DISKUSE ZÁVĚR LITERATURA... 63

Transkript

1 OBSAH ÚVOD... 7 CÍL PRÁCE A METODIKA ZALOŽENÍ A VZNIK AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI PROJEKT ZALOŽENÍ PŘÍPRAVNÁ SMLOUVA ZALOŽENÍ AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI NA ZÁKLADĚ VEŘEJNÉ NABÍDKY AKCIÍ Zakladatelská smlouva Prospekt Veřejná nabídka akcií Úpis akcií Ustavující valná hromada ZALOŽENÍ SPOLEČNOSTÍ BEZ VEŘEJNÉ NABÍDKY VZNIK AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI JEDNÁNÍ JMÉNEM SPOLEČNOSTI MEZI ZALOŽENÍM A VZNIKEM JINÉ MOŽNOSTI VZNIKU AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI ZALOŽENÍ A VZNIK EVROPSKÉ SPOLEČNOSTI PRÁVNÍ ÚPRAVA OBECNÉ ZNAKY EVROPSKÉ SPOLEČNOSTI ZALOŽENÍ EVROPSKÉ SPOLEČNOSTI Založení SE fúzí Právní účinky sloučení Právní účinky splynutí Návrh a přezkum návrhu projektu založení SE fúzí Schvalování založení SE fúzí Osvědčení o splnění všech podmínek zákonnosti založení SE fúzí Vznik SE Výměna akcií a transfer jiných hodnot s tím spojený Ochrana akcionářů Ochrana věřitelů a třetích osob Založení holdingové SE Návrh projektu Přezkum návrhu projektu Zveřejnění návrhu projektu Schválení návrhu projektu Ochrana nesouhlasících společníků zakladatelských společností Výměna akcií (obchodních podílů) zakladatelských společností za akcie holdingové společnosti Vznik holdingové SE Důsledky protiprávního vzniku SE Založení dceřiné SE Založení SE transformací akciové společnosti Příprava projektu transformace Právo na informace Vznik SE Povinnost sestavit účetní závěrku DISKUSE ZÁVĚR LITERATURA ČLÁNKY KNIŽNÍ PUBLIKACE PRÁVNÍ NORMY INTERNETOVÉ ZDROJE: SEZNAM PŘÍLOH SEZNAM ZKRATEK... 66

2 ÚVOD Pojem akciové právo je dílčí juristickou disciplínou, která se v rámci obchodního práva zabývá podrobným zkoumáním právního režimu akciových společností a dalších institucí s nimi spojenými. Charakter akciového práva je jako u celého obchodního práva, převážně soukromoprávní. U akciových společností vystupují výrazně i veřejnoprávní prvky, jako je problematika daní, koncernového práva či vydávání veřejně obchodovatelných akcií. V budoucnu se chci zaměřit na oblast evropského práva, proto jsem se zaměřila na téma týkající se práva Evropského společenství, konkrétně tedy na založení a vznik Evropské akciové společnosti. Zejména jsem volila toto téma z důvodu budoucího zaměstnání v nejmenované akciové společnosti, která vznikla jako dceřiná evropská společnost. Ke zpracování tohoto tématu mě vedli osobní pohnutky, přesto doufám, že má práce bude přínosem i pro vás. Problematikou evropského práva se zabývá mnoho publikací a článků, jde o oblast velmi širokou, ale také zajímavou. V mé práci s názvem Založení vznik evropské společnosti se pokusím objasnit právní úpravu vzniku evropské akciové společnosti, přičemž jsem nejprve popsala založení a vznik akciové společnosti obecně. Prvním krokem je popsání procesu zřizování a.s., který je rozdělen do dvou základních etap, první etapou je zakládání a druhou etapou je vznik společnosti. Česká právní úprava mezi oběma fázemi velmi důsledně diferencuje. Po ukončení druhé etapy je tento proces ukončen. Samo založení je nezbytnou podmínkou vzniku společnosti. Bez důkazu platného založení společnosti nemůže dojít k jejímu zápisu do obchodního rejstříku. Akciovou společnost mohou založit vždy nejméně dva zakladatelé, bez zřetele k tomu, zda se jedná o osoby právnické nebo fyzické. Zakladatel může být i jediný, avšak může jím být pouze právnická osoba. Před samotným založením a vznikem a.s. je základem počáteční myšlenka či nápad, který je postupně zpracováván a rozvíjen do podrobností. Na základě prvotního nápadu je vypracován určitý podnikatelský plán. Přípravou tohoto plánu lze předejít případnému neúspěchu celého projektu. Akciová společnost vzniká v zásadě dvěma způsoby. Prvním způsobem založení akciové společnosti je založení na základě veřejné nabídky akcií, jinak je nazýváno jako sukcesivní založení, k založení dojde podepsáním zakladatelské smlouvy, jejíž součástí je definitivní znění stanov. Druhým způsobem je založení bez veřejné nabídky akcií, tento způsob je též označován jako simultánní založení společnosti a konkrétně je upraven v ustanovení. Základním předpokladem dle ustanovení je dohoda zakladatelů 7

3 v zakladatelské smlouvě, že v určitém poměru upíší akcie na celý základní kapitál společnosti. Ve své práci jsem se však zaměřila hlavně na vznik nového ekonomického subjektu, přičemž jsem nejprve učinila obecný výklad o vzniku akciové společnosti jako takovém. Následně jsem popsala rozdíly v založení společnosti, tedy fůze, holdingová SE, dceřiná SE a transformace a vymezila tyto formy vůči sobě. Orgány evropské společnosti jsou stanovovány ve dvou různých systémech (dualistický a monistický). Dualistický systém spočívá v tom, že zakladatelé vytvoří dva orgány, z nichž jeden uskutečňuje obchodní vedení řídící orgán a druhý kontrolu dozorčí orgán. Základem monistického systému je princip správního orgánu. Monistické evropské společnosti budou organizovány podle národních úprav, ať již akciových či vytvořených pro evropskou společnost jako v případě České republiky. Založení evropské společnosti stejně jako celá zbývající úprava evropské společnosti se řídí vnitrostátním právem, v našem případě ustanoveními obchodního zákoníku. Tato práce pojednává podrobně o založení a vzniku evropské společnosti těmito způsoby: a) fúzí několika a. s. nebo SE (evropských společností), založených podle práva členských států EU, se sídlem a hlavní správou v EU, řídí-li se alespoň dvě z nich právem různých členských států; b) založením holdingové společnosti nad několika kapitálovými společnostmi (a. s., s. r. o.), se sídlem a hlavní správou v EU, jsou-li alespoň dvě založeny podle práva členských států EU, anebo mají-li alespoň dva roky organizační složku či dceřinou společnost na území jiného členského státu než toho, jehož právem se řídí; c) založením dceřiné společnosti alespoň dvou společností obchodního či občanského práva založených podle práva členských států EU, se sídlem a hlavní správou v EU, jsou-li alespoň dvě z nich založeny podle práva různých členských států, nebo mají-li alespoň dva roky organizační složku na území jiného členského státu než toho, jehož právem se řídí; d) změnou právní formy akciové společnosti založené podle práva některého z členských států EU, se sídlem a hlavní správou v EU, má-li alespoň dva roky dceřinou společnost na území jiného členského státu; e) založením dceřiné společnosti již existující SE (evropské společnosti). 8

4 CÍL PRÁCE A METODIKA Diplomová práce se zabývá konkrétními způsoby vzniku evropské společnosti (societas europaea) podléhající vnitrostátnímu právu, tedy obchodnímu zákoníku a zákonu o evropské společnosti. Cílem je analyzovat postup a právní úpravu, která je používaná při založení a vzniku evropské společnosti v evropském společenství. Poukázat na evropskou právní úpravu, kterou se akciové společnosti řídí a upřesnit metody založení a vzniku evropské společnosti, také popsat rozdíly vznikající mezi akciovou společností a evropskou společností. Diplomová práce se v úvodu zabývá základními pojmy, které jsou spojené s procesem založení a vzniku evropské společnosti a definicí obecného založení a vzniku akciové společnosti v České republice. Nastíněny jsou i teoretická východiska, ze kterých mohou vycházet přístupy k založení a vzniku akciové společnosti. Shrnuty jsou i charakteristiky způsobu vzniku akciové společnosti podle české právní úpravy. Východiskem pro praktickou část je popis právní úpravy založení a vzniku akciové společnosti v české republice, popis dvou základních způsobů vzniku akciové společnosti. Jako první je popsán způsob vzniku na základě veřejné nabídky akcií a druhým je způsob založení bez veřejné nabídky akcií. Tomuto tématu je věnovaná jedna kapitola. Stěžejní část práce tvoří popis právní úpravy založení a vzniku evropské společnosti, základem je popis historického vývoje vzniku evropské právní úpravy. Následně je popsána charakteristika evropské společnosti, struktura společnosti a formy založení. Zásadní rozdíly v založení akciové společnosti a evropské společnosti jsou specifikovány v závěru práce, kde je charakterizován rozdílný proces zakládání evropské společnosti a zhodnoceny výhody této právní formy obchodní společnosti pro podnikatelskou sféru nejen v České republice, ale v celé Evropské unii. Pro pochopení problematiky založení a vzniku evropské společnosti bylo nejprve nutné prostudovat Obchodní zákoník v úplném znění podle stavu k , ze kterého právní úprava vychází. Dále byly čerpány údaje z odborné literatury vydané po roce 2004 týkající se založení a vzniku evropské společnosti. Důležitými zdroji byly internetové stránky Ministerstva vnitra a Evropské unie. 9

5 1. ZALOŽENÍ A VZNIK AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI Proces zřizování a.s. je rozdělen do dvou základních etap, první etapou je zakládání ( 57 ObchZ) a druhou etapou je vznik ( 62 ObchZ) společnosti. Česká právní úprava mezi oběma fázemi velmi důsledně diferencuje. Po ukončení druhé etapy je tento proces ukončen. Samo založení je nezbytnou podmínkou vzniku společnosti. Bez důkazu platného založení společnosti nemůže dojít k jejímu zápisu do obchodního rejstříku. Akciovou společnost mohou založit vždy nejméně dva zakladatelé, bez zřetele k tomu, zda se jedná o osoby právnické nebo fyzické. Zakladatel může být i jediný, avšak může jím být pouze právnická osoba. Fyzická osoba jediným zakladatelem být nemůže; na druhé straně však nic nebrání tomu, aby se jediná právnická osoba stala jediným akcionářem již existující společnosti získáním všech jejích akcií. Nebrání-li tomu zvláštní zákonná úprava, je takový postup obecně možný a nemá za následek ani nucené zrušení společnosti, ani jinou sankci. 1 V praxi lze jen stěží rozlišit a prokázat skutečnosti, jejichž cílem je obcházení zákona v podobě zakládání akciové společnosti jedinou fyzickou osobou. Jistě bychom našli případy, kdy se společník jako fyzická osoba ve společnosti s ručením omezeným dohodne s ostatními společníky na založení akciové společnosti a na poměru rozložení akcií 99:1. Český právní řád však obsahuje vůči obchodnímu zákoníku další speciální normy, které jsou daleko přísnější v podmínkách týkajících se počtu zakladatelů při zakládání akciové společnosti. Je tomu tak například v případě založení burzy cenných papírů kde je nejnižší počet zakladatelů stanoven na deset. Zakladateli a.s. musí být vždy subjekty práva. Mezi zakladateli a akcionáři není žádný právní rozdíl a každý zakladatel se musí stát akcionářem, tedy akcionářem se může stát každá fyzická i právnická osoba. Proto platí některá dílčí omezení, která lze rozdělit do pěti kategorií: a) Omezení pro některé zvláštní podnikatelské korporace (banky, pojišťovny, stavební spořitelny, zajišťovny, penzijní fondy, investiční společnosti a investiční fondy). Tyto subjekty mohou nabývat svoji účast v a.s. pouze v omezeném rozsahu. 1 DVOŘÁK, T. Akciová společnost a Evropská společnost. 1. vyd. Praha: ASPI, 2005, s

6 b) Nutnost předběžného souhlasu příslušného dozorového správního úřadu k nabytí akcií, například k nabytí kvalifikované účasti na bance musí dát souhlas ČNB ( 20 odst. 3 BankZ). c) Určité právnické osoby nemohou být akcionáři vůbec, jako například obecně prospěšné společnosti nemohou být ani zakladateli ani akcionáři ( 17 odst. 2 zák. č. 248/995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, ve znění pozdějších předpisů). d) Zvláštní pravidla platí pro stát ČR, může být sice zakladatelem i akcionářem, ale pouze s předchozím souhlasem vlády ČŘ. e) Poslední složkou omezení je právní úprava hospodářské soutěže. Zákon upravuje vztah mezi zakladateli a akcionáři, tedy mezi zakladateli jakožto zakládajícími akcionáři a ostatními akcionáři není žádného právního rozdílu Projekt založení Před samotným založením a vznikem a.s. je základem počáteční myšlenka či nápad, který je postupně zpracováván a rozvíjen do podrobností. Na základě prvotního nápadu je vypracován určitý podnikatelský plán. Přípravou tohoto plánu lze předejít případnému neúspěchu celého projektu. Zakladatele před samotným založením zvažují následující aspekty: zda je k danému podnikatelskému záměru správně zvolená právní forma a.s., jaké finanční a majetkové prostředky bude mít společnost k dispozici, konkurence v oboru, které bude čelit, reálnost ekonomických kalkulací, jaké obchodní vazby a styky může společnost využít, resp. Jaká je její šance se etablovat v existujících podnikatelských strukturách, jakou výrobní produkcí nebo službami se může společnost na trhu prosadit, jaký je výsledný ekonomický plán společnosti a jaká je reálná dosažitelnost bankovních úvěrů. Velký důraz je kladen především na pravdivost všech informací a reálnost ekonomických kalkulací, v případě nepravdivých údajů a chyb se snadno celý projekt dostane do problémů či zcela zkrachuje. 11

7 1. 2 Přípravná smlouva Velmi často se při založení společnosti uzavírá tzv. předběžná resp. přípravná smlouva. Důvodem pro uzavření této smlouvy je, že se zakladatelé společnosti na všech podmínkách dohodnou předem a vyřeší případné nejasnosti. Přípravná smlouva se uzavírá jako nepojmenovaná smlouva podle 51 ObčZ nebo 269 odst. 2 ObchZ Obvykle bývá tato smlouva sestavována odborníkem. Musí být jasná, srozumitelná a uzavřena svobodně, jinak je neplatná. Přípravná smlouva v sobě bude obsahovat zejména závazek k uzavření budoucího zakladatelského dokumentu, přijetí stanov, a to v určité lhůtě; neexistence tohoto údaje však nemá za následek neplatnost přípravné smlouvy. Přípravná smlouva v sobě obsahuje vícero smluvních typů; pravidelně se bude jednat o smlouvu smíšenou ve smyslu 491 ObčZ. Základem tu bude smlouva o budoucí společenské smlouvě podle 50a ObčZ; podmínkou je však vymezení všech podstatných náležitostí společenské smlouvy v rozsahu vymezeném v ust. 78 odst. 1 ObchZ Založení akciové společnosti na základě veřejné nabídky akcií Prvním způsobem založení akciové společnosti je založení na základě veřejné nabídky akcií, jinak je nazýváno jako sukcesivní založení, dle obchodního zákoníku. K založení dojde podepsáním zakladatelské smlouvy, jejíž součástí je definitivní znění stanov. Postup založení akciové společnosti na základě veřejné nabídky akcií probíhá v několika samostatných krocích: uzavření zakladatelské smlouvy, resp. sepsání zakladatelské listiny ve formě notářského zápisu; zpracování prospektu akcií, vyžaduje-li jej zákon podle 163 odst. 2 a 164 odst. 4 ObchZ, 34 a vyhl. č. 263/2004 Sb.; schválení prospektu Českou národní bankou, pokud se prospekt vyžaduje podle 34; uveřejnění prospektu, vyžaduje-li se podle 34 ; uveřejnění veřejné nabídky akcií podle 164 odst. 2 až 4 ObchZ; upisování akcií zápisem do listiny upisovatelů podle 165 odst. l ObchZ; 2 DVOŘÁK, T. Akciová společnost a Evropská společnost. 1. vyd. Praha: ASPI, 2005, s

8 splacení části emisního kursu akcií podle 165 odst. 3 a 168 odst. l ObchZ; svolání ustavující valné hromady podle 169 ObchZ; konání ustavující valné hromady podle 170 a 171 ObchZ; přijetí rozhodnutí na ustavující valné hromadě podle 171 ObchZ Zakladatelská smlouva Právnická osoba a stejně tak i akciová společnost se zakládá soukromoprávním aktem. Dle ustanovení 54 ObchZ ve spojení s 162 odst. 2 ObchZ je podle počtu zakladatelů tímto aktem zakladatelská smlouva nebo zakladatelská listina. Rozdíl mezi zakladatelskými akty - společenskou smlouvou, jíž se zakládají ostatní obchodní společnosti, a zakladatelskou smlouvou, resp. zakladatelskou listinou je v jejich funkci. Společenská smlouva nejen společnost zakládá, ale obsahuje také pravidla pro vnitřní vztahy během trvání společnosti. Zatímco zakladatelská smlouva, resp. listina vede jen k založení společnosti. Dokumentem obsahujícím pravidla pro vztahy uvnitř společnosti jsou stanovy. Povinnými náležitostmi zakladatelské smlouvy, resp. zakladatelské listiny podle 163 odst.1 jsou následující informace: a) firma, sídlo a předmět podnikání (činnosti); b) navrhovaný základní kapitál; c) počet akcií a uvedení jejich jmenovité hodnoty, podoby, v níž budou akcie vydány, jakož i určení, zda akcie budou znít na jméno nebo na majitele, popřípadě kolik akcií bude znít na jméno a kolik na majitele; mají-li být vydány akcie různých druhů, jejich název a popis práv s nimi spojených, popřípadě údaj o omezení převoditelnosti akcií na jméno; d) kolik akcií který zakladatel upisuje, za jaký emisní kurs, způsob a lhůta pro splacení emisního kursu a jakým vkladem bude emisní kurs splacen; e) splácí-li se emisní kurs akcií nepeněžitými vklady, i určení předmětu nepeněžitého vkladu a způsobu jeho splacení, počet, jmenovitá hodnota, podoba, forma a druh akcií, jež se vydají za tento nepeněžitý vklad; f) alespoň přibližná výše nákladů, které v souvislosti se založením společnosti vzniknou; g) určení správce vkladu podle 60 odst. 1; 13

9 h) má-li být alespoň část akcií vydána na základě veřejné nabídky akcií, i údaje uvedené v 163 odst. 2; i) návrh stanov. V případě bodu a) je nutné: Kromě firmy, sídla a předmětu podnikání zákon též požaduje alternativně uvedení předmětu činnosti společnosti, je-li společnost založena za jiným účelem, než podnikáním. 3 Dle ustanovení 154 odst. 2 ObchZ musí firma obsahovat i označení akciová společnost, nebo zkratku akc. spol., nebo a. s. Co se týká bodu b) základní kapitál akciové společnosti musí být alespoň Kč, resp Kč v případě, že je akciová společnost zakládána na základě veřejné nabídky akcií. Zvláštní zákon pak může stanovit jinou výši základního kapitálu, jak je tomu např. v případě bank, jejichž minimální základní kapitál je podle opatření České národní banky Kč. Pokud jde o bod d) a e) jistý počet akcií musí zakladatelé upsat v zakladatelské smlouvě, i když se společnost zakládá na základě veřejné nabídky akcií. Nic ale nebrání tomu, aby upsali další akcie na základě veřejné nabídky akcií. U bodu f) je Nezbytnou náležitostí zakladatelské smlouvy [ ] i uvedení alespoň přibližné výše nákladů, které v souvislosti se založením společnosti vzniknou. Těmito náklady jsou např. náklady na odměnu advokáta za právní pomoc při založení společnosti, soudní poplatek za zápis do obchodního rejstříku, správní poplatek za vydání živnostenského oprávnění, odměna znalce za zpracování znaleckého posudku apod. Účelem tohoto ustanovení je orientačně určit pro zakladatele výši nákladů, i když není celkem jasné, s jakou tolerancí je nutno určit výši těchto nákladů, a zda budou mít zakladatelé, popřípadě upisovatelé, právo na úhradu vynaložených nákladů od společnosti. 4 Má-li být alespoň část akcií vydána na základě veřejné nabídky akcií (ad h), musí zakladatelská smlouva nebo zakladatelská listina obsahovat další náležitosti, jimiž podle 163 odst. l písm. h) a 163 odst. 2 a) až g) ObchZ jsou: a) místo a doba upisování akcií, která nesmí být kratší než dva týdny; b) postup při upisování akcií, zejména zda účinnost upisování akcií při dosažení nebo překročení navrhované výše základního kapitálu bude posuzována podle toho, kdy k upsání akcií došlo, popřípadě zda bude možno krátit jednotlivým 3 DĚDIČ, J., KŘÍŽ, R., ŠTENGLOVÁ, I. Akciové společnosti. 5. vyd. Praha: C. H. Beck, 2003, s DĚDIČ, J., KŘÍŽ, R., ŠTENGLOVÁ, I. Akciové společnosti. 5. vyd. Praha: C. H. Beck, 2003, s

10 upisovatelům, kteří upíší akcie ve stejné době, počet upsaných akcií podle poměru jmenovitých hodnot jimi upsaných akcií; c) připouštějí-li zakladatelé upisování akcií převyšující navrhovaný základní kapitál, postup při takovém upsání; d) určení, že zájemci mohou splácet emisní kurs akcie pouze peněžitými vklady; e) místo, dobu, popřípadě účet u banky pro splacení emisního kursu; f) emisní kurs upisovaných akcií nebo způsob jeho určení; emisní kurs nebo způsob jeho určení musí být pro všechny upisovatelé stejný, nestáno ví-li zákon jinak; g) způsob svolání ustavující valné hromady a místo jejího konání. K návrhu stanov (ad i) můžeme dodat, že při sukcesivním založení je součástí zakladatelské smlouvy zatím jen návrh stanov, protože ustavující valná hromada může stanovy změnit, zatímco u simultánního založení z logiky věci vyplývá, že se zakladatelé musí dohodnout na konečné verzi. V souvislosti s uzavíráním zakladatelské smlouvy se v právní praxi vyskytla otázka, zda je možné uzavřít tuto smlouvu v zastoupení. Ustanoveni 57 odst. 2 připouští, aby společenská smlouva byla uzavřena zmocněncem vybaveným zvláštní plnou mocí s úředně ověřenými podpisy, ovšem již nemluví o zakladatelské smlouvě. Štenglová ve svém komentáři k Obchodnímu zákoníku uvádí, že zmíněné ustanovení se vztahuje i na zakladatelskou smlouvu. Ta spolu se stanovami tvoří společenskou smlouvu akciové společnosti a úředně ověřených podpisů na plné moci je třeba, protože to odpovídá požadavku úředně ověřených podpisů na zakladatelské smlouvě Prospekt Při sukcesivním založení akciové společnosti musí po sepsání zakladatelské smlouvy následovat zpracování prospektu, schválení Komisí pro cenné papíry a uveřejnění prospektu. Ustanovení 164 odst. 4 ObchZ vyžaduje uveřejnění prospektu cenného papíru podle zvláštního zákona. Tímto zvláštním zákonem je zákon č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu, který ve svém ustanovení 35 odst. 1 ukládá osobě, která hodlá veřejně nabízet cenné papíry, povinnost nejpozději v okamžiku veřejné nabídky uveřejnit prospekt, nebo užší prospekt cenného papíru. Veřejnou nabídkou se podle ustanovení 34 odst.1 rozumí jakékoli jednání, kterým 15

11 se sděluje širšímu okruhu osob dostatek informací o nabízených cenných papírech a podmínkách pro jejich nabytí. Ustanovení 35 odst. 2 veřejnou nabídku cenných papírů vymezuje negativně. Prospekt musí schválit Česká národní banka Veřejná nabídka akcií Veřejná nabídka akcií je veřejná výzva k podávání návrhů na uzavření smlouvy. 5 Povinností zakladatelů je podle ustanovení 164 odst. 2 ObchZ tuto veřejnou nabídku vhodným způsobem uveřejnit. V zákoně není blíže specifikováno, co se míní vhodným způsobem uveřejnění. V praxi bude asi nejčastějším způsobem uveřejnění v denním tisku a doplňkově bude využíván internet, televize a rozhlasu bude využíváno spíše výjimečně. Při uveřejnění veřejné nabídky akcií je třeba dodržet omezení vyplývající z ustanovení 164 dst. 4 posl. věty, které zakazuje uveřejnit veřejnou nabídku akcií před schválením prospektu cenného papíru Komisí pro cenné papíry. S ohledem na to, že je nezbytné zabezpečit shodné podmínky pro všechny případné investory jako upisovatele z důvodu jejich ochrany, zákon požaduje v ( 164 odst. 2 ObchZ), aby se obsah veřejné nabídky vůbec nezměnil. 6 Dle ustanovení ( 163 odst. 2) jsou obsahem veřejné nabídky akcií údaje obligatorně uváděné v zakladatelské smlouvě, ale také další údaje vztahující se k upisování akcií a na něj navazující kroky Úpis akcií K upsání akcií dochází podle ustanovení 165 odst. 1 zápisem upisovatele do listiny upisovatelů. K tomu, aby byl zápis účinný, je potřeba, aby zahrnoval: počet, jmenovitou hodnotu, formu, podobu, popřípadě druh upisovaných akcií, emisní kurz upsaných akcií, lhůty pro splacení upsaných akcií, firmu a sídlo právnické osoby nebo jméno a bydliště fyzické osoby, která je upisovatelem a podpis. K účinnému upsání je třeba také splnit povinnost dle ustanovení 165 odst. 3, a to splatit případné emisní ážio a alespoň 10% jmenovité hodnoty upsaných akcií v určité době a na účet u banky. Doba pro splacení a účet, na nějž má být placeno, musí být určena ve veřejné nabídce akcií. 5 DĚDIČ, J., KŘÍŽ, R., ŠTENGLOVÁ, I. Akciové společnosti. 5. vyd. Praha: C. H. Beck, 2003, s Tamtéž, s

12 Upisovatelé jsou povinni splácet upsané akcie ve lhůtách určených v listině upisovatelů, ovšem případné emisní ážio a alespoň 30% jmenovité hodnoty akcií je upisovatel povinen splatit v každém případě nejpozději do zahájení ustavující valné hromady, neboť to vyplývá z ustanovení 168 odst. 1. Upisování akcií může probíhat a zpravidla probíhá na několika místech zároveň. V takovém případě musí zakladatelé zajistit, aby doba pro upisování začala na všech místech zároveň a aby byla všechna tato místa technicky propojena. Technická propojenost upisovacích míst musí být zajištěna z důvodu přesného určení okamžiku upsání navrhovaného základního kapitálu a určení posledního upisovatele. Zajištění těchto údajů je důležité, neboť zakladatelé - a pokud tak neučiní oni, tak valná hromada - mohou v souladu s 166 ObchZ další upisování nad rámec navrhovaného základního kapitálu odmítnout, nestanoví-li zakladatelská smlouva jinak. Odmítnout je však možné jen ty upisovatele, kteří upsali akcie až po okamžiku úpisu navrhovaného základního kapitálu. Dle ustanovení 169 odst. l ObchZ se ustavující valná hromada musí konat do 60 dnů ode dne, kdy byl upsán navrhovaný základní kapitál, z toho tedy plyne požadavek na přesné zjištění tohoto okamžiku. Samotná doba pro upisování akcií nesmí být kratší než dva týdny, ale směrem nahoru není nijak limitována ( 163 odst. 2 písm. a). Dle ustanovení 163 odst. 2 písm. b) je postup při upisování akcií jednou z podstatných náležitostí smlouvy. Zejména je nutné upravit, zda účinnost upisování akcií při dosažení nebo překročení navrhované výše základního kapitálu bude posuzována podle toho, kdy k upsání akcií došlo, popřípadě zda bude možno krátit jednotlivým upisovatelům, kteří upíší akcie ve stejné době, počet upsaných akcií podle poměru jmenovitých hodnot jimi upsaných akcií. Toto pravidlo je dalším, které klade důraz na technické zvládnutí řešení, jež by umožňovalo zjištění skutečnosti, kteří upisovatelé ve stejné době upsali příslušný počet akcií Ustavující valná hromada Jak jsme se již zmínili, ustavující valná hromada musí být svolána tak, aby se konala do 60 dnů ode dne, kdy bylo dosaženo účinného upsání navrhovaného základního kapitálu, jinak je úpis akcií neúčinný ( 169 ObchZ). Co se týče svolání ustavující valné hromady, zákon nestanoví žádný způsob, jak má být svolána. Avšak podle ustanovení 17

13 163 odst. 2 písm. g) ObchZ musí způsob svolání ustavující valné hromady a místo jejího konání obsahovat zakladatelská smlouva i veřejná nabídka akcií. Jestliže se upisovaly akcie na jméno, je možné zaslat pozvánku každému zakladateli a upisovateli, jinak bude nejvhodnější oznámení v denní tisku, popřípadě v rozhlase a televizi. Dalšími podmínkami konání ustavující valné hromady jsou: přítomnost upisovatelů, již účinně upsali alespoň polovinu upsaných akcií, kteří mají právo účastnit se ustavující valné hromady dle 169 odst. l ObchZ a právo hlasovat na ní; přítomnost notáře, protože ustanovení 171 odst. 5 ObchZ vyžaduje notářský zápis osvědčující průběh ustavující valné hromady a zápis o rozhodnutí ustavující valné hromady o schválení stanov; splacení alespoň 30% jmenovité hodnoty akcií a případné emisní ážio tak, jak to požaduje ustanovení 170 odst. 1 ObchZ. Ustavující valnou hromadu při jejím zahájení řídí zakladatel nebo zakladatel zmocněný k tomu ostatními zakladateli u společností s více zakladateli, anebo jeho zástupce, a to až do zvolení předsedy ustavující valné hromady ( 170 odst. 2 ObchZ). Ustavující valná hromada rozhoduje souhlasem prosté většiny hlasů přítomných upisovatelů, kteří mají právo se účastnit ustavující valné hromady ( 170 odst. 3 ObchZ). Rozhodnutí schválené touto prostou většinou může stanovit, že k určitému dalšímu rozhodnutí bude vyžadována jiná většina nebo souhlas všech přítomných upisovatelů, jenž jsou oprávněni k hlasování. Od zakladatelské smlouvy nebo zakladatelské listiny se však ustavující valná hromada ze zákona může odchýlit s výjimkou zvýšení základního kapitálu jen se souhlasem všech přítomných upisovatelů ( 171 odst. 4). Jelikož návrh stanov je součástí zakladatelské smlouvy, ustavující valná hromada může prostou většinou hlasů stanovy schválit, nebo neschválit, měnit je může pouze souhlasem všech přítomných upisovatelů oprávněných hlasovat. Rozhodnutí, které ustavující valná hromada musí učinit vždy, jsou podle ustanovení 171 odst. 1: rozhodnutí o založení společnosti; schválení stanov společnosti; volba orgánů společnosti, jenž je podle stanov oprávněna volit valná hromada. 18

14 Důležitým okamžikem pro život akciové společnosti je chvíle, kdy jsou všechna tato rozhodnutí učiněna, neboť teprve tehdy je společnost úspěšně založena. V opačném případě k založení společnosti dojít nemůže. Ustavující valná hromada může dále rozhodovat podle ustanovení 171 odst. 2, že připouští upsání akcií nad navrženou výši základního kapitálu, v tomto případě musí rozhodnout také o jeho výši. Jestliže některý ze zakladatelů upsal nepeněžitý vklad, ustavující valná hromada schvaluje dle ustanovení 171 odst. 3 v souladu s posudkem znalce předmět nepeněžitých vkladů, počet, jmenovitou hodnotu, podobu, formu a druh akcií, které mají být jako protiplnění na ten který vklad vydány Založení společností bez veřejné nabídky Druhým způsobem je založení bez veřejné nabídky akcií, tento způsob je též označován jako simultánní založení společnosti a konkrétně je upraven v ustanovení 172 ObchZ. Základním předpokladem dle ustanovení 172 odst. 1 je dohoda zakladatelů v zakladatelské smlouvě, že v určitém poměru upíší akcie na celý základní kapitál společnosti. Pak se nevyžaduje veřejná nabídka akcií ani konání ustavující valné hromady, protože v souladu s ustanovením 172 odst. 2 QbchZ právní postavení ustavující valné hromady mají zakladatelé. Z toho plyne, že zakladatelé musí tak jako ustavující valná hromada přijmout rozhodnutí o založení společnosti, schválit stanovy, zvolit orgány společnosti a schválit předmět nepeněžitých vkladů, má-li se vklad splácet nepeněžitým vkladem ( 171 odst. l a 3 ObchZ). V ustanovení 172 odst. 3 se pak uvádí, že rozhodnutí, které jinak přijímá ustavující valná hromada, musí být obsažena v zakladatelské smlouvě. K obsahu zakladatelské smlouvy je třeba poznamenat, že v souladu s ustanovením 163 odst. 2 ObchZ se při simultánním založení společnosti nebudou uvádět údaje v tomto ustanovení obsažené. Znění zákona není v tomto ohledu úplně přesné, přesto však lze logickým a systematickým výkladem k tomuto závěru dospět. Z výše uvedeného plyne, že k založení společnosti bez veřejné nabídky akcií postačí uzavření zakladatelské smlouvy ve formě notářského zápisu nebo pořízení zakladatelské listiny ve formě notářského zápisu, jež musí obsahovat i rozhodnutí 19

15 přijímaná jinak na ustavující valné hromadě. Nevyžaduje se ani zvláštní notářský zápis o rozhodnutí zakladatelů nahrazující rozhodnutí ustavující valné hromady Vznik akciové společnosti Zákon odlišuje vznik společnosti a založení společnosti. Společnost může být založena oběma výše popsanými způsoby, avšak vzniká až dnem, ke kterému byla zapsána do obchodního rejstříku ( 62 ObchZ). Rejstříkovému soudu podává návrh na zápis představenstvo, jehož všichni členové jej musí podepsat ( 175 odst. 2). Maximální doba pro podání návrhu je stanovena dle 62 odst. l ObchZ na 90 dnů od založení společnosti nebo od doručení průkazu živnostenského či jiného podnikatelského podnikání. Není-li v této lhůtě návrh podán, nelze již na základě průkazu podnikatelského oprávnění podat návrh na zápis do obchodního rejstříku. Před zápisem do obchodního rejstříku přezkoumá rejstříkový soud, zda jsou splněny všechny podmínky pro zápis. Dle ustanovení 175 odst. 1 rejstříkový soud povolí zápis společnosti do obchodního rejstříku, je-li prokázáno, že v souladu s obchodním zákoníkem: a) se řádně konala ustavující valná hromada, je-li její konání předepsáno; b) upisovatelé upsali celou výši základního kapitálu, splatili případné emisní ážio a alespoň 30% jmenovité hodnoty všech akcií, jejichž emisní kurs je splácen peněžitými vklady, a zcela splatili nepeněžité vklady; c) byly schváleny stanovy společnosti; d) byli zvoleni všichni členové představenstva a dozorčí rady; e) stanovy společnosti ani založení společnosti nejsou v rozporu se zákonem; f) byla uveřejněna veřejná nabídka akcií a prospekt nebo užší prospekt v souladu se schválením Komisi pro cenné papíry, jde-li o společnost založenou s veřejnou nabídkou akcií. Obchodní zákoník v ustanovení 32 odst. 2 požaduje, aby byl návrh na zápis do obchodního rejstříku doložen listinami o skutečnostech, které mají být do obchodního rejstříku zapsány, a listinami, které se zakládají do sbírky listin. Ustanovení 175 odst. 3 ObchZ konkrétně uvádí nejnutnější listiny, jež se musí přiložit k návrhu na zápis akciové společnosti do obchodního rejstříku. Těmito listinami jsou: a) zakladatelská smlouva nebo zakladatelská listina; 20

16 b) veřejná nabídka akcií, stejnopis notářského zápisu osvědčujícího konání ustavující valné hromady a stejnopis notářského zápisu o rozhodnutí o schválení stanov, jestliže byla společnost založena na základě veřejné nabídky akcií; c) prospekt cenného papíru schválený Komisí pro cenné papíry, je-li společnost založena na základě veřejné nabídky akcií a vyžaduje-li se podle zvláštního právního předpisu; 7 d) posudek znalce nebo znalců na ocenění nepeněžitých vkladů, jestliže byl emisní kurz akcií splacen nepeněžitými vklady; e) další listiny osvědčující skutečnosti, které mají být zapsány do obchodního rejstříku. Zejména půjde o listiny uvedené v ustanovení 37, jimiž se má prokázat, že společnosti vznikne nejpozději dnem zápisu do obchodního rejstříku živnostenské nebo jiné podnikatelské oprávnění, právní titul pro užívání místností, do nichž je umístěno sídlo společnosti a u zahraniční fyzické osoby jako člena představenstva je nutno doložit i povolení k pobytu v České republice. V případě, že akciová společnost bude vykonávat činnosti, které mohou provozovat jen k tomu oprávněné fyzické osoby, bude muset doložit smlouvu uzavřenou s osobou, s jejíž pomocí bude tato činnost provozována, popřípadě jiný doklad osvědčující splnění uvedeného předpokladu. Podle ustanovení 38i odst. 2 se ukládají podpisové vzory členů představenstva a dozorčí rady do sbírky listin, z čehož plyne, že tento dokument se bude muset být také přiložen k návrhu na zápis do obchodního rejstříku. Podle ustanovení 32 odst. 1 je možné podat návrh jen na formuláři, který je stanoven vyhláškou Ministerstva spravedlnosti (vyhláška č. 250/2005 Sb.) Tento předpis také ve své příloze přehledně vyjmenovává seznamy příloh, které se přikládají k návrhům na zápis do obchodního rejstříku Jednání jménem společnosti mezi založením a vznikem Založená akciová společnost nemá právní subjektivitu, a tudíž nemůže být vázána z právních úkonů, dokud nevznikne, tj. není zapsána do obchodního rejstříku. Obchodní zákoník dovoluje, aby v této fázi za společnost jednal kdokoli, avšak s tím, že z tohoto 7 Tímto zvláštním právním předpisem je zákon o podnikání na kapitálovém trhu. 21

17 jednání bude sám vázán. Jestliže valná hromada (dle 187 odst.1 písm. l) toto jednání schválí do tří měsíců od vzniku společnosti, platí, že z těchto jednání byla společnost vázána ex tunc ( 64 odst. 1). Stávající úprava obchodního zákoníku neomezuje možnost činit úkony před zápisem do obchodního rejstříku pouze na úkony týkající se založení společnosti, ani je nespojuje s nějakými odkládacími podmínkami. 8 Valná hromada schvaluje jednání učiněné mezi založením a vznikem společnosti na základě seznamu, který jsou povinni vypracovat a předložit v tříměsíční lhůtě zakladatelé. Pokud by zakladatelé tuto povinnost nesplnili, potom by společně a nerozdílně odpovídali za škodu, která by v důsledku toho věřitelům vznikla ( 64 odst. 2). O schválení jednání účastníky závazkových vztahů informuje již představenstvo společnosti, nikoliv zakladatelé ( 64 odst. 3) Jiné možnosti vzniku akciové společnosti Obchodní zákoník zná také jiné postupy pro založení a vznik společnosti, než výše popsané, kdy společnost vzniká jako tabula rasa. Jedná se o některé postupy, které jsou v teorii chápány spíše jako zrušení obchodní společnosti bez likvidace a zákon je označuje jako přeměny společností, výsledkem je však vždy nová obchodní společnost. Konkrétními způsoby přeměn, při nichž dojde k založení společnosti, jsou jednak fúze splynutím, jednak rozdělení společnosti se založením nových společností nebo kombinací rozdělení sloučením a rozdělení se založením nových společností. Odlišnost takto založených subjektů od klasicky založené společnosti je mimo jiné také v tom, že na ně ex lege přecházejí závazky jejich předchůdce, resp. jejich předchůdců. Také z tohoto důvodu přichází v úvahu založení společnosti přeměnou při situacích zcela odlišných od klasického založení a vzniku společnosti. V převážné většině se bude jednat, ostatně jako při všech přeměnách společností, o zásadní řešení hospodářské situace, což také naznačuje ustanovení 69 odst. 6 ObchZ, které připouští fúzi i v době, kdy je společnost v úpadku nebo na její majetek byl již podán konkurs nebo bylo povoleno vyrovnání. 8 DĚDIČ, J., KŘÍŽ, R., ŠTENGLOVÁ, I. Akciové společnosti. 5. vyd. Praha: C. H. Beck, 2003, s

18 2. ZALOŽENÍ A VZNIK EVROPSKÉ SPOLEČNOSTI Domnívám se, že při porovnání různých způsobů založení obchodní společnosti, je velmi zajímavé založení evropské společnosti. Jde o novou, v praxi ještě ne zcela běžnou, formu podnikání, proto se v této kapitole věnuji nejen jejímu založení a vzniku, ale i její právní úpravě, obecné charakteristice a v závěru i jejímu přínosu pro podnikatelskou sféru Právní úprava Vlastní myšlenka o zrodu jednotné evropské a.s. vznikala již od 50. a 60. let, kdy se Evropské společenství snažilo vytvořit jednotnou úpravu akciové společnosti, to ovšem naráželo na neslučitelnost národních právních úprav, zejména pak úpravy německé a britské. Výsledkem práce je nařízení Rady ES č. 2157/2001 o statutu evropské společnosti - societas europaea, které je kompromisem mezi komplexní jednotnou úpravou akciového práva a jednotlivými národními úpravami. Toto nařízení upravuje základní statusové otázky a ostatní úpravu ponechává na národních úpravách. Nařízení bylo ještě doplněno směrnicí Rady ES č. 2001/84/ES, která doplňuje status evropské společnosti s ohledem na zapojování zaměstnanců. Tato evropská úprava se pak do našeho právního řádu promítla v zákoně č. 627/2004 Sb. o evropské společnosti. Evropská společnost může být založena od 8. října Obecné znaky evropské společnosti SE, tedy Evropská společnost je v podstatě evropskou akciovou společností. Jedná se tedy o společnost s pevným minimálním základním kapitálem EUR, který je rozložen na akcie. Odpovědnost akcionářů za závazky společnosti se omezuje na výši jejich vkladů (čl. l statutu evropské společnosti). Statutární sídlo musí být v některém státě Společenství a musí být shodné se sídlem skutečného vedení (čl. 5 statutu evropské společnosti). Společnost může přemístit své sídlo do jiného státu Společenství bez toho, aby tím byla dotčena existence společnosti, ale statut musí být změněn, aby vyhovoval právu státu, do něhož byla společnost přemístěna (čl. 5a statutu evropské společnosti). Evropská společnost musí 23

19 být zapsána do příslušné registrace státu sídla, jakou je v našich podmínkách obchodní rejstřík. Obchodněprávní publicita se řídí směrnicí o publicitě (l. směrnice) a některými doplňovacími ustanoveními nařízení (čl statutu evropské společnosti). Za podmínek stanovených nařízením o SE má evropská společnost tyto orgány : valnou hromadu akcionářů a buď dozorčí radu a řídící orgán (dualistický systém), nebo správní orgán (monistický systém), podle toho, kterou možnost obsahují stanovy. Členské státy, jejichž akciové právo jeden z uvedených modelů nezná, jsou povinny jej upravit speciálně pro evropskou společnost. Valná hromada rozhoduje o záležitostech, ve kterých má výlučnou pravomoc na základě nařízení o SE nebo právních předpisů členského státu, ve kterém se nachází sídlo SE, jimiž se provádí směrnice o SE. Kromě toho rozhoduje o záležitostech, pro něž jí svěřují pravomoc akciové společnosti řídící se právem členského státu, ve kterém se nachází sídlo SE, buď právními předpisy tohoto státu, nebo stanovy SE v souladu s nimi. Organizace valné hromady, její průběh a hlasování na ní se řídí právními předpisy vztahujícími se na akciové společnosti v členském státě, ve kterém se nachází sídlo SE, aniž jsou dotčena pravidla stanovená ve 4. oddíle nařízení o SE, čl V článcích 55 a 56 jsou zakotvena práva minoritních akcionářů : a) Jeden nebo více akcionářů, jejichž společný podíl na upsaném základním kapitálu SE činí nejméně 10%, mohou požádat SE, aby svolala valnou hromadu a stanovila její pořad jednání. Stanovy SE nebo vnitrostátní právní předpisy mohou stanovit nižší podíl za stejných podmínek, jaké platí pro akciové společnosti. b) Jeden nebo více akcionářů, jejichž společný podíl na upsaném základním kapitálu SE činí nejméně 10%, mohou požádat, aby byly na pořad jednání valné hromady zařazeny jeden nebo více dodatečných bodů. Postupy a lhůty pro tyto žádosti stanoví vnitrostátní právní předpisy členského státu, ve kterém se nachází sídlo SE, nebo, pokud tak nečiní, stanovy SE. Uvedený podíl lze snížit stanovami nebo právními předpisy členského státu, ve kterém se nachází sídlo SE, za stejných podmínek, které platí pro akciové společnosti. 24

20 Dualistický systém spočívá v tom, že zakladatelé vytvoří dva orgány, z nichž jeden uskutečňuje obchodní vedení řídící orgán a druhý kontrolu dozorčí orgán. Členský stát může stanovit, že za běžné každodenní vedení společnosti odpovídá výkonný ředitel nebo výkonní ředitelé, a to za stejných podmínek, jaké platí pro akciové společnosti se sídlem na jeho území. Člena nebo členy řídícího orgánu jmenuje a odvolává dozorčí orgán, ovšem členský stát může vyžadovat nebo umožnit, že jej (je) jmenuje a odvolává valná hromada za stejných podmínek, jaké platí pro akciové společnosti se sídlem na jeho území. Shodně jako tuzemská právní úprava požaduje nařízení o SE inkompatibilitu členství téže osoby v řídícím a dozorčím orgánu téže SE. Výjimku z tohoto pravidla zakládá situace, kdy místo jednoho člena v řídícím orgánu není obsazeno. Pak může dozorčí orgán jmenovat svého člena, aby jednal jako člen řídícího orgánu. Po tuto dobu se pozastavují funkce dotyčné osoby jako člena dozorčího orgánu. Členský stát může lhůtu výměny omezit. Počet členů řídícího orgánu nebo pravidla pro jeho stanovení ponechává nařízení na stanovách SE a umožňuje členským státům stanovit jejich nejnižší a nejvyšší počet. V případě absence předpisů členského státu o dualistickém systému pro akciové společnosti se sídlem na jeho území, může členský stát ve vztahu k SE přijmout potřebná opatření. Členy dozorčího orgánu jmenuje valná hromada, přičemž členové prvního dozorčího orgánu mohou být jmenováni stanovami. Dozorčí orgán volí ze svého středu předsedu. Jmenují-li polovinu členů zaměstnanci, může být za předsedu zvolen pouze člen jmenovaný valnou hromadou. Dozorčí orgán dohlíží na činnost řídícího orgánu, oprávnění řídit SE sám nemá. Úprava počtu členů je shodná s úpravou řídícího orgánu. Dozorčí orgán má od řídícího orgánu právo na informace : a) pravidelně podávané nejméně jednou za tři měsíce, a to o průběhu a předpokládaném vývoji podnikání SE, b) neprodleně podávané o událostech, které by mohly mít na SE významný vliv, c) jakéhokoliv charakteru, které jsou potřebné pro výkon jeho dohledu na práci řídícího orgánu, přičemž členský stát může stanovit, že tuto možnost je rovněž oprávněn využít každý člen dozorčího orgánu. 25

21 Každý člen dozorčího orgánu je oprávněn dozvědět se veškeré orgánu podané informace. Vedle shora uvedených informací od řídícího orgánu, může dozorčí orgán získat další informace tím, že provede nebo nechá provést jakákoliv šetření potřebná k výkonu svých povinností. Základem monistického systému je princip správního orgánu. Monistické evropské společnosti budou organizovány podle národních úprav, ať již akciových či vytvořených pro evropskou společnost jako v případě České republiky. Návrh tuzemského prováděcího zákona vychází z úpravy francouzské, která v sobě zahrnuje dva subsystémy. První subsystém spojuje funkci předsedy správní rady, voleného správní radou, a tzv. generálního ředitele. Předseda správní rady má postavení statutárního orgánu společnosti a je oprávněn k obchodnímu vedení. Ostatní členové správní rady vykonávají především činnost kontrolní, obdobně jako dozorčí rada v dualistickém systému. Druhý subsystém monistického modelu odděluje funkci předsedy správní rady a generálního ředitele, který je současně statutárním orgánem společnosti i osobou oprávněnou k obchodnímu vedení. Předseda správní rady plní roli reprezentativní a koordinační, v ostatním se jeho pravomoci shodují s postavením běžného člena správní rady, jejichž význam je v zásadě v rovině kontrolní. Mezi společná pravidla pro dualistický a monistický systém patří dle čl např. : a) doba funkčního období orgánů společnosti, b) možnost povolit společnosti nebo jiné právnické osobě členství v jednom z jejích orgánů, nestanoví-li jinak právní předpisy vztahující se na akciové společnosti v členském státě, ve kterém se nachází sídlo SE, c) zákaz členství (zastoupení) v kterémkoliv orgánu SE osobám vymezeným v čl. 47 bod 2 písm. a) a b), d) schvalování určitých druhů jednání řídícího orgánu dozorčím nebo správním orgánem, e) zachovávání povinnosti mlčenlivosti pro členy orgánů SE i po uplynutí funkčního období sdělovány nesmějí být informace o SE, jejichž šíření by mohlo poškodit zájmy společnosti, s výjimkou případů, ve kterých předání informací požadují nebo povolují vnitrostátní právní předpisy, vztahující se na akciové společnosti nebo ve kterých je sdělení ve veřejném zájmu, f) pravidla pro usnášeníschopnost a rozhodování v orgánech SE, 26

22 g) odpovědnost za ztrátu nebo škodu členů řídících, dozorčích a správních orgánů SE, která vznikla SE v důsledku porušení jim uložených právních, ze stanov vyplývajících nebo jiných povinností při výkonu jejich funkce. Členové orgánů odpovídají v souladu s předpisy vztahujícími se na akciové společnosti v členském státě, ve kterém se nachází sídlo SE Založení evropské společnosti SE nelze založit sukcesivním způsobem, nelze ji založit ani simultánním způsobem, nelze ji založit tzv. na zelené louce. Založení evropské společnosti stejně jako celá zbývající úprava evropské společnosti se řídí vnitrostátním právem, v našem případě ustanoveními obchodního zákoníku, pokud statut evropské společnosti, resp. zákon 627/2004 Sb. o evropské společnosti nestanoví jinak. Na založení SE se kromě společností se zapsaným sídlem na území členského státu může podílet i společnost, jejíž skutečné sídlo se nachází mimo území členských států, jestliže (čl. 2 odst. 5 Nařízení, 3 zákona o SE): a) je založena podle právního řádu některého z členských států, b) má v tomto státě své zapsané sídlo, c) má trvalý a efektivní vztah k ekonomice státu, v němž má zapsané sídlo. Ze statutu evropské společnosti a tohoto zákona plyne, že SE samotnou lze založit výhradně následujícími způsoby: f) fúzí několika a. s. nebo SE [evropských společností], založených podle práva členských států EU, se sídlem a hlavní správou v EU, řídí-li se alespoň dvě z nich právem různých členských států; g) založením holdingové společnosti nad několika kapitálovými společnostmi (a. s., s. r. o.), se sídlem a hlavní správou v EU, jsou-li alespoň dvě založeny podle práva členských států EU, anebo mají-li alespoň dva roky organizační složku či dceřinou společnost na území jiného členského státu než toho, jehož právem se řídí; h) založením dceřiné společnosti alespoň dvou společností obchodního či občanského práva založených podle práva členských států EU, se sídlem a hlavní správou v EU, jsou-li alespoň dvě z nich založeny podle práva různých 27

23 členských států, nebo mají-li alespoň dva roky organizační složku na území jiného členského státu než toho, jehož právem se řídí; i) změnou právní formy akciové společnosti založené podle práva některého z členských států EU, se sídlem a hlavní správou v EU, má-li alespoň dva roky dceřinou společnost na území jiného členského státu; j) založením dceřiné společnosti již existující SE [evropské společnosti]. 9 Minimální základní kapitál evropské společnosti činí EUR (čl. 4 statutu SE). Peněžité vklady musejí být do založení společnosti splaceny do výše 25%, nepeněžité vklady musejí být zcela poskytnuty do pěti let. Jestliže společnost vydá akcie znějící na majitele, pak musejí být splaceny úplně (čl. 53 odst. 1 a statutu evropské společnosti) Založení SE fúzí SE může být založena fúzí, a to výhradně fúzí (čl. 2 odst. 1 Nařízení): a) nejméně dvou a.s., které mají zapsané i skutečné sídlo na území členských států a řídí se nejméně dvěma různými právními řády členských států, b) nejméně dvou SE, které mají zapsané i skutečné sídlo na území členských států a řídí se nejméně dvěma různými právními řády členských států, c) nejméně jedné a.s., která se řídí právním řádem členského státu a má zapsané i skutečné sídlo na území členského státu, a nejméně jedné SE. SE může vzniknout jak fúzí splynutím, tak fúzí sloučením. Dále zákon udává, že SE může vzniknout fúzí jak rovnocenných partnerů, tak i fúzí dceřiných a mateřských SE. Může například dojít ke splynutí dvou či více SE, kdy jedna má sídlo v Berlíně a druhá v Paříži, novým sídlem se stane např. Praha. Samotný proces založení SE je upraven v čl Nařízení. Hlavním je zde čl. 18 Nařízení, z kterého vyplývá, že na každou z fúzujících společností se použijí subsidiárně předpisy národního akciového práva o fúzích a.s., a to vždy v závislosti na tom, v kterém státě má zúčastněná společnost své zapsané sídlo. Pokud bude fúzovat česká a.s. a slovenská a.s., tak pro českou a.s. se použije Nařízení plus ustanovení českého obchodního zákoníku o fúzích, zatímco na slovenskou a.s. se použije Nařízení plus ustanovení slovenského obchodního zákoníku o sloučení nebo splynutí a.s. 9 ELIÁŠ, K., BARTOŠÍKOVÁ, M., POKORNÁ, J. a kol. Kurs obchodního práva. Právnické osoby jako podnikatelé. 5. vyd. Praha: C. H. Beck, 2003, s

24 Vzhledem k subsidiaritě národního akciového práva lze říct, že fúzí se může účastnit i taková česká a.s., která je v úpadku nebo na jejíž majetek byl uvalen konkurz. Založení SE fúzí se může účastnit jen a.s., nelze používat předpisy o fúzi a.s. se s.r.o. Jsou i takové a.s., které se nesmí účastnit založení SE fúzí, ale mohou fúzovat jen s určitým druhem a.s., např. penzijní fond, výjimku tvoří fůze stejného druhu, např. český investiční fond se slovenským investičním fondem. Tento druh fúze podléhá zvláštním zákonům, především musí být splněna podmínka zvláštního povolení dozorových správních úřadů. Na založení SE fúzí jinak platí ustanovení národního práva o fúzi a.s. s kótovanými účastnickými cennými papíry; není-li dále uvedeno jinak, platí předpisy ust. 220a-220n ObchZ o fúzi a.s. Fúze jsou obecně chápány jako způsob zániku společnosti bez likvidace, v určitém případě však bude jejím výsledkem vždy nová akciová společnost. Fúze má dvě formy, a to sloučení a splynutí. Obchodní zákoník upravuje fúze spolu s ostatními přeměnami obchodních společností, v obecné úpravě obchodních společností definuje základní pojmy a právní účinky přeměn. Detailní právní úpravu se nachází v rámci právní úpravy akciové společnosti. U ostatních obchodních společností pak nalézáme jen odchylky, zjednodušení a odkazy na tuto úpravu. Zásadní rozdíl mezi oběma formami spočívá v tom, zda dojde ke vzniku nové společnosti či nikoliv. Zatímco při fúzi sloučením nová společnost nevzniká, při dokonání procesu fúze splynutím ke vzniku nové společnosti dojde. Další rozdíl mezi sloučením a splynutím můžeme spatřovat v tom, že při sloučení jsou zúčastněnými společnostmi jak společnosti zanikající, tak společnost nástupnická, takže jmění zanikající společnosti přechází na existující společnost. Sloučení je tedy spojeno se zánikem jedné nebo více právnických osob, avšak nová právnická osoba nevzniká. Z výše uvedeného vyplývá, že se sloučení musí zúčastnit minimálně dvě společnosti, přičemž jedna z nich je společnost zanikající a jedna nástupnická. Při splynutí jsou zúčastněnými společnostmi pouze zanikající společnosti, takže jmění zanikajících společností přechází na jimi nově založenou právnickou osobu (společnost). I v tomto případě je minimální počet zúčastněných společností jsou dvě, tentokrát jsou však obě zanikající. Z předvětí 69 odst. l ObchZ vyplývá, že zanikající i nástupnické společnosti musejí mít sídlo v České republice. 29

25 Právní účinky sloučení Pro formu fúze sloučení platí, že zanikající společností je společnost, která rozhodla o svém zrušení bez likvidace s přechodem jmění na určeného již existujícího právního nástupce. Nástupnická společnost je existující společnost, která rozhodla, že převezme jmění určené zanikající společnosti. Zanikající i nástupnická společnost jsou zúčastněnými společnostmi. Obr. 2-1 Vznik a. s. sloučením Z ustanovení 38e odst. 3, 69a odst. l a 4 ObchZ vyplývá, že právní účinky sloučení, jež nastávají zápisem sloučení do obchodního rejstříku, jsou tyto: a) zaniká jedna nebo více zanikajících společností; b) jmění zanikající společnosti přechází na nástupnickou společnost; c) práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů, jejichž účastníkem byla zanikající společnost, přecházejí na nástupnickou společnost; d) společníci zanikající společnosti se stávají společníky nástupnické společnosti, nestanoví-li zákon jinak; e) zástavní právo k obchodnímu podílu, zatímním listům nebo akciím či poukázkám na akcie zanikající společnosti přechází na obchodní podíl, zatímní list, akcie nebo poukázky na akcie nástupnické společnosti, jež nabude majitel 30

26 zastaveného obchodního podílu, zatímního listu či akcií nebo poukázek na akcie. Účinky sloučení uvedené pod body a) a b) musí nastat vždy a jsou bezvýjimečné. Pro bod c) platí, že se jedná nejen o práva a povinnosti z existujících pracovněprávních vztahů, ale i z pracovněprávních vztahů zaniklých. V případě bodu d) je třeba poznamenat, že v zákonem stanovených případech se společník zanikající společnosti nestává společníkem právního nástupce. Toto ustanovení je kogentní, a proto nelze dohodou výčet těchto případů ani rozšiřovat, ani zužovat. Kdy se společník zanikající společnosti nestává společníkem právního nástupce, stanoví výslovně pouze 220g odst. l až 3 ObchZ. Jde o tyto případy: nástupnická společnost byla společníkem zanikající společnosti; zanikající společnost byla společníkem nástupnické společnosti; zanikající společnost byla společníkem jiné zanikající společnosti; společník se vzdal práva účasti na nástupnické společnosti Právní účinky splynutí Zanikající společností je společnost, která rozhodla o svém zrušení bez likvidace s přechodem jmění na určeného právního nástupce, který v době rozhodnutí ještě neexistuje a na jehož založení se zanikající společnost účastní. 10 Z ustanovení 38e odst. 3 a 69a odst. 2 a 4 ObchZ vyplývá, že právní účinky splynutí, jež nastávají zápisem splynutí do obchodního rejstříku, jsou tyto: a) zanikají alespoň dvě zanikající společnosti; b) vzniká nástupnická společnost; c) jmění zanikajících společností předchází na nástupnickou společnost; d) práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů, jejichž účastníkem byly zanikající společnosti, přecházejí na nástupnickou společnost; e) společníci zanikající společnosti se stávají společníky nástupnické společnosti; f) zástavní právo k obchodnímu podílu, zatímním listům nebo akciím či poukázkám na akcie zanikající společnosti přechází na obchodní podíl, zatímní list nebo akcie či poukázku na akcie, jež nabude majitel zastaveného obchodního podílu, zatímního listu či akcií nebo poukázek na akcie. 10 DĚDIČ, J. Obchodní zákoník. Komentář. 1. vyd. Praha: Polygon, 2002, s

27 Právní účinky splynutí uvedené pod body a) až c) se vyznačují bezvýjimečností. Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů přechází na nástupnickou společnost obdobně jako u sloučení jak z existujících, tak i ze zaniklých vztahů. Z ustanovení 220n a jeho odkazu na 220g odst. l až 3 ObchZ vyplývají případy kdy se společník zanikající společnosti nestává společníkem právního nástupce, konkrétně jde o situace, kdy : zanikající společnost byla společníkem jiné zanikající společnosti; společník se vzdal práva účasti na nástupnické společnosti. Obr. 2-2 Vznik a. s. splynutím Vydala-li nástupnická společnost listinné akcie na jméno, na které má přejít zástavní právo, je také povinna na nich toto zástavní právo zaznamenat. Záznam obsahuje ty náležitosti, které požaduje ustanovení 40 odst. 2 ZCP pro zástavní rubopis. Zástavní rubopis musí obsahovat doložku k zastavení" nebo slova stejného významu, označení osoby zástavního věřitele a podpis majitele akcie. Podle ustanovení 69a odst. 4 ObchZ je podpis majitele nahrazen podpisem člena nebo členů představenstva, kteří jsou oprávněni k datu emise jednat jménem nástupnické společnosti. V případě, že nástupnická společnost vydala zaknihované akcie, příkaz k registraci zástavního práva (podle 220g odst. 6 ObchZ) bude muset obsahovat náležitosti podle 42 odst. 3 ZCP. 32