 põâsm. b) zaâkona CÏ eskeâ naârodnõâ rady cï. 265/1991 Sb., o puê sobnosti orgaânuê CÏ eskeâ republiky v oblasti cen, ve zneïnõâ zaâkona cï. 135/1994 Sb.: CÏ A ST PRVNI U VODNI USTANOVENI 1 PrÏedmeÏt uâ pravy Tato vyhlaâsïka stanovõâ ceny a zpuê soby vytvorïenõâ a zjisïteïnõâ cen pro ocenï ovaânõâ staveb, pozemkuê a trvalyâch porostuê. 2 Vymezenõ pojmuê pro ocenï ovaânõâ podle vyhlaâsïky (1) Budova je stavba prostoroveï soustrïedeïnaâ a navenek prïevaâzïneï uzavrïenaâ obvodovyâmi steïnami a strïesïnõâmi konstrukcemi. Ma jeden nebo võâce ohranicïenyâch uzïitkovyâch prostoruê. (2) Hala je stavba o jednom nebo võâce podlazïõâch, v nõâzï jednotliveâ prostory o velikosti minimaâlneï 400 m 3 vnitrïnõâho prostoru, ktereâ jsou vymezeny vnitrïnõâm lõâcem svislyâch nosnyâch konstrukcõâ, podlahou a spodnõâm lõâcem stropnõâch nebo nosnyâch strïesïnõâch konstrukcõâ, prïedstavujõâ võâce nezï dveï trïetiny obestaveïneâho prostoru stavby. PrÏitom se neprïihlõâzïõâ k rozcïleneïnõâ puê dorysu prostor prïõâcïkami a k podhleduê m. Do svislyâch nosnyâch konstrukcõâ se nezapocïõâtaâvajõâ vnitrïnõâ podpeïrneâ tycïoveâ prvky (sloupy, pilõârïe). ZastaveÏna plocha haly cïinõâ nejmeâneï 150 m 2. ZpuÊ sob meïrïenõâ a vyâpocïtu vyâmeïr je uveden v prïõâloze cï. 1. (3) VedlejsÏõ stavba je stavba, kteraâ tvorïõâ prïõâslusïenstvõâ 1 ) stavby hlavnõâ nebo doplnï uje uzïõâvaânõâ pozemku a jejõâzï zastaveïnaâ plocha neprïesahuje 100 m 2. VedlejsÏõ stavbou nenõâ garaâzï. (4) Byt je mõâstnost nebo soubor mõâstnostõâ urcïenyâch k bydlenõâ vcïetneï soucïaâstõâ a prïõâslusïenstvõâ 1 ) bytu. Pro uâcïely oceneïnõâ zahrnuje byt i podõâl na spolecïnyâch cïaâstech domu 2 ) urcïenyâch pro spolecïneâ uzïõâvaânõâ, a to i v prïõâpadeï, jsouli umõâsteïny mimo duê m, jakozï i podõâl na prïõâslusïenstvõâ domu a stavbaâch vedlejsïõâch vcïetneï jejich prïõâslusïenstvõâ. (5) Nebytovy prostor 3 ) je mõâstnost nebo soubor mõâstnostõâ vcïetneï prïõâslusïenstvõâ 1 ) urcïenyâch k jinyâm uâcïeluê m nezï k bydlenõâ. NebytovyÂmi prostory nejsou prïõâslusïenstvõâ bytu ani spolecïneâ cïaâsti domu. (6) Podlahova plocha bytu nebo nebytoveâho prostoru je soucïet vsïech plosïnyâch vyâmeïr podlah jednotlivyâch mõâstnostõâ a prostor tvorïõâcõâch prïõâslusïenstvõâ v byteï nebo v nebytoveâm prostoru. ZpuÊ sob meïrïenõâ je uveden v prïõâloze cï. 1. (7) StaÂrÏõ stavby je pocïet let, ktereâ uplynuly od roku naâsledujõâcõâho po roce, v neïmzï nabylo praâvnõâ moci kolaudacïnõâ rozhodnutõâ, do roku, ke ktereâmu se oceneïnõâ provaâdõâ. V prïõâpadech, kdy dosïlo k uzïõâvaânõâ stavby drïõâve, pocïõâtaâ se jejõâ staârïõâ od roku, v neïmzï se prokazatelneï zapocïalo s uzïõâvaânõâm stavby. Nelzeli staârïõâ stavby takto zjistit, pocïõâtaâ se podle jineâho dokladu a nenõâli k dispozici ani ten, urcïõâ se odhadem. (8) Stavebnõ pozemky jsou a) nezastaveïneâ pozemky evidovaneâ v katastru nemovitostõâ v jednotlivyâch druzõâch pozemkuê, ktereâ byly urcïeny k zastaveïnõâ, 4 ) b) pozemky evidovaneâ v katastru nemovitostõâ v druhu pozemku jako zastaveïneâ plochy a naâdvorïõâ a v druhu pozemku ostatnõâ plochy, ktereâ jsou jizï zastaveïny, c) pozemky skutecïneï zastaveïneâ stavbou bez ohledu na evidovanyâ stav v katastru nemovitostõâ. StavebnõÂm pozemkem pro uâcïely ocenï ovaânõâ nenõâ pozemek zastaveïnyâ inzïenyârskyâmi sõâteïmi vcïetneï jejich prïõâslusïenstvõâ, podzemnõâm vedenõâm a podzemnõâmi stavbami, ktereâ nedosahujõâ uârovneï tereânu, a stavbami bez zaâkladu. 1 ) 121 obcïanskeâho zaâkonõâku. 2 ) 2 põâsm. e) a 8 odst. 2 zaâkona cï. 72/1994 Sb., kteryâm se upravujõâ neïktereâ spoluvlastnickeâ vztahy k budovaâm a neïktereâ vlastnickeâ vztahy k bytuê m a nebytovyâm prostoruê m a doplnï ujõâ neïktereâ zaâkony (zaâkon o vlastnictvõâ bytuê ). 3 ) 1 põâsm. a) zaâkona cï. 116/1990 Sb., o naâjmu a podnaâjmu nebytovyâch prostor. 4 ) 6 vyhlaâsïky FederaÂlnõÂho ministerstva pro technickyâ a investicïnõâ rozvoj cï. 85/1976 Sb., o podrobneïjsïõâ uâpraveï uâzemnõâho rïõâzenõâ a stavebnõâm rïaâdu, ve zneïnõâ vyhlaâsïky cï. 378/1992 Sb.

3 CÏ aâstka 57 SbõÂrka zaâkonuê cï. 178 / 1994 Strana 1795 (9) RybnõÂk je vodnõâ naâdrzï se zemnõâ hraâzõâ a s prïirozenyâm nebo zahloubenyâm dnem. (10) Mala vodnõâ naâdrzï je naâdrzï s objemem do 2 milionuê m 3 po hladinu ovladatelneâho prostoru, s nejveïtsïõâ hloubkou 9 m, meïrïeno na pevneâ dno. Stolety pruê tok v profilu hraâze do 60 m 3 /s nebo u naâdrzïõâ s umeïlyâm prïõâvodem vody nesmõâ prïesaâhnout soucïet stoleteâho pruê toku z vlastnõâ vodnõâ naâdrzïe a kapacity prïivadeïcïe. (11) Velka vodnõâ naâdrzï je naâdrzï s objemem nad 2 miliony m 3 po hladinu ovladatelneâho prostoru nebo s veïtsïõâ hloubkou nezï 9 m, meïrïeno na pevneâ dno a se stoletyâm pruê tokem v profilu hraâze nad 60 m 3 /s. (12) Ostatnõ vodnõâ naâdrzïe jsou zejmeâna jezera, zatopeneâ lomy, põâskovny, tuê neï, duê lnõâ propadliny a daâle i rybnõâky s hloubkou vody u vyâpustnõâho zarïõâzenõâ prïi normaâlnõâ hladineï ve vegetacïnõâm obdobõâ mensïõâ nezï 0,5 m. CÏ A ST DRUHA OCENÏ OVA NI STAVEB ODDIÂL PRVNI 3 UrcÏenõ stavby podle uâ cïelu jejõâho uzï itõâ Pro ocenï ovaânõâ podle teâto vyhlaâsïky je stavba urcïena uâcïelem uzïitõâ vyplyâvajõâcõâm z kolaudacïnõâho rozhodnutõâ, poprïõâpadeï ze stavebnõâho povolenõâ. Nejsouli zachovaâny doklady o uâcïelu, pro kteryâ byla stavba povolena, platõâ, zïe stavba je urcïena k uâcïelu, pro kteryâ je svyâm stavebneï technickyâm usporïaâdaânõâm vybavena. JestlizÏe vybavenõâ stavby nasveïdcïuje neïkolika uâcïeluê m, maâ se za to, zïe stavba je urcïena k uâcïelu, ke ktereâmu se uzïõâvaâ bez zaâvad. 5 ) ODDIÂL DRUHY OCENÏ OVA NI NA KLADOVY M ZPUÊ SOBEM 4 Budovy a haly (1) Cena budovy a haly se zjistõâ vynaâsobenõâm pocïtu m 3 obestaveïneâho prostoru urcïeneâho zpuê sobem uvedenyâm v prïõâloze cï. 1 zaâkladnõâ cenou za m 3 stanovenou v zaâvislosti na uâcïelu uzïitõâ a upravenou podle odstavce 2. (2) ZaÂkladnõ cena budovy uvedenaâ v prïõâloze cï. 2 a haly uvedenaâ v prïõâloze cï. 3 se naâsobõâ koeficienty K 1 azï K 5 podle vzorce ZCU = ZC x K 1 x K 2 x K 3 x K 4 x K 5, kde ZCU.... zaâkladnõâ cena upravenaâ, ZC.... zaâkladnõâ cena podle prïõâlohy cï. 2 nebo cï. 3, K koeficient prïepocïtu zaâkladnõâ ceny podle druhu konstrukce uvedenyâ v prïõâloze cï. 4, K koeficient prïepocïtu zaâkladnõâ ceny podle velikosti pruê meïrneâ zastaveïneâ plochy podlazïõâ v objektu, poprïõâpadeï samostatneï ocenï ovaneâ cïaâsti se vypocïte podle vzorce, Ê K 3 kde 0,92 a 6,60 jsou konstanty,.... koeficient prïepocïtu zaâkladnõâ ceny podle pruê meïrneâ vyâsïky podlazïõâ v objektu, poprïõâpadeï samostatneï ocenï ovaneâ cïaâsti podle vzorce kde v je pruê meïrnaâ vyâsïka podlazïõâ v metrech 2,50 a 0,30 jsou konstanty, K koeficient vybavenõâ stavby se vypocïte podle vzorce 1 ± (0,54 x n), kde 0,54 je konstanta, n je soucïet objemovyâch podõâluê konstrukcõâ a vybavenõâ uvedenyâch v prïõâloze cï. 14 s nadstandardnõâm vybavenõâm snõâzïenyâ o soucïet podõâluê konstrukcõâ a vybavenõâ s podstandardnõâm vybavenõâm. SoucÏet objemovyâch podõâluê chybeïjõâcõâch konstrukcõâ a vybavenõâ, ktereâ jsou uvedeny v prïõâloze cï. 14, se vynaâsobõâ koeficientem 1,85 a tato hodnota prïedstavuje takeâ koeficient K 4. VyÂsÏe koeficientu K 4 je omezena rozpeïtõâm od 0,80 do 1,20. Lze je prïekrocïit jen vyâjimecïneï na zaâkladeï pruê kazneâho zduê vodneïnõâ. K koeficient polohovyâ podle prïõâlohy cï. 13. (3) Podzemnõ budovy a podzemnõâ haly se ocenï ujõâ podle 5. 5 Stavby inzï enyârskeâ a speciaâlnõâ pozemnõâ Cena inzïenyârskeâ a speciaâlnõâ pozemnõâ stavby se zjistõâ vynaâsobenõâm pocïtu prïõâslusïneâ meïrneâ jednotky m 3, m 2, m nebo hektar zaâkladnõâ cenou uvedenou v prïõâloze cï. 5 a naâsobõâ se koeficientem K 5 uvedenyâm v prïõâloze cï Rodinne domy, rekreacïnõâ chalupy a rekreacïnõâ domky (1) Cena rodinneâho domu, rekreacïnõâ chalupy 5 ) 85 a 104 zaâkona cï. 50/1976 Sb., o uâzemnõâm plaânovaânõâ a stavebnõâm rïaâdu (stavebnõâ zaâkon).

4 Strana 1796 SbõÂrka zaâkonuê cï. 178 / 1994 CÏ aâstka 57 a rekreacïnõâho domku 6 ) se zjistõâ vynaâsobenõâm pocïtu m 3 obestaveïneâho prostoru urcïeneâho zpuê sobem uvedenyâm v prïõâloze cï. 1 zaâkladnõâ cenou uvedenou v prïõâloze cï. 6 stanovenou v zaâvislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2. (2) ZaÂkladnõ cena rodinneâho domu, rekreacïnõâ chalupy a rekreacïnõâho domku uvedenaâ v prïõâloze cï. 6 se naâsobõâ koeficienty K 4 a K 5 podle vzorce ZCU = ZC x K 4 x K 5, kde ZCU.... zaâkladnõâ cena upravenaâ, ZC.... zaâkladnõâ cena podle prïõâlohy cï. 6, K koeficient vybavenõâ stavby se vypocïte podle vzorce 1 ± (0,54 x n), kde 0,54 je konstanta, n je soucïet objemovyâch podõâluê konstrukcõâ a vybavenõâ uvedenyâch v prïõâloze cï. 14 s nadstandardnõâm vybavenõâm snõâzïenyâ o soucïet podõâluê konstrukcõâ a vybavenõâ s podstandardnõâm vybavenõâm. SoucÏet objemovyâch podõâluê chybeïjõâcõâch konstrukcõâ a vybavenõâ, ktereâ jsou uvedeny v prïõâloze cï. 14, se vynaâsobõâ koeficientem 1,85 a tato hodnota prïedstavuje takeâ koeficient K 4. VyÂsÏe koeficientu K 4 je omezena rozpeïtõâm od 0,80 do 1,20. Lze je prïekrocïit jen vyâjimecïneï na zaâkladeï pruê kazneâho zduê vodneïnõâ. K koeficient polohovyâ podle prïõâlohy cï. 13. (3) Pokud cïaâst rodinneâho domu, rekreacïnõâ chalupy a rekreacïnõâho domku slouzïõâ k jinyâm uâcïeluê m, pro neïzï nenõâ kolaudovaâna, a je s hlavnõâ stavbou provozneï propojena, ocenõâ se podle prïevazïujõâcõâho uâcïelu uzïitõâ. NenõÂli s hlavnõâ stavbou provozneï propojena, ocenõâ se podle 8 podle skutecïneâho uâcïelu uzïitõâ, a prïesahujeli jejõâ zastaveïnaâ plocha 100 m 2, ocenõâ se podle 4. 7 RekreacÏnõ chaty a zahraâdkaârïskeâ chaty (1) Cena rekreacïnõâ chaty a zahraâdkaârïskeâ chaty 7 ) se zjistõâ vynaâsobenõâm pocïtu m 3 obestaveïneâho prostoru urcïeneâho zpuê sobem uvedenyâm v prïõâloze cï. 1 zaâkladnõâ cenou uvedenou v prïõâloze cï. 7 stanovenou v zaâvislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2. (2) ZaÂkladnõ cena rekreacïnõâ chaty a zahraâdkaârïskeâ chaty uvedenaâ v prïõâloze cï. 7 se naâsobõâ koeficienty K 4 a K 5 podle vzorce ZCU = ZC x K 4 x K 5, kde ZCU.... zaâkladnõâ cena upravenaâ, ZC.... zaâkladnõâ cena podle prïõâlohy cï. 7, K koeficient vybavenõâ stavby se vypocïte podle vzorce 1 ± (0,54 x n), kde 0,54 je konstanta, n je soucïet objemovyâch podõâluê konstrukcõâ a vybavenõâ uvedenyâch v prïõâloze cï. 14 s nadstandardnõâm vybavenõâm snõâzïenyâ o soucïet podõâluê konstrukcõâ a vybavenõâ s podstandardnõâm vybavenõâm. SoucÏet objemovyâch podõâluê chybeïjõâcõâch konstrukcõâ a vybavenõâ, ktereâ jsou uvedeny v prïõâloze cï. 14, se vynaâsobõâ koeficientem 1,85 a tato hodnota prïedstavuje takeâ koeficient K 4. VyÂsÏe koeficientu K 4 je omezena rozpeïtõâm od 0,80 do 1,20. Lze je prïekrocïit jen vyâjimecïneï na zaâkladeï pruê kazneâho zduê vodneïnõâ. K koeficient polohovyâ podle prïõâlohy cï VedlejsÏõ stavby (1) Cena vedlejsïõâ stavby se zjistõâ vynaâsobenõâm pocïtu m 3 obestaveïneâho prostoru urcïeneâho zpuê sobem uvedenyâm v prïõâloze cï. 1 zaâkladnõâ cenou uvedenou v prïõâloze cï. 8 stanovenou v zaâvislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2. (2) V zaâkladnõâ ceneï je zahrnuto standardnõâ vybavenõâ uvedeneâ v prïõâloze cï. 8. PrÏi nizïsïõâm nezï standardnõâm vybavenõâ se zaâkladnõâ cena vynaâsobõâ koeficientem od 0,90 do 0,99 a prïi vysïsïõâm nezï standardnõâm vybavenõâ se zaâkladnõâ cena vynaâsobõâ koeficientem od 1,01 do 1,10 podle skutecïneâho vybavenõâ. PouzÏity koeficient musõâ byât zduê vodneïn. Meznõ koeficienty 0,90 a 1,10 mohou byât prïekrocïeny jen vyâjimecïneï na zaâkladeï pruê kazneâho zduê vodneïnõâ. 9 GaraÂzÏ e (1) Cena samostatneâ nebo rïadoveâ, jednopodlazïnõâ nebo dvoupodlazïnõâ garaâzïe se zjistõâ vynaâsobenõâm pocïtu m 3 obestaveïneâho prostoru urcïeneâho zpuê sobem uvedenyâm v prïõâloze cï. 1 zaâkladnõâ cenou uvedenou v prïõâloze cï. 9 stanovenou v zaâvislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2. (2) V zaâkladnõâ ceneï je zahrnuto standardnõâ vybavenõâ uvedeneâ v prïõâloze cï. 9. PrÏi nizïsïõâm nezï standardnõâm vybavenõâ se zaâkladnõâ cena vynaâsobõâ koeficientem od 0,90 do 0,99 a prïi vysïsïõâm nezï standardnõâm vybavenõâ 6 ) 44 odst. 1, 49 a 50 vyhlaâsïky FederaÂlnõÂho ministerstva pro technickyâ a investicïnõâ rozvoj cï. 83/1976 Sb., o obecnyâch technickyâch pozïadavcõâch na vyâstavbu, ve zneïnõâ vyhlaâsïky cï. 376/1992 Sb. 7 ) 47, 48, 51 a 53 vyhlaâsïky cï. 83/1976 Sb., ve zneïnõâ vyhlaâsïky cï. 45/1979 Sb.

5 CÏ aâstka 57 SbõÂrka zaâkonuê cï. 178 / 1994 Strana 1797 se zaâkladnõâ cena vynaâsobõâ koeficientem od 1,01 do 1,10. (3) ZaÂkladnõ cena podle odstavcuê 1 a 2 se daâle naâsobõâ koeficientem K 5 uvedenyâm v prïõâloze cï. 13. (4) Pokud zastaveïnaâ plocha stavby nerozdeïlenaâ prïõâcïkami prïesaâhne 100 m 2 nebo stavba maâ võâce nezï dveï podlazïõâ, cena garaâzïe se zjistõâ podle Studny (1) Cena studny vcïetneï prïõâslusïenstvõâ je uvedena v prïõâloze cï. 10. (2) NaraÂzÏene studny se ocenõâ jako vrtaneâ studny s pruê meïrem do 150 mm. (3) Vrtane studny s pruê meïrem od 500 mm vyâsïe se ocenõâ jako studny kopaneâ. (4) Cena studny, kteraâ trvale neslouzïõâ sveâmu uâcïelu pro ztraâtu vody nebo jinou podstatnou vadu, cïinõâ u kopaneâ studny 20 % z ceny zjisïteïneâ podle odstavce 1, u vrtaneâ nebo naraâzïeneâ studny je cena nulovaâ. 11 Venkovnõ uâ pravy (1) Cena venkovnõâch uâprav se zjistõâ vynaâsobenõâm pocïtu meïrnyâch jednotek zaâkladnõâ cenou uvedenou v prïõâloze cï. 11, poprïõâpadeï v prïõâloze cï. 5 a upravenou podle odstavce 3. Pokud skutecïnaâ konstrukce venkovnõâ uâpravy neodpovõâdaâ zpuê sobu provedenõâ uvedeneâmu v prïõâloze cï. 11, poprïõâpadeï v prïõâloze cï. 5 upravõâ se zaâkladnõâ cena prïimeïrïeneï k odchylce. (2) Cena venkovnõâch uâprav neuvedenyâch v prïõâloze cï. 5 nebo cï. 11 se zjistõâ podle naâkladuê na porïõâzenõâ v dobeï ocenï ovaânõâ. (3) Cena podle odstavce 1 nebo 2 se naâsobõâ koeficientem K 5 uvedenyâm v prïõâloze cï HrÏbitovnõ stavby a hrïbitovnõâ zarïõâzenõâ (1) Cena jednotlivyâch cïaâstõâ hrïbitovnõâ stavby se zjistõâ vynaâsobenõâm pocïtu meïrnyâch jednotek zaâkladnõâ cenou uvedenou v prïõâloze cï. 12. Cena celeâ stavby se zjistõâ jako soucïet cen jednotlivyâch cïaâstõâ s prïipocïtenõâm ceny za montaâzï a ceny hrïbitovnõâho zarïõâzenõâ. (2) Cena hrïbitovnõâ stavby neuvedeneâ v prïõâloze cï. 12 a cena jejõâho zvlaâsïtnõâho vybavenõâ se zjistõâ podle naâkladuê na porïõâzenõâ v dobeï ocenï ovaânõâ a v mõâsteï stavby. 13 Kulturnõ pamaâtky (1) Kulturnõ pamaâtka je stavba zapsanaâ v U strïednõâm seznamu nemovityâch kulturnõâch pamaâtek CÏ eskeâ republiky 8 ) bez ohledu na uâcïel, jemuzï ke dni ocenï o vaânõâ slouzïõâ. (2) Cena kulturnõâ pamaâtky se zjistõâ podle 4 azï 12 teâto vyhlaâsïky a naâsobõâ se koeficienty K 6 a K 7 podle vzorce CKP = (ZCU x K 6 x K 7 ) + CUD, kde CKP.... cena kulturnõâ pamaâtky, ZCU.... zaâkladnõâ cena upravenaâ zjisïteïnaâ podle prïedchozõâch ustanovenõâ v zaâvislosti na druhu stavby, CUD.... cena umeïleckyâch a umeïleckorïemeslnyâch deïl, kteraâ jsou soucïaâstõâ stavby podle znaleckeâho posudku, K koeficient kategorie kulturnõâ pamaâtky: Kategorie pamaâtky K 6 NaÂrodnõ kulturnõâ pamaâtka 5 Kulturnõ pamaâtka 2 K koeficient historickeâho staârïõâ pamaâtky podle vzorce, kde S je staârïõâ stavby v letech a 200 a 2000 jsou konstanty. (3) Cena naârodnõâ kulturnõâ pamaâtky se nesnizïuje o opotrïebenõâ. NezbytneÏ nutneâ naâklady vynalozïeneâ na obnovenõâ naârodnõâ kulturnõâ pamaâtky 9 ) se odecïõâtajõâ, lze li je prokaâzat. ZjisÏteÏna cena naârodnõâ kulturnõâ pamaâtky nesmõâ byât nizïsïõâ nezï 20 % ceny stavby. 14 Byty a nebytoveâ prostory (1) Cena bytu nebo nebytoveâho prostoru se vypocïte jako podõâl z ceny budovy zjisïteïneâ pro jejõâ druh podle ustanovenõâ tohoto oddõâlu. Velikost tohoto podõâlu se rovnaâ pomeïru podlahoveâ plochy ocenï ovaneâho bytu nebo nebytoveâho prostoru k soucïtu podlahovyâch ploch vsïech bytuê a nebytovyâch prostor v budoveï, 10 ) do neïhozï se nezapocïõâtajõâ plochy spolecïneâho prïõâslusïenstvõâ budovy. 8 ) 7 zaâkona cï. 20/1987 Sb., o staâtnõâ pamaâtkoveâ peâcïi. 9 ) 14 zaâkona cï. 20/1987 Sb., ve zneïnõâ zaâkona cï. 242/1992 Sb. 10 ) 8 zaâkona cï. 72/1994 Sb.

6 Strana 1798 SbõÂrka zaâkonuê cï. 178 / 1994 CÏ aâstka 57 (2) Cena prïõâslusïenstvõâ budovy, ktereâ nenõâ stavebneï jejõâ soucïaâstõâ, jako jsou zejmeâna venkovnõâ uâpravy, studny, vedlejsïõâ stavby, a cena pozemku, se zjistõâ podle ustanovenõâ tohoto oddõâlu a pro uâcïely oceneïnõâ bytu nebo nebytoveâho prostoru se zapocïte do ceny budovy. 15 NedokoncÏene stavby Cena nedokoncïeneâ stavby se zjistõâ podle ustanovenõâ tohoto oddõâlu vyhlaâsïky na zaâkladeï projektoveâ dokumentace oveïrïeneâ stavebnõâm uârïadem a snõâzïõâ se podle stupneï rozestaveïnosti o podõâly chybeïjõâcõâch a nedokoncïenyâch konstrukcõâ uvedenyâch v prïõâloze cï. 14. Pro stavby neuvedeneâ v prïõâloze cï. 14 se vyâsïe podõâluê nedokoncïenyâch konstrukcõâ zjistõâ odbornyâm odhadem. 16 Stavby urcïeneâ k odstraneïnõâ (1) Cena stavby, kteraâ byla stavebnõâm uârïadem urcïena k odstraneïnõâ, se zjistõâ jako obvyklaâ cena pouzïitelneâho materiaâlu z jejõâho odstraneïnõâ a snõâzïõâ se o nezbytneâ naâklady na zbouraânõâ a odklizenõâ materiaâlu, poprïõâpadeï o naâklady na uâpravu tereânu. (2) PrÏevyÂsÏõÂli naâklady na zbouraânõâ a odklizenõâ materiaâlu a poprïõâpadeï naâklady na uâpravu tereânu obvyklou cenu pouzïitelneâho materiaâlu, je cena stavby nulovaâ. 17 Jine stavby Ceny staveb, ktereâ v teâto vyhlaâsïce nejsou vyâslovneï uvedeny, se zjistõâ podle vyâsïe naâkladuê, ktereâ by byly nutneâ na jejõâ porïõâzenõâ v mõâsteï stavby a v dobeï jejõâho ocenï ovaânõâ. 18 Stavby bez zaâkladuê Stavby, ktereâ nejsou spojeny se zemõâ pevnyâm zaâkladem, 11 ) se ocenõâ podle prïõâslusïnyâch ustanovenõâ teâto vyhlaâsïky s tõâm, zïe zjisïteïnaâ cena se naâsobõâ koeficientem 0, OpotrÏebenõ (1) Cena zjisïteïnaâ podle 4 azï 12, 14 a cena kulturnõâch pamaâtek se snõâzïõâ o opotrïebenõâ zpuê sobem stanovenyâm v prïõâloze cï. 14. (2) U nedokoncïeneâ stavby narusïeneâ poveïtrnostnõâmi nebo jinyâmi vlivy a u jineâ stavby podle 17 se cena snõâzïõâ o opotrïebenõâ prïimeïrïeneï. (3) PrÏi vyâpocïtu opotrïebenõâ stavby bez zaâkladuê se prïihleâdne k jejõâ kratsïõâ zïivotnosti oproti nemoviteâ stavbeï obdobneâho charakteru a zïivotnost uvedenaâ v prïõâloze cï. 14 se zpravidla snõâzïõâ o 20 azï 40 %. ODDIÂL TRÏ ETI OCENÏ OVA NI VY NOSOVY M ZPUÊ SOBEM Domy s naâjemnõâmi byty 20 Cena domu nebo jeho ocenï ovaneâ cïaâsti, ve kteryâch ze soucïtu podlahovyâch ploch bytuê a nebytovyâch prostoruê nejmeâneï 80 % prïipadaâ na byty, prïicïemzï z võâce nezï poloviny pocïtu bytuê se k datu ocenï ovaânõâ platõâ naâjemneâ (daâle jen ¹naÂjemnõ duê mª), je aritmetickyâm pruê meïrem ceny zjisïteïneâ naâkladovyâm zpuê sobem a ceny zjisïteïneâ vyânosovyâm zpuê sobem. Do pocïtu bytuê s naâjemnyâm se zahrnujõâ i bezuâplatneï uzïõâvaneâ byty. K teâto ceneï se poprïõâpadeï prïipocïte cena pozemku zjisïteïnaâ podle cïaâsti trïetõâ vyhlaâsïky. 21 (1) PrÏi ocenï ovaânõâ naâjemnõâch domuê nebo jejich cïaâstõâ vyânosovyâm zpuê sobem se cena zjistõâ podle vzorce kde CV.... cena naâjemnõâho domu nebo jeho cïaâsti zjisïteïnaâ vyânosovyâm zpuê sobem, N.... rocïnõâ naâjemneâ z bytuê a nebytovyâch prostoruê (daâle jen ¹rocÏnõ naâjemneâª), p.... mõâra kapitalizace v procentech stanovenaâ Ministerstvem financõâ. (2) RocÏnõ naâjemneâ je souhrn meïsõâcïnõâho naâjemneâho z pronajatyâch i nepronajatyâch bytuê a nebytovyâch prostoruê prïepocïteneâho na kalendaârïnõâ rok. Do rocïnõâho naâjemneâho se zahrne i propocïteneâ naâjemneâ za byty a nebytoveâ prostory uzïõâvaneâ vlastnõâkem ocenï ovaneâho naâjemnõâho domu a daâle i za byty i nebytoveâ prostory bezuâplatneï uzïõâvaneâ. Do rocïnõâho naâjemneâho se nezahrnujõâ ceny sluzïeb poskytovanyâch s uzïõâvaânõâm bytu a nebytovyâch prostoruê. 12 ) (3) RocÏnõ naâjemneâ se zjistõâ podle naâjemnõâch smluv. V prïõâpadech, kdy naâjemnõâ smlouvy nejsou k dispozici, nebo kdy byt nebo nebytovyâ prostor uzïõâvaâ vlastnõâk ocenï ovaneâho naâjemnõâho domu, nebo kdy jsou uzïõâvaâny bezuâplatneï, se rocïnõâ naâjemneâ zjistõâ ve vyâsïi naâjemneâho podle cenovyâch prïedpisuê. 13 ) 11 ) 119 odst. 2 obcïanskeâho zaâkonõâku. 12 ) 11 vyhlaâsïky Ministerstva financõâ cï. 176/1993 Sb., o naâjemneâm z bytu a uâhradeï za plneïnõâ poskytovanaâ za uzïõâvaânõâ bytu. 1 odst. 3 vyhlaâsïky FederaÂlnõÂho ministerstva financõâ, Ministerstva financõâ CÏ eskeâ republiky a Ministerstva financõâ Slovenske republiky cï. 585/1990 Sb., o cenoveâ regulaci naâjemneâho z nebytovyâch prostor, ve zneïnõâ vyhlaâsïky cï. 168/1994 Sb. 13 ) VyhlaÂsÏka cï. 585/1990 Sb., ve zneïnõâ vyhlaâsïky cï. 168/1994 Sb. a vyhlaâsïka cï. 176/1993 Sb.

7 CÏ aâstka 57 SbõÂrka zaâkonuê cï. 178 / 1994 Strana 1799 (4) RocÏnõ naâjemneâ zjisïteïneâ podle odstavcuê 2 a 3 se snõâzïõâ o a) rocïnõâ cïaâstku daneï z nemovitosti, nevztahujeli se na naâjemnõâ duê m osvobozenõâ od teâto daneï, b) rocïnõâ cïaâstku zaplaceneâho pojistneâho z naâjemnõâho domu, c) pruê meïrneâ rocïnõâ odpisy, naâklady na beïzïnou uâdrzïbu, opravy a spraâvu naâjemnõâho domu v maximaâlnõâ celkoveâ vyâsïi 4 % z ceny ocenï ovaneâho naâjemnõâho domu zjisïteïneâ naâkladovyâm zpuê sobem, d) rocïnõâ naâjemneâ zaplaceneâ z pozemku vedeneâho v katastru nemovitostõâ 14 ) jako zastaveïnaâ plocha a naâdvorïõâ naâlezïejõâcõâ k ocenï ovaneâmu naâjemnõâmu domu. (5) MaÂli rocïnõâ naâjemneâ snõâzïeneâ podle odstavce 4 nulovou nebo zaâpornou hodnotu, je cena zjisïteïnaâ vyânosovou metodou nulovaâ. CÏ A ST TRÏ ETI OCENÏ OVA NI POZEMKUÊ 22 Druhy pozemkuê Druh pozemku se posuzuje podle stavu uvedeneâho v katastru nemovitostõâ. 15 ) Jeli skutecïnyâ stav v rozporu s praâvnõâm stavem uvedenyâm v katastru nemovitostõâ, vychaâzõâ se prïi ocenï ovaânõâ ze skutecïneâho stavu. 23 Stavebnõ pozemky (1) ZaÂkladnõ cena za m 2 stavebnõâho pozemku, kromeï pozemkuê v odstavci 2, cïinõâ: a) 1700 KcÏ v hlavnõâm meïsteï Praze, b) 800 KcÏ ve statutaârnõâch meïstech, 16 ) FrantisÏkovyÂch LaÂznõÂch, MariaÂnskyÂch LaÂznõÂch, c) 500 KcÏ v CÏ eskeâm KrumloveÏ, JaÂchymoveÏ, JesenõÂku, KarvineÂ, LuhacÏovicõÂch, PodeÏbradech a TeplicõÂch, d) 250 KcÏ v obcõâch s pocïtem obyvatel podle poslednõâho scïõâtaânõâ lidu nad 25 tisõâc, e) 150 KcÏ v obcõâch nad 15 tisõâc obyvatel do 25 tisõâc obyvatel, f) 100 KcÏ v obcõâch nad 5 tisõâc obyvatel do 15 tisõâc obyvatel, g) 70 KcÏ v obcõâch nad 2 tisõâce obyvatel do 5 tisõâc obyvatel, h) 40 KcÏ v obcõâch nad 1 tisõâc obyvatel do 2 tisõâc obyvatel, i) 25 KcÏ v obcõâch do 1 tisõâce obyvatel. Tato cena se upravõâ podle prïõâlohy cï. 15 tabulky cï. 1. (2) ZaÂkladnõ cenou za m 2 stavebnõâho pozemku pro rekreacïnõâ a zahraâdkaârïskeâ chaty je cena uvedenaâ v odstavci 1 naâsobenaâ koeficientem 0,75, nejvyâsïe vsïak 100 KcÏ za m 2. Cena se upravõâ podle prïõâlohy cï. 15 tabulky cï. 2. (3) Cenou za m 2 zahrady nebo ostatnõâ plochy, ktereâ tvorïõâ jednotnyâ funkcïnõâ celek se stavbou a stavebnõâmi pozemky ocenï ovanyâmi podle odstavcuê 1 a 2, je cena vypocïtenaâ podle odstavcuê 1 a 2 naâsobenaâ koeficientem 0,40. Tato cena se upravõâ podle prïõâlohy cï. 15 tabulky cï. 1. (4) Pokud jsou v katastru nemovitostõâ pod oznacïenõâm ¹ostatnõ plochyª uvedeny draâhy a jejich provoznõâ plochy, daâlnice vcïetneï naâjezdu a dalsïõâch ploch slouzïõâcõâch k provozu daâlnice, silnice I. azï III. trïõâdy, mõâstnõâ a uâcïeloveâ komunikace vcïetneï parkovacõâch ploch, verïejnaâ prostranstvõâ, chodnõâky a parkoveâ cesty, plochy letisït' a prïõâstavuê, ocenõâ se podle odstavce 1 a naâsobõâ se koeficientem 0,70. Tyto ceny se daâle neupravujõâ. (5) StanovõÂli obec 17 ) ceny stavebnõâch pozemkuê vydaânõâm cenoveâ mapy, pouzïijõâ se pro ocenï ovaânõâ stavebnõâch pozemkuê v obci ceny v nõâ uvedeneâ. OcenÏ ovaânõâ podle odstavcuê 1 azï 4 a podle 27 se neuplatnõâ. Cenova mapa se zpracuje a vyhlasïuje zpuê sobem stanovenyâm v Cenove mapy stavebnõâch pozemkuê (1) Cenova mapa stavebnõâch pozemkuê je grafickeâ znaâzorneïnõâ stavebnõâch pozemkuê na uâzemõâ obce nebo jejõâ cïaâsti v meïrïõâtku 1 : 5000, poprïõâpadeï v meïrïõâtku podrobneïjsïõâm, s vyznacïenyâmi cenami. Stavebnõ pozemky v cenoveâ mapeï se ocenõâ skutecïneï sjednanyâmi cenami obsazïenyâmi v kupnõâch smlouvaâch. (2) Nejsouli sjednaneâ ceny stavebnõâch pozemkuê v daneâ obci podle odstavce 1 k dispozici nebo nelzeli 14 ) ZaÂkon CÏ NR cï. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostõâ CÏ eskeâ republiky (katastraâlnõâ zaâkon). 15 ) 3 odst. 3 vyhlaâsïky CÏ eskeâho uârïadu zemeïmeïrïickeâho a katastraâlnõâho cï. 126/1993 Sb., kterou se provaâdõâ zaâkon cï. 265/1992 Sb., o zaâpisech vlastnickyâch a jinyâch veïcnyâch praâv k nemovitostem, a zaâkon CÏ eskeâ naârodnõâ rady cï. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostõâ CÏ eskeâ republiky (katastraâlnõâ zaâkon). 16 ) 3 odst. 1 zaâkona CÏ NR cï. 367/1990 Sb., o obcõâch (obecnõâ zrïõâzenõâ), ve zneïnõâ zaâkona CÏ NR cï. 302/1992 Sb. 17 ) 4a odst. 1 põâsm. d) zaâkona CÏ NR cï. 265/1991 Sb., o puê sobnosti orgaânuê CÏ eskeâ republiky v oblasti cen, ve zneïnõâ zaâkona cï. 135/1994 Sb.

8 Strana 1800 SbõÂrka zaâkonuê cï. 178 / 1994 CÏ aâstka 57 je pouzïõât, protozïe jizï neodpovõâdajõâ uârovni sjednanyâch cen porovnatelnyâch pozemkuê ke dni vypracovaânõâ cenoveâ mapy, zjistõâ se porovnaâvacõâm zpuê sobem na zaâkladeï porovnaânõâ se sjednanyâmi cenami obdobnyâch pozemkuê v daneâ obci nebo v jinyâch obcõâch spadajõâcõâch do stejneâ skupiny podle pocïtu obyvatel uvedeneâ v 23 odst. 1. PrÏi porovnaânõâ se vychaâzõâ ze shodneâho uâcïelu uzïitõâ, z obdobneâ polohy v obci a ze shodneâ stavebnõâ vybavenosti pozemku. Tyto uâdaje o postupu porovnaânõâ jsou uvedeny v textoveâ cïaâsti cenoveâ mapy, kteraâ poprïõâpadeï obsahuje dalsïõâ vysveïtlivky. (3) JestlizÏe nelze cenu stavebnõâho pozemku zjistit podle odstavce 1 nebo 2, do cenoveâ mapy se cena takoveâho pozemku neuvede a pozemek se ocenõâ podle 23. (4) NaÂvrh cenoveâ mapy stavebnõâch pozemkuê nebo jejõâ zmeïny prïedklaâdaâ obec prïed jejõâm vydaânõâm obecneï zaâvaznou vyhlaâsïkou 17 ) Ministerstvu financõâ k vyjaâdrïenõâ. NeobdrzÏõÂli obec vyjaâdrïenõâ ministerstva do 30 dnuê od dorucïenõâ naâvrhu, maâ se za to, zïe s nõâm souhlasõâ. Obec zasïle vyhlaâsïku soucïasneï s jejõâm vyhlaâsïenõâm Ministerstvu financõâ k uverïejneïnõâ v CenoveÂm veïstnõâku. (5) Koncem kazïdeâho kalendaârïnõâho roku se obecneï zaâvaznou vyhlaâsïkou obce doplnï ujõâ cenoveâ mapy o ceny stavebnõâch pozemkuê zjisïteïneâ zpuê sobem podle odstavcuê 1 a 2. PrÏitom platõâ postup podle odstavce 4. (6) ZmeÏnõÂli se druh, charakter nebo urcïenõâ pozemkuê, zjistõâ se novaâ cena pozemku zpuê sobem podle odstavce 1 nebo 2. (7) Do cenoveâ mapy pozemkuê ulozïeneâ v obci smõâ na pozïaâdaânõâ nahlõâzïet kdokoliv bezplatneï. 25 ZemeÏdeÏlske pozemky (1) ZaÂkladnõ cena pozemku zapsaneâho v katastru nemovitostõâ jako ornaâ puê da, ovocnyâ sad, zahrada, vinice, chmelnice, louka a pastvina se zjistõâ podle bonitovanyâch puê dneï ekologickyâch jednotek uvedenyâch v prïõâloze cï. 16 tabulce cï. 1. (2) Cena podle odstavce 1 se upravõâ o dalsïõâ vlivy podle prïõâlohy cï. 17. (3) NezpevneÏne polnõâ cesty, ktereâ jsou v katastru nemovitostõâ soucïaâstõâ druhu pozemku ostatnõâ plochy, se ocenõâ cenou prïilehlyâch zemeïdeïlskyâch pozemkuê. Jsouli ceny teïchto pozemkuê rozdõâlneâ, pouzïije se cena nejvysïsïõâ. (4) Pro oceneïnõâ zemeïdeïlskyâch pozemkuê, ktereâ nebyly bonitovaâny, se pouzïijõâ pruê meïrneâ ceny pro jednotlivaâ katastraâlnõâ uâzemõâ podle zvlaâsïtnõâch prïedpisuê. 18 ) (5) Pokud neïkteryâ z uâcïastnõâkuê rïõâzenõâ prïed prïõâslusïnyâm orgaânem nesouhlasõâ se zjisïteïnõâm ceny podle odstavce 1, zjistõâ se cena teïchto pozemkuê podle prïõâlohy cï. 16 tabulky cï. 2 a upravõâ se podle odstavce 2 nebo se zjistõâ jinyâm zpuê sobem podle rozhodnutõâ prïõâslusïneâho orgaânu. 26 ZemeÏdeÏlske pozemky a zalesneïneâ nelesnõâ pozemky (1) ZaÂkladnõ cena lesnõâho pozemku a zalesneïneâho nelesnõâho pozemku (daâle jen ¹lesnõ pozemekª) se zjisït'uje za lesnõâ pozemek podle ceny plosïneï prïevlaâdajõâcõâch souboruê lesnõâch typuê. Ceny za m 2 pro jednotliveâ soubory lesnõâch typuê jsou uvedeny v prïõâloze cï. 18. (2) Pokud soubor lesnõâch typuê na ocenï ovaneâm pozemku nenõâ v prïõâloze cï. 18 uveden, pouzïije se cena souboru nejblõâzïe srovnatelneâho. (3) PrÏi nesouladu mezi uâdaji o druhu kultury lesnõâho pozemku v katastru nemovitostõâ 19 ) a skutecïnyâm stavem se cena zjisït'uje podle skutecïneâho stavu. (4) Ceny podle odstavce 1 se upravõâ podle prïõâlohy cï. 19 se zduê vodneïnõâm. 27 Jine pozemky (1) Neplodna puê da, naprïõâklad roklina, vysokaâ mez s kamenõâm, ochrannaâ hraâz, velkaâ vodnõâ naâdrzï a skaâly se ocenï ujõâ cenou 0,50 KcÏ za m 2. (2) Pozemky neuvedeneâ v odstavci 1 a pozemky, ktereâ nejsou stavebnõâmi, zemeïdeïlskyâmi a lesnõâmi pozemky, se ocenï ujõâ cenou 5 KcÏ za m 2. CÏ A ST CÏ TVRTA OCENÏ OVA NI RYBNIÂKUÊ A VODNIÂCH NA DRZÏ I 28 (1) Cena rybnõâka urcïeneâho pro chov ryb a vodnõâ druê bezïe (CR I ) se zjistõâ jako soucïet ceny pozemku (CP I ) a ceny stavby (CS I ) podle vzorce CR I = CP I + CS I. (2) Ceny rybnõâkuê neuvedenyâch v odstavci 1 a malyâch vodnõâch naâdrzïõâ (CR II ) se zjistõâ jako soucïet ceny pozemku (CP II ) a ceny stavby (CS II ) podle vzorce CR II = CP II + CS II. 18 ) PrÏõÂloha k vyhlaâsïce Ministerstva zemeïdeïlstvõâ CÏ R cï. 613/1992 Sb., kterou se stanovõâ seznam katastraâlnõâch uâzemõâ s prïirïazenyâmi pruê meïrnyâmi cenami pozemkuê orneâ puê dy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocnyâch saduê, luk a pastvin odvozenyâmi z bonitovanyâch puê dneï ekologickyâch jednotek, vydanaâ jako samostatnaâ publikace SEVT a. s. Praha, ve zneïnõâ vyhlaâsïky cï. 332/1993 Sb. 19 ) ZaÂkon cï. 265/1992 Sb., o zaâpisech vlastnickyâch a jinyâch veïcnyâch praâv k nemovitostem, ve zneïnõâ zaâkona cï. 210/1993 Sb.

9 CÏ aâstka 57 SbõÂrka zaâkonuê cï. 178 / 1994 Strana 1801 (3) Cena velkyâch vodnõâch naâdrzïõâ se zjistõâ jako soucïet ceny inzïenyârskeâ stavby podle 5 a ceny pozemku podle 27 odst. 1. StejneÏ se ocenõâ i pozemky u malyâch vodnõâch naâdrzïõâ. (4) Cena za m 2 pozemku rybnõâkuê uvedenyâch v odstavcõâch 1 a 2 (CP I, CP II ) cïinõâ 2 KcÏ. (5) Cena stavby rybnõâkuê uvedenyâch v odstavcõâch 1 a 2 se zjistõâ jako reprodukcïnõâ cena stavby (CSR) a naâsobõâ se koeficienty K R1 azï K R9 podle vzorce a) pro rybnõâky s chovem ryb a vodnõâ druê bezïe CS I = CSR I x K R1 x K R2 x K R3 x K R4 x K R5 x x K R6 x K R7 x K R8 x K R9, b) pro ostatnõâ rybnõâky a maleâ vodnõâ naâdrzïe CS II = CSR II x K R1 x K R2 x K R3. VyÂpocÏet reprodukcïnõâ ceny stavby, charakteristika a hodnoty koeficientuê K R1 azï K R9 jsou uvedeny v prïõâloze cï. 20. (6) Cena rybnicïnõâch objektuê neuvedenyâch v prïõâloze cï. 20 se zjistõâ podle oddõâlu druheâho cïaâsti druheâ vyhlaâsïky. (7) Cena stavby rybnõâka zjisïteïnaâ podle odstavcuê 5 a 6 se snõâzïõâ o opotrïebenõâ lineaârnõâ metodou podle prïõâlohy cï. 14, ktereâ muê zïe cïinit nejvyâsïe 90 % z teâto ceny. PrÏedpoklaÂdana zïivotnost je 200 let. CÏ A ST PA TA OCENÏ OVA NI TRVALY CH POROSTUÊ ODDIÂL PRVNI LESNI POROSTY OcenÏ ovaânõâ lesnõâho porostu 29 (1) Cena lesnõâho porostu je soucïtem cen jednotlivyâch skupin drïevin uvedenyâch v prïõâloze cï. 21 vaâzïenyâch jejich plosïnyâm zastoupenõâm v porostu. (2) ZaÂkladnõ cena za m 2 jednotlivyâch skupin drïevin se vytvorïõâ podle vzorce H a = [(A u c) x f a + c] x B a, kde H a = cena skupiny drïevin ve veïku ke dni oceneïnõâ, A u = cena myâtnõâ vyâteïzïe skupiny drïevin ve veïku obmyâtõâ u pro prïõâslusïnyâ bonitnõâ stupenï, 20 ) c = naâklady na zajisïteïnou kulturu, f a = veïkovyâ hodnotovyâ faktor pro obmyâtõâ u, veïk ke dni oceneïnõâ a prïõâslusïnyâ bonitnõâ stupenï, B a = zakmeneïnõâ ve veïku ke dni oceneïnõâ. (3) U daje o zastoupenõâ drïevin v lesnõâm porostu, o jejich veïku, bonitnõâm stupni a zakmeneïnõâ se zjistõâ z lesnõâho hospodaârïskeâho plaânu 21 ) a oveïrïõâ se, poprïõâpadeï upravõâ podle skutecïneâho stavu. (4) Cena myâtnõâ vyâteïzïe A u ve veïku u podle jednotlivyâch skupin drïevin, obmyâtõâ a bonitnõâch stupnï uê je uvedena v prïõâloze cï. 22. Pro neuvedeneâ obmyâtõâ se cena myâtnõâ vyâteïzïe A u, zjistõâ jako prïimeïrïenaâ hodnota interpolacõâ, poprïõâpadeï extrapolacõâ. (5) ObmyÂtõ u se prïebõâraâ z lesnõâho hospodaârïskeâho plaânu. (6) NaÂklady na m 2 zajisïteïneâ kultury c podle skupin drïevin jsou uvedeny v prïõâloze cï. 23. NaÂklady na zajisïteïnou kulturu zahrnujõâ vyâdaje na zalozïenõâ lesnõâho porostu, na potrïebnou ochranu kultury, na odvraâcenõâ prïõâpadnyâch rizik a na osïetrïovaânõâ kultury azï do doby zajisïteïnõâ kultury 22 ) a nezahrnujõâ naâklady vynaklaâdaneâ po uplynutõâ doby zajisïteïnõâ kultury, jako jsou zejmeâna naâklady na peâcïi o mlaziny a naâklady na procïistky a prorïezaâvky. (7) VeÏkovy hodnotovyâ faktor f a pro prïõâslusïneâ obmyâtõâ je uveden v prïõâloze cï. 24. (8) Pro obmyâtõâ neuvedeneâ v prïõâloze cï. 24 se cena za m 2 skupiny drïevin vypocïte podle vzorce, kde f a se prïevezme z prïõâlohy cï. 24 pro nejblõâzïe vysïsïõâ tabulkoveâ obmyâtõâ, je opravnyâ faktor pro obmyâtõâ, kde cïõâselnaâ hodnota f uv se prïevezme z prïõâlohy cï. 25 pro veïk odpovõâdajõâcõâ hledaneâmu obmyâtõâ ze stejneâho sloupce, jako hodnota f a. (9) Jeli skutecïnyâ veïk drïevin vysïsïõâ nezï obmyâtõâ pro danou skupinu drïevin uvedeneâ v prïõâloze cï. 24, zjistõâ se veïkovyâ hodnotovyâ faktor f a prïimeïrïeneï extrapolacõâ s oduê vodneïnõâm postupu. 30 (1) NenõÂli lesnõâ hospodaârïskyâ plaân vyhotoven, 20 ) VyhlaÂsÏka Ministerstva lesnõâho a vodnõâho hospodaârïstvõâ CÏ SR cï. 13/1978 Sb., o kategorizaci lesuê, zpuê sobech hospodarïenõâ a lesnõâm hospodaârïskeâm plaânovaânõâ. 21 ) 22 odst. 2 zaâkona cï. 61/1977 Sb., o lesõâch. 2 a 3 zaâkona CÏ NR cï. 96/1977 Sb., o hospodarïenõâ v lesõâch a staâtnõâ spraâveï lesnõâho hospodaârïstvõâ. 22 ) 1 odst. 5 vyhlaâsïky Ministerstva zemeïdeïlstvõâ cï. 248/1993 Sb., o zaklaâdaânõâ a obnovovaânõâ lesnõâch porostuê.

10 Strana 1802 SbõÂrka zaâkonuê cï. 178 / 1994 CÏ aâstka 57 zjistõâ se uâdaje o zastoupenõâ drïevin v lesnõâm porostu, o jejich veïku, bonitnõâm stupni a zakmeneïnõâ podle skutecïnosti. OceneÏnõ se provede podle 29 s pouzïitõâm nejnizïsïõâho obmyâtõâ uvedeneâho v prïõâloze cï. 24. (2) Jeli cena myâtnõâ vyâteïzïe A u nizïsïõâ nezï naâklady na zajisïteïnou kulturu c, naprïõâklad u lesuê s nõâzkou produkcõâ, jsou zaâkladnõâ cenou lesnõâho porostu naâklady na zajisïteïnou kulturu c uvedeneâ v prïõâloze cï. 23. (3) ZaÂkladnõ cenou nezajisïteïneâ kultury jsou celkoveâ naâklady na zajisïteïnou kulturu podle staârïõâ kultury c uvedeneâ v prïõâloze cï. 23 upraveneâ podle podõâlu skutecïneâho a stanoveneâho minimaâlnõâho pocïtu jedincuê. 23 ) 31 Cenove sraâzï ky a prïiraâzï ka (1) ZaÂkladnõ ceny lesnõâch porostuê zjisïteïneâ podle 29 a 30 se upravõâ podle prïõâlohy cï. 25 tabulek cï. 1 a 2 se zduê vodneïnõâm. (2) Jsouli splneïny podmõânky pro uplatneïnõâ võâce druhuê sraâzïek, snõâzïõâ se zaâkladnõâ cena pouze o jednu sraâzïku, jejõâzï hodnota je nejvysïsïõâ. 32 Lesnõ porosty na nelesnõâch pozemcõâch (1) Lesnõ porosty na nelesnõâch pozemcõâch se ocenï ujõâ podle 29 azï 31, poprïõâpadeï podle 33. (2) Skupiny stromuê a jejich rïady na nelesnõâch pozemcõâch s vyâmeïrou do 1000 m 2 nebo ve skupinaâch s pocïtem mensïõâm nezï 50 stromuê, se ocenï ujõâ podle (1) Lesnõ porost o vyâmeïrïe do jednoho hektaru vcïetneï lze pro uâcïely danõâ a poplatkuê ocenit i zpuê sobem podle prïõâlohy cï. 26. (2) Cena lesnõâho porostu je soucïtem cen zjisïteïnyâch pro jednotliveâ skupiny drïevin uvedeneâ v prïõâloze cï. 21. (3) Cena jednotlivyâch skupin drïevin se zjistõâ podle vzorce C SD = V LP x P SD x Z LP x C LP x SSB SD, kde C SD = cena skupiny drïevin, V LP = vyâmeïra lesnõâho porostu v m 2, P SD = podõâl skupiny drïevin v lesnõâm porostu, = zakmeneïnõâ lesnõâho porostu, Z LP C LP SSB SD = cena lesnõâho porostu v KcÏ za m 2 pro jehlicïnateâ porosty uvedenaâ v tabulce cï. 2 a pro listnateâ porosty uvedenaâ v tabulce cï. 3 prïõâlohy cï. 26, = soucïinitel srovnaâvacõâ bonity skupiny drïevin uvedenyâ v tabulce cï. 1 prïõâlohy cï. 26. ODDIÂL DRUHY OSTATNI POROSTY 34 Ovocne drïeviny, vinnaâ a chmelovaâ reâva a okrasneâ rostliny (1) Ceny ovocnyâch drïevin, vinneâ a chmeloveâ reâvy se zjistõâ vyânosovyâm zpuê sobem. ZaÂkladnõ ceny a zpuê sob jejich uâpravy jsou uvedeny a) pro ovocneâ drïeviny v prïõâloze cï. 27, b) pro vinnou reâvu vcïetneï zarïõâzenõâ vinic v prïõâloze cï. 28, c) pro chmelovou reâvu vcïetneï zarïõâzenõâ chmelnic v prïõâloze cï. 29. (2) Ceny okrasnyâch rostlin jsou uvedeny v prïõâloze cï. 30. CÏ A ST SÏ ESTA SPOLECÏ NAÂ, PRÏ ECHODNA A ZA VEÏ RECÏ NA USTANOVENI 35 (1) Jeli stavba provedena ze dvou nebo võâce podstatneï odlisïnyâch konstrukcïnõâch systeâmuê, ocenõâ se odlisïneâ cïaâsti samostatneï podle prïõâslusïnyâch ustanovenõâ teâto vyhlaâsïky. (2) ZaÂkladnõ ceny upraveneâ prïõâslusïnyâmi koeficienty, prïiraâzïkami a sraâzïkami se zaokrouhlujõâ na koruny a zjisïteïnaâ vyâslednaâ cena se zaokrouhlõâ na desetikoruny. (3) PrÏi prodeji stavby, pozemku a trvaleâho porostu praâvnickeâ osobeï, jejõâmzï spolecïnõâkem anebo v prïõâpadeï akcioveâ spolecïnosti nebo zaâjmoveâho sdruzïenõâ praâvnickyâch osob 24 ) zakladatelem je zahranicïnõâ osoba, prïedlozïõâ prodaâvajõâcõâ 25 ) Ministerstvu financõâ do 30 dnuê od pravomocneâho rozhodnutõâ o povolenõâ vkladu do katastru nemovitostõâ informaci o ceneï zjisïteïneâ podle teâto vyhlaâsïky, vcïetneï dokladu o zpuê sobu oceneïnõâ, a o ceneï sjednaneâ. 23 ) 1 odst. 2 vyhlaâsïky cï. 248/1993 Sb. 24 ) 20f obcïanskeâho zaâkonõâku. 25 ) 12 zaâkona cï. 526/1990 Sb.

11 CÏ aâstka 57 SbõÂrka zaâkonuê cï. 178 / 1994 Strana (1) Nejsouli ceny v cenoveâ mapeï vydaneâ prïed uâcïinnostõâ teâto vyhlaâsïky stanoveny v souladu s touto vyhlaâsïkou, ocenï ujõâ se stavebnõâ pozemky od 1. cïervence 1995 podle teâto vyhlaâsïky. (2) Pro zjisït'ovaânõâ ceny vyânosovyâm zpuê sobem podle 21 platõâ pro roky 1994 a 1995 mõâra kapitalizace 14 %. 37 ZrusÏuje se vyhlaâsïka Ministerstva financõâ CÏ eskeâ republiky cï. 393/1991 Sb., o cenaâch staveb, pozemkuê, trvalyâch porostuê, uâhradaâch za zrïõâzenõâ praâva osobnõâho uzïõâvaânõâ pozemkuê a naâhradaâch za docïasneâ uzïõâvaânõâ pozemkuê, ve zneïnõâ vyhlaâsïky cï. 110/1992 Sb., vyhlaâsïky cï. 611/1992 Sb. a zaâkona CÏ eskeâ naârodnõâ rady cï. 38/ /1993 Sb. 38 U cïinnost Tato vyhlaâsïka nabyâvaâ uâcïinnosti dnem 1. listopadu Ministr: Ing. KocÏaÂrnõÂk CSc. v. r. Seznam prïõâloh PrÏõÂloha cï. 1 ± MeÏrÏenõ a vyâpocïet vyâmeïr staveb a jejich cïaâstõâ PrÏõÂloha cï. 2 ± ZaÂkladnõ ceny za m 3 obestaveïneâho prostoru budovy a jejõâ standardnõâ vybavenõâ PrÏõÂloha cï. 3 ± ZaÂkladnõ ceny za m 3 obestaveïneâho prostoru haly a jejõâ standardnõâ vybavenõâ PrÏõÂloha cï. 4 ± Koeficienty prïepocïtu zaâkladnõâ ceny podle druhu konstrukce ± K 1 PrÏõÂloha cï. 5 ± ZaÂkladnõ ceny staveb inzïenyârskyâch a speciaâlnõâch pozemnõâch PrÏõÂloha cï. 6 ± ZaÂkladnõ ceny za m 3 obestaveïneâho prostoru rodinnyâch domuê, rekreacïnõâch chalup a rekreacïnõâch domkuê a jejich standardnõâ vybavenõâ PrÏõÂloha cï. 7 ± ZaÂkladnõ ceny za m 3 obestaveïneâho prostoru rekreacïnõâch chat a zahraâdkaârïskyâch chat a jejich standardnõâ vybavenõâ PrÏõÂloha cï. 8 ± ZaÂkladnõ ceny za m 3 obestaveïneâho prostoru vedlejsïõâch staveb a jejich standardnõâ vybavenõâ PrÏõÂloha cï. 9 ± ZaÂkladnõ ceny za m 3 obestaveïneâho prostoru garaâzïõâ a jejich standardnõâ vybavenõâ PrÏõÂloha cï. 10 ± Ceny studnõâ PrÏõÂloha cï. 11 ± ZaÂkladnõ ceny venkovnõâch uâprav a zpuê sob jejich provedenõâ PrÏõÂloha cï. 12 ± ZaÂkladnõ ceny hrïbitovnõâch staveb a hrïbitovnõâch zarïõâzenõâ PrÏõÂloha cï. 13 ± Koeficient polohovyâ ± K 5 PrÏõÂloha cï. 14 ± OpotrÏebenõ staveb PrÏõÂloha cï. 15 ± U prava zaâkladnõâch cen stavebnõâch pozemkuê PrÏõÂloha cï. 16 ± ZaÂkladnõ ceny zemeïdeïlskyâch pozemkuê PrÏõÂloha cï. 17 ± U prava zaâkladnõâch cen zemeïdeïlskyâch pozemkuê PrÏõÂloha cï. 18 ± ZaÂkladnõ ceny za m 2 lesnõâch pozemkuê PrÏõÂloha cï. 19 ± U prava zaâkladnõâch cen lesnõâch pozemkuê PrÏõÂloha cï. 20 ± UrcÏenõ ceny stavby rybnõâka a koeficienty pro jejõâ uâpravu PrÏõÂloha cï. 21 ± PrÏirÏazenõ jednotlivyâch drïevin do skupin lesnõâch drïevin PrÏõÂloha cï. 22 ± Ceny za m 2 myâtnõâ vyâteïzïe A u v obmyâtõâ u prïi zakmeneïnõâ 1,0 podle skupin lesnõâch drïevin PrÏõÂloha cï. 23 ± NaÂklady na m 2 zajisïteïneâ kultury c podle skupin lesnõâch drïevin PrÏõÂloha cï. 24 ± VeÏkove hodnotoveâ faktory f a pro skupiny lesnõâch drïevin prïi ruê zneâm obmyâtõâ PrÏõÂloha cï. 25 ± U prava zaâkladnõâch cen lesnõâch porostuê PrÏõÂloha cï. 26 ± OceneÏnõ lesnõâch porostuê podle 33 PrÏõÂloha cï. 27 ± Ceny ovocnyâch drïevin PrÏõÂloha cï. 28 ± Ceny vinneâ reâvy vcïetneï zarïõâzenõâ vinic PrÏõÂloha cï. 29 ± Ceny chmeloveâ reâvy vcïetneï zarïõâzenõâ chmelnic PrÏõÂloha cï. 30 ± Ceny okrasnyâch rostlin

12 Strana 1804 SbõÂrka zaâkonuê cï. 178 / 1994 CÏ aâstka 57 MeÏrÏenõ a vyâpocïet vyâmeïr staveb 1 ) a jejich cïaâstõâ PrÏõÂloha cï. 1 k vyhlaâsïce cï. 178/1994 Sb. Pro uâcïely meïrïenõâ a vyâpocïtu vyâmeïr staveb se vymezujõâ jednotliveâ meïrïeneâ prostory a plochy. MeÏrÏenõ a vyâpocïet se provaâdeïjõâ v metrech, v metrech cïtverecïnõâch nebo v metrech krychlovyâch, vzïdy se zaokrouhlenõâm na dveï desetinnaâ mõâsta. 1. DeÂlky (1) DeÂlky se uvaâdeïjõâ v metrech. PrÏi kontrolnõâm meïrïenõâ se puê vodnõâ deâlka povazïuje za spraâvnou, pokud se kontrolnõâ meïrïenõâ neodlisïuje o võâce nezï 1 % z puê vodneï nameïrïeneâ deâlky, maximaâlneï vsïak 10 cm. (2) DeÂlky pro zjisïteïnõâ zastaveïneâ plochy staveb se meïrïõâ v ortogonaâlnõâm pruê meïtu do vodorovneâ roviny. (3) MeÏrÏenõ staveb ocenï ovanyâch za jednotku deâlky se provaâdõâ u: a) podzemnõâch potrubõâ, kabelovyâch tras, prïõâpojek a podezdõâvek plotuê po povrchu tereânu, b) nadzemnõâch vedenõâ, produktovoduê apod. ve skutecïnyâch deâlkaâch. (4) Pro zjisïteïnõâ plosïnyâch vyâmeïr zpevneïnyâch ploch a komunikacõâ se meïrïõâ skutecïneâ rozmeïry. 2. ZastaveÏna plocha stavby (ZP) (1) ZastaveÏnou plochou stavby se rozumõâ plocha ohranicïenaâ ortogonaâlnõâmi pruê meïty vneïjsïõâho lõâce svislyâch konstrukcõâ vsïech nadzemnõâch a podzemnõâch podlazïõâ do vodorovneâ roviny. IzolacÏnõ prïizdõâvky se nezapocïõâtaâvajõâ. (2) ZastaveÏnou plochou nadzemnõâ cïaâsti stavby se rozumõâ plocha ohranicïenaâ ortogonaâlnõâmi pruê meïty vneïjsïõâho lõâce svislyâch konstrukcõâ vsïech nadzemnõâch podlazïõâ do vodorovneâ roviny. (3) ZastaveÏnou plochou podzemnõâ cïaâsti stavby se rozumõâ plocha, ohranicïenaâ ortogonaâlnõâmi pruê meïty vneïjsïõâho lõâce svislyâch konstrukcõâ vsïech podzemnõâch podlazïõâ do vodorovneâ roviny. IzolacÏnõ prïizdõâvky se nezapocïõâtaâvajõâ. 3. MeÏrÏenõ podlazï õâ (1) PodlazÏõÂm se pro vyâpocïet vyâmeïr rozumõâ cïaâst stavby oddeïlenaâ a) dole dolnõâm lõâcem podlahy tohoto podlazïõâ, b) nahorïe dolnõâm lõâcem podlahy naâsledujõâcõâho podlazïõâ, c) u poslednõâho podlazïõâ hornõâm lõâcem stropnõâ konstrukce, prïõâpadneï podlahy puê dy u strïech, resp. cïaâstõâ bez puê dnõâho prostoru pruê meïrnou rovinou hornõâho lõâce zastrïesïenõâ. (2) PodlazÏõÂm je i podkrovõâ nebo podzemõâ, jõâmzï se rozumõâ prïõâstupnyâ prostor o sveïtleâ vyâsïce nejmeâneï 1,70 m alesponï v jednom mõâsteï, stavebneï upravenyâ k uâcïeluê m vyuzïitõâ. (3) PodlazÏõ se rozdeïlujõâ na podzemnõâ a nadzemnõâ. Za podzemnõâ podlazïõâ se povazïuje kazïdeâ podlazïõâ, ktereâ maâ uârovenï hornõâho lõâce podlahy v pruê meïru nõâzïe nezï 0,80 m pod uârovnõâ okolnõâho tereânu ve styku s lõâcem budovy. Pro vyâpocïet pruê meïru se uvazïujõâ mõâsta ve cïtyrïech reprezentativnõâch rozõâch posuzovaneâho podlazïõâ. (4) Nadzemnõ podlazïõâ (NP) se cïõâslujõâ smeïrem nahoru jako prvnõâ nadzemnõâ podlazïõâ (1.NP), druheâ nadzemnõâ podlazïõâ (2.NP) a tak daâle. Jeli podlaha cïaâsti podlazïõâ vyâsïe nejmeâneï o jednu a nejvyâsïe o dveï trïetiny vyâsïky podlazïõâ, je mozïno ji oznacïit jako mezipatro. (5) Podzemnõ podlazïõâ (PP) se cïõâslujõâ smeïrem doluê jako prvnõâ podzemnõâ podlazïõâ (1. PP), druheâ podzemnõâ podlazïõâ (2.PP) a tak daâle. Jeli podlaha cïaâsti podlazïõâ nõâzïe nejmeâneï o jednu a nejvyâsïe o dveï trïetiny vyâsïky podlazïõâ, je mozïno ji oznacïit jako mezipatro (MePP) s porïadovyâm cïõâslem odvozenyâm od podlazïõâ nejblõâzïe vysïsïõâho (tedy mezi 1.NP a 1.PP je 1.MePP). (6) PrÏi popisu budovy se uvaâdõâ pocïet nadzemnõâch podlazïõâ vcïetneï podlazïõâ o mensïõâ plosïe a obdobneï pocïet podzemnõâch podlazïõâ, naprïõâklad budova se cïtyrïmi nadzemnõâmi a jednõâm podzemnõâm podlazïõâm VyÂsÏky podlazï õâ (1) SveÏtlou vyâsïkou podlazïõâ se rozumõâ svislaâ vzdaâlenost mezi hornõâm lõâcem podlahy a rovinou spodnõâho lõâce stropu tohoto podlazïõâ. U traâmovyâch stropuê s viditelnyâmi traâmy se meïrïõâ po spodnõâ lõâc podhledu stropu mezi traâmy vrcholu klenby. U stropuê sïikmyâch se zjisït'uje k nejvysïsïõâmu bodu zesïikmenõâ. (2) VyÂsÏkou podlazïõâ se rozumõâ vzdaâlenost mezi lõâcem naâsïlapnyâch vrstev podlah nizïsïõâho a vysïsïõâho podlazïõâ. U jednopodlazïnõâch objektuê bez puê dnõâho prostoru se vyâsïkou podlazïõâ rozumõâ sveïtlaâ vyâsïka podlazïõâ zveïtsïenaâ o 0,20 m. V prïõâpadeï ruê znyâch vyâsïek v posuzovaneâm podlazïõâ se uvazïuje vyâsïka teâ cïaâsti podlazïõâ, kteraâ maâ nejveïtsïõâ zastaveïnou plochu. NenõÂli k dispozici vyâkresovaâ dokumentace rïezuê budovy v dostacïujõâcõâm meïrïõâtku a soucïasneï nenõâ mozïno proveâst meïrïenõâ vyâsïky podlazïõâ bez neprïimeïrïenyâch obtõâzïõâ, je mozïno vyâsïku uvazïovat z vyâsïky sveïtleâ, zveïtsïeneâ o 0,30 m. Na tento zpuê sob zjisïteïnõâ vyâsïky je nutno v oceneïnõâ upozornit. 1 ) 1 vyhlaâsïky FederaÂlnõÂho ministerstva pro technickyâ a investicïnõâ rozvoj cï. 85/1976 Sb., o podrobneïjsïõâ uâpraveï uâzemnõâho rïõâzenõâ a stavebnõâm rïaâdu, ve zneïnõâ pozdeïjsïõâch prïedpisuê.

13 CÏ aâstka 57 SbõÂrka zaâkonuê cï. 178 / 1994 Strana 1805 (3) PruÊ meïrnou vyâsïkou podlazïõâ se rozumõâ vaâzïenyâ pruê meïr vsïech vyâsïek podlazïõâ ocenï ovaneâ stavby nebo jejõâ cïaâsti. Jako vaâha se pouzïijõâ velikosti zastaveïneâ plochy prïõâslusïneâho podlazïõâ ZastaveÏna plocha podlazï õâ (1) ZastaveÏnou plochou podlazïõâ se rozumõâ plocha puê dorysneâho rïezu v uârovni hornõâho lõâce podlahy tohoto podlazïõâ, vymezenaâ vneïjsïõâm lõâcem obvodovyâch konstrukcõâ tohoto podlazïõâ vcïetneï omõâtky. U objektuê poloodkrytyâch (bez neïkteryâch obvodovyâch steïn) je vneïjsïõâm obvodem obalovaâ cïaâra vedenaâ vneïjsïõâm lõâcem svislyâch konstrukcõâ. Plochy lodzïiõâ a arkyârïuê se zapocïõâtaâvajõâ. U zastrïesïenyâch staveb bez obvodovyâch svislyâch konstrukcõâ je zastaveïnaâ plocha podlazïõâ vymezena ortogonaâlnõâm pruê meïtem strïesïnõâ konstrukce do vodorovneâ roviny. (2) Do zastaveïneâ plochy podlazïõâ se zapocïte i plocha, v nõâzï nenõâ strop nizïsïõâho podlazïõâ, naprïõâklad schodisïteï, haly a dvorany probõâhajõâcõâ prïes võâce podlazïõâ. (3) PruÊ meïrnaâ zastaveïnaâ plocha podlazïõâ se zjistõâ jako soucïet zastaveïnyâch ploch vsïech podlazïõâ deïlenyâ pocïtem podlazïõâ. 4. Podlahova plocha bytu a nebytovyâch prostor se meïrïõâ v m 2 a nezapocïõâtaâvaâ se plocha okennõâch a dverïnõâch uâstupkuê. 5. ObestaveÏny prostor stavby (OP) (1) ObestaveÏny prostor stavby se vypocïte jako soucïet obestaveïneâho prostoru spodnõâ stavby, vrchnõâ stavby a zastrïesïenõâ. ObestaveÏny prostor zaâkladuê se neuvazïuje. (2) ObestaveÏny prostor spodnõâ stavby je ohranicïen a) po stranaâch vneïjsïõâm plaâsïteïm bez izolacïnõâch prïizdõâvek. Zdi a veïtracõâ prostory o tlousït'ce veïtsïõâ nezï 0,15 m se uvazïujõâ celyâm rozmeïrem, b) dole spodnõâm lõâcem podlahy nejnizïsïõâho podzemnõâho podlazïõâ, nenõâli meïrïitelneâ, prïipocïte se 0,10 m; zaâklady se neuvazïujõâ, c) nahorïe spodnõâm lõâcem podlahy 1.NP. (3) ObestaveÏny prostor vrchnõâ stavby je ohranicïen a) po stranaâch vneïjsïõâmi plochami staveb, b) dole spodnõâm lõâcem podlahy 1.NP; pokud je u nepodsklepenyâch staveb nebo jejich cïaâstõâ podlaha prvnõâho nadzemnõâho podlazïõâ vyâsïe nezï prïileâhajõâcõâ tereân, prïipocïte se i prostor obestaveïnyâ podezdõâvkou ohranicïenyâ dole pruê meïrnou rovinou tereânu u nepodsklepeneâ cïaâsti, nahorïe spodnõâm lõâcem podlahy 1.NP, c) nahorïe ± v cïaâsti, nad nõâzï je puê da, hornõâm lõâcem podlahy puê dy, ± v cïaâsti, nad nõâzï je plochaâ strïecha nebo sklonitaâ strïecha bez puê dnõâho prostoru, vneïjsïõâm lõâcem strïesïnõâ krytiny, u teras hornõâm lõâcem dlazïby. (4) ObestaveÏny prostor zastrïesïenõâ vcïetneï podkrovõâ bez ohledu na konstrukci strïechy se stanovõâ vynaâsobenõâm zastaveïneâ plochy puê dy, prïõâpadneï jejõâ cïaâsti, a soucïtem pruê meïrneâ vyâsïky puê dnõâ nadezdõâvky a poloviny vyâsïky hrïebene nad pruê meïrnou vyâsïkou puê dnõâ nadezdõâvky. V prïõâpadeï prïevazïujõâcõâch jinyâch tvaruê strïesïnõâch konstrukcõâ se vypocïte jako objem geometrickeâho teïlesa. (5) NeodecÏõÂtajõ se a) otvory a vyâklenky v obvodovyâch zdech, b) lodzïie, vsunuteâ (zapusïteïneâ) balkony, verandy a podobneï, c) nezastrïesïeneâ pruê duchy a sveïtlõâky do 6 m 2 puê dorysneâ plochy. (6) NeuvazÏ ujõâ se a) balkony a prïõâstrïesïky vycïnõâvajõâcõâ pruê meïrneï nejvyâsïe 0,50 m prïes lõâc zdi, b) rïõâmsy, pilastry, puê lsloupy, c) nadstrïesïnõâ zdivo, jako jsou atiky, komõâny, ventilace, prïesahujõâcõâ pozïaârnõâ a sïtõâtoveâ zdi, d) osveïtlovacõâ sklepnõâ sïachty a prïõâkopy do 0,50 m sïõârïky a 2 m hloubky. (7) PrÏipocÏõÂtajõ se balkony a nezakryteâ pavlacïe vycïnõâvajõâcõâ prïed lõâc zdi võâce nezï 0,50 m, a to objemem zjisïteïnyâm vynaâsobenõâm puê dorysneâ plochy vyâsïkou 1 m. 6. ObestaveÏny prostor dalsïõâch stavebnõâch objektuê (1) ZÏ umpy, septiky, podzemnõâ naâdrzï e a bazeâny, podzemnõâ kanaâly pro vedenõâ (kolektory) a podobneï, jejichzï obestaveïnyâ prostor je ohranicïen a) po stranaâch vneïjsïõâm lõâcem obvodovyâch konstrukcõâ vcïetneï izolacõâ a prïizdõâvek; nejsouli meïrïitelneâ, uvazïuje se tlousït'ka steïn 0,30 m, b) dole spodnõâm lõâcem konstrukce dna vcïetneï izolacõâ a ochrannyâch vrstev; nenõâli meïrïitelneâ, uvazïuje se tlousït'ka dna 0,35 m, c) nahorïe vrchnõâm lõâcem stropnõâ konstrukce; nenõâli meïrïitelneâ, uvazïuje se tlousït'ka stropnõâ konstrukce 0,30 m ± u objektuê zcïaâsti nadzemnõâch hornõâm lõâcem konstrukce vrchnõâ cïaâsti, ± u nezakrytyâch bazeânuê rovinou hornõâho okraje obvodovyâch steïn. (2) Ploty se meïrïõâ za m 2 pohledoveâ plochy ohranicïeneâ vneïjsïõâm obrysem. PodezdõÂvky se meïrïõâ za beïzïnyâ metr z nizïsïõâ uârovneï tereânu. (3) U ohradnõâ a opeïrneâ zdi je obestaveïnyâ prostor daân skutecïnyâm objemem nadzemnõâ cïaâsti meïrïeneâ z nizïsïõâ uârovneï tereânu.