PŘÍLOHA. návrhu ROZHODNUTÍ RADY

Transkript

1 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne COM(2016) 437 final ANNEX 1 PŘÍLOHA návrhu ROZHODNUTÍ RADY o postoji, který se má zaujmout jménem Evropské unie, pokud jde o některé návrhy předložené na 17. zasedání konference smluvních stran (CoP 17) Úmluvy o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) v jihoafrickém Johannesburgu ve dnech 24. září až 5. října 2016 CS CS

2 PŘÍLOHA I Postoj Unie ke klíčovým otázkám, jež mají být projednány na 17. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) v jihoafrickém Johannesburgu ve dnech 24. září až 5. října 2016 A. OBECNÉ ÚVAHY 1. Unie považuje úmluvu CITES za klíčovou mezinárodní úmluvu v oblasti zachování biologické rozmanitosti a boje proti nezákonnému obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy. 2. Unie by měla na 17. zasedání konference smluvních stran úmluvy CITES podpořit ambiciózní postoj v souladu s příslušnými politikami Unie a jejími mezinárodními závazky v těchto oblastech, a zejména s cíli týkajícími se volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin podle 15. cíle udržitelného rozvoje, strategického plánu pro biologickou rozmanitost pro období , včetně aičijských cílů dohodnutých v rámci úmluvy o biologické rozmanitosti, strategické vize úmluvy CITES 1 a rezoluce Valného shromáždění OSN 69/314 o boji proti nezákonnému obchodu s volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami. Postoj EU by se proto měl zaměřit na dosažení cílů stanovených na úrovni EU prostřednictvím strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020, akčního plánu EU pro boj proti nezákonnému obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy, přístupu EU k podpoře obchodu a udržitelného rozvoje, který se odráží ve strategii EU Obchod pro všechny, a akčního plánu EU na zachování a řízení populací žraloků. 3. Prioritami Unie na 17. zasedání konference smluvních stran CITES by mělo být: plné využití nástrojů CITES pro regulaci mezinárodního obchodu s ohroženými druhy živočichů a rostlin, které jsou předmětem neudržitelného mezinárodního obchodu, a to v souladu s vědeckým přístupem, posílení odezvy mezinárodního společenství na nezákonný obchod s volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami a zlepšení transparentnosti a odpovědnosti v rámci úmluvy CITES a zajištění dohody o vhodných postupech, které budou zohledňovat nové postavení EU jakožto strany úmluvy. 4. Postoj Unie k návrhům změn příloh by měl být založen na stavu dotčených druhů z hlediska ochrany a na prokázaném dopadu, který má nebo může mít obchod na tento stav. Proto by měly být zohledněny nejdůležitější a důkladná vědecká doporučení pro posouzení návrhů na zařazení na seznam. 5. Postoj Unie by měl zohlednit přínos, který mohou mít kontroly CITES na zlepšení stavu z hlediska ochrany, a zároveň ocenit úsilí těch zemí a mezinárodních subjektů, které zavedly účinná opatření pro zachování druhů. Unie by měla zajistit, aby rozhodnutí přijatá na 17. zasedání konference smluvních stran maximalizovala účinnost úmluvy CITES minimalizací zbytečné administrativní zátěže a dosažením praktického, hospodárného a funkčního řešení pro provádění a otázek sledování. 6. Konference smluvních stran je řídicím orgánem úmluvy CITES a řada rozhodnutí přijatých na 17. zasedání konference smluvních stran úmluvy CITES bude prováděna 1 Srov. usnesení konference CITES CS 2 CS

3 stálým výborem, který je hlavním pomocným orgánem konference smluvních stran. Z postoje Unie vymezeného pro 17. zasedání konference smluvních stran úmluvy CITES by proto také měl vycházet přístup EU na zasedáních stálého výboru, která se budou konat po 17. zasedání konference smluvních stran úmluvy CITES. B. KONKRÉTNÍ OTÁZKY 1. Unie se v roce 2015 stala první organizací pro regionální hospodářskou integraci, která přistoupila jako smluvní strana k úmluvě CITES. Podmínky účasti Unie na konferenci smluvních stran budou muset být vymezeny v jednacím řádu zasedání konference smluvních stran, zejména pokud jde o hlasování. Unie je toho názoru, že jednací řád by měl odrážet znění úmluvy CITES (čl. XXI odst. 2 až 6) a neměl by obsahovat ustanovení, která by vázala výkon jejích práv jako smluvní strany na podmínky, které nejsou v úmluvě stanoveny. Unie v tomto ohledu podporuje myšlenku, aby znění jednacího řádu týkající se organizací pro regionální hospodářskou integraci bylo uvedeno do souladu s ustanoveními obsaženými v jednacích řádech mnoha jiných mezinárodních úmluv (úmluvy o biologické rozmanitosti, úmluvy o ochraně stěhovavých druhů, rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, Montrealského protokolu, Stockholmské, Basilejské a Rotterdamské úmluvy). Vzhledem k tomu že tato otázka vyvolala dotazy třetích stran, měla by Unie před zasedáním konference smluvních stran poskytnout informace, jak bude fungovat rozdělení hlasů mezi Unií a členskými státy. Unie by proto měla být připravena ukázat v diskusích o jednacím řádu určitou úroveň flexibility za předpokladu, že nebudou ohrožena ani práva Unie jako smluvní strany, ani rozdělení pravomocí stanovených ve Smlouvě o fungování Evropské unie. 2. Unie má za to, že je třeba v rámci úmluvy CITES dále posílit transparentnost a odpovědnost, a tak posílit její legitimitu a integritu procesu rozhodování, a s tímto cílem podpoří návrhy. V tomto ohledu Unie podporuje zejména usnesení zaměřené na konsolidaci podpory ze strany dárců pomocí transparentního systému spravovaného sekretariátem úmluvy CITES pro účast delegátů z rozvojových zemí na zasedáních konference smluvních stran úmluvy CITES ( projekt sponzorovaných delegátů ), zároveň však požaduje transparentnost v případě těch dárců, kteří přímo financují účast delegátů ze třetích zemí mimo tento systém. 3. Pro 17. zasedání konference smluvních stran bylo předloženo šedesát dva návrhů na změnu příloh úmluvy CITES. Postoj Unie k těmto návrhům by měl být založen na stavu daných druhů z hlediska ochrany a na dopadu, který na tyto druhy má nebo může mít obchod. Za tímto účelem by měla Unie zohlednit platná ustanovení usnesení konference 9.24 o kritériích pro změnu příloh I a II. Zejména by měla Unie vzít v úvahu stanoviska států, na jejichž území se druhy dotčené těmito návrhy vyskytují. Unie má také za to, že obecně by měly být návrhy na změny příloh úmluvy CITES, které jsou výsledkem práce výboru CITES pro zvířata a výboru pro rostliny, podpořeny. Bude také vzato v úvahu posouzení návrhů ze strany sekretariátu úmluvy CITES a organizací IUCN/TRAFFIC 2 a v případě mořských druhů též posouzení provedené specializovanou skupinou odborníků FAO, přičemž dále budou vzaty v úvahu posouzení stavu populací a příslušné údaje pocházející od regionálních organizací pro řízení rybolovu. 2 Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUCN) a organizace Traffic jsou velké organizace specializující se na obchod s volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami a předkládají před každým zasedáním konference smluvních stran důkladné posouzení návrhů na změnu příloh úmluvy CITES. CS 3 CS

4 4. Zařazení nových mořských druhů a druhů dřeva na seznam příloh úmluvy CITES bude pro Unii na zasedání konference smluvních stran klíčovou záležitostí. 5. V souladu se svým zavedeným postojem EU opětovně potvrzuje, že úmluva CITES je vhodným nástrojem pro regulaci mezinárodního obchodu s mořskými druhy v případě, že se těchto druhů obchod týká a jsou nebo mohou být ohroženy vyhynutím, a zároveň má na paměti, že ochrana mořských biologických zdrojů spadá do výlučné pravomoci Unie. 6. Unie bere na vědomí, že v posledních letech bylo učiněno mnoho pro vybudování kapacit pro provádění úmluvy CITES, pokud jde o mořské druhy, a to včetně finanční pomoci Unie. Toto úsilí by v budoucnosti mělo být v rámci úmluvy CITES dle potřeby zachováno. Unie očekává zprávy, které předloží smluvní strany a sekretariát CITES po 17. zasedání konference smluvních stran, pokud jde o provádění a dodržování požadavků stanovených v úmluvě CITES týkajících se mořských druhů, a to zejména příčnoústých. Unie bude také podporovat lepší koordinaci mezi CITES a regionálními organizacemi pro řízení rybolovu v rámci jejich působnosti s cílem zlepšit řízení a součinnost a zabránit překrývání a nesrovnalostem. Unie bude obhajovat a podporovat posouzení vyjmenovaných příčnoústých druhů a dalších mořských druhů v rámci mechanismu úmluvy CITES, zejména výborem pro zvířata úmluvy CITES s cílem předložit posouzení před 18. zasedáním konference smluvních stran. Do té doby, než budou k dispozici nejnovější vědecká doporučení, bude Unie navíc podporovat zařazení řady příčnoústých druhů (žraloka hedvábného Carcharhinus falciformis a liškouna Alopias spp.) a manty (Mobula spp.) do přílohy II úmluvy CITES. Unie přezkoumá nejnovější vědecké poznatky skupiny odborníků FAO, organizací IUCN/TRAFFIC nebo jiné zdroje vědeckých doporučení. S ohledem na obavy týkající se celosvětové ochrany úhořovitých a dopadu mezinárodního obchodu na jejich přežití Unie také podporuje myšlenku, aby výbor pro zvířata CITES shromáždil a vzal v úvahu více relevantních informací o obchodu s těmito druhy s cílem vypracovat doporučení pro 18. zasedání konference smluvních stran úmluvy CITES. Unie však nepodpoří žádný návrh, který by mohl vyústit v zařazení úhoře říčního na seznam přílohy I úmluvy CITES na 17. zasedání konference smluvních stran úmluvy CITES. 7. Mezinárodní obchod s tropickými druhy dřeva zásobující trh s výrobky z palisandru v posledních letech značně vzrostl. Dostupné informace ukazují, že velká část tohoto obchodu probíhá v neudržitelné míře a pochází z nezákonné těžby, přičemž nezákonný obchod s palisandrem je v současnosti považován za jednu z nejrozšířenějších podob nezákonného obchodu s volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami. Několik druhů palisandru je v současnosti chráněno úmluvou CITES a EU by měla podpořit návrhy na zařazení dalších druhů palisandru (Pterocarpus erinaceus, tří druhů Guibourtia a Dalbergia spp.) do přílohy II úmluvy CITES. Unie má za to, že rozsah těchto zařazení je třeba vymezit (pomocí příslušných poznámek) tak, aby zahrnoval co největší podíl produktů vyvážených z dotčených států, kde se tyto druhy vyskytují, v závislosti na dostupných informacích a s ohledem na zásadu obezřetnosti. 8. Postoj Unie k návrhům týkajícím se nezákonného obchodu s volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami by měl být v souladu se třemi prioritami uvedenými v akčním plánu EU pro boj proti nezákonnému obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy, konkrétně: zamezení nezákonného obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy a řešení jeho hlavních příčin, CS 4 CS

5 účinnější uplatňování a prosazování stávajících pravidel a boj proti organizované trestné činnosti v oblasti obchodu s druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a posilování globálního partnerství zemí původu, zemí spotřeby a tranzitních zemí, pokud jde o boj proti nezákonnému obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy. 9. V souladu s první prioritou podporuje Unie prostřednictvím úmluvy CITES lepší ochranu druhů, které jsou v současnosti dováženy do EU v neudržitelné míře nebo nezákonně (konkrétně exotických zvířat pro zájmový chov). Unie proto podporuje návrhy na změnu příloh týkající se magota bezocasého (Macaca sylvanus), papouška šedého žako (Psittacus erithacus) a četných druhů plazů. Unie také podporuje zařazení parmovce skvělého (Pterapogon kauderni) do přílohy II s ohledem na to, že se zdá, že dostupné informace naznačují, že kritéria pro zařazení na seznam jsou splněna, zároveň však poznamenává, že by s Indonésií, která je jediným státem, na jehož území se tento druh vyskytuje, měla být vedena další jednání s cílem zjistit, zda se lze dohodnout na společném přístupu k udržitelnému obchodu s těmito druhy. 10. V souladu s první prioritou podporuje Unie také přijetí usnesení o korupci usnadňující činnosti, které jsou v rozporu s úmluvou CITES, a dalších doporučení a pokynů, jejichž cílem je omezit poptávku po nezákonných produktech z volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Bude věnovat pozornost tomu, aby rozhodnutí přijatá na 17. zasedání konference smluvních stran úmluvy CITES zohlednila potřeby a zájmy venkovských společenství, která těmito rozhodnutími mohou být ovlivněna. 11. V souladu s druhou a třetí prioritou Unie podporuje přísná opatření provádějící úmluvu jejími smluvními stranami a je zastáncem jasného časového rámce s mechanismem sledování (včetně případných obchodních sankcí) vůči těm smluvním stranám, které opakovaně nedodržují své závazky vyplývající z úmluvy CITES. To je obzvláště důležité z hlediska řešení nezákonného lovu a obchodu s dopadem na slony (viz níže), nosorožcovité, asijské velké kočkovité šelmy, palisandr a luskounovité. Také v tomto ohledu by měla Unie podpořit návrh usnesení zaměřeného na lepší kontrolu, aby nebyli volně žijící živočichové podvodně prodáváni jako živočichové chovaní v zajetí. 12. K nezákonnému lovu slonů a nosorožců a obchodu se slonovinou a rohem nosorožce nadále dochází ve znepokojivě vysoké míře. To zůstává pro EU zdrojem značných obav a prioritou EU by mezi body pořadu jednání týkajícími se slonů měla být podpora opatření řešících přímo tento problém, a to zejména při zohlednění priorit uvedených ve studii financované EU Objemnější než sloni: vstupní údaje ke strategickému přístupu EU k ochraně volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin v Africe. Pokud jde o slony, v některých areálových, tranzitních a cílových zemích bylo dosaženo velkého pokroku, a vnitrostátní akční plány pro slonovinu vypracované v 19 zemích podle rozhodnutí přijatých na posledním zasedání konference smluvních stran úmluvy CITES napomohly k podnícení těchto změn. Je třeba ještě mnoho učinit, zejména v zemích, které zůstávají ohnisky nezákonného lovu slonů a obchodu se slonovinou. Unie by měla za tímto účelem podpořit posílení vnitrostátních akčních plánů pro slonovinu a lepší kontrolu jejich provádění dotčenými stranami, včetně uvalení obchodních sankcí v případě trvalé neschopnosti přijmout odpovídající opatření proti nezákonnému lovu slonů a obchodu se slonovinou. 13. Unie bere na vědomí, že pokud jde o obchod se slonovinou, předložily smluvní strany četné a často si odporující návrhy. Mezinárodní obchod se slonovinou je v současnosti CS 5 CS

6 v rámci úmluvy CITES zakázán. Unie má za to, že podmínky pro opětovné povolení tohoto obchodu nejsou splněny a na 17. zasedání konference smluvních stran úmluvy CITES návrhy na obnovení tohoto obchodu nepodpoří. Unie konstatuje, že ohledně vývoje mechanismu rozhodování v oblasti obchodu se slonovinou nedošlo k žádnému pokroku, a má za to, že na 17. zasedání konference smluvních stran není třeba dosáhnout dohody o tomto mechanismu. Unie se nebrání pokračování této diskuse v budoucnosti, ale ta by měla proběhnout až poté, co dojde u nezákonného lovu slonů a obchodu se slonovinou ke značnému poklesu. Unie by také měla podpořit všechny africké státy, na jejichž území se vyskytují sloni, aby se zapojily do dialogu s cílem dosáhnout dohody na společném postoji k této otázce. 14. Unie konstatuje, že existují případy, kdy zákonný domácí obchod se slonovinou v případě některých smluvních stran úmluvy CITES usnadnil nezákonný mezinárodní obchod se slonovinou. V těchto případech by měla být Unie připravena podpořit návrhy dotčených smluvních stran vyzývajících k zavedení zákazu takového domácího obchodu. Unie by proto měla být otevřená návrhům předloženým k této otázce, pokud bude vyjasněna jejich oblast působnosti. Pokud není zjištěna souvislost mezi zákonným domácím trhem se slonovinou a nezákonným obchodem se slonovinou (ať už přímo v případě, že dochází k praní výrobků z nezákonně získané slonoviny na domácím trhu, či nepřímo v případě, že zákonný trh povzbuzuje další poptávku po nezákonné slonovině), by nebylo vhodné, aby úmluva CITES vyzývala k zákazu domácího obchodu se slonovinou, zejména v případě produktů ze slonoviny získaných před tím, než byli sloni afričtí v roce 1990 zařazeni na seznam přílohy I úmluvy CITES. 15. Unie má za to, že v rámci úmluvy CITES by mělo dojít k dohodě na mezinárodních pokynech, které by zaručovaly, že lovecké trofeje z druhů uvedených v přílohách I a II úmluvy CITES pocházejí z udržitelných a legálních zdrojů. Unie také podporuje myšlenku, aby výbor pro zvířata úmluvy CITES při stanovování vývozních kvót pro lovecké trofeje z druhů uvedených v příloze I, konkrétně levhartů a lvů, prováděl větší kontrolu. 16. Unie by měla v případech přeshraničního pohybu produktů uvedených v úmluvě CITES, kdy existují jen malé obavy, že by tento pohyb mohl mít škodlivý dopad na dotčené druhy, usilovat také o minimalizaci administrativní zátěže pro hospodářské subjekty a jednotlivce. To platí zejména v případě hudebníků a v případě obchodu s výrobky zhotovenými z některých druhů uvedených v úmluvě CITES. 17. Krize týkající se obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy spolu s rozšířením oblasti působnosti úmluvy CITES na nové druhy a smluvní strany znamená, že se v posledních letech dostalo pod záštitu úmluvy CITES více činností a že objem práce sekretariátu úmluvy CITES značně vzrostl. Unie by měla tento vývoj vzít v potaz při rozhodování o svých prioritách pro 17. zasedání konference smluvních stran a budoucím rozpočtu sekretariátu CITES. CS 6 CS